Grammatika Dvoj L
||(1a)
GRAMMATICA
esk,
od knza Benee Optta, a od knze Vcava Filomtesa
pedech[endnoteRef:1] let[footnoteRef:1] vydan, a nyn od J. B. P.[footnoteRef:2] povysvtlen, [1: pedech ] predech] [1: 1. vydn vylo v Nmti (Kapar Prostjovsk) 1533, Knihopis K06637; 2. vydn v Norimberku (Jan Gnther) 1543; srov. fol.156b] [2: od Jana Blahoslava Perovskho]
nemao i napraven, a porozen.|
(2a)
Declarac
(to jest vysvtlen) na Grammatyku eskou, vydanou od knze Benee Optta etc.; a pitom[endnoteRef:2] i zprvy nkter, tm kte eskou e prv, toti vastn a ozdobn, muviti i psti chtj, potebn; sepsan pedech let,[footnoteRef:3] k dosti a ponoukan dobrho ptele.[footnoteRef:4] [2: pitom ] pritom] [3: piblin v letech 1551-1571; srov. fol. 361b] [4: viz fol. 2b, pozn. 6]
Nyn pak to ve znovu pehlednuto jest, piln zkorygovno i doplnno, a nkterm toliko k uvan vydno;[footnoteRef:5] leta [5: Rukopis byl zejm uren pedevm pekladatelskmu kolektivu pipravujcmu vydn Bible kralick, jako i autorm psn a redaktorm bratrskho kancionlu (srov. pedevm fol. 363a, ale tak 162b/163a, 191a, 218a, 221b, 255b, 346b). Dlo mlo slouit i kazatelm (srov. nap. fol. 224b/225a, 226b/227a, 329a, 357b a nsl.) a km bratrskch kol (srov. napklad fol. 271b, 339a/b, 363a).]
1.5.7.1.|
(2b)
J. B. P. charissimo fratri N. S. D.[footnoteRef:6] [6: Interpretace tto adresy se salutac nen jednoznan: Joannes Blahoslaus (Blagoslaus, Blasius) Pr[z]erovinus (Pr[z]eroviensis) charissimo fratri N. salutem dicit = Jan Blahoslav Perovsk pozdravuje nejdraho bratra N. J. Jireek v edici Blahoslavovy Grammatiky (Vde 1857, s. 386, rejstkov heslo Nikodem) a pozdji i v Rukovti k djinm literatury esk II (Praha 1876, s. 302) vyslovil domnnku, e zkratka N. znamen bratra Nikodma Vacetinskho, o nm se Blahoslav zmiuje na fol. 352a a kter pr vykonval pro Blahoslava jist sluby. P. Va v Pochodni zaen (Praha 1949, s. 359) interpoluje zkratku N. jako Nicolao = Mikuli bez bli specifikace. Kontext na fol. 2a/b vak ukazuje, e muselo rozhodn jt o vznamnj osobnost, Blahoslavovi blzkou, s n sdlel starost o jazykovou rove bratrskch text. Zd se, e tmto podmnkm by nejlpe odpovdal biskup a sud Jednoty bratrsk Jan ern, zvan Nigranus (*asi 1508 - 1565), od konce 40. let 16. stol. jedna znejvce pronsledovanch osobnost Jednoty bratrsk. Byl to Blahoslavv spolupracovnk a nadzen pi prci v bratrskm archivu v Mlad Boleslavi (1548-1558) a spolu s Blahoslavem a Adamem turmem od r. 1565 redaktor bratrskho kancionlu. Nen ovem vyloueno, e N. je jen zkratka za Nomen = jmno, tedy za jmno, kter nen zjistch dvod uvedeno.]
ast zmnky v mnohch pobonch rozmouvnch naich bvay sou, nejmilej v Panu brate, o prav vastnosti jazyka eskho, kterak by ji v mnohch vcech tm[endnoteRef:3] v zapomenut pia, tm kte netoliko esky muv ale tak i p, bu listy bu jakkoli spisy. Co nam obma ltostiv[endnoteRef:4] bvao, e tak ulechti jazyk, hojnost a rozlinmi vastnostmi jinm savnm eem neb jazykm, jestli e ne rovn tedy jist velmi podobn, tak m bti opoutn, a jako oulehl[footnoteRef:7] leeti zanechn; a to zvt tohoto naeho jakhos divnho[footnoteRef:8] vku, v nmto jako mnoh z vci tak take i nkter dobr a velmi uiten, v divnou vyssokost vzey sou.[footnoteRef:9] [3: tm ] tmr] [4: obma ltostiv] obma ljtotw] [7: ladem, horem] [8: neobyejnho, podivuhodnho, mimodnho] [9: Blahoslav m asi na mysli rst protireformanch tendenc a tisk Jednoty bratrsk po vlce malkaldsk (1546- 1547) na jedn stran a rst i spchy humanistickch bdn, jako i rozvoj reformanho hnut v Evrop na stran druh.]
Nalezli se mnoz, kte v jazyku latnskm a eckm velikou pilnost vy|(3a)sokho doshli umn. idovsk tak e, jako zarumovan studnice, m kdo by j snan dobva. Nmeck pak nrod, jak o zveleben a jak o[endnoteRef:5] pulerovan jazyku svho pilen jest, vid se. Sama toliko e esk nyn oputn a velmi i poruen jest; ani kdo by se o vyitn jej stara, m, jak[footnoteRef:10] oni (uen jist mu) sta echov zemeli: pan eho Hrub z Jelen,[footnoteRef:11] i syn jeho pan Sigmund Gelenius,[footnoteRef:12] ovk nejuenjm naeho vku mm, Erazmovi Roterodamovi,[footnoteRef:13] Kamerarovi,[footnoteRef:14] Melanktonovi,[footnoteRef:15] a jinm velmi mi; item pan Vodich Velensk;[footnoteRef:16] Mistr Vcav Pseck,[footnoteRef:17] Sigismundi Gelenii praeceptor,[footnoteRef:18] kter byv ve Vach na uen (odtud se nevrti ale tam ume) psn nkter Izokrtova z jazyku eckho na esko vyoi;[footnoteRef:19] Viktorn[endnoteRef:6] ze Vehrad;[footnoteRef:20] a i onen, neumle horliv vry zastavatel, Miku Kon,[footnoteRef:21] prask impressor, a nkte vce; kte s jakou bedlivost knihy nkter jazykem eskm[endnoteRef:7] spisovali a k titn dvali, ukazuj pozstal po nich pamatky. Mlm o tom znamenitm a velikm mi B J |(3b) Rohovi,[footnoteRef:22] kter sob rovnho v jazyku eskm a dokona jeho znmosti etc. za svho vku nem, jako podnes skutek svd.[footnoteRef:23] Kdo by nyn srovnati cht knihy, tchto asv esky vydan, bu z atiny neb z nminy vyoen, bu eskm jazykem nejprv sepsan, s naped eench muv psanmi neb knihami; jak by velikou spatiti moh nerovnost? Uze by ano se etina nkde po nmecku, nkde po atinsku pe; ba ji i muv velmi nezpsobile, i nesrozumitedln. [5: jako ] gako] [10: protoe, jeto, ponvad] [11: eho Hrub z Jelen (asi 1460-1514), vlasteneck humanista, ptel a nsledovnk Viktorina Kornela ze Vehrd; pekldal klasick dla latinsk i eck, ale tak soudob humanisty (Petrarku, Erasma, J. J. Pontana, J. A. Campana, L. Vallu); srov. fol. 14b, pozn. 103.] [12: Zikmund Hrub z Jelen (1497-1554), univerzitn mistr, studoval v Itlii, uitel etiny v Praze; na doporuen Erasmovo pracoval v letech 1524-1554 v nakladatelstv Hieronyma Frobenia v Basileji. Tam se s nm Blahoslav seznmil za svho studijnho pobytu v zim 1549/50; srov. fol. 352b, 354a.] [13: Desiderius Erasmus (Erazimus, Erazim), vl. jm. asi Ger[h]ard Ger[h]ards (1466/69-1536), zvan Rotterodamus (Roterodamsk), jeden z nejvznamnjch humanist vbec, filolog, filozof, teolog.] [14: Joachim Camerarius - Camermeister (1500-1574), nmeck humanista, pedagog, polyhistor, jeden z nejvznanjch klasickch filolog sv doby; ptel a spolupracovnk Melanchthonv. ] [15: Philipp Melanchthon (Melaton), vl. jm. Philipp Schwartzerdt (1497-1560), humanistick uenec a teolog, profesor ve Wittenbergu, spolupracovnk Lutherv, po jeho smrti hlavn pedstavitel umrnn vtve luterstv (tzv. filipist), nzorov blzk Jednot bratrsk.] [16: Oldich Velensk z Mnichova u esk Lpy, ryt, studoval ve Wittenbergu a v Norimberce, r. 1515 se stal bakalem v Praze; pekladatel, vydavatel a tiska, nejprve u Klaudina v Mlad Boleslavi, pak jeho tiskrnu penesl do Bl pod Bezdzem; od r. 1530 esk bratr, pekldal z Luthera (O Antikristu), Erasma (Kniha o ryti kesanskm), tiskl i spisy Luke Praskho; srov. fol. 277a. ] [17: Vclav Pseck (1482-1511 v Bentkch), mistr na prask univerzit, humanistick litert, znalec klasickch jazyk.] [18: uitel Zikmunda z Jelen] [19: Peklad Pseudoisokrata ( ) je prvn esk peklad antickho literrnho dla pmo z etiny: Spis Isokrata k Demonikovi napomenutedln, Praha (Moravus) 15121, Prostjov (Aorgus) 15582, Knihopis K03395 a K03396. ] [6: Viktorn ] Wyktorm] [20: Viktorin Kornel ze Vehrd (1460-1520), esk humanista a prvnk, autor dla O prviech, o sdiech i o dskch zem esk knihy devatery (rkp. 1499, 1508), pekladatel z latiny a etiny; viz tak fol. 60a, pozn. 402.] [21: Mikul Kon z Hodi[t]kova, zvan Nicolaus de Lacu nebo Finitor ( 1546?), starokalink, man prask, pekladatel z latiny a nminy, vydavatel a knihtiska. Blahoslav m zde asi na mysli Konovy spisky Rozmlvanie o viee [...], v ktermto imenin, ech, pikhart a mudec spolen rozmlvaj, Praha (Kon) 1511, a Dyalogus, vkterm ech s pikhartem rozmlv, e s se Brat valdent veten a kodliv od ob stran oddlili, Praha (Kon) 1515, Knihopis K04273; viz tak fol. 264b.] [7: eskm ] Cekym] [22: Jan Roh (Roch, Rohius, Cornu, Horn) (1485/90-1547), rodk z Domalic, sprvce sboru v Bl pod Bezdzem; vedl v letech 1522 a 1524 za Jednotu bratrskou rozhovory s Lutherem; biskupem Jednoty bratrsk od r. 1529, sudm Jednoty od r. 1532.] [23: Jan Roh redigoval bratrsk kancionl Piesn chval boskch. Piesn duchovn evanjelitsk, Praha (Severin) 1541, Knihopis K12856. (Dle jen kanc. J. Roha.)]
Ale co divnho, ponvad v psn eskch knih pirozen[footnoteRef:24] Nmci dvati se musej?[footnoteRef:25] Kdy pirozen echov, nkte pro pilnou zahlku, jin pro niemnou nedbnlivost, a jin pro jin, snad i velik piny, nemaj kdy s tm se obrati.[endnoteRef:8] Pio ji na to, e mnoz toho nesoud by to co nesunho byo; pivykaj esky i muviti i psti, nevastn a nezpsobn. A kte ty nezpsobiosti v eech neb v knihch spatuj, jako by na samm ponaikn nad tm, dosti bti mo, k niemu se mti necht. Krom pedelho asu |(4a) nkterch muv, horlivch eskho jazyka miovnkv: knze Vcava jemu pjm Fiomates, knze Benee Optta, a Petra Gzele z Prahy,[footnoteRef:26] kte nelenovali se kotovati brodu,[footnoteRef:27] zda by k napraven jazyka eskho ntco posouiti mohli. Mnoho chtli i usilovali, ale uinili co mohli.[footnoteRef:28] Hotov[footnoteRef:29] jist a prudkm duchem zahnuta mysl byla knze tohoto Vcava k tomu, aby v nakn nad poruenm ei, Vavince jemu kali Vaa,[footnoteRef:30] nsledova, tm vce nei knzi sueo. Nebo poctivji byo by zprvci zborv Pn s Eliem prorokem[footnoteRef:31] nad zprznnm svatch sueb v crkvi, neli sValou Vavincem nad pokaenm jazyka a ozdob jeho nakati; ponvad naneitn nevstm[endnoteRef:9] jedem[footnoteRef:32] nboenstv,[endnoteRef:10] dui umouje, jeto zkaen ei ozdoba, ani tlu nekod ani dui. Avak vborn by vc bya kdyby moho to ob bti; jako t knz o svch mstch (a nevm kde jest je m, |(4b) a m se uedlnkem bti pravi) e by i uen i atinu ist[endnoteRef:11] mli, oznamuje.[footnoteRef:33] K emu aby to bti moho take i v echch, knz Bene Optt s Petrem Gzelem tovaryem svm snan se piini, a i Zkon nov podl zpraven Erazmova v jazyku atinskm,[footnoteRef:34] i Ortograf eskou jazykem eskm sepsanou,[footnoteRef:35] vbec, echm[endnoteRef:12] vyda. V obm vak tom, jako u
