HANÁCKÝ JEČMEN,JEHO ODRŮDY

Ä S P Ô S O B P Ě S T O V Á N Í n ä MANK

S E P S A L

Diplomovaný hospodář BÄSIL MÄGÄLÍK,p r o f o s s o r z e m s k é s t ř e d n í h o s p o d á ř s k é š k o l y v P ř e r o v ě

a p ř e d s e d a d r u ž s t v a

p ě s t i t e l ů h a n á c k é h o j e č m e n e v P ř e r o v ě .

Tiskem knihtiskárny a kamenoti skárny společenstva.

N á k la d e m sp iso v a te le . -----

Předm luva.H an á ode dávna p ros lu lá j e s t svým

ječmenem sladovnickým. O na zásobuje

nejen p ivovary domácí, a le ta k é i ve lká

čásť ječm ene a sladu z něho p ř ip rav o v a ­

ného vyváž í se daleko za hranice, zejména

do sousedního Německa a prostřednictv ím

tohoto do Anglie. J so u to tiž n a H ané j a k

pom ěry k lim atické, t a k povaha půdy a

způsob hospodaření té to rostlině zv lášť

příznivé.D louholetým pěstováním, p ak půso­

bením životních podmínek, zejména půdy

a klima, v y tv o ř i la si H a n á své v lastn í

význačné odrůdy, mající u rč i té typ ické

v lastnosti.

-*

S pokrokem pivovarským zvýšeny

požadavky na ječmen sladovnický. Zejména cizozemsko, aby se stalo neodvislým od

výtečných ječmenů hanáckých, vyh ledá ­

valo různé, doměle nejlepší odrůdy ječmene

pivovarského. P ěs ti te lé semen obchodních

brzy ta k é zavedli do obchodu různé od­

růdy ječmenné, vychvalujíce jejich sku ­

tečné a domnělé přednosti.

I pokrokumilovná H an á zkoušela to

s pěstěním oněch vychválených odrůd.

Ukázalo se však, že žádná z v y ­

chválených odrůd n a H ané nepo tka la se

se zdarem. N ěk te rá odrůda j iž druhého

roku, každá však za k rá tk o ta k zdegene­

rovala, že neda la se pěstovati. P rav ide lně

neu trpě la tím ani t a k jakost’, jako výnos.

Zaváděním různých odrůd dokázalo

se však také , že H a n á nepotřebuje cizích

odrůd, že má odrůdy ta k vzácné, že by

bylo přímo hříchem, kdybychom chtěli

odrudu hanáckou vy tlač i t i odrudou cizí.

Ukázalo se však také , že ačkoli jakost’

hanáckého ječmene j e s t všeobecně uznaná ,

%m*-------------------------------------- »

— 4 —

že přece lze v las tnosti ječm ene tohoto

zlepšiti. S vědou pokročilo i pěs těn í j e č ­

mene. V ýzkum y někdejšího řed ite le pro

zvelebení rostlin ve Svalofu v jižním

Švédsku, p a n a in ž in ý ra Tli. B ru n n a z Ne-

e rg aa rd ů , na lez ly též n a Moravě vděčné

žáky . Zejm éna u ja l se zvelebení h a n á c ­

kého ječmene Em. r y t í ř z P roskovců v K v a ­

sících. K y t í ř z Proskovců sice již dříve

seznal dobré v las tn o s ti hanáckého ječm ene

a podařilo se mu naleznou ti na H an é z a ­

ručený ječm en s ta rohanácký , av šak tep rv

po kongressu vídeňském, kdež N ee rg aa rd

na zv láš tnos ti bo tan ické ječm enných odrůd

poukazoval, umožněno bylo Proskovcovi

výběrem semene vypěstova ti nyni vše ­

obecně dobré pověsti těšící se ječm en

„ P e d ig re e “ , k te r ý znenáh la v y tlač i l z

H ané od růdy cizé.

Z a zásluhu mu to pok láda ti musíme,

že tím současně odvrá til , v proudu po­

k roku se nalezajicí a po novinkách p ra ­

hnoucí H a n á k y od zavádění c izokra jných ,

k nám se v šak absolutně nehodících odrůd.

- 5. —

Ze Švédska, a sice opětně ze Sval-

ofu, vzešel další impuls k u zvelebení ječ ­

mene hanáckého. Svalof s ta l se p ř i ta ž ­

livým bodem všech hospodářů, k te ř í se o

zvelebení ro s t l in s tv a zajímají, zejména od

té doby, kdy působí tam hodný nástupce

N eergaardův , geniální ředite l, pan Dr.

H ja lm ar Nilson.Též p isate le těchto řá d k ů vedla cesta

do Švédska, ne sice za účelem seznámení

se s pěstováním rostlin , nýbrž za účelem

prozkoumání švédského m lékařstv í, pro

n ás rovněž směrodatného.P ř i p řílež itosti prohlídky Svalofské

m lékárny , nechtěl jsem si v šak necha t

u j í t příležitosti, abych aspoň mimochodem

neprohlédl si Svalofskou stanici, což

umožněno mi bylo neobyčejnou ochotou

řed ite le Nilsona.N ezapom enutelnou mě zů s ta la p arce la

hanáckého ječmene, k te rý jsem zde v t a ­

kové stejnosti nalezl, jak o n ikde na H ané.

Bezděky táž i se, j a k se osvědčuje

hanácký ječmen ve Švédsku. Dobře, p rav il

?♦

mi, n ápadné je s t , že i zde vyn iká nad

všechny ječm eny svou ranností . Během

dalšího rozhovoru dozvěděl jsem se, což

mi známo nebylo, že ječm en h anácký

v řad i t i se dá do 4 typů N eergaardových

a že pan Nilson vypěsti l z hanáckého

„p ed ig ree“ 17 odrůd ječmenných, z nichž

2 podržel.

Po n á v ra tu ze Švédska nemohl jsem

se vice zbaviti m yšlénky, že musíme n a

H ané p řij i t i k těmže dědičným u šlech ti ­

lým typům jak o ve Svalofu.

Tou dobou zrovna založeno v P řerově

hospodářské družstvo, k te ré jsem sou­

časně zorganisoval, jako družstvo pěsti te lů

hanáckého ječmene.

D le methody svalofské záhy rozpoznal

jsem skutečně ony různé ty p y hanáckého

ječmene a podařilo se mi zatím 3 ty p y

v ypěsti t i a sice ja k n a 3 různých pokus­

ných pozemcích se ukázalo skutečně ty ­

pických a dědičných.

T yp č tv r tý ( S ) zatim jsem rovněž

v hanáckém ječm eni objevil a budou

— 7 —

rs ním jako s ostatními ty p y další pokusy

konány.D ružstvo pěstite lů pokračuje v po­

kusech dle methody svalôfské dále a p r a ­

cuje tak to ku čistým, jednotným odrůdám

v celém kra ji hanáckém, vedle ry t í ře

z Proskovců, k te rý podobnou methodou

vypěstil známý svůj ječmen pedigree n á ­

ležející N eergaard tovu typu a.

Letos předstupuje družstvo pěstite lů

hanáckého ječmene ponejprv před veřejnost

na výstavě v Pařiž i, a sice s ječmenem

původním starohanáckým , po s ta le t í na

Moravě pěstovaným. Vedle toho vys taveny

jsou vzorky typů hanáckých, pisatelem

té to monografie vypěstovaných.

Aby navštěvovate lé v ý s tav y ječmenné

snáze posouditi mohli kolekci d ružstva

pěstite lů hanáckého ječmene, a aby in ­

formováni byli o pěstování ječmene na

Hané, podáváme tu to náčr tek , ponechá­

vajíce si podrobnosti práce, k te r á se n a ­

lézá tep rv v rozvoji n a dobu pozdější.

M ateria l k této monografii čerpán

H j i

- s —

částečně z v las tn ích pozorování, částečně

použity do oboru tohoto zasahující práce,

jichž seznam n a konci tohoto spisku

podáváme.

Brožurce té to p ř ik ládám obrazce 4

typů ječm ene hanáckého, k te ré zhotoveny

jsou dle m ikrofotografických snímek, mnou

docílených lupovým mikroskopem k u mi-

krofotograíii zařízeným , mimo to p ř e ­

hlednou m apku M oravy a Hané.

V P ř e r o v ě , v březnu 1900.

_

í t

■06*Jí>$e> M äš ’3^Í*>«€> £g

Rozloha Hane,H au á má své pojmenování od ře k y

Hané. Rovina znám á pod jménem H a n á

má však mnohem větší rozlohu, než-li

j e s t údolí ře k y Hané. Ku H ané pa tř í

totiž ješ tě větší část údolí ře k y Valové

s Romží a Hloučelou, údolí Kotojedky,

Bečvy od L ipn íka k P řerovu , M oštěnky

a část údolí Moravy mezi L itovlí a N a ­

pajedly.

Nejdůležitější z údolí zmíněných je s t

údolí H a n é , k te réž j e s t asi 1440 m

široké a leží jen 200 —230 ^ nad h la ­

dinou mořskou. Údolí j e s t ovroubeno od

severu pahorky p lan iny D rahanské a od

- 10 -

j ih u výběžky pohoří Hříběcího. P a h o rk y

nezdvíhají se n ikde p řes 100”y nad

údolí. R ovněž jak o údolí j e s t i p a h o rk a tá

čás t velmi úrodná. N ěk te ré plodiny ze ­

jm én a ječmen, daří sě obzvlášť dobře na

s trán ích , zejm éna proti slunci obrácených,

těch to pahorkatin .

H a n á p ro té k á o k re sy : vyškovským

a ko je tínským . V las tn í údolí H an é po­

číná u V yškova a tá h n e se směrem ku

Ivanovicím, Němčícím a Kojetínu.

V alová sk ládá s e : z Výkličky, Romže

a Hloučely. Romže a H loučela mají rovněž

jako H a n á svůj vznik na vysočině Dra-

hanské . V las tn í údolí Romže počíná u B í ­

lovic a tá h n e se pak ku Kostelci, Sm rži-

cím a Prostějovu.Údolí H l o u č e l y počíná u P lum lova

a táhne se k u Hostkovicím a Prostějovu.

H loučela a Romže objímají úrodný okres

prostě jovský.K o t o j e d k a má svůj vzn ik v ho­

rách Hříběcích a táhne se ku Kotojedům,

K rom ěříži a Kvasícím.

1--

— 11 —

B e č v a má svůj vznik v K arpatech .

Ku H ané se počítá údolí Bečvy táhnoucí

se od L ipn íka ku Přerovu a Troubkám.

M o š t ě n k a sb írá vodu z výběžků

K arpa t, teče od Dřevohostic ku Moštěnicí,

Žaikovicím a Kroměříži.

Ku H ané počítá se konečně ještě

údolí ře k y M o r a v y mezi L itovlí a N ap a ­

jed ly a zaujímající okresy olomoucký, čásť

okresů kojetínského a kroměřížského.

Celkem počítáme k u rovině H ané 6

okresů, to t iž : Vyškovský, Kojetínský,

Kroměřížský, P řerovský , Olomoucký a

Prostějovský.

Hranice tvoří n a s t ran ě severozápadní

P lu m lo v a L itovel, na s tran ě východní

Biskupice, Holešov a L ipník . Na s tran ě

jižní pak Slavkov, Bučovice, Zdounky

a Napajedla. Obvody m ěst těchto bývají

z části těž počítány ku Hané.

Celkem zaujímá nížina H ané okrouhle

3 8 . 8 7 0 ^ čili 3 8 8 3/4 čtverečních k ilo ­

metrů, P ro svou úrodnost rov ina t a

jest daleko za hranicemi znám á a

zove se ta k é z t é příč iny požehnanou

Hanou.

Geologické iítvaŕij Hané.R ovina H ané, celkem vzato geologicky,

j e s t jed n o tv á rn a . P ovrch to tiž ornice j e s t

původu a l u v i a l n í k o a naleznouti lze

v údolí všech řek , rovinou H ané p ro té k a ­

jících, mocná ložiska aluv iá ln i ornice,

m ísty přicházející též p ísky. J e d n o tv á r ­

nost ta to s tá v á se rozm anitě jší, zkou ­

mám e-li blíže v rs tv y zemské p ř i p rů ­

kopech železničních, ve výmolích řek , p ři

kopání zák ladů , studní a p. Zejm ena roz ­

m anitosti nabývá geologická povaha H ané

poblíž výběžku hor H říběcích a Ždánského

lesa, táhnoucích se až do H ané. Zejména

j e s t rozšířen e o c e n ve způsobu tře t i-

horního š tě rk u n a B arbo řině u K rom ě­

říže, a u S ta ré Vsi poblíž P řerova .

P ra v d ě podobno, že jsou to zb y tk y s le ­

penců obsahující k ry s t . břid lic i a vápenec.

Rozšířenější než eocen j e s t n e o g e n .

— 13 —

■m

Neogen naleznouti lze mezi B ystř ic í

a Přerovem. Od P ře ro v a jde pak k Olo­

mouci, B rnu a Kroměříži.

V rs tv y neogenové nalézají se tak é

i u Prostějova.

V elká rovina h an áck á má pod vrstvou

diluvialní všude v rs tv y neogenové. Neogen

v rovině hanácké přichází ve způsobu

šedých, modrých a lupena tých jílu. T aké

přicházejí měkké písky a těžký j í l (tegl),

neprávem ta k é zvaný slin.

C harak te ris tickým pro H anou je s t

d i l u v i u m rozšířený po celé rovině

H ané, místy nalezajicí se n a povrchu,

m ísty po k ry t aluviem. Jsou to zejmena

v rs tv y žlutnice, h líny to hodící se na

výrobu cihel, avšak skýta jíc í též i v ý ­

borné ornice. Ž lu tn ice usvažuje se jakož to

nános prachu na místech kry tých . Bývá

kolmo rozp ráskaná s povlakem a žilkami

vápencovitými, obsahující v sobě hlino-

tva ry , t a k zv. děcka. Původní žlutnice

není v rs tevna tá . V rs te v n a to s t n a léz ti lze

— 14 —

m — ---------------------------------------------------------------- —r - m< <

pouze il ž lu tn ice sekundárn i, sladkovodní,

způsobené nánosem řek , jak o u Vyškova.

Mimo ž lu tn ice přicházejí místy dilu-

v ialní š tě rk y u H ero tic poblíž Vyškova

a diluvialní ra še l in a pod v rs tvou 1”*/,

mezi Olomoucem, K láš t . H rad iskem a

v okolí Chválkovic poblíž Olomouce.

Nejrozšířenější v šak j e s t na povrchu,

j a k již uvedeno, aluvium, zejmena v údo­

lích řek. Není však aluvium n a všech

místech stejné, liší se v různých okresích

od sebe j a k barvou, t a k i svým složením

dle toho, odkud nánosy přišly .

Prozkoum ání mechanických součástí

a chemického složení ornice i spodiny,

zajímá specielně v první řadě hospodáře

a chceme-li sp rávně posouditi poměry

úrodnosti sklizně, t řeb a j e s t nám v první

řa d ě zn á ti přís lušné analyse.

P ro úrodnost půdy největší důležitost

má povaha ornice do 3 8 — 40%. h loubky

a pak povaha spodiny, do hloubky V f .

Vedlo by nás daleko, kdybychom

chtěli poměry ornice a spodiny celé H ané

* 1

probíra ti . Nám jedná se zde h lavně

o půdy ječmenné, pročež rozebírat! budeme

je n právě povahu půd čistě ječmenných,

z k te rých pravidelně sklízí se to tiž v ý ­

borný ječmen pivovarský.Takové půdy nalézají se zejmena

v něk terých obcích okresu vyškovského,

prostějovského a olomouckého.

Z v lášť vyn iká Vyškovsko svými tak

zvanými „ d u k á t o v ý m i p ů d a m i “ ,

totiž půdami, z k te rých ječm en h a rů z ­

ných výstavách hospodářských p rav ide lně

dostává d u k á t o v é odměny.T ři takové cha rak te r is t ick é dukátové

půdy opatřil nám laskavě pan J . M achař,

učitel rolnické školy ve Vyškově. P ůdy

ty jsme sami podrobili n a zemské s třední

škole hospodářské analysi m e c h a n i c k é

a mimo to ochotně provedli c h e m i c k o u

analysi pánové E . B u tta , sp rávce ro lnické

továrny na umělá hnojiva a J . M rkvička,

chemik továrny této.

Půdu jsme si rozdělili n a o r n i c i

do 30%t hloubky, do k te ré ž se to tiž

prav ide lně n a H ané k ječm eni oře,

p r v n í s p o d i n a od 3 0 — 50%* a druhou

spodinu od 50%, do 1 mJ.

P ů d y ty to současně v y s tav en y jsou

s ječmeny d ru ž s tv a p ě s t i te lů hanáckého

ječm ene v Pa říž i .

Svým vzhledem neliší se od sebe

v a lně neboť půd}?' h anácké vyznačují se

právě mocnou vrs tvou h líny úplně stejnorodé.

K aždá v rs tev těchto zkoum ána zv lá š ť pro sebe.

P ředně z jiš těna ta k zvaná k o s tra

půdy prosetím na sytě, majícím otvory

okrouhlé 5’%, v průměru.

V půdách těchto obsaženo j e s t n á s le ­

dující procento hrubých částí prům ěru

vice než 57%B o ä k u v k y D ě d i c e K ř t ž a n o v l c e

Ornice 0 1 9 4 % 0-342 °/0 0-690°/o

Spodina I. 2-544 „ 0 ’093 „ 0-000 „

Spodina IL 0-257,, O ' l l l „ 0-045 „

Ve všech těchto půdách jsou tedy

hrubé kam énky nebo h ru b ý písek jen

— 17 — 2

ojediněle obsaženy. Větší čásť půdy

97*5— 100°/o náleží k jemným zeminám.

P ovaha jem né zeminy u rčena Kulmo*

vou splachovací methodou. P ůda ro z ­

tř íd ě n a n a součástí mající prům ěr větší

než 3 % , větší než 2 % , menší než

2 % , menší než menší než 0*5

a menší než a součásti sp lavné.

V jem né zemi půd hanáckých obsažen

je s t ted y v las tně jen velmi jemný písek

prům ěru méně než 0 a mnoho

splavných součástí.

Ornice má v prům ěru 3 6 % jem ných

zemin a v tom 3 0 % písku méně než

0 '25mjm a 6 4 % sp lavných součástí.

P rv n í spodina obsahuje v p rům ěru

33% jem ných zemin a v tom 3 1 % písku

prům ěrně méně než a 67%

splavných součástí.

Následující p řeh ledná ta b u lk a se ­

známí nás s mechanickým složením půdy

h a n á c k é :

snuinjj

oasoiSXfj

tup°A

>03

E

COÔvo

v

vCOV

ACM

A

c o c o CO iÓco co

co00

co

o

c o

JtOůt)

00

co’ŇŤ1cb

0000

coô

00

o

iOô

coô c o

oô

oô

oô

oo

c o

ôoô

oO

HH KHC3 oáC GT3 T3O O

O h O h

a > CQ

5̂[Ari5(sog[

GiO

Ohui

GO

O h

CQ

9 0 i p ? ( T 0OTAOUBzi.i]g;

D ru h á čili h luboká spodina obsahuje

v prům ěru 26°/0 jemných zemin a v tom

24°/0 pískli p rům ěru méně než 0 '257%

a 76°/0 splavných součástí.

N a vzduchu vyschlá p ů d a může po-

jm outi 32— 52°/o vody. Vodní kapac ita

spodiny j e s t pravidelně vždy větší nežli

ornice, poněvadž h luboká spodina má vice

povahu jílovitou než h lin itá ornice. N a

vzduchu vyschlá ornice pojímá okrouhle

asi 1 % hygroskopické vody, p rv n í spodina

asi 1 % % , h luboká spodina asi 2 °/0. H u ­

musu má ornice 3— 7 % , první spodina

2 - 6 % , hluboká spodina rovněž 2— 6 % .

P ro Hanou c h a ra k te r is t ic k á půda

z Kí'ížanovic podrobena analysi chemické,

k te rouž provedli pp. E m il B u t ta , správce

a L ad is lav M rkvička, technický chemik

rolnické továrny n a um ělá hnojiva. Z a n a ­

lyse té to seznati lze poměr pro výživu

ro s t l in nej důležitějších součástí v pro-

i e n t e c h :

I. H. III.

ornice spodina spodina

»0COoPC! do 50%, do 100%,

c o a . . . 0-16 0-38 0-78

N . . . . 0-20 0-09 0-09

k 2o *) 0-16 0-16 0-16

( F 2 A12) 0 6 4-19 5-29 4-88

Ca 0 0-68 0-45 1-25

P 2 o B 0-23 0-17 0-14

Poměru klimatické na Hané.H a n á náleží ku nejteplejším kra jům

M oravy. P rů m ěr nejvyšší tep lo ty pro jižn í

M oravu je s t 8 ‘9° C, kdežto p rům ěrná t e ­

p lo ta H ané obnáší 8 — 8-5° C. V severních

okresích M oravy počítá se s prům ěrnou

tep lo tou 4 ’6° C.

V zimě klesne v šak i n a H ané tep lo ta

vlivem severních v ě trů i pod 30° C. oby­

čejně se však udržu je v měsících zimních

v prosinci, lednu a únoru kolem — 10° C-

*) R ozpuštěno po 48 hodin ve s tudené k y ­

se l ině so lné husto ty 1 4 5 .

— 21 —

V lé tě vystoupne tep lo ta koncem

června, v červenci až srpnu i přes 35° C.

Nejteplejší měsíce červen, červenec a s rpen

mívají prům ěrnou tep lo tu denní -j- 18° C.

První noční m razy započínají koncem

ř í jn a až začátkem listopadu, i když p rů ­

m ěrná denní tep lo ta j e s t dosti vysoká.

Měsíc říjen a často i l is topad náležejí

mnohdy k u nejpříjemnějším měsícům pod­

zimním. N a j a ř e t rva jí noční m razy po­

m ěrně dosti dlouho. J e š tě v půl květnu ,

v době t a k zvaných ledových mužů (P a n ­

k rác , Servác a Bonifác) přicházívají velmi

citelné noční m razy, k te ré často způso­

bují om rznutí špiček vyklíčeného ječmene

a mnohdy i zpozdí vývoj a zmenšují výnos.

Co vodních s rážek se týče, je s t H a n á

celkem chudší n a v ý d a tn o s t s rážek vodních.

V prům ěru může se počítat!, že n a ­

padne 5 6 0 - 6 5 0 % , deště za rok .

V horských kra jích M oravy napadne

mnohem vice dešťové vody, to tiž 1 2 9 0 % ,

za to v j ih u M oravy napadne minimum

okrouhle 4 5 0 % deště.

H a n á kloní se ted y dle toho ku

maximu tep lo ty a k u miuimu dešťů.

Větší význam než celkové množství

napadalého deště m á pro H anou rozdělení

dešťových dnů na celou v ege tac i ječm ene.

M aximum dešťových dnů n a Moravě

j e s t 150 v roce, minimum 68 dnů. Na

H anou p ř ip ad á 121— 130 deštivých dnů.

D eště n a H ané dle toho jsou dosti

časté, ale celkem vzato méně vyda tné . \

V ydatnějš í jsou jed ině bouřky, j ichž se č ítá

v roce asi 17.

B ouřky velmi časté jsou v době letní,

zejména p ř ipada jí do doby zrán í obilí,

jsou proto pro H anou velmi nepřijem né

a rolnictvo velmi poškozují.

D le zp ráv c. k. hydrografického bu-

reau vypočetli jsm e pro celou H anou

vel kosť napadalého deště v jednotlivých

měsících n á s le d o v n ě :

Měsíc M nožstv í deště P o č e t dešťovýchv dnů

L e d e n .............................. 32 . . . . 10

Ú n o r .............................. 27 . . . . 9

Měsíc M nožstv í deště Počet dešťových v dnů

B ř e z e n ..........49 . . . . 15

Duben 58 . . . . 14

K v ě t e n .........101 . . . . 1 9

Č e r v e n ..........65 . . . . 11

Červenec . . . . 151 . . . . 13

S r p e n ...............89 . . . . 12

Z á ř í .............. 49 . . . . 11

Ř í j e n ...............25 . . . . 7

L is topad . . . . 17 . . . . 5

Prosinec . . . . 9 . . . . 9

Sníh počíná padati začátkem listopadu,

nemívá v šak v měsíci tomto je š tě trva los t i

a brzy rozta je během dne. T ep rv e v p ro ­

sinci zůstane leže ti a leží prav idelně až

do konce února ve výši 10— 16%t-

Koncem února až začátkem března

n as táv á tán í. R o z tá tý sníh z největší části

v sákne do půdy a podmiňuje v největší

m iře ja rn í v láhu. Množství sněhu má pro

H anou však je š tě jinou důležitost. J a k

j iž uvedeno, k lesne n ěkdy te m p e ra tu ra

v zimě až pod — 30° C a j e s t te n k rá te

sníh přirozenou ochrannou v rs tv o u p řed

vym rzáním ozimín.

Na ječmen arc i působí sníh je n svou

ja rn í vlahou.J a k o všude n a M oravě a snad na

celém kon tinen tě je s t větší čásť dnů za ­

m račená. Ú plně jasných dnů počítá se na

H ané 60— 80, úplně zam račených 8 0 —90.

Množství ja sn ý ch dnů j e s t pom ěrně

nejvíce v měsících le tn ích , což důležité

j e s t pro dozrávání semene.

Menší důležitost' z vlivů pově trnostn ích

má barom etrický t l a k vzduchu. N a H an é

počítá se t l a k vzduchu od 743*%* do 763m/m.

E x trém y barom etrického t la k u jsou v zimě

největší.

P rů m ěrn á v lhkosť vzduchu obnáší

79% .Y ě try jsou severozápadní. S íla v ě t ru

j e s t P 5 — T6.

V yznačené k lim atické pom ěry mají

vedle půdy největš í vliv n a v z rů s t a j a k o s t

ječmene. P řed n ě j e s t to, j a k j iž v y tknu to ,

zimní v láha a pak vždy dosti v y d a tn é

s rážk y vodní v měsících březnu, dubnu

a květnu . N ásledek toho je s t , že zrno

obilné rych le zklíčí, a m ladá ro s t l in k a má

dosti času, aby se dobře zakořen ila a za ­

včas odnožila.

Měsíc červen až do p rvých dnů čer­

vencových bývá velmi suchý, ale přece

půda mívá je š tě tolik vlhkosti, že se ječmen

p ravidelně vym etá. Poněvadž v době do­

zrávání je s t množství slunečných dnů, v y ­

tvoří se zrno plné a moučnaté. Další n á ­

sledek suchého června po případě počátku

července je s t , že ječm en záhy dozrává,

t a k že často dříve dozrává než žito, k te ré

o s ta tně na H a n é rovněž skoro dozrává.

Množství s rážek vodních v červenci

j e s t poměrně největší, a sice p rš ívá nej-

častěji do sklizně, následkem čehož ječmen

n a svém vzhledu velmi trp í. P ro to má

ječmen z H an é z ř ídka onu čistou, bělo-

žlu tavou barvu j a k á se pro expo rt v y ža ­

duje. P řes to však j e s t oblíbeným exportním

zbožím pro neobyčejně dobrou vn itřn í

jakost' zrna.

Ječmen hanácký.B otanické odrůdy pěstovaného je č ­

mene rozdělují se dle dvou různých dě-

l ítek . S ta rš í dělítko spočívá na rozdělení

dle tv a ru k lasu , kdežto novější založeno

j e s t n a tv a r u vym láceného zrna.

N a zák ladě tv a ru k lasu rozděluje se

ječm en na následující od růdy :

1. P r a v ý š e s t i ř a d ý ječm en (hor-

deum hexastichum), k te rý má všechny

3 k v ě ty n a v ý s tu p k u plodné, tvořící šesti-

řadový klas.

2. O t y ř ř a d o v ý j e č m e n (hor-

deum te tras t ichum ), k te rý má sice ta k é

postrann í k v ě ty plodné, a le sp lynulé do

dvou pro tis to jných řad , čímž k la s se s tává

J řadým .

3. D v o u ř a d ý j e č m e n (hordeum

distiehum), k te rý má jen p ro s třed n í k v ě t

plodný a k las j e s t ze s t r a n zmáčknutý.

T ento rozděluje se z a se :

a) J e č m e n d v o u ř a d ý n í c í (hor-

deum distichum nu tans) s klasem

všude stejně tlustým , k te rý ž ve s tavu

zra losti jes t háčkovitě p ře h n u tý ;

b) J e č m e n d v o u ř a d ý v z t ý č e n ý

(hordeum distichum erectum) s klasem

hustým, širokým a ve s tav u zralosti

v z tý č e n ý m ;

c) J e č m e n v ě j í ř o v ý (pávek nebo

rýžový) (hordeum distichum Zeocri-

thum) s klasem ku špičce zúženým

a s osinami vějířovitě rozloženými.

Mimo to se počítá s e m :

d) J e č m e n s š i r o k ý m i p l e v a m i

(hordeum distichum m a k ro le p is ) ;

e) J e č m e n n a h á č (hordeum distichum

nudum), u něhož p luchy od zralého

z rna se oddělují.

D ru h ý spůsob rozdělení ječm ene h a ­

náckého z a k lá d á se n a zv láštnostech z rn a

samého, k te réž to objevili D r. A lbe rt

A t te rb e rg a Th. Bruno z N eergaardů .

Dle těchto rozdílů dá se se řad iti

ječmen do 4 skupin botanických, a sice:

*-

I. t y p a.Ječm eny se stopečkou š tě t in k a to u

čili š tě tečkou (processus racheolae) a š u ­

pinkami rovněž š tě t in a tý m i (lodiculae)?

s h ladkým i ne rv y p luchy hřbetn í.1. H řb e tn í p lucha j e s t u zárodku

jednoduše zm áčknu tá a skloněná.

A. Z rn a v e lk á s největším prům ěrem

upros třed z rn a :a) N ervy fialové nebo hnědé, p lucha hrubě

vráskovaná , o b y č e j n ý j e č m e n a ;

b) ne rvy jsou málo vynik lé s te jnobarevné

s pluchou a mají z rn a jem ně k a d e ­

řa v á : S v a l o f s k á p r i n c e z n a ,

P r o s k o v c ů v p e d i g r e e , H a ­

n á c k ý a.B. Z rn a m alá s největším prům ěrem

nad p rostředkem z r n a : N eušlech těný

ječmen 4 řad ý (hordeum te tra s t ichum )

D 32 a 35.2. H řb e tn í p lucha má p ř i svém v zn iku

nad zárodkem příčnou r ý h u :

a) W e b ů v b e z o s i n n ý j e č m e n

v z t ý č e n ý j e č m e n v ě j í ř o v ý ;

— 29 —

b) š v é d s k ý j e č m e n v ě j í ř o v ý ;

c) p r a v ý j e č m e n v ě j í ř o v ý (hord.

zeoerithum).

I I . t y p p.

Ječm eny se stopečkou a šupinkami

š tě tina tým i, oba p á ry postranních nervů

jsou zazubené.

1. H řbe tn í pilicha j e s t p ř i svém vzniku

jednoduše zm áčknu tá a sk loněná :

a) H a n á c k ý t y p (3.

2. H řbe tn í p lucha má při vzniku v y ­

tlačenou příční rý h u :

a) I t a l s k ý j e č m e n v z t ý č e n ý

(hordeum e re c tu m ) ;

b) p rav ý šes tiřadový ječm en (hordeum hexastichum). •

I I I . t y p y.

T ento ječmen má stopečku a šup inky

porostlé ch loupky m ěkkým i kadeřavým i k rá tkým i.

1. H řb e tn í p lucha j e s t p ř i svém vzniku

jednoduše zm áčk n u tá :

— 30 -

a) U šlechtilé odrůdy dvouřadého ječm ene

p ivovarského - . C h e v a l i e r y , P r o -

l i f i c , Z l a t ý m e l o u u, J e č m e n

p e r l o v ý , J e č m e n s k o t s k ý ,

P e e r i e s s , W h i t e , J e č m e n

s a a l s k ý , H a n á c k ý y.

IV. t y p o.T ento má stopečku a šup inky k a d e ­

řavým i chloupky porostlé , pos trann í nervy ,

h řb e tn í p luchy jsou zazubené.

1. H řbe tn í p lucha je s t jednoduše

zm áčknu tá a s k lo n ě n á :

a) j e č m e n č t y ř r a d ý u š l e c h t ě n ý (hord, te tras tichum ) D — 35.

b) p rav ý šes t iřadý ječmen (hord. hexa-

stichum varieg) s největší š ířkou nad

polovici z r n a ;

c) ječm en dvouřadý nící han áck ý 5.

D le prvého rozdělení náleží ječmen

h an áck ý ku d v o u ř a d é m u n í c í m u

(hordeum distichum nutans), dle rozdělení

druhého náleží on však všem čtyřem typům

N éergaardovym .

% 0m - --------------------------------------- —--------------------------

- 31 -

V p rax i přicházejí ty p y ty dohromady

smíšeny. Nejčastěji smíšen j e s t dohromady

ty p a a y. Méně častým je s t typ p a 5.

V době novější uvedl do obchodu r y t í ř

z Proskovců čistý typ a (Pedigree), d ružstvo

pěstite lů hanáckého ječm ene v P ře ro v ě

pěstu je mimo typ a ta k é M acalíkův typ

P a y.

Hanácký typ «. Typ ten to má zrno

p ro táh lé , jehož největší š ířka je s t upros třed

zrna. D élka z rna obnáší 8 -5— 9'8n%,. Š ířk a

upros třed z rn a 3 '4 —3 '8 % , t loušťka u p ro ­

s třed z rn a 2'2b — 3mfm. Čásť při zárodku

se nalézající j e s t poněkud súžená, čásť

p ři osině poněkud rozšířená. R ý h a břišní

j e s t úzká, poměrně hluboká. N ad touto

rýhou, částečně v rýze j e s t š tě t in a tá sto-

pečka, zv láště při zák ladně hustá a má

podobu malé, úzké š tě tečky , sahající tém ěř

do polovice zrna. S l u p k a b ř i š n í j e s t

na povrchu četnými v ln itým i záhyby opa­

třená . Ty to v ln ité záhyby cha rak te r isu jí

nejlépe jem nost s lupky. S l u p k a h ř b e t n í

p řiléhá s obou s t r a n ku slupce břišní

- 32 -

Typ. I a .

Typ. Il p.

Typ.lii Y.

Typ. IV ô.

těsně, pouze v záhybech u stopečky je s t

ona volněji p řileh lá .

N a s t ra n ě h řbe tn í vidě ti lze t ř i v y ­

niklé n e rv y slupečné, dva os ta tn í nervy

jsou p ř i záhybech. P ř i vzn iku nervů je s t

s lupka s třechov itě sk loněná, na připojení

k u ose zm áčk n u tá a dvojnásob sedlovitě

vyhloubená. N ervy jsou až k u osině hladké,

pouze pozorovati lze n a nich vráskovitost.

pocházející z v rá sk ů s lupky hřbetní.

Odloupneme-li h řbe tn í p luchu obejí-

raající zárodek, spatřím e nenápadnou šu ­

p inku s k rá tk ý m i, š tě t ina tým i chloupky.

Šupinky jsou k u š tě tince připojeny a lze

stopečku se šupinkam i od pluch a zrna

odloučiti.K las je s t poměrně dlouhý a řídký.

D élka k la su obnáší 9 0 - 1 2 0 % a čítá k las 2 4 — 3 4 z rnek. H u s to ta & dle svalofské

metody zjiš těna jes t 2 6 7 — 27, p ř ip ad á

to tiž n a 1 0 0 % délky klasové 2 6 — 27 zrn.

R y t í ř z Proskovců s tanovil u svých

ječmenů houšťku k lásků D — 32' 1— 34‘2

houšťku z rn d = 21-8— 26'2.

H anácký typ a náleží ku nejrannějším

ječmenům a současně ta k é ku nejvýnos­

nějším. P rav id e ln ě č ítá k las 28— 30 zrn

dobře vyvinutých. V letech úrodných, jako

byl r. 1899.. počítali jsme až 36 zrn

v k lasu. R eproduk tivnost stébel je s t velká,

t a k že i p ři velmi ř ídké setbě docílí se

plný vý těžek zrní i slámy. P ř i svých

přednostech má ječmen ten to tak é svou

vadu, v něk terých le tech citelnou, jes t

to tiž j a k to u velmi jem ných ječm enů

často bývá, náchylný ku polekání, což je s t

zv lášť u ječmenů řídkoklasých nápadné.

J so u však ta k é odrůdy s tv rdší slámou

poléhání vice vzdorující s k lasem hustším.

T y p II . jj. Svým celkovým vzhledem

neliší se ani k las ani zrno ty p u tohoto

od typu a. Z rn a mají náchylnost ku větší

buclatosti a je s t zdánlivě poněkud k ra tš í

než u typu a. Obě slupky jsou poněkud

hrubší, což jeví se je d n a k na hrubších

záhybech slupky břišní, jednak ta k é na

slupce hřbetní, k te r á p ř iléhá na zrno tém ěř

bez veškerých záhybů.

4w*-*-- +%- 34 —

V eškeré ne rvy slupečné jsou vyni-

klejší nežli u tv a ru a. N a obou párech

nervů pos trann ích pozorovati lze lupou

háčky čili os tenky, obrácené směrem ku

osině, k te r á j e s t tak é takovým i ostenky

opatřená . H áčky n a slupce považovati lze

za pokračování ostenků osinových. O stenky

ty to sahají p rav ide lně do polovice zrna,

vým inečně ta k é i p res polovici.

K las ty p u [3 je s t uěco řidší nežli typu

předešlého. H u s to ta z rn d = 25' 1.

T a to odrůda hanáckého ječmene je s t

nejméně choulostivou na počasí a ošetřo ­

vání a daří se velmi dobře v kopcovitých

kra jinách . S lám a je s t tv rdší nežli u o s ta t ­

ních odrůd hanáckého ječmene, není tudíž

ten to typ ta k poléhavý, ja k o typ a.

Co do úrodnosti a ran n o s ti vyrovná

se ty p u a úplně.Hanácký typ y. T aké k las a zrno

ty p u tohoto neliší se hned na první pohled

od popsaných typů a a [3.T aké zrno ty p u y j e s t všeobecně p ro ­

táh lé , s největším prům ěrem upros třed

zrna. Rozdíly jeví se tep rve p ř i pozoro­

vání pod zvětšovacími skly.V rýze při zá rodku na lézá se místy

do rý h y v t lačená stopečka, ta k é asi do

polovice z rn a sahající, ona je s t v šak pod­

s ta tn ě rozd ílná od stopečky tv a ru a nebo p.

P ř i pozorování pouhým okem je s t s topečka

tém ěř lysá. Pozorována lupou porostlá je s t

k rá tk ý m i, jemnými, v ln itě kadeřavým i

chloupky. S lu p k a břišní j e s t jem ná, vrá-

skovitě zohýbaná. H řbe tn í s lupka je s t při-

lehlejší, ta k é v šak u ječm enů jemnoslu-

pečných při osině jem ně v ráskovaná. P ř i

zá rodku j e s t s lu p k a rovněž jednoduše

zm áčknu tá ja k o u typů a a p.

Po odloupnutí h řbe tn í s lupky lze při

zá rodku rovněž naleznouti šup inky , k te ré

jsou k rá tk ý m i chloupky porostlé.

Hanácký typ S není t a k význačný

jako ty p y předešlé. I oko vycvičené a

dobrou lupou vyzbrojené snadno přeh lédne

jemné zoubky n a k ra jn ích nervech zahnu té

s lupky h řb e tn í se nalézající. S topečku má

j in ak z rovna ta k u tv á ře n u jako typ y.

- 36 —

Též i osta tn ím i v lastnostm i neliší se od

ty p ů popsaných.

Mimo ječmenů stopečnatých přicházejí

též ječmeny bezstopečné, a sice u všech

typů.Bezstopečnost ta přichází arci pouze

u zrn vymlácených.

Pokud zrno jes t v klásku, je s t každé

basalem nebo stopečkou opatřené. Sto- pečka neupadne zrnku při mlácení a či­stění, jak se namnoze hospodáři domnívají, nýbrž bezstopečnost jest následek toho, že zůstane stopečka při vřetenu klasovém,

jehož jes t ostenkatým výrůstkem.

Bezstopečnost tato stává se také i

dědičnou. Pravidelně jsem aspoň pozoroval, že v témže klasu buď všechna zrnka sto-

pečku podržují, neb všechna zrnka se od

klasu bez stopečky oddělují.

U bezstopečných ječmenů se prís luš ­

nosť k u j is tém u ty p u obtížněji zjišťuje.

J e s t t ř e b a po odloupnutí h řbe tn í s lupky

pozorovati nenápadné lodiculae a dle jich

tv a ru buď š tě t ina tého ueb vlnitého, p ř í ­

slušnost' ku urč itém u ty p u zjistiti.

Mimo těchto typů, roztříděných na

zák ladě stopeček a žeber hřbetních , jsou

je š tě odrůdy t rv a le osinaté a odrůdy

osiny zhazující. D ále pak jsou odrůdy

se ste jnobarevným i žebyy, ja k o je s t s lupka

a s žebry nafialovělými. D ále jsou odrůdy

při m etání zelenoosiuaté a rudobarevné.

Tím množství odrůd ješ tě n ik te ra k není

vyčerpáno. J so u je š tě dle ve likosti z rna

odrůdy drobné a k rá tk o z rn n é , a odrůdy

velké a dlouhozrné, velmi ran n é a p ro ­

s tředně ranné , se slámou tv rdou a měkkou,

dlouhou a k rá tk o u . Kombinace vedlejších

odrůd s odrůdami hlavním i dá dle toho

značný počet odrůd ječmene hanáckého.

N ápadné j e s t p ř i tom, že ač při po­

zorování de ta il lů tolik růzností přichází,

j e s t celkový vzhled pole obsetého je č ­

menem hanáckým , ja k o by to byl typ

jediný.

— 3S -

V la žn o s t i ječmenů hanáckých.N ad všechny os ta tn í odrůdy ja rn ích

ječm enů dvouřadých, v y n ik á ječmen h a ­

nácký svou ranností , čili svým rychlým

vývojem. T ento rych lý vývoj lze pozoro-

v a ti již p ř i klíčivosti a to v půdě, kdež

působí přirozené podmínky. Následek větší

energie klíčení jest, že h anácký ječmen

vyklíčí na poli o 2 — 3 dny dříve, než

ječm eny os ta tn í. R an n o s t tu to lze tím

vice pozorovati p ř i m etání a zrání, neboť

se ječmen ten o 3 — 4 dny dříve vym etá

a o 7 — 10 dní dříve uzraje, než ječm eny

ostatn í. P rav ide lně zraje ječmen současně

se žitem, mnohdy j e s t on i dříve z ra lý , .

nežli žito, k te ré n a H ané rovněž v r a n ­

ných odrůdách přichází.

D le pozorování konaných n a zemské

s třední hospodářské škole v Přerově , po­

třebova l ječm en od zasetí ku úplnému

dozrání svému nejméně 91 dní, nejdéle

130 dní. Y p rům ěru počítá se od zasetí

do uzrán í 108 dní.

-HB

D louhá doba vegetační přichází tehdy,

když ječm en se b rzy zaseje, v prvé

polovici b řezna to tiž a j e s t rok ch ladný

t a k že pozdě uzrává . Velmi k r á tk á doba

vegetační p ř ip ad á tehdy, když následkem

dlouhé zimy, ječm en tep rve začátkem

dubna seti se může a rok je s t tep lý a

suchý.

R annos t ječm ene má pro k ra j hanácký

velkou důležitost. Ječm en ran n ý to tiž n á ­

sledkem k lim a tických poměrů připadne

p rav ide lně do dnů sušších a klidí se v čas.

On ta k é prodělá rychleji fysiologický

proces při dozrání, t a k že opětná k líč i ­

vost ku sladování potřebná, to tiž ona

j is tá energ ie klíčivosti mnohem dříve se

u něho dostavuje , než u ječm enů o s ta t ­

ních. H an áck é ječm eny proto první objeví

se na humnech sladovnických, poněvadž

mají j iž teh d y svou plnou energ ii k l íč i ­

vosti, k dy ta to u ječm enů osta tn ích tep rv

začína. Mimo to umožní se včasným odk li ­

zením ječm ene z pole včasné zorání

s t rn isk a a pole dřív j e s t p ř ip raveno než

40 -

začne se ko p a t řepa. J e n někdy rannost

hanáckým ječmenům škodí, když to tiž

v posledním období vegetačním jsou velká

sucha, t e n k rá t se ječm en špa tně m etá a

zů s táv á v l is tech či ja k se ř ík á v ka lho ­

tách. Ječm en tak o v ý j e s t je n z nouze

dozrálý a velmi lehký.

D ru h á velmi cenná v las tn o s t hanác ­

kého ječm ene j e s t jeho úrodnost. Výnosy,

jak é sk ý tá hanácký ječmen, neposkytu je

žádná j in á odrůda. V přízn ivých letech,

ja k o byl na p ř ík lad na H ané ro k 1899.,

jsou výnosy i p řes 3000% po dosti

časté. P rav ide lně počítá se n a vý těžek

20— 25 q po dtífa. Dle dvacetile tého p rů ­

m ěru sklidilo se na školním s ta tk u hospo­

dářské školy v P ře ro v ě 24 q nebo

3 5 '23£j p ři prům ěrné hek to litrové váze

69%.Na H ané zkoušely se na velko- i na

m alostatc ích různé odrůdy ječmene pivo­

varského. K aždý z nich za k rá tk o se

zvrhnul a p ře s ta l se pěs tova ti h lavně

proto, poněvadž jeho výnosnost značně

- 41 —

poklesla. Následkem toho v rá t i l i se p ě s t i ­

te lé ječmene opětné k u svému původnímu

hanáckém u ječmenu, k te rý krom ě toho,

že je s t úrodnější, zaruču je rolníkům

jis tě jš í sklizeň.K témuž výsledku jako hospodářští

p rak t ik o v é na, H aué, došel ta k é re fe re n t

spolku pro pokusnictví, dvorní r a d a Dr.

r y t í ř L iebenberg , k te rý se vy jádřil , že

R akousko má ve svém ječmeni hanáckém

vzácnou odrudu, k te r á se v lastnostm i

svými všem cizím odrůdám, je s t- l i je n e ­

předčí, aspoň p ř i nejmenším jim se v y ­

rovná.Mimo těchto předností hospodářských,

má ječm en hanácký v sobě přímo stotož-

něné všechny vlastnosti , k te ré vyžadují

se pro dobrý ječm en sladovnický.

P ředně j e s t to m o u č n a t o s t či

v la s tn ě šk robna tos t a sp ráv n ý poměr

bílkovin ku škrobu.

H an áck ý ječm en právě pro svou

m oučnatost a k y p ro s t z rna , hodi se n e j ­

lépe ku sladování a má svou dobrou

— i l -

pověst po celém ko n tin en tu p ráv ě té to

své v las tnost i co nejvíce děkovati. J e č ­

m eny tv rdé , t a k zv. k l iž á k y nebo kame-

náče, za obyčejných poměrů je n zřídka

se v y sk y tu jí a bývá to následek, buď

náhlého uzrání, nebo přílišného vyhnojení

hnojivý dusíkatým i.

S tav endospermu zkoušen by l ř e ­

d itelem J . Adamcem u velkého počtu

vzorku hanáckého ječm ene na v ý s tav ách

v B rn ě v l e t e c h 1886, 1888 a 1.899*)

a n a v ý s tav ě pěstite lů hanáckého ječmene

v P řerově , v obou případech pomocí fari-

uatom u.

Dle pokusů těch jev í se zrn mouč-

u a t ý c h .............................................................17°/0

p ř e c h o d n ý c h .............................................. 6 1 %

kližna tých a ske lna tých . . . . . 2 2 %

*) Viz výroční zprávy zemské střední h osp o ­

dářské školy z l e t 1886/7 a 1889/90. Analogické

v ý s le dk y zj ištěny byly prof. Dr. Zoeblem, kteréž

podrobně sestaveny jsou ve zprávě o výstavě

ječm enů v Brně vydané moravskou hospodářskou

společ ností .

Ř ed ite l J . Adamec zkoušel větší

počet ječmenů m oučnatých a kližnaiýcli

a nalezl, že ve lká k ližn a to s t s velkým

množstvím bílkovin souvisí. Ječm eny mouč-

na té obsahovaly vždy minimum bílkovin.

Nejtěžší ječm en z roku 1888., k te rý zkoušel

řed ite l Adamec, měl nejvíc k ližnatých a

ske lna tých zrn, ten obsahoval ta k é nejvíc

lá tek dusičnatých to tiž 11 • 77°/0, kdežto

j in a k ječmen h anácký pouze 8'56°/n lá tek

obsahoval, p ř i čemž docílil 92'4°/o ex­

t ra k tu .D le dosavadních pokusů Adamcových

jeví se bý ti s tav endospermu do j is té

míry v la s tnos tí dědičnou a sice tím spů-

sobem, že zrno k ližna té má náklonosť

tvo ři t i opět zrno k ližna té , moučnaté opět

zrno moučnaté.Od ječm enů p ivovarských vyžaduje

se dále j e m n á a h l a d k á p 1 u c h a

č i l i s l u p k a . I tomuto požadavku

vyhovuje hanácký ječmen v plné míře,

zejmena odrůdy a a y. Odrůdy ^ a S

mají již c h a ra k te r is t ik u ječmenů horských

— 44 ~

se slupkou hrubší. Pouhém u oku jeví se

jem nost s lupky na drobnounkých v r á s ­

kách spodní, po případě i osinaté horní

pluchy.P ře sn ě lze jem nost pluch posouditi

poměrem pluch ku váze zrn.

D l e p o k u s ů ř e d . p. J . A d a m c e " )

byl podíl pluch v y jád řen v procentech

váhy celého z rn a r. 1888 10'77°/0 r. 1889 12-27 °/0

P rocento pluch ječmenů moučnatých

bylo poněkud větší než-li u ječm enů kliž-

natých, což vysvě tlu je se tím, že k ližna té

zrno j e s t těžší a p rav idelně ta k é větší.

D le letoších zkoušek zemské seme-

n á řsk é s tanice obnáší váha p luch 9 -2°/o-

P rocen to p luch os ta tně j e s t různé

u ječmenů drobnozrnných a velkozrnných,

bucla tých a hubených.

J e s t samozřejmé, že drobnozrnný ječ ­

men re la t iv n ě m á větší povrch a musí

mít ve stejné váze absolutně i re la t ivně

*) Viz tamže .

větší váhu slupek. Mimo to bucla té j e č ­

m eny poměrně mají méně s lupek než h u ­

bené. D le mých pokusů bylo procento

p lu c h :

u ječmenů průměru vice než 9• 1 % pluch ;

méně „ 2 - 0 0 % 13 7% „

„ váhy 1000 zrn 47 '033/ 9 ’2% „

n 1000 „ 41-093/ 9-8% „

Od ječmene vyžaduje se dále s v ě t l á

s l u p k a b a r v y b i l é , nebo běložlutavé.

Není-li ječm en sířen, j e s t bílá s lupka

známkou, že ječm en nepomokl a zrno že

je s t zdravé. Ječm en, k te rý často zmokl,

má ba rv u žlutolm ědavou, až tmavohnědou

s černými špičkami. Ječm en s takovým i

černými špičkami nemá takovou energii

klíčivosti jako ječmeu bílý a je n deštěm

sežloutlý.

Ječm en zhnědlý povstává, av šak i

tak é když n a pokosích nepomokl, uk ládá-li

se do stohu neb do stodoly je š tě n e ­

vyschlý. Ječm en takový se zapaří , z a ­

tuchne a změní svou ba rvu do ž lu to -

hnědava, p ři čemž m a tk a nebo embrius

fzahnědne. Ječm en takový je s t nezdravý,

neklící a nehodí se tudíž k u sladováDÍ.

P ro to t ře b a j e s t rozeznávati mezi

ječmeny žlutým i.

Zmokne-li ječmen p ř i dozrání, se-

ž loutne již na stojato, ano zhuědnou mu

j iž na stojato v klasích nepokosených

špičky. Ječm en takový podržuje svou k l í ­

čivost’ a dává dle zkušeností s ládků k y ­

přejší slad, než ječmen n a stojato ne-

pomoklý.Má-li s ládek záruku , že ž lu tý ječmen

j e s t zdravý, dává ječmeni tomu přednost

p řed ječmenem bílým nepomoklým.

D ává-li se ječmeni se slupkou bílou

přednost, je s t to jen z důvodu toho, že

ječmen j e s t zdravý.P ř i posuzování ba rvy hanáckého je č ­

mene dlužno n a jednu okolnost upozorniti.

H anácký ječmen sám sebou, když

nezmokne, nemá n ikdy čistě bílou ba rvu ,

nýbrž hra je vždy do ž lu tává . Pouhá ro sa

noční, nebo slabounké deště stačí, aby

pluchy sežloutly. Je - l i ve sk lizn i jen je -

— 47 —

diny vydatnějš í dešť, dostává ječmen již

ba rvu tm avožlutou. P rá v ě takový ječmen

sladují naši sládci se zálibou pro v lastn í

potřebu svoji, protože jak již uvedeno

ječmen takový poskytu je slad k y p rý a

moučnatý.

V případech, když hanácký ječmen

sežloutne, odbývá se velmi z těžk a do

cizozemska. J e s t to následkem neznalosti

sku tečné dobroty, té to n a barvu ta k

choulostivé odrůdy. Z ahran ičn í sládci

zvyklí jsou n a ječmeny b a rv y světlejší,

k te ré i tehdy jsou světlé, když něko lik rá té

zmokly a p ř i své světlosti daleko ječm eni

hanáckém u se nevyrovnají.

Zdržel-li jsem se při barvě ta k dlouho,

učinil jsem ta k proto, abych poukázal n a

omyl rozšířený zejména p ř i posuzování

ječmene n a výs tavách dle ba rvy , kdež se

často ječm en je n k vůli barvě n a místo

druhé klade , po p ř ípadě se z posuzování

přímo vyloučí.

Od ječmene pivovarského dále se žádá,

aby byl buclatý , spíše k rá tk ý než dlouhý.

- 48 -

£&«-•

P ožadavek bucla tosti j e s t oprávněný,

neboť v buclatém zrně nahromaděno j e s t

poměrně škrobu mnoho, pí’i čemž zároveň

obsahuje poměrně málo slupek.

Bucla té zrno j e s t zrno vykrm ené, ono

povstalo následkem toho, že ro s t l ina ob­

drže la a zaž ila mnoho živin organických

a anorganických a ž iviny ty jak o reservn í

l á tk y nahrom adila v zrně.

Zrno z půd na živiny chudých j e s t

vyhladovělé se hřbetem prázdným a v y ­

niklými žebry a je s t zrno takové v po­

měru ku šířce velmi dlouhé, j a k se ř ík á

je s t tv a ru ovesného. Zrno hubené má

mnoho slupek a málo škrobu a mnoho

dusíku.

Ječm en hanácký má zvláštn í schop­

nost s tá t i se buclatým, když rozum ně

jes t pěstěn a hnojen. Skoro skláníme se

ku náhledu, jakoby též u ječmene mezi

ranností odrůdy a schopnosti výkrm u zrna

by la ta tá ž analogie, jako mezi ranností

našich domácích zv ířa t a schopností k vý-

- 49 — 4

krmu. P ro to všeobecně chváli se u ječmenů

hanáckých jejich p lnozrnnost.

Co dé lky se týče, je s t v šak t řeb a

mezi délkou z rn a rozeznávati. H anácké

ječm eny při své bucla té jsou vždy p o ­

m ěrně delší než jiné odrůdy. P ř íč in a této

délky j e s t v odrůdě samé. H anácké zrno

ja k j iž uvedeno má svoji největší š ířku

up ro s třed a zužuje se ku m atce a osině

s tejnoměrně. K rá tk é buclaté, tv a ry

j iných odrůd, zužují se náhle ku oběma

koncům zrna. H anácké zrno m á proto při

své délce vice obsahu, než zrno k rá tk é

a buclaté .T ouha s ládků po k rá tk ý c h ječmenech

je s t te d y namnoze neodůvodněna a vede

ro ln íka ku přílišném u klašnování z rna ,

čímž toto se nemálo poškozuje a následkem

toho n a své klíčivosti pozbývá.

Konečně požaduje se od ječm enů pivo­

v a rsk ý ch pom ěrně vysoká h ek to l i t ro v á

váha, to t iž 6 5 — 70%.

N ásledkem m oučnatosti a k y p ro s t i

zrna, nekloní se všeobecně ječm eny ha-

*

— 50 —

nácké ku nejvyšší hek to li trové váze,

zůstávají však vždy v mezích požadavků

sládků.

P rav ide lně lze počíta ti u hanáckých

ječm enů na 67— 68% váhy hekto litrové ,

z ř ídka kd y k lesne váha n a 65% a ta k é

z ř ídka kdy vystoupne p řes 70%.

V roce 1899. byly ječm eny výminečně

velmi těžké, váží to tiž v celkovém p r ů ­

m ěru 70%, něk te ré váží až i 75% a

j e s t je jich endosperm při tom je š tě velmi

moučnatý.

To j e s t to tiž následkem velmi po­

zvolného uz ráván í, p ři němž zrno j e s t

zv lášť plné a proto specificky těžké.

V le tech j iných p ř i té to hek to li t rové

váze objevuje se již značnější k l ižna tos t .

Zmíniti se dlužno je š tě o k l í č i ­

v o s t i .Bylo již uvedeno, že ječmen h a ­

n ácký na poli rychle zklíčí. Tu to energii

klíčivosti arci lze pozorovati i n a hum nech

sladovnických. Uvádíme za p ř ík la d po­

k u sy přisežného chemika p. K. M ay e ra ,

— 51 — 4*

k te rý zjistil j iž v srpnu klí čivou energii

pro čers tvý ječm en 9 1 — 93 * 5 °/0. T ř i

neděle n a to 98'7°/o a k rá tce n a to plnou

klíčivost 99 '3— 100% .Podotknouti sluší, že ječmen ten co

do b a rv y nebyl n ik te ra k bezvadný, proto

je s t to důkaz, že i p ř i méně pěkné barvě

zachoval si zdrav í a že nemáme si n a

bílou ba rvu u p ři ti.

T ak é naše pokusy dokázaly letošího

roku plnou klíčivou energii ječmene po­

moklého, částečně až i z h n ě d 1 é h o.

Ječm en nezdravý, k te rý ve stodole

nebo n a hromadě zatuchl a zlinědl a k te rý

můžeme dle jeho acidity rozpoznati arci

nemá onu klíčivost’.

Zajímavé jsou mimo acidity je š tě

j iné příč iny klíčivé energie.

D le našich dosavádnich pokusů z á ­

v islá je s t k lí čivá energie ječmenů mezi

j iným ta k é n a odrůdě samé a má b e z ­

pochyby n a klíčivost’ působnost’ ta k é

i povaha stopečky. K u svým pokusům

vybra l jsem si ječmeny se stopečkou

š tě tina tou , se stopečkou kadeřavou a

ječm eny bezstopečné.

Ječm eny vloženy do přís tro jů ku

klíčeni bez obvyklého máčení a botnání,

a to z té příčiny, aby se zjistilo, jak

působí v láha, k te rou si ječm en sám n a ­

táhne z vlhkého media.

Výsledek těchto pokusů byl následující;

1. Klíčivá energie ječmenů š tě t ina tých

a) v pap íře

za 6 3 % hodin 8 6 ° / 0 zklíčených zrn

za 87 „ 100% n »

b) v pískuza 48 hodin 9 2 % zklíčených zrn

za 72 „ 1 1 0 % „ „

2 . K líčivá energie ječmenů se sto­

pečkou kadeřavou

a) v papířeza 6 3 % hodin 89°/0 zklíčených zrn

za 87 „ 100%

b) v písku

za 46 hodin 9 4 % zklíčených zrn

za 70 „ 9 8 %

3. Klíčivá energ ie bezstopečných

ječmenů

a) v papířeza 6 3 s/4 hodin 9 2 % zklíčených zrn

za 87 „ 100%

b) v pískuza 42 hodin 9 7 % zklíčených zrn

za 6 6 „ 1 0 0 % » »Větší klí čivou energii měl vůbec

ječm en v písku, avšak i v pap íře byla

klíčivá energie, pováží-li se, že ječmen se

nenechal močiti, velká. Ve všech případech

by la klíčivá energie ječmenů bezstopeč­

ných největší, p ak následoval ječm en se

stopečkou kadeřavou a konečně se sto-

pečkou ště tinatou.K u správném u posouzení jakostí

hanáckého ječmene uvádíme z letoších

pokusů ješ tě poměr z rn různého průměru,

váhu hekto litrovou , váhu 1 0 0 0 z rn

prostor, k te rý zaujme těchto 1 0 0 0 z rn

a váhu slupek.

Za tím účelem roztř íd il i jsm e si

různé odrůdy ječm enů hanáckých n a

6 jakostí. J ak o s t I., k t e r á zůstane na

sy tě s otvory obdélníkovitými, 37%t

p rům ěru majícími, jak o s t II., k t e r á zůstane

na sy tě 2 ’75'7%l„ III . n a sy tě 2 ’57%*,

IV. n a sy tě 2'2bjým,, V. na sy tě 2mJm a

VI., k t e r á propadne sytém 2‘,nfm. Ječm eny

jsem si rozdělil ve velkozrnné, u nicliž

1 0 0 0 z rn zaujme prostor 69%t3 a malo-

zrnné, u nichž 1 0 0 0 z rn zaujme prostor

55%*3.

P ředně zajím ati hude, kolik procent

každé jak o s t i obsaženo je s t v ječmeni

netříděném.Číslo množství procent v množství procent v

jakosti ječmeni velkozrnném ječmeni malozrnnem

I. - . 3 °/0— 5 °/0 — ---

IL . CT« o

O " o o qo/

3 1 0_1 Q0 i

10 10

I I I . • 30°/o 35 °/0 • . 2 5 % ooOco

IV. . . 1 0 °/o - 20°l0 . • 4 5 °/0 - 5 5 °/0

V. . - l ° / o ~ ^°/o • • 5 °/0 - 8 %

VI. . 0-5°/o— 1-5% . • l°/o — 5°/0

U velkozrnných ječm enů p řev ládá

tedy ja k o s t II. a III. a propadne sýtem

2 -5mfm jen menší čásť zrna, kdežto u ječ-

- 65 —

menu drobnozrnných nejvíce j e s t III. a IV.

jakosti . Pom ěr ten to je s t arci proměnlivý

a není vždy ta k příznivý, jak o byl u ječ­

menů ze sklizně 1899.

Sládci k ladou právem důraz na

hek to li trovou váhu ječmene, pročež jsme

s tanovili ta k é tu to u jednotlivých jakostí,

j a k nás leduje :

č í s l oj a k o s t i

H e k t o l i t r o v á v á h á j e č m e n e

v e l k o z r n n é k o

H e k t o l i t r o v á v á h i j e č m e n e

d r o b n o z r n n é h o

I. . . . . . . 71% ---

II. . . . . . . 70'9 . . . . . . 72-5

III . . . . . . . 69-5 . . . . . . 72-3

IV. . . . . . . 69-3 . . . . . . 70-6

v . . . . . . . 63-9 . . . . . . 64-8

VI. . . . . . . 59'7 . . . . . . 59-9

N etř íděn . . . . 70-0 . . . . . . 7 1 2

Mezi hektolitrovou váhou prvních

čtyřech jakostí není tedy značnějších roz ­

dílů. Nápadné json však rozdíly mezi j a ­

kostí V. a VI. u porovnání s jakostmi

předešlými.

D ále uvádíme váhu 1 0 0 0 z rn :

číslojakosti

Váha 1000 zrn ječmene

velkozrnného

Váha 1000 zrn ječmene

drobnozrnného

I. . . . 62-625g . . . ---

IL . . . 52-765,, . . . 50-529g

n i . . . . 45-752,, . . . 46-116,,

IV. . . . 40-860,, . . . 40-016„

y . . . . 30-707,, . . . 30-425,,

VI. . . . 23-880,, . . . 28-165,,

N etř íděn . . 47-320,, . . . 41-688,,

Váha 1 0 0 0 z rn k lesá tudíž postupně

a dosti stejnoměrně. Podobně k lesá po­

s tupně a ste jnom ěrně prostor, k te rý oněcli

1 0 0 0 z rn zaujme, j a k vidno je s t z násle-

dujícího přehledu :

číslo1000 zrn

zaujme cub. Centimetrft.Ječmenjakosti Ječmen

velkoirnný malozrnný

I. . . . . 89 . . . . ---

II. . . . . 76 . . . . 6 6

III. . . . . 6 6 . . . . 61

IV. . . . . 59 . . . . 53

V. . . . . 48 . . . . 42

VI. . . . . 40 . . . . 40

N etříděn . . . 69 . . . . 55

Zajímavé je s t mimo to procento plucli

m -

— 57 —

u jednotlivých jakostí . D le našich pokusu

obnášelo ono, zkoušeno metodou splacho­

vací Dr. Theod. ry t. z W e in z ie r lu :

P ro cen ta pluchčíälo u ječmenů u ječmenů.

jakosti velkozrnnych malozrnných

I. . . . . 9'2°/o • ---

II. . . . . 9-1 „ . . 9-3o/o

III. . . . . 9 .0 „ . . 9-8 „

IV. . . . . 9-1 „ . • 9 4 „

v. . . . . 9 3 „ . . 10-9 „

VI. . . . . 13-7,, . . 15-0 „

N etříděn . . . 9 3 „ . ■ 9 9 „

U prvních č ty řech jak o s t í jsou roz­

díly vesměs nepa trné . N ápadný rozdíl

j e s t opětně až u jak o s t i poslední.

Hanácký ječmen v konkurenci s jinými ječmeng.

H an áck ý ječm en j a k j iž uvedeno,

za tlač il nyni veškeré j in é odrůdy ječ-

menné z M oravy. V ý s tavy ječm ene uspo­

řád an é v Brně, ve Vídni, v P ra z e a v

P ře ro v ě dokázali nade vší pochybnost

převahu hanáckého ječmene nad ječm eny

jinými. A však nejen v ý s tav y uspořádané

v říš i R akouské , nýbrž i v ý s tav y uspo­

řád an é v cizozemsku dokázali výbornou

jakost’ ječm enů hanáckých. T a k n a př.

vy jádřu je se oficielní zp ráva o výs tavě

ječmene a chmele pořádaná v B erlíně o

ječmeni vystaveném „n e j p ě k n ě j š i

j e č m e n p i v o v a r s k ý b y l j e č m e n

m o r a v s k ý “ .N a všech výstavách chválí se plno-

zrnnosť a kyp rosť z rn a hanáckého je č ­

mene při vysoké hektolitrové váze,

jemnosti slupek a množství ex trak tu .

J a k o s t hanáckého ječmene spojena

jes t však ta k é s velkým výnosem, n á ­

sledkem čehož, k lad l se ječm en hanácký

všude n a místo první.Sm ěrodatným jes t především posudek

dvorního ra d y professora vysoké školy

zemědělské ve Vídni Dr. A. ry t íře z

L iebenbergů, zpravodaje bohužel právě

zaniklého rakouského spolku pro pokusni-

ctví, jehož předsedou byl pan Em. ry t í ř z

m ------------------------------------------------------ ---*$8M

Proskowců, k te rý sobě o povznesení pě ­

stování hanáckého ječmene největších

zásluh získal.

Spolek ten to konal celou řa d u le t r

porovnávací pokusy s pěstováním různých

odrůd ječmenných a s i c e : ječmenem h a ­

náckým od ry t . z Proskovců, ječmenem

domácím (většinou ta k é hanáckým ) ze

chevalierem, imperiálem a ječmenem

skotským. Celkem pozorováno 63 případů,

v nichž hanácký ječm en byl v konkurenci

s j iným i odrůdami a tu v 43 případech

byl vý těžek hanáckého ječmene větší než

ječm enů ostatních, v osta tn ích případech

-zvítězil ječmen domácí.

Vedlo by nás daleko, kdybychom

chtěli podrobné číslice zajímavých těchto

pokusů uveře jněných ve výročních z p rá ­

vách spolku pro pokusnictví zde podati.

Prof. L iebenberg n a zák ladě těchto

čísel p raví, že čísla t a dokazují, že h a ­

nácký ječmen poskytu je nejen větší výnos,

nýbrž, že ta to jeho v las tn o s t j e s t

konstan tn í. V prům ěru klidí se hanác-

- 60 —

m §s»

t fkého ječmene o 2 '9q ua 3 ^ vice než

ječmene jiného.

Prof. L iebenberg porovnána rovněž

vý těžek slámy. Slám a j e s t oproti ostatním

odrůdám jemná a klidí se proto mnohem

méně slámy nežli od odrůd ostatních.

Ječm en hanácký je s t co se týče vý těžku

zrní na prvním místě, co se týče však

výnosu slámy na místě posledním, př i

tom je s t však jeho superio r i ta ve vý těžku

zrní větší než jeho in fe r io r i ta ve v ý ­

těžku slámy.R y t í ř z Proskowců přičítá právě

tento ve lký výnos zrní ječmene hanác ­

kého jeho rannosti, k t e r á je s t pro suché

klima mocnářství rakousko - uherského

vhodnou.R y t í ř z L iebenbergů končí svou

úvahu o pěstování ječm ene nás ledovně:

„ U v á ž í m e - l i v š e c h n y o k o l ­

n o s t i , m á h a n á c k ý j e č m e n s o u ­

č a s n ě n á s l e d u j í c í v l a s t n o s t i :

r a n n o s t , m n o h o o d n o ž í , v e l k ý

v ý t ě ž e k z r n í , m a l ý v ý t ě ž e k

im -------------------------------------------

— 61 -

s l á m y , m a l é m n o ž s t v í b í l k o v i n ,

v y s o k é p r o c e n t o e x t r a k t u ,

s l a b á s t é b l a , k r á t k é a n a z r n í

c h u d š í k l a s y, v e l k á a t ě ž k á z r n a “ .

N a doklad že se ječm en han áck ý

osvědčil nejen na H ané a rovinách, nýbrž

tak é i v k ra j ích horských, uvádíme v ý ­

sledek pokusů konaných n a p ans tv í v

Heralcí. Zpravodaj p. K a re l Sommer,

p r a v í : Ze všech pěstovaných odrůd

osvědčil se nejlépe j e č m e n m o r a v ­

s k ý . Nejen že vzdoruje znam enitě suchu,

a le ta k é i vlhku, vůbec všem nep ř í ­

znivým vlivům povětrnostním . Ječm en

te n j e s t vůbec odrudou nej otužilejší a

všem vlivům nejlépe vzdorující a za s lu ­

huje právem , aby se jem u věnovala ne j ­

větší pozornosť.

H a n á c k ý ječm en osvědčil se však

tak é i v cizozemsku. Sm ěrodatným je s t

zejmena z p rá v a o výs ledku pokusného

hospodářství v L au c h s tä d tu v Sasku.

Zpravodaj p. prof. M ärk e r zhrňuje

obsáhlou zp rávu o pokusech t a k t o :

OD

------------------------------------------- :-------------- m

— 62 —

1. Ječm en h anácký vynikl ve výnosu

zrní velmi značně nad všechny odrůdy

ječmene chevalier. P o sk y t l totiž ječmen

ten o 239% zrní vice n a 3 ^ , avšak o

456% slámy méuě.

2 Ječm en hanácký není pěkného

vzhledu hledí-li se na ba rv u a nemůže

soutěžiti s chevalierem, zrno ječmene

hanáckého bylo v šak velmi kypré , nač

sladovny i p ivovary h lavní váhu kladou.

Vůbec raz í si cestu názor, že b a rv a

ječmene nemá té ceny pro pivovarské

zboží j a k á se ji všeobecně připisovala.

3 . Ječm en han áck ý zraje 5 —6 dní

dříve než ječm eny ostatní. Dále uvádí

M a r k é r : U znávám e sice, že sladovny a

p ivovary našim chevalierům za obyčej­

ných poměrů dávají přednost’ p řed je č ­

meny cizími, t řeb a j e s t přec vy tknou ti ,

že ve všech le tech ječmen hanácký vy ­

n ika l velkou kyprostí zrna, za to che­

valier p ředs tih l ječmen hanácký vždy v

b a rvě na tu to v šak v době novější n e ­

k lade se taková váha jako dříve.

- 63 -

K vůli špatnější barvě se hanácký

ječmen pro vn i t řn í jakost’ z rn a neodmítá.

Proto od roku k roku s táv á se ječmen

hanácký vždy oblíbenějším. Tento pokrok

je s t velmi potěšitelným a je s t naděje, že

za přiměřeného hnojiva draselnato-fosfo-

rečného ječmen hanácký n a lehčích

půdách se t rv a le pěs tova ti bude.

Neméně zajímavým je s t výsledek po­

kusů konaných v k ra j i Porýnském. Z p ra ­

vodaj p. prof. D r. W ohltm ann v B o n u -

Popelsdorfu p íše :Ku srovnávacím pokusům v z a ty n á ­

sledující odrůdy je č m e n n é :

1 . Ječm en hanácký-,

2. H einův zlepšený c h e v a l ie r ;

3 . R ichardsonňv c h e v a l ie r ;

4 . Z la tý meloun cheva lie r ;

5. C ha llenge-C hevalie r ;

6 . Švédský c h e v a l i e r ;

7. J u v e l - I m p e r i á l ;

8 . W ebbův osiny zhazující Im periál .

Ječm en h anácký vyvinul se asi týden

dřív než os ta tn í ječmeny. Ve výnosu

vynikl ječmen daleko nad všechny je č ­

meny chevalier rovněž i imperiály. Mimo

vysokého výnosu má ječmen hanácký tu

výhodu, že j e s t asi o 8 dní dříve z ra lý

a imperiál, že dá větší vý těžek slámy,

za to však im periál nemá pro p ivovarstv í

té ceny jako ječm eny ostatní.

Ječm eny z pokusných pozemků ne ­

p a tř i ly ku jemnému zboží p ivovarském u,

což p řič ítá au to r půdě, k te r á je s t n á ­

sledkem stálého používání umělých lmojiv

v nepřiměřeném fysikálním stavu a mimo

to má málo v á p n a a humusu, což obého ku

docílení jemného zboží pivovarského po­

třebné jest.

Všeobecně se má za to, že hanácký

ječmen nejlépe se hodi pro lehčí půdy

hlinité. Dle pokusů Märckerových daří se

v půdách lehkých hlinitopištitých. H a ­

nácký ječmen daří se však také i na.

půdách těžkých.

R ad a H oppensted t z H anoveru po­

jednává ve zprávě o hospodaření n a

těžkých půdách n á s le d o v n ě :

Ječm en h an áck ý p ředs t ih l ve vý těžk u

všechny ostatn í odrůdy o 1 !/2— 2q po

2baf. Ječm en ten náleží k u nejlepším

ječmenům , pivovarským. Zde odnožuje

silně a p o l é h á n e s n a d n o .

V prvých letech, kdy půda neby la

dobře p ř ip rav en a , dával m alý vý těžek ,

nyni však dává pravidelně značné výtěžky ,

j is tě jší a poměrně větší než oves.

T a k é pokusy konané ve F ra n c i i

v L es C hezeaux (Indre) a v A nglii ko ­

nané od R oyal A g r ic u l tu ra l Society do­

kázaly , že hanácký ječmen i za okolností

velmi nepříznivých dobře se osvědčil.

Pozoruhodné jsou pokusy řed ite le

pokusné s tanice E . Schribaux, k te r ý kona l

pokusy s hanáckým ječmenem v A uvergn i

v Bauce.V 10 případech ze 14 dal ječm en

hanácký větší vý těžek než os ta tn í zároveň

zkoušené odrůdy a co se týče jakosti

zrna, tu se u k á z a la ta to všude jako velice

pozoruhodná, dále uvádí, že pro svou

ran n o s t hodi se zv lášť pro půdy lehké,

vápena té a křemičité, kdež obávati se

musíme sucha.

Že ječm en h anácký i n a severu ve

Švédsku se osvědčuje, přisvědčil mi pan

Nilsson, ředitel s tan ice pro zvelebení

ro s t l in s tva ve Svalofu ve Švédsku.

Myslíme, že ty to u k ázk y postačí

k důkazu, že ječm en h anácký znam enitě

dovede se přizpůsobiti životním podmínkám

různých zemí, že podržuje při tom své

význačné v la s tn o s t i : rannost , ve lký výnos

a velmi dobrou jakost , obzvláště přihlí-

žíme-li k u v lastn í hodnotě zrna.

Spůsoh hospodaření na Hané,N a H ané jsou ve lk o s ta tk y vedle malo-

s ta tků . J e s t málo obcí na H ané, kde by

ve lkosta tek neměl dosti značné procento

půdy. N ě k te rá panstv í mají i několik

tisíc HĚjn pozemků, n a H ané větš inou rolí.

Jedno tlivé dvory takového panstv í mívají

1 0 0 — 200, n ěk te ré až i m ezů300— 4O0á^.

__

- 67 — 5*

M alosta tky , čili selské s ta tk y mají

výměru 10 — 2 0 ^ .

V e lk o s ta tk y mají své pozemky ve

velkých lánech po 1 0 — 2 0 i vice

kdežto m a los ta tky oněch 1 0 — 2 0 ^ mají

roz tř íš těné ve ve lký počet malých par-

celek po 0 '2 5 — 0'6 nejvýš 1 % . J e d n o t l iv í

rolníci mají takových parce lek 3 0 — 70.

Tím stěžuje se rolníkům značně hospo­

daření.J e n v několika málo obcích mají r o l ­

níci pozemky zcelené, k te ř í se pak arci

těší z těchže výhod p ř i obdělávání po ­

zemků jak o ve lkosta tkář i .

Spůsob hospodaření j a k n a v e lko ­

statcích, t a k n a m alostatcích se od sebe

valně neliší a určen je s t sám sebou

z velké části průmyslovými podniky h o ­

spodářskými.

H a n á jes t to tiž p ro tk á n a cuk rovary ,

pivovary a sladovnami. P rů m y s l ten to

vyvinul se n a Hané následkem je d n a k

velké úrodnosti půdy, velkých vý těžků

řep y a ječmene a konečně tak é následkem

výtečné jak k o s t i j a k řep y t a k ječmene,

pak sladu a z nělio vyrobeného piva.

Kromě toho i kom unikace podporují z a ­

k ládáni těchto průmyslových závodů.

Tento prům ysl hospodářský tedy

přímo určuje spůsob hospodaření.

J a k cuk rovary ta k sladovny a pivo­va ry se mezi sebou velmi dobře snášejí

a se přímo n a vzájem doplňují.

Ze zkušenosti ví hospodář, že ječmen

jest nejlepší jakos ti p rávě po okop-

ninách a to specielně po cukrovce. Cu­

k ro v k a naopak v té míře by se nedaři la

a nepěstovala, kdyby se tolik ječmene

neselo. Mimo to jsou průmyslové odpadky

jak cuk rovarů t a k pivovarů a sladoven

vydatným a laciným krmivém hospodář­

ského zvířectva.

Hospodářstv í n a H ané ve většině

případech neřídí se nějakým pravidelným

postupem osevním. H ospodářstv í na Hané

je s t většinou volné, p ř i čemž arci se za ­

chovávají zásady hospodářství s třídavého.

P ř ík la d y hospodářství na H ané j s o u :

— --------------------X *

- 69 —

Ž i t o, j e t e 1, r e p a**, j e č m e n .

J in ý obvyklý hanácký postup j e s t :

Z e m á k y , j e č m e n , j e t e l , p š e ­

n i c e , ř e p a**, j e č m e n.M ísty seje se ječmen tak é po pšenici

když není dosti předchozích okopniu, vý-

minečně tak é po luštěninách.

Na ječm en přichází ze všech plodin

hospodářských nejvíce plochy, okrouhle asi

2 5 - 3 0 % , pak: na ře p u 11 — 12 maximum

1 4 % , na oziminy asi 1 9 — 2 2 % , osta tn ích

4 0 % p ř ip ad á n a zemáky, lu š těn iny a

plodiny picni ( 1 2 % v prům ěru), ovsa 6 % .

Často j e s t pěstování ječm ene t a k in ­

tensivní, že se pěstu je i ječm en po ječ­

meni. Jak o s t’ tohoto ječmene se v šak n i ­

kdy nevyrovná jak o s t i ječmene ze sklizně

z roku předešlého, i když dobře bylo

hnojeno.Ačkoli han áck á půda vy n ik á velkou

úrodností, hledí ro ln ík hanácký , aby udržel

pozemky své v úrodnosti. Pozem ky hnojí

se hnojem chlévským k aždý t ř e t í až č tv r tý

ro k a p ř ip ad á p rům ěrně na ^ 4 0 0 — 450 q.

- 70 -

Mimo to dle po třeby přihnojuje se hno ­

jivý umělými.

Větší čásť pozemků hledí se pohno­

ji t! hnojem chlévským n a podzim k řepě,

čásť řepných pozemků hnojí se též n a ja ře .

P rá c e po tažn í koná se většinou

koňmi. D le rozlohy pozemků má malo-

ro ln ík 2 —4 tažné koně, z ř íd k a k d y užívá

volů. V čas nouze hledí si výpomoci k r a ­

vami, j e s t to však tak é ř ídký p ř íp ad ; v

méně zámožných obcích vzmáhá se v šak

používání k rav , t a k že po tahy koňské

následkem toho ubývají.

Hovězího dobytka h lavně dojného má

rolník 4 —6 k ra v a 2 — 3 kusy mladého

dorostu.Ve většině rolnických usedlostí od-

chovává se též vepřový dobytek. Na zimu

vykrm ují si rolníci pro svou v lastn í do­

mácnosť 2 - 3 p ra sá tk a .

V e lk o s ta tk á ř i konají prác i většinou

potahy volskými. N a něk te rý ch dvorech

j e s t větší počet k ra v dojných, na někte-

rých provozuje se odchov mladého dobyika

většinou v šak v e lk o s ta tk á ř i vykrmují voly.

P ráce ruční koná se z velké části na

den, něk te ré práce konají se také na akord

A kord je s t však vice u v e lk o s ta tk á řů ob­

vyklý , než-li u rolníků.

U rolníků dostává nádenník denně

80 ha lířů až 1 ko runu 2 0 h a mimo to

s travu , u ve lk o s ta tk u 80 ha lířů až 1 kor.

2 0 hal. denně bez s travy .

V ětšinu práce podělá ro ln ík se svou

čeládkou a rodinou, často velmi četnou,

čítající 4 —8 dětí. N ádenn íků užije jen

v čas okopávek řep y a v čas sklizně

obilí a řepy, kdežto u ve lkosta tků jsou

nádennici 6 — 7 měsíců zaměstnání. Tim

vysvětlu je se, že ro ln ík musí své náden-

níky d ráž p la tí ti. On je tak é po delší

dobu dne používá.

V e lk o s ta tk á ř i konají velkou čásť

p ráce stroji hospodářskými, rolníci, kde

to poměry hospodářské dovolují, mají

rovněž dosti strojů. Zejmena má tém ěř

každý ro lník stroj secí řád k o v ý n a obilí

— 72 —

fa na řepu, pak m látičku buď žentpurovou

nebo parn í a mimo to větší počet nárad í

ku p ř íp ravě píce a obdělávání plodin

hospodářských, čistění obilí atd. Strojů

žacích rolníci užíti nemohou, protože

mají pozemky úzké a velmi rozkousko-

vané.

Obilí u k lá d á se většinou do stodol,

načež se pak mlátí. Ukládání obili do

stohů j e s t j a k u ro ln íků t a k u velko­

s ta tk á řů málo obvyklé. Nestačí-li stodoly,

hledí se alespoň čás t sklizně vym látit i

přímo z pole.

Kde mají rolníci parn í m látičky, je s t

mlácení hned z pole často obvyklé.

Obilí vymlácené se sype u rolníků

na komory, nalézající se nad obydlím

hospodářovým. Zvláštn ích sýpek rolníci

nemívají. V e lk o s ta tk á ř i mají ovšem pro

velké zásoby obilí zvláštn í sýpky.

Rolník u k lád á slámu do stodol, vý-

minečně ta k é do stohů, kdežto velko­

s ta tk á ř i nejvíce mívají slámu do stohu

uloženou, poněvadž mají poměrně malé

stodoly.Vymlácené obilí prodávají rolníci

s největší části n a trz ích týdenních, k te ré

v každém větším městě d v a k rá te za

týden, ve městečkách je d e n k rá te za týden

se konají.Větší rolníci zaprodávají ta k é přímo

svůj ječmen do sladoven nebo pivovarů.

V e lk o s ta tk á ř i neprodávají obilí n a

místních trzích, nýbrž hledí ho přímo

sladovnám odprodati.

V době novější zak ládají rolníci

okresní d ru žs tv a hospodářská a prodávají

svůj ječm en prostřednictvím d ru žs tv a

rovněž přímo konsumentům.

Spůsob p e lo v á n í hanáckého ječmene.J a k j iž uvedeno seje se ječm en p r a ­

videlně po okopninách, nejraději po řepě,

v druhé řadě p ak po zemácích a tep rv

když není těchto předchozích plodin, ta k é

i po pšenici, luštěn inách ano i po ječmeni.

4 *-

74

Z v lá š ť dobře se daří ječmen po cu­

krovce. J iž ku cukrovce se půda hlubokou

orbou velmi dobře p ř ip rav ila a tak é

i chlévským hnojem a superfosfáty dobře

vyhnojila. Během vzrůs tu kromě toho se

cukrovka hnojí povrchně chilským ledkem.

Po čas vegetace se řep a 2 — 3k rá tě oko­

pává, čímž zničí se největší čásť plevele.

Po sklizni řepy se půda většinou mělko

naoře a nechá se v hrubé brázdě ležeti.

Působením zimních mrazů i sebe větší

h rudy se roztrhají , t a k že když na ja ř e

půda obeschne je s t povrch její kyprý .

Dle toho j a k dlouho zima trva la ,

a ja k é je s t ja rn í počasí, počne se s p r á ­

cemi ja rn ím i někdy již koncem února,

pravidelně však začátkem až koncem

března a jen výminečně při dlouhé zimě

až začátkem dubna. Byla-li půda na

podzim dobře p ř ip ravena , zkypří se na

ja ře pouze pospěchem nebo branami. Je - l i

po třeba hnojení, hnojí se superfosfáty vy-

sokostupňovými. Superfosfáty se pospě­

chem ano i b ránam i zapraví.

4

Ony pozemky, k te ré na podzim po-

o rány býti nemohly, ořou se na j a ř e je n

mělce, uvláčí se pak a ječmen zaseje se

do čerstvě naorané půdy secím strojem

do řád k ů a pak se lehkým dřevěným

h ladkým válcem uválí.

J e li po třeba hnojení, lmojí se s j a r n í

oračkou současně hnojivý umělými a sice

nejvíce superfosfáty. N a s trán ích pahorků

užívá se se zálibou superfosfátů kostních,

na rovině superfosfátů minerálních. Je s t - l i

nemohla b ý t i předchozí plodina dostatečně

pohnojena, hnojívá se ku ječmeni ta k é

i rozloženou kostní moučkou n a podzim,

po případě též i na ja ře .

Hnojiva d ra se ln a tá ač jinde , zejmena

v půdách lehčích, písečných se osvědčila,

nejeví na H ané pa trného účinku, pročež

se j ich málo užívá. V době novější počíná

se tep rv 40% lmojiva drase lna tého v ně ­

k te rých případech s velmi dobrým v ý ­

s ledkem užívati. Vápnem se přímo nehno-

j ívá . R ep a hnojívá se sa tu račn ím i k a ly

«* i8H - - -----------

a odpadky vápenek a přichází vápno též

i ječmeni částečně k dobru.

Ačkoli pozemky jsou rozkouskováuv

a ačkoli přicházejí parce ly t řebas jen

4-mj. široké přec všeobecně užívá se

stro jů secí cli a seje se ječmen na v z d á ­

lenost" 7— 15%* a vyseje se 1 0 0 - 150%

po <?%,. Obvyklejší je s t se tba hustší, p r o ­

tože se ječmen z p rav id la neokopává. Ve

výminečných případech seje se n a 15 až

2 0 %*, když to tiž je s t obava, že by

plevel ječmen značně poškodil. V p ř í ­

padech těch se ručně plevel vypleje a též

se i úzkými motyčkami okopá. P ř i s t ř í ­

davém hospodářství, zejmena př i setbě

ječmene po řepě, z ř ídka kdy objeví se

mnoho plevele. V některých le tech v š a k

pro vývoj plevele zvlášť příznivých v y ­

š k y tá se v ječmeni často ovsiha (avena

fa tua) , hořčice polní (sinapis arvensis),

ohnice (raphanus raphan is trum ), někdy

objeví se i mnoho bodláků.

P leve l hledí se vyp le t i dokud je s t

j e š tě ječmen malý.

J in a k během vegetace se ječm en vice

neošetřuje.V prvé polovici měsíce června začí-

nává se ječmen m eta ti , začátkem če r ­

vence začíná ž lou tnou ti a zraje . V půl

červenci, začínají se žitnými žněmi, tak é

žně ječmenné. Jak m ile ječmen zbělá a se

začne liáčkovati, j e s t čas ku sečení.

Ječm en kosí se na pokosy a když

t r á v a sem tam mezi s tébly v ro s t lá uschla,

váže se za 2 — 3 dny do snopů, majících

v objemu 150— 1 8 0 ^ . Z a pa rných dnů

když ječm en j e s t čistý, j e s t to tiž bez

tráv y , váže se též i téhož dne.

Snopy ukládají se do křížových m an­

delů, čítajících 13— 16 snopů.

Na poli z ů s táv á ječm en jen několik

málo dnů.Na H an é i mezi menším rolnictvem

rozšířeny jsou již i parn í m látičky. N ě­

kolik hospodářů dohromady zakoupí si

4— 8 koňské pa rn í m látíc í složení a mlátí

se obilí v takových případech přímo

z pole a odebírá se tém ěř za kosou. Aby

se p a k zbavili hospodářové s ta ro s t i o p ř e ­

hazování a uschovávání, p rodávají n a

mnoze ječmen přímo od s tro je do sladoven.

Poněvadž H a n á je s t sladovnami a p i ­

vovary n ask rz p ron ik lá a sladovny se

r á d y zavčas zásobují, na leznou rolníci na

svůj ječm en vždy odbyt.

Čásť hospodářů u k lád á ječmen do

stodol. Hospodářové ti musejí nechati

delší dobu ječmen v mandelích, j in a k by

jim ve stodole zatuchl. Ze stodole m lá tí

se p a k ječmen žentourem, t a k j a k čas

dovoluje, mnohdy až do ja ra .

V prvé polovici s rpna přichází nový

ječm en prav idelně již na trh .

F r o s M k iJ družstva pěstitelů hanác­kého ječmene ku zvelebení ječmene.

A. Pokusná pole.

Účelem d ružs tva pěsti te lů hanáckého

ječmene jest, aby se nejen pěstování

ječmene hanáckého n a H ané všeobecně

zavedlo, ale ta k é aby se jeho jak o s ť je š tě

— 79 —

více zvelebila. Bylo poukázáno již v d ř í ­

vější s ta ti , že 11a H an é pěstuje se vice

odrůd ječmene hanáckého, k te ré se vesměs

dobrými v lastnostmi vyznačují a to i t e n ­

krá te , když pěs továny jsou ve směsi

pospolu. Jedno tnos t takového ječmene na

prvý pohled je s t t a k nápadná , že ro l ­

nictvo hanácké si toho v las tn ě není ani

povědomo, že by mělo snad ve svém

ječmeni vice odrůd ječmenných.

Snahou d ru žs tv a jes t , v y b ra t i z

četných dobrých odrůd tu nejlepší a proto

směřují p ráce d ru ž s tv a v první řadě

ku vyhledávání jedno tlivých odrůd, ku

jich pěstování v čisté odrůdě.

Porovnávacími pokusy zjis ti t i se pak

má, k te r á z nich nejlépe se pro různé

k ra je H ané hodi.

D ružstvo postupuje ve výběru osiva

analogicky dle principu svalofské metody,

jak j i au to r těchto řá d k ů při své po-

sleduí cestě ve Švédsku poznal. Z a zák lad

vza ty odrůdy z různých k ra jů H ané , po ­

žívající doma ve svém obvodu n ejlepší pověst’.

—*

K aždý z oněch ječm enů roztř íděn

dle ú tv a ru z rn a za pomoci lupy a v řaděn do jednoho z popsaných ty p ů N eergaar-

dových (a, p, y, S.)K aždý typ podroben specielní p ro ­

hlídce diaphanoskopem. Z rn a moučnatá

oddělována od k ližnatýcli a se ta p ak za

účelem porovnávacích pokusů z rna mouč­

n a tá zvlášť, z rn a k l iž n a tá pak rovněž

zvlášť.Podo tknou ti sluší, že se nám p ř i

těchto pokusí cli jednalo o zjištění dědič­

nosti h lavně rozdílů botanických. S tav

endospermu z rn a jakož i vý těžek z po­

kusné parce lky te n to k rá te jen vedle toho

b rán do počtu. Proto s tač ila nám polička

jen malá, k te r á se za to tím lépe dala

kontrolovati. I zde by la nám svalofská

metoda směrodatnou.Pokusná pa rce lka naše měla pouze

rozlohu sázecí desky. Sázecí deska je s t

1 m2 velká a jes t na 1 0 0 z rnek od sebe

11a 10%* vzdálených upravena. O tvory

desky mají 1%* v průměru. Sázecím

33* — — -* s

kolíkem zasadí se každým otvorem desky

jedno zrnko do k y p ré půdy do hloubky

3^n, t a k že jsou jed no tl ivá z rn a nejen

všechna stejně široko od sebe zasazená,

ale ta k é i ve ste jné hloubce se nalézají.

K desce té přiloží se d ruhá deska

sázecí ale pouze n a 3 řa d y z rnek z a ř í ­

zená, do nichž se podobným spůsobem

zasadí skoré ja rn í žito. Žito tedy oddě­

lu je jednotlivé p a rce lk y od sebe, umož­

ňu je s te jnom ěrný v z rů s t s tébel o k ra jo ­

vých a usnadňuje sklizeň každé p a rce ly

zv lášť pro sebe.

Z kušebná polička zař ízena n a t ře c h

m ístech a s i c e : 1 . ve v las tn í zahradě ,

2 . n a zkušebném poli zemské s tředn í

hospodářské školy v P ře ro v ě , oboje pod

v las tn ím dozorem, 3. n a šírém poli na

pozemcích p an a R. M ikeše v P růš ích pod

jeho vlastn ím dozorem.

Ze všech t řech míst zkoušen

ječmen pisatelem těchto řá d k ů v la b o ra ­

to řích zemské s tředn í školy hospodářské

v P řerově , za pomoci p an a V ra t is la v a

83* ^

— 82 —

Stôhra, předsedy sem enárske kontro ln í

s tanice s hospodářským ústavem spojené,

k te ráž to s tanice o pa třena je s t nyni všemi

moderními p ř ís tro j i do oboru tohoto sa ­

hajícími.Tím umožněno je s t d ružs tvu pěsti te lů

hanáckého ječmene, k te ré je s t ve stálém

s ty k u se zmíněnou kontrolní stanicí pra-

covati současně vědecky a p rak ticky .

Dosavadními pokusy z jiš těna na všech

pokusných poličkách dědičnost morpholo-

gických vlastností respektive botanických

znaků u ros t l in ječmenných.Zejména s ledována stejnoměrnost

vzrůstu , m etán í a ú tv a r klasů. Na n ě ­

k te rých kontrolních parcelkách kromě toho

sledován účinek hnojení síranem drasel-

na tým .Ač družstvo tep rv v roce 1898. čin-

Dosť svou započalo, může se přec již nyni

v y k á z a t i p rak tickým i výsledky. Podařilo

se mu skutečně použitím svalofské me­

tody pěstite lské, rozlišiti od sebe bota ­

nické odrůdy ječmene hanáckého. P o ­

- 83 - 6*

něvadž nyni má dosta tek k lasů , může

příš tě tím lépe pos tupovati a doufá, že

vy tk n u té účely se jem u př i tomto sys te ­

matickém postupu ta k é zdaří.

B. Výstavy hanáckého ječmene.

V ý stav y d ru žs tv a pěs ti te lů han ác ­

kého ječmene liší se p o d s ta tně od dosa­

vadních m oravských v ý s ta v ječm ene tím,

že na vý s tav ě jsou p ř ip u š tě n y k u odmě­

ňování pouze odrůdy ječm ene hanáckého.

D ružs tvo pěs t i te lů hanáckého ječm ene

vychází totiž z přesvědčení, že pro H anou

jedinou vhodnou odrudou j e s t ječmen h a ­

nácký. N a H ané sice pěs tu je se po v ě t ­

šině ječm en hanácký , sem tam ojedinělé

jsou v šak snahy po zavádění nových odrůd.

Snahy takové hledí se omezováním n a

v ýstavě udusiti , j a k j iž uvedeno z té p ř í ­

činy, poněvadž se dokázalo, že žádná z

vychvalovaných odrůd n a H an é trvalých

výsledků nedocílila, n ao p ak spíše naše

ječm eny mechanickým přimíšením z rn a z

odrůd cizích pokazila.

♦

Mimo to chce družstvo soustavným

odměňováním ječmenů jistého typu , dojiti

ku jednotnosti. D ružstvo j e s t si toho vě ­

domo, že k účelům sladovnickým nejlépe

se hodi ječm en jednoho typu, k te rý ž má

jedno zrnko jako druhé, k te rý při máčení

stejně botná a n a humně stejně klíčí. Tím že

snaží se vypěs t i t i nejlepší ječmen slado­

vnický, p racu je družstvo ku povznesení

exportu pro H anou, mající nadprodukci

ječmene důležitého. Dobré jméno, k te ré

na světovém t rh u ječmen hanácký má,

má se ta k to ještě vice povznésti.

V ý s tav y d ru žs tv a pěsti te lů liší se

od dosavadních ta k é tím, že dává se do

podmínek výstavních, aby každý v y s ta ­

vovatel, k te rý činí n á roky na odměny,

připojil 1 0 dobře vyvinutých k lasů v y ­

s taveného ječmene.K lasy jsou kontrolou, zdali vys tavený

vzorek souhlasí se zrnem v klasích a je s t

důležitou pomůckou k u určeni, zdali v y ­

s tavený ječmen sku tečně je s t určitým

typem ječmene hanáckého. Kromě toho

— 85 —

jsou výstavené k la sy ta k é pomůckou při

výběru osiva. Z rovna ja k o chovatel do­

b y tk a vychází p ř i ušlechťování doby tka

od ind iv idua li ty zvířecí, vychází tak é

pěsti te l odrůd obilných, od ind iv iduality

rostliny . T a to jev í se sice v celkovém

vzrůstu , vrcholí v šak v plodu u ječmene,

tedy v klasu. R ůzné botanické zv láš tnost i

odrůdy ječmene, můžeme skutečně ta k é

nejlépe na tv a ru k lasu pozorovati.N ěk te ré morphologické zv láš tnos t i

mají ta k é i význam hospodářský, na p ř í ­

k lad houšťka z rn v klasu, s k te rouž v Sou­

vislosti je s t — dle Dr. H. Nilssona —

pevnost s téb la a do j is té m íry též jem nosť

slupky. D le výzkum ů ry t í ř e z Proskowců

dlouhá s téb la mívají delší a těžší k la sy

s větším počtem ř ídkých k lásků a větším

počtem velkých a těžkých zrn. Množství

a ve lkost z rn v k lasu působí ted y ja k na

výnos t a k na jakos t ječmene. Na klasích

pozorovati můžeme ta k é dědičnost’ odrůdy.

P r o ušlechťování obilí má pozorování té to

dědičnosti p ráv ě největší význam. Konečně

— 86 —

k la s j e s t nejlepším podkladem pro roz ­

množení typu , k te rý jsme si vyvolili.

Družstvo n a zák ladě toho na své v ý ­

s tavě učiní výběr k lasů takových, ja k é

p ře je si míti v k ra j i svém rozmnožené

a užije jich při ušlechťovacích pokusích

na zkušebném poli ku pěstování.

V ý s tav y d ru žs tv a pěsti te lů hanáckého

ječm ene působí n a rolnictvo celé M oravy

m orálně ku zvelebení hanáckého ječmene,

ony vštíp í malorolníkům zájem pro ušle-

chťování odrůd obilných a s táv á se tím

zvelebování ječmene všeobecně populárním.

Yýnos ječmBnB na Hané.D le posledních s ta tis tických výkazů

m in is te rs tva orby bylo zaseto na Moravě

ječm ene n a ploše 1 7 5 . 2 5 0 ^ a sklidilo

se celkem 2,740.5002% nebo 1,763.833 q.

D le desítiletého prům ěru klidí se 1,962.800 'q

čili okrouhle 2 milliony metrických centů

ječmene ročně. Z toho p ř ipadá na H anou

38.870 ^ s výnosem 716.680 2% nebo

481.666 q. P rům ěrně klidí se každoročně

na Hané okrouhle V2 millionu centů neboli

1/ 3 až J/4 veškeré sklizně celé Moravy.

Čísla ta to sama sebou ch a rak te r isu jí

H anou jakožto specifickou k ra j in u ječme-

nářskou .Ve skutečnosti jsou v ý tě ž k y ječmene

na H ané daleko větší, a to j a k u malo-

ro ln íků ta k ve lk o s ta tk á řů , j a k tomu n a ­

svědčuje je d n a k v e lká spo třeba ječmene

v p ivovarech m oravských, omezujících se

jedině na ječm en m oravský, resp. han áck ý

a mimo to množství vyvezeného ječm ene

a z něho vyrobeného sladu.

Dle s ta t is t ických zp ráv potřebovaly

moravské p ivovary sam otný 403.381 q

sladu, což rep re sen tu je asi 497.500 q ječ­

mene. Mimo to lze počít.ati, že m oravské

s ladovny zpracují s ladu asi 1 ,2 0 0 . 0 0 0 q

ječmene, k te r ý většinou určen j e s t pro

vývoz. N a obsetí po třeba j e s t okrouhle

2 1 0 . 0 0 0 q. Položky ty to činí j iž nyni

1,907.500 q, tedy dle s ta t is t ických dá t

sklizeň celé Moravy.

't*Uváží-li se však, že asi 10°/o sklizně

vůbec, se použije ku krmení dobytka, pak

že ve lká čásť horského ječmene k účelům

pivovarským se nehodí a mimo krmivo

pro dobytek jen n a k roupy se použiti

může, vidíme z toho, že sklizeň ve sk u ­

tečnosti mnohem větší bý ti musí. Rovněž

není započten ječmen, k te rý se z Moravy

přímo do ciziny vyveze. Na druhé s traně

arc i se rovněž uvážiti musí, že se do Mo­

r a v y ta k é dosti ječmene z U her a Haliče

přiveze.Ku posouzení výnosu ječmene na H ané

podávám e os ta tně přehled sklizně ječmene

př i hospodářství zemské střední školy

hospodářské v P ře rově v 5% a m etrických

centech a mimo to vý těžek v centech po

13 ^ jednoho ve lkosta tku na H ané lež í­

cího. Z přeh ledu toho j e s t současně patrno,

j a k v různých le tech vý těžky jsou různé,

vždy však větší nežli j e s t prům ěr oficielních

s ta t is t ick ý ch dát.

- 89 -

Při hospodářské škole : Na velkostatku :

Rok M Met. centů Met. centů

1 8 8 0 . . 30-5 . . 20-5 . 1 5 -8 (p°tl°uklo)

1 8 8 1 . . 30-9 . . 20-2 . . . 22-2

1 8 8 2 . . 44 -0 . . 30*2 . . . 22-0

1 8 8 3 . . 36-7 . . 23-1 . . . 19-6

1 8 8 4 . . 37 -5 . . 2 3 ' 8 . . . 20-6

1 8 8 5 . . 4 7 -5 . . 31-5 . . . 17-2

1 8 8 6 . . 3 4 '4 . . 2 P 9 . . . 1 8 '4

1 8 8 7 . . 36 -8 . . 2 5 ‘3 . . . 19-8

1 8 8 8 . . 4 2 -4 . . 27 -4 . . . 24-3

1 8 8 9 . . 3 4 ;5 . . 23-1 . . . 18-0

1 8 9 0 . . 35-9 . . 23-1 . . . 2 4 '7

.1891 . . 40 -4 . . 25-6 . . . 22 -5

1 8 9 2 . . 3 4 1 . . 22 -8 . . . 24-7

1 8 9 3 . . 39 2 . . 27-2 . . . 21-6

1 8 9 4 . . 31-1 . . 21-8 . . . 2 2 '6

1 8 9 5 . . 33-3 . 2 3 '2 . . . 21*5

1 8 9 6 . . 3 2 '0 . . 2 P 9 . . . 2 4 '8

1 8 9 7 . . 23-6 . . 16-3 . . . 23-9

1 8 9 8 . . 30-6 . . 21-2 . . . 22-2

1 8 9 9 . . 35-8 . . 25 -0 . . . 2 6 '8

V prům ěru dvacetile tém počítá se

tudíž sklízen po ^ 3 5 čili 24 q. P rů m ěr

- 90 -

posledních 10 le t jes t něco menší, obnáší0

33‘3 $ | čili 22 ‘8 2 p ř i škole, kdežto u zmí­

něného ve lkosta tku je s t prům ěr 23'5 2 po

1 ^ , kdežto s ta t is t ick á d á ta uvádějí pro

H anou okrouhle 1 1 centů, tedy polovici.

Kdyby se vzalo, že prům ěrný rolník,

k te rý půdu ta k dobře nevzdělává a ne-

hnojí, seje méně řepy, za to vice obilnin

vůbec, a není tud íž ječmen v ta k příznivém

stavu k u l tu ry , sklidí o 1 0 — 2 0 % méně, nežli

při hospodářstvích hore uvedených, můžeme

počítati s průměrem asi 2 0 q a dle toho

vytěžilo by se n a H ané asi 777.400 2 ,

k te réž to množství v samotných hanáckých

pivovarech a sladovnách se nezpracuje a

je s t ve lká čásť ječmene odkázána na vývoz

za hranice.

Jak zajištíuje družstvo pěstitelů, ha­náckého ječmene čvým členům pokud

možno n e j v p š í v p ž k i j ječmene?J e s t to s t a r á zkušenost’ p rak tických

hospodářů, že pěstili po lé ta tu též od-

rudu obilnou, že se jim zvrhne, totiž

klesne ve vý těžku a též i v jakosti .

Hospodář j e s t náchylným k úsudku , že

odrůda ona nehodí se do jeho hospodář­

ství. Objedná si odrudu jinou a j e s t s ní

z počátku velmi spokojen, zavrhne ji

v šak z p rav id la zase za krá tko .

Zkušenost’ hospodářova prav í tedy,

že má-li se t rv a lý c h dobrých vý těžků

docíliti, že je s t t ř e b a osivo měniti. P ř íp ad

ten to j e s t nej význačnějším u ros t l in samo-

plodých, k te ré se neoplozují klasem

sousedních rostlin , nýbrž kde k v ě ty je d ­

noho k lasu se oplozují navzájem, jako

je s t to u ječmene, jehož k v ě ty v las tně

již jsou oplozeny dříve než-li se k las

vym etal. Zde pozorujeme pokrevenstv í

v pravém slova smyslu, k te ré zajisté

nemůže b ý t bez škodlivých nás led k ů pro

potomstvo.Pěstu j e-li se s tá le t a tá ž odrůda v

těchže poměrech hospodářských, v téže

půdě, za úplně stejných poměrů k lim a­

tických ja k é jsou z pravidla , když ro ln ík

- 92 —

fna svém s ta tk u tu též odrudu stále pě­

stuje, p ak n a s tá v a pokrevenstv í v přene ­

seném slova smyslu, k te ré následky po­

k revenstv í prvého d ruhu tím vice stupňuje.

Známo jes t , že pokrevní pleme­

n itba v chovu hospodářského zvířectva

často se velice mstí, odchová se pleme­

nitbou tou potomstvo přešlechtěné, chabé,

k te ré za čas samo zanikne buď tím, že

je s t neplodným, nebo že musí b ý t vylou­

čeno proto z chovu, že j e s t neužitečným.

Pokrevn í plemenitbou sesláblý km en může

jedině včasným osvěžením krve zachráněn

býti. Mimo to je s t ješ tě je d n a cesta,

k te rouž možno se vyvarovati nepřízn i­

vých následků pokrevenství vlastního,

když zabráníme současně spolupůsobení

pokrevenství ve smyslu přeneseném, když

totiž odchováme pokrevné plemenníky za

jiných poměrů životních v k ra j i s jiným

podnebím a spůsobem odchování.

P ř i pěstování ječmene není možno,

nebo alespoň ve velké p rax i se provésti

nedá, osvěžení odrůdy křížením s odrudou

m •...... -.......... — _____-----

- 93 -

jinou, proto vypomáhají si hospodářští

p rak tikové tím, že zamezují ono pokre-

venstv í v přeneseném slova smyslu a že

pěstují ječm en z j iné k ra j iny , čili j a k se

p raví, osivo se vymění.J a k již uvedeno, bývá nás ledek

takové změny osiva z p rav id la b laho ­

dárný . A ten to b lahodárný účinek změny

osiva, ba i změny odrůdy to byl, k te rý

přiměl ro ln íky ku zavádění cizích odrůd

ječmenných. Rolníci arci byli, j a k rovněž

na j iném místě uvedeno, sk lam áni, neboť

ty to cizé odrůdy v mnohem k ra tš í době

degeuerovaly než-li jejich původní h a ­

nácký ječm en a mimo to j akosť nově

zavedených ječmenů, daleko za jak o s t í

domácího hanáckého ječmene pokulhává.

Z té p říč iny opět v rá t i l i se k u své do­

mácí odrůdě, k te ro u ž si hledí ve svém

d ru žs tv u zuš lech ti t i tak , aby všem poža ­

davkům hospodářským a p ivovarským

vyhovovala.D ružs tvo pěs t i te lů hanáckého ječ­

mene má své členy v různých k ra j ích

— 94 -

H ané s různou půdou a též s různým

místním podnebím. P ěs t i te lé pěstují j is tou

odrudu hanáckého ječmene, k te r á jim

předsednictv ím ku pěstování doporučena

byla, následkem čehož má družstvo zá ­

sobu osiva jedné odrůdy, ale z různých

k ra jů Hané. K dyž po 3— 4 le tech se

ukáže, že je s t t ř e b a záměny osiva, z a ­

řídí to družstvo tak , aby pěstovalo se

zde osivo z k ra je rozdílného, ale opětně

t a t á ž odrůda ječmene hanáckého. Tím

zabrán í se onomu pokrevenstv í v p ře n e ­

seném slova smyslu a zabrání se sou­

časně zavádění odrůd cizích, pro Hanou

se nehodících a pojistí se současně nej­

vě tš í možný výtěžek, j a k ý se téhož roku

v j is tých poměrech hospodářských do-

cíliti dá.

Jak se sladuje hanácký ječmen,Ječm en hanácký má jakož to s ladov ­

nické zboží, pověst světovou. U hanác ­

kého ječmene není to však pouhá pověst,

nýbrž sku tečná jeho clobrá jakos t , k te rá ž

mu ku světovému jm énu dopomohla.

Zkušení sládci poznají průběhem

výroby každou k ra p k u přimíchaného,

jiného ječmene, p rotože každý ječmen

jiný po třebu je j iž větší opatrnos t i pí i

máčení a sladování. Všeobecně chválí se

kyprosť z rn a a bohatost ex trak tu .

N a doklad, j a k se s laduje ječmen

hanácký, uvádíme re fe rá t uveře jněný

přísežným chemikem na Lazcích u Olo­

mouce panem K arlem M a je re m v časo­

pise „Český S lá d e k “ , v y dávaným J e d ­

notou p ivovarů a sladoven n a Moravě.

„Ječm en máčen*) 95 hodin ve vodě

7 ° R teplé, k te rá ž to doba žádoucna je s t

z ohledu na le tošní b u c la tý tv a r ječmene.

As za 36 hodin počíná h rom ádka na

humně p u k a t i a 4 . - 5 . den j e s t hromada

vyrovnaná. Z rn a n e ro s t lá sp a tř i t i nelze.

Slad ro s te velice stejnoměrně, koř ínky

j gou bilé, silné a šťavna té , vůně s ladu

*) koncem lis topadu 1899. — Pozn . spis .

— 95 -

jSH-f

zeleného j e s t čistě okurková a zdravá .

Dle potřeby se slad při kropí a nechá

d v a k rá te sejmouti. Za 9 — 10 dní docílíme

výborně rozluštěný, bezvadný a plísně

p rostý slad, k te rý se pak 1 1 . neb 1 2 .

den nastírá .

Sušení sladu „p lzeňského“ t r v á při

dosušovací teplotě 55° R (ve vzduchu

měřeno) 2 X 1 8 hodin, sušení s ladu dle

typu vídeňského a bavorského t rv á

2 X 2 3 hodin při dosušovací teplotě 65° R

při prvním a př i 85° R p ři druhém

sladě. Slad tak to odsušený vyznam enává

se výtečnou křehkostí.

Vůně čerstvě sušeného sladu h lavně

vídeňského a bavorského j e s t silně aro ­

matická, koř ínky jsou velmi světle z b a r ­

vené, což je n na dobře ventilovaných

hvozdech lze docíliti. Zrno sladu sušeného

je s t plné, výborně křehké, chuť naslád lá ,

čistě aromatická. Mnohá z rn a jsou na

špičce p rask lá , což nedává sladu sice

pěkný vzhled, avšak na jakost’ zboži

p ražád n ý vliv nemá, naopak , j e s t to

T <>» m

- 97 - 7

důkazem dobré suroviny. "V ždyť žádám e

mezi jinými dobrými v lastnostm i ječmene

též jem nou plucliu, jenž p a k p ř i hvozdění

puká.V áha hek to li trová ko lísá mezi

5 2 - 54%, p ro ti ječmenu 73— 74% tě ž ­

kému.Podávám e zde dva rozbory s l a d ů :

plzeňského a b av o rsk éh o ; chemické slo­

žení jes t velmi příznivé.S l a d

p l z e ň s k ý

Extrakt ve s ladě původním . 7 6 ,07%

v v s u š i n ě .............. 80*50 „

M altosa ve sladě původním . 54-20 „

n v sušině . . . • . . 57 '35 „

P om ěr cukru k necukrům . . 1 : 0'49

V láha . .........................................5 '5%

Barva 1‘2%»8 Vioo n - ̂ = 0 -2 5 ° , 3-5%v3 1 / 1 0 0 n. J .= 0 -7 °

Z c u k e r n a tě n í ................................... 10 — 151 2 0 —2 5 1

Sladina s ték a la velmi rychle a j isk rně .

Lom rm u tu pěkný a no rm áln í ; vůně

rm u tu sladu p lzeňského slabě, s ladu b a ­

vorského silně arom atická , příjem ná.

Pom ěr c u k ru k necukrům je s t velice

příznivý.

S l a db a v o r a k ý

76-89 %

79-60 „

5 0 1 0 „

51-86 „

1 :0 -5 9

3-4%

Dle shora uvedených d á t sladuje se

letoší ječm en výborně a je s t pozoru-

hodno, že letos možno vyrobiti je š tě

bledší s lady plzeňské než roku předešlého.

E x t r a k t ze sladu je s t již nyni velmi

vysoký, ač není ještě přim ěřené počasí

k u sladování.

Dle těchto dvou rozborů vidno, že

v ý těžek ze sladu v p rax i p ivovarské

mnohem vyšší bude, než lé ta předešlá,

což bude závodům slad kupujícím, zajisté

velmi vhod, a to tím spíše, any ceny

sladu, vzhledem k jeho výborné kvalitě

letos velice jsou m írn é“.

Ú sudek tohoto znalce ječmene h a ­

náckého k ry je se s úsudkem všech p r a k ­

t iků našich p ivovarů a sladoven.

Zajis té tak é i iírmy zahraničné k

témže výsledkům dospěti musejí, je n když

sku tečně zakoupí sobě p r a v ý li a-

n á c k ý j e č m e n .

Klademe n a to slovo pravý hanácký

zvláštn í důraz proto, že mnohé spekula- |

t ivní firmy mnoho ječmenů u e h a n á c k jc h

nakoupí a za hanácký je prodávají.P ř i této příležitosti upozorňujeme

hospodáře poměrů n a H ané neznalých ,

že pravé hanácké ječm eny dosta ti lze u

D r u ž s t v a p ě s t i t e l ů h a n á c k é h o

j e č m e n e v P ř e r o v ě, k te réž si v y ­

mohlo u obchodní komory olomoucké pio

ječmen svůj ochrannou známku, mimo to

u ry t í ř e z Proskowců, zá ru k u pravého

hanáckého sladu poskytu jí ro ln ické s la ­

dovny sdružené v Jed n o tě ceskych p ivo ­

va rů a sladoven v Olomouci, k te ré z p r a ­

cují ječmen výhradně hanácký .

PiVoVaňj a čladovnij na Hané,J a k již uvedeno, je s t celá H an á s l a ­

dovnami a .pivovary proniklá . Počet p r a ­

cujících p ivovarů 11a H ané sice poklesl,

za to p ivovary stávající se značně zvět­

šili a nové velké p ivovary založeny.

Malovýroba v p ivovarstv í změnila se n a

H an é ve skutečnou velkovýrobu. Od toho

času mají hanácké p ivovary v dalekém

okolí i daleko za hranicemi M oravy velké

renomé, k te ré zajisté v prvé řadě mají

co děkovati výborným ječmenům a z nich

vyrobeným výtečným sladům.

Rovněž chmel m oravský pozorným

pěstováním ve své jak o s t i s toupnul a do­

d ává moravským pivům lahodně hořké

chuti a dostatečné trvan livos ti a stálosti

P rům ysl p ivovarský nalézá se nyni

většinou v rukou rolnických. V době no­

vější povsta la celá řa d a rolnických akc i ­

ových p ivovarů výborně zařízených, v a ­

řících p iva svě tlá a požívajících velmi

dobré pověsti.

V čele hanáckých pivovarů jes t ro l­

nický akciový pivovar se sladovnou v

P ře rově (založen r. 1872., akciový kap itá l

obnáší nyni 800.000 korun), k te rý v roce

1899. 83.7002% piva navaři l a 16.872

sladu vyrobil. Na pivo spotřeboval chmele

343 q a 55ty . Pivo přerovské má po celé

Moravě a i za hranicemi M oravy nejlepší

pověst', ta k že závod rok od roku roz-

- 101 -

š ířova ti se musí. Po požáru v roce mi­

nulém současně o pa tř i l se p ivovar n e j ­

modernějším spůsobem.Po bok tomuto pivovaru řad í se H a ­

n ácký pivovar v Olomouci a ro ln ický

akciový p ivovar se sladovnou v Litovli.

P iv o v a r h anácký v Olomouci j e s t jedním

z nejmoderněji zařízených. Ačkoliv j e s t

t e p rv před nedávnem zařízen, n a v a ř i l

v roce minulém j iž p řes 40.0002% piva a

rovněž se musí p ivovar rozšiřovat!, což

j e s t nejlepším dokladem výborné ja k o s t i

tohoto p iva hanáckého. Ku mladším pivo­

varům počítá se též pivovar l i tovelský

(založen r. 1893.) T ento nav ař i l v poslední

kam pan i 36.000^ p iva a zař ízen j e s t

nyn i s k ap itá lem 800.000 korun na

5 5 .0 0 0 0 $. O dobré jakos ti litovelského

p iv a svědčí jeho vývoz nejen do v zd á le ­

nějších k ra jů Moravy, ale ta k é do Slezska

a Čech. S ladovna vyrobí mimo sladu pro

v la s tn í po třebu je š tě 26— 36 vagonů s ladu

pro export.Z ro ln ických závodů dále velmi dobré

- 102 -

pověsti se těší hanácký ro lnický akciový

p ivovar v Těšeticích se sladovnou a ro l ­

n ický akciový pivovar se sladovnou v Zá-

lilinicích. Závody v Těšeticích navaří ročně

25.0002% piva, sesladují 105 vagonů ječ ­

mene n a slad, k te réhož exportují 35 v a ­

gonů. P ivovar v Záhlinicích vystaven byl

roku 1895., roku letošího dokončena s tavba

sladovny n a výrobu 1 2 0 vagonů sladu.

Celé zařízení je s t nejmodernějším způsobem

provedeno. P ivovar byl první na Moravě

zařízen s topením nepřímým (parním) na

70.000.% Celé zařízení obou závodů stálo

1 .0 0 0 . 0 0 0 korun. U těšeně se rozvíjejí také

i j in é pivovary hanácké s kap itá lem ro l ­

nickým i soukromým, zejména pivovary

v Prostějově a ve Vyškově.

Většina hanáckých pivovarů má své

v las tn í sladovny, k te ré sladují ječmen

nejen pro v lastn í potřebu, nýbrž i pro

export. Mimo to je s t na H ané velký počet

sam ostatných sladoven, k te ré vyrobí ročně

6— 80.000 q sladu. Větš ina sladoven z a ř í ­

zena j e s t na výrobu 25 .000— 30.000 q sladu.

P rů m y s l s ladařskÝ n a lézá se n a Hané

většinou v rukou ve lkokap ita lis tů , k te ř í

z dobrého jm éna ječm ene hanáckého často

nepoctivě těží. Nechtějíce p la t i t i za dobrý

h an áck ý ječmen přim ěřenou cenu, skoupí

ječm eny nehanácké a prodávají p a k slad

z ječmenů těch vyrobený za p rav ý slad

hanácký . V době novější v šak ta k é i s la ­

dovnický prům ysl začíná přecházeti do

ru k o u rolnických a lze doufati, že i když

se s ladovnický prům ysl nevym aní z rukou

velkokap ita l is tů , t a k jako se vym anil p rů ­

mysl p ivovarský , že si s ladovny rolnické

a lespoň zjednají v cizozemsku dobrou po­

věst’ a většího povšimnuti, j a k á jim zajisté

přináleží., M orava vyrobí ročně okrouhle asi

\ 1 ,2 0 0 .0 0 0 ? sladu, z toho p ř ip ad á n a Hanou

basi 900.000?.V čele sladovnického prům yslu stojí

Olomouc a jeho nejbližší okolí, kdež v y ­

robí se ročně okrouhle asi 270.000? sladu.

V čele r o l n i c k ý c h a k c i o v ý c h s l a ­

d o v e n stojí „R oln ická s ladovna v Pro-

A t

stě jově“ , založená r. 187CK s výrobou asi

6 OO.OOO2 sladu ročně. P locha humen ku

s ladování obnáší nyni 8000nJ2, plocha

hvozdů 300”y2- S lady prostějovské sladovny

rozesýlají se tém ěř do všech dílů světa.

Ku mladším sladovnám rolnickým náležejí

sladovny v Kojetíně, v P říkazích u Olo­

mouce a v B rodku u Olomouce. Sladovna

ro ln ická v Kojetíně by la v y s tavena roku

1872. a je s t zařízená na výrobu světlých,

z la tož lu tých a tmavých sladů. E xportu je

h lavně do Německa, Švýcar a Švédska.

Kolnická sladovna v Příkaz ích za ř í ­

zena je s t n a výrobu 180 vagonů výhradně

bledého sladu. K výrobě užívá se je n vý ­

h rad n ě přímo od rolníků zakoupeného p ra ­

vého hanáckého ječmene. H an áck á sladovna

v B rodku (u Olomouce) je s t akciový podnik

postavený roku 1894. dle nejmodernějšího

způsobu, zpracuje za kam paň 40.000 met.

cen tů ječmene domácího z nejlépe polo­

ženého k ra je n a H a n é ; ro /io h a humen

j e s t 5330 'ny 2, plocha 2 hvozdů 2 X 7 2

— 105 —

N a zařízení dalších ro lnických závodů na

H ané se pomýšlí.H an áck é sladovny zásobují svým sla ­

dem velkou čásť rakouských pivovarů,

k te ré nemají v las tn ích sladoven a expor­

tu jí mimo to mnoho s ladu do všech zemí

evropských a do všech dílu světa, zejména

do Německa, Angdie, Švýcar a F ranc ie .

Z R ak o u sk a vyveze se ročně okrouhle

1,600.0002 sladu v ceně asi 48 milionů

korun. Z toho zajis té největší čásť p ř ip ad á

na slad hanácký , k te rý v zahraničních

zemích svou skutečnou dobrou jakostí nad

všechny j iné s lady daleko vyniká .

f fSeznam použité Iiteťaturg.

V last ivěda Moravy.

Jahrbiicher des k. k. hydrographischen Central-

bureau.Specia lkatalog der K ollek t iv -A usste llung des allge-

meinen scbw edischen Saat-Ziichts-Vereins Svalof.

Sveriges U tsäd es íôren igs fôrsOkfalt 1898 afD r. N.

H jalmar N i lso n .

Zur N atu rgesch ich te und Cultur der Braugerste

von Dr. A. R itter von Liebenberg.

Výroční zprávy zemské střední školy hospodářské

v Přerově.J. A d a m ec: Výstavy ječmene z le t 1886., 1888.

a 1889. atd.Ku ječm enné otázce. N ap sa l Dr. Gustav Jahn.

Ú vahy o p ěstován í ječm ene napsal J. Munzar.

Bericht liber die Versuchswixtschaft Lauchstädt-

Sachsen.M ittheilungen des Vereines zur Forderung des

landw. Versuchsw esens.

B iedermann’s Centralblatt.

Český sládek.

Archiv zem ědělský .

i

"t-

O B S A H :

P ř e d m l u v a .................................................................

Rozloha H a n é .......................................................

Geologické útvary H a n é ...................................

Poměry klimatické na H a n é .........................

J ečm en h a n á c k ý ..................................................

V lastnost i ječmenů h a n á c k ý c h ....................

Hanácký ječm en v konkurenci s j in ý m i ječm eny 5867

74

S t r a n a

8 10 13

21 27

39

Spůsob hospodaření na Hané ....................

Spůsob pěstování hanáckého ječm ene • .

Prostředky družstva p ěst i t e lů hanáckého je

mene ku zvelebení j e č m e n e .....................

Výnos ječm ene na H a n é ...................................

Jak zajišťuje družstvo pěst i te lů hanáckého j e č ­

m ene svým členům pokud možno nejvyšš í

výtěžky ječmene ? ........................................

Jak se sladuje hanácký ječm en . . . .

Pivovary a s ladovny na H a n é ....................

79

87

91

95

100