prvn potae byly vyrobeny ve 30. letech 20. stolet, avak za jejich vynlezce je pesto povaovn Charles Babbage, kter ji v 19. stolet vymyslel zkladn principy fungovn stroje pro een sloitch vpotprvn zazen, kter se pozdji vyvinula v dnen potae, byla velmi jednoduch a byla zaloena na mechanickch principech

vznikl piblin ped 5000 letyprvn znm nstrojem, kter usnadoval potn s slyprvn potadlo bylo tm jist zaloen na plochm kameni pokrytm pskem nebo prachem v nm se dlaly rhy pedstavujc jednotliv adyvpoet spoval v pesouvn potskch kamnk uritho du z jedn strany abaku na druhoujedn se o poetn pomcku, kter stoj na pl cesty mezi prsty a mechanickmi kalkultorykulikov poitadlo pouvan v prvnch roncch zkladn koly je jednou z podob abaku

prvn mechanick kalkultor sestavil roku 1623 Wilhelm Schickard byl sestaven z ozubench koleek z hodinovch strojk, uml stat a odtat esticifern slaspnj ne Wilhelm Schickard byl francouz Blaise Pascal, kter v 16. st. vyrobil vlastn mechanickou kalkulaku Pascaline

jako prvn byla zaloena na velmi pesnch mechanickch pevodech - co je princip, kter v mechanickch potacch strojch dominoval po nkolik stolet, a do nstupu novodobch technologi, kter umonily budovat potae na bzi elektronickch prvk

v 18. st. pouil francouzsk vynlezce Joseph Marie Jacquard v tkalcovskm stavu drn ttky, kter bylo mon vymnit beze zmny v mechanice samotnho stavutento okamik je povaovn za meznk v programovatelnosti strojnpad pout drn ttky k programovn mechanickho kalkultoru uplatnil v roce 1835 Charles Babbagedrn ttek obsahoval znaky ve form kombinace drek a umooval obsah opakovan poutpro analzu a dal zpracovn dat na drnch ttcch byly vyvjeny specializovan stroje drovae, tabeltory a tdie

technologie drnch ttk o nco pozdji umonila nvrhy prvnch programovatelnch strojdodnes existuj potae, kter technologii drnch ttk pouvajtehdej metoda programovn spovala v tom, e programtor pedal sv drn ttky ke zpracovn do vpoetnho stediska a ekal, jestli zsk vsledky nebo vpis chybovch hlen pokud dolo k chyb, musel zptn zapracovat opravu do svho programu, kter mezi tm ji dle vylepilpot znovu odeslal ttky do vpoetnho stediska a cel cyklus se opakoval

1848 zaal vznikat veobecn pouiteln pota pracujc na mechanick bzi, kter znamenal naprost pevrat a peduril zkladn rysy modernch vpoetnch systmBabbagev nvrh byl parou pohnn zazen velikosti lokomotivy, kter mlo na ozubenm vlci stanoven pevn program, podle kterho by provdl zadan matematick operace a zrove by i automaticky tiskl vsledky potom jeho pozornost zcela zaujala mylenka, vytvoit stroj, kter by ml univerzln uplatnn a jeho vyuit by nebylo omezeno jenom na uritou oblastpod nzvem analytick stroj tak roku 1848 zaal vznikat veobecn pouiteln pota pracujc na mechanick bzi, kter znamenal naprost pevrat a kter peduril zkladn rysy modernch vpoetnch systm

nult potaov generacev sob zahrnuje potae s relovmi obvody a jej vznik spad na pomez 30. a 40. let minulho stolet jejmi typickmi pedstaviteli byly Harvard Mark I, Harvard Mark II nebo stroje nmeckho inenra Konrda Zuseho Z2 a Z3 u ns patil k nult potaov generaci prvn s. pota SAPOpotae tto etapy byly vybaveny relovmi registry a magnetickmi bubnovmi operanmi pamtmi

prvn potaov generace zahrnuje potae s elektronkovmi obvodytyto potae byly vyrbny od poloviny 40. let a do konce 50. let a mly registry s elektronkovmi klopnmi obvodyjejmi typickmi pedstaviteli byly ENIAC, EDVAC, SSEC nebo sovtsk URAL 1v eskoslovensku patil k tto generaci nap. EPOS 1potae prvn generace disponovaly obrazovkovmi nebo pozdji tak feritovmi pamtmi a vstup a vstup byl krom drnch ttk a drn psky realizovn elektrickm psacm strojem a dkovou tiskrnou

druh potaov generace tvoily ji potae s tranzistorovmi obvodytyto stroje vznikaly od druh poloviny 50. let a do poloviny 60. let a byly vybaveny registry s tranzistorovmi klopnmi obvody a feritovmi pamtmivnj pamti a perifern jednotky mly ji vlastn dc jednotku pro pipojen k jednotce zkladn a pro zen penosu dat operan rychlost pota s tranzistorovmi obvody se pohybovala v nkolika tiscch operacch za sekundutypickmi modely druh generace byly potae IBM 1401, IBM 7090, ZUSE 23 nebo sovtsk MINSK 22v eskoslovensku byl prvnm tranzistorovm potaem EPOS 2, kter se vyrbl pod oznaenm ZPA 601

tet potaov generace zahrnuje potae s monolitickmi a hybridnmi integrovanmi obvodyuspodn polovodiovch prvk na jedinm ipu tvoily ti stupn integrace SSI (mal integrace obvod), MSI (stedn integrace obvod) a LSI (velk integrace obvod)potae tet generace vznikaly od prvn poloviny 60. let do konce 70. lettato generace nen definovna ji jen z hlediska soustkov zkladny, ale hodnot se tak vzjemn vazba hardwarov a softwarov strnkyjejmi typickmi pedstaviteli byly potaov ady IBM 360 nebo Siemens 4004eskoslovensku a ostatnch zemch zastoupench v jednotnm systmu elektronickch pota to byla ada JSEP-R1v obdob tet generace se objevuj t mikropotae a minipotae nap. ady Systmu malch elektronickch pota (SMEP)

pechod mezi tet a tvrtou potaovou generac jedn se o zdokonalenou adu pota tet generace, kter se vyznaovala vy hustou prvk v integrovanch obvodech, zlepenmi provoznmi vlastnostmi a vy operan rychlost, kter se pohybovala dov a v nkolik set tiscch operac za sekundupedstavitelem byla ada pota IBM 370, dle pak druh ada pota JSEP-R2, zastoupen nap. EC 1025/1026 nebo minipota SM 52/11 druh vvojov etapy SMEP

tvrt potaov generace v sob zahrnuje potae vytvoen s vyuitm VSLI neboli velmi velk integrace obvod a vyznauje se pokroilou miniaturizac, zvyovnm vkon a pamovch kapacitcel dc procesor s jeho lokln pamt je uloen v jedinm malm integrovanm obvodpotae tvrt generace se objevuj ji od konce 70. let a vvoj tto generace nen ukonen ani v souasnosti, nebo se prakticky nevyrbj jin potae, kter by tomuto oznaen nepodlhalyk typickm pedstavitelm poten fze tto generace nleely v eskoslovensku nap. potae EC 1027 nebo SM 52/12 a ve svt IBM 308X

Potaov grafika zaala bt popularizovna zejmna na osmibitovch domcch potach a hernch automatech. Grafick monosti tchto systm byly (s ohledem na dnen dobu) velmi omezen, ale u tehdy byly vytvoeny rzn grafick efekty a triky, kter z domcch pota uinily prvn iroce dostupn multimediln zazen.

Na osobnch potach i pracovnch stanicch dochzelo a vlastn stle jet dochz ke zmn rozhran, kterm pota komunikuje s uivatelem. Od pvodnho rozhran s pkazovm dkem (Command Line Interface CLI) se pechz pes textov celoobrazovkov rozhran (Text-ModeUser Interface TUI) k rozhran pln grafickmu (Graphical User Interface GUI).

nejvt potae pro vdeck ely a komunikan provoz, vybaven pikovou technologi. Pro poteby vesmrnho vzkumu (pouv NASA), fyzikln modelovn (napklad modelovn jadernch vbuch, pedpovi poas) a dal nejnronj lohy.

jsou to potae, kter jsou pouvan velkmi firmami pro nron aplikace, asto zahrnujc zpracovvn velkch objem dat. Mezi typick lohy zpracovvan mainframy pat stn lidu, rozshl statistick lohy, manaersk informan systmy nebo finann transakce. Vtinou se jedn o slov potae, kter byly konstruovny do enormnch rozmr v du mstnost. Pozdji byl vraz Mainframe pouvn pro komern koncov potae s mn vkonmi jednotkami, kter se asto skldaly z mench st. Mainframe

domc (star 8 bitov potae- nap. Comodor, ZX Spektrum, Atari) osobn potae (personal computer - PC)

Mikropotae

tzv. chytr telefon - telefon s otevenm operanm systmem (nejastji Windows Mobile, PalmOS nebo Symbian OS), kter umouje pstroj (vtinou s pomrn bohatou zkladn vbavou) rozit o mnoho dalch aplikac, a to jak pro prci, komunikaci, tak i pro zbavu.

je zkratka pro Personal Digital Assistent, co by se dalo peloit jako "Osobn digitln pomocnk". PDA bychom nemli zamovat s podobnmi, ale mnohem jednodumi organizry nebo elektronickmi diito jsou zazen, kter maj omezen monosti vmny dat s klasickm PC a ve velk vtin neumouj dohrvat nov aplikace nebo programovat. Samozejm i zde jsou vjimky. Napklad znm die firem Casio, Sharp a podobnnkter umouj vkldn karet s aplikacemi a mou komunikovat s PC, ale jejich monosti jsou velmi omezen