» L E NM E Z I N ¡ R O D N ÕK ÿ E S ç A N S K …A S O C I A C EI C A

Pamatujte na vÏznÏ,jako byste byliuvÏznÏni s nimi;pamatujte na ty,kdo trpÌ, vûdyù i v·sm˘ûe potkat utrpenÌ.é I D Ÿ M 1 3 , 3

H L A SMUCEDNIKU´¡ °

M U » E D N Õ C I K ÿ E S çA N S K … V Õ RY/SKRYT… KAMENY V NAäICH Z¡KLADECH/PAUL SCHNEIDER (1897ñ1939)

2 0 0 52

pokračování na str. 1

Paul Schneider byl ordinovan˝m nÏmeck˝m far·-¯em. Nebyl v˝znamn˝m teologem, kazatelem neboevangelistou. Nikdo by o nÏm asi neslyöel, kdybynebylo skuteËnosti, ûe se stal odp˘rcem nacistickÈbezboûnosti a byl zavraûdÏn v koncentraËnÌm t·-bo¯e jako muËednÌk vÌry v Krista.

Paul Schneider se narodil v roce 1897 jako synvesnickÈho far·¯e, kter˝ malÈho Paula uËil po-sluönosti BoûÌho slova. Tuto posluönost si udrûelpo zbytek svÈho ûivota. V osmadvaceti letech sestal pomocn˝m far·¯em v Essen-Alstadtu a zane-dlouho, po smrti svÈho otce, p¯ijal mÌsto pastorav Hochelheimu.

Kdyû se v NÏmecku dostali k moci nacistÈ, do-st·val se Schneider do st·le hluböÌho konfliktus p¯Ìvrûenci N·rodnÏ socialistickÈ strany. AËkolimu nÏkte¯Ì staröÌ ve sboru oponovali, neboù se na-cist˘ b·li, far·¯ Schneider trval na tom, ûe ti, kdonavötÏvujÌ bohosluûby, by mÏli ûÌt podle evange-lia, a to i vËetnÏ tÏch, kte¯Ì jsou Ëleny NSDAP. Kdotak neËinÌ, m· b˝t podroben cÌrkevnÌ k·zni. Kv˘limalÈ podpo¯e Ëlen˘ sboru byl v roce 1934 nucenna svÈ mÌsto rezignovat a p¯ijal kazatelskou sluû-bu v Dickenschiedu.

I kdyû byl v novÈm p˘sobiöti p¯ijat s velk˝mnadöenÌm, klid netrval p¯Ìliö dlouho. Zhruba o rokpozdÏji, p¯i poh¯bu jistÈho mladÌka, napomenuljednoho z mÌstnÌch nacistick˝ch v˘dc˘, kter˝u hrobu zem¯elÈho prohl·sil, ûe poh¯bÌvan˝ je za-ps·n do Ñ˙toËn˝ch arm·d nebesì. O t¯i dny poz-dÏji byl Schneider zatËen a na t˝den uvÏznÏn. Pro-puötÏn byl na z·kladÏ protest˘ mnoha mÌstnÌchobyvatel. Tehdy ˙¯ad˘m napsal, ûe pokud m· b˝tzachov·n mÌr mezi cÌrkvÌ a st·tem, musÌ Strana

Nabízené knihy z nakladatelství STEFANOS si můžete objednat na naší adrese, uve-dené na zadní straně obálky. Poštovné ani balné není účtováno.

• Rasooli & Allan – Lékař z KurdistánuPříběh o obrácení muslimského mullaha.A5, 134 stran, cena 67 Kč.

• Richard Wurmbrand – Vítězná víraInspirující čtení na téma křes�anské víry a svě-dectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 110 Kč.

• Ken Anderson – Smělý jako beránekŽivotní příběh známého čínského křes�an-ského disidenta. A6, 170 stran, váz. 127 Kč.

• Pavel Rejchrt – Dvanáct kázáníSbírka kázání českého malíře, básníka aliteráta z posledních deseti let, ve kterých seautor zamýšlí nad duchovní situací součas-ného křes�anstva i společnosti.Váz. brožura, 14×19 cm, 96 stran, 137 Kč.

• John Bunyan – Milost přehojnáDuchovní autobiografie Johna Bunyana.11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 147 Kč.

• John R. Weinlick – Hrabě ZinzendorfŽivotní příběh hraběte Mikuláše Ludvíka Zin-zendorfa, nejvýznamnějšího představiteleObnovené Jednoty bratrské. Vázaná brožu-ra, 12×19 cm, 232 stran, cena 165 Kč.

• Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGBAutentické vyprávění o pronásledování křes-�anů v Sovětském svazu v šedesátých letech.12×19 cm, 304 stran, cena 167 Kč.

• Richard Wurmbrand –Kristus na židovské cestěAutor – sám židovského původu – uvažujena židovské téma.12×18 cm, 248 stran, cena 165 Kč.

• Sam Wellman – William CareyKniha o životě anglického misionáře v Indii.Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena157 Kč.

• Milena Kolmanová – Kruh z maličkýchPovídky evangelické spisovatelky z prostředílyrické jihočeské krajiny z období válečnýcha poválečných let. Vázaná, 11,5×17,5 cm,160 stran, cena 137 Kč.

• Mike Fearon – Martin LutherBeletrizovaná biografie jedné z klíčovýchpostav historie křes�anství.Vázaná brožura, 12 × 19 cm, 112 stran, cena155 Kč.

• Anatolij Granovskij –Byl jsem agentem NKVDMemoáry agenta sovětské tajné služby, pů-sobícího krátce také v poválečném Česko-slovensku.Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 stran,cena 235 Kč.

• Tom White – Akce KubaPo sedmnácti měsících vězení na Kubě vy-práví autor vzrušující příběh církve trpící za„třtinovou oponou“.A6, 230 stran, cena 73 Kč.

• Darlene Deiblerová-Roseová –Ve stínu vycházejícího sluncePodivuhodný příběh americké misionářkyv japonském zajetí za druhé světové války.Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 str.,cena 238 Kč.

• Richard Wurmbrand –Vězeňské zdi kdyby promluvilyAutorova kázání, sestavená na samovazbě,která jsou pozoruhodným a jedinečným do-kumentem o hlubinách křes�anské víry upro-střed nelidského teroru a zoufalství.Vázaná, 12×18 cm, 136 stran,cena 175 Kč.

NAKLADATELSTVÍ STEFANOS NABÍZÍ:

1

ÑÖnynÌ, kdyû jsmebyli ospravedlnÏniprolitÌm jeho krve,budeme skrze nÏhozachr·nÏni odBoûÌho hnÏvuì(ÿÕMANŸM 5,9)

Richard WurmbrandnapsalÖBŸH JE SOUéEN (Izaj·ö 53,4)

pokračování z 1. str. obálky

DrazÌ brat¯i a sestry!TisÌce k¯esùan˘ byly uvrûeny do vÏzenÌa mnozÌ z n·s byli povaûov·ni za nebezpeË-nÏjöÌ neû ostatnÌ. Proto n·s izolovali na sa-movazb·ch. BÏhem tÈto doby jsme nedÏla-li nic jinÈho, neû ûe jsme hledÏli do jednohomÌsta na zdi. Byli jsme straölivÏ zesl·blÌa Ëasto jsme nedok·zali udÏlat ani tÏch nÏ-kolik krok˘, na kterÈ bylo v cele mÌsto.DennÏ, po sedmn·ct hodin, jsme nedÏlalinic jinÈho, neû koukali do jednoho mÌstana zdi.

T˝dny ubÌhaly. MÏsÌce ubÌhaly. LÈta ubÌ-hala. Jaro, lÈto, podzim a zima mÌjely a opÏtp¯ich·zely. DÏti se rodily a lidÈ umÌrali. Ne-vÏdÏli jsme nic o tom, co se dÏje kolem n·s.A tak spousta naöich brat¯Ì nemÏla co na pr·-ci, jen se dÌvat p¯ed sebe do zdi.

Tehdy jsem si vzpomnÏl na to, jak jsem jed-nou svÈ ûenÏ odpovÏdÏl na jejÌ ot·zku, jak sip¯edstavuji peklo. Tehdy jsem ¯ekl: ÑPekloje sedÏt v temnotÏ a vzpomÌnat.ì

Zdi naöich cel se staly jak˝msi promÌtacÌmpl·tnem. VidÏli jsme na nÏm vöe, co jsmev ûivotÏ proûili.

VzpomÌnal jsem na sv˘j prvnÌ h¯Ìch ñ teh-dy mi byly Ëty¯i. M· matka byla velmi chud·

respektovat po¯·dek, vyzn·nÌ apostoj cÌrkve. Na podzim tÈhoûroku byli Schneider i dalöÌ far·¯ipodobnÈho postoje ze svÈho ˙¯a-du propuötÏni a p¯estali dost·vatod st·tu plat. Jejich sbory se vöakza nÏ postavily a vyplatily je zesv˝ch prost¯edk˘. O mÏsÌc pozdÏ-ji bylo toto rozhodnutÌ nacistic-k˝ch ˙¯ad˘ zruöeno a oponujÌcÌfar·¯i byli znovu povol·ni dosv˝ch ˙¯ad˘. Nap¯ÌötÏ vöak byliËasto p¯edvol·v·ni do kancel·¯estarosty, kde byli k·r·ni za sv·k·z·nÌ. Far·¯ Schneider ale od-mÌtl b˝t Ñt¯tinou kl·tÌcÌ se vevÏtruì a papouökovat jen to, cochtÏjÌ lidÈ slyöet nebo to, co je bez-peËnÈ. Za podpory sv˝ch staröÌchpokraËoval v pravdivÈ duchovnÌpastoraci tÏch, jejichû ûivoty bylynesluËitelnÈ s evangeliem, vËetnÏlidÌ, kte¯Ì pat¯ili k ËinovnÌk˘m na-cistickÈ strany.

31. kvÏtna 1937 byl PaulSchneider zatËen Gestapem auvÏznÏn v Koblenzu, kde tr·vil Ëasbiblick˝m studiem a vyuËov·nÌmsv˝ch spoluvÏzÚ˘. Jist˝ ˙¯ednÌkho informoval, ûe d˘vodem jehozatËenÌ je jeho nalÈh·nÌ na prov·-dÏnÌ cÌrkevnÌ k·znÏ a je jako ta-kov˝ povaûov·n za nep¯Ìtele st·-tu. Po nÏkolika t˝dnech byl sicepropuötÏn, ale nesmÏl vstoupit dooblasti, kde se nach·zel jeho sbor.Z vÏzenÌ ho odvezli a vysadili veWiesbadenu, mimo oblast Por˝-nÌ, kde p˘sobil. Ale Paul Schnei-der öel p¯Ìmo na n·draûÌ, zahodilpÌsemn˝ z·kaz do koöe, odjel prv-nÌm vlakem dom˘ a n·sledujÌcÌhor·na jiû k·zal ve svÈm sboru. Jeö-tÏ tÈhoû veËera byl znovu zatËen.Neû ho odvedli, staËil jeötÏ ¯Ìci svÈûenÏ: Ñÿekni sboru, ûe jsem i na-d·le jejich far·¯em.ì Jeho sbor hoskuteËnÏ podporoval a aû do jehosmrti za nÏho nep¯ijal n·hradu.

V listopadu byl Paul Schneider

2

a mÏla na starosti Ëty¯i dÏti. Kdykoli se jÌ po-da¯ilo uöet¯it p·r drobn˝ch, koupila pro n·sza nÏ bonbÛny. To byl ohromn˝ p¯epych.Jednoho dne jsem prohledal cel˝ n·ö byta naöel jsem nÏkolik bonbÛn˘, kterÈ matkaschovala, aby n·m je mohla p¯i nÏjakÈ vhod-nÈ p¯Ìleûitosti d·t. Vöechny bonbÛny jsemsnÏdl.

Kdyû se matka vr·tila, zeptala se mÏ: ÑNe-vÌö nÏco o tÏch bonbÛnech?ì ÿekl jsem: ÑAno,snÏdli je brat¯i.ì MÌ brat¯i mÏli naötÏstÌ dob-r˝ ˙kryt. Ale druhÈho dne matka p¯ece jenzjistila, ûe jsem lhal a ty bonbÛny snÏdl s·m,a tehdy m· uboh· matka sedÏla a plakala.

Vöechny podobnÈ zlÈ a smutnÈ z·ûitky sen·m p¯ed oËima celÈ hodiny vyno¯ovaly jakofilm. B˘h n·m chtÏl uötÏd¯it lekci o tom, coznamen· peklo.

NevÌm, kte¯Ì z v·s jsou spaseni a kte¯Ì ni-koli. Pokud nevϯÌte v krev JeûÌöe Krista,pokud nem·te dosud sp·su ani mÌsta v nebi,pak v·m nalÈhavÏ radÌm, neËtÏte ani do kon-ce toto mÈ psanÌ, protoûe m˘ûete mezitÌm ze-m¯Ìt a jÌt do pekla. Peklo je hroznÈ mÌsto.NechoÔte tam. Smi¯te se radÏji teÔ hned s Bo-hem.

K komunistickÈm vÏzenÌ bylo tolik utrpenÌa muËenÌ, ale ani to nelze srovnat s peklem.SedÏli jsme roky a roky a znovu proûÌvali svÈh¯Ìchy.

Po nÏjakÈ dobÏ se vöak tento film zmÏnil.Stalo se nÏco velmi zvl·ötnÌho. Byly to tytÈûh¯Ìchy, tytÈû zlÈ ûivoty, ale nebylo jiû vÌcepachatel˘ zla. JeûÌö vzal naöe h¯Ìchy na sebe.

Podstatou evangelia je to, ûe Kristus za-ujal naöe mÌsto. Stal pro mne h¯Ìchem. Jakoby to byl on, kdo obelhal mou matku neboon, kdo p·chal nÏjakÈ n·silÌ. Vöechno zlo,kterÈ jsem sp·chal, d¯Ìve neû jsem poznal P·-na, vzal on s·m na sebe. To jste jiû docelajistÏ slyöeli nÏkde v kostele. Je to nakonec tohlavnÌ uËenÌ, kterÈ by mÏla cÌrkev hl·sat, to-tiû ûe JeûÌö je naöÌm z·stupcem, ûe on zaujalnaöe mÌsto. Co se pravÌ v tolika biblick˝chveröÌch se n·m najednou zd·lo jako nÏco sku-teËnÈho ñ JeûÌö se opravdu ztotoûnil s cel˝mnaöÌm h¯Ìön˝m ûivotem.

odvezen do koncentraËnÌho t·borav Buchenwaldu. Zprvu se mu zd·-lo, ûe to tam nebude tak hroznÈ.Avöak na ja¯e 1938 dostali vöichnivÏzni rozkaz, aby p¯i mÌjenÌ na-cistickÈ vlajky, smekli Ëepice.Schneider prohl·sil, ûe pozdravnacistickÈ vlajce je modl·¯stvÌm,a rozkaz odmÌtl splnit. Za to do-stal pÏtadvacet ran a dali ho dotemnÈ samovazby, kde z˘stal aûdo svÈ smrti. Esesmani ho mnoho-kr·t muËili, ale nikdy se jim honepoda¯ilo zlomit. Kaûd˝ den,r·no i veËer, kdykoli se otev¯elydve¯e jeho cely nebo kdykoli hoodvedli na dalöÌ muËenÌ, bylo sly-öet, jak hlasitÏ vol· na vöechnykolem sebe slova ˙tÏchy i soud˘z PÌsma. Na zaË·tku lÈta 1939 honÏkolik dnÌ zavÏöovali s rukamaza z·dy. Toto muËenÌ sn·öel s ob-divuhodnou trpÏlivostÌ. Kdyû je-den z jeho spoluvÏzÚ˘ mu p¯esokÈnko ¯ekl, aby myslel na ûenua dÏti a radÏji se podvolil, dostalose mu od Schneidera tÈto odpovÏ-di: ÑVÌm, proË jsem tady.ì StaËilomu jen podepsat jedinÈ prohl·öe-nÌ, ûe se vzd·v· far·¯skÈ sluûby

3

ÿeknu v·m nynÌ, co je pro mne nejvÏtöÌmtajemstvÌm v PÌsmu.

Bible n·m vypr·vÌ p¯ÌbÏh o kr·li Ezechi-j·öovi. Ten v jistou dobu velmi v·ûnÏ onemoc-nÏl. P¯iöel k nÏmu prorok Izaj·ö a ¯ekl mu:ÑUzdravÌö se.ì

ÑJak ale pozn·m, ûe se uzdravÌm?ìIzaj·ö odpovÏdÏl: ÑJ·, prorok ti to ̄ Ìk·m.ìKr·l ale ¯ekl: ÑTo mi nestaËÌ. Dej mi nÏja-

kÈ znamenÌ.ìIzaj·ö ¯ekl: ÑJakÈ znamenÌ bych ti mÏl

d·t?ìÑTÌm znamenÌm bude to, ûe se sluneËnÌ stÌn

vr·tÌ o deset stupÚ˘.ì P¯edpokl·dejme nynÌ,ûe je öest hodin veËer a ûe z·zrakem budenajednou opÏt deset hodin dopoledne. Tak-¯ka uplynul˝ den m·te najednou zase p¯edsebou.

Nem˘ûete docÌlit toho, aby se jiû jednousp·chanÈ h¯Ìchy nikdy nestaly. »lovÏka, kte-r˝ zh¯eöil, uû prostÏ nedok·ûete zmÏnit natoho, kdo nikdy nezh¯eöil. DÌvku, kter· bylaposkvrnÏna, jiû nelze uËinit neposkvrnÏnou.

äkodu, kter· byla jednou sp·ch·na, jiûnelze odËinit. M˘ûeme pouze sedÏt v peklea vzpomÌnat.

Ale nynÌ m˘ûeme p¯em˝ölet o naöem ˙ûas-nÈm Bohu. On zp˘sobil, ûe se stÌn na sluneË-nÌch hodin·ch vr·til a z öesti hodin veËer sestalo n·hle deset dopoledne. B˘h v·m vracÌnazpÏt jiû uplynul˝ Ëas.

A je jeötÏ jedna vÏc v PÌsmu. JeûÌö öel nasvatbu v K·nÏ GalilejskÈ a tam p¯emÏnil voduna vÌno. Kdyû lidÈ pili novÈ vÌno, kterÈ JeûÌöuËinil z vody, ¯Ìkali: ÑTo je to nejlepöÌ vÌno.To dalöÌ vÌno je rovnÏû dobrÈ, ale tohle je tonejlepöÌ.ì Ale kterÈ vÌno je nejlepöÌ? NejlepöÌvÌno je vÌno starÈ. StarÈ vÌno je p¯ece nej-draûöÌ. A tak to nebyla ta kapalina, kter· bylaaû do nynÏjöka vodou a od tÈto chvÌle se stalavÌnem. Kdyû ji JeûÌö promÏnil, stala se vÌnem,kterÈ bylo vÌnem odjakûiva. Nikdy to nebylavoda, bylo to vûdy vÌno.

MilostÌ BoûÌ p˘jdu do nebe a vy p˘jdetetakÈ.

Ale co s h¯Ìchy, kterÈ jsme sp·chali? U pro-roka Izaj·öe Ëteme: ÑBudou-li h¯Ìchy vaöe

ve svÈm sboru a byl by propuö-tÏn. »asto mu ¯ekli: ÑPodepiötea m˘ûete jÌt.ì Ale on vûdy odmÌtl.

Schneider nebyl ze samovazbynikdy propuötÏn, protoûe se na-cistÈ b·li jeho silnÈho vlivu naostatnÌ vÏznÏ. V poslednÌm dopisesvÈ manûelce, kr·tce p¯ed smrtÌ,napsal: ÑKdybychom se jen dok·-zali pouËit z toho vöeho a skrze to,co na n·s p¯iölo, dojÌt zralostia p¯emoci ten smutek.ì Nakonecdostal Paul Schneider od SS smr-tÌcÌ injekci. Bylo to 18. Ëervence1939.

Paul Schneider byl poh¯benv Dickenschiedu, mezi tÏmi, kte-r˝m tak l·skyplnÏ slouûil. Jedenz jeho koleg˘ o nÏm tehdy prohl·-sil: ÑNynÌ je jiû vysvobozen, jehovÌra nabyla vÏËnÈho zraku, ode-öel dom˘.ì Jeho p¯Ìklad je inspi-rujÌcÌ i pro n·s, abychom st·li vÏr-nÏ v pravdÏ evangelia, aù to stojÌcokoli.

n Nep·lINDICKÝ MANŽELSKÝ PÁROBVINĚN Z NÁSILNÉKONVERZE

Manželský pár z Indie, který v Ne-pálu spravuje dva dětské domovy,byl 27. dubna zatčen a uvězněn nazákladě obvinění z nucení k ná-boženské konverzi. Oba manželé,kterým původně hrozil až tříletý trest,byli 9. května propuštěni.

Příslušné oblastní úřady v Nepáluobdržely stížnost, podle které obamanželé násilnou cestou obracelisirotky ve své anglické základní ško-le v městě Birganj na jihu země. Zesedmasedmdesáti žáků se totiž vět-šina stala křes�any. Zatímco byl Ne-pál v posledních letech mnohem to-lerantnější, evangelizační aktivitysledují tamní úřady s velkou nedů-věrou a v některých případech do-chází i k zatýkání.

4

jako öarlat, jako snÌh zbÏlejÌì (1,18). Vaöeh¯Ìchy se tak mohou dokonce st·t kr·snÈ jakoËerstvÏ napadl˝ snÌh. JeûÌö je mÏnÌ. On zmÏ-nil vodu na vÌno, kterÈ bylo vÌnem vûdy, a ni-koli na vÌno novÈ.

Aû se JeûÌö objevÌ, budeme mu podobni,budeme vypadat jako On (1. Jan. 3,2). Tutobiblickou pravdu jsem pro sebe objevil vevÏzenÌ a naplÚuje mÏ velk˝m ötÏstÌm.

Bible ¯Ìk·, ûe JeûÌö je tent˝û vËera, dnesi navÏky. VËerejöek mi jiû neodvolatelnÏ ne-pat¯Ì. Nikdo nedok·ûe zmÏnit sv˘j vËerejöek.Mohu jÌt do kl·ötera a st·t se svÏtcem. Mohustr·vit cel˝ sv˘j ûivot v modlitb·ch a postech.Ale mohu zmÏnit jen svou budoucnost. JeûÌöje tÌm jedin˝m, kdo dok·ûe zmÏnit i m˘j vËe-rejöek a uËinit z nÏho semeno kr·snÈ kvÏti-ny: Tak kr·sn· kvÏtina se pak objevÌ zÌtra.

Ve vÏzenÌ jsme proûÌvali nebeskÈ dny. Ne-psal jsem kv˘li tomu, abych v·m vypr·vÏl,jak velice jsme tam trpÏli, ale chci v·m ¯Ìci,ûe nad tÌmto utrpenÌm lze zvÌtÏzit skrze vÌru,protoûe JeûÌö Kristus je tent˝û vËera, dnesi navÏky.

V Kristu V·ö

[Richard Wurmbrand (1909ñ2001) ñ ru-munsk˝ lutersk˝ far· ,̄ kter˝ byl pro svouvÌru vÏznÏn 14 let v komunistickÈm ûal·¯i.Po odchodu na Z·pad zaloûil se svou man-ûelkou Sabinou v roce 1967 mezin·rodnÌmisijnÌ organizaci, jejÌmû cÌlem je pom·hatpron·sledovan˝m k¯esùan˘m. Tento Ël·nekpoch·zÌ z d¯ÌvÏjöÌho anglickÈho zpravodajeHlasu muËednÌk˘.]

GhanaMU»EDNICTVÕ FATTI HAMANY

Fatti Hamana se v roce 1964 narodila v p¯ÌsnÏmuslimskÈ rodinÏ na severu Ghany. O jejÌmranÈm dÏtstvÌ nenÌ nic zn·mo. Fatti se popr-

Pamatujme v modlitbách na ná-ročnou službu obou manželů, na je-jich žáky i na celou situaci v Nepálu.– Hlas mučedníků, Kanada,5. a 9. května 2005

n Ir·nISLÁMSKÝ SOUDZPROSTIL V INYÍRÁNSKÉHO KŘESŤANA

Islámský soud v jižním Íránu předdvěma dny zprostil viny křes�anské-ho laického pastora Hamida Pour-manda obviněného z odpadlictvía proselytismu s vyjádřením „podle(islámského právního řádu) šaríjaproti vám neexistují žádná obvinění“.

Soudce, který při slyšení v Ban-dar-i Bushehr 28. května předsedalsoudní porotě, prohlásil, že Pour-manda zproš�uje viny, nebo� se pod-le islámského zákona „nedopustilničeho špatného“. Laický pastor jebývalý muslim, ke křes�anství seobrátil před 25 lety.

Informaci o Pourmandově překva-pivém zproštění viny při prvním pře-líčení přinesla včera zpravodajskáagentura v jazyce fársí, jako zdrojuvedla právního zástupce uvězně-ného křes�ana. „Později se zprávyo Hamidově osvobození objevilyna mnoha známých internetovýchstránkách v jazyce fársí,“ potvrdildnes v rozhovoru pro agenturu Com-pass jeden íránský křes�an.

PASTOR ZŮSTÁVÁVE VĚZENÍ

I po zproštění viny však pastor na-dále zůstává ve vězení, kde si odpy-kává tříletý trest odnětí svobodyvyměřený v rámci samostatnéhoprocesu u vojenského soudu, kterýrovněž souvisí s jeho obrácením.

Sedmačtyřicetiletého Pourmandazatkli loni v září příslušníci íránskébezpečnostní policie v průběhu křes-

5

vÈ provdala za malama (titul pro muslimskÈ-ho zasvÏcence) Farouka se kter˝m mÏla jed-noho syna. éivot pro mladou ûenu jejÌ soci·lnÌskupiny byl znaËnÏ monotÛnnÌ. KaûdodennÏchodila do odlehlÈ trûnice, aby pro svou ro-dinu koupila potraviny. Jednoho dne dostalaFatti na trhu evangelium, ve kterÈm se doËet-la o odpuötÏnÌ vin a novÈm ûivotÏ, kter˝ Ëlo-vÏk zÌsk·v· p¯ijetÌm JeûÌöe Krista za svÈhoP·na a Spasitele. Mlad· ûena tÌm byla velicepohnuta, neboù Duch svat˝ jiû d¯Ìve promlou-val k jejÌmu srdci, a tak se nakonec odevzda-la JeûÌöi Kristu.

Jakmile vöak jejÌ rodina zjistila, co FattiuËinila, zaËali na nÌ tlaËit, aby svÈ rozhodnu-tÌ odvolala, ur·ûeli jÌ a dokonce jÌ vyhroûo-vali zabitÌm. Fatti vöak i p¯esto z˘stala svÈnovÏ nabytÈ k¯esùanskÈ v̯e vÏrn·. PrvnÌpomsta p¯Ìbuzn˝ch p¯iöla, kdyû bylo jejÌ man-ûelstvÌ zruöeno a syn svϯen na v˝chovu jejÌ-mu b˝valÈmu manûelovi. Avöak zanedlouhojÌ Ëekalo jeötÏ horöÌ tr·penÌ. Jednoho nedÏl-nÌho r·na kdyû öla Fatti do kostela, se na nÌvrhli jejÌ p¯ÌbuznÌ a zaËali ji kamenovat a tlou-ci obuöky. ⁄toËnÌci nakonec nechali polomrt-vou ûenu leûet u cesty.

Avöak B˘h pro ni p¯ipravil z·chranu pro-st¯ednictvÌm pastora MojûÌöe a Ëty¯ dalöÌchvϯÌcÌch, kte¯Ì ji odvezli do fakultnÌ nemocni-ce v mÏstÏ Accra, vzd·lenÈm asi hodinu jÌzdyod Tamaly, kde Fatti ûila. TakÈ za nÌ zaplatilivöechny v˝daje na lÈËbu.

Kdyû se zotavila ñ od tÈ doby vöak jiû trva-le kulhala na jednu nohu ñ vr·tila se zpÏt doTamaly. Jak se dalo p¯edpokl·dat, jejÌ p¯Ì-buznÌ s nÌ nechtÏli mÌt nic spoleËnÈho. Nic-mÈnÏ jejÌ d¯ÌvÏjöÌ manûel se jiû d·le nechtÏlstarat o svϯenÈho syna a tak nynÌ ûila matkase synem u sv˝ch k¯esùansk˝ch p¯·tel. Pas-tor MojûÌö, rovnÏû muslimsk˝ konvertita, bylkv˘li svÈ neziötnÈ pomoci Fatti obvinÏn z toho,ûe jÌ s·m odvr·til od isl·mu.

O nÏkolik let pozdÏji se Fatti znovu pro-vdala za Alhassana, kter˝ rovnÏû konverto-val z isl·mu. MÏli spolu dvÏ dcery a zd·lo se,ûe se jejich postavenÌ zlepöuje. Avöak otec je-jÌho novÈho manûela byl z·moûn˝ a vlivn˝

�anské konference poblíž Teheránu.Pourmand v té době pracoval jakoarmádní plukovník a současně slou-žil jako laický pastor společenstvíAssemblies of God v přístavnímměstě Bandar-i Bushehr na jihuzemě.

Po pěti měsících výslechu na sa-motce byl Pourmand v únoru před-volán před vojenský soud a obviněnz „oklamání příslušníků íránskýchozbrojených sil“, kterým údajně ne-oznámil své obrácení ke křes�an-ství. Navzdory materiálům prokaza-telně dokazujícím opak byl shledánvinným, potupně propuštěn z armá-dy a odsouzen k maximálnímu tres-tu ve výši tří let odnětí svobody zaspáchaný „trestný čin“.

Po dvou měsících strávenýchv hromadné cele v teheránské věz-nici Evin byl Pourmand 16. květnapřevezen do vězení v Bandar-i Bu-shehr, aby se zde zúčastnil samo-statného přelíčení před islámskýmsoudem kvůli obvinění z odpadlictvía proselytismu.

NÁTLAK NA ZAPŘENÍV ÍRY

V uplynulých devíti měsících byl nalaického pastora opakovaně vyvíjennátlak, aby se zřekl své víry, vrátilse k islámu a vyhnul se tak trestusmrti za odpadlictví, který mu podleíránských teokratických zákonů hro-zil.

Pourmandův právní zástupce seproti rozhodnutí odvolal na základěpísemného dokumentu podepsa-ného bývalými nadřízenými plukov-níka, který dokazuje, že o jehoobrácení ke křes�anství věděli. Vo-jenský tribunál, který v únoru Pour-manda usvědčil, však dokumentyodmítl přijmout a označil je za pa-dělky.

Lidé obeznámení s případem při-znávají, že existuje jen malá nadě-je, že by íránský nejvyšší soud roz-hodnutí vojenského soudu zcela

6

ËlovÏk a svÈmu synovi zaËal vyhroûovat, ûepokud se nevr·tÌ zp·tky k isl·mu, tak ho vy-dÏdÌ. Rodina se ve strachu radÏji p¯estÏho-vala do oblasti Ashanti, kterÈ je zhruba nap˘l cesty mezi Tamalou a Accrou. Jejich novÈbydliötÏ vöak bylo vyzrazeno a tak v˝hr˘ûkypokraËovaly. Nakonec se Alhassan podrobilotcovÏ v˘li, vr·til se k isl·mu a prohl·sil, ûejeho p¯estup ke k¯esùanstvÌ byl omylem. PotÏchto ud·lostech se Fatti vr·tila do Tamaly.Jiû podruhÈ v ûivotÏ bylo jejÌ manûelstvÌ zru-öeno kv˘li tomu, ûe se odmÌtla vr·tit k isl·mu.

Tentokr·t jejÌ dÏti z˘staly u nÌ a takÈ se jÌpoda¯ilo najÌt zamÏstnanÌ pokojskÈ v jednomhotelu. Fatti se takÈ aktivnÏ zapojila do pr·-ce v jednom sboru, kde jsem se s nÌ v roce2003 osobnÏ setkal. Byla velmi horlivou k¯es-ùankou, nadöenÏ pracovala s dÏtmi a takÈ sevÏnovala novÏ obr·cen˝m ûen·m.

Ale jejÌ nep¯·telÈ se nevzdali. V dubnu 2004ji opÏt surovÏ zbili. Z tohoto ˙toku se sicejeötÏ zotavila, avöak v Ëervenci ji znovu p¯e-padli a opÏt ztloukli. Tentokr·t byla Fatti p¯e-

zrušil. Doufají však, že by výše tres-tu mohla být snížena na rok neboještě kratší dobu. „Již strávil ve vaz-bě více než devět měsíců,“ pozna-menal jeden íránský křes�an, „takžepokud by byl jeho trest snížen, mohlby být propuštěn na svobodu velicebrzy.“

Ve svém komentáři ke dvěma týd-nům stráveným v Bandar-i BushehrPourmand údajně potvrdil, že byluvězněn s řadovými kriminálníkyvčetně gangsterů, vrahů a drogo-vých dealerů. „Teï jsem však zpát-ky s takzvanými ‚špióny‘ v Evin,“žertoval po včerejším příjezdu zpát-ky do Teheránu.

Od února byl laický pastor uvěz-něn v hromadné cele s novinářemAkbarem Ganjim a dalšími známý-mi politickými disidenty zadržo-vanými ve věznici Evin kvůli svýmproreformním postojům. Americkáadministrativa i vlády evropskýchzemí opakovaně naléhají na Tehe-rán, aby propustil novináře i dalšíznámé politické vězně, včetně Pour-manda.

NEVÍDANÉ PROTESTY

O víkendu pokračovaly před budo-vou íránského parlamentu nevída-né demonstrace. Studenti a zástupciobčanských hnutí přišli s plakátya transparenty požadujícími propuš-tění Ganjiho, který po pěti letechstrávených ve vazbě vážně onemoc-něl. Po deseti dnech hladovky sednes Ganji podrobil doporučení své-ho právníka, laureáta na Nobelovucenu míru Shirina Edabiho, a přijalsvolení k naléhavému opuštění věz-nice, aby mohl být ošetřen v ne-mocnici.

„Nevíme, co se v rámci Pourman-dova případu odehraje v nejbližšíchtýdnech,“ uvedl dnes jeden íránskýzdroj v rozhovoru pro agenturu Com-pass. „Máme však nezvratný důkazo jeho nevině, a v současné doběexistují velmi silné mezinárodní tla-

Ghansk· k¯esùanka Fatti Hamanaov· byla za svou vÏr-nost Kristu zavraûdÏna.

7

vezena do nemocnice, kde 7. srpna 2004 ze-m¯ela. Tent˝û den byla takÈ poh¯bena. I kdyûjsme nad touto zpr·vu truchlili, vÏdÏli jsme,ûe tato vÏrn· k¯esùanka bojovala dobr˝ boja nikdy ve svÈ v̯e v Krista nezav·hala. P·nJeûÌö jÌ nakonec ve svÈm kr·lovstvÌ set¯elvöechny slzy z tv·¯e.

Hlas muËednÌk˘ nynÌ podporuje jejÌ dÏti.ñ Hlas muËednÌk˘, Klaas Brobbel, Kanada,duben 2005

P·kist·nOBÃTI ⁄TOKU SE DO»KALI JEN MAL…POMOCI

VelikonoËnÌ shrom·ûdÏnÌ sboru New Aposto-lic Faith, kter˝ se nach·zÌ ve vesnici Kham-bay poblÌû L·haur, bylo p¯eruöeno Ëty¯miozbrojen˝mi ˙toËnÌky, kte¯Ì zaËali st¯Ìlet nabudovu kostela a p¯itom zas·hli sedm lidÌ,z toho jednoho smrtelnÏ. TÌmto zast¯elen˝mk¯esùanem byl Arshad Masih, kter˝ po sobÏzanechal manûelku s jednoroËnÌ dcerkou.

Podle informacÌ, kterÈ Hlas muËednÌk˘ zÌs-kal od sv˝ch tamnÌch zdroj˘, ËlenovÈ jednÈmuslimskÈ rodiny, kter· jiû dlouho tomutosboru oponovala, dorazili kolem des·tÈ hodi-ny dopoledne ke kostelu, pr·vÏ kdyû probÌ-haly bohosluûby, a zaËali st¯Ìlet na budovu.Podle oËit˝ch svÏdk˘ si v tÈ dobÏ p¯ed koste-lem hr·ly dÏti. Arshad Masih byl smrtelnÏzasaûen kdyû vybÏhl z kostela, aby se podÌ-val, co se dÏje. äest dalöÌch vϯÌcÌch, kte¯Ì bylizasaûeni, rovnÏû p¯i st¯elbÏ vybÏhli z kostela.PachatelÈ po Ëinu ujeli.

ZranÏnÌ k¯esùanÈ byli odvezeni do nemoc-nice, kde byli jen zbÏûnÏ oöet¯eni. Kdyû spo-lupracovnÌci Hlasu muËednÌk˘ navötÌvili dru-hÈho dne tuto nemocnici, zjistili, ûe Ëty¯i zezranÏn˝ch museli toto za¯ÌzenÌ nedobrovolnÏopustit. V nemocnici nalezli jen pÏtaöedes·ti-letÈho Ismaela Masiha, jemuû kulka v·ûnÏporanila nohu, jak stÈn· v bolestech. Oöet¯o-vatelÈ mu odmÌtli d·t jakÈkoli lÈky na zmÌr-nÏnÌ bolesti.

ky v souvislosti s blížící se volbounového prezidenta.“

Když byl včera Pourmand (obklo-pený policisty) eskortován do EvinPrison, smál se a mával na svourodinu. „Nemějte o mě strach. Tohlevězení je teï něco jako můj domov,víte!“

S manželkou Arlet, asyrskou křes-�ankou, mají dva dospívající syny,Immanuele a Davida.– Compass Direct, USA,30. května 2005

n VietnamPROTESTNÍ L ÍSTKY NAPOMOC BRATRU THANVAN TRUONG

Vietnamský evangelista Than VanTruong se narodil v roce 1949. Slou-žil sedmnáct let ve vietnamské ar-mádě na severu země a pak odešeldo důchodu, ale minimální penze,kterou pobíral, nestačila ani na tonejzákladnější. V roce 1977 se Tru-ong oženil. Ale ani když tvrdě pra-coval, nedokázal svou rodinu uspo-kojivě zaopatřit. V roce 1994 serozhodl, že se přestěhuje do jižníhoVietnamu. Avšak ani tam se mu ne-vedlo o mnoho lépe. V roce 1995Truong uvěřil a nechal se pokřtít.

8

K tomuto incidentu doölo, kdyû p¯edtÌmv p¯edchozÌch dnech vlivn· rodina Dogaro-v˝ch vyhroûovala a vöelijak zastraöovala kon-gregaci. P¯i tÏchto ˙tocÌch se sto pades·t Ële-n˘ sboru nemohlo z˙Ëastnit velkop·teËnÌcha sobotnÌch bohosluûeb, protoûe p¯ÌsluönÌcinep¯·telskÈ rodiny vϯÌcÌm vyhroûovali, ûezabijÌ kaûdÈho, kdo bude chtÌt vstoupit dokostela. Tato rodina se zjevnÏ snaûÌ zÌskatpozemek, na kterÈm stojÌ kostel sboru NewApostolic Faith s p¯ilehl˝m h¯bitovem jiû vÌceneû jedno stoletÌ.

Pamatujme na manûelku a dÏcko zavraû-dÏnÈho bratra Arshada Masiha p¯i naöichmodlitb·ch.ñ Hlas muËednÌk˘, Kanada, Ëerven 2005.

BangladÈöNEMAJÕ NIC A PÿESTO JIM PATÿÕ VäE

K¯esùanÈ v BangladÈöi nebojujÌ kaûdodennÏjako ostatnÌ obËanÈ pouze s chudobou, kter·m· sv˘j p˘vod v p¯ÌrodnÌch katastrof·ch a po-litick˝ch zmatcÌch, ale trpÌ navÌc jeötÏ pron·-sledov·nÌm ze strany tÏch, kte¯Ì oponujÌ evan-geliu. Po materi·lnÌ str·nce nemajÌ k¯esùanÈv BangladÈöi povÏtöinou v˘bec nic, ale du-chovnÏ majÌ ˙plnÏ vöechno ñ JeûÌöe Krista.A tito k¯esùanÈ dÏlajÌ mnohem vÌce, neû ûebojujÌ o holÈ p¯eûitÌ s chudobou a diskri-minacÌ. Svou situaci povaûujÌ za p¯Ìleûitostke svÏdectvÌ o vÏËnÈm bohatstvÌ Kristova kr·-lovstvÌ.

ÑLID… SE NA N¡S DÕVAJÕì

K¯esùanÈ v BangladÈöi p¯ijÌmajÌ pouËenÌ odapoötola Pavla, kter˝ pÌöe o tom, ûe svÏt sesotva zajÌm· o naöe svÏdectvÌ, kdyû ûijemev pokoji, pohodlÌ a ̇ spÏchu, ale mnohem vÌceza situace, kdyû ËelÌme ˙tlaku, pron·sledo-v·nÌ a materi·lnÌmu nedostatku. KorintskÈcÌrkvi Pavel psal, jak je d˘leûitÈ, aby BoûÌdÌlo nebylo zdiskreditov·no tÌm, ûe vϯÌcÌopouötÏjÌ vÌru, kdyû ËelÌ r˘zn˝m obtÌûÌm, se-

Od té doby čte s velkým zanícenímBibli. Také jeho manželka Kim seobrátila k Pánu.

Truong však o své víře nemlčel.Výsledkem jeho vytrvalého svědec-tví bylo jeho uvěznění v květnu 2003.Také ve vězení tento bratr vydávalsvědectví a přivedl minimálně sedm-náct spoluvězňů ke Kristu, které sepak snažil vyučovat základům křes-�anské víry. Po 239 dnech stráve-ných ve vězení byl 20. ledna 2004bratr Truong nakonec propuštěn,nicméně jeho zdraví bylo vězněnímpodlomeno. Truong zůstal nadálev domácím vězení a musel se kaž-dý druhý týden pravidelně hlásit napolicejní stanici. I přesto si nedopřálodpočinku, posiloval druhé ve víře,hlásal evangelium a kázal v do-mácích shromážděních.

Protože jeho evangelizační zápalneustával, byl bratr Truong 3. červ-na 2004 znovu zatčen a poslán opětdo vězení, kde přivedl ke Kristu ješ-tě větší počet vězňů, než když bylve vězení poprvé. To však úřadyvelmi rozhněvalo a bratr Truong bylv současnosti poslán do „ústavu prochoromyslné“. Zde proti své vůli do-stává silné dávky léků, ale i tak sesnaží svému okolí sloužit evange-liem.– Hlas mučedníků, květen 2005,Austrálie

POŠLETE L ÍSTEKBRATRU TRUONGOVI

Hlas mučedníků se rozhodl véstzvláštní kampaň, které by měla po-vzbudit tohoto věrného bratra, jenžse dostal do psychiatrické léčebnyjen proto, že věří v Boha a součas-ně vietnamským úřadům připome-nout, že mezinárodní společenství jeo jeho případu informováno. K tétozásilce našeho zpravodaje byl rov-něž připojen předtištěný lístek adre-sovaný bratru Truongovi. Zpráva vevietnamštině na jeho zadní stranězní:

9

tk·vajÌ se s pohrd·nÌm svÏta anebo jsou p¯i-praveni o svÈ statky. Kdyû Pavel hovo¯Ì o svÈzp˘sobilosti ke kon·nÌ apoötolskÈho ˙¯adu,nezmiÚuje vzdÏl·v·nÌ, kterÈ absolvoval jakob˝val˝ p¯ÌsluönÌk strany farizej˘, ale v˝hrad-nÏ hovo¯Ì o tÏûkostech, kter˝mi musel jakoapoötol projÌt:

ÑÖve vöem se prokazujeme jako BoûÌ slu-ûebnÌci, v mnohÈ vytrvalosti, v souûenÌch, tÌs-ni, ˙zkostech, pod ranami, v ûal·¯Ìch, nepo-kojÌch, vyËerpanosti, v bezesn˝ch nocÌch,v hladovÏnÌÖ proch·zÌme sl·vou i pohanou,zlou i dobrou povÏstÌ; majÌ n·s za sv˘dce,a p¯ece mluvÌme pravdu; jsme nezn·mÌ,a p¯ece o n·s vöichni vÏdÌ; umÌr·me ñ a hle,jsme naûivu; jsme t˝r·ni, a p¯ece nejsme vy-d·ni smrti; m·me proË se rmoutit, a p¯ece sest·le radujeme; jsme chudÌ, a p¯ece mnohÈobohacujeme; nic nem·me, a p¯ece n·m pat-¯Ì vöeì (2. Korintsk˝m 6,4ñ10).

V tÈmû duchu se i k¯esùanÈ v BangladÈöirozhodli zasvÏtit se BoûÌmu dÌlu, a to nehledÏna nejr˘znÏjöÌ zkouöky.

PÿÕBÃH PASTORA STEPHANA

Pastor Stephan Sudip Mir je podle svÏtsk˝chstandard˘ velice chud ,̋ a p¯esto se rozdÏlujeo svÈ vÏËnÈ bohatstvÌ s vesniËany na mÌstÏ,kde ho do svÈ sluûby povolal B˘h. Je si dob¯evÏdom toho, ûe k¯esùanÈ netvo¯Ì v BangladÈöiani jedno procento obyvatelstva a uvÏdomujesi i skuteËnost, ûe materi·lnÌ pomoc Ëasto otvÌ-r· dve¯e ke svÏdectvÌ o Kristu.

P¯ed pÏti lety odeöel pastor Stephen dojednÈ vesnice na severu zemÏ. Tam zaloûilökolu, v nÌû 120 û·k˘ dost·valo zdarma ne-jen vzdÏl·nÌ, ale i kaûdodennÌ stravu. Kdyûse svou ËinnostÌ zapoËal, hned se proti nÏmuzvedly hlasy odporu. Ale pastor Stephan senevzdal. D·l pracoval, slouûil a staral seo svϯenÈ dÏti. PostupnÏ zÌskal velk˝ respektu vesniËan˘, kte¯Ì r·di vyuûili tak mimo¯·d-nÈ p¯Ìleûitosti a posÌlali svÈ dÏti do Stepha-novy ökoly.

TakÈ sbor, kter˝ pastor Stephan Mir zalo-ûil, se rychle rozrostl a ËÌtal kolem öedes·ti

Milý bratře Truongu,Přijměte co nejupřímnější po-

zdravy od vašich přátel z celéhosvěta. Vaše křes�anské svědectvínám přineslo duchovní inspiracia my se přimlouváme za vaše pro-puštění a váš návrat k rodině.Modlíme se, aby vás rovněž tentoverš z Písma posílil a potěšil.Nech� vám Bůh bohatě požehná.

Na přední straně lístku je v an-gličtině napsáno: Proč byl tento mužprohlášen za duševně nemocného?… protože věří v Boha!

(Informujeme všechny, kteří budoutento lístek chtít odeslat, aby jej opat-řili dvanáctikorunovou známkou.)

n BÏloruskoSBOR ČELÍ DALŠÍMOBVINĚNÍM

Proti správci minského sboru Cír-kev nového života bylo vznesenodalší obvinění za opakované orga-nizování „ilegálních“ bohoslužeb.(Viz Hlas mučedníků 5–6/2004str. 18 a 1/2005, str. 7–8.) Zprávu19. května uveřejnila agentura Fo-rum 18. Jak jsme již informovaliv minulém zpravodaji, dostal církev-ní administrátor Vasil Jurevič poku-tu ve výši 150 průměrných bělorus-kých platů (3 200 000 rublů – tj. asi30 000 Kč). 15. května však do sbo-ru přišlo v době bohoslužeb desetpolicistů a požádalo Jureviče, abyse následujícího dne dostavil na po-licejní stanici. Ten to odmítl s ná-mitkou, že se dostaví, až obdrží řád-né písemní předvolání. To mu bylodoručeno 18. května.

28. dubna obdržel sbor v pořadíjiž třetí varování, aby neprodleněukončil své aktivity. Podle bělorus-kého zákona může být sbor po dvoutakových varování úředně rozpuš-těn.

Modlete se za představitele toho-to sboru, aby nalezli správné řešení

10

Ëlen˘. VÏtöinu tvo¯ili muslimötÌ konvertitÈ, alei nÏkolik b˝val˝ch hinduist˘.

Ale ne vöichni se ve vesnici z p˘sobenÌ pas-tora Stephana radovali.

V p¯edveËer NovÈho roku 2005 se pastorStephan vracel z n·kupu potravin na novo-roËnÌ shrom·ûdÏnÌ. Kdyû byl zhruba 200 mod kostela, napadla ho skupina öesti nezn·-m˝ch muû˘, kte¯Ì p¯ijeli na motork·ch. ⁄toË-nÌci bodli pastora do b¯icha a p¯ivodili mumnoh· dalöÌ zranÏnÌ. Nejz·vaûnÏjöÌ byl pr˘-st¯el levÈ tv·¯e, p¯i kterÈm mu v˝st¯el po-ökodil d·seÚ, ˙sta i jazyk. Pastor Stephanupadl na zem a z˘stal leûet v tratoliöti krve.⁄toËnÌci, kte¯Ì se domnÌvali, ûe pastor je ne-pochybnÏ mrtev a ûe se tak zbavili öi¯itele ne-n·vidÏnÈho k¯esùanstvÌ, bezprost¯ednÏ zmi-zeli. ée se jednalo o n·boûensky motivovan˝n·siln˝ Ëin dokazuje i skuteËnost, ûe pasto-rovi z˘stala penÏûenka v n·prsnÌ kapse a ved-le nÏho z˘stal leûet i jeho mobilnÌ telefon.

Kdyû vesniËanÈ pastora Stephana naöli,domnÌval se, ûe umÌr·, a û·dal proto, aby hop¯enesli do kostela, kde chtÏl str·vit poslednÌokamûiky ûivota se svou manûelkou Anjalia dvÏma syny. Jeho sousedÈ ho vöak radÏjiodvezli do nejbliûöÌ nemocnice, odkud bylz·hy odesl·n do nemocnice v hlavnÌm mÏstÏDh·ka. Pastor Stephan trpÏl velk˝mi bolest-mi od mnohaËetn˝ch zranÏnÌ ˙st, ûaludku,rukou a nohou. Nakonec byl p¯evezen jeötÏdo dalöÌ specializovanÈ nemocnice, kde mulÈka¯i z ˙st vyÚali p¯es 100 brok˘. »elist mÏlzlomenou celkem na Ëty¯ech mÌstech. I kdyûse toto vöe snaûili lÈka¯i napravit chirurgic-k˝mi z·kroky, pot¯ebuje pastor Stephan dalöÌlÈka¯skou pÈËi, zejmÈna v oblasti speci·lnÌrehabilitace. N·ö chirurgick˝ specialista jiûv tÈto vÏci za¯izuje vöe pot¯ebnÈ.

Bylo by nynÌ pro tohoto bratra snadnÈ ode-jÌt i z rodinou na bezpeËnÏjöÌ mÌsto, bylo bypro nÏho snadnÈ zaho¯knout a propadnoutnen·visti k tÏm, kte¯Ì sv˝m Ëinem nejen jemu,ale celÈ jeho rodinÏ zp˘sobili takovÈ zlo. Pas-tor Stephan se vöak rozhodl, ûe se k tÈtoÑsnadnÈì reakci neuch˝lÌ. MÌsto toho si zvo-lil cestu k¯Ìûe.

těchto posledních událostí. Potřebujínaše modlitby za moudrost, jak jed-nat s běloruskými úřady, i za to, abyv těchto podmínkách dál sloužili své-mu národu evangeliem.– Hlas mučedníků, Kanada,26. května 2005

n EritreaEVANGELIKÁLNÍKŘESŤANÉ JSOU PRÝ„TERORISTÉ“

V květnu roku 2002 přikázala eri-trejská marxistická vláda uzavřenívšech nezávislých sborů a vyhlásila,že pouze pravoslavné, katolické, lu-teránské a muslimské vyznání je stá-tem povolené. Všechny takto ne-uznávané skupiny se nesmějíscházet ani soukromě ve svých do-mácnostech. K těmto nezákonnýmskupinám patří adventisté, presby-teriáni, metodisté a letniční. (Com-pass Direct, 22. března 2005).

Velvyslanec Eritreje při OSN pro-hlásil 19. března pro stanici HlasAmeriky následující: „Tyto letniční,nezávislé církve jsou křes�anskouparalelou Al-Kajdy. Jsou hrozboustejně jako islámské teroristické sku-piny… Eritrejská vláda by měla býtve svém boji proti těmto evangeli-kálním teroristům podporována za-hraničními fondy.“

Organizace Operation Worldo Eritreji uvádí, že 47,97 % jejíhoobyvatelstva tvoří muslimové a47,43 % křes�ané. 95 % křes�anů sepak hlásí ke státem povoleným círk-vím, které souhlasily s vládním po-žadavkem, že nebudou evangelizo-vat. Jejich bohoslužby se konajív různých domorodých jazycích, kte-rým vesměs účastníci nerozumějí.A jelikož tito křes�ané svým před-stavitelům nerozumějí a nečtou aniBibli, neznamenají žádnou duchov-ní hrozbu pro marxistickou vládu.Nepřijaly ani Ježíšovo povolání a

11

Naöim z·stupc˘m tento bratr ̄ ekl, ûe onÏmn·silnÌk˘m odpouötÌ a modlÌ se, aby jednohodne p¯ijali do sv˝ch ûivot˘ jedinÈho pravÈhoBoha.

ÑChci se do tÈto vesnice vr·tit,ì ¯ekl n·mbratr Stephan s n·mahou a p¯em·h·nÌm, zp˘-soben˝m bolestmi po zranÏnÌch. ÑChci sv˝mûivotem svÏdËit o dobrotÏ P·na JeûÌöe, abyho lidÈ mohli poznat osobnÏ.ì

ÑJSOU CHUDÕ A PÿESTO MNOH…OBOHACUJÕì

Hasamu Sharkarovi je pÏtaËty¯icet. Kdyû sesetkal se z·stupci Hlasu muËednÌk˘, byl k¯es-ùanem teprve p˘l roku. Na svÈ ûivobytÌ si vy-dÏl·v· tvrdou pracÌ n·mezdnÌho dÏlnÌka, aleod chvÌle, kdy opustil isl·m a stal se k¯esùa-nem, m· problÈmy najÌt ve svÈ vesnici zamÏst-navatele, kter˝ by byl ochoten si ho najmout.

Sharkar neumÌ ËÌst. V Krista uvϯil poshlÈdnutÌ filmu JeûÌö a n·slednÈm k·z·nÌ jed-noho evangelisty, kter˝ posluchaˢm nastÌnilcestu sp·sy. Sharkar tehdy pochopil, ûe byJeûÌö mohl odpovÏdÏt na jeho ot·zky, kterÈMohammed nezodpovÌdal. ÑMiluji ho, neboùJeûÌö je jedin˝ Spasitel,ì prohlaöuje Sharkar.ÑPochopil jsem a proto jsem p¯ijal JeûÌöe.Jsem za tento dar nesmÌrnÏ vdÏËn .̋ì

zmocnění „jít ke všem národům“. TitoEritrejci rovněž napadají zahraničnímisie, jakou je i Hlas mučedníků, žepřed jejich příchodem všechna vy-znání „žila ve vzájemném pokoji.“

Eritrejský křes�an jménem Hab-tom Yohannes napsal, že eritrejskávláda si stanovila za cíl „vyhladit zezemě všechno duchovní“.– Hlas mučedníků, USA,červen 2005

n EgyptKONVERTITA DRŽENV PSYCHIATRICKÉLÉČEBNĚ

Křes�anský konvertita, který se roz-hodl opustit islámskou víru, byl po-slán do psychiatrické léčebny, kdemá zůstat dokud se nezřekne svénové víry a nevrátí se k islámu. Tři-cetiletý Gaser Mohammed Mah-moud přijal křes�anství před dvěmaroky, ale na radu jednoho koptickéhomnicha o své konverzi pomlčel. Na-konec však prohlásil: „Má láskak Ježíši mě přiměla, abych o ní pro-mluvil se svou matkou.“ Následkemtoho, 10. ledna tohoto roku, odvezliGaserovi rodiče svého syna do ne-mocnice El-Khaka, poblíž Káhiry.Právě nedávno vyšly okolnosti jehopřípadu najevo.

Podle zpráv byl od samého za-čátku hospitalizace opakovaně bit,bičován a dostával injekce vysokýchdávek léčebných preparátů. Správanemocnice odmítá k němu vpustitkohokoli z jeho křes�anských zná-mých. Jeho ošetřujícím lékařem jenyní dr. Nevine, kterého egyptskézdroje označují za „fanatického mus-lima“.

Muslimové v Egyptě nemají le-gální právo změnit své náboženskévyznání, ačkoli na druhé straně pří-slušníci zdejších náboženskýchmenšin mohou k islámu svobodněkonvertovat. Muslimové, kteří upad-

Hasem Sharkar neumÌ ËÌst, ale kdyû p¯ed öesti mÏsÌcip¯ijal Krista, vypr·vÌ o nÏm ne˙navnÏ druh˝m.

12

Sharkar nemohl o svÈm Spasiteli mlËet.V lednu pozval nÏkolik mladÌk˘ ze svÈ vesni-ce do k¯esùanskÈho shrom·ûdÏnÌ, kde slyöelievangelijnÌ zvÏst a rovnÏû oni p¯ijali dar sp·-sy v JeûÌöi Kristu.

Kdyû se rozneslo, ûe se dalöÌ muslimovÈobr·tili ke k¯esùanstvÌ, mnoho vesniËan˘ topobou¯ilo. A kdyû se dovÏdÏli, ûe tyto mladÈmuûe pozval na shrom·ûdÏnÌ Sharkar, osopi-li se na nÏho a surovÏ ho zbili.

Sharkar spat¯oval v tÈto ud·losti zkouökuvÌry. ÑDal jsem sv˘j ûivot JeûÌöi a tak se musÌprok·zat, zda jsem skuteËnÏ vϯÌcÌ anebone.ì

Sharkar z˘stal ve v̯e pevn˝ a pokraËovalve svÈ misii mezi muslimy. ÑDokonce i kor·nprohlaöuje, ûe JeûÌö p¯ijde. PravÌ se v nÏm,ûe JeûÌö povede poslednÌ p·teËnÌ modlitbu.A oni to vÏdÌ! To je uËenÌ isl·mu!ì

Tento zbit˝ a p¯esto smÏl˝ vϯÌcÌ nakonecnalezl ˙toËiötÏ v naöem st¯edisku, kterÈ po-skytuje materi·lnÌ a duchovnÌ z·zemÌ pro-n·sledovan˝m k¯esùan˘m a kde mohou na-Ëerpat sÌlu pro svou dalöÌ sluûbu. V tomtost¯edisku je jim rovnÏû poskytnuta z·kladnÌlÈka¯sk· pomoc.

BÏhem svÈho öestimÏsÌËnÌho k¯esùanskÈhoûivota Sharkar sdÌlel evangelium s asi t¯icetimuslimy. NynÌ studuje Bibli z magnetofono-v˝ch nahr·vek. AËkoli nem· na tÈto zemi v˘-bec nic, skl·d· si poklad pro vÏËnost a sdÌlÌse o tento poklad i s druh˝mi.

ÑNEZN¡MÕ A PÿESTO O NICH VäICHNIVÃDÕì

Asi p¯ed öesti lety v jednÈ bangladÈöskÈ ves-nici se jist˝ muslim obr·til s celou svou rodi-nou ke Kristu. (V BangladÈöi tvo¯Ì buddhistÈnecelÈ jedno procento.) Tento muû mÏl dva-n·ctiletou dceru jmÈnem Umanu.

Jejich buddhistick˝m spoluobËan˘m se tatokonverze v˘bec nelÌbila a tak na rodinu za-Ëali nalÈhat, aby se vr·tili ke svÈmu p˘vodnÌ-mu n·boûenstvÌ. Otec rodiny zaËal dost·vatv˝hr˘ûky, ûe by jeho dcera mohla b˝t unese-na a zn·silnÏna, pokud se nebude chtÌt vr·tit

nou do podezření z náboženské kon-verze, jsou pravidelně vystaveniúřednímu popotahování a někdy do-konce uvěznění.

Pamatujme v modlitbách na Ga-sera, aby byl co nejdříve propuštěnz této „léčebné procedury“, dokudmu nepřivodí trvalé následky. Pa-matujme i na svobodu náboženstvív této zemi a prosme, aby ji tamníúřady respektovaly.– Hlas mučedníků, Kanada,19. května 2005

n IndieÚTOK NA KŘESŤANSKÉPRACOVNÍKY

Během pohřbu jednoho člena sboruLetniční církve Boží v městě Mara-mon (okres Pathanamthitta, státKerala) bylo napadeno osm studen-tů biblické školy asi patnáctičlennouskupinou militantních hinduistůz krajní hinduistické strany RSS.Podle zprávy agentury CompassDirect z 16. května bylo všech osmstudentů při útoku zraněno – přede-vším utrpěli bodné rány od nožůa jiných ostrých předmětů. Tři stu-denti museli být hospitalizováni. Dvabyli záhy z nemocnice propuštěni,ale jeden student musí zůstat i na-dále v hospitalizaci. Policie potvrdi-la, že chlapci útok nikterak nevypro-vokovali, a již vznesla obvinění protitěm, kteří jsou za něj odpovědní.

Tento incident vyvolal mezi stu-denty zmíněné biblické školy velkéobavy. O dva dny později se předbudovou školy shromáždila skupinamilitantů z RSS a studentům slovněvyhrožovala a provolávala protikřes-�anská hesla. Následně se školadostala pod policejní ochranu. Před-stavitelé školy nabídli výtržníkůmsmír a nepřejí si, aby byli tito lidé zasvé činy policejně stíháni.– Hlas mučedníků, Kanada,18. května 2005

13

k buddhismu. Ale on i cel· rodina z˘stala vÏr-n· Kristu.

Nakonec se dÌvka kv˘li bezpeËÌ radÏji uch˝-lila do naöeho st¯ediska, kde mohla ûÌt da-leko od lidÌ, kte¯Ì jÌ vyhroûovali. V tomtost¯edisku ûila pÏt let, uËila se a vzdÏl·vala,studovala st¯ednÌ ökolu a sloûila maturitu.Umanu pak hodlala pokraËovat ve studiÌchna vysokÈ ökole a absolvovala p¯ijÌmacÌ zkouö-ky. NynÌ Ëekala na ozn·menÌ o v˝sledku.

V tÈ dobÏ se dÌvka rozhodla, ûe pojede nan·vötÏvu k rodiˢm do vesnice, odkud muse-la odejÌt. DomnÌvala se, ûe po vÌce jak pÏtiletech jiû nebezpeËÌ pominulo.

Ale buddhistiËtÌ vesniËanÈ na svÈ hrozbynezapomnÏli a hnÏv v jejich srdcÌch se opÏtrozho¯el. Jednoho dne jist˝ vesnick˝ p¯ed·kUmanu chytil a zn·silnil.

DÌvka cÌtila takovou hanbu, ûe se snaûilapodrûet ud·lost v tajnosti. Ne¯ekla o tom aniotci ani matce. O mÏsÌc pozdÏji ale onemoc-nÏla a otec k nÌ zavolal vesnickÈho lÈka¯e.Ten zjistil, ûe se stalo nÏco, co by mÏla dcerasv˝m rodiˢm ¯Ìci.

RodiËe se rozhodli, ûe se neobr·tÌ na poli-cii, protoûe si ¯ekli, ûe buddhistiËtÌ policistÈnep˘jdou proti buddhistickÈmu p¯ed·kovi.NavÌc svÏdectvÌ k¯esùanskÈ dÌvky je v Bang-ladÈöi tak¯ka bezcennÈ. Umanu se pozdÏjirovnÏû dovÏdÏla, ûe na vysokou ökolu p¯ijatanebyla a to jejÌ deprese jeötÏ vÌce prohlou-bilo.

DÌvka se proto znovu uch˝lila do naöehost¯ediska, aby se pokusila opakovat zkouökyna vysokou ökolu. NynÌ se snaûÌ na svÈ trau-ma zapomenout. Poznala bolest, kterou jizp˘sobil svÏt, kterÈmu je ve skuteËnosti lhos-tejn·. Pamatujme v modlitb·ch i na tuto dÌv-ku, aby B˘h uzdravil jejÌ duöi.

ÑPROCH¡ZÕME ZLOU I DOBROU POVÃSTÕì

Ned·vno jeden Ël·nek v bangladÈösk˝ch no-vin·ch varoval Ëten·¯e p¯ed ˙silÌm k¯esùan-skÈ misie v jejich zemi. ÑK¯esùanskÈ misie tisk-nou bezpoËetnÈ mnoûstvÌ materi·l˘, kterÈmajÌ zniËit muslimskou vÌru,ì hl·s· novino-

n Sa˙dsk· Ar·bieSAÚDSKÉ ÚŘADYOBVIŇOVÁNY Z HRUBÉHOZACHÁZENÍ S B IBLEMIA KŘESŤANSKÝMISYMBOLY

Podle posledních zpráv přetrvávái nadále problém ohledně nepřátel-ského postoje části islámského svě-ta vůči Bibli a křes�anským symbo-lům.

Podle organizací sledujících do-držování lidských práv kdykoli ně-který z cizinců přijíždějících do tétozemě vlastní Bibli či další křes�an-ské materiály, dochází při celnímodbavení k velkému povyku a saúd-ští celníci tyto věci nekompromisnězkonfiskují.

Danny Nalliah, evangelikální pas-tor, narozený na Srí Lance, který žildva roky v Saúdské Arábii, prohlásiltento týden v jednom interview: „Jdeo všeobecně známou skutečnost,že pokud u vás celníci na letištiv Saúdské Arábii objeví Bibli, ihnedji zabaví a zničí. Pokud jich u vásnajdou více, dostanete docela jistěsedmdesát ran bičem – a dokoncebyste mohli být i popraveni.“

Další svědek, přítel a spoluvěřícípředchozího, vypráví případ katolic-ké jeptišky v tranzitní hale na letištěv Džiddě, což je vstupní brány doMekky, kterou každoročně využívajímiliony muslimských poutníků. Zdejí při celním odbavení potkal násle-dující velmi nemilý incident.

Celníci otevřeli její zavazadlo, vyn-dali z něho modlitební knížku a vho-dili ji do skartovacího stroje… pak jís krku sejmuli křížek a zničili ho a poněkolik minut jí ještě nevybíravýmzpůsobem vyslýchali.

Nakonec se jeptišky zastal jistýmuslimský úředník, který protesto-val proti chování celníků a poukázalna to, že tato řádová sestra neces-tuje do Saúdské Arábie, ale pouzezde přesedá na jiné letadlo.

14

v˝ titulek. ÑKaûd˝ by mÏl b˝t na str·ûi.ì »l·-nek pak pokraËuje zmÌnkou k¯esùansk˝chbiografiÌ a dalöÌch knih, kterÈ v BangladÈöidistribuujÌ naöi tamnÌ spolupracovnÌci.

ÑTi (muslimovÈ), kte¯Ì nemajÌ hlubokÈ zna-losti (isl·mu),ì prohlaöuje Ël·nek, Ña budouËÌst takovÈ knihy, dostanou se na hrozivÈ sces-tÌ.ì »l·nek pak rovnÏû zmiÚuje audiokazetya videa, kterÈ v zemi öÌ¯Ì nÏkterÈ dalöÌ k¯es-ùanskÈ skupiny.

Minul˝ rok bylo na z·kladÏ podpory Hla-su muËednÌk˘ v BangladÈöi distribuov·no 324350 evangelizaËnÌch trakt·t˘, 49 770 k¯esùan-sk˝ch knih, 358 136 evangeliÌ (ty jsou p¯Ìmocitov·ny ve zmÌnÏnÈm Ël·nku), 22 100 No-v˝ch Z·kon˘ a 4 750 kompletnÌch BiblÌ.

Richard Wurmbrand ve svÈ knize ÑMuËenpro Kristaì napsal ohlednÏ pron·sledovanÈcÌrkve toto poselstvÌ: ÑDejte n·m n·stroje,kterÈ pot¯ebujeme! My zaplatÌme cenu za je-jich pouûitÌ!ì A to je i princip naöÌ souËasnÈpr·ce.

»l·nek v bangladÈösk˝ch novin·ch varujÌcÌ muslimy p¯edk¯esùanskou literaturou, kterou tiskne Hlas muËednÌk˘

K¯esùanÈ v BangladÈöi pouûÌvajÌ n·stroje,kter· jim dod·v·me, ale za jejich pouûitÌ musÌve vlastnÌm n·rodÏ zaplatit cenu pron·sledo-

Již citovaný evangelikální pastorNalliah vypráví, že když ještě žilv Saúdské Arábii, byl velice pohnutúdělem tamní podzemní církve a projejí věřící také do země propašovalstovky Biblí.

Jednou v noci, když byl u něhona návštěvě jeden blízký známý,zabušili na dveře ozbrojení přísluš-níci nechvalně známého Výboru prorozvoj ctností a prevence neřestí –tedy náboženské policie, neboli tzv.muttawy. Bylo to v jednu hodinuráno.

„Ve svém bytě jsem měl v té chvíli400 pašovaných Biblí,“ vypráví Nal-liah. „To je v této zemi zločin, kterýse vyrovná brutálnímu znásilnění,vraždě nebo ozbrojené loupeži a jezde také trestán týmž způsobem –smrtí.“

Nelliah vypráví, že se začal v du-chu velmi intenzivně modlit a ti lidénáhle odešli, aniž by vstoupili dodomu. Osobně v tom vidí skutečnýzázrak.

Jiným svědkem je Nagi Kheir,mluvčí Americké koptické asociacea neúnavný bojovník za nábožen-skou svobodu na Středním výcho-dě. Ten v jednom článku před něko-lika lety napsal, že někteří křes�ané,kteří cestovali do Saúdské Arábie,popisují, jak jim celníci zabavili je-jich osobní Bible a zničili je ve skar-tovacím stroji. Konkrétně o tom při-nesla zprávu v roce 2001 agenturaInternational Christian Concern.

V nedávné zprávě americkéhoStátního úřadu na téma nábožen-ské svobody ve světě se praví:„Saúdští celní úředníci pravidelněotevírají poštovní zásilky a hledajív nich kontraband včetně nemus-limských materiálů, jakými jsou Bib-le a náboženské videokazety. Tako-vé materiály jsou konfiskovány,ačkoli se tak podle pravidel děje své-volně.“

Také nezávislá americká organi-zace pro dodržování lidských právInternational Religious Freedom ve

15

v·nÌ. V roce 2003 promÌtal pracovnÌk misijnÌorganizace Campus Crusade jmÈnem RedoyRoy film JeûÌö a jako promÌtacÌ plochu pouûilbÌlou stÏnu domu jednÈ k¯esùanskÈ rodiny.Na promÌt·nÌ se shrom·ûdilo asi 200 vesniËa-n˘. Toto promÌt·nÌ Roy opakoval mnohokr·t.StejnÏ tak mu bylo mnohokr·t vyhroûov·no,aby s tÌm p¯estal, avöak on to odmÌtal.

23. dubna 2003, kdyû se Roy vracel po jed-nom takovÈm promÌt·nÌ do domu, kter˝ sipronajal, byl napaden skupinou radik·lnÌchmuslim˘. Podle nÏkter˝ch svÏdk˘ byl jednÌmz ˙toËnÌk˘ syn majitele pronajatÈho domu.BÏsnÌcÌ muûi Roye p¯iv·zali k jeho posteli,tloukli ho a nakonec pod¯ezali. Tato vraûdanebyla nikdy proöet¯ena, naopak policie za-tkla dva k¯esùany, kte¯Ì vlastnili d˘m, ve kte-rÈm Roy takÈ promÌtal film o JeûÌöovi. Synjednoho ze zatËen˝ch k¯esùan˘ se jmenujeRafqul Islam. Ten popisuje, jak byl nÏkoli-kr·t policisty vybÌdnut, aby za propuötÏnÌjeho otce a bratrance zaplatil ˙platek. ToRafqul vûdy odmÌtl. Nakonec je propustili podvoumÏsÌËnÌ vazbÏ. éaloba proti obÏma vöaknebyla nikdy ofici·lnÏ vznesena. Rafqul pro-hlaöuje, ûe pron·sledov·nÌ si B˘h pouûÌv·k tomu, aby sv˘j lid posilnil ve v̯e. A je topodle nÏho i velmi p¯Ìhodn˝ Ëas k misijnÌ sluû-bÏ. ÑPo tÈ vraûdÏ se chtÏlo mnoho lidÌ dovÏ-dÏt nÏco vÌc o JeûÌöi. Slyöeli o tom filmu,

své zprávě za rok 2003 uvádí. „Cel-ní úředníci na letištích pravidelněkonfiskují Bible a další nemuslim-ské náboženské materiály, kdykolido země přicestují ze svých domov-ských zemí zahraničí pracovnícikřes�anského vyznání, a� již přijíž-dějí poprvé anebo se vracejí z do-volené.“

Veškeré dotazy posílané saúdské-mu velvyslanectví ve Washingtonuanebo saúdskému Ministerstvu in-formací v Rijádu týkající se legální-ho vlastnění Biblí či jejich ničení přicelním odbavení zůstávají pravidel-ně nezodpovězené– Christianity Today, Velká Británie,26. května 2005

ZATČENÍ ČTYŘICETIKŘESŤANŮ ZA ÚČAST NAMODLITEBNÍM SETKÁNÍ

22. dubna obklíčili příslušníci nábo-ženské policie (tzv. muttawy), kteřípřijeli v několika nákladních vozech,dům v městě Badeena, nacházejícíse v těsném sousedství hlavníhosaúdského města Rijáddu. V doměbylo v té chvíli shromážděno čtyři-cet pákistánských křes�anů na pra-videlném týdenním modlitebním se-tkání. Všichni účastníci včetně žena dětí byli zatčeni. Všichni však byliještě téhož večera propuštěni, kro-mě majitele domu, Saleem Sardaraa kazatele, který je znám pod jmé-nem Emmanuel. Tito dva byli pro-puštěni až po dvou dnech. Místnísdělovací prostředky uveřejnili vyjá-dření podplukovníka Saad al-Rashu-da, velitele zásahu, který prohlásil,že dům byl zařízen jako kostel, ne-bo� byl vyzdoben kříži, křes�anský-mi obrazy a také se v něm našlyrůzné křes�anské materiály. PodleRashuda byla tato církev organizo-vána jistým Pákistáncem, který pro-hlašoval, že uzdravuje nemocné,zpovídá druhé, vysluhuje přijímánía pořádá modlitební setkání.

Svoboda náboženského vyznání

V r·mci naöeho bangladÈöskÈho st¯ediska pomoci se k¯es-ùanÈ uËÌ nap .̄ oprav·m motor˘, aby tak byli co nejvÌcesobÏstaËnÌ.

16

a o tom co se stalo, a chtÏli vÏdÏt vÌc. B˘h siten ˙tok pouûil k ö̯enÌ svÈho slova.ì

Rafqul vÌ, ûe pron·sledov·nÌ opÏt p¯ijde.ModlÌ se vytrvale k Bohu, aby mÏl, aû to p¯i-jde, dostatek sÌly. RovnÏû û·d· ostatnÌ k¯es-ùany, aby pamatovali na vϯÌcÌ v BangladÈöi:ÑModlete se za n·s, aby n·s B˘h zmocnil a p¯i-pravil k ËinÏnÌ jeho dÌla. Modlete se za n·s,abychom byli na pron·sledov·nÌ p¯ipraveni.ìñ Hlas muËednÌk˘, USA, Ëerven 2005

EtiopieVRAéDA KÿESçANSK…HO STUDENTA

1. ˙nora se v etiopskÈ vesnici Alaba (leûÌ v jiû-nÌ Ë·sti zemÏ) vracel ze ökoly dom˘ k¯esùan-sk˝ student jmÈnem Sarkalat. Bez jakÈhokolivarov·nÌ se na nÏho vrhlo nÏkolik ˙toËnÌk˘ amladÌka ubodali k smrti. I kdyû se jeho rodi-Ëe obr·tili na policii, podle d¯ÌvÏjöÌch zkuöe-nostÌ je pravdÏpodobnÈ, ûe p¯Ìpad z˘stane ne-objasnÏn.

V tÈûe vesnici byla tÈhoû dne surovÏ zbitamuslimsk˝mi ˙toËnÌky jedna k¯esùansk· ro-dina (vËetnÏ tÏhotnÈ ûeny). älo o rodinu nÏ-kdejöÌho muslimskÈho im·ma, kter˝ od svÈ-ho obr·cenÌ ke Kristu v roce 2003 jiû prodÏlalnÏkolik podobn˝ch ˙tok˘. Nap¯Ìklad v pro-sinci minulÈho roku mu bylo zabaveno veö-kerÈ vlastnictvÌ ñ n·bytek, dom·cÌ zv̯atai roËnÌ ˙roda obilovin. Hlas muËednÌk˘ nynÌtuto rodinu finanËnÏ podporuje.

Letos na ja¯e Hlas muËednÌk˘ zah·jil naû·dost skupiny etiopsk˝ch k¯esùan˘ biblickÈvyuËov·nÌ, jehoû cÌlem je vzdÏl·v·nÌ k¯es-ùansk˝ch pracovnÌk˘ v Etiopii s ohledem nanep¯·telskÈ prost¯edÌ ve kterÈm ûijÌ. Obsa-hem jsou zejmÈna zkuöenosti pron·sledova-n˝ch k¯esùan˘ z jin˝ch muslimsk˝ch zemÌ.Pamatujme na vϯÌcÌ v Alaba a prosme, abyvytrvali ve svÈ sluûbÏ P·nu nejen oni, alei vöichni podobnÏ ohroûenÌ k¯esùanÈ v Etio-pii.ñ Hlas muËednÌk˘, Kanada, Ëerven 2005

není v Saúdské Arábii uznávána.Oficiálně je cizincům povoleno prak-tikovat své náboženství ve svýchdomácnostech pokud ovšem nepa-tří mezi proselyty. Ale zátahy jakobyl i tento ukazují, že ani tato svo-boda není vždy povolena. Ke zmí-něnému zátahu došlo právě v době,kdy korunní princ Abdullah byl veSpojených státech, kde se setkals prezidentem Bushem. Podle mluv-čího kanadského Hlasu mučedníků,Glenna Pennera je tento útok jas-ným důkazem, že naděje na libera-lizaci saúdské společnosti jsou ješ-tě předčasné. „Západní vůdci, jakoje prezident Bush,“ uvádí Penner,„musí dát svým tzv. přátelům naStředním východě jasně najevo, žeakce podobné té v Badeeně pova-žují za zcela nepřijatelné. Nábožen-ská svoboda je základem lidskýchpráv a musí být jako taková chráně-na. O tom zkrátka nelze vyjedná-vat.“– Hlas mučedníků, Kanada,28. dubna 2005

INFORMACEO HOSPODAŘENÍ ZA ROK2004

Milí bratři a sestry,děkujeme všem, kteří na nás stálepamatují, a� již modlitebně nebo fi-nančně. Chceme Vás jako každo-ročně informovat o našem hospo-daření za uplynulý rok. Přijaté daryčinily celkem – 736 836 Kč. Výdajebyly následující: humanitární dary –473 851 Kč (Moldávie, Ukrajina, Ru-munsko, Eritrea, Nigérie a další.)Náklady na bulletin (tisk, sazba, poš-tovné) – 181 329 Kč. Příspěvek natisk literatury – 40 000 Kč. Kancelář-ské potřeby – 7 447 Kč. Bankovnípoplatky – 14 610 Kč. Cestovné –3074 Kč, finanční audit – 8 000 Kč.Ostatní výdaje – 10 200 Kč.

AndÏlskÈ n·vötÏvyÑS l·skou p¯ijÌmejte i ty, kdo p¯ich·zejÌ odjinud ñ tak nÏkte¯Ì, aniû to tuöili,mÏli za hosty andÏlyì (éid˘m 13,2)

Ti, kdo jednajÌ s velk˝m mnoûstvÌm andÏl˘, aniû si to uvÏdomujÌ, jsou ko-munistiËtÌ n·ËelnÌci vÏznic. Zde je jeden z takov˝ch p¯Ìpad˘

V SovÏtskÈm svazu pracoval jist˝ pravoslavn˝ knÏz na zahradÏ. N·hle spat-¯il chlapce, kter˝ tam kradl jablka. KnÏz chlapce chytil pevnÏ za ruku a tenbyl cel˝ strachy bez sebe, neboù oËek·val v˝prask. Avöak mÌsto toho knÏz napl-nil jeho kapsy jablky, dalöÌ mu dal jeötÏ do ruky a ̄ ekl: ÑJsi tady kdykoli vÌt·n.P¯ÌötÏ ale jdi brankou a vezmi sebou i svÈ kamar·dy. M·m pro v·s spoustyjablek.ì Zanedlouho p¯iölo ¯·dnÏ vchodem na t¯icet chlapc˘. KnÏz jim vypra-voval evangelijnÌ p¯ÌbÏhy, aËkoli bylo v SovÏtskÈm svazu n·boûenskÈ vyuËov·-nÌ ml·deûe p¯ÌsnÏ zak·z·no. TakÈ je nauËil ¯adu duchovnÌch pÌsnÌ. Po jistÈdobÏ se chlapci obr·tili a p¯ivedli sebou i svÈ rodiËe. Takto vznikla v SovÏtskÈmsvazu jedna z podzemnÌch cÌrkvÌ.

Avöak jeden z uËitel˘ tento ÑzloËinì odhalil a knÏze udal. Ten navûdyckyzmizel v sovÏtsk˝ch l·grech. PodobnÏ jako andÏl se zËista jasna vyno¯il a pakzase zmizel z dohledu. Zanechal vöak za sebou v˘ni nebes a duöe opojenÈ l·s-kou k Bohu.

To byl knÏz skuteËnÈ pravoslavnÈ cÌrkve, n·sledovnÌk patriarchy Tichona,kter˝ odmÌtl spolupracovat s komunisty. Metropolita Venianmin a s nÌm bezpo-Ëet dalöÌch knÏûÌ bylo zast¯eleno, avöak cÌrkev ûila a vÌtÏzila skrze l·sku. Litu-jeme toho, ûe komunistÈ nevÏdomky, aniû to tuöili, drûeli ve sv˝ch ûal·¯ÌchandÏly.

Baptistick˝ pastor Odintsov odmÌtl, aby mu ateistickÈ ̇ ¯ady mluvily do toho,jak m· spravovat Kristovu cÌrkev. Byl zatËen a doslova p¯edhozen ps˘m naroztrh·nÌ. I onen n·ËelnÌk vÏznice mÏl u sebe andÏla.

MÏjme toto ˙zkostlivÏ na pamÏti, kdyû p¯ijÌm·me nÏjakÈho bratra. Co kdy-by to byl andÏl. GalatötÌ p¯ijali apoötola Pavla jako BoûÌho andÏla, dokoncejako Krista JeûÌöe (Gal. 4,14).ñ Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching toward the Heights

NynÌ n·m m˘ûete takÈ ps·t na naöi e-mailovou adresu:ppc-sf@cmail.cz

DalöÌ informace v†angliËtinÏ lze najÌt na internetov˝ch adres·ch:www.persecution.comwww.persecution.net

StaröÌ ËÌsla v†elektronickÈ podobÏ naleznete na internetovÈ adrese:mucednici.prayer.cz

vych·zÌ pÏtkr·t do roka.V prosinci vych·zÌ dvojËÌslo.

Bulletin vyd·v· obËanskÈ sdruûenÌPomoc pron·sledovanÈ cÌrkvi.K hlavnÌm cÌl˘m tohoto sdruûenÌ pat¯Ì:a)†poskytovat hmotnou a duchovnÌ po-moc pron·sledovan˝m a pot¯ebn˝mk¯esùan˘mb)†informovat ve¯ejnost o pron·sledo-v·nÌ k¯esùan˘c) podporovat vyd·v·nÌ literatury, kte-r· vypovÌd· o k¯esùansk˝ch muËednÌcÌch

ObËanskÈ sdruûenÌ ˙zce spolupracujes celosvÏtovou misijnÌ organizacÌ Inter-national Christian Association.

PÃT HLAVNÕCH Z¡SADtÈto misie je zaloûenona Epiötole éid˘m 13,3

1. Poskytovat (v p¯ÌsluönÈm jazyce)Bible, k¯esùanskou literaturu a vysÌlatk¯esùanskÈ rozhlasovÈ programy dozemÌ a oblastÌ, kde jsou k¯esùanÈ pro-n·sledov·ni.2. Poskytovat v tÏchto oblastech pomocrodin·m k¯esùansk˝ch muËednÌk˘.3. Organizovat podp˘rnÈ projekty napomoc vϯÌcÌm, aby v zemÌch, kde bylipron·sledov·ni komunistick˝m reûimemmohli obnovit sv· vyzn·nÌ i†civilnÌ ûivo-ty.4. ZÌskat pro Krista ty, kte¯Ì vzdorujÌevangeliu.5. Informovat svÏt o krutostech p·-chan˝ch na k¯esùanech.

Tento bulletin lze bezplatnÏ ob-jednat na adrese:Hlas muËednÌk˘poöt. p .̄ 21377 01 Jind¯ich˘v Hradec

DobrovolnÈ p¯ÌspÏvky je moû-no zasÌlat na ˙Ëet:Pomoc pronásledované církviČSOB Jindřichův Hradecč. ú.: 131257607/0300

H L A SMUCEDNIKU´¡ °

SrÌ LankaPASTOŘI ČELÍ POLICEJNÍM HROZBÁM

Podle zprávy Národní křes�anské evangelikální alian-ce Srí Lanky (NKEASL) z 31. května tohoto roku do-šlo během uplynulých dvou týdnů minimálně ke třempřípadům, kdy policie vyhrožovala křes�anským pas-torům.

19. května šli pastoři církve Assembly of God veměstě Polonnaruwa na policii v souvislosti s ano-nymním vyhrožováním, jehož se stal tento sbor ter-čem. Místo policejní pomoci jim však bylo nařízeno,aby ukončili všechny křes�anské aktivity, nestavěliv městě žádné modlitebny, nebo� jde o buddhistickouoblast. Pastorům policie dále vyhrožovala zatčením,pokud budou svými shromážděními rušit klid v oblasti.

Žaloba proti rušení klidu byla 15. května rovněžvznesena proti pastorovi nezávislého sboru ve městěHalpita (oblast Polgasowita). Toho dne požadovalibuddhističtí stěžovatelé, aby byl křes�anský sbor úřed-ně zakázán. 27. května dostal tento pastor předvoláník obvodnímu soudu na 30. květen.

30. května dostal předvolání na policejní stanici křes-�anský pastor ve vesnici Bendiwewa, aby se zúčastnilpohovoru s místními pohlaváry a buddhistickým mni-chem. Pastor byl při pohovoru požádán, aby vysvětlil,v čem spočívá služba jeho sboru. S prohlášením, žesi nepřejí ve své oblasti žádné násilí, žádali místnípředstavitelé i přizvaný buddhistický mnich, aby v jejichvesnici nebyla stavěna žádná křes�anská modlitebnaa pastor byl požádán o ukončení veškeré evangeli-zační práce. Policie pak požadovala, aby pastor svouslužbu omezil jen na pět rodin, které se k jeho sboruhlásí. Rovněž mu bylo naznačeno, že pokud chce vevesnici zůstat, nesmí s křes�anstvím seznamovat ni-koho mimo své shromáždění.

Modlete se za všechny křes�any, kteří se na SríLance setkávají s takovýmto pronásledováním. Mod-lete se i za to, aby všechny žaloby byly staženya křes�ané mohli dál svobodně praktikovat svoji víru.Prosme rovněž za to, aby v této zemi nebyl zavedenzákon zakazující náboženské konverze.– Hlas mučedníků, Kanada, 1. června 2005