HOSPODÁŘSKÁ

GEOGRAFIE

3.Přednáška

HOSPODÁŘSKÁ MAPA SVĚTA (H-M-S)

Osnova:3. Geneze nové etapy vývoje světové ekonomiky3.1 Vývoj světového hospodářství a jeho etapizace

3.2 Charakteristika a kriteria rozčlenění H-M-S 3.2.1 Charakteristika hospodářské bipolarity

3.2.2 Formulace hospodářské úrovně dle definovaných indikátorů3.2.3 Dokumentace hosp. úrovně vybraných zemí (TOP 10…)

3.3 Rozdělení zemí do skupin dle shodných znaků3.4 „Nejvlivnější“ hospodářské skupiny a organizace

(G – group)3.4.1 G-7, G-7(+1), G-8, G – 20(19+1), G-5 - BRICS3.4.2 O E C D3.4.3 W T O 3.4.4 Světová ekonomická fora v … Davos a další

3.5 Integrační procesy a integrační uskupení3.5.1 Pojem integrace3.5.2 Přehled významných světových integračních

a hospodářských organizací3.5.3 EVROPSKÁ UNIE3.5.3.1 Geneze EU3.5.3.2 Struktura EU3.5.3.3 Rozpočtové deficity a vnitřní zadlužení3.5.3.4 Rozšíření EU – 12, 15, 25, 27 +…3.5.3.5 Euroměna – risk století ?3.5.3.6 Předlužení „jihu a západu EU“3.5.4 EFTA + EEA3.5.5 CEFTA3.5.6 APEC

3.5.7 NAFTA3.5.8 MERCOSUR (L)3.5.9 ASEN3.5.10 Ostatní hospodářská uskupení regionálního

významu

3.6 Perspektivy světové ekonomiky – nové uspořádání – přesun k BRICS

3.7 Hlavní projevy globalizace

3 GENEZE NOVÉ ETAPY VÝVOJE SVĚTOVÉ EKONOMIKY

(80. a 90.l./19.století)

Světové hospodářství je kategorie s bohatým historickým vývojem. Nejstarší období ( merkantilismus *) bylo charakteristické pouze rozvojem mezinárodního obchodu – tedy se nazývalo „mezinárodní hospodářství“

*Merkantilismus je považován za první kapital. ekonomickou teorii, která vznikla na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě v období vzniku absolutistických monarchií.. Merkantilismus je považován za ekonomický nacionalismus. V oblasti evropského ekonomického myšlení tato teorie převládala od počátků kapitalismus téměř až do průmyslové revoluce.

Hlavní zásady merkantilismu:

• bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi

• bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod)

• cílem obchodu je aktivní obchodní bilance• k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a

vydávání ochranných cel Samotné slovo „merkantilismus“ je latinského původu (mercator – obchodník, Mercurius – římský bůh obchodu). S rostoucím dovozem drahých kovů z kolonií (zejména z Ameriky) byl příliv zlata do země měřítkem jejího bohatství. Protože měna byla zpravidla kovová (zlatá, stříbrná), usilovalo se o dosažení aktivní obchodní bilance a rozšíření peněžního oběhu, který měl jednak podporovat obchod a výrobu a dále měl státu zajistit likviditu pro případ války.

V merkantilismu se řešily především hospodářské otázky spojené se zájmy absolutistických panovníků, velkých finančních domů a obchodních společností. Přímé zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měly zabránit úniku zlata ze země. Zisk byl dosahován obchodem s výrobky vyráběnými převážně cestovními řemeslníky a feudálními velkostatky, které se prodávaly panovnickému dvoru a feudálům.

Merkantilismus byl prosazován na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. V této době Francie pronikla do kolonií (Amerika – Louisiana, Kanada, Indie, Indonésie). Hlavním představitelem byl Jean-Baptiste Colbert, ekonom, právník a ministr financí. Colbert byl od roku 1651 ve službách kardinála Mazarina a ovlivňoval státní záležitosti. Byl autorem mnoha občanských, trestních, obchodních a jiných nařízení, která přispěla k sjednocení zákonodárství ve Francii.

Podpořil vznik obchodních společností pro styk se zámořím a kolonizaci Kanady a Lousiany. V roce 1666 založil Akademii věd. Je po něm nazvána francouzská varianta merkantilismu (colbertismus), jejímž cílem bylo zajistit zvýšení státních příjmů. Podporoval také zakládání královských manufaktur a výrobu a obchod spojený s odčerpáváním bohatství ve prospěch zájmů státu.

Merkantilismus v AngliiV Anglii byl představitelem merkantilismu Thomas Mun (1571–1641), který působil ve funkci ředitele anglické Východoindické společnosti. Napsal Pojednání o obchodu Anglie s východní Indií (1601), ostrý útok proti monetárnímu systému. Dalším jeho dílem je Bohatství Anglie ze zahraničního obchodu.

Zformování kategorie Světové. hospodářství patří do období poslední třetiny 19. stol. (1870-…) Důvodem byl mohutný vědeckotechn. pokrok, diverzifikace výroby, dopravy a jiných služeb. Tento proces ovšem neprobíhal rovnoměrně a koncentroval se na záp. Evropu, Sev. Ameriku, částečně Japonsko. Mezinárodní hosp. tak přerostlo ve světové hospodářství s rychlejším pohybem kapitálu.

3.1 VÝVOJ SV. HOSP. A JEHO ETAPIZACE Definice svět. hospodářství:… je jednotný globální sociálně ekonomický celek, složený z řady různorodých národních či jiných celků (segmentů) a makroregionů navzájem propojených mezinárodn. vztahy (transakcemi).

Etapizace – je možné rozlišit různý počet etap ve vývoji SH 1. etapa : 1870 – 1918

… překotný technický a průmyslový rozvoj, akumulace kapitálu, narůstání napětí v hledání nových surovinových a odbytových území – viz. 1. svět. válka

2. etapa :1918 – 1929… poválečná obnova, změna na politické mapě světa, neočekávaná tzv. „světová hospodářská krize„ z nadvýroby a její první globální dopady – destrukční !!!

3. etapa :1929 – 1945… dlouhé období oživování hospodářství jednotlivých zemí, některé prošly hyperinflací a další vyústily do fašistických režimů a následně války !

4. etapa : 1945(48) – 1960… vznik dvou ekonomických systémů zásadně odlišných, v 60. létech se zformoval tzv. rozvojový (třetí) svět. Obě bipolární soustavy se ekonomický vyčerpávaly tzv. studenou válkou a bojem o hegemonii v rozvojovém světe

5. etapa : 1960 - 1989 … tzv. svět. soc. soustava se především z  důvodů ekonomických zhroutila a transformovala na tržní hospodářství s akcelerací technologických procesů a zapojování do globální ekonomiky.

6. etapa : 1989 –… světové hospodářství se globalizuje se všemi pozitivními i negativními projevy!

(7). 6.1 etapa: 2008 – neočekávaná globální ( bankovní) krize-

recese s dosud neukončeným (?) průběhem – nový pohled na globální finanční a měnové procesy regulace x liberalizace !?

(8). 6.2 etapa – další nový „krizový“ jev – zadlužené národní

ekonomiky – viz země skupiny PIIGS 6.3 etapa – tzv. kvantitativní uvolnování peněz na podporu

obnovy hosp. růstu , např. USA, EU - PIIGS - nebezpečí inflačních tlaků, monetarizace ekonomik ?

- Vstup Číny do „zadlužených“ zemí PIIGS - nárůst ceny zlata či i návrat k „zlatému“ standardu ? - začátek tzv. „velkého chaosu“ – např. M. Faber…

3.2 CHARAKTERISTIKA A KRITERIA ROZČLENĚNÍ H.M.S.… H.M.S. je bohužel výsledkem předchozího období rozdělení (bipolarity) světa i v hospodářské dimenzi. Bipolarita Z x V byla změněna na Sever (S) x Jih (J) dle kriteria ekonomické vyspělosti!

Toto globální (geografické) rozčlenění není úplně přesné, do S patří převážně „bohaté“ země sev. polokoule, do J „chudé“ země již. polokoule s výjimkami (Nový Zéland, JAR…)

Pozor, pozor !!!

Pro další úvahy je nutné zdůraznit některé „významné“ změny ve vývoji vybraných tzv. rozvojových zemí, které začínají podstatně ovlivňovat globální ekonomiku–např. země BRICS ,G-20 a jiné

3.2.1 CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKÉ BIPOLARITY(obecné, tradiční a ne zcela přesně členění)!! „SEVER“: ekonomicky úspěšný převážná část svět. hosp. potenciál-85% své „bohatství“ dokáže reprodukovat vyspělá a kombinovaná vzdělávací soustava technologicky(sofisticky)orientované obory průmyslu a

servisů zdravotně (kondičně) stabilizované obyvatelstvo vysoký stupeň urbanizace

„JIH“: lze pozorovat vyčlenění 2 skupin zemí:1) tzv. země 4. světa (nejchudší z chudých) - ( vše naopak ) plus

významný podíl sektoru I pandemické choroby (HIV, virová onemocnění… politická destabilizace, voj. konflikty a genocidy (etnické)

2) tzv. země s rychlým hospodářským růstem: skupina BRICS = Br…ie, R..o, In-ie, Č..a, JARpodobná geografická struktura – velikost - rozloha a

počet obyv.podobná ekonomická struktura – RZ s dynamickým

růstem a silnou absorpcí sofistikovaných technologií a stoupající Ž.Ú. – zvyšující se spotřeba

Čína v roce 2020•16.11.2011 7:58•Autor: Redakce, Patria Online

Růst, kterého Čína dosahovala od roku 1980, byl fenomenálně vysoký. Obvykle se za jeho hlavního tahouna považují exporty. Ve skutečnosti jsou jím ale investice. Podíl tvorby kapitálu a zásob se vyšplhal z 30 % HDP v roce 1980 na 47,5 % HDP v roce 2010. Investice do infrastruktury dosáhly na konci roku 2010 nebývalých 18,2 bilionů renminbi a dále rostou. Plně jsou přitom financovány vysokými domácími úsporami. Vysoké zisky domácích státem vlastněných společností se reinvestují do projektů, které již nějakou dobu udržují ekonomiku v rychlém tempu. Aktivní roli hrají i přímé zahraniční investice, zejména v pobřežních provinciích. Pozoruhodný byl samozřejmě i boom exportů, jde ale o jev, který nabyl na důležitosti až poslední dobou.

Podle mnohých ekonomů stojí za rychlým růstem zvyšování souhrnné produktivity faktorů (TFP). Ta měla dosahovat 3 % ročně v letech 1978 – 94 a 2,7 % ročně v letech 1995 – 2009. Harry Wu však odhaduje, že její průměrný růst dosahoval jen 0,3 % a v letech 1984 – 2001 byl dokonce negativní. To by naznačovalo, že TFP byly velmi slabé a růstový model Číny není efektivní.

Přílišná závislost na investicích pak znamená, že ekonomika je nevyvážená, zranitelná a růst neudržitelný. Vytváří masivní nadbytečnou kapacitu v celém spektru sektorů, která ztěžuje zvyšování produktivity. Navíc vede ke kumulaci dluhů.

Posun směrem k růstu taženému domácí spotřebou bude složitý. Podíl investic na HDP bude nadále vysoký. Stimulace nasměrovala velkou část finančních zdrojů do státního sektoru, může dojít k dalším obrovským investicím do nových strategických odvětví. Na exporty bude negativně doléhat klesající nabídka mladé pracovní síly. Je pravděpodobné, že dovozy porostou rychleji než vývozy v důsledku silné poptávky, vyšších cen ropy a dalších komodit a kapitálového zboží.

V roce 2012 sice poroste domácí poptávka rychleji než HDP. Špatné úvěry vytvořené investicemi do nadbytečných kapacit budou ale nakonec muset zaplatit domácnosti. To negativně ovlivní jejich spotřebu. A zda se situace zlepší, závisí na tom, jestli proběhnou systematické reformy.

V letech 2011 – 2020 se růst čínské ekonomiky zmenší. Průměrný roční růst investic dosáhne asi 10 %, u soukromé spotřeby to bude 9 % a v případě vládních výdajů 12 %. U čistých exportů dosáhne růst mínus 1 %. Po postupných změnách dosáhne podíl investic na HDP v roce 2020 asi 40 %, podíl soukromé spotřeby 42 %, podíl vládních výdajů 15 % a čistých exportů 3 %. Průměrný růst ekonomiky by měl dosáhnout 7,8 % ročně a její velikost v roce 2020 bude 78,4 biliony renminbi.

Uvedené je výtahem z „China’s economic growth ‘miracle’ and its outlook by 2020“, autorem je Yuhan Zhang.(Zdroj: VOX)

Zapomenutá velmoc31.10.2012 7:58Autor: Redakce, Patria Online

Když na nějaké schůzce zmíníte Čínu, rozjede se živá debata, která v sobě má jak optimismus, tak pesimismus. Jestliže zkusíte Brazílii, dostane se vám také zájmu a rozdílných pohledů. Pokud se ale diskuse posune k Indii, zájem viditelně vyprchá. Indie bude ale dění v okolních zemích a po celém světě možná ovlivňovat nejvíce ze všech rozvíjejících se ekonomik. Podaří-li se jí obnovit vysoký růst, může to mít velký vliv na snížení chudoby.

Podle Světové banky žije třetina její populace s příjmy menšími než 1,25 dolaru denně, což je mezinárodně uznávaná hranice chudoby. Více než dvě třetiny pak mají k dispozici méně než 2 dolary na den. Odhaduje se, že v Indii žije třetina celkového počtu chudých ve světě.

Indie je také důležitou zemí pro všechny, kteří se obávají role peněz v ekonomice. Došlo v ní k prudkému růstu počtu milionářů, kteří mají pozici v parlamentu. A zajímáte-li se o novou rovnováhu světové ekonomiky, bude to indická střední třída, která bude hrát klíčovou roli při přechodu na spotřebitelský model.

I přes výše uvedené věnuje západ vývoji v Indii jen malou pozornost. Její růst prudce poklesl, fiskální deficit dosahuje velké výše, roste intenzita vnitřních konfliktů. Podle našeho názoru existují čtyři základní důvody, proč se západ o tyto problémy nezajímá. V globální ekonomice toho v současné době probíhá mnoho, počínaje krizí v Evropě a konče rizikem tvrdého přistání Číny. Situaci v Indii je těžké analyzovat, na složitosti jí přidávají místní vlády. Její problémy jsou také skryty za úspěchem soukromých mezinárodních společností. A její negativní vliv na mezinárodní produkční řetězce je většinou omezen na služby. Její význam se tak zatím ani neblíží váze, kterou má ve světové ekonomice Čína. ☻ !!!

V Indii ještě neproběhly reformy druhé generace, které jsou obvykle implementovány ve chvíli, kdy se zvýší příjmy ve společnosti. Tyto reformy podporují růst zvýšením efektivity mikroekonomického prostředí, v Indii je v této oblasti problémem zejména korupce. Kvůli ní jsou zdroje alokovány velmi neefektivně. K tomu se přidávají strukturální rozpočtové problémy, které dusí růst stejně jako vysoké rozdíly v rozdělení příjmů a bohatství. Indie není první zemí, která se s těmito překážkami musí vyrovnat, kdyby ale došlo k jejímu zpomalení, mělo by to větší důsledky než u jiných zemí. To poslední, co globální ekonomika nyní potřebuje, je další zdroj systematického rizika.

Autory jsou Mohamed El-Erian a Michael Spence.

(Zdroj: FT)

G – 20 - zákl. parametry

Světadíl nebo region

Člen HDP (nom.mil.USD)

HDP (PPP)milionů USD Populace

Afrika  Jihoafrická republika

287 219 492 684 49 320 500

Jižní Amerika  Argentina 310 065 584 392 40 134 425

Jižní Amerika  Brazílie 1 574 039 2 013 186 192 088 765

Severní Amerika  Kanada 1 336 427 1 281 064 34 088 000

Severní Amerika  Mexiko 874 903 1 465 726 111 211 789

Severní Amerika  Spojené státy americké

14 256 275 14 256 275 309 173 000

Jihovýchodní Asie  Indonésie 539 337 962 471 231 369 500

Jihozápadní Asie  Saúdská Arábie 369 671 593 385 25 721 000

Jižní Asie  Indie 1 235 975 3 526 124 1 180 251 000

Východní Asie  Čínská lidová republika

4 908 982 8 765 240 1 338 612 968

Východní Asie  Japonsko 5 068 059 4 159 432 127 390 000

Východní Asie  Jižní Korea 832 512 1 364 148 50 060 000

Eurasie  Rusko 1 229 227 2 109 551 141 927 297

Eurasie  Turecko 615 329 880 061 72 561 312

Evropa  Evropská unie 16 447 259 14 793 979 501 259 840

Evropa  Francie 2 675 951 2 108 228 65 447 374

Evropa  Německo 3 351 742 2 806 226 81 757 600

Evropa  Itálie 2 118 264 1 740 123 60 325 805

Evropa  Velká Británie 2 183 607 2 139 400 62 041 708

Oceánie  Austrálie 997 201 851 170 22 328 632

skupina G – 20 = 19 RZ + guvernér EBG20 chce omezit nerovnováhu a držet se tržních směnných kurzů25.10.2010 8:19Autor: ČTK

Finanční představitelé skupiny největších průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 se dohodli na nutnosti držet se tržních směnných kurzů a prosazovat širokou škálu politik nutných k omezení nadměrné vnější nerovnováhy. Vyplývá to z prohlášení zveřejněného na závěr dvoudenního zasedání. Podle očekávání prohlášení neobsahuje žádné číselné limity případných přebytků nebo deficitů bilancí běžného účtu, jak prosazovaly Spojené státy.

Spojené státy chtěly na setkání zemí s 85procentním podílem na světové ekonomice prosadit dohodu, která by zavázala rozvíjející se země ke snížení obchodních a platebních přebytků a přispěla k uvolnění jejich měnových kurzů. Tento návrh však odmítly nejen tyto rozvíjející se země v čele s Čínou, ale i některé vyspělé země, které mají vysoké obchodní přebytky, jako Německo a Japonsko.

Země se v prohlášení zavázaly, že se vyhnou devalvacím, které by konkurenčně zvýhodňovaly jejich měny. Vyspělé ekonomiky slíbily časem snížit své rozpočtové deficity a všichni zástupci přislíbili přijmout opatření ke snížení nerovnováhy běžných účtů platební bilance. Vyjádření však zůstalo spíše ve všeobecné rovině.

Snahy USA jsou zaměřené hlavně na Čínu, kterou se Spojené státy snaží již dlouho přimět, aby umožnila výraznější nárůst své měny. Čínský jüan je podle Američanů udržován uměle nízko, aby podporoval čínský export.

Zástupci Číny se ke sporu veřejně nevyjádřili, agentura Reuters však s odvoláním na zdroje blízké jednání uvedla, že Peking byl proti jakémukoliv prohlášení, který by otevřeně stanovilo limity bilancí běžných účtů nebo jiné formy pravidel měnové politiky.

Některé země v čele s Německem si pak neodpustily veřejnou kritiku plánu USA zaplavit bankovní systém novými penězi, které mají podpořit slábnoucí americkou ekonomiku.

Podle Německa to vede k mohutnému přílivu spekulativního kapitálu na trhy rozvíjejících se zemí, jako Brazílie, a prudkému růstu cen investičních aktiv, kde hrozí vznik cenové bubliny. "Snažil jsem se v mém příspěvku do diskuze objasnit, že považuji (uvolnění) za špatný způsob," řekl německý ministr hospodářství Rainer Brüderle. "Nadměrné, trvalé zvyšování (dodávek) peněz je, podle mého názoru, nepřímou manipulací s (devizovým) kurzem.„

Země se rovněž dohodly na změnách kvót v rámci Mezinárodního měnového fondu. Volební síla rychle rostoucích mladých ekonomik, jako Indie, Čína, Brazílie a Turecko, se zvýší o více než šest procent, napsaly agentury AP a Reuters.

G20 vzkázala Evropě: Jestli chcete naše přispění, navyšte euroval. Geithner mluví o odvrácení finanční katastrofy

27.2.2012 9:22, aktualizováno: 27.2. 9:45Autor: Redakce, Patria Online

Víkendové setkání ekonomických ministrů a šéfů centrálních bank G20 v Mexiku se zaměřilo na Evropu a mnoho účastníků dalo jasně najevo, že chce vidět, že Evropa poskytne více peněz na vlastní ochranu před horší krizí ještě předtím, než poskytnou další pomoc na její záchranu prostřednictvím institucí jako Mezinárodní měnový fond (MMF). Závěrečné komuniké konstatuje, že eurozóna v březnu znovu vyhodnotí kapacitu svých záchranných fondů a na dubnové schůzce ve Washingtonu pak ministři financí G20 zváží, jaký v otázce zvýšení zdrojů MMF nastal pokrok.

"Panuje všeobecná shoda, že MMF nemůže nahradit absenci silnějších ochranných prostředků a že MMF nemůže jít vpřed bez toho, aby Evropa vyjasnila své vlastní plány," dodal s tím, že on sám není připraven předstoupit nyní před americký Kongres, aby požádal o více peněz pro MMF, protože cítí, že to v tuto dobu není potřeba. Sám však neupřesnil, jak velkou ochranu by si měla Evropa vytvořit.

V roce 2009 mobilizovala G20 bilion dolarů na podporu světové ekonomiky, zasažené finanční krizí a hlubokou recesí. Nynější plán je takový, že členské země MMF zvýší jeho finanční zdroje asi o 600 miliard dolarů. Tím by se kapacita fondu výrazně zvýšila z nynějších 385 miliard dolarů. Sloučením dočasného a trvalého záchranného fondu eurozóny by Evropa získala další zhruba bilion dolarů a otevřely by se dveře pro to, aby svými penězi přispěly do globálního balíku Spojené státy, Kanada, Japonsko nebo Čína.

G20 označila v komuniké budoucí rozhodnutí eurozóny o navýšení "eurovalu" z dosavadních 500 miliard eur za "zásadní pro naše úvahy o mobilizaci zdrojů MMF".

Podle zdrojů agentury Reuters se Německo a některé další země eurozóny v G20 slovu "zásadní" bránily a chtěly místo něj prosadit méně naléhavý výraz "důležité". Schůzka G20 tak zvyšuje tlak na Berlín, aby změnil svůj dosud odmítavý postoj k posílení ochrany eurozóny.

Evropský komisař Olli Rehn na schůzce slíbil, že eurozóna se v březnu dohodne na posílení kapacit stálého Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a zbývajících zdrojů dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF). Vstřícně se vůči plánu v Mexiku vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. V Evropě je největší překážkou zvýšení kapacit záchranných fondů právě Německo, které zatím posílení eurovalu odmítalo, s tím, že situace na finančních trzích se zlepšuje.

Pochvalná slova do Evropy v noci na dnešek vyslal americký ministr financí Timothy Geithner. Dosavadní akce Evropské unie podniknuté v rámci boje s dluhovou krizí podle něho odvrátily potenciální finanční katastrofu.

Také on však ve svém projevu volal po silnější ochranné zdi proti šíření nákazy. "Trvalé řešení vyžaduje jak trvalé období ekonomických reforem, tak výrazné finanční ochranné prostředky na podporu těchto reforem," řekl Geithner na závěrečné tiskové konferenci summitu G20. Geithner se rovněž optimisticky vyjádřil k akcím, které podnikly v poslední době evropské země k odvrácení šíření dluhové krize. Jmenoval mezi nimi zvlášť Itálii a Španělsko, kde vlády podle něj dělají dobrou práci v přípravě reforem.

Před středeční další operací na poskytnutí dlouhodobých úvěrů do bankovního sektoru Geithner také pochválil Evropskou centrální banku, že se snaží zajistit likviditu v Evropě.

Z dalších výstupů ze summitu G20 lze zmínit ještě slovní závazek producentů ropy z této skupiny největších světových ekonomik podniknout opatření proti škodlivému dopadu silně rostoucích cen ropy na světovou ekonomiku. "Vývoj cen ropy je jedním z potenciálních rizik pro globální ekonomiku a mezi členy G20 se o tom dobře ví.

Země, které těží ropu, si jsou tohoto rizika vědomy a sdělily, že podniknou kroky, které zabrání tomu, aby se toto riziko stalo skutečností," řekl náměstek italského ministra hospodářství Vittorio Grilli.

Členem G20 je mimo jiné Saúdská Arábie, největší světový vývozce ropy. Jinými významnými dodavateli ropy v G20 jsou Kanada, Rusko a Mexiko. Saúdská Arábie minulý týden podle zdrojů Reuters v reakci na růst cen ropy na mnohaměsíční maxima prudce zvýšila vývoz a nabízí nyní zákazníkům dodatečné dodávky. Komuniké G20 označuje drahou ropu za jedno z rizik pro oživení globální ekonomiky.

Představitelé klíčových rozvojových zemí na summitu G20 dále odmítli zažitý model, podle něhož vedení MMF náleží Evropanovi, zatímco vrcholová funkce ve Světové bance (SB) je vyhrazena Američanovi.

G – BRICS (G-5) O větší vliv na fungování globálních úvěrových institucí se v souladu s jejich rostoucím vlivem na globální ekonomiku přihlásili zástupci takzvané skupiny BRICS,

což je Brazílie, Rusko, Indie, Čína a nově i Jihoafrická republika.

Zástupci mladých tržních (transform.) ekonomik volají po změně, která by odrážela růst jejich vlivu na globální ekonomiku, např. do boje o vedení SB (svět. banky) tedy vyšlou i své zástupce.

(Zdroj: ČTK, Bloomberg, Reuters, AP)

☻ Jižní Korea – hospodářský (gigant) – GDP agr. = cca 1 bil., 4 mil. automobilů

3.2.2 Dokumentace hospodářské úrovně

Hospodářská úroveň zemí - můžeme dokumentovat dle následujících indikátorů:

a) GNP agregate či GDP agregate kurs.(nom.) vyjádření

b) GNP per capita či GDP per capita kurs.(nom.) vyjádření

c) GDP v PPP (Purchasing Power Parity) – parita k.s.Pojmya1) GNP agregate

= je celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období občany dané země v tuzemsku i v zahraničí

= součet peněžní hodnoty spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb, a čistých vývozů

= dá se také vypočítat jako součet Hrubého národního produktu a Čistého příjmu z majetku v zahraničí (NPI)

(což je rozdíl mezi příjmy z tuzemských výrobních faktorů použitých v zahraničí a výdaji za zahraniční výrobní faktory použité v tuzemsku)

a2) GDP agregate

= je celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období na území daného státu, ať již tuzemskými občany nebo podniky nebo zahraničními subjekty

b1) GNP per capita

= hrubý národní produkt na hlavuGNP per capita = GNP agregate / počet obyvatel státu

b2) GDP per capita

= hrubý domácí produkt na hlavuGDP per capita = GDP agregate / počet obyvatel státu

c) PPP= parita kupní síly měny XY(Kč) vyjadřuje počet jednotek

národní měny, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na vnitrostátním trhu jako za jednotku měny XY(Kč) na mezinárodním trhu měny XZ

= parity kupní síly měn nejsou exaktně definovanou veličinou, avšak umožňují podstatně přesnější srovnání skutečné ekonomické úrovně, struktury a výkonnosti států

= základem výpočtu parit je porovnání cen v národních měnách u dostatečného počtu shodných výrobků a služeb na vnitrostátních trzích – to se zpravidla provádí metodou spotřebního koše vyjadřujícího běžné náklady domácnosti

= liší se od kursu měny, neboť zahrnuje i ty příjmy obyvatelstva, které nejsou přímo vyjádřeny peněžními jednotkami (např. různé dotace, odlišné míry zdanění, sociální platby, apod.)

Státy s největším HDP, druh - GDP agr., forma – nomin. (vyjádření v trn dolarů)

1. Spojené státy americké 14.278 $2. ČÍNA 4.866 $3. Japonsko 4.543 $4. Německo 3.700 $5. Francie 2.740 .$6. Velká Británie 2.410 $7. Rusko 1.663 $8. Kanada 1.410 $9. Indie 1.360 $10. Brazílie 1.308 $

Zdroj: The Economist(The world in 2009)

Země s největším HDP, druh - (per capita), forma – nomin. (vyjádření v tis. dolarů)

1. Norsko 87,380 $2. Švýcarsko 58,930 $3. Lucembursko 58,790 $4. Dánsko 58,080 $5. Švédsko 51,760 $6. Spojené státy americké 48,620 $7. Rakousko 47,350 $8. Finsko 47,200 $9. USA 41,360 $10.Holandsko 43,940 $(SRN, FRA, VB, ) cca 40,000 $

Zdroj: The Economist – The World in 09

země - GDP agr./ PPP (bil. dol.- (2011))

1. USA 14,622. Čína 10,083. Japonsko 4,314. Indie 4,05. Německo 2,936. Rusko 2,227. Brazílie 2,18 8. GB 2,189. Francie 2,1510. Itálie 1,77 ( Kanada cca 1,…)

země v roce 2050 – GDP agr. / PPP / bil. dol.1. Čína 51,22. USA 37,93. Indie 31,34. Brazílie 9,25. Japonsko 7,7 6. Rusko 6,1 7. Mexiko 5,88. Německo 5,79. GB 5,610. Indonesie 5,4

Členové G 20 (19 + 1)

Světadíl nebo region Člen

HDP (nominální)

milionů USD

HDP (PPP)milionů USD Populace

Afrika  Jihoafrická republika

287 219 492 684 49 320 500

Jižní Amerika  Argentina 310 065 584 392 40 134 425

Jižní Amerika  Brazílie 1 574 039 2 013 186 192 088 765

Severní Amerika  Kanada 1 336 427 1 281 064 34 088 000

Severní Amerika  Mexiko 874 903 1 465 726 111 211 789

Severní Amerika  Spojené státy americké

14 256 275 14 256 275 309 173 000

I. Sev. Amerika celkem 1,34+0,87+14,3 = 16,5 bil dol.

Jihovýchodní Asie

 Indonésie 539 337 962 471 231 369 500

Jihozápadní Asie  Saúdská Arábie 369 671 593 385 25 721 000

Jižní Asie  Indie 1 235 975 3 526 124 1 180 251 000

Východní Asie  Čínská lidová republika

4 908 982 8 765 240 1 338 612 968

Východní Asie  Japonsko 5 068 059 4 159 432 127 390 000

Východní Asie  Jižní Korea 832 512 1 364 148 50 060 000

Asie celkem 4,9+5,1+0,8=11bil.8,8+4,2+1,4=14bil

Eurasie  Rusko 1 229 227 2 109 551 141 927 297

Eurasie  Turecko 615 329 880 061 72 561 312

Evropa  Evropská unie 16 447 259 14 793 979 501 259 840

Evropa  Francie 2 675 951 2 108 228 65 447 374

Evropa  Německo 3 351 742 2 806 226 81 757 600

Evropa  Itálie 2 118 264 1 740 123 60 325 805

Evropa  Velká Británie 2 183 607 2 139 400 62 041 708

Oceánie  Austrálie 997 201 851 170 22 328 632

3.3 Rozdělení zemí do skupin dle ekonomické vyspělosti v GDP per capita (GDP agregate)

1. skupina (nejvyspělejší): GDP agr.nom. + GDP p.cap.SRN ,Japonsko, USA, = cca 3,5 – 15 bil. dol. (GDP/agreg.)(GDP/p.c.) = 40 - 50 000 dol.

2. Středně velké a malé evrop. země:(např.: Norsko, Švýcarsko, Lucemburg… = 40 000 – (90 000) dol.

3. Přesídlenecké země:(např.: Austrálie, New Zéland, Izrael….= 40 000 – 50 000 dol.

4. Nově industrializované země (ANIZ):(např.: Singapur, Tajwan, J. Korea…= 30 000 – 40 000 dol.5. Transformační země – CEE (emerging markets z vých

Evropy.): (např.: CZ, P, H, SO… = 20 000 – 30 000 dol.

6. Rozvojové země - ? 1. úrovně: • BRICS, LANIZ-(např.: Čína, Rusko, Brazílie,

Argentina,Chile… = 7 000 – 10 000 dol.

7. Rozvojové země - 2. úrovně (soc. orien.)(např.: Vietnam, Čína, Sev. Korea…)= cca 1 000 – 5 000 dol.

8. Nejméně rozvinuté země - 3. úrovně (přírodní problémy, pol. nestabilita, přelidněnost, náboženská orientace…)např.: země Afriky, Asie, Lat. Ameriky…= cca 150 – 500 dol.

9. Země tzv. - 4. světa (viz 3. svět) Nejchudší z chudých – válečné konflikty, etnické konflikty, pandemické choroby, hladomory , diktátor. režimynapř.: Zimbabwe ( 2 mld.% inflace…), Jižní Sudán…

4. Skupina zemí: LDC- lze vyčlenit 50 nejvíce postižených zemí, viz obrázek:

Regionální hledisko člení země následovně:

Následuje další „výběr“ tzv. - zhroucených zemí !?

Seznam zhroucených státůV roce 2008 označil časopis Foreign Policy za nejhorší situaci v těchto dvaceti zemích:

1. Somálsko (uprchlíci, delegitimizace státu, úpadek veřejných služeb, lidská práva, nekontrolované bezpečnostní složky, elitní frakce, zahraniční intervence) 2. Súdán (nenávist mezi skupinami obyvatel, delegitimizace státu, lidská práva) 3. Zimbabwe (lidé na útěku, nerovnoměrný ekonomický vývoj, hospodářský propad) 4. Čad 5. Irák (zahraniční intervence) 6. Demokratická republika Kongo 7. Afghánistán (zahraniční intervence) 8. Pobřeží Slonoviny 9. Pákistán 10. Středoafrická republika 11. Guinea 12. Bangladéš (demografický tlak) 13. Barma (lidská práva) 14. Haiti 15. Severní Korea 16. Uganda 17. Etiopie 18. Libanon 19. Nigérie 20. Šrí Lanka (V závorce uvedeno, pokud stát v některém kritériu dosáhl vůbec nejhoršího výsledku mezi 177 sledovanými státy)

3.4. NEJVLIVNĚJŠÍ „HOSPODÁŘSKÉ“ SKUPINY SVĚTA3.4.1 G -7, G - 7+1, G – 8

tzv. „silná osmička“ = G-8 zahrnuje země: USA, Kanada, Japonsko, NSR, Francie, Británie, Itálie a Rusko

… pravidelný summit nejvyšších představitelů 8 zemí řeší nejpalčivější globální problémy (chudých) zemí.

G-8 tyto problémy řeší jen částěčně …, souvisí to s krachem jednání WTO, viz dohody z Dauhá –Katar

Historie Jako první byla vytvořena skupina G6 (Group of Six), která vznikla v roce 1975 na setkání svolaném francouzským prezidentem Valérym Giscardem d'Estaingem, kdy se šest tehdejších největších ekonomických velmocí (Francie, Západní Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy americké) dohodlo na každoročním setkávání.

O rok později (1976) se na summitu v Portoriku ke skupině přidal sedmý člen - Kanada a vznikla tak skupina G7 (Group of Seven). Od roku 1977 se na pozvání Spojeného království účastní jednání i představitelé Evropské Unie.

Rusko (tehdy jako Sovětský svaz) se začalo účastnit jednání už v roce 1991, od roku 1994 pořádalo samostatné mítinky se členy G7 (konaly se po hlavním summitu). Tato skupina se označovala jako P8 (Political 8) nebo G7 plus 1. Až v roce 1997, díky iniciativě tehdejšího prezidenta Spojených států Billa Clintona, se Rusko oficiálně připojilo ke G7 a vznikla tak nynější skupina G8. Jednalo se však spíše o formální gesto prezidenta Clintona vůči ruskému prezidentu Borisi Jelcinovi. Toto rozhodnutí ale nezůstalo bez odezvy. V únoru 2005 požadovali dva američtí senátoři, Joe Lieberman a John McCain, odstoupení Ruska z G8 do doby, než ruský prezident Vladimir Putin nezajistí zlepšení lidských práv.Struktura a aktivity G8 je neformální sdružení, z čehož vyplývá, že nemá žádnou vnitřní strukturu či hierarchii jako mezinárodní organizace typu Světové banky. Nemá ani stálý sekretariát nebo kanceláře jednotlivých členů. Jednotlivé země se k 1. lednu pravidelně střídají v předsednictví. Předsedající země je zodpovědná za plánování a pořádání řady ministerských setkání vrcholících výročním summitem, který se koná většinou v červnu.

Na jednotlivých ministerských setkáních se probírají záležitosti společného zájmu i globálního významu a zahrnují témata jako zdraví, uplatňování zákona, práce, ekonomický a sociální rozvoj, energetika, životní prostředí, zahraniční záležitosti, právo, terorismus nebo obchod. Nejznámějším z těchto sektání je tzv. G7, jež odkazuje výhradně na výroční mítink ministrů financí sedmi členských zemí mimo Ruska. Je to z toho důvodu, že Rusko není považováno za tak důležitou ekonomickou sílu (z hlediska HDP), jakou je ostatních sedm států. Rusko také, jako jediný stát z G8, není členem WTO. V roce 2005 byla ve skotském Gleneagles založena také skupina G8+5, která se schází na vlastních mítincích určených pro ministry energetiky a ministry financí všech osmi členských zemí a dále Číny, Mexika, Indie, Brazílie a Jihoafrické republiky. - (BICSM)

Členské země (tmavě modře), země EU bez vlastního zastoupení (světle modře)

G20 (G-20, G20, Skupina G20) - je skupina největších ekonomik světa představovaná ministry financí a guvernéry centrálních bank, tj. členy 19 států a Jednotlivého vnitřního trhu Evropské unie. Na periodických schůzkách se také scházejí jejich nejvyšší exekutivní představitelé – předsedové vlád či hlavy států. Celkově ekonomiky G20 představují 85%[1] světového hrubho domácího produktu, 80% mezinárodního obchodu a 2/3 světové populace.[2]

G20

 Jihoafrická republika Argentina Brazílie Kanada Mexiko Spojené státy americké

 Indonésie Saúdská Arábie Indie Čínská lidová republika Japonsko Jižní Korea Rusko

 Turecko Evropská unie Francie Německo Itálie Velká Británie  Austrálie

3.4.2 O E C D(Organization f. ec. Colaboration a. Development)

… založena konvencí z 14. prosince 1960, ústřední orgány sídlí v Paříži.

… O-D je výběrovým „klubem“ nejvyspělejších zemí světa, … v současnosti 30 zemí, ČR v r. 1995

činnost O-D je především analytická a vydavatelská: Cca 250 titulů ročně Statistické přehledy a analýzy Globální indikátory Teritoriální studie-přehledy Prognostické výhledy a další… vše velmi ceněné;

3.4.3 WTO –Světová obchodní organizace

- nástupkyně GATT- ustavena v r. 1994 v Marrakeši (Mar.)- počet zakladatelů: 121- cíl: liberalizace globálního obchodu- objem glob.obchodu.: cca 20 bil. dolar.- počet členů: 148

Pravidelná kola jednání:• Problémy – trvale agrární produkty, celní sazby,

regionalita značky, dětská práce v RZ• fiasko v Cancúnu (Mex. 03)• koalice rozvojových zemí kritizuje např. Japan za

uvalení 490% na dovoz rýže (ochrana dom.výrobců.)

Z jednání WTO (7/06): Dohodě o uvolnění obchodu hrozí kolaps• jednání v Ženevě nebyla schopna dosáhnout zásadnější

dohody o uvolnění světového obchodu• součástí dohody má být to, že země jako Brazílie či Indie

sníží dovozní cla na průmyslové výrobky → to je podmíněno tím, že Evropané a Američané omezí dotace farmářům a dovozní cla na zemědělské plodiny

3.4.4 Světové ekonomické forum v davosu (wef)Příliš „široké“ forum

- (asi 1000 glob. firem s obratem od 1 mld. dol….)- zakladatel prof. Klaus Schwab – UNI Basilej

…..“Světové ekonomické forum je instituce, která nemůže rozhodnout o ničem. Ovšem jeho členy jsou všichni, kdo mohou rozhodovat o všem…“

Pravidelně každý rok na přelomu ledna-ú.Výzvy k ……….. (nová finanční architektura)

Prevence a zvládání krizí29. fóra s mottem „Přijetí výzvy globalizace se vší odpovědností“ se zúčastnilo 1600 čelných představitelů politického, hospodářského a finančního života. Mezi nimi bylo 40 šéfů států a vlád.

Jiná fora: pro arabský „svět“Velká ekonomická konference o rozvoji arabského světa v katarském městě Dauhá se vyznačila především neúčastí řady důležitých zemí této oblasti.

3.5 Integrační procesy a integrační uskupení – u n i e Integrační procesy jsou zaznamenány již po 2. světové válce. Pojmy, které se v této souvislosti používají, jsou často zaměňovány. Upřesňuje násl. výklad !

3.5.1 Pojem ekonomické integrace a Unie Není vždy přesné rozlišení pojmů INTEGRACE a UNIE.INTEGRACE (integrování) = proces, jehož výsledkem je utvoření urč. stupně (typu) UNIE.Rozdíl mezi unií a integrací je tedy rozdílem mezi procesem (I-E) a stavem (U-I).

Lze rozlišit dva typy integrace:• negativní – spočívá v odstranění dosavadních překážek

bránících rozvoji integrace• pozitivní – další stupeň, který navazuje na předch.

skupinu a vytváří nástroje a instituce, které mají umožnit další rozvoj trhu

Integrační procesy začínají zpravidla negativní integrací a v dalších fázích přecházejí k pozitivní integraci.Integrační proces představuje určitý vzestupný pohyb, jemuž odpovídají jednotlivé stupně, resp. t y p y unií:

1. Pásmo volného obchodu – vlády odstraňují všechny překážkyve vzájemném obchodu, ale plně si zachovávají svobodu jednání vůči nečlenským zemím.

2. Celní unie – plně zrušena cla mezi členy c. unie, dále společná obchodní politika vůči tzv. třetím zemím zejména uplatňováním jednotných tarifů (cel).

3. Společný trh – jedná se o c. unii, která navíc umožňuje volný pohyb produkčních faktorů (3) – prac. sil, zboží a kapitálu a neomezené podnikání na území celé unie…?

4. Úplná hospodářská unie- je spol. trh se společnou měnovou a fiskální politikou, zřízen společný centrální hosp. orgán ...??

5. Úplná politická unie – členské země (ÚHU) se staly součástmi jediného „státu“ (federativního typu), také tzv. superstátu (euroskeptici)…??

Závěr: reálná situace v EU je v současnosti komplikovaná, řada států se brání přijetí tzv. Euroústavy, což je předpoklad vzniku ÚPU a také otázka dalšího rozšiřování je nevyjasněna !!

3.5.3 Evropská unie

3.5.3.1 Historie jednotné evropy

1952 Vzniká Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO) – členové jsou Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko

1957 šest členů ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom)

1967 spojují se orgány všech tří uskupení, vznikají Evropská společenství (ES)

1973 k ES se připojuje Velká Británie, Irsko, Dánsko1981 členem ES se stává Řecko (!?! -2011)1985 Grónsko, autonomní oblast Dánska, opouští ES1986 k ES se připojuje Španělsko a Portugalsko (?)1990 sjednocením Německa se ES rozšiřuje o bývalou NDR1992 podepsána smlouva o vytvoření Evropské unie

1996 členem EU se stává Finsko, Švédsko, Rakousko - (Norsko v plebiscitu ne !)

2004 členem EU se stává 10 zemí – Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Malta

2005 Jednání o zahájení rozhovorů o přistoupení Turecka a Chorvatska. Tím EU jednoznačně rozhodla o dlouholetém dilema připustit účast muslimského státu „potenciálně nejlidnatější země EU“

2007 Přistoupení Bulharska a Rumunska

3.5.3.2 Struktura EUEvropská radaEvropská komiseRada ministrů EUEvropský parlamentEvropský soudní dvůrSíť výborů a podvýborů při Evropské komisi

– viz skripta (HGR EU)

3.5.3.3 Maastrichtská kritéria - 5 kriterií , 2 fiskální + 3 měnová (deficit SR = 3%, VD = 60% z HDP , INFL=1,5%,Difer.ÚM =

2%, Stabilita Kursu nár. měny +-15%)

3.5.3.3.1 Pakt stability

Jak plní země eurozóny maastrichtská kritéria (v % k ročnímu HDP)

Pakt stability Schodek či přebytek rozpočtu max. -3,0

Celkový veřejný dluh max. 60,0

Německo - 4,2 61,5Francie - 4 62Portugalsko - 3,5 59,4Itálie - 3 105,6Nizozemsko - 2,2 51Řecko - 1,5 100Rakousko - 1,3 64Belgie - 0,5 102,7Irsko - 1,2 32,1Španělsko 0 52,5Finsko 2,5 44

Česko (podle předpovědi ministerstva financí) - 6,6 30,5

Zadlužení vybraných zemí EU (v %)

Země Deficit 05

Dluh/HDP 05

Deficit 04

Dluh/HDP 04

Belgie 2,3 93,2 0,0 94,3Francie 2,9 66,6 3,7 64,4Irsko 1,1 27,4 1,5 29,7Itálie 4,1 106,6 3,4 103,9Německo 3,2 67,9 3,7 65,7Rakousko 1,5 63,4 1,2 63,8Řecko 5,2 107,5 7,8 108,5EMU - 12 zemí 2,4 70,8 2,8 69,8

ČR 3,6 30,4 2,9 30,7Estonsko 2,3 4,5 2,3 5,2Maďarsko 6,5 57,7 5,3 56,3Polsko 2,5 42,0 3,9 41,9Slovensko 3,1 34,5 3,0 41,6EU - 25 zemí 2,3 63,2 2,7 62,4

3.5.3.4 ROZŠÍŘENÍ EU – probíhající proces

• SOUČASNÝ STAV – 27 ZEMÍ • DALŠÍ KANDIDÁTI:

A) S ÚSPĚCHEM – CHORVATSKO, ISLANDB) POTENCIONÁL - TURECKO, BALKÁNSKÉ ZEMĚ…C) NEREÁLNÉ – KAVKAZSKÉ REPUBLIKY,

STŘEDOMOŘSKÉ ? D) s otazníkem - Norsko (2x referendum), Švýcarsko

3.5.3.5 Euroměna – risk století

Merkelová výrokem o potížích eura rozdráždila EU i ECB

24.11.2010 10:26

Německá kancléřka Angela Merkelová, která v včera řekla, že euro je v mimořádně vážných problémech, svým výrokem rozdráždila činitele v Evropské unii i v Evropské centrální bance. Ti naopak tvrdí, že navzdory dluhové krizi v Irsku a potížím Řecka euro žádný problém nemá a stojí si dobře.

"Já si nemyslím, že euro je v nebezpečí. Euro je pevné," reagoval dnes v rozhovoru na finanční televizi CNBC lucemburský premiér a předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker. Euroskupina sdružuje ministry financí eurozóny.

"Jsme v mimořádně vážné situaci, pokud jde o euro," řekla v úterý Merkelová, když se vyjadřovala k dluhovým problémů, které zmítají převážně zeměmi na okraji eurozóny. Svým komentářem ale kancléřka podle finančních analytiků ještě víc prohloubila pesimismus, který byl na trzích patrný už předtím. Juncker připustil, že ekonomická nerovnováha v šestnáctičlenné eurozóně je příliš velká. Politici podle něj podcenili rozsah problémů, s nimiž se jednotlivé země potýkají.

Ještě v úterý večer na slova německé kancléřky reagoval člen bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) Ewald Nowotny. Euro podle něj ve vážné situaci, jak tvrdí kancléřka, není.

"To mě pobouřilo," řekl bankéř rakouské televizi ORF. Podle Nowotného, který je zároveň guvernérem rakouské centrální banky, je třeba v těchto otázkách rozlišovat mezi eurem jako měnou a problémy jednotlivých zemí v eurozóně. "Euro v nebezpečí není. V nebezpečí jsou jednotlivé země," dodal Nowotny.

Bankéř také řekl, že Portugalsko nelze z ekonomického hlediska srovnávat s Irskem a Řeckem, jak se nyní často děje. Přílišné kolísání na trzích ale podle Nowotného znamená, že riziko nákazy existuje. "Proto je nutné stabilizovat Irsko a eliminovat dopady nákazy,"

Náklady na pojištění dluhopisů irské vlády proti nesplacení se zvyšují, i když má země slíbenou pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Její výše zatím nebyla stanovena, nejčastěji se ale hovoří o částce 80 až 90 miliard eur (až 2,2 bilionu Kč). (Patria.cz/22.11.010)

Průběh 2. etapy- v r. 1994 byl ustanoven Evropský měnový institut se sídlem

ve Frankfurtu nad Mohanem. Členské země se zaměřily na plnění konvergenčních kritérií. Protože však koncem roku 1996 tato kritéria nesplnila požadovaná většina zemí, bylo zahájení 3. etapy stanoveno na 1.1.1999. V květnu 1998 byla odsouhlasena společná měna euro, byl schválen postup zavedení této měny k 1.1.1999.

3. etapa (1.1.1999 – 1.3.2002)1. ledna 1999 zahájila svou existenci Evropská měnová unie. Jejími členy se stalo 11 členských zemí EU. Mimo EMU zůstaly Velká Británie a Dánsko (vyžádaly si výjimky při maastrichtských jednáních), Řecko (nesplnilo konvergenční kritéria) a Švédsko (nemělo svou měnu zahrnutou v mechanismu měnových kurzů a nemělo o vstup do EMU zájem i z politických důvodů).

Řecko podalo v roce 2000 ES žádost o vstup do EMU. Na základě splnění konvergenčních kritérií se od 1.1.2001 stalo 12. zemí EMU.K datu 1.1.1999 byly také pevně fixovány kurzy národních měn členských zemí EMU, euro vzniklo jako samostatná měna a ECU byla převedena na euro v poměru 1:1. Svou činnost zahájila Evropská centrální banka, která převzala odpovědnost za provádění společné měnové politiky, a začal fungovat Evropský systém centrálních bank.

Přínosy a rizika EMU

Přínosy z hlediska postavení EU ve světové ekonomice- byla vytvořena jednotná ekonomika srovnatelná svou

velikostí s USA- Euro se tak stává světovou rezervní měnou konkurující

americkému dolaru

Přínosy na makroekonomické úrovni• snížila se průměrná roční míra inflace• poklesly dlouhodobé úrokové sazby• nižší úrokové sazby mohou vést k oživení investic,

k ekonomickému růstu a výhledově k poklesu průměrné míry nezaměstnanosti

• zlepšení rozpočtového hospodaření• odpadla nejistota ve věci budoucího kurzového pohybu

Přínosy na mikroekonomické úrovni• snížení transakčních nákladů a zjednodušení techniky

plateb• sjednocení konkurenčních podmínek pro všechny

účastníky trhu• efektivnější alokace investic v širším měnovém prostoru

Rizika EMU

Riziko spojené s rozdílnými názory na vhodnou měnovou politiku

• vyplývá z rozdílných struktur 18 členských zemí EMU

Riziko spojené fixními kurzy národních měn• státy EMU se výrazně liší dosaženou ekonomickou

úrovní a produktivitou práce (Španělsko, Portugalsko, Řecko a další … viz PIIGS)

Výsledky prezidentských voleb v USA s poměry hlasů

Obhajoba volby Obamy ukázala, že většina Američanů přece jen dává přednost jistotě jeho politiky, byť ne vždy úspěšné, před ne zcela jasnou politikou jeho republikánského vyzyvatele, jehož sliby zejména v daňové oblasti působily často populisticky. Navíc si nebyli jisti, zda by za něj nevzrostla nezaměstnanost. Přece jen šlo o člověka, který se věnoval restrukturalizaci podniků a o krachujících amerických automobilkách řekl, že by bylo lepší, kdyby padly, než jim dávat federální peníze.

3.5.4 Evropské sdružení volného obchodu (ESVO)

…bylo založeno v roce 1960 Rakouskem, Dánskem, Norskem, Portugalskem, Švédskem, Švýcarskem a Velkou Británií

…v roce 1972 opustily ESVO Velká Británie a Dánsko (kvůli vstupu do ES), v roce 1985 také Portugalsko

….v roce 1992 podepsala smlouvu s ESVO také Československo

... od ledna 1994 spolupracuje ESVO s EU a vytvořili dohodu o jednotném trhu v rámci tzv. Evropského hospodářského prostoru (EEA)

... na EEA se nepodílí Švýcarsko !!!

Současné složení EFTA - ESVO

Současní členové

Vlajka Stát Oficiální název Přistoupení Populace Rozloha (km²) Hlavní město HDP v mil. (PPP) HDP na obyvatele (PPP)

Iceland Island Islandská republika 1970 320 000 103 000 Reykjavík 12,144 39,168

Liechtenstein Lichtenštejnsko - knížectví 1991 34 247 160,4 Vaduz 4,160 118,000

Norway Norsko Norské království 1960 4 721 600 385 155 Oslo 247,416 53,152

Switzerland Švýcarsko - konfederace 1960 7 591 400 41 285 Bern 300,186 41,265

Vztah – y mezi „evropskými společenstvími“ , EEA – EFTA

Mimo Schweiz

3.5.6 - APEC

Originální název: Asia - Pacific Economic Cooperation

Český název: Asijsko - pacifické hospodářské společenství 

Datum vzniku: 1989 Sídlo: Singapur

Počet členů: 20 Typ integrace: ekonomická

Členové (rok přijetí): Austrálie, Brunej, Čína 1991, Filipíny, Chile 1994, Indonésie, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Peru 1998, Rusko 1998, Singapur, Spojené státy americké, Vietnam 1998, Taiwan 1991, Thajsko

… trvalé rozpory a nedorozumění !?

Viz následující komentáře svět. tisku:-„ Košile bližší než kabát platí i pro APEC“ … summit APEC v Kuala Lumpuru začíná ve znamení

konfrontace USA a Japonska ve věci liberalizace obchodu s agrárními produkty

-„Místo obchodu si vyměňují urážky“ … americký viceprezident Al Gore vyvolal rozhořčení

Malajsijců i jiných Asijců- proč?...ministr obchodu Malajsie v odpovědi na projev A-G pravil, že jeho projev na slavnostní večeři byl „nejodpornější“ řečí, kterou kdy ve svém životě slyšel…!?¨

-„ Ósacké starosti“ … napjaté vztahy mezi jižní Koreou a Japonskem dále

rostou … jap. ministr řekl,…že, 35 letá japonská koloniální

nadvláda přinesla Koreji „dobré věci“.

3.5.7 Nafta… se stala 1. recipročním ujednáním o volném obchodu

mezi rozvojovou zemí – Mexikem – a rozvinutými ekonomika – USA a Kanadou

… cílem NAFTA je odstranit překážky obchodu, podpořit konkurenci, rozšířit investiční příležitosti, zajistit dostatečnou ochranu duševního vlastnictví a nastolit efektivní postupy při realizaci dohody a řešení sporů

…základem NAFTA se stala CUSFTA – NAFTA je její rozšířenou a zdokonalenou verzí a jde dále za její ujednání v oblasti realizace dopravních služeb a telekomunikací, pravidel investování a ochrany duševního vlastnictví

Nafta

3.5.8 Mercosur (Mercado común sur -L)… hospodářské společenství Argentiny, Brazílie, Paraguaye

a Uruguaye, a s přidruženými členy Bolívií a Chile…celkem má přes 250 miliónů obyvatel…usilují o razantní urychlení jihoamerické integrace a o vznik

společné měny a občanství…ve výměně zboží prakticky neexistují obchodní překážky a

začíná se pracovat na liberalizaci obchodu se službami

3.5.9 ASEAN – Sdružení států jihových. Asie… vznikl 8. srpna 1962 v Bangkoku - dnes cca 600 mil o.… členové: Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko,

Brunei, Vietnam, Laos, Barma, Kambodža (10čl.)… cíle:

− urychlení ekonomického růstu− pokrok v sociální oblasti− kulturní rozvoj− spolupráce v dopravě a spojích− podpora výzkumu, …

ASEAN je dynamicky se rozvíjející organizace, která již nyní hraje v daném regionu vitální roli. Tato role se podle všech indicií bude stupňovat a lze očekávat další integrační procesy v jihovýchodní Asii. ASEAN je primárně ekonomickou asociací, přičemž se snaží o vytvoření stabilního a mírového prostředípro rozvoj. Toto prostředí nelze vytvořit bez příklonu k bezpečnostním otázkám a proto se ASEAN stala i důležitou bezpečnostní organizací. Organizaci lze do jisté míry principiálně přirovnat k Evropské unii, protože vývoj a cíle organizace jsou víceméně podobné.

Do roku 2015 má mít jihovýchodní Asie společný hospodářský prostor, má zavést společnou bezpečnostní politiku, přichází i myšlenky společné politiky sociálního rozvoje. V současné době členské státy pracují na jisté formě ústavy ASEANu,jež má dát organizaci adekvátní právní základy. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu se nezdá nereálná ani možnost zavedení jednotné měny.

Celkově je ASEAN organizací, která má světu co říci a která hraje klíčovou roli minimálně ve svém regionu. Její vliv a síla s každým rokem roste. Evropská unie by se mohla stylizovat do role rádce v integraci a s ASEAN navázat pevné vztahy, jež by prospěly oběma organizacím, a to zejména ekonomicky.

i

OPEC (Sdružení států vyvážejících ropu)− založeno v r. 1961− členové: Alžírsko, Gabon, Indonésie, Irák, Írán, Katar,

Kuvajt, Libye, Nigérie, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, Venezuela

• Antigua a Barbuda• Argentina (odvoláno)• Bahamy• Barbados• Belize• Brazílie (odvoláno)• Kanada• Chile (odvoláno)• Kolumbie• Kostarika• Dominika

• Dominikánská republika• El Salvador• Grenada• Guatemala• Guyana• Haiti• Honduras (odvoláno)• Jamajka• Mexiko• Panama

• Paraguay• Peru• Svatý Kryštof a Nevis• Svatá Lucie• Svatý Vincenc a Grenadiny• Surinam• Trinidad a Tobago• Spojené státy americké• Uruguay

3.5.10 Ostatní hosp. uskupení regionálního významu

FTAA - Celoamerická zóna volného obchodu) …největší a nejvýznamnější zóna volného obchodu na území od Aljašky až po Ohňovou zem

FTAA nebo také Free Trade Area of Americas je panamerická zóna volného obchodu která je vázaná paktem. Tato smlouva slouží k odstranění obchodních bariér a zjednodušení obchodu v rámci Ameriky. Členství

                                                                                                               

SELA (Latinskoamerický hosp. systém)− založeno v r. 1975− členové: Argentina, Barbados, Belize, Bolívie, Brazílie,

Dominikánská republika, Ekvádor, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Chile, Jamajka, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador, Sutinám, Trinidad a Tobago, Uruguay, Venezuela

ALADI (Latinskoamerické integrační společenství)− založeno v r. 1980− členové: Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Chile,

Kolumbie, Mexiko, Paraguay, Peru, Uruguay, Venezuela

ECO (Islámská organizace pro hosp. spolupráci)− založeno v r. 1985− členové: Írán, Pákistán, Turecko, Afghánistán,

Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkménie, Uzbekistán, Ázerbájdžán

KEI (Hosp. spolupráce v černomořské oblasti)− založeno v r. 1992− členové: Arménie, Ázerbajdžán, Bulharsko, Gruzie,

Moldavsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Turecko, Ukrajina

UMA (Unie arabského Maghrebu)− založeno v r. 1989− členové: Alžírsko, Libye, Maroko, Mauretánie, Tunisko

SNS (Společenství nezávislých států) – CU− založeno v r. 1991− členové: Arménie, Ázerbajdžán, Bělorus, Gruzie,

Kazachstán, Kyrgystán, Moldova, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán

3.6 Perspektivy světové ekonomiky

Na současné(hospodářské) mapě světa lze pozorovat následující možná „nová“ uspořádání:

Přesun globálního „těžistě“ světového hospodářství do ASIE – makroregion Dálný V.

Ztráta tempa v Evropě – technologické, finanční a obchodní zaostávání

Význam BRICS – akcelerující ekonomiky včetně spotřeby

New economy nebo new structure ?Standard Chartered: Je tu třetí supercyklus

19.11.2010 18:29Autor: Redakce, Patria Online

Ať již je situace západu jakkoliv pochmurná, není pochyb o tom, že svět prochází „obdobím historicky vysokého globálního růstu“.

Pokud by to mělo trvat po dobu jedné či více generací, jak se nyní zdá, každá učebnice ekonomie by to pravděpodobně popsala jako supercyklus.

Rozsah tohoto jevu do detailu popsala Standard Chartered. Na rozdíl od dvou předchozích supercyklů, které popisuje, (první

mezi lety 1870 a 1913 a druhý mezi lety 1945 a 1973) je ten současný tažen Asií. Při vzrušení, které panuje kolem zemí BRIC S, to jen těžko překvapí.

Pozoruhodná je ale předpokládaná rychlost cyklu.

Standard Chartered se domnívá, že Čína do roku 2020 předhoní Spojené státy, což je výrazně rychleji, než očekávají jiní.

Zatímco příchozí dva cykly byly omezeny na západní ekonomiky a těžila z nich jen malá část světové populace, tentokrát by důsledky supercyklu mělo pocítit až 85 % globální populace. I západ by měl z uvedeného těžit díky masivnímu nárůstu světového obchodu.

Země EU by v následujících letech měly podle analýzy průměrně růst o 2,5 % ročně.

Růst Číny by však měl dosáhnout 6,9 % a růst Indie 9,3 %.

To znamená, že se dramaticky změní podíl jednotlivých ekonomik na světovém HDP.

Podíl EU se zmenší téměř na polovinu a dosáhne 14 %, podíl Indie stoupne ze současných 2 % na 10 % a podíl Číny z 9 % na 24 %.

Nejlepší, co může západ udělat, je maximálně využít nových příležitostí. Zpráva ale uvádí, že firmy, které chtějí prodávat v Indii a v Číně, musí pochopit, že „nejde o sprint“ a že vztahy se v těchto oblastech budují dlouhou dobu.

Peter Sands, který stojí v čele Standard Chartered, věří, že růst Číny nebude založen na bublinách, jak tomu bylo v posledních letech v západních ekonomikách. Problémům se tato ekonomika nevyhne, základ růstu bude ale pevný a dlouhodobý. A zatímco tato ekonomika bude ze supercyklu těžit nejvíce, podceňuje se jeho přínos africkým zemím.

Podle Sandse bude „takto polarizovaná růstová dynamika vytvářet složitou dynamiku politickou“. První známkou mohou být některé výrazy týkající se současných měnových kurzů, na intenzitě mohou nabrat požadavky protekcionismu. Trend je ovšem nezastavitelný.

Uvedené je výtahem z „Look East for Economic „Super-Cycle“.

(Zdroj: WSJ)

3.7 Charakteristika a hlavní projevy globalizace… G jako dobytí světového hospodářského prostoru bez

hranic…je to naděje na velké skoky v hospodářském růstu a také

růstu moci…soustředění do velkých městských celků, protože kontrola

měst znamená kontrolu moci (finanční zdroje, významné organizace, špičkové technologie)

Hlavní projevy:− rostoucí význam vědění a odborných systémů− vznik skupiny mezinárodních obchodníků− rozvoj nadnárodní hospodářské diplomacie− klesající význam moci národn. států v tradičních oblastech− zvyšuje se závislost států na zahraničním obchodě− soustřeďování klíčových služeb a výroby ve střediscích

rozvinutých tržních hospodářství(Londýn,Tokio,New York,

Děkuji za pozornost