Hydrosféra

Hydrosféra – vodní obal ZeměHydrosféra – vodní obal Země

Voda Voda povrchová, podpovrchovápovrchová, podpovrchová a voda v a voda v atmosféřeatmosféře

Studiem hydrosféry se zabývá vědní obor – Studiem hydrosféry se zabývá vědní obor – HydrologieHydrologie

Co všechno je myšleno vodou povrchovou a podpovrchovou?Co všechno je myšleno vodou povrchovou a podpovrchovou?

Rozložení vodstva na ZemiRozložení vodstva na Zemi

Oceány a m oře97%

Ledovce a sníh2%

Řeky, jezera a podzem ní vody

1%

Atm osféra0% (0,001%)

Světový oceán vs. pevninaSvětový oceán vs. pevnina

Z celkové plochy povrchu Země tvoří 71% světový oceán a Z celkové plochy povrchu Země tvoří 71% světový oceán a 29% pevnina. 29% pevnina.

Rozdělení oceánů a pevnin na zemském povrchu je Rozdělení oceánů a pevnin na zemském povrchu je nerovnoměrnénerovnoměrné

Zdroj 1

Koloběh vody na zemiKoloběh vody na zemi Velký oběh vody – výměna vody mezi oceánem a pevninouVelký oběh vody – výměna vody mezi oceánem a pevninou Malý oběh vody- probíhá buď nad oceány nebo nadř Malý oběh vody- probíhá buď nad oceány nebo nadř

pevninamipevninamiUmíte vysvětlit jak tyto oběhy fungují?Umíte vysvětlit jak tyto oběhy fungují?

Zdroj 2

Světový oceánSvětový oceán

Světový oceán = všechny Světový oceán = všechny oceány a mořeoceány a moře Má rozlohu 361 mil.kmMá rozlohu 361 mil.km2 2

Které 4 oceány jej tvoří a jak jdou velikostně za sebou od Které 4 oceány jej tvoří a jak jdou velikostně za sebou od největšího?největšího?

- Tichý oceán 178 mil.kmTichý oceán 178 mil.km2 2 ( Mariánský příkop 11km) ( Mariánský příkop 11km)- Atlantský oceán 91,5 mil.kmAtlantský oceán 91,5 mil.km2 2 ( Portorický příkop 9 km) ( Portorický příkop 9 km)- Indický oceán 76 mil.kmIndický oceán 76 mil.km2 2 ( Sundský příkop 7,5 km) ( Sundský příkop 7,5 km)- Severní ledový oceán 14,7 mil.kmSeverní ledový oceán 14,7 mil.km2 2 ( Grónské moře 5,5 km) ( Grónské moře 5,5 km)

Moře Moře – jsou součástí – jsou součástí oceánů, vnikají do pevniny oceánů, vnikají do pevniny nebo jsou od oceánů nebo jsou od oceánů odděleny řetězem ostrovů.odděleny řetězem ostrovů.

- okrajová okrajová ( Beringovo m., ( Beringovo m., Severní m.),Severní m.),

- vnitřní vnitřní ( Středozemní m., ( Středozemní m., Černé nebo Rudé m.)Černé nebo Rudé m.)

Zálivy Zálivy – menší části oceánů – menší části oceánů nebo moří vnikající do nebo moří vnikající do pevniny ( Biskajský, pevniny ( Biskajský, Botnický, Mexický z.)Botnický, Mexický z.)

PrůlivyPrůlivy – zúžené části moří – zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou, nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy nebo mezi souší a ostrovy ( Bospor, Dardanely, ( Bospor, Dardanely, Mosambický p.)Mosambický p.)

Zdroj 3

Zdroj 4

Vlastnosti mořské vodyVlastnosti mořské vody

SalinitaSalinita = Slanost – obsah = Slanost – obsah minerálních látek na 1kg minerálních látek na 1kg mořské vody, udává se v mořské vody, udává se v promile, průměrná salinita je promile, průměrná salinita je 3535‰ (hl.chloridy a sírany)‰ (hl.chloridy a sírany)

Čím je salinita ovlivňována?Čím je salinita ovlivňována? Výparem, srážkami, přítokem Výparem, srážkami, přítokem

říční vody, zamrzáním, říční vody, zamrzáním, pohyby mořské vodypohyby mořské vody

Brakická vodaBrakická voda – smíšená – smíšená voda v ústí řek, vrstva sladké voda v ústí řek, vrstva sladké vody spočívá na slané vodě. vody spočívá na slané vodě. Proč?Proč? Zdroj 5

HustotaHustota – závisí na teplotě, salinitě a tlaku. Se – závisí na teplotě, salinitě a tlaku. Se vzrůstajícím tlakem a salinitou se zvyšuje, s rostoucí vzrůstajícím tlakem a salinitou se zvyšuje, s rostoucí teplotou snižuje. Nejmenší hustota je v tropických teplotou snižuje. Nejmenší hustota je v tropických oblastech a největší v polárních mořích.oblastech a největší v polárních mořích.

Barva Barva – závislá na obsahu organických a minerálních – závislá na obsahu organických a minerálních látek.látek.

- Baltské a Severní moře – mají zelenou barvu, voda je Baltské a Severní moře – mají zelenou barvu, voda je bohatá na plankton, moře chudá na plankton mají barvu bohatá na plankton, moře chudá na plankton mají barvu modrou modrou

- Žluté moře ?Žluté moře ?- Rudé moře ?Rudé moře ?

Teplota Teplota – závisí na zeměpisné šířce a hloubce vody– závisí na zeměpisné šířce a hloubce vody- oceán je rezervoárem tepla pohlcuje až 85% dopadajícího oceán je rezervoárem tepla pohlcuje až 85% dopadajícího

slunečního zářeníslunečního záření- horizontální vs. vertikální přenos tepla (mořské proudy horizontální vs. vertikální přenos tepla (mořské proudy

vs.konvekční proudění)vs.konvekční proudění)- mořská voda zamrzá při teplotách nižších než 0mořská voda zamrzá při teplotách nižších než 0°°CC

Pohyby mořské vodyPohyby mořské vody

Mořské dmutí Mořské dmutí – Slapové jevy- – Slapové jevy- příliv a odlivpříliv a odliv

Vlnění Vlnění – – eolitické vlivyeolitické vlivy, výška vlny , výška vlny závisí na velikosti vodní plochy, př. závisí na velikosti vodní plochy, př. Baltské moře max.5m, Atlantský Baltské moře max.5m, Atlantský oceán až 25m, erozivní účinky. oceán až 25m, erozivní účinky. Vulkanická a zemětřesná činnostVulkanická a zemětřesná činnost- - tsunamitsunami

Mořské proudy Mořské proudy – přenos vodních – přenos vodních mas - mas - horizontální a vertikálníhorizontální a vertikální – – regulace teploty vody v oceánech, regulace teploty vody v oceánech, vliv na podnebí, příčinou vzniku je vliv na podnebí, příčinou vzniku je cirkulace atmosférycirkulace atmosféry

- teplé teplé vs. vs. studenéstudené mořské proudy mořské proudy - Golfský proud, Kuro-šio, Golfský proud, Kuro-šio,

Mosambický proud x Labradorský Mosambický proud x Labradorský proud, Oja-šio, Západní příhonproud, Oja-šio, Západní příhon

Zdroj 6

Vody pevninVody pevnin

Pocházejí ze srážek, tajícího sněhu Pocházejí ze srážek, tajícího sněhu a ledu, z podzemních vod, které a ledu, z podzemních vod, které vytékají na povrch ve formě vytékají na povrch ve formě pramenů.pramenů.

Vodní tokyVodní toky – místem vzniku je – místem vzniku je pramen-pramen- vývěr podzemní vody vývěr podzemní vody na povrch, vznikají menší toky na povrch, vznikají menší toky které se spojují v řeky. které se spojují v řeky.

Říční síťŘíční síť – soustava vodních toků – soustava vodních toků na určitém území, v říční síti se na určitém území, v říční síti se rozlišuje hlavní tok a jeho rozlišuje hlavní tok a jeho přítoky. přítoky.

PovodíPovodí – základní hydrologická – základní hydrologická jednotka, území ze kterého jednotka, území ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodupodpovrchovou vodu

Zdroj 7

RozvodíRozvodí – hranice mezi jednotlivými povodími – hranice mezi jednotlivými povodími

RozvodniceRozvodnice – myšlená čára vyznačující hranici mezi – myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodímisousedními povodími

Úmoří Úmoří – území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí – území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do stejného moře. Hranici mezi úmořími tvoří hlavní vodu do stejného moře. Hranici mezi úmořími tvoří hlavní rozvodnice.rozvodnice.

Které řeky protékají ČR a ke kterým úmořím patří? Které řeky protékají ČR a ke kterým úmořím patří?

Zdroj 8

Podle čeho hodnotíme vodní toky??Podle čeho hodnotíme vodní toky??

Délka tokuDélka toku – vzdálenost od – vzdálenost od pramene k ústí do moře, nebo k pramene k ústí do moře, nebo k soutoku s jiným tokemsoutoku s jiným tokem

Průtok Průtok – množství vody které – množství vody které proteče průtočným profilem za proteče průtočným profilem za sekundu (počítá se jako součin sekundu (počítá se jako součin průtočné plochy S a průměrné průtočné plochy S a průměrné rychlosti proudění v Q = S.v)rychlosti proudění v Q = S.v)

- Největší délku toku a průtoky Největší délku toku a průtoky na světě mají řeky na světě mají řeky Amazonka, Amazonka, Kongo, Chang Jiang, Kongo, Chang Jiang, Orinoco, Jenisej, MississippiOrinoco, Jenisej, Mississippi

Režim odtoku Režim odtoku – změny průtoku – změny průtoku během roku, je závislý na během roku, je závislý na podnebí, geologickém podloží, podnebí, geologickém podloží, na georeliéfu a zdrojích ze na georeliéfu a zdrojích ze kterých je vodní tok zásobován kterých je vodní tok zásobován

– – řeky s řeky s rovníkovým režimemrovníkovým režimem (vyrovnaný), řeky s (vyrovnaný), řeky s vysokohorským režimemvysokohorským režimem ( největší v době tání sněhu)( největší v době tání sněhu)

Zdroj 9, řeka Amazonka

Typy řek podle odtokového Typy řek podle odtokového režimurežimu

Horké a subtropické podnebíHorké a subtropické podnebí

rovníkový typ (např. Amazonka, Kongo, Orinoko)rovníkový typ (např. Amazonka, Kongo, Orinoko) monzunový typ (např. Mekong, Iravadi, Salwin, Senegal, monzunový typ (např. Mekong, Iravadi, Salwin, Senegal,

Gambia)Gambia) polopouštní typ (např. Amudarja, Eufrat, Tigris, Syrdarja, polopouštní typ (např. Amudarja, Eufrat, Tigris, Syrdarja,

Jordán)Jordán) pouštní typ pouštní typ středomořský typ - fiumare (např. Tibera, Tajo, Guadalquiviri, středomořský typ - fiumare (např. Tibera, Tajo, Guadalquiviri,

Arno)Arno)

Mírný pásMírný pás

seinský (např. Seina, Temže, Severn, Temže, Seina, Loira, seinský (např. Seina, Temže, Severn, Temže, Seina, Loira, Garonne)Garonne)

oderský (např. Odra, Labe, Tisa, Mosela, Vezera, Visla, Odra)oderský (např. Odra, Labe, Tisa, Mosela, Vezera, Visla, Odra)

východoevropský (např. Volha, Donvýchodoevropský (např. Volha, Don, Ural, Dněpr, , Ural, Dněpr, DněstrDněstr))

severoamerický (např. Hudson, Mississippi)severoamerický (např. Hudson, Mississippi)

Studené podnebíStudené podnebí

vysokohorský (např. Rhvysokohorský (např. Rhôôna, Pád, Dunaj, horní Rýn, na, Pád, Dunaj, horní Rýn, Columbia, Pád, kavkazské a himalájské toky)Columbia, Pád, kavkazské a himalájské toky)

subpolární (např. Lena, Yucon, Mackenzie, Pečora, subpolární (např. Lena, Yucon, Mackenzie, Pečora, Ob, Jenisej, Lena, Indigirka, Kolyma)Ob, Jenisej, Lena, Indigirka, Kolyma)

Jezerní typJezerní typ

(např. Něva, řeka sv. Vavřince, střední Rýn)(např. Něva, řeka sv. Vavřince, střední Rýn)

Rovníkový typ Rovníkový typ (amazonský)(amazonský)

Monzunový typ Monzunový typ (mekongský)(mekongský)

0

2

4

6

8

10

12

% r

očn

ího

od

toku

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

měsíce

Roční chod odtoku - Kongo

02468

101214161820

% r

očn

ího

od

toku

Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec

měsíce

Roční chod odtoku - dolní tok Huang-He

Zdroj 10

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

% r

očn

ího

od

toku

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

měsíce

Roční chod odtoku - Seina (Paříž) Západoevropský typ Západoevropský typ (seinský)(seinský)

Východoevropský typ Východoevropský typ (volžský)(volžský)

0

5

10

15

20

25

30

% r

očn

ího

od

toku

Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec

měsíce

Roční chod odtoku - Volha

Zdroj 10

Jezero Jezero – přirozená sníženina – přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná zemského povrchu vyplněná vodou, jezera tvoří 0,5% zásob vodou, jezera tvoří 0,5% zásob sladké vody na zemisladké vody na zemi

Jaká jezera podle způsobu vzniku Jaká jezera podle způsobu vzniku znáte?znáte?

- Vulkanická a tektonickáVulkanická a tektonická – vzniklá – vzniklá působením endogenních silpůsobením endogenních sil

- Ledovcová, krasová a pobřežníLedovcová, krasová a pobřežní – – vzniklá působením exogenních silvzniklá působením exogenních sil

- Jezera smíšeného původuJezera smíšeného původu – – vzniklá endogenními procesy a vzniklá endogenními procesy a později přemodelována později přemodelována exogenními pochody exogenními pochody

- Největší Kaspické moře, Největší Kaspické moře, nejhlubší Bajkalnejhlubší Bajkal

- Aralské jezero – problémy s Aralské jezero – problémy s vysycháním vysycháním Proč?Proč?

Zdroj 11

BažinyBažiny – půda prosycená – půda prosycená vodou, vznikají za vodou, vznikají za příhodných klimatických příhodných klimatických podmínek- množství srážek podmínek- množství srážek větší než výpar.větší než výpar.

Rašeliniště Rašeliniště – vznikají v – vznikají v jezerních pánvích a na jezerních pánvích a na rozvodí řek. Zarůstají rozvodí řek. Zarůstají rašeliníkem a mechy. rašeliníkem a mechy.

Slatiniště Slatiniště – vznikají v okolí – vznikají v okolí vývěrů podzemních vod vývěrů podzemních vod nebo v oblasti říčních ramen nebo v oblasti říčních ramen a zarůstají vlhkomilným a zarůstají vlhkomilným rostlinstvem(ostřice, rákos).rostlinstvem(ostřice, rákos).

Zdroj 12

Umělé vodní nádržeUmělé vodní nádrže

RybníkyRybníky PrůtočnéPrůtočné PramenitéPramenité NebeskéNebeské

Přehradní nádržePřehradní nádrže Ochranné Ochranné ZásobníZásobní VyrovnávacíVyrovnávací

Zdroj 13

Zdroj 14

Podpovrchové vodyPodpovrchové vody

Půdní vodaPůdní voda – voda obsažená v půdních pórech – voda obsažená v půdních pórech Podzemní (spodní) vodaPodzemní (spodní) voda – vyplňuje pukliny a – vyplňuje pukliny a

dutiny po nepropustnou vrstvu půdy, vytváří dutiny po nepropustnou vrstvu půdy, vytváří hladinu podzemní vodyhladinu podzemní vody

Krasová podzemní voda Krasová podzemní voda – zvláštní typ – zvláštní typ podzemní vody ve vápencích a dolomitechpodzemní vody ve vápencích a dolomitech

Artézská studnaArtézská studna

Umíte vysvětlit principUmíte vysvětlit princip

fungování artezské fungování artezské studny?studny?

Termální prameny Termální prameny (37-50(37-50°°C), vřídla (nad C), vřídla (nad 5050°°C), gejzíry C), gejzíry

Zdroj 15

Zdroj 16

ZdrojeZdroje

KAŠPAROVSKÝ, K. Zeměpis I. v kostceKAŠPAROVSKÝ, K. Zeměpis I. v kostce. . 1. vyd., Brno: Fragment, 2003. 1. vyd., Brno: Fragment, 2003. 139 s. ISBN 80-7200-252-X139 s. ISBN 80-7200-252-X

Školní atlas světa. 1. vyd.,Praha: Kartografie PRAHA, 2005. 32 s. ISBN Školní atlas světa. 1. vyd.,Praha: Kartografie PRAHA, 2005. 32 s. ISBN 80-7011-730-380-7011-730-3

Obrázky:Obrázky:• Zdroj 1: Zdroj 1:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Whole_world_-_land_and_oceans_12000.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Whole_world_-_land_and_oceans_12000.jpg• Zdroj 2: Zdroj 2: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Watercycleczechhigh.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Watercycleczechhigh.jpg• Zdroj 3: Zdroj 3: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NASA_NorthSea1.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NASA_NorthSea1.jpg• Zdroj 4: Zdroj 4: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Biscay_map.pnghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Biscay_map.png• Zdroj 5: Zdroj 5: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dead_sea_newspaper.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dead_sea_newspaper.jpg• Zdroj 6: Zdroj 6: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Golfstream.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Golfstream.jpg• Zdroj 7: Zdroj 7: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Odra,_Ostrava-Koblov.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Odra,_Ostrava-Koblov.jpg• Zdroj 8: Zdroj 8: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Odra-mapa.pnghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Odra-mapa.png• Zdroj 9 Zdroj 9 http://www.panoramio.com/photo/9390524http://www.panoramio.com/photo/9390524

Zdroj 10: Zdroj 10: http://http://www.svp.muni.cz/download.php?docId=477www.svp.muni.cz/download.php?docId=477 Zdroj 11: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aral_Sea_1989-2008.jpgZdroj 11: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aral_Sea_1989-2008.jpg Zdroj 12: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:L%C3%BCtt-Witt_Moor-2.jpgZdroj 12: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:L%C3%BCtt-Witt_Moor-2.jpg Zdroj 13: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kocl%C3%ADZdroj 13: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kocl%C3%AD

%C5%99ov_a_Velk%C3%BD_Tis%C3%BD.JPG%C5%99ov_a_Velk%C3%BD_Tis%C3%BD.JPG Zdroj 14: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C5%A0ance_panorama.jpgZdroj 14: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C5%A0ance_panorama.jpg Zdroj 15: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Artesian_Well.pngZdroj 15: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Artesian_Well.png Zdroj 16: Zdroj 16:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Islande_source_Deildartunguhver.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Islande_source_Deildartunguhver.jpg