IMK – KONKURENCE - 2

1.

IMK – KONKURENCE - 2

doc. PhDr. Dušan Pavlů, [email protected]

2.

doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

VÝCHODISKA IMK 1

TÉMATA PŘEDNÁŠKY1. Znalostní ekonomika2. Čtyři rysy znalostní ekonomiky3. Pozitivní nabídkové šoky4. Kvantifikace nové ekonomiky podle EUROSTATU5. Kde mohou IMK spoluvytvářet novou ekonomiku6. Pojem konkurence a hlavní konkurenční hybatelé7. Obecná platnost ekonomických parametrů konkurence i pro sociální sféru8. Benchmarking a inovace

3.


VÝCHODISKA IMK 1

LITERATURA PŘEDNÁŠKY, Z NÍŽ VYCHÁZÍM Kislingerová E. et al: Inovace nástrojů ekonomiky a managementu organizací. Praha: C.H.Beck 2008, stran 293, ISBN 978-80-7179-882-8

Mikoláš, Z.:Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku – konkurenční potenciál a dynamika podnikání. Praha: Grada Publishing 2005, stran 198, ISBN 80-247-1277-6

Mikoláš, Z.: Nové dimenze konkurence a marketingové komunikace, str. 9-28, in: Pavlů, D. et al: Marketingové komunikace a konkurence. Monografický sborník č. 7

Zlín: FMK UTB 2007, stran 172, ISBN 978-80-7318-634-0

Jirásek , J.A.: Benchmarking a konkurenční zpravodajství – souměření a soupeření. Praha: Profess Consulting, 2007, stran 119, ISBN978-80-7259-051-3

4.


IMK- KONKURENCE 2

ZNALOSTNÍ EKONOMIKA – ZNALOSTNÍ SPOLEČNOST

1.Informační společnost a její charakteristické rysy

2. Znalostní společnost a znalostní ekonomika

Užívání spojeno s P.Druckerem a jeho knihou The Age of Discontinuity 1968

Tradiční mikroekonomický přístup: produkt je závislý na efektivním využívání surovin, práce a kapitálových statků – výr. prostředků. Důležitá role – využití kombinace výrobních faktorů – technologie.

5.


IMK- KONKURENCE 2

ZNALOSTNÍ EKONOMIKA • Zdůraznění role znalostí, technologických a informačních

předpokladů – know-how pro rozvoj ekonomiky.

• Informace a znalost jejich používání je důležitější, než vše ostatní.

• Podmínka efektivity – úroveň vzdělání a kvalita vzdělávacího systému v dané zemi.

Rozvoj znalostní ekonomiky ovlivňují především:

1. Míra globalizace hospodářství – otevřenost ekonomiky, mezinárodní spolup.

2. Budování sítí firem, posilování propojení národních ekonomik

3. Intenzita využívání informací a znalostí v procesech ekonomických a procesech s ekonomikou spjatých, včetně MK

6.


IMK- KONKURENCE 2

Znalostní ekonomika vytváří vysoce efektivní export.

Někdy pojem nová ekonomika – charakterizuje především strukturální změny ekonomiky USA, související s technologickým pokrokem.

ČTYŘI TYPICKÉ RYSY NOVÉ EKONOMIKY

1. Vysoká přidaná hodnota, kterou přinášejí zboží a služby související se znalostmi a vzděláním. Namísto hmotného objemu roste význam služeb a nehmotných aktiv

2. Výrazně se zvýšil prostor pro aktivní firmy – IT = nástroj rychlých a účinných změn-výroby, obchodu, komunikace, styku s odběrateli a dodavateli

3. Nová ekonomika a IT – výrazně omezila geografické vzdálenosti. Např. výzkumné týmy nejsou na jednom místě, ale tam, kde to je nejvýhodnější a komunikují IT.

7.


IMK- KONKURENCE 2

BIO výzkumníci – v mateřské organizaci fyzicky přítomni,

IP výzkumníci – zcela jinde, spojení IT – úspora nákladů – stěhování, rodiny, bydlení, výše platů, sociální vazby výzkumníka zachovány, atd.

4. Výrazné omezení zprostředkovatelů

Získání služeb a produktů prostřednictvím internetu – letenky, hotely, výrobky.

8.


IMK- KONKURENCE 2

POZITIVNÍ NABÍDKOVÉ ŠOKY

VÝRAZNĚ MĚNÍ HOSPODÁŘSTVÍ – CCA 2x-3x ZA STO LET

90.léta 19. stol.- rychlý rozvoj zpracovatelského průmyslu

40.-50. léta 20. stol – masová velkovýroba a rozvoj nadnárodních společností

90. léta – rozvoj IT

V průběhu doby se pozitivní stimuly nabídkového šoku vyčerpávají. Zatím vše v zásadě funguje od 90.let.

CO MŮŽE BÝT DALŠÍ??

9.


IMK- KONKURENCE 2

MODUL VYBRANÉ KLÍČOVÉ UKAZATELE GDP na jednoho obyvatele podle kupní síly Přidaná hodnota ve službách, ve zpracovatelském sektoru a IT Produktivita práce na jednoho zaměstnance Podíl obratu ZO Vývoz IT zboží

1.IT A GLOBALIZACE

Část zprac.průmyslu kontrolovaná ze zahraničí Investice podniku do výzkumu a vývoje Počet uplatněných patentů, totéž v IT Podíl inovativních firem ve zprac.prům. a službách

2.INOVACE

Podniky, které změnily strukturu Výdaje na IT Vliv inovací na tržní podíl Počet web hostingu Náklady na internet E-commerce Počet nově vytvořených firem

3.CHARAKTERISTIKA A VÝKONNOST

Investice do Ventura kapitálu Vliv ukazatele z bodu 1 Míra hospodářské aktivity obyvatelstva Rovnováha veřejných financí Energetická náročnost ekonomiky Emise skleníkových plynů Nerovnost v rozdělování důchodů

4.MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

KVANTIFIKACE NOVÉ EKONOMIKY – PODLE EUROSTATU

10.


IMK- KONKURENCE 2

Podíl prac. ve vědě a výzkumu na celkové pracovní síle Objem kooperací při inovacích Užití internetu ve firmách

5. KAPACITY A STRATEGIE FIRMY

Širokopásmový přenos informací 6. KAPACITY A STRATEGIE DOMÁCNOSTI

Použití internetu v domácnosti

Použití internetu jednotlivci Použití širokopásmového přenosu informací

domácnostmi 7. VEŘEJNÝ SEKTOR Lidské zdroje ve vědě a rozvoji technologií Podíl obyvatel se středním a vyšším vzděláním Pracovníci ve vědě a výzkumu, ve veřejném sektoru Počet mobilních telefonů na 1 obyvatele Podíl absolventů Ph.D. studia Podíl doktorandů v přírodních a technických vědách 8. VEŘEJNÁ SPRÁVA Veřejná podpora inovací realizovaných v soukr.

společnostech Podíl veřejných výdajů na hrubých domácích výdajích do

vědy a výzkumu Služby veřejné správy on-line

11.


IMK- KONKURENCE 2

VRAŤME SE ZPĚT A PODÍVEJME SE, KDE VŠUDE MOHOU IMK NALÉZT POLE PŮSOBNOSTIA PŘISPĚT K DYNAMICE NOVÉ EKONOMIKYA KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY

12.


IMK- KONKURENCE 2

Globalizace – slovo, které proniká životem každého z nás, podnikáním, politikou, současná podoba všeho, co nás obklopuje.

Současné projevy globalizace mají dva stěžejní rysy:

glokalizace – tedy velmi „agresivní“ konkrétní formy projevu globálních procesů ve zcela konkrétních lokalitách a naopak, velmi „energetické“ prosazování specifických a originálních lokálních impulsů v globálním rozměru,

selekce – veškeré ekonomické, sociální, politické aj. procesy globálního charakteru prosazují přirozený výběrový princip jak mezi regiony, tak mezi podnikatelskými subjekty, vysokými školami atd.

13.


IMK- KONKURENCE 2

Podnikatelské subjekty se hierarchicky „zatřiďují do sfér globálního vlivu“:

globální pilotní firmy (globálně „ovládající“ podnikatelský svět),

satelitní firmy (dosahující efektivního chování jako „ovládaná obsluha“ globálních pilotních firem)

firmy periferní typu pracující-podnikatel, lokální firma apod. (nemající valného vlivu v globální podnikatelské soutěži).

Evoluce vývojovou řadu podnikání a organizací současné doby se završuje tzv. inteligentní firmou, která se vyznačuje intelektuální a emoční (niterně motivační) sebereflexí (identifikací), organickým (geneticky kodifikovaným) vývojem materiálního, nemateriálního a zvláště intelektuálního potenciálu

14.


IMK- KONKURENCE 2

Firma na materiální bázi

Firma na informační bázi

Firma na bázi znalostí

Učící se firma

Inteligentní firma

VÝVOJOVÁ SPIRÁLA INTELIGENTNÍ FIRMY

15.


IMK- KONKURENCE 2

Zdeněk Mikoláš - MK a konkurence – Monografický sborník č. 7Pavlů, D. et al – str.11

„Podnikatelským „ideálem“ a konceptem soudobého podnikání je tedy „inteligentní konkurenceschopná firma“, která dosahuje svým chováním v konkurenčním prostředí kladné synergické efekty díky tomu, že její přidaná hodnota je tvořena vyprodukovanou přidanou hodnotou (nejen v ekonomickém rozměru, ale též v sociálním, ekologickém, polickém či vojensko-mocenském apod. smyslu) vlastními silami a absorbovanou přidanou hodnotou od méně „inteligentních“ podnikatelských i nepodnikatelských (satelitních aj.) subjektů “.

16.


IMK- KONKURENCE 2

INTELIGENTNÍ PODNIKÁNÍ

Zejména lidský potenciál se stává nejvýznamnějším zdrojem rozvojového kapitálu inteligentní firmy. Člověk a člověkem generované nemateriální „produkty“ jako filozofie, mise, vize, politika, strategie, taktika, know-how, goodwill, loajalita apod. představují skutečnou sílu a základnu konkurenceschopnosti firmy.

17.


IMK- KONKURENCE 2

Inteligentní firma není založena na geniálnosti své struktury a aktiv, ale na schopnosti využití vlastního intelektuálního potenciálu a potenciálu svého prostředí Podmínkou nutnou k dosažení této vývojové fáze podnikání je schopnost se učit.

Jak byste tuto schopnost vyložili?

Inteligence je však něčím rozvinutějším než učení se. Je to schopnost a dovednost využití prostředků myšlení k tvorbě zcela nových pohledů na sebe a své prostředí na základě procesu učení a poučení se.

18.


IMK- KONKURENCE 2

Úspěch inteligentní firmy je koncentrován do tří úrovní:1. firemní prestiž

2. originální know-how3. možnosti rozvoje znalostního potenciálu

Komunikace z praktického hlediska podnikatelského subjektu je: • základní schopnost, podstata aktivity organizace, • prostředek k ovlivňování lidí, nástroj k provádění změn chování, • prostředek sdílení společné vize, prostředek sdělování identity a hodnot firmy, • prostředek vytváření dobrých vztahů v organizaci a její

otevřenosti,•prostředek budování důvěry, předpoklad učení druhých i sama

sebe, umění, které se lze naučit atd.

19.


IMK- KONKURENCE 2

Pojem konkurence má širší záběr, a to nejen ekonomický, ale rovněž sociální, kulturní, etický, politický atd. V podnikání nelze opomíjet žádný pohled na konkurenci, i když ekonomické hledisko je stěžejní.

Konkurence je vztah dvou a více subjektů (konkurentů).

20.


IMK- KONKURENCE 2

Konkurent, aby vůbec mohl vstoupit do konkurenčního vztahu,

musí však splňovat minimálně dva předpoklady:

1. musí být „konkurenční“, tedy musí mít konkurenceschopnost, resp. musí disponovat konkurenčním potenciálem

2. musí mít „konkurenční“ zájem, tedy musí chtít vstoupit do konkurence, tedy musí disponovat specifickým potenciálem, tj. podnikavost (pokud hovoříme o konkurenci v podnikání).

21.


IMK- KONKURENCE 2

Pojetí konkurenčních sil M. E. Portera rozvijí ve vztahu k formování konkurenční strategii firmy J. Jirásek

Ve své koncepci vymezuje dva „okruhy“ sil – vnitřní a vnější.

Mezi vnější síly řadí: dodavatelé, odběratelé (spotřebitelé), možní noví konkurenti, možné nové výrobky, akcionáři (vlastníci), zaměstnanci, stát, místní správa, banky.

Vnitřní konkurenční síly firmy zahrnují: vnitřní schopnosti, síly a slabiny firmy, ale též projev vnější rivality konkurentů firmy, růstové nebo omezující zájmy firmy (tzn. absorbování a transformaci vnějších příležitostí a ohrožení ve vnitřním prostředí, resp. mikro-prostředí firmy). Z modelu konkurenční strategie J. Jiráska je vidět určité rozšíření rozsahu konkurenční sil a zejména rozšíření pojetí „strategického“ potenciálu firmy o reflexi působení vnějších sil v jejím vnitřním prostředí.

22.


IMK- KONKURENCE 2

P.Kotler rozeznává čtyři pozice konkurence- čtyři strategie.1. Vedoucí firma na trhu - dodavatel, který má dominantní nebo velké postavení na trhu (kupř. zaujímá minimálně 40 %). vede trh a určuje tržní podmínky. Předbíhá ostatní konkurenty změnami cen, zaváděním nových výrobků, reklamou, atd.2. Tržní vyzyvatel – nachází se na druhé, třetí nebo až čtvrté pozici. Firma má také výrazné postavení na trhu a obvykle využívá ofenzivní strategii. Hledá slabá místa ve službách nebo cenách konkurenta a pak útočí. Uvedená strategie je obvykle změřena na malé a střední firmy, ale někdy může působit i na velkou firmu.3. Následovatel snaží se vyhýbat konkurenčním bojům a následuje vedoucí firmu s novými výrobky, zlepšováním služeb a cenovými změnami.4. Výklenkář - zaměřují na výklenky – niky - na trhu. Znamená to, že se snaží o pokrytí těch částí trhu, na které velcí dodavatelé zapomínají. Výklenkáři se rovněž vyhýbají konkurenčním střetům a snaží se zaměřit na určitý segment trhu, geograficky vymezenou skupinu zákazníků nebo na specifický typ výrobku.

JAK TYTO SUBJEKTY KOMUNIKUJÍ?

23.


IMK- KONKURENCE 2

Udržení v konkurenci je ovlivněno rozsahem soutěžení (který může začínat uspořádáním výrobku v prodejnách, přes ceny produkce, rychlost dodávek atd. a končit motivací vedoucích a prodejců). Zdůraznění role psychiky a „vnitřního napětí“, seberealizace lidí, význam balení, značky, image atd. v konkurenční soutěži.

Musí se vytvářet „osobnost“ podniku, tedy corporate indentity, která je určena třemi faktory:

Corporate Design („obraz“ podniku)Corporate Communication (komunikace podniku)Corporate Behavior (chování podniku).

Souvislosti identity firmy s její kulturou, klímatem, úrovní komunikace, organizační etikou, image, goodwillem a hodnotou podniku

24.


IMK- KONKURENCE 2

Veřejnost tyto „nehmatatelné“ znaky firmy shrnuje pod pojmy dobré (špatné) jméno nebo dobrá (špatná) značka. Pojem značka nemá tedy jen „právní rozměr“ ochrany zájmů firmy, ale je chápán rovněž jako prvek konkurenční strategie. To znamená, že prostřednictvím propagace, cenou, vlastnostmi výrobků, dodržování etiky podnikání atd. získává firma, resp. její značka, uznávanou pozici na trhu vzhledem k existujícím, srovnatelným a podobným značkám.

Konkurenční boj v současném globalizujícím se a turbulentním světě často opouští prostor ekonomiky a posouvá se do sféry politiky, moci, zřejmého či skrytého násilí, ekonomické nebo sociální či ekologické selekce apod.

Role IMK

25.


IMK- KONKURENCE 2

Hodnotu podniku a jeho konkurenceschopnost tedy nepředstavuje pouze suma účetně evidovaných aktiv či pasiv, ale jeho obraz vnímaný (v podobě značky, identity, integrity, image, goodwill apod.) jak jeho pracovníky, tak zákazníky, dodavateli, věřiteli, konkurenty, kupci, veřejností atd. Takto vnímaná firma je chápána jako úspěšná, zdravá a prosperující.

26.


IMK- KONKURENCE 2

(Trnka 2004) vymezil faktory ovlivňující konkurenceschopnost výrobce. Faktory jsou rozděleny na vnitřní a vnější.Vnitřní faktory:

výrobní procesy (výrobní technologie, časová organizace, prostorová organizace, metody a techniky zlepšování)výrobní prostředky (věková struktura, úroveň opotřebení, technický stav, pružnost, úroveň využití, úroveň automatizace)výrobní program (výrobek, různorodost sortimentu, kvalita, zásoby, úspory materiálu, úspory energií, technologičnost konstrukce)řízení (klima, pracovní prostředí, styly řízení, systém odměňování, pracovní motivace, vztah k životnímu prostředí)pracovníci (kvalifikace, produktivita, angažovanost, vztah k práci, mezilidské vztahy)informační systémy (náklady jednorázové, náklady provozní, funkčnost, uživatelská přívětivost, hardwarová a softwarová kompatibilita, bezpečnost, komplexnost)

Vnější faktory:zdroje, dostupnost, cena (lidi, pozemky, suroviny, energie)tržní okolí (marketingový mix, SWOT analýza),právní a administrativní pravidla (makroekonomické nástroje, globalizace, integrační procesy, regiony).

27.


IMK- KONKURENCE 2

Identita firmy je souborem vnitřních a vnějších znaků, které ji reálně (nikoli formálně) identifikují v prostředí. Jde o vlastní osobitost, nalezení vlastního JÁ firmy v okolním světě. Identita je nalezení a pochopení poslání, role a vlastního obrazu firmy. Identitu firmy lze vymezovat různými znaky

Pět následujících znaků zřejmě patří ke stěžejním:idea - nosná myšlenka, reprezentující podstatu existence firmy, která proniká

jako vize firmou a koncentrovaně vyzrává do podnikatelského záměru,totem – reprezentační místo ideje – lokalita, místo, objekt, který ztělesňuje ideu

do prostorové podoby, design – estetický, audiovizuální apod. obraz ideje rozvíjené totem a dalšími

znaky identity,rituál – chování, komunikace, procesy apod. odvozené z ideje a realizující její

obsah,inovace – proces přeměn ideje, totemu, designu, a rituálu do nových

vývojových forem.Identita firmy se stává v současné době stěžejním faktorem její

konkurenceschopnosti.

28.


IMK- KONKURENCE 2

Integrita firmy je dána její soudržností. Integrita zahrnuje dva protiklady firmy.

Na straně jedné její pružnost a dynamičnost je dána tím, že pracovníci či jednotlivé složky firmy mají svou vlastní identitu (osobitost).

Na straně druhé ale tuto individualizovanou identitu spojují s celkem, tzn. firmou, resp. firma se „svou“ aliancí, sdružením apod. Neexistuje-li jeden nebo druhý znak integrity, pak firma nebo seskupení firem se dostává do ekonomických a jiných problémů, až nakonec dříve nebo později dospěje k zániku.

29.


IMK- KONKURENCE 2

Mobilita je potenciálem (dispozicí) firmy v podobě schopnosti a možnosti reagovat na změny uvnitř i vně firmy. Mobilita se projevuje jako pohyb firmy v časoprostoru, jako přemisťování materiálních a nemateriálních prvků, vztahů a činností firmy, tudíž jde o schopnost a možnost firmy adaptovat se a vyvíjet s ohledem na její vnitřní a vnější podněty.

Suverenita charakterizuje postavení firmy v podnikatelském prostředí. Firma je suverénní, jestliže má reálnou (nikoli formální) možnost rozhodovat účelně a účinně o svém vývoji a má současně reálnou možnost tato rozhodnutí efektivně realizovat.

30.


IMK- KONKURENCE 2

Nové dimenze se v konkurenční soutěží firem projevují na trhu v různých podobách, kupř.:celkový design firmykultura firmy a její vnitřní klímacelkové chování firmy nebo seskupení firemkomunikace firmy vně a uvnitř firmyprodukty firmy a dynamismus jejich inovacíimage, goodwill firmy atd.

31.


IMK- KONKURENCE 2

Měkké parametry konkurenceschopnosti firmy

Mikro-prostředí: silné a slabé stránky firmy

Makro- a menzo- prostředí: příležitosti a ohrožení

KLIMA (interní subjektivní obraz firmy)

Interface prostředí

INTEGRITA

INTEGRITA MOBILITA

DESIGN

KUTURA CHOVÁNÍ

PRODUKT

KOMUNIKACE

morálka *

mravnost

SUVERENITA

GOODWILL (externí subjektivní odraz firmy)

etiketa *

image

Schéma: Mikoláš, str.22

32.


IMK- KONKURENCE 2

Mobilita

Suverenita

Integrita

Identita

ČAS

PROSTOR

SPOLEČNOST

PŘÍRODA

Zákazníci, obchodní partneři

Finance, finanční partneři

Znalosti,

inovace, lidé

Interní procesy,

technologie

Vize, strategie

firmy

MODEL SOUDOBÉ KONKURENCESCHOPNOSTI – MIKOLÁŠ str.24

33.


IMK- KONKURENCE 2

Vše předchozí se koncentruje do dvou pojmů:

moc (resp. míra moci – vyjádření mocenské pozice, konkurenční síly) - tvořená identitou, integritou a suverenitou firmy

mobilita (resp. schopnost a možnost změny) firmy,

resp. do syntetického pojmu konkurenční síla.

34.


IMK- KONKURENCE 2

Teprve moc (míra moci) firmy spojená s její mobilitou dává firmě „reálnou“ konkurenceschopnost, konkurenční sílu, reálnou naději na přirozenou existenci.

Jinými slovy řečeno: konkurenční potenciál (koncentrovaný do pojmu míra moci) a dynamika podnikání (koncentrovaná do pojmu mobilita) jsou reálnými znaky konkurenceschopnosti firmy.

35.


IMK- KONKURENCE 2

Všechny poznatky neplatí pouze pro podnikatelskou sféru.

Jsou platné v určitých modifikacích pro neziskové organizace, spolky, armádu, církve, instituce státní správy nebo regionální samosprávy atd.

Současně platí, že soudobá konkurenční síla firmy (organizace, instituce) a úspěch podnikání (resp. aktivity) „neleží“ jen na poli ekonomické moci a mobility, stále více se „obohacují“ o další mimoekonomické (zejména politické) dimenze, sociální, ekologické, psychologické aj. atributy.

36.


IMK- KONKURENCE 2

BENCHMARKINGPůvodně ryska na truhlářském stole – vzor míry, odtud převzali manažeři

Původ – soupeření XEROX a Japonci / vynálezce a epigoni, konkurence.

Možné cesty boje s japonskými výrobci – cena, dárky, instalace, instruktáže zdarma apod.

XEROX – odrazit soupeře, získat opět exkluzivitu.

Nákup japonských strojů, reinženýrink – zpětné inženýrství.

Porovnat co je lepšího a dokázat totéž. To je ale jen počátek, dočasný úspěch..

XEROX se rozhodl být lepší – v zásobování, opravách, údržbě.

Jenomže – Japonci díky technickému pokroku měli stroje bez údržby a oprav.

37.


IMK- KONKURENCE 2

JAPONCI a automobily TOYOTA – nejen štíhlá výroba ve srovnání s USA, ale idea trvale se měnícího podniku, jeho změny podle situace, pokroku, poptávky apod. Trvalé vylepšování procesu, zlepšovatelství, inovace.

Jack Welch – GE – General Electric: Kdo se blíží vašim výkonům kdekoliv ve světě, zvoní Vaším umíráčkem.

Pro zachování života firmy trvale platí:

Stálé porovnávání se světem – základní metoda řízení.

38.


IMK- KONKURENCE 2

Definice: benchmarking je standard – norma pro srovnávání měření a je soustředěn na porovnávání s přímými konkurenty.

39.


IMK- KONKURENCE 2

Best practices – porovnávání s nejlepšími praktikami

VÝKONY DNES A ZÍTRA PRODUKCE PROCESY ZDROJE ORGANIZACE SPOLEČNOST Výrobky a služby

Duševní Tělesné IT, umělá inteligence

Lidé Technika Znalosti materiály

Struktura Funkce styl

Celé podnikatelské prostředí

Zužitkování poznatků řízení, příprava lidí, reklama, ideologie, image

Jirásek, cit. dílo, str.14

40.


IMK- KONKURENCE 2

KAM PATŘÍ BENCHMARKING?

Tam, kde se rozhoduje o aktivitách na trhu, o politice vůči konkurenci, o inovacích, podnikovém vývoji: nejblíže vrcholovému řízení.

Rozvoj BENCH – vznik poradenských organizací:

Cizí pohled,

Zkušenosti s orientací na trhu

Sledování trendů výroby, spotřeby, poptávky, oboru, hledání nik,

Nová forma – stakeholding – GB – sdílení zájmu s lidmi vně subjektu

41.


IMK- KONKURENCE 2

Chyby BENCH –

• Formální práce s BENCH, která se nepromítá do vývoje, výroby, marketingu, komunikace.

• Sledování jen nejbližších konkurentů.

• Živnost BENCH – poradenství bez dopadů do procesů řízení

• Manažeři nedokáží přednosti konkurence interpretovat srozumitelně všem.

• Nedokáží lidi získat, nadchnout tak, aby se BENCH stal živou silou.

• Pokus GM a Toyoty – dokáží američtí dělníci podat japonský výkon? Závod ve Fremontu USA pod japonským vedením – ano, lepší než američtí dělníci, ale horší než japonští. Proč??

42.


IMK- KONKURENCE 2

Nelze vyvézt japonské sociální vztahy- úcta, respekt, obětavost, snaha pomoci firmě, skromnost, spolupráce, odpovědnost,

motivace.

Personalizace benchmarkingu.

Položte si otázku – uměli byste to?

43.


IMK- KONKURENCE 2

GLOBAL BENCHMARKING NETWORKBENCH SE STAL CELOSVĚTOVÝM ETALONEM VÝKONNOSTI A KVALITY PRODUKCE A PRODUCENTŮ

Stal se také celosvětovou sítí sledování kvality, u nás zastupuje ČR Česká společnost pro jakost.

44.


IMK- KONKURENCE 2

KONKURENČNÍ ZPRAVODAJSTVÍFIRMY POCHOPILY, ŽE KONKURENCI JE TŘEBA SLEDOVAT KONTINUÁLNĚ.

FIRMY se postupně naučily sbírat drobné informace, sledovaly konference, firemní tiskoviny, Dny nové techniky, veletržní vystoupení,

Dokonce existuje americká Společnost pro konkurenční zpravodajství: SOCIETY OF COMPETITIVE INTELLIGENCE PROFESSIONALS

Základní princip sledování konkurence – jako ve 2. světové válce.

Mozaika se skládá z drobných kamínků, které postupně vytvoří celý obraz.

45.


IMK- KONKURENCE 2

KONKURENČNÍ ZPRAVODAJSTVÍ - zdroje• Rejstříky, výroční zprávy

• Website, propagační a náborová literatura, ročenky, publikace v odborném tisku

• Výstřižková služba

• Obchodní informace, výsledky testů, obchodní rozhovory

• Přihlášky vynálezů

• Nákup a analýza konkurenčních výrobků

• Veřejné prohlídky – Dny otevřených dveří

• Spolupráce s vysokými školami

• Dostupné statistiky

• Přetažení konkurentových zaměstnanců

46.


IMK- KONKURENCE 2

Co znamená znát konkurenci?•Vlastnímu vedení ukázat, jak si stojíme

•Upozornit na možnosti postupu

•Vyslovit názor, jak se bránit konkurenci

Znalosti BENCH pomáhají s vysokou mírou pravděpodobnosti představit si:•Kroky konkurence v mnoha ohledech – výzkum, vývoj, výroba, lidé, financování, komunikace atd.

•Jak se bude chovat na trhu se svými výrobky

•Co by mohl vůbec udělat a co ne

47.


IMK- KONKURENCE 2

KONKURENČNÍ ZPRAVODAJSTVÍ SLEDUJE:• Hlavní charakteristiky oboru

• Kdo jsou konkurenti, kdo z nich je nejvýznamnější a proč: Silou? Inovacemi?

• Jaká je jejich současná a budoucí pozice?

• V čem jsou nejsilnější a nejzranitelnější

• Co o nich nevíme

• Co s největší pravděpodobností udělají v blízké a vzdálené budoucnosti

• Co máme dělat, abychom posílili své pozice

•Američané: je třeba si stoupnout do konkurentových bot.

48.


IMK- KONKURENCE 2

CESTY RŮSTU KONKURENČNOSTI PODLE M.PORTERA

Konkurenčnost v důsledku odlišení

Konkurenčnost v důsledku snížení nákladů, ceny

49.


IMK- KONKURENCE 2

Nejnověji pak – vliv radikálních inovací, které razantně mění způsob podnikání a vynucují si okamžitou změnu nebo zánik podniku

Světové žebříčky konkurenčnosti 2006:

1. USA

2. ČÍNA – HONGKONG

3. SINGAPUR

50.


IMK- KONKURENCE 2

Inovační produkty – nositelé růstu

Průzkum GFk ve více než 80 zemích - 2009• Světová krize nezastavila růst trhu se spotřební elektronikou, audio/video spotřebiči, fotografickými potřebami a telekomunikačními technologiemi.

• V roce 2009 spotřebitelé za tyto produkty utratí o 2 % více, přičemž celkové globální výdaje byly pro tento rok předpovězeny na 494 miliard EUR (706 miliard USD).

Japonsko je v současnosti díky 8% růstu obratu nejvíce expandující zemí,následují Afrika s 6% a Čína s 5% růstem. V severní Americe se očekává3% a v Evropě 5% pokles.

51.


IMK- KONKURENCE 2

Kontinuálnímu růstu se těší rovněž tři největší produktové kategorie. Mobilní telefony a televizory vzrostly co do hodnoty o 4 %, zatímco osobní počítače o 2 %.

U každé z těchto kategorií, které dohromady pokrývají 78 % celkového trhu, platí, že inovace je hlavním nositelem růstu.

Tento fakt potvrzují nové produkty, jako například telefony smart phones, televize s plochou obrazovkou a notebooky.

I menší produktové skupiny se pozitivně podílely na celkovém rozvoji.Například celosvětový objem odbytu Blu-ray přehrávačů by měl dlepředpovědi na tento rok vzrůst o 117 %, zatímco prodej přenosnýchnavigačních zařízení by se měl zvýšit o 17 %.

A to je stále ještě krize!!

52.


IMK- KONKURENCE 2

Spotřební elektronika v Evropě

Evropští spotřebitelé utratí v roce 2009 za spotřební elektroniku zhrubao 11 % méně. Ani velice povzbudivý tříciferný růst v oblasti Blu ray přehrávačů nestačí vyvážit klesající obrat v segmentu TV.

Celkově 50 % obratu bylo v první části roku dosaženo ve třech největších západoevropských státech.Na Německo připadá největší 19% podíl,Velká Británie s 16 % Francie s 15 %. Na zbytku prodejů se podílí dalších 24 evropských zemí.

53.


IMK- KONKURENCE 2

E VROPA

54.


IMK- KONKURENCE 2

EVROPA

55.


IMK- KONKURENCE 2

I V DOBĚ KRIZE JSOU INOVACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍM RŮSTOVÝM

FAKTOREM

INOVACE JAKO VÝSLEDEK BENCHMARKINGU, KONKURENČNÍHO

SOUPEŘENÍ

56.


IMK- KONKURENCE 2

DĚKUJI ZA POZORNOST

Documents

IMK – KONKURENCE - 2