Marta Nečadová

Ing. Marta Nečadová, Ph.D.

Mikroekonomie -příklady a úkoly 1. Úvod do studia ekonomické teorie 1. Mikroekonomie analyzuje : a) chování dílčích ekonomických subjektů b) faktory vyvolávající poruchy celé ekonomiky c) procesy hospodářské politiky odstraňující negativní důsledky hospodářského cyklu d) tvorbu cen ve firmách e) platí a) i d) současně 2. Ekonomická věda zkoumá : a) bohatství b) směnu mezi domácnostmi a firmami c) chování a rozhodování domácností a firem v ekonomickém životě d) alokaci vzácných zdrojů k produkci užitečných statků e) zkoumá vše výše uvedené 3. Pozitivní ekonomie : a) hodnotí a popisuje ekonomickou realitu b) popisuje fungování ekonomiky a odhaluje zákonitosti tohoto fungování c) vytváří vize dokonalejší společnosti a ekonomiky d) pouze ekonomickou realitu hodnotí e) platí c) a d) současně 4. Normativní ekonomie : a) se snaží hrát aktivní roli v ekonomickém systému b) zahrnuje etiku a hodnotové soudy c) vytváří vizi dokonalejšího ekonomického systému d) klade si otázky "jaká ekonomická realita je" a současně "jaká by být měla" e) všechny odpovědi jsou správné 5. Pokud školné plus ostatní výdaje na studium na vysoké škole činí ročně 30 000 Kč a Vaší druhou alternativou je zaměstnání s ročním platem 180 000 Kč, pak náklady obětované příležitosti vašeho ročního působení na této škole jsou : a) 30 000 Kč b) 180 000 Kč c) 210 000 Kč d) 150 000 Kč e) nelze jednoznačně určit 6. Pokud školné plus ostatní výdaje na studium na vysoké škole činí ročně 30 000 Kč a Vaší druhou alternativou je zaměstnání s ročním platem 180 000 Kč, pak celkové ekonomické náklady vašeho ročního působení na této škole jsou : a) 30 000 Kč b) 180 000 Kč c) 210 000 Kč

Marta Nečadová

d) 150 000 Kč e) nelze jednoznačně určit 7. Klesající výnosy z variabilního vstupu práce při fixním množství půdy je možné nejlépe vysvětlit : a) poklesem celkové produkce b) kyselostí půdy c) tím, že nejdříve se obdělávají nejlepší půdy d) tím, že nejlepší dělníci jsou do zaměstnání najímáni přednostně jako první e) poklesem mezního výnosu (produktu) práce, protože každá nová jednotka práce má k dispozici méně půdy 8. Předpokládáme pouze dva výrobní faktory.Podle zákona klesajících mezních výnosů : a) s rostoucím objemem obou výrobních faktorů klesá celkový výstup b) s rostoucím objemem obou výrobních faktorů roste celkový výstup stále rychleji c) s rostoucím objemem obou výrobních faktorů roste celkový výstup stále pomaleji d) s rostoucím objemem variabilního výrobního faktoru roste celkový výstup stále pomaleji e) s rostoucím objemem variabilního výrobního faktoru roste celkový výstup stále rychleji 9. Který z následujících statků je vždy volným statkem ? a) pitná voda b) čistý vzduch ve městě c) silnice a dálnice d)písek v poušti e) vše výše uvedené 10. Za vzácný statek považujeme ten, který : a) byl vyroben b) byl vyroben a jehož množství je omezené c) je užitečný d) je užitečný a jehož množství je omezené e) se vyskytuje v omezeném množství Úkoly 1. Uvažujeme drobného pěstitele čočky, který hospodaří na stále stejné výměře půdy a se stejným technickým vybavením. Postupně zaměstnává stále více pracovníků. Jeho produkce však od určitého bodu roste stále pomaleji. Jedná se zde o případ klesajících výnosů z rozsahu ? Proč ? 2. Student ročně zaplatí za školné a další výdaje spojené s návštěvou univerzity 40 000 Kč. Vysvětlete, proč tato částka podhodnocuje korunovou hodnotu celkových ekonomických nákladů studia na univerzitě.Zahrneme do celkových ekonomických nákladů studia na univerzitě i výdaje na stravu? 3. Předpokládejte, že v rámci reklamy byla v supermarketu cena jahodových jogurtů Danone snížena na nulu. Vysvětlete, proč velká část spotřebitelů snažících se získat jogurty zadarmo bude neúspěšná. Dále objasněte, proč výsledkem nulových cen vzácných statků bude nevyhnutelně nedostatek těchto statků na trhu.

Marta Nečadová

4. Objasněte, proč je vzácnost univerzální vlastností ekonomických statků. Ilustrujte na příkladu bohatého miliardáře. Lze v souvislosti s tímto spotřebitelem také hovořit o vzácnosti (např. spotřeby volného času) ? 5. Uveďte příklady volných statků : a) které jsou produktem přírody, b) které jsou produktem výroby. Existují dnes vůbec nějaké statky, které můžete označit vždy za volné ? Zařadili byste volný čas mezi statky volné? Vysvětlete. Řešení kvízových otázek: 1. e, 2 e, 3. b, 4. e, 5.b, 6. c, 7. e, 8. d, 9. d, 10. d Řešení úkolů: 1. Ne, zde se jedná o případ zákona klesajících výnosů (klesající výnosy z jednoho variabilního - "proměnného" faktoru). Viz definice klesajících výnosů z rozsahu. 2. K reálným výdajům je třeba přičíst i tzv.náklady obětované příležitosti. Tyto náklady zohledňují hodnotu druhé nejlepší alternativy, které se student zřekl tím, že dal přednost studiu (např. příjem ze zaměstnání nebo hodnota volného času). Tyto alternativní náklady musíme přičíst k reálným peněžním výdajům (40 000) a tím získáme celkové ekonomické náklady ročního pobytu na universitě z hlediska studenta. Výdaje na stravu nezapočítáme do celkových nákladů studia na univerzitě, protože jde o náklady, které musíme vynaložit v každé situaci, tedy i v případě, že bychom nestudovali. Výdaje spojené se stravou jsou tzv. zapuštěné náklady. 3.Jogurt je vzácným statkem, jeho nulová cena způsobí převahu poptávky nad nabídkou (zadarmo si jogurt vezme i ten, kdo na něj dříve neměl či kdo ho nemá příliš rád). Nedostatek vzácných statků na trhu při jejich nulové ceně je nevyhnutelný, protože nulová cena není podnětem pro výrobce (aby tyto statky produkoval) a ani spotřebitelé nemají důvod "šetřit" na kupovaném (požadovaném) množství. 4. Vzácnost je obecnou vlastností ekonomických statků. I v souvislosti s miliardářem lze hovořit o vzácnosti. Např. volného času či peněz - má jich sice hodně, ale ne tolik, kolik by chtěl a "potřeboval" např. v souvislosti s odlišnou strukturou jeho spotřeby. Každý z nás je omezen délkou svého života. 5. a) např. písek či vzduch v poušti b) např. vedlejší produkty výroby (pokud by pro někoho byly užitečné) Těžko lze nějaký statek označit za statek vždy volný (vymezení je vždy relativní – záleží na místě a čase). Volný čas je pro většinu z nás obvykle ekonomickým (vzácným) statkem. Je "užitečný" a "vyskytuje se" v omezené míře.

Trh a tržní mechanismus 1. Princip neviditelné ruky trhu tvrdí, že: a) sledování vlastního zájmu vede k prospěchu pro všechny subjekty na daném trhu b) vláda musí podporovat ekonomickou aktivitu tak, aby přinášela nejlepší výsledky pro všechny c) vláda vydáváním zákonů působí jako neviditelný koordinátor trhů d) jednotlivci sledováním vlastních zájmů poškozují ostatní subjekty trhu e) žádná z odpovědí nepopisuje princip neviditelné ruky trhu

Marta Nečadová

2. Uvažujeme standardní graf nabídky a poptávky. Co se stane s cenou statku X, pokud dojde ke zdražení výrobního substitutu (alternativního výrobku) za jinak stejných podmínek? a) cena statku X klesne b) cena statku X vzroste c) cena statku X se nezmění d) nelze jednoznačně určit 3. Posun křivky poptávky vpravo může být vyvolán: a) poklesem příjmů spotřebitelů b) změnou preferencí ve prospěch daného statku (při dané ceně chtějí spotřebitelé nakoupit více než dříve) c) růstem ceny komplementárního zboží d) poklesem ceny substitučního zboží e) ničím z uvedeného 4. Posun křivky nabídky statku X vpravo může být vyvolán: a) růstem cen vstupů b) růstem ceny statku vznikajícího současně při výrobě X c) růstem ceny výrobního substitutu d) rozhodnutím o omezení dovozu statku X e) ničím z uvedeného 5. Poptávka je určena rovnicí P = 60 – 2Q a nabídka je určena rovnicí P = 15 + Q. Rovnovážná cena a množství jsou: a) P = 40, Q = 10 b) P = 30, Q = 15 c) P = 20, Q = 5 d) P = 20, Q = 20 e) P = 10, Q = 25 6. Který z následujících faktorů nezpůsobí změnu nabídky (posun nabídky) českých automobilů Škoda Super (za jinak stejných podmínek)? a) výše mezd b) změny ve výrobní technologii c) cena automobilu Škoda Superb d) cena pneumatik e) cena benzínu 7. Který z následujících faktorů nezpůsobí pokles poptávky (posun doleva) po českých automobilech Škoda Superb (za jinak stejných podmínek)? a) růst ceny benzínu b) pokles ceny zahraničního automobilu ve stejné cenové kategorii c) růst ceny pneumatik d) růst mezd v automobilkách e) pokles jízdného v prostředcích hromadné dopravy 8. Je dána fixní nabídka krůtích řízků. Zvýšení ceny kuřecích řízků jako dokonalého substitutu bude mít za jinak stejných podmínek tendenci: a) snížit cenu krůtích řízků

Marta Nečadová

b) zvýšit cenu krůtích řízků c) posunout křivku poptávky po krůtích řízcích doleva d) posunout křivku nabídky krůtích řízků doprava e) neplatí žádná z nabídek

9. Zavedení maximální ceny statku X, která je nižší než rovnovážná cena, povede (za jinak stejných podmínek), v modelu poptávkově - nabídkové analýzy k: a) převisu poptávaného množství tohoto statku nad množstvím nabízeným b) převisu nabízeného množství tohoto statku nad množstvím poptávaným c) nedostatku této komodity na trhu d) „vyčištění“ trhu na vyšší úrovni nabídky i poptávky e) platí nabídka a) + c) současně

10. Zavedení minimální ceny statku X, která je vyšší než rovnovážná cena, povede (za jinak stejných podmínek), v modelu poptávkově - nabídkové analýzy k: a) převisu poptávaného množství tohoto statku nad množstvím nabízeným b) převisu nabízeného množství tohoto statku nad množstvím poptávaným c) „vyčištění“ trhu na vyšší úrovni nabídky i poptávky d) přebytku této komodity na trhu e) platí nabídka b) + d) současně 11. Když známe jednotlivé individuální poptávkové křivky, získáme tržní poptávkovou křivku jako : a) vertikální součet individuálních poptávkových křivek b) horizontální součet individuálních poptávkových křivek c) průměr individuálních poptávkových křivek d) součet poptávaných množství všech spotřebitelů při různých cenách e) platí nabídka b) a d) Úkoly 1. Rozhodněte, zda níže uvedená tvrzení (za jinak stejných podmínek)jsou pravdivá (P) nebo nepravdivá (N).Znázorněte graficky.

a) Neúroda chmele na Žatecku zvýší ceny sladovnického ječmene (chmel a ječmen jsou

komplementy při výrobě piva) b) Neúroda chmele povede k poklesu poptávky po tuzemském pivu a k poklesu ceny tohoto

piva c) Neúroda chmele způsobí, že stejné množství piva budou pivovary ochotny nabízet při

vyšší ceně za láhev d) Růst DPH v restauračních službách sníží cenu skleněných půllitr ů (skleněné půllitry jsou

komplementy k točenému pivu) e) Růst DPH v restauračních službách sníží cenu lahvových piv prodaných v supermarketu

(točené a lahvové pivo jsou substituty) f) Móda dlouhých džínových sukní sníží cenu bavlny a zvýší ceny vzorovaných punčoch a

vlněných sukní g) Obava z nemoci šílených krav sníží ceny vepřového masa a drůbežího masa h) Obava z nemoci šílených krav sníží cenu kravské kůže a kravských rohů (kůže a rohy jsou

produkty, vznikající při výrobě hovězího masa) i) Obava z ptačí chřipky zvýší cenu vepřového masa

Marta Nečadová

2. Ilustrujte (předpokládáme jinak stejné podmínky): a) Předpokládejme, že v důsledku příznivých klimatických podmínek se urodilo více jablek než obvykle.Znázorněte graficky. b) Jak nadúroda jablek ovlivní trh listového těsta? c) Jak se změní cena jablečných závinů? d) Jaký vliv bude mít nadúroda jablek na cenu marmelád? e) Jaký vliv bude mít nadúroda jablek na cenu zavařovacích sklenic?

3. Ilustrujte (předpokládáme jinak stejné podmínky): Vliv poklesu ceny carvingových lyží na trh snowboardů, pokud a) jsou lyže a snowboardy substituty ve spotřebě b) jsou lyže a snowboardy substituty ve výrobě (alternativní výrobky) 4. Ilustrujte (předpokládáme jinak stejné podmínky): Vliv poklesu ceny digitálních fotoaparátů a) na ceny barevných filmů b) na ceny klasických fotografií c) na poptávku po klasických fotoaparátech d) na poptávku po videokamerách 5. Poptávku po obilí lze zapsat rovnicí: P = 100 –Q, nabídku obilí rovnicí: P = 2Q – 110. Vláda stanovila nákupní cenu 40 EUR za metrický cent a zavázala se vykupovat veškeré přebytky obilí vzniklé při této ceně. Jaké náklady budou spojeny s odkupem obilí? 6. Určete rovnovážnou cenu a množství na trhu, pokud znáte následující údaje. Poptávka je dána funkcí P = 50 – Q a nabídka je popsána tabulkou: Cena 10 15 20 25 Množství 10 20 30 40 7. Běžná cena 1m2 bytové plochy v Praze je 30 000 Kč. Usnadnění úvěrových podmínek snížilo úroky placené z hypotéčních půjček. S pomocí poptávkově - nabídkové analýzy odhadněte dopad na cenu bytů v Praze. 8. Použijte poptávkově – nabídkovou analýzu k vysvětlení odlišných cen za pronájem rekreačních chat na Slapech v zimě a v létě a k vysvětlení odlišných cen jahod na začátku léta a v zimě. Proč je cena za pronájem chat v letě vysoká a cena jahod nízká? Řešení kvízových otázek: 1.a, 2.b, 3.b, 4.b, 5b, 6.c, 7.d, 8.b, 9.e, 10.e, 11.b Řešení úkolů: 1. a) N, b) N, c) P, d) P, e) N, f) N, g) N, h) N, i) P 2.a) růst nabídky na trhu jablek, b) růst poptávky po listovém těstě, c) cena klesne, d) cena klesne, e) cena vzroste 3. a) pokles poptávky po snowboardech, b) růst nabídky snowboardů 4. a) pokles ceny v důsledku poklesu poptávky, b) pokles ceny v důsledku poklesu poptávky, c) pokles ceny v důsledku poklesu poptávky, d) nemá vliv 5. Pokud trh není regulován, rovnovážná cena = 30, rovnovážné množství = 70. Pokud je stanovena minimální cena p = 40, potom bude poptáváno 60 metrických centů obilí a

Marta Nečadová

nabízeno bude 75 metrických centů obilí. Náklady státu spojené s odkupem přebytečného obilí tedy budou 600 EUR. 6.rovnovážná cena = 20, rovnovážné množství = 30 7. Růst ceny bytů v důsledku růstu poptávky v krátkém období, v dlouhém období poroste nabídka bytů a záleží na tom, jestli rychleji roste poptávka či nabídka. 8. V létě kulminuje spotřeba jahod i chat.V případě jahod dojde v létě k posunu nabídky doprava (zvýšení), což vede k nižší ceně a vyššímu spotřebovávanému množství jahod. U chat v létě roste poptávka (posun doprava), což způsobí růst ceny i množství chat.

Cenová elasticita poptávky 1. Hodnota EPD = 0,2 znamená, že procentní změna množství při 5 % změně ceny bude : a) 0,2

b) 2,5

c) 5

d) 1

e) ze zadaných údajů nelze určit

2. Je-li poptávka po botách cenově jednotkově elastická, potom: a) boty budou pravděpodobně levné

b) pokles jejich ceny povede ke vzrůstu spotřebitelských výdajů na ně

c) koeficient cenové elasticity poptávky po nich bude nula

d) jsou pravděpodobně velmi poptávané a žádané

e) vzrůst jejich cen nebude vůbec redukovat spotřebitelské výdaje na ně 3. Firma CA vyhlásila 50 % slevu oděvů. Jejich prodané množství vzrostlo o 200 %. Cenová elasticita poptávky po oděvech tedy byla : a) 0,25 b) 0,5 c) 1 d) 4 e) nelze určit 4. Při ceně 10 korun se nakupuje 1000 výrobků za 1 den; při ceně 50 korun se nakupuje 500 výrobků za 1 den. Koeficient cenové elasticity poptávky bude : a) 0,1 b) 0,5 c) 0,8 d) 1 e) 1,5 5. Které z následujících tvrzení platí pro případ neelastické poptávky ? a) procentní pokles ceny je menší než procentní růst objemu prodejů (prodaného množství), takže přes pokles ceny, TR roste b) procentní pokles ceny je větší než procentní růst objemu prodejů (prodaného množství), takže pokles ceny vede k růstu TR

Marta Nečadová

c) procentní pokles ceny je menší než procentní růst objemu prodejů (prodaného množství), takže pokles ceny vede k neměnnému TR d) procentní pokles ceny je větší než procentní růst objemu prodejů (prodaného množství), takže pokles ceny vede k poklesu TR e) žádná z možností není správná 6. Která z uvedených poptávkových křivek bude pravděpodobně nejméně cenově elastická ? Poptávková křivka : a) všech automobilů střední třídy b) Škody Superb c) Opelů d) Fabií e) Fiatů 7. Který z následujících faktorů determinuje cenovou elasticitu poptávky ? a) množství a dostupnost substitutů daného statku b) luxusnost či nezbytnost daného zboží c) procento příjmu vydávané na dané zboží d) délka časového období e) všechny varianty jsou správné 8. Spotřebiteli X chutná pouze pravá Plzeň a nemá rád Budvar (bolí ho z něj hlava). Spotřebitel Y není schopen mezi těmito druhy piv rozlišovat. Pravděpodobně elastičtější poptávka po pivu bude : a) u spotřebitele X b) u spotřebitele Y c) poptávka bude z hlediska elasticity u obou stejná d) u spotřebitele, který piva kupuje méně e) na základě zadaných informací nelze určit Úkoly 1. Dokonale elastická poptávka je ilustrována horizontální přímkou. Tato přímka ilustruje jeden z krajních případů elasticity (EPD roven nekonečnu). Tento případ popisuje tvrzení (zatrhněte správné) : a) Jakákoliv změna ceny (v určitém cenovém rozmezí) vůbec neovlivní poptávané množství. b) Sebemenší zvýšení ceny nad úroveň určenou poptávkovou přímkou by vyvolala pokles nákupů na nulu. Uveďte příklad takové poptávky. 2. Dokonale cenově neelastická poptávka se kreslí jako vertikální přímka (hodnota EPD je nula). Které z výše uvedených tvrzení (viz příklad 1) popisuje tento případ ? 3. Pacient si musí kupovat určité množství léku na předpis, ale ne více než je toto dané množství. Je ochoten za lék zaplatit jakoukoli cenu. Načrtněte tvar poptávkové křivky pacienta a určete její sklon a hodnotu koeficientu cenové elasticity. 4. Nechť koeficient cenové elasticity poptávky po melounech je v jisté zemi O,6. Vypočtěte, jakou změnu v poptávaném množství způsobí pokles jejich ceny o 20 %.

Marta Nečadová

5. a) Hodnota koeficientu cenové elasticity poptávky po náramkových hodinkách je 0,5. Nechť se cena hodinek zvýší o 30 %. Vypočtěte procentní změnu v poptávaném množství a odhadněte vliv zdražení na příjem prodejců hodinek. b) Hodnota koeficientu cenové elasticity poptávky po vstupném do kina je 3,5. Vypočtěte vliv 30 % zvýšení ceny vstupného na procentní změnu v poptávaném množství a odhadněte důsledek zvýšení ceny na příjmy provozovatelů kin. (V obou případech uvažujte hodnotu koeficientu EPD v absolutní hodnotě - tedy jako kladné číslo; hodnoty EPD zde uvedené jsou pouze ilustrační). 6. Předpokládejte, že poptávka je v určité situaci cenově "elastičtější" než v jiné. Určete : a) jakou změnu v nákupech způsobí zvýšení ceny ? b) jakou změnu v nákupech způsobí snížení ceny ? 7. Rozhodněte, jestli je poptávka v popsaných případech elastická nebo neelastická. Svá řešení zdůvodněte. a) 10 % snížení ceny přineslo 5 % nárůst množství peněz, které lidé utrácejí na nákup tohoto statku b) 10 % snížení ceny statku zapříčinilo 5 % zvýšení nakupovaného množství uvažované komodity 8. Předpokládejte, že celkové tržby tyrolských vinařů z prodeje vína odrůdy Tramín v Tyrolsku vzrostly o 10 % v roce, kdy celkové množství prodaných lahví vína kleslo v důsledku neúrody o 10 %. a) Co byste řekli o cenové elasticitě poptávky po víně ? b) Znamená to, že menší množství vína je více "hodnotné" než větší ? Vysvětlete. c) Objasněte pomocí cenové elasticity toto tvrzení : "Rekordní sklizeň přinese vinařům snížení příjmu". 9. Jste obchodníkem prodávajícím banány, pomeranče, jablka, hrušky, citrony a broskve. Cenové elasticity tržní poptávky u jednotlivých komodit odhadujete takto : Banány 1,0 Pomeranče 1,5 Citrony 0,8 Jablka 0,75 Hrušky 2,0 Broskve 3,00 Protože jste se dostali do vážných finančních obtíží, potřebujete co nejvíce a co nejrychleji zvýšit tržby. a) Jaká bude vaše cenová strategie u jednotlivých druhů ovoce, jste-li obchodníkem na dokonale konkurenčním trhu ovoce ? b) Jaká bude vaše cenová strategie, pokud jste nedokonale konkurenčním prodavačem tohoto ovoce? 10. Jana má ráda plnotučný jogurt a domnívá se, že nízkotučný nemá žádnou chuť. Martina není schopna nalézt rozdíl. Čí poptávka po plnotučných jogurtech bude pravděpodobně cenově elastičtější ? Proč? 11. Určete, jestli je poptávka v popsaných případech dokonale elastická (DE), elastická (E), jednotkově elastická (JE), neelastická (NE), dokonale neelastická (DNE). a) Denně vypiji čtyři šálky kávy bez ohledu na její cenu. b) Každý měsíc utratím za kávu právě 200 Kč, i když se cena kávy mění. c) Pokud cena kávy klesne o 2 %, zvýším nakupované množství právě o 2 %. d) V důsledku neúrody se cena kávy zvýšila o 10 % a tržby z prodeje kávy vzrostly také o 10 %.

Marta Nečadová

e) V důsledku neúrody se cena kávy zvýšila o 5 % a prodané množství kleslo o 6 %. f) Při ceně 10 Kč za šálek kávy koupím jakékoliv množství, maximálně však 10 šálků. g) V důsledku neúrody kávy se její cena zvýšila o 5 % a tržby z prodeje klesly o 2 %. Řešení kvízových otázek: 1.d, 2.b, 3.d 4.b,5.d,6.a,7.e,8.b Řešení úkolů: 1. b , 2. a 3. Křivka je dokonale neelastická - rovnoběžná s osou y (EPD = 0), její sklon (resp. směrnice) je roven nekonečnu. 4. růst poptávaného množství o 12 % (0,6 = x/0,2), x = 0,12 5. a) pokles množství o 15 %; neelastická poptávka znamená, že při růstu ceny celkový příjem prodejců (veličina TR) roste b) pokles množství o 105 %; poptávka je elastická, což znamená, že zvýšení ceny vede k poklesu celkového příjmu (TR) provozovatelů kin 6. a) větší snížení nákupů b) větší zvýšení nákupů 7. a) elastická (výdaje rostou s poklesem ceny) b) neelastická (procentní změna ceny je větší než procentní změna množství) 8. a) poptávka po víně je cenově neelastická - pokud celkový výnos (příjem) vzrostl o 10 %, když prodané množství kleslo o 10 %, musela cena vzrůst o více než o 10 % b) rozhodně ne pro spotřebitele vína, také ne pro jednotlivé vinaře, kteří by vždy preferovali větší úrodu k prodeji - ale pro vinaře jako celek lze říci, že ano (za nižší celkovou úrodu lze získat vyšší peněžní příjem) c) poptávka je neelastická, vyšší úroda sníží více cenu a TR (celkový příjem) klesne 9. a) na dokonale konkurenčním trhu ovoce jednotlivý prodávající nemůže ovlivnit tržní cenu produkce - musí respektovat tržní ceny všech komodit (snažím se ale prodávat co největší množství) b) broskve nejvíce zlevním (z toho však neplyne,že budou nejlevnější !), pomeranče a hrušky zlevním o něco méně; citrony a jablka zdražím ; cenu banánů nechám beze změny (viz vztah cenové elasticity a příjmu - snaha maximalizovat TR u jednotlivých komodit) 10. Cenově elastičtější bude pravděpodobně poptávka Martiny, protože při malém zvýšení ceny plnotučných jogurtů dá ihned přednost nízkotučným (u Martiny jsou "bližší a dostupnější" substituty plnotučných jogurtů). 11.a) DNE, b) JE, c) JE, d)NE, e) E, f)DE, g) E.

Chování spotřebitele a formování poptávky 1. Spotřebitel bude nakupovat optimální množství dvou statků A a B, pokud: a) z nákupu zboží A bude mít stejný užitek jako ze zboží B b) z nákupu poslední jednotky zboží A bude mít stejný užitek jako z nákupu poslední jednotky zboží B c) každá koruna nákupu zboží A mu přinese stejný užitek jako každá koruna nákupu zboží B d) poslední koruna nákupu za zboží A mu přinese stejný užitek jako poslední koruna vydaná za zboží B e) poslední koruny vydané na nákup zboží A i B nepřinesou zvýšení užitku spotřebitele

Marta Nečadová

2. Jestliže spotřebitel v průběhu dne spotřebovává jednu tabulku čokolády za druhou a nejí nic jiného, postupně zjišťuje, že : a) neustále klesá jeho celkový užitek b) neustále roste jeho mezní užitek c) současně neustále roste jeho celkový i mezní užitek d) roste jeho mezní užitek, zatímco celkový klesá e) roste celkový užitek, zatímco mezní roste a pak klesá 3. Jestliže cena pomerančů klesne, spotřebitel bude pravděpodobně kupovat : a) méně pomerančů, takže jeho mezní užitek stoupne b) méně pomerančů, takže jeho mezní užitek klesne c) více pomerančů, takže jeho mezní užitek vzroste d) více pomerančů, takže jeho mezní užitek klesne e) neplatí žádná varianta 4. Zákon klesajícího užitku znamená, že : a) s rostoucím množstvím spotřebovaného statku dodatečné uspokojení ze spotřeby klesá b) celkové uspokojení člověka s dodatečnou spotřebou zboží neustále roste c) celkové uspokojení s růstem spotřeby vždy klesá d) s růstem příjmů roste spotřeba všech statků e) osobní uspokojení s rostoucí příjmem neustále roste Úkoly 1. Může být současně TU kladný a MU záporný ? Pokud ano, načrtněte příslušné grafy a vysvětlete. 2. Jestliže je mezní užitek nějaké komodity nulový, co můžeme říci o příslušném celkovém užitku ? 3. Cena X je 1,5 EUR. Cena Y je 1 EURO. MUy je 3 EURA. Spotřebitel maximalizuje užitek z nákupů komodit X a Y. Jaký musí být MUx ? 4. Spotřebitel nakupuje statky X a Y, přičemž MUx = MUy. Platí, že Px < Py. Plyne z toho, že racionální spotřebitel zvýší nákup X a omezí nákup Y ? Vysvětlete. 5. Za jakých předpokladů můžeme ztotožnit individuální křivku poptávky s průběhem křivky mezního užitku ? Jak odvodíme křivku tržní poptávky? 6. Mezní užitek spotřebitele ze sklenky whisky je 3 krát vyšší než mezní užitek z malé láhve pepsi-coly. Cena láhve pepsi-coly je 20 Kč. Při jaké ceně (resp. v jakém cenovém intervalu) bude racionální běžný spotřebitel za jinak stejných podmínek whisky vždy kupovat?

7. Spotřebitel může týdně utratit 26 EUR na statky A nebo B podle vlastního výběru. Ostatní údaje obsahuje tabulka.

cena nakupované množství TU MU A 0,8 20 1000 36 B 0,6 14 900 24

Je uvedená kombinace pro spotřebitel optimální? Vysvětlete.

Marta Nečadová

8. Tabulka udává mezní užitky(MU) tří statků (DVD je diferencovaný produkt – každé DVD je jiná nahrávka). Cena 1 lahve Coca Coly je 30 Kč, cena DVD je 100 Kč a cena 1 bagety 16 Kč.

Množství MU Coca Coly MU DVD MU bagety 1. 24 50 24 2. 18 50 18 3. 15 50 12 4. 9 50 8 5. 4 50 2 6. 1 50 1

a) Racionální spotřebitel chce za uvedené typy statků utratit přesně 254 Kč. Určete optimální skladbu nákupu. b) Určete optimální skladbu nákupu, pokud má spotřebitel možnost utratit 554 Kč. c) Předpokládejte, že nyní budete spotřebovávat pouze Coca Colu, cena 1 lahve klesla na 10 Kč. Vypočtěte velikost Vašeho spotřebitelského přebytku.

d) Jak se změní optimum spotřebitele a spotřebitelský přebytek, pokud by cena Coly vzrostla na 15 Kč?

9. Máme dánu funkci celkové užitečnosti ve tvaru 6X - X2, MU = 6 – 2X. Písmeno X označuje spotřebovávané množství zboží X za týden. a) Při jaké úrovni spotřeby začne TU klesat? b) Odvoďte a nakreslete křivky TU a MU. c) Cena X je 2 Kč. Při jaké spotřebě zboží X bude domácnost maximalizovat užitek (víte, že poměr MU/p pro všechno ostatní kupované zboží je roven jedné). Řešení kvízových otázek: 1. d, 2. e, 3. d, 4. a Řešení úkolů: 1. Ano, může nastat situace, že TU je kladný a MU záporný. Vyplývá to z charakteristiky celkových a mezních veličin a ze vztahů mezi nimi. 2. Při MU = 0 je TU maximální (funkce TU je ve svém extrému - v našem případě v maximu). 3. MUX = 4,5 EURA (vyjdeme z rovnosti MUx/Px = MUy/Py) 4. Spotřebitel maximalizující užitek zvýší nákup statku X a sníží nákup statku Y. 5. Pokud je užitek měřitelný a měříme ho v peněžních jednotkách, pak můžeme ztotožnit klesající část křivky MU s křivkou individuální poptávky.Tržní poptávku odvodíme jako horizontální součet individuálních poptávek (tj. sčítáme poptávaná množství při jednotlivých cenách). 6. Bude zvyšovat spotřebu whisky při ceně whisky v intervalu (0,60); pokud je cena whisky nulová - spotřebitel ji "nekupuje"; pokud je cena 60 - je v optimu a neví, čeho koupit více; pokud je cena větší než 60 – zvyšuje spotřebu pepsi. 7. Uvedená kombinace není optimální, spotřebitel by měl nakupovat více statku A, protože poměr MU a ceny je pro statek A vyšší než pro statek B.

8. a) MUDVD

/PDVD

= 0,5 (vyjdeme z DVD - mají konstantní MU)

Marta Nečadová

MUC/P

C = MU

DVD/P

DVD = MU

B/P

B

MUC/P

C = 0,5 MU

C = 15 pro 3 Coly

MUB/P

B = 0,5, MU

B = 8 pro 4 bagety

Za 254 Kč může spotřebitel nakoupit 3 Coly, 4 bagety a 1 DVD. b) Za 554 Kč může spotřebitel nakoupit 3 Coly, 4 bagety a 4 DVD. c) Spotřebitel bude v optimu, pokud MU = cena Coly, tj. při nákupu 4 Col.Spotřebitelský přebytek určíme jako rozdíl mezi celkovým užitkem ze spotřeby a výdaji na nákup 4 Col, tj. 66 – 36 = 30 Kč. d) Spotřebitel koupí jen 3 Coly, spotřebitelský přebytek klesne na 12 Kč. 9. a) X =3, c) X = 2

Produkční funkce v krátkém období 1. Krátké období je období, ve kterém : a) firma může rozšiřovat pouze výrobní kapacity b) firma nemůže rozšiřovat výrobní kapacity, ale může měnit množství práce c) firma může zvyšovat pouze množství kapitálových statků d) jsou všechny vstupy proměnlivé e) jsou všechny vstupy konstantní 2. V případě klesajících výnosů z variabilního vstupu neplatí: a) celkový produkt roste s klesajícími přírůstky b) mezní produkt klesá c) celkový produkt roste stále pomaleji d) celkový produkt roste konvexně, tj. s rostoucími přírůstky e) celkový produkt roste konkávně 3. Mezní produkt je : a) změna objemu vyrobené produkce vyvolaná změnou množství vstupu o jednotku b) objem produkce, který připadá na jednotku vstupu c) objem produkce, který připadá na jednotku výstupu d) celkový objem produkce vyrobený jednotkou vstupu e) objem produkce vyrobený určitým množstvím vstupu v ideálních podmínkách dokonale konkurenčních trhů 4. Které z níže uvedených tvrzení je správné ? a) křivka mezního produktu (MP) nejprve klesá, protože celkový produkt (TP) roste rychleji než množství používaného vstupu b) křivka MP nejprve roste, protože celkový produkt roste rychleji než množství používaného vstupu c) křivka MP nejprve klesá, protože celkový produkt klesá rychleji než suma používaných vstupů d) křivka MP je nejprve rovnoběžná s osou x e) křivka MP je nejprve rovnoběžná s osou y 5. Které z následujících tvrzení není správné? a) Když je celkový produkt maximální, je mezní produkt nulový b) pokud průměrný produkt roste, mezní produkt je větší c) pokud průměrný produkt klesá, mezní produkt je menší

Marta Nečadová

d) mezní produkt protíná průměrný produkt v minimu e) pokud celkový produkt klesá, mezní produkt je záporný Úkoly 1. Vyjděte z údajů obsažených v následující tabulce : L 0 1 2 3 4 5 Q 0 5 9 12 14 15 Jedná se o tabulku jednofaktorové (krátkodobé) produkční funkce, úroveň ostatních používaných vstupů je fixní. a) Určete TP, AP, MP faktoru práce. b) Načrtněte příslušné křivky a objasněte vzájemné vztahy mezi nimi. c) Platí v tomto případě zákon klesajících výnosů? Vysvětlete vzájemný vztah mezi zákonem klesajícího mezního produktu a zákonem klesajících výnosů. 2. Jaká je nejdůležitější vlastnost produkční funkce v krátkém období ? Jak se promítá do příslušných grafů celkového a mezního produktu ? 3. Nechť výrobce ratanových židlí vyrábí v krátkém období. Pokud počet pracovníků postupně poroste z 1 na 7, počet vyrobených židlí se bude vyvíjet následovně: 10, 19, 27, 34, 39, 42, 41. a) Vypočtěte mezní a průměrný produkt práce. b) Vykazuje daná produkční funkce klesající výnosy z faktoru práce ? c) Co může způsobit, že se MPL stane záporným ? 4. Výrobní proces ve výrobní hale může být popsán následující produkční funkcí : Q = 10 L + 6 L2 - L3, kde Q je množství plyšových krtků vyrobené během dne a L je počet dělníků zaměstnaných v hale. V hale jsou dvě montážní zařízení (tj. dvě jednotky fixního faktoru výroby). a) Charakterizujte TP, AP a MP. b) Určete TP, jestliže hala zaměstnává 3 dělníky. c) Určete MP, jestliže hala zaměstnává 2 dělníky. d) Určete množství práce a produkce, od kterého AP klesá. +e) Určete množství práce a produkce, při kterém bude MP práce maximální +f) Určete, od jakého bodu (počtu zaměstnaných dělníků) se začnou prosazovat klesající výnosy z variabilního vstupu. Řešení kvízových otázek 1.b, 2.d, 3.a, 4.b, 5.d Řešení úkolů 1. a) TPL = Q, APL = Q/L (0; 5; 4,5; 4; 3,5;, 3) MPL = ∆Q/∆ L (5; 4; 3; 2; 1) V tomto případě určujeme MPL mezi "dvěma body" např. MP1-2 = 9 - 5 = 4 b) Křivka TPL roste stále pomaleji (díky poklesu MPL), MPL a APL jsou klesající (APL leží "nad" MPL). c) Ano, zákon klesajících výnosů (resp. zákon klesajícího MPL) zde platí již od první použité jednotky L. Pokud mezní produkt klesá, platí zákon klesajících mezních výnosů. 2. V krátkém období existuje v našem modelu pouze jeden variabilní faktor (jednofaktovorá produkční funkce, jejíž vlastností jsou výnosy z variabilního vstupu). Pokud nastane případ

Marta Nečadová

klesajících výnosů z variabilního vstupu, platí známý zákon klesajících výnosů (tj. klesajícího MP). V realitě však předpokládáme, že pro většinu produkčních funkcí nejdříve výnosy z variabilního vstupu rostou a pak teprve klesají (zákon klesajícího MP platí tedy až od určitého bodu - tedy určitého objemu použití variabilního vstupu). 3. a) MPL = 10, 9, 8, 7, 5, 3 (počítáme MPL mezi dvěma objemy faktoru práce) APL = 10, 9,5; 9; 8,5; 7,8; 7; 5,8 b) ano, viz vývoj MPL c) např. malá dílna, kam se vejde maximálně pět dělníků (pokud do této dílny "nacpeme" 20 dělníků, tak přinesou více škody než užitku) 4. a) TP je výsledkem efektivního zapojení určitého počtu pracovníků do výroby TP = Q, AP = TP/L, MP = dQ/dL (pro určení MP užíváme derivace; tzn. předpokládáme velmi malou změnu L, takže propočet MP podle derivace se může odchylovat od "rozdílů" TP mezi celými jednotkami vstupu L - viz mezní veličina v bodě a mezní veličina mezi body). b) Q (TPL) = 57 (dosadíme L = 3 do produkční funkce) c) MPL = 10 + 12L - 3L2 pro L = 2 MPL2 = 22 (v bodě) (nebo TPL1 = 15 TPL2 = 36 MPL2 = TPL2 - TPL1 = 21) d) Ze vztahů mezi veličinami plyne, že rovnost AP a MP nastává právě v maximu funkce AP. MPL = APL, 10 + 12 L - 3L2 = 10 + 6L - L2 pro L = 3, APL3 = 19. APL klesá od bodu, kdy zaměstnáváme tři pracovníky, z nichž každý v průměru vyrobí 19 plyšových krtků. e) d MPL /dL = 0, 12 - 6L = 0 pro L = 2 d2 MPL/dL2 = -6 (znaménko druhé derivace je záporné - v uvedeném bodě nastává lokální maximum) MPL2 = 22, MPL bude maximální (tj. 22 plyšáků při zvýšení počtu pracovníků z 1 na 2), když dodatečný pracovník, tj. druhý celkově, vyrobí 22 plyšáků f) Klesající výnosy z variabilního vstupu se začnou prosazovat od L = 2 (maximum křivky MPL), tj. od tohoto bodu platí zákon klesajících výnosů.

Náklady v krátkém období, příjmy, zisk 1. Jestliže 20 jednotek zboží je produkováno při FC = 80 Kč a TC jsou 400 Kč, pak AVC se rovnají : a) 4 Kč b) 16 Kč c) 20 Kč d) 24 Kč e) 26 Kč 2. Průměrné fixní náklady mohou být graficky znázorněny jako vzdálenost mezi : a) křivkami TC a VC b) křivkami MC a AC c) osou x a křivkou TC d) křivkami AC a AVC e) žádná z nabízených variant není správná 3. Které z následujících tvrzení není správné ? a) křivka MC protíná křivku AVC v jejím minimu b) křivka MC protíná křivku AC v jejím minimu c) při objemu výroby menším než odpovídá minimu křivky AC leží křivka MC pod křivkou AC, která musí klesat

Marta Nečadová

d) při větším objemu produkce než odpovídá minimu křivky AVC se MC nachází nad křivkou AVC, která musí stoupat e) křivka MC protíná křivku AFC v jejím minimu 4. Čistý ekonomický zisk lze vyjádřit jako: a) účetní zisk + implicitní náklady b) účetní zisk - implicitní náklady c) účetní zisk - explicitní náklady d) účetní zisk + explicitní náklady e) platí varianty b) i c) současně 5. Normální zisk je kvantitativně roven : a) implicitním nákladům b) explicitním nákladům c) čistému ekonomickému zisku d) celkovým nákladům e) celkovým příjmům 6. Explicitní náklady představují : a) náklady, které nelze evidovat v účetních knihách b) alternativní náklady vstupů ve vlastnictví majitele c) náklady, které firma reálně nehradí d) náklady na nákup nebo nájem výrobních faktorů v peněžní podobě e) žádná z variant není správná 7. Účetní (podnikatelský) zisk můžeme vyjádřit jako : a) TR - implicitní náklady b) TR - explicitní náklady c) čistý ekonomický zisk + explicitní náklady d) TR + explicitní náklady e) TR + implicitní náklady 8. Pokud nějaká firma realizuje pouze normální zisk, můžeme říci, že velikost jejího čistého ekonomického zisku je : a) větší než nula b) nula c) menší než nula d) vždy přesně 200 Kč na jednotku (stanoveno vyhláškou) e) větší než v případě, kdyby na tomto trhu existovala dokonalá konkurence 9. Hodnota implicitních nákladů se rovná : a) tomu, co musí být zaplaceno za nákup vstupů b) nule, protože implicitní náklady se neplatí c) nákladům, které musel vlastník firmy vynaložit na získání všech zdrojů d) tomu, co by vstupy přinesly svým fungováním při jiném nejlepším použití e) platí a) i c) zároveň 10. Jestliže fixní náklady jsou 100 Kč, AVC pak 10 Kč při produkci 10 kusů, MC na výrobu jedenácté jednotky budou: a) menší než 15 Kč

Marta Nečadová

b) 20 Kč c) více než 20 Kč d) 15 Kč e) nelze přesně určit Úkoly 1. Doplňte neznámý údaj X za předpokladu dělitelnosti všech jednotek produkce: Q FC VC TC MC AVC 0 30 1 40 2 48 3 54 4 62 X 2. Doplňte neznámý údaj X za předpokladu dělitelnosti všech jednotek produkce: Q FC VC TC MC AFC AVC AC 0 1 2 70 25 3 4 X 3. Výrobní proces ve firmě vyrábějící zahradní nábytek je popsán v tabulce: L 0 1 2 3 K 5 5 5 5 Q 0 8 14 18 Cena za týdenní pronájem jedné jednotky kapitálového statku je 50 EUR, týdenní mzda jednoho zaměstnance firmy je 100 EUR. a) Určete FC odpovídající úrovni produkce Q = 14. b) Určete TC odpovídající úrovni produkce Q = 18. c) Jak se uvedená tabulka nazývá a v jakém období se nacházíme? 4. Předpokládejme, že známe krátkodobou funkci celkových nákladů továrny vyrábějící horská kola. STC = 1 000 + 6 Q - 3 Q2 + Q3 , MC = 6 - 6 Q + 3Q2 a) Jak velké jsou fixní náklady (FC) při výrobě 10 jízdních kol, 20 jízdních kol? b) Určete velikost AFC při výrobě 10 a 20 jízdních kol. c) Jak velké by byly AVC při výrobě 10 (20) jízdních kol? d) Jak velké by byly MC při výrobě 10 (20) jízdních kol? e) Jak velké jsou AC při výrobě 10 (20) jízdních kol? Zakreslete (obecně) průběh nákladových křivek a popište na křivce VC a MC vývoj výnosů z variabilního vstupu. 5. Doplňte následující tabulku, pokud je cena jednotky práce 100 Kč a cena jednotky kapitálu 200 Kč. Načrtněte křivku MC a určete typ výnosů z variabilního vstupu. V jakém období se nacházíme a který zákon výroby se v daném příkladu prosazuje? Q K L FC VC TC MC

Marta Nečadová

0 5 0 30 5 1 55 5 2 75 5 3 90 5 4 100 5 5 105 5 6 6. Předpokládejte následující výrobní kombinace: Kapitál 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 Práce 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 produkce 0 30 70 100 125 145 160 170 170 165 160 Vyplývají z této tabulky klesající výnosy z variabilního vstupu? Odhadněte vývoj průměrných nákladů za předpokladu konstantních cen vstupů. 7. Firma odhaduje, že její MC se přesně rovnají AVC v krátkém období (jeden měsíc). Vyrábí tato firma na minimální úrovni AC ? Zdůvodněte. 8. Jsou-li mezní výrobní náklady větší než průměrné variabilní náklady, znamená to, že průměrné variabilní náklady budou růst nebo klesat ? Vysvětlete. 9. Objasněte, proč křivka mezních nákladů protíná křivku průměrných nákladů (resp. průměrných variabilních nákladů) právě v jejím minimu. 10. Proč leží minimum křivky MC blíže k počátku (MC tedy začínají růst při nižším objemu produkce) než minimum křivky AC ? Uvažujte "tradiční" tvary těchto křivek. 11. Jaké vztahy platí mezi křivkami AVC a AC v krátkém období ? Vysvětlete a zakreslete. Uvažujte "tradiční" tvary těchto křivek. 12. Určete, o jaký typ nákladů firmy (fixní, variabilní, implicitní) se jedná v následujících případech: a) výdaje na pronájem stroje od jiné firmy b) platba za elektrický proud c) částka, kterou by byla ochotna zaplatit konkurenční firma za pronájem naší výrobní haly d) mzda pracovníka ostrahy objektu e) mzda pracovníka u pásu f) výdaje na suroviny pro výrobu g) mzda, kterou by podnikatel pobíral v případě pracovního poměru v konkurenční firmě 13. Zvažujete, jestli cestovat z Prahy do Paříže letadlem či autobusem. Letenka u nízkonákladové společnosti stojí 3 000 Kč a let trvá 1h 30 min, autobusová jízdenka stojí 1500 Kč a jízda trvá 12 hodin. Jaké budou Vaše náklady obětované příležitosti a jaké budou celkové náklady jednotlivých alternativ, pokud jste: a) podnikatel, který si hodinu svého času cení na 500 Kč b) student, který hodinu svého času cení na 100 Kč 14. Účetní zisk prodavače párků v rohlíku dosáhl 150 000 Kč za rok. Kdyby byl zaměstnán v v restauraci Mac Donalds, vydělal by si 140 000 Kč a mohl by za 30 000 Kč pronajmout svůj stánek? Jaký je ekonomický zisk tohoto podnikatele?

Marta Nečadová

15. Zakreslete vývoj příjmů v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence a zdůvodněte. Existuje vztah mezi vývojem příjmů a cenovou elasticitou poptávky po produkci firmy? 16. Vysvětlete, proč se v podmínkách dokonalé konkurence rovná mezní příjem ceně. Platí tato rovnost i na jiných než dokonale konkurenčních trzích? 17. Následující tabulka popisuje poptávku po produkci jedné firmy: cena 20 18 16 14 12 množství 1 2 3 4 5 a) Určete dodatečný příjem z prodeje třetí jednotky. b) Určete průměrný příjem při pěti prodaných jednotkách. c) Určete celkový příjem z prodeje pěti jednotek. d) Působí firma na dokonale nebo nedokonale konkurenčním trhu? e) Porovnejte, o kolik se změní cena a mezní příjem při zvýšení prodejů o jednotku. f) Je poptávka po produkci firmy v daném úseku elastická nebo neelastická? Řešení kvízových otázek: 1. b, 2. d, 3. e, 4. b, 5. a, 6. a, 7. b, 8. b, 9. d, 10. e Řešení úkolů: 1. X = 8 2. X = 5 3. a) FC = 250 EUR, b) TC = 550 EUR, c) tabulka popisuje produkční funkci, nacházíme se v krátkém období 4. a) FC = 1000 b) AFC10 = 100, AFC20 = 50 c) AVC10 = 76, AVC20 = 346 d) MC10 = 246, MC20 = 1086 e) AC10 = 176, AC20 = 396 5. MC = 3,3; 4;5;6,6;10;20 6. Zjistíme vývoj veličiny MPL. Od L = 2 je MPL klesající, tj. produkční funkce vykazuje klesající výnosy z variabilního vstupu od L = 2. AC = TC/Q, v případě nejdříve rostoucích a později klesajících výnosů má AC tvar "U", tj. nejdříve klesá a pak roste (minimum AC však neodpovídá bodu, ve kterém se mění typ výnosů - průběh křivky AC závisí na vývoji AVC a AFC). 7. Ne, na této úrovni produkce, kde jsou AVC minimální, jsou AC klesající. Firma by měla zvýšit objem produkce, aby dosáhla minima AC (aby byla "výrobně" efektivní). 8. Pro MC > AVC, platí že AVC rostou, průsečík MC a AVC je vždy v minimu křivky AVC. 9. Jestliže MC jsou" pod" AC (AC > MC), pak poslední vyrobená jednotka stojí méně než v průměru všechny předchozí vyrobené jednotky, tedy "nové" AC (AC včetně poslední jednotky) musí být menší než "staré" AC (bez poslední jednotky) a AC jsou tedy klesající. Obdobně lze odvodit, že pro AC < MC, jsou AC rostoucí. Průsečík těchto křivek je tedy vždy v minimu AC. Totéž platí i pro vztah MC a AVC. Předpokládáme tradiční "U" tvar křivek AC, AVC a MC, který je výsledkem nejdříve rostoucích a posléze klesajících výnosů z variabilního vstupu u krátkodobé produkční funkce. 10. MC nejsou ovlivněny FC, proto začínají růst dříve (při nižší úrovni Q) než AC (ATC). 11. Křivka AVC začíná růst dříve než křivka AC (ATC), protože AVC nezahrnují fixní složku nákladů. Křivka AVC leží vždy pod křivkou ATC (AVC < ATC). Směrem doprava se obě

Marta Nečadová

křivky ve tvaru "U" přibližují (s růstem Q klesají AFC a zmenšuje se vzdálenost mezi ATC a AVC, protože platí AVC = ATC - AFC). 12. a) fixní, b) fixní, c)implicitní, d) fixní,ale z hlediska účetní praxe jsou všechny mzdové náklady považovány za variabilní, e) variabilní, f) variabilní, g) implicitní 13.a) Podnikatel zvolí cestu letadlem, protože celkové náklady této volby (včetně nákladů obětované příležitosti)činí 3500 Kč.Pokud by si podnikatel vybral autobus, celkové náklady by byly 7500 Kč. b) Student zvolí cestu autobusem, protože celkové náklady této volby (včetně nákladů obětované příležitosti) činí 2700 Kč. Pokud by si student vybral letadlo, celkové náklady by byly 3150 Kč. 14. Ekonomický zisk podnikatele je záporný (-20 000), protože náklady obětované příležitosti (implicitní náklady) jsou větší než účetní zisk. Podnikatel by měl dát přednost zaměstnání u firmy Mac Donalds a pronájmu. 15. Za dokonalé konkurence vycházíme z toho, že firma nemůže ovlivnit tržní cenu, což se projevuje dokonale elastickou individuální poptávkovou křivkou po produkci firmy. Tato křivka splývá s křivkou AR (AR = P) i s křivkou MR (při konstantní ceně je přírůstek TR stále stejný, tedy i MR jsou konstantní ve výši tržní ceny). Křivka TR je pak přímkou procházející počátkem (firma rozhoduje pouze o objemu produkce). V případě konkurence nedokonalé existuje možnost ovlivnění tržní ceny výstupu podle stupně tržní síly, kterým daná firma disponuje. Individuální poptávka je klesající a splývá s křivkou AR. Křivka MR je také klesající a klesá rychleji než AR (v případě linearity poptávky právě 2 x rychleji). Platí zde, že cena je vždy (pokud předpokládáme nenulovou produkci) větší než MR. Křivka TR může mít různý průběh, obvykle předpokládáme linearitu poptávkové křivky - TR pak má podobu "kopce" (paraboly). Je důležité respektovat vztahy mezi veličinami (např. TR je maximální právě pro objem produkce, pro který MR = 0). Pokud je poptávka cenově elastická (v horní části přímky poptávky), TR při poklesu ceny roste a MR je kladný. Pokud je poptávka neelastická (v dolní části přímky poptávky), TR při poklesu ceny klesá a MR je záporný. Při EPD = 1 (právě uprostřed přímky poptávky) se TR při změně ceny nemění, dosahuje svého maxima a MR je roven nule. 16. Za dokonalé konkurence platí, že P = MR; při konstantní ceně je přírůstek TR stále stejný a MR je konstantní ve výši ceny (AR). MR lze zapsat i jako MR = P + Q dP/dQ, kde poměr dP/dQ vyjadřuje směrnici poptávkové křivky. V situaci dokonalé konkurence je směrnice (sklon) individuální křivky poptávky rovna nule, z čehož vyplývá rovnost MR a ceny. Za nedokonalé konkurence (na trhu produkce) vždy platí, že P převyšuje MR, pokud firma prodává všechny jednotka za jednotnou cenu (chce-li firma prodat celý produkt včetně poslední jednotky, musí snížit cenu všech jednotek). Směrnice křivky poptávky dP/dQ je negativní, tj. pro Q větší než nula platí, že MR je vždy menší než P. 17. a) dodatečný příjem z prodeje třetí jednotky produkce je 12Kč b)průměrný příjem se rovná ceně, tj. při prodeji pěti jednotek 12Kč c) celkové příjmy z prodeje pěti jednotek jsou 60 Kč d) nedokonale konkurenční trh, protože při zvýšení prodejů musí snížit cenu e) cena klesá o 2Kč, mezní příjem klesá o 4 Kč, tj. dvakrát rychleji f) poptávka je cenově elastická, protože MR je kladný a tržby rostou s růstem prodaného množství

Dokonalá konkurence na trhu výrobků a služeb 1. Co z následujícího by se mohlo stát, jestliže firma v dokonalé konkurenci v dlouhém období sníží své ceny pod cenu tržní rovnováhy ? a) všechny ostatní firmy by snížily své ceny

Marta Nečadová

b) firma by byla ztrátová c) ostatní firmy by byly vyřazeny z činnosti d) ostatní firmy by mohly vstoupit do tohoto odvětví e) firma by získala větší podíl na trhu a to by pro ni bylo výhodné 2. V bodě vyrovnání nákladů s výnosy platí : a) P = AVC b) P = AR = MR = AVC c) P = MC = AC d) P > MC e) AVC = MC 3. Podmínku optima firmy na dokonale konkurenčním trhu můžeme nejpřesněji vyjádřit vztahem : a) MC = MR = TC = AR = P b) MC = MR = AR = P c) MC = MR = AFC = AR d) MC = AVC = TR = P e) nic z výše uvedeného neplatí 4. Předpokládejte, že dokonale konkurenční odvětví je tvořeno čtyřmi firmami s následujícími mezními náklady: MC = 0,3 Q + 3. Jaká bude tržní nabídka tohoto odvětví ? a) Q = 12P + 36 b) Q = 12P - 36 c) Q = P - 36 d) P = 1/12 Q + 3 e) správné jsou odpovědi b) a d) 5. Jestliže ceny v dokonale konkurenčním odvětví klesají, pak firmy tohoto odvětví v krátkém období budou : a) snižovat MC až na jejich minimální úroveň b) zvyšovat objem výroby c) stavět nové kapacity d) poptávat méně zdrojů a nabízet méně výrobků e) nic z uvedeného nemůže nastat 6. Jestliže cena, za kterou se prodávají výrobky dokonale konkurečního odvětví, je vyšší než dlouhodobé minimum AC, potom : a) firmy budou zvyšovat MC až na úroveň AVC b) cena bude automaticky klesat, takže spotřebitelé budou nakupovat výhodněji c) existující firmy monopolizují trh d) firmy opustí odvětví e) do odvětví budou vstupovat nové firmy 7. Firmě se někdy vyplatí vyrábět s krátkodobou ztrátou, pokud cena kryje alespoň : a) AC b) AFC c) MFC

Marta Nečadová

d) AVC e) nic z uvedeného neplatí 8. TR z prodeje každodenního výstupu dokonale konkurenční firmy je 6 000 Kč. Na této úrovni výstupu firma maximalizuje celkový zisk. AC = 10 Kč, AVC = 6 Kč a MC = 10 Kč. Denní výstup (ve fyzických jednotkách) bude : a) 1000 b) 600 c) 300 d) 60 e) nelze určit 9. K řešení použijte údajů z předchozí otázky č.7. Jak velký je každodenní zisk (ztráta) této firmy ? a) ekonomická ztráta 600 Kč b) dosahuje pouze normálního zisku c) ekonomický zisk 600 Kč d) účetní zisk 1000 Kč e) ze zadaných údajů nelze určit 10. Dokonale konkurenční firma prodává svou produkci za tržní cenu 5 Kč za jednotku. Na současné úrovni výstupu a prodejů se AC rovnají 4 Kč. Tato firma : a) by mohla zvýšit zisk zvýšením výstupu b) by mohla zvýšit zisk snížením výstupu c) vytváří zisk, ale poskytnuté informace jsou nedostačující pro určení, zda změnou objemu výstupu by mohl být zisk zvýšen d) nevytváří žádný zisk a měla by činnost ukončit e) nevytváří žádný zisk, ale je na tom lépe, než v případě ukončení činnosti 11. Dokonalá konkurence je charakterizována těmito základními vlastnostmi : a) existence mnoha malých firem, homogennost produkce, volný vstup do odvětví b) existence mála firem, homogennost produkce, částečné bariéry při vstupu do odvětví c) existence jedné firmy, specifičnost produkce, vstup do odvětví uzavřen d) existence mála firem, diferencovanost produktu, snadný vstup do odvětví e) existence jedné firmy při relativně snadném vstupu do odvětví 12. Křivka nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence je totožná : a) s klesající částí křivky mezních nákladů b) s rostoucí částí křivky mezních nákladů od min.AVC c) s klesající částí křivky mezních příjmů d) s rostoucí částí křivky mezních příjmů e) s rostoucí částí křivky průměrných nákladů 13. Bod uzavření firmy je bod, pro který platí : a) AVC = MC < P b) AVC > MC > P c) AVC = MC = P d) AVC < MC < P e) AVC < MC > P

Marta Nečadová

14. V dlouhém období firma vždy ukončí činnost v odvětví, jestliže : a) cena nekryje alespoň průměrné náklady b) cena se nerovná mezním nákladům c) cena je vyšší než průměrné variabilní náklady d) cena se nerovná alespoň minimu křivky mezních nákladů e) ostatní firmy v oboru jsou méně efektivní 15. Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu v krátkém období. Na uvažované úrovni produkce, jsou její AFC = 9 Kč, AVC = 16 Kč, cena produktu je 22 Kč a MC = MR. Tato firma : a) bude vyrábět, protože její zisk činí 6 Kč z výrobku b) nebude vyrábět, protože má jednotkovou ztrátu ve výši 3 Kč c) bude vyrábět se ztrátou, protože cena převyšuje AVC d) nebude vyrábět, protože AFC jsou menší než cena e) žádná z odpovědí není správná 16. Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období. Na úrovni produkce odpovídající MC = MR jsou její AFC = 9 Kč, AVC =16 Kč a cena produktu je 22 Kč. Tato firma : a) bude vyrábět, protože její zisk činí 6 Kč z výrobku b) nebude vyrábět, protože má jednotkovou ztrátu ve výši 3 Kč c) bude vyrábět se ztrátou, protože cena převyšuje AVC d) nebude vyrábět, protože AFC jsou menší než cena e) žádná z odpovědí není správná 17. V krátkém období dokonale konkurenční firma může dosahovat : a) pouze normálního zisku b) pouze kladného čistého ekonomického zisku c) pouze nulového ekonomického zisku d) zisku, nulového zisku nebo ztráty e) platí a) i c) současně Úkoly 1.Zamyslete se nad všemi předpoklady pro existenci dokonalé konkurence. Vysvětlete, proč dokonale konkurenční firma může prodat veškerý svůj výstup za tržní cenu. Proč je poptávková křivka celého dokonale konkurenčního odvětví negativně skloněná ? 2. Jaký mají průběh příjmové a nákladové křivky v podmínkách dokonale konkurenčního trhu ? Proč ? 3. Odvoďte individuální nabídkovou křivku firmy na dokonale konkurenčním trhu. Proč je totožná s částí křivky MC firmy? Co vyjadřuje bod uzavření firmy ? V jakém období se pohybujeme?

4. Graf popisuje nákladové a příjmové křivky jedné malé firmy v krátkém období.

Marta Nečadová

a) Určete krátkodobé optimální množství Q a cenu P, pokud je cílem firmy maximalizovat zisk.

Q = , P =

b) Určete tržby firmy v bodě optima.

c) Určete celkové náklady firmy v bodě optima.

d) Vypočítejte ekonomický zisk firmy v bodě optima.

e) Vyznačte v grafu křivku nabídky dokonale konkurenční firmy a určete, při jaké tržní ceně by firma ukončila výrobu.

f) Určete výši ztráty v případě tržní ceny, která by firmu vedla k ukončení výroby.

g) Určete výši fixních nákladů firmy.

h) Kolik produkce firma nabídne při tržní ceně P = 50?

i) Jaká bude cena a výstup firmy v dlouhém období? Změní se v dlouhém období počet firem v odvětví?

5. Vysvětlete, jakým kritériem se dokonale konkurenční firmy řídí, pokud zvažují možnost odchodu ze stávajícího odvětví podnikání ? Může dokonale konkurenční firma dlouhodobě vykazovat "mimořádný" zisk (tj. zisk větší než normální) ? K čemu tato situace povede ?

6. Firma vyrábějící v podmínkách dokonalé konkurence má celkový denní příjem ve výši 20 000 Kč. Na této úrovni produkce firma maximalizuje zisk; průměrné náklady jsou 25 Kč, mezní náklady pak 40 Kč a průměrné variabilní náklady 20 Kč. Určete tuto úroveň produkce (ve fyzických jednotkách). Dále určete velikost celkového zisku, pokud firma nějaký realizuje. Znázorněte graficky.

7.Dokonale konkurenční firma prodává produkt za 10 EUR. Určete optimální objem produkce, pokud máte k dispozici následující údaje:

Q 1 2 3 4 5 TC 10 15 23 33 50

Jaký bude optimální objem produkce, pokud do odvětví vstoupily další firmy a cena produkce proto klesla na 8 EUR?

8. Znázorněte situaci firmy, která v krátkém období vyrábí optimální objem produkce a minimalizuje tak svou ztrátu.

9. Výrobce připínáčků produkuje připínáčky v sériích po 100 000 kusech za jednu směnu. V měsíci se uskuteční průměrně 40 směn a celkové náklady na výrobu činí 2000 EUR. Firmě byla doručena dodatečná objednávka. Výrobce odhaduje, že by jeho celkové měsíční náklady stouply na 2200 EUR a požadované dodatečné množství připínáčků by se vyrobilo za jednu

Marta Nečadová

směnu. Každá série připínáčků se prodává za 100 EUR. Uspokojí výrobce tento měsíc dodatečnou objednávku? Předpokládejte jeho cílovou funkci v podobě maximalizace zisku.

10. Vysvětlete, proč je dokonale konkurenční firma v dlouhém období výrobně efektivní a dokonale konkurenční trh je alokačně efektivní.

+11. Jste poradcem dokonale konkurenční firmy, která usiluje o maximální zisk (minimální ztrátu). na základě níže uvedených údajů určete, v jakém postavení se firma nachází a vyberte správné doporučení z následujících:

1. firma se nachází v optimálním postavení 2. firma by měla zvýšit produkci 3. firma by měla snížit produkci 4. firma by měla ukončit činnost

Cena Q TR TC FC VC AC AVC MC S růstem

výstupu MC a. 4,5 9000 12000 5,25 Min. Roste b. 20000 18000 3,6 4 Roste c. 3000 9000 3,25 3 Roste 12. Dokonale konkurenční firma vyrábí a prodává 30000 kusů mýdel denně za cenu 9 Kč, AC = 7,5 kč, MC = AR. Kdyby firma zvýšila objem produkce a prodeje o 100 kusů denně, AC by vzrostly na7,7 Kč. Jak má firma postupovat, pokud je jejím cílem dosažení maximálního zisku? (Postup řešení:Určete výši zisku při původním objemu produkce a po zvýšení produkce a porovnejte výsledky.) Znázorněte graficky optimum firmy a zisk pomocí jednotkových veličin.

Řešení kvízových otázek: 1. b, 2. c, 3. b, 4. e, 5. d, 6. e, 7. d, 8. b, 9. b, 10. c, 11. a, 12. b, 13. c, 14. a, 15. c, 16. b, 17. d Řešení úkolů: 1. Základním znakem (plynoucím z předpokladů) je nemožnost jednotlivých subjektů ovlivnit tržní cenu produkce, což se projevuje dokonale elastickou individuální poptávkovou křivkou po produkci firmy (d je rovnoběžná s osou x a splývá s křivkami AR a MR). Omezením je samozřejmě výrobní kapacita firmy a její optimální využití, vzhledem ke kapacitě celého trhu je jednotlivá firma malým dodavatelem. Firmě se tedy jeví poptávka po její produkci tak, že za danou tržní cenu může prodat jakékoli množství výstupu. Na úrovni trhu (odvětví) má tržní (dílčí) křivka poptávky "tradiční" tvar - je tedy klesající, protože spotřebitelé jsou ochotni nakoupit více při nižší ceně.Dílčí (tržní) křivku poptávky odvodíme jako horizontální součet MU všech spotřebitelů na tomto trhu. 2. TR je přímka procházející počátkem; AR = MR = P je horizontální přímka totožná s d; nákladové křivky mají "tradiční" tvar - viz Téma 7. 3. Vyjdeme z podmínky rovnováhy P = MR = MC. Firma maximalizuje zisk pro různé úrovně ceny stanovené trhem - reaguje po své křivce MC tak, aby neustále obnovovala rovnost MR a MC. Množina bodů rovnováhy firmy tvoří nabídkovou křivku firmy zobrazující rozsah vyráběné produkce pro různé ceny. Tato křivka splývá s rostoucí částí křivky MC od bodu uzavření (P = AVCMIN). Pokud P < AVC, firma v krátkém období nevyrábí a její nabídka je nulová (kdyby vyráběla –byla by na tom hůř než před začátkem výroby, ztráta by byla větší než FC, resp. TR menší než VC).

Marta Nečadová

4. a) p = 100, q = 100; b) TR = 10000; c) TC = 15000; d)ztráta = - 5000; e) p = 80; f) ztráta =-8800; g) FC = 8800; h) FC = 8800; i) p = 130, q = 110; v dlouhém období se sníží počet firem v odvětví a proto se zvýší tržní cena

5. Řídí se podle velikosti čistého ekonomického zisku. Větší zisk než normální (kladný čistý ekonomický zisk, mimořádný zisk) může firma dosahovat pouze v krátkém období. Vyšší zisky přilákají další firmy do tohoto odvětví (v dlouhém období); zvýšená nabídka za jinak stejných podmínek sníží ceny a zisky na rovnovážnou úroveň zisku normálního (čistý ekonomický zisk je tedy u všech firem roven nule). 6. q = 500, P = MR = MC, TR = P .q, q = TR/P (20 000/40) čistý ekonomický zisk = (P - AC) .q = (40 - 25) . 500 = 7500 Kč 7. q= 4, q = 3 8. Při optimálním objemu produkce je cena menší než AC, ale větší než AVC, firma tedy svými tržbami hradí i část FC a při výrobě realizuje menší ztrátu než kdyby nevyráběla. 9. Mezní příjem z dodatečné směny (tj. dodatečných 100 000 připínáčků) je 100 EUR. Mezní náklady na tuto směnu jsou však 200 EUR. Výrobce nesplní dodatečnou objednávku, protože MC > cena. Kdyby firma splnila objednávku, celkový měsíční zisk by klesl. 10. Dokonale konkurenční firma je v dlouhém období výrobně efektivní, protože vyrábí optimální objem produkce s minimálními průměrnými náklady a využívá tedy optimálně svou výrobní kapacitu. Dokonale konkurenční trh je v rovnováze alokačně efektivní, protože firmy vyrábějí právě takový výstup, který spotřebitelé při této ceně chtějí koupit→ spotřebitelé a firmy se shodují na ceně MU = p = MC (přírůstek nákladů spojený s výrobou poslední jednotky výstupu se rovná maximální ceně, kterou jsou spotřebitelé ochotni zaplatit za tuto jednotku výstupu). 11. a) firma by měla zvýšit produkci b) firma se nachází v optimálním postavení, c)firma by měla ukončit činnost, protože variabilní náklady jsou větší než tržby 12. Zisk při původní produkci = 45 000 Kč, zisk po zvýšení produkce = 39130 Kč

Marta Nečadová

Nedokonalá konkurence na trhu výrobků a služeb 1. Která z následujících okolností může způsobit vznik nedokonalé konkurence? a) rozdíly v kvalitě produktů b) právní překážky vstupu do odvětví c) rozdílné informace výrobců a spotřebitelů d) dlouhodobé průměrné náklady firmy začínají růst až za křivkou tržní poptávky e) všechny 2. Jak nedokonale konkurenční firma zvýší tržby v případě, že její výstup a cena odpovídá cenově neelastické části poptávky ? a) zvýší cenu a prodané množství b) sníží cenu a zvýší prodané množství c) nezmění cenu a zvýší prodané množství d) zvýší cenu a sníží prodané množství e) ani jedna z alternativ není správná +3. Firma vyrábí v podmínkách nedokonale konkurenčního odvětví. Na její současné úrovni produkce jsou mezní příjmy rovny 2 EUR a průměrné náklady 1,75 EUR (což představuje minimum AC). Pokud tato firma maximalizuje zisk, pak by měla : a) zvýšit cenu produktu a snížit produkci b) snížit cenu produktu a zvýšit produkci c) snížit výstup a prodej d) ponechat cenu a výstup stejný e) není poskytnuto dostatečné množství informací, abychom mohli rozhodnout o výstupu a ceně 4. Předpokládáme lineární poptávku. Který z výroků o vztahu mezi MR, celkovými příjmy a elasticitou poptávky je správný? Když MR je : a) negativní, celkové příjmy s poklesem ceny klesají a poptávka musí být neelastická b) nulový, celkové příjmy jsou maximální a poptávka musí být neelastická c) pozitivní, celkové příjmy s poklesem ceny rostou a poptávka musí být neelastická d) negativní, celkové příjmy s poklesem ceny klesají a poptávka musí být jednotkově elastická e) pozitivní, celkové příjmy s poklesem ceny rostou a poptávka musí být dokonale elastická 5. Vztah mezi cenovou elasticitou poptávky a monopolní silou firmy lze charakterizovat takto: a) čím elastičtější poptávka, tím vyšší monopolní síla b) čím elastičtější poptávka, tím menší monopolní síla c) čím elastičtější nabídka, tím vyšší monopolní síla d) čím elastičtější nabídka, tím nižší monopolní síla e) stupeň monopolní síly nesouvisí s elasticitou nabídky ani poptávky 6. Pro rovnovážnou úroveň výstupu nedokonale konkurenční firmy, která maximalizuje zisk, platí: a) MC musí být větší než P b) MC = P c) MC jsou menší než P d) součet MC a MR musí být roven P

Marta Nečadová

e) žádná z nabídek není správná Úkoly 1. K řešení úkolu použijte následující graf: a) Zisk maximalizující firma bude vyrábět na úrovni výstupu (Q) a ceny (P) – uveďte konkrétní údaje podle grafu: Q = , P = b) Firma by realizovala pouze normální zisk na úrovni výstupu (Q) a ceny (P) – uveďte konkrétní údaje podle grafu: Q = , P = c) Určete hodnotu Lernerova indexu, který měří stupeň monopolní síly firmy. d) Uveďte (obecně) podmínku maximalizace obratu. Jaká je cenová elasticita poptávky, pokud firma maximalizuje obrat? Realizuje tato firma zisk nebo ztrátu v případě maximalizace obratu? Řešení kvízových otázek: 1.e, 2. d, 3. b, 4. a , 5. b, 6. c Řešení úkolu: 1. a) q = 40, p = 60, b) q =65, p =40, c) Lernerův index = 7/30 =0,5833, d)firma vyrobí výstup, při kterém je MR = 0, naše firma by realizovala kladný ekonomický zisk Monopol 1. Monopolní firma zjistí,že na současné úrovni produkce je MR 5 Kč a MC jsou 4,10 Kč. Která z následujících operací bude maximalizovat zisk ? a) ponechat P i Q stejné b) zvýšit P c) zvýšit P a snížit Q d) snížit P a zvýšit Q e) snížit P 2. Politika zaměřená na regulaci nedokonalých konkurentů by měla : a) udržovat nízké bariéry konkurence b) tolerovat velké firmy, pokud vznikly přirozeně a jsou technologicky výhodné

Marta Nečadová

c) postihovat antikonkurenční a nekalé praktiky d) podporovat výzkum a rozvoj malých firem e) zahrnovat vše výše uvedené 3. Jedna z uvedených charakteristik monopolu není pravdivá - označte ji : a) monopol prodává své zboží za ceny vyšší než by byly za jinak stejných podmínek na dokonale konkurenčním trhu b) monopol zpravidla nevyrábí s nejnižšími výrobními náklady c) monopol vyrábí menší množství produkce než by bylo za jinak stejných podmínek vyrobeno na dokonale konkurenčním trhu d) průměrné náklady monopolu jsou většinou nižší než průměrné příjmy e) s rostoucím množstvím vyrobené produkce mezní příjem vždy stoupá nebo je alespoň konstantní 4. Může monopol vždy stanovit libovolně vysokou cenu ? a) ano, vždy b) ano, ale jen při neexistenci zahraniční konkurence c) ano, ale pouze v případě homogenního produktu d) ano, ale pouze při neexistenci státních zásahů e) ne, musí vždy zohledňovat poptávku a potenciální konkurenty (např. zahraniční) 5. Pokud monopol maximalizuje obrat (tržby), prodává takové Q, při kterém: a) MR > 1 b) MR < -1 c) MR = 0 d) MR > 0 e) MR < 0 Úkoly 1. Vyjmenujte rozdíly mezi dokonalou konkurencí a absolutním monopolem. Pokuste se na základě těchto odlišností vysvětlit, proč monopolní firma bude cenovým tvůrcem, zatímco dokonale konkurenční firma vždy cenovým příjemcem. Proč je bariéra vstupu do odvětví nezbytná pro udržení monopolního postavení ? Co může být překážkami vstupu do odvětví ? 2. Poptávková křivka po produkci monopolního výrobce ručních mixérů v daném měsíci je dána následující rovnicí : P = 100 – 0,02Q, mezní příjem výrobce lze popsat rovnicí: MR = 100 – 0,04Q. Jestliže MC výroby ručních mixérů jsou konstantní a rovny 4 EUR, kolik mixérů vyrobí výrobce maximalizující zisk za měsíc a za jakou cenu je prodá? Jaká by byla produkce a cena mixérů, kdyby byly prodávány na dokonale konkurenčním trhu? Znázorněte graficky. 3. V podmínkách nedokonalé konkurence je poptávková křivka pro firmu následující : P(EUR) 5 4 3 2 1 q (ks) 12 16 20 24 28 MC jsou konstantní ve výši 4,5 EUR. a) Určete, na které úrovni ceny a množství firma realizuje nejvyšší zisk. b) Určete úroveň výstupu a cenu, při které bude firma maximalizovat obrat.

Marta Nečadová

4. Monopolista se snaží maximalizovat svůj celkový zisk. Může prodat 10 jednotek produkce po 5 EUR nebo 11 jednotek po 4,5 EUR. Vypočtěte mezní příjem jedenácté prodané jednotky. 5. Pomocí údajů z následující tabulky určete úroveň produkce, při které firma maximalizuje zisk vypočítejte velikost tohoto celkového zisku. Proč mohou být TC = 200, když firma vůbec nevyrábí? Při jaké úrovni zisku bude tato firma v krátkém období uzavírat výrobu? Q 0 10 20 30 40 50 TC 200 250 310 385 465 550 TR 0 300 450 575 675 750 6. Ekonomický poradce najímaný jediným plastickým chirurgem, který provádí kosmetické zákroky, tvrdí, že poptávková křivka po zákrocích je lineární. Pro běžný počet operací vykonaných ročně je hodnota koeficientu cenové elasticity poptávky 0,5 (v absolutní hodnotě). Předpokládejte, že jediným cílem chirurga je maximalizace zisku. Jak se má v tomto případě zachovat ? 7. Graf znázorňuje nákladové a příjmové křivky monopolu. a) Na základě grafu určete objem produkce a cenu, při které firma maximalizuje zisk. Q = , P = b) Určete výši zisku (ztráty) při optimálním výstupu. V jakém období tato firma bude vyrábět? c) Při jakém objemu produkce by firma byla výrobně efektivní? d) Určete výši FC firmy. 8. Poptávku po produkci monopolisty lze zapsat rovnicí: P (AR) = 24 – 2Q, mezní příjem firmy MR = 24 – 4Q, nákladové podmínky výroby jsou následující: TC = 2Q2, MC = 4Q. a) Při jakém objemu produkce a při jaké ceně firma maximalizuje zisk ? Určete výši zisku. Vypočítejte hodnotu Lernerova indexu při tomto objemu produkce. b) Při jakém objemu produkce a při jaké ceně firma maximalizuje obrat ? Určete výši zisku. c) V důsledku regulace je ekonomický zisk firmy nulový. Určete cenu a objem produkce. d) Při jakém objemu produkce a při jaké ceně bude firma alokačně efektivní? (tj. Při jakém

objemu produkce a při jaké ceně nevzniknou náklady mrtvé váhy?) e) Znázorněte řešení úloh a) až d) v grafu.

Marta Nečadová

Řešení kvízových otázek: 1. d, 2.e, 3.e, 4. e, 5. c Řešení úkolů: 1. V případě úplného (čistého, absolutního, 100 %) monopolu jedna firma v odvětví, při existenci nepřekonatelných bariér vstupu do tohoto odvětví, vyrábí unikátní výrobek bez blízkých substitutů. Monopol tedy může ovlivnit tržní cenu produkce (disponuje monopolní silou), což se projevuje negativně skloněnou, značně neelastickou poptávkovou křivkou (splývají křivky individuální - d a tržní poptávky - D). Profitující monopol dosahuje dlouhodobě čistých ekonomických zisků, které by přilákaly další firmy, pokud by neexistovaly překážky (bariéry) vstupu do odvětví. Vstup nových firem by v dlouhém období zvýšil nabídku a snížil cenu. Příkladem bariér jsou nákladové a technologické podmínky, přírodní podmínky, státní zásahy (patenty, cla, licence, cechy ...) či technické příčiny (např. těžko lze mít vedle sebe mnoho paralelních rozvodů tepla na sídlišti). Přirozený monopol je jednotlivá firma uspokojující celou tržní poptávku s nižšími AC než v případě, že by stejný objem produkce vyrábělo více firem. 2. P = 100 – 0,002Q, TR = 100 Q – 0,O2Q2, MR = dTR/dQ = 100 – 0,04 Q, pokud firma maximalizuje zisk, potom pro optimální výstup platí MR = MC, tedy 100 – 0,04 Q = 4 QE = 2400 a PE = 52. Kdyby se jednalo o dokonalou konkurenci, cena by klesla na úroveň MC (na 4 EUR) a výstup by byl 4800 mixérů (určíme z rovnice poptávky). Monopol tedy vede k nižšímu vyráběnému množství a vyšší ceně. 3. a) P = 5, Q = 12. Při vyšším objemu produkce by firma byla ztrátová. b) p = 4, Q =16 4. MR11 = TR11(P.Q) - TR10(P.Q) = 50 – 49,5 = 0,5EUR (mezní veličina "mezi body" - mezi dvěma objemy Q) 5. Maximální rozdíl mezi TR a TC nastává pro QE = 40. TP = TR - TC = 675 - 465 = 210. Pokud firma nevyrábí, musí hradit v krátkém období fixní náklady ve výši 200. V krátkém období firma ukončí výrobu, když ekonomický zisk = - 200 (dosáhne ztráty ve výši FC - tj. cena klesne na úroveň AVC). 6. MR při běžném počtu operací je negativní, protože EPD je menší než 1 (poptávka je neelastická - absolutní hodnota EPD je menší než 1). Aby maximalizoval svůj zisk, musí chirurg zvýšit cenu za zákrok tak, aby jeho MR byl pozitivní a vyrovnal se MC. 7. a) q = 100, p = 200; b) ztráta =- 40 ·100 = - 4000 ; c)q = 180; d) FC = (180 - 120) ·180 = 10 800 8. a) Q = 3, P = 18, celkový (ekonomický) zisk = 36, Lernerův index = 1/3 b) Q = 6, P = 12, celkový (ekonomický) zisk = 0 c) Q = 6, P = 12, celkový (ekonomický) zisk = 0 d) Q = 4, P = 16, celkový (ekonomický) zisk = 32

Marta Nečadová

Monopolistická konkurence 1. Dlouhodobé optimum firmy v monopolisticky konkurenčním odvětví se ustálí v bodě, kde: a) křivka MC protíná křivku poptávky b) křivka tržní poptávky je tečnou křivky AC c) křivka individuální poptávky je tečnou křivky AC d) minimum křivky AC protíná křivku MR e) křivka individuální poptávky je tečnou křivky MC 2. Důležitým znakem monopolistické konkurence je, že dlouhodobý rovnovážný výstup firmy se nachází na úrovni výstupu: a) na kterém cena převyšuje AC b) nižším než výstup, při němž jsou AC minimální c) nižším než výstup, při němž MC = MR d) nižším než výstup, při němž AC = AR e) nic z uvedeného neplatí 3. Firma v monopolistické konkurenci může v krátkém období realizovat čistý ekonomický zisk, který je: a) pouze kladný b) pouze záporný c) kladný, nulový nebo záporný d) pouze nulový (normální zisk) e) tento typ zisku v monopolní konkurenci neexistuje 4. Jak se změní poptávková křivka po produkci jedné monopolně konkurenční firmy v dlouhém období, pokud do daného odvětví vstupují další firmy ? a) posune se doprava nahoru b) posune se doleva dolů a stane se pravděpodobně více elastickou c) posune se doleva dolů a stane se pravděpodobně méně elastickou d) nezmění se e) splyne s křivkou tržní poptávky Úkoly 1.Vysvětlete pojem monopolistická konkurence. V čem se monopolistická konkurence podobá konkurenci dokonalé ? V jakém smyslu se podobá čistému monopolu? Je odvětví, v kterém se setkáme s monopolistickou konkurencí, více alokačně efektivní než monopol? 2. Můžeme o existenci monopolistické konkurence mluvit i v případě zcela identického produktu (např. u benzínových čerpadel, prodávajících pohonné látky stejných vlastností za stejnou cenu a s obdobnou úrovní poskytovaných doplňkových služeb) ? Uveďte jiné příklady. 3. Předpokládáme, že odvětví zabývající se distribucí osobních počítačů je monopolně konkurenční. Všechny firmy v odvětví prodávají osobní počítače obdobných parametrů a doplňkové vybavení. Firmy diferencují svůj produkt poskytováním různých služeb. Tyto služby se týkají poradenství ohledně softwaru a hardwaru a organizování zaškolovacích kursů pro kupující. Předpokládejte, že toto odvětví se běžně nachází v rovnováze. Průměrná cena počítače prodávaného klientům firmou "Axis" je 1 200 EUR. Ostatní konkurenti

Marta Nečadová

prodávají za cenu buď o něco vyšší nebo o něco nižší. Dále víte, že v následujícím roce poptávka po osobních počítačích výrazně poklesla. Popište dlouhodobý důsledek takového trvalého poklesu poptávky na společnost "Axis" a ostatní firmy v uvažovaném odvětví. 4. Graf znázorňuje nákladové a příjmové křivky firmy v monopolistické konkurenci. a) Na základě grafu určete objem produkce a cenu, při které firma maximalizuje zisk. Q = , P = b) Určete výši zisku (ztráty) při optimálním výstupu. c) Při jaké úrovni výstupu by firma optimálně využívala své výrobní kapacity? 5. Považujme síť restaurantů fast food za monopolisticky konkurenční odvětví. Předpokládejme, že průměrná cena jídla činí 40 Kč, a že za tuto cenu je prodáváno ročně 1 mil. jídel. Na této úrovni výstupu činí průměrné náklady na jedno jídlo 30 Kč. a) Znázorněte optimum jedné firmy v krátkém období. b) Kolik firem působí v odvětví, pokud jedna v průměru prodá 50 tisíc jídel ročně? c) Nachází se toto odvětví v rovnováze ? Vysvětlete. d) Použijte obrázek z úlohy ad a) a ukažte, jak se bude v dlouhém období posouvat poptávka po produkci firmy za předpokladu volného vstupu do tohoto odvětví. Minimální dlouhodobé průměrné náklady na jídlo představují 25 Kč. e) Jak velký bude výstup firmy v dlouhém období ve srovnání s původní úrovní výstupu? Znázorněte dlouhodobé optimum firmy. f) Jaký bude roční zisk firmy (tedy zisk v dlouhém období) ? Řešení kvízových otázek: 1.c, 2. b, 3. c, 4. b Řešení úkolů: 1. Monopolistická konkurence obsahuje prvky dokonalé konkurence i monopolu. Existuje zde možnost volného vstupu do odvětví složeného z mnoha podobných firem. Každá firma má určitý stupeň kontroly ("tržní síly") nad cenou své produkce díky diferenciaci produktu. Individuální poptávková křivka po produkci jedné firmy je tedy klesající (i když je většinou více elastická než poptávka např. u čistého monopolu). Tvar poptávkové křivky pak determinuje průběh příjmových veličin. Z hlediska efektivnosti se monopolistická konkurence

Marta Nečadová

nachází nejblíže konkurenci dokonalé - je tedy obecně nejméně neefektivní z reálně existujících tržních struktur (největší objem produkce, nejnižší ceny, nejmenší ztráty mrtvé váhy). 2. Diferenciace produktu se může týkat kvality, vlastností, balení, servisu,mluvit i v případě zcela identického produktu lišícího se však polohou - umístěním (jde tedy také o diferencovaný produkt). Např. uváděná benzínová čerpadla či supermarkety s obdobným sortimentem (každý preferuje obchod nejblíže svému bydlišti - pokud se tyto výrazně neodlišují). 3. Snížení poptávky vyvolá pokles ceny osobního počítače pod běžnou průměrnou cenu a přinese negativní ekonomické zisky (ztráty). Firmy budou v dlouhém období opouštět toto odvětví. Za předpokladu neměnných nákladů bude "odliv" firem pokračovat tak dlouho, dokud nebude dosaženo normálních zisků. Individuální křivka poptávky jedné firmy se posune pravděpodobně doleva dolů a stane se pravděpodobně méně elastickou (je méně substitutů). V nové dlouhodobé rovnováze budou celkové prodeje (výroba) všech firem nižší a v odvětví bude méně výrobců. 4. a) q = 60, p =90, b)ekonomický zisk = 1500, c) firma by optimálně využívala výrobní kapacitu, pokud by vyráběla produkci odpovídající minimu LAC 5.a)V grafu musí negativně skloněná individuální poptávková křivka d (totožná s AR) ležet nad křivkou AC v bodě, kde MR = MC (v případě linearity křivky d veličina MR klesá dvakrát rychleji). b) V odvětví působí dvacet firem. c) Protože cena (40 Kč) je větší než AC (30 Kč), toto odvětví není v dlouhodobé rovnováze. Firma krátkodobě realizuje vyšší než normální zisk (tedy kladný čistý ekonomický zisk), což se stává impulsem změn v dlouhém období (příchody dalších firem apod.). d) V dlouhém období poptávka po produkci firmy, jejíž nákladové křivky jsou řešeny v předchozím příkladě, klesne (posune se doleva dolů). Do odvětví vstupují nové firmy a tržní podíl naší firmy se snižuje. Zároveň tato nová individuální poptávková křivka bude pravděpodobně více elastická než původní (je nabízeno více substitutů). Cena bude vyšší než minimum LAC (25 Kč), ale bude nižší než původní cena (40 Kč). e)a f)Firma bude v dlouhém období realizovat nulový čistý ekonomický zisk (tedy pouze zisk normální) - křivka d se posunula tak, že se stala tečnou křivky LAC - a pravděpodobně bude produkovat méně, neboť její tržní podíl klesl. Oligopol 1. Oligopol jako jedna z forem nedokonalé konkurence je charakterizován : a) množstvím malých firem, homogenností produktu, snadným vstupem na trh b) množstvím malých firem, diferencovaností produktu, snadným vstupem do odvětví c) existencí několika málo firem, diferencovaností nebo homogenitou produkce, částečnou bariérou vstupu d) existencí jedné firmy, specifickým produktem, uzavřeností vstupu do odvětví e) žádná varianta není správná 2. V případě oligopolu jsou bariéry vstupu do odvětví : a) nulové (vstup je tedy zcela volný) b) nepřekonatelné (vstup je tedy zcela uzavřený) c) bariéry sice existují, ale vstup není zcela vyloučený d) menší než v situaci monopolní konkurence e) stejné jako v situaci dokonalé konkurence

Marta Nečadová

3. Uvažujeme situaci oligopolního odvětví s dominantní firmou. Co se stane s tržním podílem této firmy v případě růstu ceny produkce za jinak stejných podmínek ? a) klesne b) vzroste c) nezmění se d) dominantní firma vytlačí "konkurenční lem" e) nelze jednoznačně určit 4. Může nastat případ, že dominantní firma je ztrátová ? a) ano, ale pouze v krátkém období b) ne c) dominantní firma vždy realizuje pouze normální zisk d) ztrátová může být pouze v dlouhém období e) nelze jednoznačně rozhodnout 5. O křivce poptávky po produkci dominantní firmy a křivce tržní poptávky platí, že : a) jsou rovnoběžné b) jsou totožné c) tržní poptávka je více elastická d) tržní poptávka je méně elastická e) jsou rovnoběžné do ceny stanovené dominantní firmou, při nižší ceně jsou identické Řešení kvízových otázek: 1. c, 2. c, 3. a, 4. a, 5. d Tržní selhání 1. Které z následujících tvrzení platí pro veřejné statky ? a) způsobují tržní selhání b) neexistuje efektivní způsob, jak vyloučit ze spotřeby veřejného statku toho, kdo za ně nezaplatí c) veřejné statky tím, že uspokojují potřeby jednoho člověka, uspokojují i potřeby ostatních lidí d) nejsou běžným způsobem tržně oceňovány, spotřebitelé je přímo na trhu nenakupují e) všechny odpovědi jsou správné 2. V případě pozitivní externality ve spotřebě: a) je společensky efektivní výstup větší než rovnovážný výstup b) tržní cena je příliš nízká na to, aby vedla k společensky efektivnímu výstupu c) je při rovnovážném výstupu společenský mezní užitek větší než soukromý mezní užitek d) by vláda měla vyplácet poskytovateli externality dotace ve výši externího mezního užitku e) platí vše výše uvedené 3. V případě negativní externality ve výrobě neplatí: a) je společensky efektivní výstup menší než rovnovážný výstup b) tržní cena je příliš nízká na to, aby uhradila společenské mezní náklady c) je společenský mezní užitek větší než soukromý mezní užitek d) by vláda měla stanovit původci externality daň ve výši externích mezních nákladů e) tržní cena je příliš vysoká na to, aby vedla ke společensky efektivnímu výstupu

Marta Nečadová

4. Jakým způsobem vláda může řešit problém externalit? a) přesným vymezením vlastnických práv b) zajištěním nízkých nákladů vyjednávání c) formou ekologických daní v případě znečišťování d) stanovením dotací poskytovatelům pozitivních externalit e) platí vše výše uvedené 5. Problém asymetrických informací vzniká, pokud: a) jedna strana trhu ví více než druhá b) jeden subjekt maximalizuje užitek a tím snižuje užitek ostatním c) jedna strana trhu má více odborných znalostí než druhá d) některé činnosti jednoho tržního subjektu nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné e) platí vše výše uvedené 6. Důsledkem uplatnění monopolní síly není: a) P >MC b) Lernerův index dosahuje hodnoty větší než 0 c) P >MR d) průběh křivky mezních nákladů e) existence nákladů mrtvé váhy 7. V případě regulace monopolu platí: a) je výstup vyšší a monopolní zisk je nižší než v případě maximalizace zisku b) v případě regulované ceny na úrovni MC by nevznikaly náklady mrtvé váhy c) v případě regulované ceny na úrovni MC by přirozený monopol realizoval ztrátu d) v případě regulované ceny na úrovni AC by monopol realizoval jen normální zisk e) vše uvedené Úkoly 1. Nalezněte příklady pozitivních a negativních externalit výroby i spotřeby, a konkretizujte, pro koho jsou pozitivní (resp. negativní). Proč tržní mechanismus sám o sobě nemůže problém externalit nikdy vyřešit ? 2. Jakým způsobem může stát uskutečňovat regulaci externalit? Která cesta je nejvýhodnější? 3. V čem se liší veřejné statky od pozitivních externalit ? Uveďte konkrétní příklady. 4. Definujte soukromé statky. V čem se liší od statků veřejných ? Proč se v oblasti veřejných statků musí angažovat stát ? 5.Co označujeme jako problém "černého pasažéra" ? Čeho se tento jev týká ? Jaké byste navrhli řešení ? 6. Uveďte příklady asymetrických a nedokonalých informací a objasněte, jak mohou vést k tržním selháním. Může vznik nedokonale konkurenčního trhu způsobit také diferenciace produktu ? Pokud ano, popište jak. Řešení kvízových otázek: 1. e, 2. e, 3. c, 4. e, 5. e, 6. d, 7. e Řešení úkolů: 1. Naši zahradu opylují sousedovy včely (pozitivní externalita výroby - pozitivní pro mě). Továrna vypouštějící exhalace do ovzduší (negativní externalita výroby - pro společnost;

Marta Nečadová

pro firmu může jít i o pozitivní externalitu, pokud za toto znečištění nemusí platit - přesouvá náklady na celou společnost). Vůně květin z veřejného parku (pozitivní externalita spotřeby - pozitivní pro mě). Vůně květin z parku (negativní externalita spotřeby - pro osobu alergickou na pyl). Rozdělení externalit je relativní, jedna a tatáž externalita může být pro nějaký subjekt pozitivní a pro jiný negativní či neutrální. Externality jsou "vedlejší efekty" - trh je tedy neřeší (např. cena statku nevyjadřuje jeho "společenskou hodnotu"). 2. V oblasti regulace externalit stát může například: a) pokutovat nebo zdanit negativní externality b) subvencovat část nákladů určených k odstranění negativní externality c) přímo regulovat produkci externalit d) působit na dobrovolná rozhodnutí firem ohledně produkce externalit e) upravit či definovat vlastnická práva f) vytvářet konkurenční prostředí tak, aby se "externí náklady" staly součástí ekonomických kalkulací firem Nelze jednoznačně určit, který ze způsobů je nejlepší, všechny formy mají své výhody i nevýhody - vždy záleží na konkrétních podmínkách. 3. Veřejné statky vznikají záměrně, externality spíše mimoděk ("vedlejší efekty"). Efekt z veřejného statku může současně představovat externalitu. 4. Soukromé statky lze dělit a poskytovat odděleně různým jednotlivcům, aniž vznikají přínosy či náklady jiným subjektům. Jestliže je tedy soukromý statek určitým subjektem spotřebován - nemůže být spotřebován ještě někým jiným. Veřejný statek je nedělitelný – spotřeba jednoho subjektu nemá vliv na spotřebu ostatních a nevylučitelný – je velmi nákladné nebo nemožné vyloučit ze spotřeby neplatiče. Užitek z veřejného statku je rozptýlen, soukromý sektor tedy obvykle nemá motivaci pro investování v této oblasti. Některé veřejné statky také vůbec nemohou být zajišťovány tržně (např. policie, armáda). 5. Problém "černého pasažéra" se týká alokace veřejných statků. Pokud jsou tyto statky alokovány tržně, existují silné stimuly pro spotřebitele, aby se vyhnuli placení, ale tento statek využívali (např. park či maják) - přijímají tedy pozici "černého pasažéra". Řešením je nealokovat veřejné statky tržně, ale pomocí státních zásahů. V této oblasti vzniká celá řada dalších problémů např. otázka výše ceny veřejného statku. 6. Příkladem asymetrických informací může být trh ojetých aut (strana prodávajících má informační výhodu), o nedokonalých informacích hovoříme v souvislosti s rozhodováním za situace nejistoty, resp. rizika. Není splněn předpoklad dokonalé informovanosti všech subjektů a trh se tedy odchyluje od modelu dokonalé konkurence. Hlavní bariérou (překážkou) konkurence (které spolu s nákladovými podmínkami způsobují existenci nedokonalé konkurence) je právě diferenciace produktu. Spotřebitel již v okamžiku nákupu rozlišuje, od kterého výrobce daný produkt pochází (produkty se skutečně či "domněle" liší např. vybavením, kvalitou, balením, reklamou, servisem apod.). Dochází tak k segmentaci tržní poptávky na poptávky po výrobcích určité firmy (každá firma má "své" zákazníky) a firmy v rámci takto rozdělené poptávky již mohou disponovat určitým stupněm tržní síly (schopností ovlivnit cenu své produkce i celkový výstup odvětví).

Marta Nečadová

Mikroekonomie 1- dopl ňovačky (opakování základních pojm ů)

1. Nástroje používané v mikroekonomii

1. Nástroje používané v mikroekonomii Je –li celková veličina rostoucí, mezní veličina je (1) kladná /nulová /záporná. Je –li celková veličina klesající, mezní veličina je (2) kladná /nulová /záporná. Je –li celková veličina znázorněna horizontální přímkou, mezní veličina je (3) kladná /nulová /záporná. Směrnice přímky je změna na ose (4) ____ ku změně na ose (5) _____, v případě rostoucí přímky je směrnice (6) kladná/záporná, v případě klesající přímky je směrnice (7) kladná/záporná. Sklon je absolutní hodnota (8) __________. Sklon vertikální přímky je roven (9) _______, sklon horizontální přímky je (10) _________. Faktory ovlivňující poptávku a nabídku Poptávku na dílčím trhu lze charakterizovat jako souhrn zamýšlených (4)______________, tj. jaká množství je pro kupující optimální (5) _____________ při různých tržních cenách za jinak stejných podmínek. Pokud se mění cena daného statku, mění se (6) poptávka/poptávané množství – graficky se jedná o posun (7) po křivce/celé křivky poptávky. Pokud vzroste cena substitutu ve spotřebě, poptávka po daném statku za jinak stejných podmínek (8) vzroste/klesne. Pokud vzroste cena komplementu, poptávka po daném statku za jinak stejných podmínek (9) vzroste/klesne. Pokud roste nominální důchod, poptávka po daném statku klesne, pokud se jedná o statek (10) normální/méněcenný. Pokud roste nominální důchod, poptávka po daném statku vzroste, pokud se jedná o statek (11) normální/méněcenný. Tržní poptávku určíme jako (12) _____________ součet individuálních poptávek spotřebitelů daného statku. Nabídku na dílčím trhu lze charakterizovat jako souhrn zamýšlených (13) ______________, tj. jaká množství je pro prodávající optimální (14) _____________ při různých tržních cenách za jinak stejných podmínek. Pokud se mění cena daného statku, mění se (15) nabídka/nabízené množství – graficky se jedná o posun (16) po křivce/celé křivky nabídky. Pokud roste cena výrobního substitutu, nabídka daného statku za jinak stejných podmínek (17) vzroste/klesne. Pokud se zvýší cena statku Y, který vzniká jako druhý produkt při daném výrobním procesu, nabídka daného statku X za jinak stejných podmínek (18) vzroste/klesne. Pokles výrobních nákladů při výrobě statku X povede za jinak stejných podmínek ke (19) zvýšení/snížení nabídky statku X. Tržní nabídku určíme jako (20) _____________ součet individuálních poptávek spotřebitelů daného statku. Poptávku na dílčím trhu lze popsat rovnicí P = 20 – Q, nabídku rovnicí Q = 2P – 10. Rovnovážná cena je (21)_________, rovnovážné množství (22)____________ . Cenový strop je (23) ____________ cena pod úrovní rovnovážné ceny, důsledkem je převis (24)__________ množství nad množstvím (25) ________________. Cenový práh je (26) ____________ cena pod úrovní rovnovážné ceny, důsledkem je převis (40)__________ množství nad množstvím (27)________________. Pokud má garance minimální ceny, tj. cenový (28) _________, zajistit nabízejícím vyšší příjmy, musí stát (29) ____________ přebytek (30) _______________ množství nad (31) ________________ množstvím.

Marta Nečadová

Chování spot řebitele a formování poptávky

2.Celkový užitek, mezní užitek a optimum spot řebitele (1)_________________ užitek je celkový pocit uspokojení ze spotřeby statku. (2) __________ užitek je změna (3) ___________ užitku při zvýšení spotřeby statku o jednotku,tj. o kolik se zvýší celkový užitek, když spotřebujeme další jednotku statku. Pokud je užitek měřitelný v peněžních jednotkách, pak (4) _____________ užitek je celkové množství peněz, které je spotřebitel ochoten zaplatit za spotřebu daného množství, (5) _________ užitek je částka, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dodatečnou jednotku statku. Spotřebitel je v optimu, pokud maximalizuje (6) _________ užitek za daných podmínek ( při daných cenách statků a daném důchodu).Pokud spotřebitel nakupuje jeden statek, podmínku optima lze zapsat takto: (7) ________________________. Pokud je cena statku menší než (8) ________, spotřebitel by měl zvýšit spotřebu statku. Pokud spotřebitel nakupuje více statků, podmínku optima lze zapsat takto: (9) _______ = ________ = ________ atd. Pokud je při spotřebě dvou statků (A a B) MUA/pA > MUB/pB, spotřebitel by měl zvýšit spotřebu statku (10) _____. Pokud je tržní cena zaplacená za nákup jednoho statku nižší než cena, kterou by byl spotřebitel ochoten maximálně zaplatit, spotřebitel získává spotřebitelský (11) __________ . Přebytek spotřebitele na trhu může být znázorněn (12) __________ pod křivkou poptávky a nad (13)úrovní _________ . Zvýšení ceny by (14) ____________ přebytek spotřebitele.

3. Cenová elasticita poptávky Cenová elasticita poptávky udává, jak pružně reaguje (1)_____________ množství na změnu (2)_______ daného statku (podíl %změn) za jinak stejných podmínek. Pokud je poptávka po statku X cenově neelastická, koeficient cenové elasticity Epd (3) je větší než/je menší než/ rovná se –1 a s poklesem ceny výdaje na daný statek (4) klesají/rostou/nemění se. Pokud je poptávka po statku X cenově elastická, koeficient cenové elasticity Epd (5) je větší než/je menší než/ rovná se –1 a s poklesem ceny výdaje na daný statek (6) klesají/rostou/nemění se. Pokud je poptávka po statku X jednotkově elastická, koeficient cenové elasticity Epd (7) je větší než/je menší než/ rovná se –1 a s poklesem ceny výdaje na daný statek (8) klesají/rostou/nemění se. Pokud je poptávka po statku dokonale neelastická, potom se poptávané množství statku při změně ceny (9) mění/nemění, koeficient cenové elasticity poptávky (EPD) = (10) ____ a poptávka po statku je (11) vertikální/horizontální/klesající.

Chování firmy a formování nabídky

4.Výroba – volba technologie v krátkém období Firma je subjektem, který se specializuje na (1)_________, tj. na přeměnu vzácných zdrojů (vstupů) ve výstup.Vztah mezi množstvím vstupů použitých ve výrobě v daném období a (2) __________ objemem výstupu se nazývá (3) __________ funkce. Období, během něhož firma nemůže měnit objem alespoň jednoho ze vstupů se nazývá (4) __________ __________. V dlouhém období je možné měnit množství (5) __________ vstupů. Pokud je kapitál fixním vstupem a práce je vstupem variabilním, změna výstupu vyplývající ze zvýšení množství práce o jednu jednotku se nazývá (6) __________ produkt práce. Pokud

Marta Nečadová

se průměrný produkt práce zvyšuje, musí být mezní produkt práce (7) vyšší / nižší. Pokud celkový produkt roste rychleji než variabilní vstup (tj. celkový produkt se zvýší např. 4krát, když vstup zvýšíme 2krát), potom mezní produkt (8) roste/klesá a dochází k (9)________________ výnosům z variabilního vstupu. Pokud celkový produkt roste pomaleji než variabilní vstup (tj. celkový produkt se zvýší např. 1,5krát, když vstup zvýšíme 2krát), potom mezní produkt (10) roste/klesá a dochází k (11) ________________ výnosům z variabilního vstupu, tj. platí zákon (12) __________________. Pokud je celkový produkt práce maximální, mezní produkt práce je (13) __________ .

5. Náklady firmy v krátkém období

Z účetního hlediska jsou za náklady považovány veškeré reálně vynaložené náklady spojené s výrobou určitého statku, tzv.(1) ______________ náklady.(2) _____________ náklady výroby daného statku představují hodnotu jiných statků, které by mohly být vyrobeny se stejnými výrobními faktory, firma je reálně (3) platí / neplatí, rovnají se nákladům (4) ________ _________. Celkové náklady v ekonomickém pojetí jsou (5) ____________ explicitních a implicitních nákladů. Náklady, které neovlivní volbu mezi alternativními příležitostmi, protože jsou vynaloženy v každém případě (např. FC v SR, nákup speciálního výrobního zařízení pro jeden účel) se nazývají (6) ____________ náklady. Pokud existují zapuštěné (utopené) náklady (sunk costs), potom jsou alternativní náklady (7) _____________, jedná se tedy o nenávratně vynaložené náklady. Transakční náklady jsou časové i (8) _____________ náklady na vyjednávání a uzavírání smluv a kontraktů.

Zatímco produkční funkce vyjadřuje vztah mezi (9) množstvím ___________ použitých ve výrobě v daném období a (10)________________ množstvím výstupu, který s nimi může být vyroben, nákladová funkce vyjadřuje vztah mezi (11) __________ __________ vynaloženými na vstupy a maximální výší výstupu, který s nimi může být vyroben. Nákladová funkce je (12) ________ z produkční funkce a je k ní v krátkém období (13)_____________, zachycuje tedy (14) ___________ náklady na různé úrovně výstupu.

V krátkém období je množství některých vstupů neměnné, náklady vynaložené na tyto vstupy nazýváme (15) __________ náklady. Za účelem změny výstupu musí firma snížit nebo zvýšit variabilní vstupy, náklady na tyto vstupy se nazývají (16) __________ náklady. Vydělením variabilních nákladů výstupem získáme(17) __________ variabilní náklady.

Ze zákona klesajících mezních výnosů vyplývá, že se zvyšováním výstupu dochází k poklesu mezního produktu práce a tedy k (18) _______ ________ nákladů. V případě poklesu průměrného (19) __________ práce průměrné variabilní náklady (20) _______. Součet průměrných fixních nákladů (AFC) a průměrných variabilních nákladů (AVC) se rovná (21) __________ nákladům. Při velmi malém objemu výroby převažují průměrné fixní náklady, průměrné náklady tedy (22)________, zatímco při větších objemech výroby převažují průměrné (23) __________ náklady a průměrné náklady (24) _________. Křivka průměrných nákladů (celkových) bude nejdříve klesat a poté poroste, AC má tedy tvar písmene (25) __________.Mezní náklady protínají křivky AVC i VC v jejich (26) ____________.

6. Příjmy firmy, ú četní zisk, ekonomický zisk, normální zisk V podmínkách dokonalé konkurence je křivka TR funkcí (1) ___________, protože dokonale konkurenční firma nemůže ovlivnit tržní (2)___________. Pokud firma zvýší prodané množství, její tržby (celkové příjmy) se vždy (3)____________. V podmínkách (4)___________ konkurence je křivka AR rovnoběžná s osou x na úrovni ceny produkce a je

Marta Nečadová

totožná s křivkou (5) _________. Protože křivka AR vyjadřuje vztah mezi cenou a prodaným množstvím, je vždy křivkou (6)______________ pop produkci firmy. Mezní příjem MR je změna (7)_________ příjmu v důsledku změny (8) _______ o jednotku. V podmínkách dokonalé konkurence je MR vždy roven (9)_________.

V nedokonalé konkurenci musí firma vždy (10)_____________ cenu, pokud chce prodat větší množství. Křivka AR je proto v nedokonalé konkurenci (11) rostoucí/klesající/horizontální. Protože NDK firma prodá za nižší cenu všechny jednotky produkce (předpokládáme prodej za jednotnou cenu), MR klesá (12) ______________ než AR.Mezní příjem je tedy (13) vyšší / nižší / stejný jako cena.

Pokud je po snížení ceny produkce MR kladný, TR firmy (14) rostou/klesají/jsou maximální a poptávka firmy (15) je/není cenově elastická (koeficient cenové elasticity poptávky (16) _____ 1). Jestliže je poptávka cenově elastická, potom je procentní růst prodaného množství (17) ____ než procentní pokles ceny. Pokud je TR nedokonale konkurenční firmy maximální, MR = (18) ____ a koeficient cenové elasticity poptávky = (19) ____ . Jestliže je poptávka cenově neelastická, potom je procentní růst prodaného množství (20) ____ než procentní pokles ceny a TR (17) roste / klesá / nemění se, MR firmy je _____ 0. Účetní zisk je rozdíl mezi celkovým příjmem a (21) __________ náklady.Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovým příjmem a (22) __________ náklady, které jsou součtem (23)_________ a ____________ nákladů. Pokud je ekonomický zisk nulový, firma realizuje (24)___________ zisk, který je kvantitativně roven (25) ___________ nákladům (alternativním nákladům použití výrobních faktorů ve vlastnictví majitele firmy).

7. Optimum firmy Pokud jsou MR (mezní příjmy) (1)____ MC (mezní náklady), zvýšením produkce vzrostou celkové příjmy více než celkové náklady a (2)_______ se zisk. Pokud jsou MR (mezní příjmy) (3)____ MC (mezní náklady), zvýšením produkce vzrostou celkové náklady více než celkové příjmy a (4)_______ se zisk. Pokud jsou MR (mezní příjmy) (5)_______ MC (mezní náklady), objem produkce je větší než optimální a firma zvýší zisk (6) _________ objemu produkce. Objem produkce firmy je optimální, pokud (7) ______ = _______, protože změna produkce by vedla k (8) ________ zisku.

8. Dokonalá konkurence

O firmách působících na trhu s velkým počtem dalších firem prodávajících identické výrobky (homogenní produkt) a s volným vstupem do odvětví a výstupem z odvětví říkáme, že jsou (1) __________ konkurenční. Firmy prodávající na dokonale konkurenčních trzích (2) mají / nemají možnost ovlivňovat cenu své produkce a jsou proto tzv.cenovými (3) __________ . Protože mohou při dané ceně prodat jakékoli množství výstupu, ale neprodají nic za nepatrně vyšší cenu, je křivka poptávky po jejich produkci (4) __________ elastická. V tom případě se mezní příjem (5) __________ ceně. Nutnou podmínkou maximalizace zisku je rovnost (6) _________ a (7) ___________. Firma maximalizující zisk bude (8) __________ výstup, pokud cena (a tedy i mezní příjem) je vyšší než mezní náklady. Pokud je cena menší než mezní náklady, firma bude (9) __________ výstup. Dokud bude cena větší než (10) _________ ______ náklady, bude firma v krátkém období pokračovat ve výrobě a vyrábět takové množství produkce, při kterém se cena právě rovná (11) __________ __________ . V případě rovnosti ceny a minima (12)________ firma ukončí činnost, protože realizovaná ztráta je stejná jako (13) _______ náklady, firma je na tom (14) stejně jako/ hůře než / lépe než kdyby nevyráběla.

Marta Nečadová

Rostoucí část křivky (15)_____________ od bodu uzavření ( p = (16) _____) je krátkodobou křivkou nabídky dokonale konkurenční firmy.

V dokonalé konkurenci v dlouhém období vyrábí každá firma optimální výši výstupu při minimálních (17) _____________, realizuje tedy pouze (18)________________ zisk, tj. výnos odpovídající alternativnímu použití výrobních faktorů.

9. Monopol Monopol je jediným výrobcem i prodávajícím v odvětví, křivky individuální a tržní (1) ________ jsou totožné. Zdrojem monopolní síly jsou (2) ____________ vstupu do odvětví.

K určení optimální výše výstupu a ceny potřebuje monopolista znát (3) __________ poptávky, mezní příjmy a (4) ____________ náklady. Cena produkce je určena (5) nabídkou / poptávkou a je (6) stejná /vyšší / nižší než mezní náklady firmy. Protože má firma v nedokonalé konkurenci možnost stanovit cenu (7) vyšší/nižší než MC, disponuje tzv. monopolní silou.V případě monopolu se tedy na daném trhu prodá (8) více/méně a za (9) vyšší/nižší cenu než v případě dokonalé konkurence, a proto vznikají tzv. náklady (10)________ ________. Monopolní sílu firmy lze vyjádřit Lernerovým indexem: (11) L = ___________. Čím je poptávka po produkci firmy strmější (méně elastická), tj. čím méně mají spotřebitelé substitutů k tomuto statku, tím (12) _________ je rozdíl mezi cenou a MC a tím větší je (13) __________ síla.

V závislosti na elasticitě poptávky může firma prodávat stejná množství za různou cenu nebo různá (14) ___________ za stejnou (15) ___________, neexistuje tedy jednoznačný vztah mezi (16) _________ a nabízeným množstvím, křivka nabídky (17) je / není definována.

10. Monopolistická konkurence

Model tržní struktury charakterizovaný velkým počtem firem s rozhodovací (1) závislostí / nezávislostí vyrábějících velmi blízké, ale (2) _________ produkty a volným vstupem do odvětví se nazývá (3) __________ _________ . Firma může být v krátkém období ztrátová a ukončí činnost, pokud TR budou (4) _______ než variabilní náklady. Jedním z důsledků volného vstupu do odvětví je, že v dlouhodobém optimu nedosahuje žádná z firem (5) __________ __________ __________, i když disponuje (6) __________silou (cena při optimální produkci převyšuje (7) __________ náklady), v monopolistické konkurenci tedy existuje společenská ztráta v podobě (8) _______ _______ ______.

11. Oligopol Oligopol je tržní struktura charakterizovaná relativně (1) ____________ počtem firem

v odvětví, homogenní nebo (2)__________ produkcí, (3) existencí / neexistencí překážek

vstupu do odvětví a rozhodovací (4) závislostí / nezávislostí firem – každá firma (5) musí /

nemusí vzít v úvahu reakci ostatních firem v odvětví na volbu velikosti výstupu nebo výše

ceny.

Marta Nečadová

Má-li trh podobu oligopolu s dominantní firmou, potom v případě růstu ceny dominantní firma dodává na trh (6) _________ množství produkce než dodávala před změnou ceny. Dominantní firma maximalizující zisk stanoví tržní cenu na základě znalosti tržní poptávky, znalosti (7) __________ konkurenčního okraje a svých (8) _________ nákladů. Poptávka po produkci dominantní firmy je (9) více / méně elastická než tržní poptávka. Když se firmy v oligopolním odvětví domluví na stanovení ceny nebo výrobních kvót a vystupují jako (10) ________ s několika závody, potom tvoří tzv. (11)__________ neboli smluvní oligopol.

12. Alternativní cíle firmy V (1) _____________ teoriích firmy je zdůrazněno oddělení vlastnictví od řízení firmy a z toho vyplývající konfliktnost zájmů. (2)_______________ teorie firmy se zaměřují na rozhodovací a vyjednávací procesy a vytváření koalic uvnitř firmy, cíle firmy jsou výsledkem vyjednávacích procesů ve firmě. V modelu zaměstnanecké firmy je cílem maximalizace (3) __________ na zaměstnance. V Baumolově modelu je cílem manažerů maximalizace (4)_________. V případě maximálního obratu (předp. lineární klesající poptávku po produkci firmy) je MR = ____ (5) a koeficient cenové elasticity poptávky EPD = _____(6). Použitá literatura: Macáková, Libuše a kolektiv: Mikroekonomie – základní kurz, 7. vydání, 2002, Melandrium Slaný, ISBN 80-86175-20-0, 271 s. Sirůček, Pavel, Nečadová, Marta: Mikroekonomická teorie 1 – cvičebnice, 1. vydání, 2001, Melandrium Slaný, ISBN 80-86175-17-0, 302 s. Závěrečný test varianta A1 Jméno a příjmení Rodné číslo Jméno vyučujícího Všechny grafy musí být řádně popsány, u výpočtů musí být uveden postup! I. Rozhodněte o pravdivosti tvrzení (správná odpověď 1 bod) 1. Křivka nabídky lístků na finále tenisového turnaje je strmější než křivka nabídky dostupných druhotných surovin. 2. Velikost implicitních nákladů je daná hodnotou nejhorší možné nerealizované alternativy.

3. Za vzácný statek považujeme ten, který je užitečný a jehož množství je omezené.

4. Dokonale konkurenční firma maximalizující zisk vždy usiluje o výrobu v bodě odpovídajícím minimu křivky AC.

5. Jestliže se nabídka posune vpravo a poptávka se posune ještě více vpravo, rovnovážná cena poklesne.

II. Vyberte správnou odpověď (pouze jedna nabídka je správná): (2 body)

Marta Nečadová

6. Je dána fixní nabídka krůtích řízků. Zvýšení ceny kuřecích řízků jako dokonalého substitutu bude mít za jinak stejných podmínek tendenci: e) snížit cenu krůtích řízků f) zvýšit cenu krůtích řízků g) posunout křivku poptávky po krůtích řízcích doleva h) posunout křivku poptávky po krůtích řízcích doprava i) neplatí žádná z nabídek 7. Hodnota mezního příjmu monopolního výrobce pro výstup, při kterém je lineární poptávková křivka právě jednotkově elastická, je: a) záporná b) větší než hodnota průměrného příjmu c) rovna jedné d) nulová e) nelze určit ze zadaných údajů III. Grafické úkoly (správná odpověď 3 body) 8. a) Graficky znázorněte bod uzavření firmy v dokonalé konkurenci. b) Vysvětlete, co jsou mezní příjmy ..................................................................................... ............................................................................................................................................ 9. a) Graficky znázorněte celkové, průměrné a mezní příjmy nedokonale konkurenční firmy. b) Vysvětlete pojem cenová elasticita poptávky: ........................................................... .................................................................................................................................................... c) Jak se podél poptávky mění cenová elasticita? (vyznačte v grafu)

IV. Vypočtěte následující příklady (správná odpověď = 3b. + 2b.)

Marta Nečadová

10. Tabulka udává mezní užitky(MU) tří statků (DVD je diferencovaný produkt – každé DVD je jiná nahrávka). Cena 1 lahve Coca Coly je 24 Kč, cena DVD je 100 Kč a cena 1 bagety 8 Kč.

Množství MU Coca Coly MU DVD MU bagety 1. 24 50 20 2. 12 50 10 3. 5 50 4 4. 3 50 3 5. 2 50 2 6. 1 50 1

a) Racionální spotřebitel chce za uvedené typy statků utratit přesně 272 Kč. Určete optimální skladbu nákupu. b) Předpokládejte, že nyní budete spotřebovávat pouze Coca Colu, cena 1 lahve klesla na 5 Kč. Vypočtěte velikost Vašeho spotřebitelského přebytku.

11. Poptávku po produkci středně velké firmy lze vyjádřit funkcí: P = 20 – 2Q, mezní příjmy firmy jsou MR = 20 - 4Q, průměrné náklady vyjadřuje funkce AC = 3Q, mezní náklady MC = 6Q.

a)Určete objem produkce a tržní cenu, při kterých bude firma realizovat pouze normální zisk.

b) Vysvětlete pojem normální zisk ............................................................................................

Závěrečný test varianta A2 Jméno a příjmení Rodné číslo Jméno vyučujícího Všechny grafy musí být řádně popsány, u výpočtů musí být uveden postup! I. Rozhodněte o pravdivosti tvrzení (správná odpověď 1 bod) 1. Když jednoprocentní růst ceny vyvolá menší než jednoprocentní pokles poptávaného množství, pak jde o poptávku relativně cenově neelastickou. 2. Jestliže VC jsou trvale vyšší než TR, firma by měla ukončit činnost v daném odvětví. 3. Pokud firmy dosahují jen normálního zisku, znamená to, že čistý ekonomický zisk je kladný. 4. Mezní produkt je změna objemu vyrobené produkce, vyvolaná změnou množství vstupu o jednotku. 5. Pokud je celková veličina rostoucí, mezní je kladná.

Marta Nečadová

II. Vyberte správnou odpověď (pouze jedna nabídka je správná): (2 body)

6. Zavedení minimální ceny statku X, která je vyšší než rovnovážná cena, povede (za jinak stejných podmínek), v modelu poptávkově - nabídkové analýzy k: a) převisu poptávaného množství tohoto statku nad množstvím nabízeným b) převisu nabízeného množství tohoto statku nad množstvím poptávaným c) „vyčištění“ trhu na vyšší úrovni nabídky i poptávky d) přebytku této komodity na trhu e) platí nabídka b) + d) současně

7. Jaké opatření povede ke zvýšení tržeb firmy na nedokonale konkurenčním trhu produkce v případě výroby při cenově neelastické poptávce (předpokládáme lineární poptávku)?

a) zvýšení ceny a snížení vyráběného objemu produkce b) snížení ceny a zvýšení vyráběného objemu produkce c) neměnit cenu ani vyráběný objem produkce d) neměnit cenu a zvýšit vyráběný objem produkce e) neměnit cenu a snížit vyráběný objem produkce

III. Grafické úkoly (správná odpověď 3 body) 8. a) Graficky znázorněte vývoj celkových, variabilních a fixních nákladů firmy. (Pozn. další možný typ úkolu: zakreslete vývoj TP – celkového produktu, AP – průměrného produktu, MP – mezního produktu) b) V jakém období se nacházíme a proč? ............................................................................. ................................................................................................................................................... c) vysvětlete pojem mezní náklady ..................................................................................... ................................................................................................................................................... 9. K řešení úkolu použijte následující graf:

Marta Nečadová

a) Zisk maximalizující firma bude vyrábět na úrovni výstupu (Q) a ceny (P) – uveďte konkrétní údaje podle grafu: Q = , P = b) Firma by realizovala pouze normální zisk na úrovni výstupu (Q) a ceny (P) – uveďte konkrétní údaje podle grafu: Q = , P = c) Uveďte (obecně) podmínku maximalizace obratu.O jaký typ konkurence na trhu produkce se jedná? (Vysvětlete.) IV. Vypočítejte příklady (2b. + 3b.): 10. Předpokládáme měřitelnost užitku v peněžních jednotkách. Spotřebitel je ochoten zaplatit následující množství peněz za jednotlivé láhve Coca - Coly:

láhve množství peněz (v EURO) 1. 0,90 2. 0,75 3. 0,50 4. 0,10 Láhev Coca - Coly lze v hypermarketu koupit za 0,5 EURA. a) Určete optimální nakupované množství Coca –Coly a vypočítejte celkový užitek ze spotřeby Coca-Coly. b) Určete spotřebitelský přebytek. 11. Firma maximalizující zisk dodává svou produkci na dokonale konkurenční trh v krátkém období. AFC (průměrné fixní náklady) = 8 Kč, AVC (průměrné variabilní náklady) = 15 Kč a cena produkce je 20 Kč. Firma vyrábí 100 jednotek produkce. a) Určete výši fixních nákladů firmy. FC =................................................................................. b) Určete, jestli firma bude v krátkém období vyrábět................................................................. c) Vypočítejte velikost zisku (ztráty) firmy. Řešení varianty M1 1. P 2. N 3. P 4. N 5. N 6. b 7. d 8. graf č. 8.6 v učebnici na str. 98 , mezní příjem je dodatečný příjem firmy po zvýšení prodeje o jednotku (tj. o kolik vzrostou celkové příjmy, když prodáme o jednu jednotku produkce víc) 9. graf č. 10.3 v učebnici str. 122

Marta Nečadová

Cenová elasticita poptávky – citlivost poptávaného množství na změnu ceny(o kolik %t se zvýší poptávané množství, pokud cena klesne o 1 %) 10. a) 3 bagety, 2 coly, 3 DVD (postup vysvětlen ve cvičebnici str. 68, př. 24) b) koupí 3 coly, TU = 41 Kč, výdaje na colu jsou 15 Kč, přebytek spotřebitele je 26 Kč (postup vysvětlen ve cvičebnici str. 153, př. 7) 11. Firma realizuje pouze normální zisk, pokud je ekonomický zisk nulový, tj. TR = TC, resp. AR = AC. Po dosazení dopočítáme Q = 4, P = 12 (postup vysvětlen ve cvičebnici str. 199, př. 19) Pokud firma realizuje pouze normální zisk znamená to, že svými příjmy uhradí účetní náklady\ i náklady obětované příležitosti. Řešení varianty M2 1. P 2. P 3. N 4. P 5. P 6. e 7. a 8.celkové, variabilní a fixní náklady = graf č. 6.2 v učebnici na str. 78, (celkový, průměrný a mezní produkt = graf č. 6.1 v učebnici na str. 76) Mezní náklady jsou dodatečné náklady, které musí firma vynaložit, aby mohla vyrobit další jednotku produkce (tj. o kolik se zvýší celkové náklady, když firma zvýší produkci o jednotku). 9. a) firma max. zisk, pokud Q = 40, P = 60 b) firma realizuje pouze normální zisk (ekonomický zisk je nulový), pokud Q = 65, P = 40 c) firma maximalizuje obrat, pokud vyrábí Q, při kterém je MR = 0. Jedn se o nedokonalou konkurenci, protože poptávka po produkci firmy klesá – firma musí snižovat cenu, aby prodala další jednotku produkce. 10. a) 3 coly , TU = 2,15 (postup vysvětlen ve cvičebnici str. 153, př. 7) b) přebytek spotřebitele je0,65 (postup vysvětlen ve cvičebnici str. 153, př. 7) 11. a) FC = AFC·Q = 800 b) protože cena je větší než průměrné variabilní náklady, firma v krátkém období vyrábí c) firma realizuje ztrátu ve výši 300 Kč (postup vysvětlen ve cvičebnici str. 140, př. 11 a 13)