1

Institucionální aspekty nové komparativní ekonomie1

(analýza postavení ČR v rámci EU)2

Milan Žák

Abstrakt

Příspěvek se zabývá dynamikou institucionálních změn a jejím vlivem na konkurenceschopnost zemí EU-25 se zvláštní pozorností k novým členům EU a hodnotí i postavení České republiky. Teoretickým východiskem jsou přístupy „Nové komparativní ekonomie“, zejména pak rozlišování různých typů kapitalistické společnosti. V textu je hodnocena kvalita správy podle metodologie Světové banky a pro vyjádření dynamiky institucionálních změn je použit jako ukazatel podíl veřejných výdajů v procentech z HDP.

Klíčová slova

Konkurenceschopnost, institucionální změny, Nová komparativní ekonomie, kvalita správy

Abstract This report deals with the dynamics of institutional change and its influence on competitiveness of countries of the EU-25. Special attention is given to new accessed countries of EU and the position of Czech Republic is rated too. The approach of the New Comparative Economy, especially the differencing among different types of capitalism is the theoretical start-points of the analyses. Both the quality of governance according to the methodology of the World Bank is evaluated in the text on the one hand and the share of public expenditures of GDP on the other hand is used for depicting the dynamics of institutional changes.

Keywords

Competitivness, institutional changes, New Comparative Economic, Governance

1 Text a zejména jeho PP prezentace vznikla ve spolupráci s Ing . Petrem Vymětalem z CES VŠEM, za což mu patří nejen veliký dík, ale i část spoluautorství. 2 Text vznikl za podpory grantu GAČR č. 402/05/2210.

2

Úvod

Příspěvek je zaměřen na hodnocení a porovnání institucionálního prostředí v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi EU. K pochopení problematiky a k formulování cíle textu vycházíme z následujících otázek a odpovědí.

Otázky:

1. Proč se zabývat institucionálními aspekty?

2. Jaké jsou úhly pohledu nové institucionální ekonomie?

3. Je komparativní ekonomie oddělitelná?

Odpovědi:

1. Protože se ukazuje, že „instituce za něco mohou“.

2. Současná nová institucionální ekonomie „vstřebává“

• komparativní analýzu institucí

• institucionální pohled na politiku včetně „Public choice“

• sociologický pohled zaměřený na chování institucí a organizací

3. Porovnávání institucionální prostředí se opírá o definování institucionálních charakteristik společnosti nejen v oblasti politické a ekonomické, ale také u charakteru vládnutí a tvorby legislativy.

0snova

Komparativní ekonomie – historie a vznik „Nové Komparativní Ekonomie“ (NKE)

Rozdílnosti v modelech kapitalismu „Varieties of Capitalism“ (VOC)

Projekt „Governance Matter“ (GM)

Východiska a zaměření analýzy: EU-25, EU-15 a EU-10 včetně postavení ČR

Grafické vyjádření

Dynamika institucionální změny

Závěry – cesty ke zvýšení konkurenceschopnosti?

3

Komparativní ekonomie – historie a vznik NKE

Šedesátá léta - komparativní ekonomie se zaměřovala na srovnání kapitalismu a socialismu, třetí cesta jako kompromis mezi tržní a CP ekonomikou

Sedmdesátá léta – opadal zájem o komparaci a většina vědců se soustřeďovala na zvláštnosti (odlišnosti) kapitalismu

Osmdesátá léta – zájem se přesunul na komparaci USA a Japonska, šířeji byl diskutován tzv. „ japonský model“

Devadesátá léta – kolaps komunismu a počátek komparace různých systémů (modelů) kapitalismu – Varieties of Capitalism3

Nové millenium – vznik Nové komparativní ekonomie4

Rozdílnosti v modelech kapitalismu - „Varieties of Capitalism“

Východiskem pro definování komparativní ekonomie je stať Hall, Taylor (1996), která definuje čtyři druhy institucionalismu: historický institucionalismus, institucionalismus školy veřejné volby, sociologický institucionalismus a komparativní institucionalismus. Novou komparativní ekonomii (NKE) definují Djankov, Glaeser, LaPorta, Lopez-de-Silanes, Shleifer (2003) řekněme jako srovnávání kapitalistických ekonomik, kde instituce hrají důležitou roli. NKE se snaží na základě výkladu vlastnických práv a nákladů vládnutí ve škále od absence jakéhokoliv řádu až po diktátorské uspořádání. Zde rozlišují čtyři základní strategie: soukromé uspořádání, soukromé soudní spory, regulovaná ekonomika a státní vlastnictví s tím, že tyto strategie přinášejí nejen jiné náklady vládnutí, ale i jinou politiku institucionálních změn (reforem).

Hall, Soskic (2001) definují základní rozdělení kapitalistických ekonomik ve škále od liberálně tržní ekonomiky až po ekonomiku koordinovaných trhů. Hlavním objektem zájmu je chování firem a cílem je nalézat vzájemné vztahy (mosty) mezi studiem byznysu a komparativní ekonomií. Komparativní ekonomii vysvětlují pomocí institucionálního přístupu jednak jako instituce nazírané jako sociální agendy, jednak z poznání, že institucionální uspořádání je kombinovaným výsledkem společenských hierarchií, použití síly, pobídek a sankcí. Za základní elementy koordinace považují rozdílnosti ve fungování firem (industrial

3 Viz ( Hall, Sosnic 2001), práce, která má přímo v názvu termín „Varieties of Capitalism“. 4 Djankov, Glaeser, LaPorta, Polez-de-Silanes, Shleifer (2003): definují Novou komparativní ekonomii řekněme jako srovnávání kapitalistických ekonomik, kde I hrají důležitou roli. NKE se snaží na základě výkladu vlastnických práv a nákladů vládnutí ve škále od absence jakéhokoliv řádu až po diktátorské uspořádání. Zde definují čtyři základní strategie: soukromé uspořádání, soukromé soudní spory, regulovaná ekonomika a ekonomika státního vlastnictví s tím, že tyto strategie přinášejí nejen jiné náklady vládnutí, ale i jinou politiku institucionálních změn (reforem).

4

relations), vzdělávání v rámci firem, corporate governance, mezifiremní vztahy a motivaci pracovníků. Rozdíly v těchto oblastech vedou k zařazení jednotlivých zemí do různých druhů kapitalistického uspořádání. Za hlavní přínos lze, kromě „zakladatelského přínosu“ označit skutečnost, že se snaží „postavit most mezi studiem byznysu a komparativní ekonomií“ a definují:

Koordinované tržní ekonomiky (na příkladě Německa)

Liberálně tržní ekonomiky (na příkladě USA )

Na toto členění navazuje Amable (2003), který se zabývá komparativní institucionální analýzou jako snahou o formulování teorie institucionálního doplnění. Kapitalistické systémy dělí podle vlivu na růst produkce a protlačování inovací na tržní, tržně-korporativní, integrativní a sociálně demokratické. Dochází k definování typů současného kapitalismu na základě srovnání v pěti oblastech srovnání: charakter trhů zboží, trh práce, finanční trhy, sociální systémy a systémy vzdělávání. Výsledkem je rozlišení pěti typů uspořádání kapitalistické společnosti na:

Tržní ekonomiky (Anglo-Saxon model)

Sociálně – demokratické ekonomiky

Asijský kapitalismus

Evropský kontinentální kapitalismus

Jihoevropský kapitalismus

Projekt „Government Matters“5

Hodnocením institucionální kvality se dlouhodobě zabývá část projektu Světové Banky s názvem Government Matters (GM), zaměřená na kvalitu správy (governance). V tomto projektu sleduje SB od roku 1998 ve dvouletých intervalech následující oblasti:

Jak jsou vlády vybírány a obměňovány (kvalita politických procesů)

Jak vlády formulují a realizují své politiky (schopnost vlády)

Jak jsou vládní opatření vnímána (institucionální interakce)

Každá z těchto oblastí je hodnocena dvojicí ukazatelů:

Kvalitu politických procesů ukazateli DEMOKRACIE a POLITICKÉ STABILITY

5 Kaufmann, D., Kraay, A., Mastruzzi, M. (2005).

5

Schopnost vlády ukazateli VÝKONNOSTI VLÁDY a REGULAČNÍ KVALITY

Institucionální interakce ukazateli PRÁVNÍHO ŘÁDU a KONTROLY KORUPCE

Data jsou tvořena agregací z několika set dílčích ukazatelů a nabývají hodnot od – 2,5 (nejhorší výsledek) do + 2,5 (nejlepší výsledek). V dalším textu vycházíme z těchto dat. Konstruujeme „Souhrnný index institucionální kvality“ jako prostý průměr výše zmíněných šesti ukazatelů, a porovnáváme jeho výši v rámci souboru zemí EU- 25 v letech 1998 a 2004.

Tab. č. 1: Souhrnný index institucionální kvality a podíl výše vládních výdajů na GNP v letech 1998 a 2004 u zemí EU-25

Země GM98 VV98 GM04 VV04

BE 1,17 50,70 1,38 49,50

CZ 0,76 43,80 0,74 45,70

DK 1,83 56,80 1,70 55,00

EE 0,70 39,30 1,06 39,10

FI 1,88 52,80 1,92 50,40

FR 1,28 53,70 1,15 54,50

IE 1,68 34,80 1,48 34,30

IT 1,05 49,60 0,72 48,40

CY 1,05 37,30 0,77 43,60

LT 0,31 40,40 0,87 34,30

LV 0,35 41,30 0,79 35,90

LU 1,72 42,10 1,88 46,00

HU 0,97 47,60 0,90 52,00

MT 0,93 42,30 1,26 54,10

DE 1,64 48,80 1,42 47,50

NL 1,94 47,20 1,70 48,00

PL 0,77 46,60 0,54 48,70

PT 1,39 44,10 1,13 46,70

AT 1,60 53,90 1,58 50,70

6

EL 0,73 47,80 0,72 50,00

SK 0,29 60,80 0,74 28,50

SI 0,85 48,20 0,99 47,70

ES 1,36 41,40 1,12 40,50

SE 1,76 60,80 1,74 57,00

UK 1,80 40,10 1,56 43,60

EU-25 1,19 0,00 1,19 47,90

EU-15 1,52 48,20 1,41 48,00

Pramen: Government Matters, EUROSTAT, vlastní úprava

Tab. č. 1 dokumentuje vývoj souhrnného indexu institucionální kvality a výši vládních výdajů vyjádřených jako procento k výši GNP. Tyto údaje jsou použity v další analýze. Graf č. 1 ukazuje země EU-25 srovnané podle výše souhrnného indexu institucionální kvality v roce 2004.

Graf č. 1: Souhrnný index institucionální kvality v zemích EU- 25 v roce 20046

0,00

0,20

0,40

0,60

0,80

1,00

1,20

1,40

1,60

1,80

2,00

Finsko

Švéds

ko

Nizoze

mí

V.Britá

nie

Němec

koBelg

ie

Průměr

EU-25

Portug

alsko

Estons

ko

Maďars

ko

Průměr

EU-8

Průměr

EU-10

Česká

rep.

Řecko

Polsko

6 V grafu se vyskytuje i údaj za EU-8, který udává průměrnou hodnotu za osm postsocialistických zemí, tzn. bez Kypru a Malty. V dalším textu se, zejména v případech porovnávání, skupina EU-8.

7

Zdroj: Tab. č. 1

Východiska a zaměření analýzy: EU-25, EU-15 a EU-10 včetně postavení ČR

V grafickém vyjádření jsou na ose „x“ vyneseny údaje o podílu vládních výdajů na GNP jednotlivých zemí a na ose „y“ hodnoty souhrnného indexu institucionální kvality, ve sledovaných letech (1998 a 2004). Postavení jednotlivých zemí nám umožňuje rozčlenit jednotlivé země EU-15 do čtyřech typů (skupin) kapitalismu ve smyslu dělení uvedeném v „The Diversity of Modern Capitalism“ (Amable 2003) a to takto:

Tržní ekonomiky (Anglo-Saxon model) – Irsko, Lucembursko a Velká Británie

Sociálně – demokratické ekonomiky – Dánsko, Finsko a Švédsko

Evropský kontinentální kapitalismus - Belgie, Francie, Německo, Nizozemí, Rakousko

Jihoevropský (středomořský) kapitalismus - Itálie, Portugalsko, Řecko, Španělsko.

Zároveň v grafech můžeme sledovat postavení zemí EU-10, a zejména v porovnání mezi roky 1998 a 2004 jejich změny, které charakterizujeme jako institucionální změny a přechod od jednoho typu do druhého jako jejich dynamiku.

Údaje za Českou republiku odpovídají zařazení do skupiny jihoevropských zemí a dynamiky změn je minimální. Dokumentuje to i následující tabulka, která zachycuje vývoj souhrnného indexu institucionální kvality v celém, projektem GM sledovaném období .

Tab. č. 2: Souhrnný index institucionální kvality 1996 - 2004

1996 1998 2000 2002 2004

Průměr EU-25 1,02 1,19 1,20 1,24 1,19

Průměr EU-15 1,34 1,52 1,51 1,52 1,41

Průměr EU-10 0.54 0,70 0,72 0,84 0,87

Průměr EU – 8 0,49 0,62 0,68 0,79 0,83

Česká republika 0,78 0,76 0,70 0,81 0,74

Zdroj: Government matters, vlastní úprava

8

Grafické vyjádření

Následující grafy ukazují postavení jednotlivých zemí v zobrazení, kde na ose x je podíl veřejných výdajů v procentech z hrubého domácího produktu a na ose y souhrnný ukazatel institucionální kvality a to na grafu č. 2 za rok 1998, a na grafu č. 3 za rok 2004. V obou grafech jsou vymezeny jednotlivé skupiny zemí EU-15 podle odlišných typů kapitalismu a tyto charakteristiky se v časovém období 1998 – 2004 nemění, což znamená, že ve sledovaném období se jejich postavení se mění je nevýrazně a příslušnost k jednotlivým skupinám se nemění vůbec. Státy EU-10 nejsou do těchto skupin přiřazovány, jejich postavení je chápáno, vzhledem k přizpůsobovacím procesům, jako přechodné a naopak. Změny v tomto postavení jsou chápány jako institucionální změny, které můžeme charakterizovat jednak směrem změny a jednak její velikostí. Nazýváme to dynamikou institucionálních změn.

Graf č. 2: Vztah mezi ukazatelem institucionální kvality a podílem veřejných výdajů na HDP v roce 1998

BE

CZEE

FI

FR

IE

IT

DK

CY

LTLV

LU

HUMT

DE

NL

PL

PT

AT

GR

SK

SI

ES

SEUK

EU-15

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

25,00 30,00 35,00 40,00 45,00 50,00 55,00 60,00 65,00

Podíl veřejných výdajů (% HDP)

Souh

rnný

uka

zate

l ins

tituc

ioná

lní k

valit

y

Graf č. 3: Vztah mezi ukazatelem institucionální kvality a podílem veřejných výdajů na HDP v roce 2004

BE

CZ

EE

FI

FR

IE

IT

DK

CYLT

LV

LU

HU

MT

DE

NL

PL

PT

AT

GRSK

SIES

SE

UK

EU-25

EU-15

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

Souh

rnný

uka

zate

l ins

tituc

ioná

lní k

valit

y

9

Graf č. 4 ukazuje směr a do jisté míry i dynamiku institucionálních změn. Co se tedy přihodilo v této oblasti v letech 1998 – 2004? Pokusme se stručně zhodnotit směr a velikost změny7 v jednotlivých zemí EU – 10 podrobněji v následujícím shrnutí:

• celkem šest nově přistoupivších zemí vykazuje výraznou dynamiku institucionálních změn měřenou souhrnným ukazatel institucionální kvality. Jedná se zejména o Slovensko a pobaltské státy, které jednoznačně směřují do modelu anglo-saského kapitalismu. Dále je to \Kypr, směřující spíše z anglosaského typu do typu středoevropského a Malta mířící v oblasti institucionálního hodnocení k sociálně-demokratickému systému severského typu,

• dynamika institucionálních změn u ostatních čtyřech jsou změny zanedbatelné a vysvětlitelné spíše nespolehlivostí měkkých dat,

• Česká republika se ve sledovaném období chová jako standardní demokracie zakotvená ve skupině středomořských zemí.

7 V tomto stadiu výzkumu je velikost změny posuzována pouze subjektivně a jen na základě výše uvedeného grafu (délka „čáry“ změny 98 – 04).

Graf č. 4: Dynamika institucionálních změn EU-10 v období 1998-2004

CZ 04CZ 98EE 98

EE 04CY 98

LT 98LV 98

HU 00MT 00

PL 98

SK 98

SI 00

CY 04

LT 04

LV 04

HU 04

MT 04

PL 04

SK 04

SI 04

0,15

0,35

0,55

0,75

0,95

1,15

1,35

25,00 30,00 35,00 40,00 45,00 50,00 55,00 60,00 65,00

Podíl veřejných výdajů (% HDP)

Souh

rnný

uka

zate

l ins

ittuc

ioná

lní k

valit

y

10

Dynamika změn a konkurenceschopnost

Dynamika změn, alespoň podle našeho názoru, velmi výrazně ukazuje na směřování jednotlivých zemí, na jejich reformní snahy a úspěchy v cestě za institucionálním přizpůsobení zemím EU- 15 s tím, že země si svými reformními kroky volí rozdílné modely kapitalismu. Nakolik jsou tyto modely úspěšné vzhledem ke konkurenceschopnosti se pokusíme zformovat na základě hodnocení zemí prováděném Světovým Ekonomickým Fórem publikováním „ Growth Competitivness Index“ - GPI. Údaje za jednotlivé země a za rok 2005, utříděné a zprůměrňované podle jednotlivých, výše zmíněných typů kapitalismu, vykazují následující hodnoty :

Tab. č. 4: průměrná hodnota GPI v roce 2005 podle typů kapitalismu

Typologie kapitalismu Průměrné GCI za skupinu zemí

Tržní ekonomiky (Anglo-Saxon model) 4,96

Sociálně – demokratické ekonomiky 5,75

Evropský kontinentální kapitalismus 4,93

Jihoevropský kapitalismus 4,55

Pramen:Competitiveness Index rating 2005, www.weforum.org/site/homepublic.nsf/Content

Z údajů v tabulce vyplývá, že konkurenceschopnost v odlišných typech kapitalismu je rozdílná a odpovídá i provedené typologii. Země EU - 8, které se vydaly cestou změn si ( zajímavě s výjimkou Slovenska) v hodnocení konkurenceschopnosti polepšily. Hodnocení České republiky zůstává stále stejné.

Tab. č. 5: GPI v letech 2001 a 2004 a jeho změny u EU - 10

Země GPI 2001 GPI 2005 Změna

Česká republika 4,41 4,42 + 0,01

Estonsko 4,87 4,95 + 0,08

Kypr -- 4,54 --

Litva 4,27 4,29 +0,02

Lotyšsko 4,19 4,30 +0,11

Malta -- 4,54 --

Maďarsko 4,87 4,38 -0,49

Polsko 4,30 4,00 -0,30

11

Slovensko 4,36 4,31 -0,05

Slovinsko 4,70 4,59 -0,11

Pramen:Competitiveness Index rating 2005, www.weforum.org/site/homepublic.nsf/Content

Závěry

Provedená analýza kvality správy zemí EU-25 potvrzuje oprávněnost dělení odlišné modely kapitalismu

Vývoj zemí EU-15 je poměrně stabilní a jednotlivé bloky se výrazně nemění

Výrazné změny je možno sledovat u některých zemí EU-10, kde dynamika institucionálních změn výrazně ovlivňuje jejich „zařazení“ k jednotlivým modelům

Dynamika institucionálních změn má vliv na konkurenceschopnost

Česká republika se chová jako stabilní demokratická společnost

Literatura

AMABLE, B.: The Diversity of Modern Capitalism, Oxford: Oxford University Press, 2003, ISBN 0-19-926113-X.

DJANKOV, S., GLAESER, E. L., LA PORTA, R., LOPEZ DE SILANES, F., SHLEIFER, A.: The New Comparative Economics. Londýn: CEPR, 2003 (discussion paper č. 3882). http://mba.tuck.dartmouth.edu/pages/faculty/rafael.laporta/publications/LaPorta%20PDF%20Papers-ALL/New%20Comparative%20Economics.pdf

HALL, P. A., TAYLOR, C. R.: Political Science and the Three New Institutionalisms, Kolín nad Rýnem: Max-Planck-Institut, 1996, WP 6/96.

HALL, P. A., SOSNIC, D.: Varieties of Capitalism, Oxford: Oxford University Press, 2001, ISBN 019-924774-9. HALL, P. A., GINGERICH, D. W.: Varieties of Capitalism and Institutional Complementarities in the Macroeconomy: An Empirical Analysis, Kolín nad Rýnem: Max Planck Institute for the Study of Societies, 2004 (discussion paper č. 5). http://www.mpi-fg-koeln.mpg.de/pu/mpifg_dp/dp04-5.pdf KAUFMANN, D., KRAAY, A., MASTRUZZI, M.: Governance IV: Governance Indicators for 1996 – 2004, Washington: World Bank, 2005. World Economic Forum – Growth Competitiveness Index rating 2005, www.weforum.org/site/homepublic.nsf/Content

12

Kontakt Prof. Ing. Milan Žák, CSc. Centrum ekonomických studií VŠEM Nám. I. P. Pavlova 3 120 00 Praha 2 zak@vsem.cz