Interní medicína pro praxi€¦ · Zkrácená informace o přípravku COSYREL® Složení*: Cosyrel 5 mg/5 mg, 5 mg/10 mg, 10 mg/5 mg, 10 mg/10 mg, potahované tablety, obsahují

www.solen.cz | www.internimedicina.cz | ISBN 978-80-7471-222-7 | Ročník 20 | 2018

Pořadatel: Společnost SOLEN, s. r. o., a časopis Interní medicína pro praxi Záštita: OS ČLK v Olomouci, Česká internistická společnost ČLS JEP –pracovní skupina ambulantních internistů

Internímedicínapro praxi

XIII. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI,IX. OLOMOUC KAZUISTICKÁkonference ambulantních internistů

15.–16. března 2018Clarion Congress Hotel Olomouc

Zkrácená informace o přípravku COSYREL®

Složení*: Cosyrel 5 mg/5 mg, 5 mg/10 mg, 10 mg/5 mg, 10 mg/10 mg, potahované tablety, obsahují bisoprololi fumaras (bis) 5 mg/perindoprilum argininum (per) 5 mg, 5 mg bis/10 mg per, 10 mg bis/5 mg per, 10 mg bis/10 mg per. Indikace*: Cosyrel je indikován k léčbě hypertenze a/nebo stabilní ischemické choroby srdeční (u pacientů s infarktem myokardu a/nebo revaskularizací v anamnéze) a/nebo stabilního chronického srdečního selhání se sníženou systolickou funkcí levé komory (pouze Cosyrel 5 mg/5 mg a Cosyrel 10 mg/5 mg) jako substituční léčba u dospělých pacientů adekvátně kontrolovaných bisoprololem a perindoprilem podávanými současně ve stejné dávce. Dávkování a způsob podání*: Obvyklá dávka je jedna tableta jednou denně, nejlépe ráno a před jídlem. Pacienti musí být stabilizováni na léčbě bisoprololem a perindoprilem ve stejné dávce po dobu nejméně 4 týdnů. Fixní kombinace není vhodná k iniciální léčbě. U pacientů stabilizovaných na dávce bisoprololu 2,5 mg a perindoprilu 2,5 mg nebo bisoprololu 2,5 mg a perindoprilu 5 mg: půl tablety obsahující 5 mg/5 mg nebo 5 mg/10 mg jednou denně. Je-li nutná změna dávkování, titraci je nutno provádět za použití jednotlivých složek samostatně. Porucha funkce ledvin: Doporučené dávkování podle clearance kreatininu. 5 mg/5 mg: Cl

cR≥60 (ml/min): 1 tableta; 30<Cl

cR<60: ½ tablety; Cl

cR < 30: přípravek není vhodný, doporučená titrace dávky za použití jednotlivých složek samostatně. 5 mg/10 mg: Cl

cR ≥60: ½ tablety;

Cl

cR < 60: přípravek není vhodný.

10 mg/5 mg: Cl

cR ≥60:

1 tableta; ClcR

< 60: přípravek není vhodný. 10 mg/10 mg: přípravek není vhodný. Porucha funkce jater: není nutná úprava dávkování. Starší pacienti: podávání podle renální funkce. Pediatrická populace: bezpečnost a účinnost nebyla stanovena, použití u dětí a dospívajících se nedoporučuje. Kontraindikace*: Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku nebo na jiné inhibitory angiotensin-konvertujícího enzymu (ACE); akutní srdeční selhání nebo probíhající epizody srdeční dekompenzace vyžadující i.v. inotropní terapii; kardiogenní šok; AV blok druhého nebo třetího stupně (bez pacemakeru); sick sinus syndrom; sinoatriální blokáda; symptomatická bradykardie; symptomatická hypotenze; závažné bronchiální astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc; závažné formy periferního arteriálního okluzivního onemocnění nebo Raynaudova syndromu; neléčený feochromocytom (viz bod Upozornění*); metabolická acidóza; anamnéza angioneurotického edému souvisejícího s předchozí terapií inhibitory ACE; dědičný nebo idiopatický angioneurotický edém; 2. a 3. trimestr těhotenství (viz body Upozornění*, Těhotenství a kojení*), současné užívání s přípravky obsahující aliskiren u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GRF < 60 ml/min/1,73 m²) (viz body Upozornění*, Interakce* a Farmakodynamické vlastnosti*). Upozornění*: Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Hypotenze: u pacientů s poklesem objemu tělních tekutin, se symptomatickým srdečním selháním se současnou renální insufi ciencí nebo bez ní, s ischemickou chorobou srdeční nebo cerebrovaskulárními chorobami je při zahájení léčby a změně dávky zapotřebí pečlivé monitorování. Náhlá hypotenzní odpověď není kontraindikací pro podání dalších dávek, které mohou pacienti obvykle užívat bez obtíží, jakmile jim po doplnění objemu stoupne krevní tlak. Hypersenzitivita/angioedém/intestinální angioedém: vysadit a zahájit monitorování až do úplného vymizení symptomů. Léčba betablokátorem musí pokračovat. Angioedém spojený s otokem hrtanu může být smrtelný. Pacienti souběžně užívající terapii inhibitory mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus) mohou mít zvýšené riziko angioedému (např. otok dýchacích cest nebo jazyka s poruchou dýchání nebo bez ní)**. Selhání jater: vzácně byly inhibitory ACE spojovány se syndromem, který začíná cholestatickou žloutenkou a progreduje ve fulminantní jaterní nekrózu a (někdy) v úmrtí: ukončit léčbu v případě rozvoje žloutenky nebo výrazného zvýšení jaterních enzymů. Černošská populace: perindopril může být méně účinný a způsobit vyšší procento angioedému ve srovnání s jinými rasami. Neproduktivní kašel. Hyperkalemie: časté monitorování koncentrace draslíku v krvi v případě renální insufi cience, zhoršení renálních funkcí, věk > 70 let, diabetes mellitus, dehydratace, akutní srdeční nedostatečnost, metabolická acidóza a současné užívání draslík šetřících diuretik, draslíkových doplňků, náhrad solí s obsahem draslíku, léčivých přípravků, které mohou způsobovat vzestup sérových koncentrací draslíku. Kombinace s lithiem, s draslík šetřícími diuretiky, draslíkovými doplňky nebo náhradami solí obsahující draslík, kalciovými antagonisty, antiarytmiky třídy I a centrálně působícími antihypertenzivy: obecně se nedoporučuje. Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS): zvýšení rizika hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje. Pokud je léčba duální blokádou považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku. Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s diabetickou nefropatií. Ukončení léčby: nesmí být provedeno náhlé ukončení léčby betablokátorem. Dávkování má být snižováno postupně pomocí jednotlivých složek, ideálně po dobu dvou týdnů. Bradykardie: při poklesu srdeční frekvence pod 50–55 tepů za minutu v průběhu léčby a pacient pociťuje symptomy související s bradykardií, dávka má být snižována za použití jednotlivých složek s vhodnou dávkou bisoprololu. AV blok prvního stupně, stenóza aortální a mitrální chlopně/hypertrofi cká kardiomyopatie, diabetici, striktní půst: podávat s opatrností. Prinzmetalova angina: betablokátory mohou zvýšit počet a délku trvání epizod anginy pectoris. Porucha funkce ledvin: denní dávka má být upravena na základě clearance kreatininu. Monitorování draslíku a kreatininu. U pacientů s bilaterální stenózou renálních arterií nebo stenózou arterie solitární ledviny může dojít ke zvýšení sérových koncentrací urey a kreatininu; v případě renovaskulární hypertenze je riziko těžké hypotenze a renální insufi cience zvýšené. Transplantace ledvin, srdeční selhání s inzulin dependentním diabetes mellitus (typ I), těžkou poruchou funkce ledvin, těžkou poruchou funkce jater, restrikční kardiomyopatií, vrozeným srdečním onemocněním, hemodynamicky signifi kantním organickým onemocněním chlopní, infarktem myokardu v předchozích 3 měsících: nejsou zkušenosti s podáváním. Anafylaktoidní reakce během aferézy nízkodenzitních lipoproteinů (LDL): vzácná, lze předejít dočasným vysazením léčby inhibitory ACE před každou aferézou. Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace: dočasně vysadit léčbu před vyšetřeními. Tyto reakce se znovu objevily po náhodném opětovném vystavení. Bisoprolol může zvýšit senzitivitu vůči alergenům i závažnost anafylaktických reakcí. Neutropenie/agranulocytóza/trombocytopenie/anemie: extrémní opatrnost u pacientů s kolagenovým vaskulárním onemocněním, s imunosupresivní léčbou, léčbou alopurinolem nebo prokainamidem, doporučuje se periodické monitorování počtu leukocytů. Bronchospasmus (bronchiální astma, obstrukční onemocnění dýchacích cest): souběžné podávání bronchodilatační terapie. Anestezie: pokud je nutné betablokátor vysadit, je třeba to provádět postupně a ukončit 48 hodin před anestezií. Psoriáza: podání po zvážení přínosu a rizika. Feochromocytom: podávání bisoprololu vždy s blokátorem alfa-receptorů. Tyreotoxikóza: symptomy mohou být maskovány. Těhotenství: zastavit léčbu. V případě nutnosti zahájit alternativní léčbu. Interakce*: Kombinace kontraindikované: aliskiren u pacientů s diabetes mellitus nebo poruchou funkce ledvin. Nedoporučuje se současně užívat: centrálně působící antihypertenziva, např. klonidin a další (methyldopa, moxonidin, rilmenidin); antiarytmika třídy I (chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, fl ekainid, propafenon); antagonisty kalcia typu verapamilu a v menší míře diltiazemu; aliskiren a blokátory receptorů pro angiotenzin II; estramustin, draslík šetřící diuretika (triamteren, amilorid), draslík (soli); lithium. Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost: antidiabetika (inzulin, perorální antidiabetika); nesteroidní antifl ogistika (NSAID) včetně kyseliny acetylsalicylové ≥ 3 g/den; antihypertenziva a vasodilatancia; tricyklická antidepresiva/antipsychotika/anestetika; sympatomimetika; antagonisté kalcia dihydropyridinového typu (felodipin, amlodipin); antiarytmika třídy III (amiodaron); parasympatomimetika; lokální betablokátory (např. oční kapky k léčbě glaukomu); digitalisové glykosidy; baklofen; draslík nešetřící diuretika; draslík šetřící diuretika (epleron, spironolakton); racekadotril**, inhibitory mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus)**. Kombinace vyžadující určitou opatrnost: mefl ochin, inhibitory monoaminooxidázy (kromě inhibitorů MAO-B), gliptiny (linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin), zlato. Těhotenství a kojení*: Podávání není doporučeno v prvním trimestru těhotenství a během kojení. Podávání je kontraindikováno ve 2. a 3. trimestru těhotenství. Fertilita*. Účinnost na schopnost řídit a obsluhovat stroje*: u některých pacientů se mohou vyskytnout individuální reakce související s nízkým krevním tlakem. V důsledku toho může být schopnost řídit a obsluhovat stroje narušena. Nežádoucí účinky*: Velmi časté: bradykardie. Časté: bolest hlavy, závratě, vertigo, dysgeuzie, parestezie, porucha zraku, tinitus, zhoršení srdečního selhání, hypotenze a účinky související s hypotenzí, pocit chladu nebo znecitlivění končetin, kašel, dyspnoe, bolest břicha, zácpa, průjem, nauzea, zvracení, dyspepsie, vyrážka, pruritus, svalové křeče, astenie, únava. Méně časté: eozinofi lie, hypoglykemie, hyperkalemie, reverzibilní při vysazení léčby, hyponatremie, změny nálady, poruchy spánku, deprese, somnolence, synkopa, palpitace, tachykardie, poruchy AV vedení, ortostatická hypotenze, vaskulitida, bronchospasmus, sucho v ústech, angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, glottis a/nebo hrtanu, kopřivka, fotosenzitivní reakce, pemfi goid, hyperhidróza, svalová slabost, artralgie, myalgie, renální insufi cience, erektilní dysfunkce, bolest na hrudi, malátnost, periferní edém, pyrexie, zvýšená hladina urey a kreatininu v krvi, pád. Vzácné: rinitida, noční můry, halucinace, snížená tvorba slz, poruchy sluchu, hepatitida cytolytická nebo cholestatická, hypersenzitivní reakce (svědění, zčervenání, vyrážka), zhoršení psoriázy**, poruchy potence, vzestup jaterních enzymů, zvýšená hladina bilirubinu v krvi, zvýšená hladina triglyceridů. Velmi vzácné: agranulocytóza, pancytopenie, leukopenie, neutropenie, trombocytopenie, hemolytická anemie u pacientů s vrozeným defi citem G-6PDH, zmatenost, konjunktivitida, arytmie, angina pectoris, infarkt myokardu a cévní mozková příhoda, možné sekundárně k nadměrné hypotenzi u vysoce rizikových pacientů, eosinofi lní pneumonie, pankreatitida, erythema multiforme, alopecie, betablokátory mohou způsobit nebo zhoršit psoriázu nebo způsobit vyrážku připomínající psoriázu, akutní renální selhání, snížená hladina hemoglobinu a snížený hematokrit. Předávkování*, vlastnosti*: Bisoprolol je vysoce beta

1-

selektivní blokátor adrenoreceptorů bez vnitřní sympatomimetické a membrány stabilizující aktivity. Perindopril je inhibitor enzymu, který konvertuje angiotenzin I na vazokonstriktor angiotenzin II (ACE). Balení*: Balení 30, 90 potahovaných tablet přípravku Cosyrel 5 mg/5 mg, 5 mg/10 mg, 10 mg/5 mg, 10 mg/10 mg. Uchovávání: Žádné zvláštní podmínky uchovávání ani zacházení. Držitel rozhodnutí o registraci: LES LABORATOIRES SERVIER, 50, rue Carnot, 92284 Suresnes cedex, Francie. Registrační čísla: 58/563-566/15-C. Datum poslední revize textu: 20. 11. 2017. Před předepsáním přípravku si přečtěte Souhrn údajů o přípravku. Přípravky jsou k dispozici v lékárnách a jsou na lékařský předpis. Přípravky jsou částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, viz Seznam cen a úhrad léčivých přípravků: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni. Další informace na adrese: Servier s.r.o., Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, tel: 222 118 111, www.servier.cz* pro úplnou informaci si prosím přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku; ** všimněte si prosím změn v informaci o léčivém přípravku Cosyrel

# Cosyrel je u srdečního selhání indikován pouze v dávkách 5 mg bis/5 mg per a 10 mg bis/5 mg per

b i s o p r o l o l f u m a r á t / p e r i n d o p r i l a r g i n i n

3 INDIKACE Hypertenze | Stabilní ICHS | Srdeční selhání #

1 tableta 1× denně

PROGRAMXIII. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI, IX. OLOMOUC KAZUISTICKÁ / PROGRAM – ČTVRTEK 15. BŘEZNA

www.internimedicina.cz 3XIII. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI, IX. OLOMOUC KAZUISTICKÁ / 15.–16. března 2018

Program – čtvrtek 15. března

9.00–9.05 ZAHÁJENÍ KONFERENCE

9.05–10.40 LABORATORNÍ NÁLEZY A ZOBRAZOVACÍ METODY V KARDIOLOGII

Garant prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.

Standardní a nové biomarkery v diagnostice akutních koronárních syndromů – Novák J.

Natriuretické peptidy v diagnostice srdečního selhání – Ludka O.

Natriuretické peptidy v léčbě srdečního selhání – Špinar J.

Magnetická rezonance srdce – možnosti a limitace – Panovský R.

10.40–11.00 PŘESTÁVKA

11.00–12.00 PLICNÍ HYPERTENZE

Garant doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.

Plicní arteriální hypertenze, diagnostika a léčba – Hutyra M.

Plicní hypertenze u onemocnění levého srdce – Al-Hiti H.

Chronická tromboembolická plicní hypertenze – Jansa P.

12.00–13.10 DOBRÁ RADA DO VAŠÍ ORDINACE

Testování a časný záchyt infekce HIV – Zjevíková A.

Př ednáška sponzorována firmou Gilead Sciences s. r. o.

Praktické tipy v léčbě hypertenze aneb proč je lépe nečekat – Plíva M.

Antikoagulovaný pacient z pohledu nefrologa – Orság J.

13.10–14.10 POLEDNÍ PŘESTÁVKA

14.10–14.40 PERSPEKTIVY V MEDICÍNĚ

Perspektivy buněčné terapie – prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.

14.40–15.25 KARDIOLOGIE

Garant doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.

Epidemiologický průřezový průzkum LIPI control – Řiháček I.

Máme co zlepšovat v péči o pacienty po infarktu myokardu? – Kovárník T.


15.50–17.30 CESTOVNÍ MEDICÍNA

Garant MUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D.

Zdravotní rizika cestování a příprava cestovatelů před cestou – Manďáková Z.

Očkování cestovatelů – Kosina P., Rumlarová Š.

Kazuistika: Diferenciální diagnostika importovaných horečnatých infekcí – Stejskal F.

Diferenciální diagnostika eozinofilie u cestovatelů – Trojánek M.

PROGRAMXIII. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI, IX. OLOMOUC KAZUISTICKÁ / PROGRAM – PÁTEK 16. BŘEZNA

www.internimedicina.cz4 15.–16. března 2018 / XIII. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI, IX. OLOMOUC KAZUISTICKÁ

Program – pátek 16. března

9.00–10.20 DIABETOLOGIE

Garant doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.

Kardiovaskulární účinky inkretinů – Haluzík M.

Antidiabetika a srdeční selhání – Karásek D.

Moderní technologie v léčbě diabetu – Krystyník O.

Klíčová role motivace pacienta v léčbě obezity a přípravě k bariatrické operaci – kazuistiky – Cibičková Ľ.,

Schovánek J., Zbořilová J.

10.20–10.40 DOBRÁ RADA DO VAŠÍ ORDINACE

Pestrý účinek přírodních flavonoidů – Černohorská J.


11.05–12.25 SPÁNKOVÁ APNOE

Garant MUDr. Milan Sova, Ph.D.

Chirurgická léčba OSA syndromu u dospělých – Salzmann R.

Skríning spánkové apnoe – jaké jsou možnosti a kolik ušetříme? – Sova M.

Terapie syndromu obstrukční spánkové apnoe pomocí přetlakové ventilace – Kudela O.

Rehabilitace pacientů s metabolickým syndromem a OSAS – Sovová M.

12.25–13.15 POLEDNÍ PŘESTÁVKA

13.15–14.30 DIETNÍ DOPORUČENÍ U INTERNÍCH CHOROB

Garantka MUDr. Mgr. Drahomíra Vrzalová

Léčba obezity dietou a možnosti farmakoterapie – Kohutová M., Cibičková Ľ.

Džungle moderních diet z pohledu nutričního terapeuta – Jiříčková K., Strnadelová Z.

Možnosti domácí parenterální výživy v řešení malnutrice – Vrzalová D.

Specifika dysfagické diety ve Fakultní nemocnici Olomouc – Kohutová M.

14.30–15.50 KOLAPSOVÉ STAVY V AMBULANCI INTERNISTY

Garantka MUDr. Malvína Křivánková, Ph.D.

Diferenciální diagnostika synkopálních stavů – Křivánková M.

Kazuistiky z prostředí OUP – Kutěj V., Fiala H.

Hypoglykemie – obávaná komplikace při léčbě diabetika – Krystyník O.

Synkopa z pohledu neurologa – Vaštík M.

Synkopa z pohledu kardiologa – Galuszka J.

15.50 LOSOVÁNÍ ANKETY, ZÁVĚR KONFERENCE

WORKSHOP / pátek 16. března

11.00–12.00 PRAKTICKÝ NÁCVIK KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE

Workshop bude probíhat v salonku Plato Seneca

KAPACITA OMEZENA – NA WORKSHOP JE NUTNO SE PŘIHLÁSIT PŘI REGISTRACI


POZNÁMKY

ABSTRAKTALABORATORNÍ NÁLEZY A ZOBRAZOVACÍ METODY V KARDIOLOGII

Laboratorní nálezy a zobrazovací metody

v kardiologii garant prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.

čtvrtek / 15. března 2018 / 9.05–10.40 hod.

Natriuretické peptidy v diagnostice srdečního selhánídoc. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.

Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU Brno

Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně

Celosvětově dochází v průběhu posledních několika desetiletí trvale k nárůstu počtu pacientů

se srdečním selháním, částečně kvůli stárnutí populace, ale také díky zlepšenému přežívání pacientů

s kardiovaskulárními chorobami. Základem diagnostiky srdečního selhání je zhodnocení klinického

stavu pacienta a provedení základních vyšetření, jako je EKG, echokardiografie a stanovení natriure-

tických peptidů, které může být u neakutních pacientů vyšetřením iniciálním, zejména v těch přípa-

dech, kdy nemůžeme provést časnou echokardiografii. Zvýšené hodnoty natriuretických peptidů

nám pak pomohou stanovit pracovní diagnózu a identifikovat pacienty, kteří by měli podstoupit

další kardiologické došetření. Důležitá je zejména negativní prediktivní hodnota natriuretických

peptidů. Z těchto důvodů byly stanoveny horní limity normy, které s dostatečnou specificitou

a senzitivitou vylučují pacienty, u nichž je diagnóza srdečního selhání nepravděpodobná. Tyto tzv.

cut-off hodnoty jsou pro akutní selhání pro BNP < 100 pg/ml a pro NT-proBNP < 300 pg/ml a pro

neakutní selhání < 35 pg/ml resp. < 125 pg/ml. Při interpretaci zjištěných hodnot je třeba mít ale

na zřeteli i některá známá fakta, jako je vzestup hodnot natriuretických peptidů např. u pacientů

s plicní embolií či při renálním selhání či stavy, které jsou naopak spojeny s nízkou hladinou těchto

peptidů (obezita, terminální fáze srdečního selhání). U pacientů s akutní dušností a s podezřením na

akutní srdeční selhání by měla být hladina natriuretických peptidů stanovena vždy s cílem vyloučit

srdeční selhání jako hlavní příčinu dušnosti (ESC guidelines IA). Je ale důležité si uvědomit také fakt,

že u některých stavů může být vzestup hladiny natriuretických peptidů opožděn za rychle vzniklou

klinickou symptomatologií (flush edémy plic).

Natriuretické peptidy v léčbě srdečního selháníprof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.

Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno

Léky, které používají účinky natriuretických peptidů, lze rozdělit na:

1. Natriuretické peptidy – ANP, BNP-nesiritid, CNP, DNP, ularitid, cenderidid

2. Zábrana degradace natriuretických peptidů – inhibitory neutrálních endopeptidáz (neprilysin)

Historie natriuretických peptidů sahá do roku 1981, kdy byl popsán extrakt ze srdečních síní,

který způsobuje natriurézu a vazodilataci. V roce 1984 byla popsána chemická struktura síňového

natriuretického peptidu ANP, v roce 1988 byl izolovaný z mozku prasete brain natriuretic peptid –

BNP a v roce 1990 C-natriuretic peptid.

Vliv natriuretických peptidů na kardiovaskulární a renální systém představuje potenciální

možnosti využít tyto působky v léčbě hypertenze a srdečního selhání, i když současné výsledky

klinických studií nejsou povzbudivé. Syntetický B natriuretický peptid sice prokázal krátkodobé

hemodynamické zlepšení pacientů, nicméně z pohledu renálních funkcí a dlouhodobé prognózy

pacientů byl účinek sporný.

Studie ASCEND-HF (Acute Study of Clinical Effectivness of Nesiritide in Decompensated Heart

Failure) zařadila 7 007 nemocných s akutním srdečním selháním, kteří museli být randomizováni

do 24 hodin od vzniku příznaků a ke standardní léčbě byl přidán nesiritid nebo placebo na dobu


POZNÁMKY

ABSTRAKTALABORATORNÍ NÁLEZY A ZOBRAZOVACÍ METODY V KARDIOLOGII

24 až 168 hodin. Z pohledu primárního cíle – změny dušnosti bylo dosaženo pozitivního výsledku.

Nebyl potvrzen negativní vliv nesiritidu na renální funkce. Na druhé straně výskyt hypotenze, a to

jak symptomatické, tak asymptomatické, byl po nesiritidu téměř dvojnásobný.

Ve studii SIRIUS I, která podávala ularitid u akutní dekompenzace srdečního selhání, došlo po

podání 24hodinové infuze ke snížení tlaku v zaklínění. Studie SIRIUS II sledovala hemodynamické

a klinické efekty ularitidu podaného pacientům s dekompenzací srdečního selhání. Po 6 hodinách

podávání došlo ve všech skupinách aktivní léčby ke statisticky významnému poklesu tlaku v zaklínění

a zlepšení dušnosti oproti placebu.

Na potvrzení účinku ularitidu na mortalitu byla navržena randomizovaná studie TRUE-AHF (Trial

of Ularitide Effi cacy in Patients with Acute Heart Failure), která sledovala účinek 48 hod. kontinualní

infuze ularitidu u nemocných s akutním srdečním selháním. Nedošlo k žádnému ovlivnění hlavních

cílů: délky pobytu v nemocnici, epizody zhoršení SS v průběhu 120 hod. od přijetí, rehospitalizace

do 30 dnů od propuštění či kombinace celkové mortality a KV rehospitalizace. Z nežádoucích

účinků se vyskytlo významně více hypotenze u pacientů léčených ularitidem. Podávaní ularitidu

u pacientů s akutním SS tak nesplnilo slibná očekávání.

První duální inhibitor endopeptidáz omapatrilat v sobě zahrnoval inhibici angiotenzin kon-

vertujicího enzymu a současně neutrálních endopeptidáz – NEP (neprilysin). Bránil tedy přeměně

angiotenzinu I na angiotenzin II a současně i rozpadu natriuretických peptidů.

Prvá velká dvojitě slepá, randomizovaná studie, srovnávající omapatrilát a enalapril u nemocných

s hypertenzí – OCTAVE sice prokázala účinnější hypotenzní vliv omapatrilátu, ale s vyšším výskytem

angioedému. Další multicentrická srovnávací studie u srdečního selhání OVERTURE neprokázala

rozdíl ve výskytu primárního cíle (úmrtí či hospitalizace pro srdeční selhání) mezi omapatrilátem

a enalaprilem.

Naopak novou nadějí je duální inhibitor neprilysinu a ARB valsartan: LCZ696, kde probíhají kli-

nické studie. První klinická studie PARAMOUNT s LCZ696 v léčbě srdečního selhání se zachovalou

ejekční frakcí prokázala významné snížení koncentrace NT-pro BNP. Klinická studie PARADIGM-HF

u nemocných se sníženou ejekční frakcí a vysokými hodnotami natriuretických peptidů byla

předčasně ukončena pro příznivý vliv LCZ696 ve srovnání s enalaprilem. Kardiovaskulární mortalita

byla snížena o 20 %, první hospitalizace pro srdeční selhání o 21 %. V současnosti probíhá studie

PARAGON-HF u srdečního selhání se zachovalou ejekční frakcí.

Magnetická rezonance srdce – možnosti a limitacedoc. MUDr. Roman Panovský, Ph.D.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (International Clinical Research Center – ICRC)

1. interní kardio-angiologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny a LF Masarykovy univerzity,

Brno

Magnetická rezonance srdce (Cardiovascular Magnetic Resonance – CMR) je rychle rozvíje-

jící se neinvazivní zobrazovací metoda, která přináší jedinečné informace o srdeční morfologii

a funkci. V posledních letech dochází k intenzivnímu rozšiřování jak indikací k CMR, tak i jejího

potenciálu ke správné a přesné diagnostice řady srdečních onemocnění. Přednáška si klade za

cíl přehledně vysvětlit aktuální možnosti využití CMR v klinické praxi, zároveň s přihlédnutím

k jejím limitacím.


POZNÁMKY

ABSTRAKTAPLICNÍ HYPERTENZE

Plicní hypertenze garant doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.


Plicní hypertenzeMUDr. Hikmet Al-Hiti, Ph.D.

Kardiologická klinika IKEM v Praze

Plicní hypertenze (PH) je závažný medicínský problém, ovlivňující kvalitu života, toleranci

zátěže, a hlavně prognózu nemocných. S PH se budeme setkávat stále častěji. Důvodem je sní-

žení mortality akutních onemocnění, ať již z důvodu kardiovaskulárních či plicních onemocnění,

které častěji budou přecházet do chronického stadia a budou spojeny s rozvojem sekundární

PH. PH vede k dilataci a dysfunkci pravé komory srdeční, pravostrannému srdečnímu selhání

a následnému úmrtí. Cílem léčby je snížení tlaků v plicní cirkulaci, zabránění remodelace plicních

cév a myokardu.

PH je definována jako abnormální vzestup krevního tlaku v plicnici, tedy hodnota středního

tlaku v plicnici (mPAP) ≥ 25 mmHg. Klinická klasifikace rozeznává plicní arteriální hypertenzi (PAH), PH

při onemocnění levého srdce, PH při respiračních onemocněních, chronickou tromboembolickou

PH (CTEPH) a PH z jiných příčin.

Léčba PH je nejúspěšnější, jestliže se podaří identifikovat a odstranit její příčinu ještě před ire-

verzibilním poškozením plicního cévního řečiště. U nemocných, u kterých odstranění vyvolávající

příčiny není možné nebo u kterých je příčina neznámá (idiopatická PAH), je terapie zaměřena na

snížení plicního cévního odporu a zlepšení kardiální a cirkulační odpovědi na tlakové přetížení

pravé komory srdeční. Účinného snížení plicní cévní rezistence může být dosaženo pouze tehdy,

je-li identifikováno místo zvýšeného odporu. Tedy, jestli je příčinnou PH levostranné srdeční se-

lhání se sekundárním zvýšením tlaků v levé síni, léčba levostranného selhání bude snižovat tlak

v plicnici. Jestliže je příčinnou PH snížení celkového průřezu plicního cévního řečiště, podávají se

léky s vazodilatačním účinkem.

Na našem pracovišti ve spolupráci s pneumologickou klinikou Thomayerovy nemocnice jsme

zahájili projekt „Časná detekce plicní arteriální hypertenze u nemocných se systémovým onemoc-

něním pojivové tkáně“. Cílem studie je zachytit časná stadia PH u nemocných se systémovým

onemocněním pojiva pomocí zátěžové pravostranné katetrizace, posoudit efektivnost a účinnost

léčby u časných forem PH a tak zabránit remodelačním změnám cév a myokardu. V roce 2014 jsme

také zahájili implantaci katetru – PICC pomocí navigačního systému Sherlock 3CG k dlouhodobé

aplikaci prostanoidů u nemocných s velmi závažnou PH.

Přes veškerý pokrok je léčba nemocných s PH obtížná. Měla by být omezena na specializovaná

centra s dlouhodobými zkušenostmi vzhledem k závažnosti onemocnění a nutnosti provádění

komplexních vyšetřovacích metod včetně hemodynamického monitorování a pečlivého testování

reverzibility PH.

LITERATURA

1. Simonneau G, Gatzoulis MA, Adatia I, Celermajer D, Denton C, Ghofrani A, et al. Updated clinical classifi cation of pulmona-

ry hypertension. Journal of the American College of Cardiology. 2013; 62(25 Suppl): D34–41.

2. Galie N, Hoeper MM, Humbert M, Torbicki A, Vachiery JL, Barbera JA, et al. Guidelines for the diagnosis and treatment of

pulmonary hypertension. The European respiratory journal. 2009; 34(6): 1219–1263.

3. Hoeper MM, Barbera JA, Channick RN, Hassoun PM, Lang IM, Manes A, et al. Diagnosis, assessment, and treatment of non-pul-

monary arterial hypertension pulmonary hypertension. Journal of the American College of Cardiology. 2009; 54(1 Suppl): S85–96.

4. Galiè N, Corris PA, i Frost A, et al. Updated Treatment Algorithm of Pulmonary Arterial Hypertension. J Am Coll Cardiol. 2013;

62(25_S):. doi:10.1016/j.jacc.2013


POZNÁMKY

ABSTRAKTAPLICNÍ HYPERTENZE

Obr. 1. Terapeutický algoritmus u plicní arteriální hypertenze

Obr. 2. Program časné detekce plicní hypertenze


POZNÁMKY

ABSTRAKTADOBRÁ RADA DO VAŠÍ ORDINACE

Chronická tromboembolická plicní hypertenzedoc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.

II. interní klinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK, Praha

Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je chronickou komplikací akutní plicní

embolie. Postihne 2–4 % nemocných po epizodě plicní embolie. Její vznik však nelze vysvětlit pouze

obliterací plicních cév, ale i remodelací malých plicních arteriol. Anamnéza plicní embolie je němá

až u 25 % nemocných s CTEPH.

U nemocných s podezřením na plicní hypertenzi používáme jako základní vyšetření k její

detekci echokardiografii s dopplerovským vyšetřením. V případě přítomnosti ECHO známek plicní

hypertenze, pokud není nález vysvětlitelný srdečním nebo plicním onemocněním, indikujeme

ventilační a perfuzní scintigrafii plic, která je v této indikaci výrazně výtěžnější než CT angiografie.

Normální perfuzní scintigrafie prakticky vylučuje CTEPH. V případě nálezu vysoce podezřelého

z CTEPH je nezbytné kontaktovat centrum, které se zabývá léčbou tohoto onemocnění. Po stano-

vení diagnózy CTEPH je indikována dlouhodobá antikoagulační léčba s cílovým INR 2,5 až 3. Léčba

novými antikoagulačními přípravky nebyla u CTEPH specificky studována.

Někdy při antikoagulační léčbě dochází ke zlepšení hemodynamiky a funkční zdatnosti. Pokud

po tříměsíční antikoagulační léčbě přetrvává plicní hypertenze, je nezbytné definitivní vyšetření

s otázkou vhodné léčebné strategie.

Při úvahách o kauzální léčbě CTEPH je zcela zásadní průkaz lokalizace obstrukce plicního cévního

řečiště. Léčebnou metodou volby u CTEPH je plicní endarterektomie (PEA) v kompletní cirkulační

zástavě a hluboké hypotermii, která je vhodná asi u 60 % nemocných a ve většině případů je meto-

dou kurativní. Balonková angioplastika představuje terapeutickou alternativu v přísně selektovaných

situacích u nemocných nevhodných k PEA pro příliš periferní postižení nebo pro neúnosné operační

riziko. V případě inoperabilního nálezu nebo u reziduální plicní hypertenze po PEA je indikována

specifická farmakoterapie. Jediným dosud hrazeným přípravkem v této indikaci je riociguat (stimu-

látor solubilní guanylátcyklázy). V současné době existuje také evidence o účinnosti treprostinilu

(podkožní analog prostacyklinu) a u inoprabilních pacientů má pozitivní randomizovanou studii

macitentan (tkáňově specifický duální antagonista receptorů pro endothelin).

Komplexní léčba CTEPH včetně PEA, balónkové angioplastiky a farmakoterapie je v ČR soustře-

děna do Kardiocentra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Dobrá rada do vaší ordinace čtvrtek / 15. března 2018 / 12.00–13.10 hod.

Testování a časný záchyt infekce HIV MUDr. Alena Zjevíková, Ph.D.

Klinika infekčního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava

Možnosti testování na HIV na Olomoucku:

PORADNA ČESKÉ SPOLEČNOSTI AIDS POMOC – pobočka Olomouc

Dům světla v regionu

Poradna je ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě.

Adresa: Budova KHS, Wolkerova 74/6, Olomouc

Testování: PONDĚLÍ a STŘEDA 13:30–16:30, Výsledky osobně vždy v pondělí. Bezplatné, anonymní testování.

Výsledek testu se sděluje pouze ústně, není-li vyžadován certifikát do zahraničí.

BIOCHEMICKÁ LABORATOŘ MUDR. POPOTRANDOVSKÁ

Adresa: Třída Svobody 32, Olomouc. Telefon: 585 506 136. E-mail: [email protected].

Testování: PONDĚLÍ – ČTVRTEK 07:00–14:00 Běžné testování, anonymní testování: 300,- Kč


POZNÁMKY

ABSTRAKTADOBRÁ RADA DO VAŠÍ ORDINACE

K-CENTRUM KRÉDO

Adresa: Temenická 1, Šumperk. Telefon: 583 550 235. E-mail: [email protected]

Testování po předchozí telefonické domluvě. Služby jsou určeny pro uživatele návykových látek.

KONTAKTNÍ CENTRUM PROSTĚJOV

Adresa: Vrahovická 83, Prostějov. Telefon: 776 654 685. E-mail: [email protected]

Testování po předchozí telefonické domluvě. Služby jsou určeny pro uživatele návykových látek.

Kontaktní centrum KAPPA HELP

Adresa: Kojetínská 11, 750 01 Přerov Telefon: 773 821 001 E-mail: [email protected]

Otevírací doba přímo pro testování: PONDĚLÍ 17:00–18:00, STŘEDA a PÁTEK 08:00–10:00

Otevírací doba pro objednání testu: PONDĚLÍ až ČTVRTEK 10:00–18:00, PÁTEK 10:00–16:00

(Služby jsou určeny pro uživatele návykových látek a klienty OSPOD.)

KONTAKTNÍ CENTRUM V OLOMOUCI

Adresa: Sokolská 48, 779 00 Olomouc Telefon: 778 411 689 E-mail: [email protected]

Otevírací doba: PONDĚLÍ – ČTVRTEK 9:00–12:00, 13:00–16:00, PÁTEK 9:00–12:00

(Služby jsou určeny pro uživatele návykových látek)

Odběrová místa bez poraden

Adresa Telefon Odběry/testování

Nezvalova 984/2, Olomouc 585 206 211 PO–PÁ 07:00–14:00

Janského 24, Olomouc 585 418 150 PO–PÁ 07:00–11:00

Dlouhá 521/34, Olomouc 734 606 814 PO–PÁ 07:00–10:00

Olomoucká 87, Lutín 585 652 586 PO–PÁ 07:00–15:00

Horní lán 1 310/10A, Olomouc 734 606 805 PO–PÁ 07:00–11:00

Palackého 626/3, Olomouc 737 170 369 PO–PÁ 07:00–11:00

Polikl. Mathonova 10, Prostějov 582 315 111 PO–PÁ 07:00–15:30

Vodní 25, Prostějov 731 621 176 PO–PÁ 07:00–13:30

Zborovská 1 245, Hranice

Nemocnice Hranice inf odd.581 679 385 PO, ST–PÁ 08:00–10:00

Lipovská 371/103, Jeseník

Jesenická Nem. Hematol. odd.584 413 935 PO, ST, PÁ 07:00–14:00

Hornoměstská 549/16, Rýmařov 554 253 521 PO–PÁ 06:00–09:30

Nem. Nerudova 640/41, Šumperk

Centrální laboratoře 583 332 955 PO–PÁ 06:30–14:30

Praktické tipy v léčbě arteriální hypertenze – kazuistikyMUDr. Milan Plíva

Interní klinika, kardiologické oddělení, Nemocnice Pardubice

Kardiologické centrum Agel Pardubice

Arteriální hypertenze představuje nejčastější interní onemocnění dospělé populace nejen

v naší zemi. Ať již samostatně, či v kombinaci s dalšími chorobami a návyky zvyšuje kardiovasku-

lární riziko. Její včasný záchyt a správná léčba toto riziko snižují a tím zlepšují prognózu pacientů.

K největším problémům léčby patří nonadherence ze strany pacienta a inercie ze strany lékaře.

Cílem sdělení je na konkrétních případech ukázat možnosti farmakoterapie a výhody využití

fixních kombinací.


POZNÁMKY

ABSTRAKTAKARDIOLOGIE

Kardiologie garant doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.


Epidemiologický průřezový průzkum LIPI controlMUDr. Ivan Řiháček, Ph.D.

II. interní klinika FN u svaté Anny a Masarykova univerzita, Brno

Hypertenze a dyslipidemie jsou nejčastějšími a také jedněmi z nejzávažnějších rizikových faktorů

kardiovaskulárních onemocnění. Proto byl na jaře roku 2017 proveden výzkum těchto dvou rizikových

faktorů v naší populaci. Výzkum byl podporován firmou Servier a měl kromě jiného tři základní cíle:

1. Získání epidemiologických údajů o kontrole arteriální hypertenze a dyslipidemie v České

republice.

2. Získání aktuálních informací o realitě dosahování cílových hodnot obou parametrů.

3. Zmapování výskytu dalších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění.

Sběr dat byl prováděn v květnu a červnu 2017 v ambulancích praktických lékařů a některých

specialistů (interna, kardiologie). V průběhu 5 týdnů bylo v jednom centru vyšetřeno deset po sobě

jdoucích jedinců starších 18 let s diagnózou hypertenze a dyslipidemie.

Statisticky byly zpracovány demografické údaje, rodinná anamnéza a zjištěny další rizikové

faktory kardiovaskulárních onemocnění (kouření, cukrovka a přítomnost manifestní aterosklerózy).

Vyšetřeným byl změřen krevní tlak (TK), body mass index (BMI), obvod pasu, posouzeny hodnoty LDL

cholesterolu a albuminurie. Byl zjištěn počet tablet a druh užívané medikace v léčbě obou diagnóz.

Soubor a demografické údaje:

Celkem bylo vyšetřeno 3 387 nemocných, 54 % muži, 46 % ženy, průměrný věk 66 roků, průměrná

doba trvání hypertenze 11 roků a dyslipidemie 8 roků.

Výsledky:

Průměrná hodnota TK 138 ± 14/81 ± 9 mmHg, LDL cholesterolu 3,07 ± 1,07 mmol/l, BMI 30 ± 5,

obvod pasu muži 104 ± 13 cm, ženy 96 ± 15 cm.

Pozitivní albuminurie u 6 %, kouření u 25 %, cukrovka u 36 %, z toho první typ u 3 %, přítomnost

manifestní aterosklerózy u 33 % (18 % ischemická choroba srdeční, 7 % cévní onemocnění mozku,

8 % jiné onemocnění).

Průměrný počet tablet v léčbě obou diagnóz 2 tablety u 36 %, 3 tablety u 31 %, 2–4 tablety

užívalo 82 % dotázaných.

Věk diagnózy hypertenze byl nejčastěji v rozmezí 40–60 roků, v 65 %, věk diagnózy dyslipidemie

byl nejčastěji v rozmezí 50–70 roků, v 65 %.

Ve farmakoterapii hypertenze byly nejčastěji užívány inhibitory angiotenzin-konvertázy – 78 %

(z toho 60 % ve fixní kombinaci), blokátory kalciových kanálů – 70 % (z toho 60 % ve fixní kombinaci),

diuretika – 40 % (z toho 51 % ve fixní kombinaci), betablokátory – 35 % (z toho 2 % ve fixní kombinaci),

sartany – 15 % (z toho 47 % ve fixní kombinaci), centrální léky užívalo 9 % (všechny v mono terapii).

Ve farmakoterapii dyslipidemie byly nejčastěji užívány monokomponentní statiny v 87 %, z to-

ho 83 % dotázaných užívalo statin večer. Z jednotlivých statinů byly užívány atorvastatin v 69 %,

rosuvastatin v 25 %, simvastatin v 5 % a fluvastatin v 1 %.

Nejčastější denní dávky nejvíce užívaných statinů byly u atorvastatinu 10 mg u 29 %, 20 mg

u 63 %, 40 mg u 7 % a 80 mg u 1%, u rosuvastatinu 10 mg u 48 %, 20 mg u 42 %, 40 mg u 5 %.

Cílových hodnot TK pod 140 mmHg bylo v celé populaci dosaženo u 52 %, pod 90 mmHg u 78 %

osob. TK pod 160 mmHg bylo dosaženo v 91 %, pod 100 mmHg v 95 %.

Cílových hodnot LDL cholesterolu pod 3,0 mmol/l bylo v celé populaci dosaženo u 52 %.


POZNÁMKY

ABSTRAKTACESTOVNÍ MEDICÍNA

U diabetiků (velmi vysoké kardiovaskulární riziko) bylo dosaženo cílových hodnot TK pod

140/90 mmHg u 47 %, pod 130/85 mmHg u 35 % osob. Cílové hodnoty LDL cholesterolu pod

1,8 mmol/l dosáhlo 14 % a pod 2,5 mmol/l 42 %. Oba parametry mělo pod kontrolou pouze 8 %

nemocných.

U pacientů s manifestní aterosklerózou (velmi vysoké kardiovaskulární riziko) bylo dosaženo

cílových hodnot tlaku pod 140/90 mmHg u 50 %, pod 130/85 mmHg u 36 % osob. Cílové hodnoty

LDL cholesterolu pod 1,8 mmol/l dosáhlo 14 % a pod 2,5 mmol/l 42 %. Oba parametry mělo pod

kontrolou také pouze 8 % nemocných.

Závěry:

V populaci České republiky průměrného věku 66 roků léčených pro hypertenzi a dyslipidemii

je vysoké procento osob vysokým a velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem (36 % diabetiků, 25 %

kuřáků a 33 % nemocných s manifestní aterosklerózou).

V celé populaci dosáhlo cílových hodnot TK pod 140/90 mmHg 48 % osob a LDL cholesterol

pod 3,0 mmol/l mělo 52 % osob. 28 % nemělo kontrolován ani jeden z výše uvedených parametrů.

U vysoce rizikových jedinců (cukrovka, manifestní ateroskleróza) dosahovalo cílových hodnot

TK pod 140/90 mmHg 47, respektive 50 % vyšetřených, cílových hodnot LDL cholesterolu pod

1,8 mmol/l jen 14 % vyšetřených. Cílových hodnot obou parametrů dosahovalo pouze 8 % jedinců

v obou sledovaných skupinách.

Ve studii bylo prokázáno výrazné pod dávkování léčby statiny a nedostatečné využité fixních

kombinací v léčbě hypertenze.

V současné době lze využít fixních kombinací v léčbě obou onemocnění.

Máme co zlepšovat v péči o pacienty po infarktu myokardu?doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.

II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, Praha

Autor ve svém sdělení předkládá přehled moderního přístupu k pacientům, kteří prodělali akutní

infarkt myokardu (AIM). Nejsilnějším prognostickým faktorem mortality po AIM je recidiva koronární

příhody. Sekundární prevence proto musí být zaměřena na to, aby k této situaci nedošlo. Základem je

přesná stratifikace rizika pacienta na základě zhodnocení rizika vzniku ischemické příhody (komorbidity

nemocného, technická náročnost a úspěšnost provedeného výkonu, počet a typ stentů, kompletnost

výkonu, rozsah reziduální ischemie) a zhodnocení rizika vzniku krvácivé příhody (anamnéza krváce-

ní, komorbidity, agresivita antitrombotické terapie). Základem farmakoterapie jsou beta blokátory,

inhibitory sytému renin-angiotenzin-aldosteron, antiagregace a statiny. V neposlední řadě je třeba

intervenovat rizikové faktory aterosklerózy a opakovaně edukovat pacienta o nutnosti zanechání

kouření a zvýšení fyzické aktivity. Sdělení je doplněno praktickými příklady z péče pacientů o AIM.

Cestovní medicínagarant MUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D.


Zdravotní rizika cestování a příprava cestovatelů před cestouMUDr. Zdenka Manďáková

Státní zdravotní ústav Praha – Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

Cílem cestování je nejen rekreace, ale jsou to krátkodobé i dlouhodobé pobyty z důvodů

pracovních, humanitárních, sportovních, náboženských a ekonomických.

Rizika cestování jsou obecná (přírodní, klimatické, hygienické aj. podmínky) a individuální dle

místa, druhu a délky pobytu, věku a zdravotního stavu.

MPFF®

Zkrácená informace o přípravku Detralex®. SLOŽENÍ*: Flavonoidorum fractio purificata micronisata 500 mg (mikronizovaná, purifikovaná flavonoidní frakce - MPFF): Diosminum 450 mg, Flavonoida 50 mg vyjádřené jako Hesperidinum v jedné potahované tabletě. INDIKACE*: Léčba příznaků a projevů chronické žilní insuficience dolních končetin, funkčních nebo organických: pocit tíhy, bolest, noční křeče, edém, trofické změny, včetně bércového vředu. Léčba akutní ataky hemoroidálního onemocnění, základní léčba subjektivních příznaků a funkčních objektivních projevů hemoroidálního onemocnění. Přípravek je indikován k léčbě dospělých. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ*: Venolymfatická insuficience: 2 tablety denně. Hemoroidální onemocnění: Akutní ataka: 6 tablet denně během 4 dní, poté 4 tablety denně další 3 dny. Udržovací dávka: 2 tablety denně. KONTRAINDIKACE*: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ*: Podávání přípravku Detralex v symptomatické léčbě akutních hemoroidů nevylučuje léčbu dalších onemocnění konečníku. Pokud symptomy brzy neodezní, je nutné provést proktologické vyšetření a léčba by měla být přehodnocena. INTERAKCE*: Žádné. FERTILITA*. TĚHOTENSTVÍ/KOJENÍ*: V experimentálních studiích na zvířatech nebyly zjištěny teratogenní účinky a nebyly prokázány žádné anatomické anomálie ani potíže v chování mláďat během období kojení; nežádoucí účinky nebyly zaznamenány ani u lidí. Z dostupných údajů o podávání přípravku těhotným ženám vyplývá, že nedochází k žádnému nepříznivému ovlivnění těhotenství ani plodu. Studie reprodukční toxicity na zvířatech neprokázaly vliv na fertilitu u samců a samic potkanů. ÚČINKY NA SCHOPNOST ŘÍDIT A OBSLUHOVAT STROJE*: Žádný. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY*: Časté: průjem, dyspepsie, nauzea, vomitus. Vzácné: závratě, bolesti hlavy, pocit neklidu, vyrážka, svědění, kopřivka. Méně časté: kolitida. Frekvence neznámá: abdominální bolest, ojedinělý otok obličeje, rtů, víček, výjimečně Quinckeho edém. PŘEDÁVKOVÁNÍ*: FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI*: Venotonikum (venofarmakum) a vazoprotektivum. Detralex působí na zpětný návrat krve ve vaskulárním systému: snižuje venózní distenzibilitu a redukuje venostázu, na úrovni mikrocirkulace normalizuje kapilární permeabilitu a zvyšuje kapilární rezistenci; zvyšuje lymfatický průtok. UCHOVÁVÁNÍ*: Při teplotě do 30 °C. VELIKOST BALENÍ*: 30, 60, 120 a 180 potahovaných tablet. DATUM REVIZE TEXTU: 24.7.2017. Přípravek je k dispozici v lékárnách na lékařský předpis a je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění, viz Seznam cen a úhrad léčivých přípravků: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni. REGISTRAČNÍ ČÍSLO: 85/392/91-C. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: LES LABORATOIRES SERVIER 50, rue Carnot, 92284 Suresnes cedex, Francie. DALŠÍ INFORMACE NA ADRESE: Servier s.r.o., Florentinum, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, tel.: 222 118 111, www.servier.cz

*Pro úplnou informaci si prosím přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku

1. Karetová D et al. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře – chronické žilní onemocnění. Novelizace 2016. Centrum doporu-čených postupů pro praktické lékaře. SVL ČLS JEP. 2016.

* CVD = Chronic Venous Diseasew

NOVINKAtablet180

ZDRAVÉ NOHY PO CELÝ R

OK


POZNÁMKY


Do přípravy cestovatelů před cestou patří prevence infekčních onemocnění, poučení o rizicích

spojených s cestováním (kinetóza, jet-leg, tromboembolická nemoc) a pobytem v geograficky

a klimaticky nepříznivých podmínkách a seznámení se zásadami osobní bezpečnosti. Zvláštní

pozornost vyžadují malé děti, těhotné a starší nebo chronicky nemocné osoby.

Prevencí infekčních onemocnění je očkování (viz jiná přednáška), chemoprofylaxe malárie,

expoziční profylaxe nemocí přenášených komáry aj. členovci a dostatečné vybavení cestovní lé-

kárničky. Chemoprofylaxe malárie je pro každého cestovatele individuální s ohledem na destinaci,

roční období, délku a druh pobytu, věk, zdravotní stav, chronickou medikaci a možné těhotenství.

V expoziční profylaxi nemocí přenášených členovci je doporučeno použití repelentů ve vhodných

koncentracích dle destinace, věku a druhu aktivit a insekticidů, které jsou používány k impregnaci

moskytiér, oblečení apod. Cestovatel by měl k doporučení čím lékárničku vybavit dostat i informaci,

jak s léky v neobvyklých podmínkách zacházet.

Do přípravy cestovatele patří i upozornění na důležité doklady, které by mohly být potřeba

během pobytu např. kvůli zdravotním obtížím.

Závěr:

Před cestou je vhodné konzultovat možná zdravotní rizika u odborníků na cestovní medicínu,

informovat se o bezpečnostních rizicích na stránkách ministerstva zahraničních věcí a mít dosta-

tečné cestovní pojištění.

Během pobytu je doporučeno inteligentní chování.

Po návratu navštívit v případě zdravotních obtíží lékaře a informovat jej o cestovatelských

aktivitách, protože by mohly mít s těmito obtížemi souvislost.

Očkování cestovatelůMUDr. Šárka Rumlarová, MUDr. Pavel Kosina, Ph.D.

Centrum očkování a cestovní medicíny

Klinika infekčních nemocí FN a LF UK Hradec Králové

V posledních letech narůstá počet lidí cestujících do exotických zemí, ať už pracovně, na stu-

dijní pobyt nebo jako turisté. Před cestou bývá prakticky vždy vhodné zkonzultovat s odborníkem

infekční a jiná rizika v dané destinaci a možná preventivní opatření pro konkrétního cestovatele.

Mezi ně patří v první řadě očkování, ale také antimalarická profylaxe, pokud je indikovaná, a další

postupy k snížení zdravotních rizik během cestování. Doporučení nejsou nikdy paušální, ale vždy

„na míru” pro daného cestovatele se zohledněním jeho zdravotního stavu, věku, přidružených rizik

a konkrétního itineráře v příslušné destinaci. Vhodně zvolená kombinace očkování a případně dalších

preventivních opatření tak může cestovateli ušetřit mnohé komplikace během cesty i po návratu.

Kazuistika: Diferenciální diagnostika importovaných horečnatých infekcíMUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D.

Klinika infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha

Infekční oddělení KN Liberec

Nejzávažnější stavy při pobytu a po návratu z tropů a subtropů představují horečnatá one-

mocnění, jež se objeví u 2–12 % cestovatelů. Mezi nejčastější importované horečnaté infekce patří

malárie, arbovirózy (horečka dengue, Zika, chikungunya), respirační infekce (chřipka, legionelóza

a jiné pneumonie), rickettsiózy, břišní tyfus a paratyfy, extraintestinální amébóza, schistosomóza

a další parazitární infekce. U všech pacientů s horečkou, kteří pobývali v malarických oblastech, je

nutno bezodkladně provést krevní roztěry: tlustou kapku a tenký nátěr. Na rozdíl od odběru hemo-

kultur se krevní roztěry provádí i v období afebrilie, kdy u malárie zůstává vysoká pravděpodobnost

záchytu. Roztěry je třeba okamžitě dopravit do parazitologické nebo mikrobiologické laboratoře,

výsledek je k dispozici obvykle do 60–90 minut. Do laboratoře je možné odeslat nesrážlivou krev


POZNÁMKY


v EDTA. K dispozici jsou též rychlé diagnostické testy (RDT), které využívají infekční oddělení v době,

kdy není k dispozici parazitologická diagnostika (noční hodiny, víkendy).

Nejrozšířenější a nejčastěji importované arbovirózy jsou horečka dengue, Zika a chikungunya.

Klinicky se projevují obdobně, po krátké inkubační době (obvykle 3–7 dnů) se dostaví vysoká horečka

doprovázená zimnicí, bolestmi hlavy za očima, bolestí svalů a kloubů. U většiny postižených se objeví

makulopapulózní vyrážka. V krevním obraze bývá leukopenie a trombocytopenie, CRP bývá nízké,

jaterní transaminázy mírně zvýšeny. K diagnostice se využívají sérologické metody a RT-PCR, u dengue

jsou k dispozici i testy na detekci NS1 antigenu včetně RDT. Závažné krvácivé komplikace jsou u im-

portované dengue vzácné, chikungunya může vyvolat přetrvávající arthralgie. U horečky Zika je riziko

sexuálního přenosu a u těhotné pacientky i přenos na plod s kongenitálním postižením (mikrocefalie,

poruchy zraku). Mezi vzácně importované arbovirózy patří flebovirózy (virus Toscana), západonilská

horečka či japonské encefalitida. V době epidemií je nutno pomýšlet i na virové hemoragické horeč-

ky, na Infekční klinice Nemocnice Na Bulovce v Praze jsou připraveny izolační boxy s vybavením na

úrovni BSL-3. Do diferenciální diagnózy horečnatých stavů je třeba zahrnout i všechny běžné infekce,

které mají kosmopolitní rozšíření (respirační a střevní infekce, EBV, CMV, bakteriální infekce močových

a žlučových cest apod.).

U pacientů se zvýšenou teplotou či horečkou doprovázenou ikterem a výraznou elevací ja-

terních aminotransferáz se musí vyloučit virové hepatitidy a leptospiróza. V diferenciální diagnóze

nelze opominout HIV infekci, jež může napodobit řadu tropických infekcí, jako např. dengue, EBV,

břišní tyfus či viscerální leishmaniózu. Anamnéza rizikového sexuálního chování je důležitá, ale často

bývá zamlčena. Časná diagnostika je důležitá z hlediska prevence přenosu infekce na další osoby

a včasného nasazení antiretrovirální léčby (ART).

Při protrahované horečce je nutno vyloučit plicní i mimoplicní tuberkulózu. Velmi vzácně

mohou být importovány návratný tyfus, brucelóza či melioidóza. Výrazná splenomegalie a lym-

fadenopatie je charakteristická pro viscerální leishmaniózu. Při horečce s eozinofílií je nutno

pomýšlet na možnou nákazu tkáňovými helminty. Kromě schistosomózy se vzácněji setkáváme

s cysticerkózou, trichinelózou a filariózami. Horečka, kašel a eozinofilie může být přítomna u systé-

mových mykóz (histoplasmóza, blastomykóza, kokcidiodomykóza).

Diferenciální diagnostika eozinofi lie u cestovatelů MUDr. Milan Trojánek, Ph.D.

Klinika infekčních nemocí 2. LF UK

Katedra infekčních nemocí IPVZ

Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí NNB

Eozinofilie představuje relativně častý laboratorní nález u osob, které pobývaly v epidemiologicky

rizikových oblastech tropů či subtropů, a udává se, že bývá prokázána až u 10 % z nich. Jako eozinofilii

označujeme zvýšený počet eozinofilních segmentů (více jak 500 buněk/mm3) v periferní krvi. Mezi

její nejčastější příčiny patří alergie, parazitární či jiné infekce, systémová onemocnění pojiva, endokri-

nopatie, nádorová nebo myeloproliferativní onemocnění. Častou příčinu představují i polékové reakce.

Eozinofilie u pacientů s rizikovou cestovatelskou anamnézou může být zcela asymptomatická či sdru-

žená s vybranými klinickými symptomy jako např. kožními projevy, dyspeptickými či respiračními obtížemi.

Eozinofilie doprovází zejména tkáňové infekce vyvolané helminty, naopak protozoární infekce

ji většinou nevyvolávají. Mezi její významné parazitární příčiny u cestovatelů patří zejména schis-

tosomóza, syndrom larva migrans (nákaza zvířecími měchovci), ankylostomóza, strongyloidóza,

trichinelóza, filariózy či larvální fáze askariózy. Poměrně vzácně bývá příčinou eozinofilie autochtonní

parazitární infekce (svrab, echinokokóza, larvální toxokaróza, strongyloidóza…).

Při vyšetření pacienta s podezřením na eozinofilii vyvolanou parazitární infekcí představuje základ

zjištění všech významných anamnestických údajů, zejména se zaměřením na případná epidemiologická

rizika, a samotné zhodnocení klinického obrazu a fyzikálních nálezů (kožní projevy, podkožní noduly,

lymfadenopatie, hepatosplenomegalie, oční či neurologické vyšetření). Ze základních laboratorních


POZNÁMKY

ABSTRAKTADIABETOLOGIE

metod je vhodné kombinovat vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů se stanovením celkových IgE

protilátek. Dále doplňujeme mikroskopické vyšetření stolice, moči, případně periferní krve na přítomnost

vajíček či parazitů a sérologii tkáňových helmintóz. Potvrzení diagnózy, terapii a případnou dispenzární

péči u většiny systémových parazitárních infekcí zajišťuje specializované infektologické pracoviště.

Vzhledem k narůstajícímu počtu osob vyjíždějících z turistických či pracovních důvodů do

rizikových oblastí tropů a subtropů narůstá i počet pacientů se zdravotními obtížemi po návratu

z tropů, proto se s touto problematikou stále častěji setkávají nejen lékaři specializovaných infekto-

logických center, ale i internisté či praktičtí lékaři. Eozinofilie představuje poměrně častý laboratorní

nález u cestovatelů a úkolem lékaře prvního kontaktu je identifikovat případná epidemiologická

rizika, provést diferenciální diagnostiku stavu, odlišit neinfekční příčiny a případně pacienta odeslat

ke specializovanému infektologickému vyšetření, neboť řada parazitárních infekcí může probíhat

komplikovaně či vést k dlouhodobému postižení.

Diabetologie garant doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.

pátek / 16. března 2018 / 9.00–10.20 hod.

Kardiovaskulární účinky inkretinůprof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Centrum diabetologie a Centrum experimentální medicíny, IKEM Praha

Kardiovaskulární komplikace jsou hlavní příčinou morbidity a mortality pacientů s diabetem a mož-

né pozitivní ovlivnění některými typy antidiabetik je tak mimořádně zajímavou a důležitou otázkou.

Inkretinová léčba využívá buď zvýšení endogenních hladin glukagon-like peptidu – 1 (GLP-1)

pomocí inhibice degradačního enzymu dipeptidyl-peptidázy-4 (DPP-4) – tzv. gliptiny nebo stimulace

GLP-1 receptoru pomocí GLP-1 agonistů rezistentních k degradaci DPP-4. GLP-1 má v experimen-

tu i v menších studiích kardioprotektivní účinky včetně zlepšení endoteliální dysfunkce, ochrany

myokardu při experimentálně navozené ischemii a zlepšení srdeční funkce u pacientů se srdečním

selháním. Předpokládala se proto možnost kardioprotektivního působení inkretinové léčby

Do současné doby byly ukončeny tři prospektivní kardiovaskulární studie s podáváním gliptinů

(saxagliptin, sitagliptin a vildagliptin) a čtyři studie podáváním GLP-1 agonistů (lixisenatid, exenatid,

liraglutid a semaglutid). Studie s podáváním gliptinů ve srovnání s placebem (obojí v kombinaci se

standardní antidiabetickou léčbou) přinesly neutrální výsledky, pokud jde o ovlivnění kombinovaného

kardiovaskulárního cíle (smrt z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkt myokardu, nefatální cévní

mozkové příhody). Podávání saxagliptinu však vedlo k překvapivému zvýšení hospitalizace pacientů

pro srdeční selhání, podobná tendence byla patrná i ve studii s podáváním alogliptinu. V rámci skupiny

GLP-1 agonistů neovlivnilo podávání lixisenatidu ani exenatidu kardiovaskulární morbiditu ani mortalitu.

Léčba semaglutidem snížila ve srovnání s placebem výskyt kombinovaného kardiovaskulárního cíle

(smrt z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkt myokardu, nefatální cévní mozkové příhody). Léčba

liraglutidem pak kromě snížení kombinovaného kardiovaskulárního cíle (smrt z kardiovaskulárních příčin,

nefatální infarkt myokardu, nefatální cévní mozkové příhody) vedla také k poklesu celkové i kardiovasku-

lární mortality. Jak podávání semaglutidu, tak i liraglutidu také zpomalilo progresi diabetické nefropatie.

Z pohledu klinické praxe je zásadní pozitivní vliv liraglutidu na kardiovaskulární morbiditu a mor-

talitu (semaglutid dosud není v běžné klinické praxi dostupný). Přesný mechanismus pozitivních

účinků zatím není jasný, jde však zřejmě o kombinaci zlepšení kardiovaskulárních rizikových faktorů

(kompenzace diabetu, snížení hmotnosti, zlepšení lipidogramu) a vlivu na progresi aterosklerózy.

U pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem či již s anamnézou prodělané kardiovaskulární

příhody by dle možností měla být léčba liraglutidem preferována před jinými antidiabetiky, které

nemají důkazy o kardioprotektivních účincích.

Poděkování: podporováno MH CZ – DRO IKEM, IN 00023001.


POZNÁMKY

ABSTRAKTADIABETOLOGIE

Antidiabetika a srdeční selhánídoc. MUDr. David Karásek, Ph.D.

III. interní klinika – nefrologická, revmatologická a endokrinologická, LF UP a FN Olomouc

Diabetes mellitus představuje závažný rizikový faktor pro vznik a vývoj srdečního selhání. Diabetici jím

trpí asi 4krát častěji než nediabetická populace. Přítomnost diabetu zvyšuje také mortalitu nemocných se

srdečním selháním, a to zejména u žen. Kromě vlastní diabetické („metabolické“) kardiomyopatie se na jeho

rozvoji podílí také aterosklerotické postižení koronárního řečiště a hypertenze. Svoji roli sehrává i případná

chronická renální insuficience a viscerální diabetická neuropatie. Léčba srdečního selhání u diabetiků

se principiálně neliší od nemocných bez diabetu, jen je potřeba jeho přítomnost zohlednit při výběru

antidiabetické léčby. Sdělení podává přehled účinku jednotlivých antidiabetik na prognózu nemocných

včetně možných patofyziologických mechanismů, pomocí kterých srdeční selhání ovlivňují. Obsahuje také

aktuální doporučení odborných společností pro výběr optimální antidiabetické léčby u těchto nemocných.

Moderní technologie v léčbě diabetuMUDr. Ondřej Krystyník

III. interní klinika – nefrologická, revmatologická a endokrinologická, Fakultní nemocnice

a LF UP v Olomouci

Nesporný vliv technologií na kvalitu života pacientů s diabetem lze pozorovat již od samotných

počátků moderní diabetologie. Spolu s objevem inzulinu začíná éra hledání optimálního způso-

bu jeho aplikace, a tím i efektivního léčebného využití. Nahrazení klasických injekčních stříkaček

moderními manuálními aplikátory inzulinu (inzulinová pera) umožnilo snadnější a pohodlnější

podávání inzulinu ve více denních dávkách. Tento princip tzv. intenzifikované inzulinové léčby je

posléze propracován a zdokonalen s vývojem inzulinových pump.

Druhou oblastí, kde technologie významným způsobem vstupuje do každodenního života osoby

s diabetem, je oblast selfmonitoringu, tedy samostatné kontroly glykemií. Stále se zvyšující přesnost

glukometru spolu s jednoduchostí jeho použití poskytuje osobám s diabetem efektivní nástroj

kontroly své léčby. Pomyslným vrcholem selfmonitoringu je v současné době kontinuální monito-

race glykemie pomocí podkožně zavedených senzorů, která zajišťuje prakticky nepřetržitý přehled

o vývoji glykemie během dne a umožňuje tak pacientům častěji a efektivněji upravovat jejich léčbu.

Je vyvíjeno technologické spojení kontinuálního monitoringu a inzulinové pumpy, které by mohlo

automaticky řídit léčbu inzulinem tak, aby bylo dosaženo vyrovnané glykemie během celého dne.

Rychlý rozvoj moderních telekomunikačních metod a možnost sdílení dat skrze cloudové

služby stojí za vznikem tzv. telemedicíny. Pacient a lékař mají možnost tímto způsobem konzultovat

a upravovat léčbu, aniž by byl nutný jejich přímý kontakt. Aplikace pro mobilní telekomunikační

zařízení spolu s celou řadou senzorů získávají informace o fyzické aktivitě, pohybu, spánkové aktivitě,

léčbě apod. To vše je pak možné využít ke zkvalitnění života pacientů a k dosažení léčebných cílů.

Moderní technologie umožňují motivovaným pacientům zkvalitnit život s diabetem a jsou

prostředkem k dosažení léčebných cílů. Je však nutné poznamenat, že i přes překotný vývoj techno-

logií zůstává aktivní přístup pacienta k základním režimovým a léčebným opatřením zcela zásadní

podmínkou úspěšné léčby diabetu.

Podpořeno grantem IGA_LF_2018_010 a MZ ČR – RVO (FNOl, 00098892).

Klíčová role motivace pacienta v léčbě obezity a přípravě k bariatrické operaciMUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D., MUDr. Jan Schovánek, Jana Zbořilová

III. interní klinika – nefrologická, revmatologická a endokrinologická, LF UP a FN Olomouc

Kazuistika demonstruje obézního pacienta, diabetika 2. typu, který díky konzervativní terapii

a bariatrické operaci při výrazné motivovanosti zredukoval více než 50 kg v průběhu dvou let.


POZNÁMKY

ABSTRAKTASPÁNKOVÁ APNOE

Jedná se o nyní 58letého pacienta, který byl iniciálně přijat na naši kliniku k redukční hospi-

talizaci v řijnu 2015. Tehdy vážil 182 kg (BMI 47,7), užíval dvojkombinaci perorálních antidiabetik

a aplikoval denně celkem 90 j. inzulinu. Pohyboval se pomocí invalidního vozíku – důvodem

byl stav po amputaci levé dolní končetiny pod kolenem pro nehojící se defekty při diabetické

noze. Pacientovou zásadní motivací pro redukci hmotnosti byla možnost nosit protézu na

končetině po amputaci. Cílovou hmotností pro její zhotovení byla hmotnost pod 140 kg.

Pacient byl edukován o diabetické redukční dietě nutriční specialistkou, byl mu do terapie

nasazen gliflozin, doporučeno domácí cvičení a nabídnuta bariatrická operace, se kterou

souhlasil. Před operací se mu podařilo zredukovat hmotnost na 174 kg (BMI 41,4). V říjnu 2016

podstoupil sleeve gastrektomii bez komplikací. Původně zamýšlený gastrický by-pass nebylo

možno z technických důvodů provést. Po operaci bylo možné vysadit intenzifikovaný inzuli-

nový režim a ponechat v terapii diabetu pouze metformin a gliflozin. V kontrolních odběrech

byla zjištěna hypovitaminóza D a B12, které jsou nyní substituovány. V červnu 2017 již pacient

dosáhl požadované hmotnosti pro zhotovení protézy (tehdy 134 kg, BMI 33,9). K další kontrole

již přichází s protézou, v porovnání se vstupním vyšetřením o více než 50 kg lehčí (srpen 2017

– hmotnost 131 kg, BMI 33,1) a velmi spokojený.

Spánková apnoe garant MUDr. Milan Sova, Ph.D.

pátek / 16. března 2018 / 11.05–12.25 hod.

Chirurgická léčba OSA syndromu u dospělýchMUDr. Richard Salzman, Ph.D.

ORL klinika LF UP a FN, Olomouc

Chirurgická léčba OSA syndromu je indikována, pokud je předpoklad, že lze operační cestou

změnit velikost, tvar nebo tuhost anatomických struktur v horních cestách dýchacích tak, aby

nadále nedocházelo ke kolapsu dýchacích cest. V rámci ORL vyšetření je nutná co nejpřesnější

topodiagnostika obstrukce, která je v mnoha případech víceetážová. Operace je indikována

ještě před nastavením přetlakové léčby v případě jednoznačné a velké mechanické překážky,

např. u velmi vybočené nosní přepážky septoplastika, u persistující nosní mandle kyretáž

nosohltanu a u obrovské krční mandle tonzilektomie. Tito pacienti mají obvykle velmi vysoké

AHI (často > 50), přestože to neodpovídá jejich habitu. Léčba u této skupiny nemocných bývá

velmi úspěšná.

Dále je všeobecně přijímáno, že chirurgie bývá přínosná zejména u prosté ronchopatie

a lehkého OSA syndromu, kdy se nejčastěji provádí plastika měkkého patra pomocí LASERového

(LAUP) nebo radiofrekvenčního přístroje (RF uvuloplastika). Zlatým standardem léčby středně

těžkého a těžkého OSA syndromem je léčba přetlakem. Protože tento typ léčby není u vysokého

procenta pacientů tolerován, přichází ke konzultacím k ORL specialistům. U středně těžkého OSA

syndromu se provádí uvulopalatopharyngoplastika (UPPP), jejíž součástí je i odstranění krčních

mandlí. U těžkého OSA syndromu by se chirurgie neměla s výše zmíněnou výjimkou velké me-

chanické překážky provádět.

Pokud diagnostika prokáže obstrukci v úrovni kořene jazyka, je indikována radiofrekvenční

redukce kořene jazyka. V případech, kdy souvisí malý prostor retrolinguálně s malou velikostí dolní

čelisti, se zvažuje mandibulární předsun v rukách maxilofaciálních chirurgů.

Ve velmi raritních případech, kdy dochází ke kolapsu dýchacích cest v úrovni příklopky hrtanové,

se provádí přitažení příklopky ke kořeni jazyka (glossoepiglotopexe).

Chirurgie bývá obvykle velmi úspěšná ve snížení intenzity chrápání. Naopak efekt na pokles

AHI nebývá vždy výrazný.


POZNÁMKY

ABSTRAKTADIETNÍ DOPORUČENÍ U INTERNÍCH CHOROB

Skríning obstrukční spánkové apnoe – jaké jsou možnosti a kolik ušetříme?MUDr. Milan Sova, Ph.D.

Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

a Fakultní nemocnice Olomouc

Úvod: Přístrojový skríning syndromu spánková apnoe (SAS) je v současné době možné provádět

nejen ve spánkových laboratořích, ale také v ambulancích praktických lékařů a dalších specialistů. Kolik

bychom skríningem pacientů ušetřili na kapacitách přeplněných spánkových laboratoří, není zcela jasné.

Cíl: Zhodnotit počet a výsledky pacientů, kteří prošli skríningem SAS.

Materiál a metody: Do souboru bylo zařazeno celkem 272 pacientů vyšetřených ve Spánkové

laboratoři v období 1. 1. 2017– 30. 6. 2017 z indikace nadměrné denní spavost/suspektního SAS.

U všech pacientů byla provedena respirační polygrafie/kompletní polysomnografie. U pacientů,

kteří podstoupili skríning, byly získány údaje i z tohoto vyšetření.

Výsledky: Skríning SAS podstoupilo celkem 40 (14,7 %) pacientů, u 30 z nich (75 %) byl prokázán

SAS indikován k terapii přetlakovým dýcháním (PAP). Ze skupiny pacientů, kteří skríning nepod-

stoupili, nebyl u 105 pacientů (38,6 %) prokázán SAS indikovaný k terapii přetlakovým dýcháním.

Závěr: Skríning SAS podstoupil pouze malý počet pacientů, naopak u téměř 40% pacientů vyšetřených

pro suspektní SAS nebyl SAS indikovány k terapii PAP prokázán. Značná část těchto pacientů tak vůbec spán-

kovou laboratoř navštívit nemusela, čímž by se uvolnili nemalé kapacity a bylo by možné zkrátit čekací doby.

Terapie syndromu obstrukční spánkové apnoe pomocí přetlakové ventilaceMUDr. Ondřej Kudela

Plicní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové

Obstrukční spánková apnoe (OSA) je běžné onemocnění charakterizované poruchou dýchání ve

spánku, která vede k narušení architektoniky spánku a jeho snížené kvalitě. Zpravidla je doprovázena

typickými nočními a denními symptomy, ale mívá i řadu negativních kardiovaskulárních a metabo-

lických důsledků. Prevalence je odhadována na 15–30 % u mužů a 5–15 % u žen. Obstrukční spánková

apnoe je zapříčiněna přechodným funkčním kolapsem velofaryngeálního a/nebo orofaryngeálního

úseku horních cest ve spánku, který vede k úplné zástavě(apnoe) nebo snížení (hypopnoe)proudění

vzduchu, a to i přes zachovalé dechové úsilí. Důsledkem poruchy jsou poruchy výměny krevním

plynů a fragmentace spánku. V léčbě spánkové apnoe nachází uplatnění řada postupů neinvazivních

i operačních, které mají za cíl zachovat dobrou průchodnost dýchacích cest. Velmi dobrých výsledků

dosahuje aplikace kontinuálního pozitivního přetlaku do dýchacích cest během spánku. Pozitivní přetlak

působí jako pneumatická dlaha udržující průchodnost horních dýchacích cest. Aplikace pozitivního

přetlaku u pacientů s OSA redukuje výskyt obstrukčních respiračních událostí, zlepšuje architektoniku

i kvalitu spánku stejně tak vede ke zlepšení kvality života i snížení některých kardiovaskulárních rizik.

Dietní doporučení u interních chorob garantka MUDr. Mgr. Drahomíra Vrzalová

pátek / 16. března 2018 / 13.15–14.30 hod.

Léčba obezity dietou a možnosti farmakoterapieMUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D.1, Mgr. Marie Kohutová2

1III. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc2Oddělení léčebné výživy, Fakultní nemocnice Olomouc

Neoddělitelnou součástí úspěšné léčby obezity je postupná, ale trvalá změna stravovacích

návyků pacienta. Ve FN Olomouc tuto činnost ambulantně pomáhá realizovat Poradna pro výživu

POZNÁMKY

ABSTRAKTADIETNÍ DOPORUČENÍ U INTERNÍCH CHOROB


pod hlavičkou Oddělení léčebné výživy, která úzce spolupracuje s Klinikou tělovýchovného lékařství

a kardiovaskulární rehabilitace a Obezitologickou ambulancí III. interní kliniky. Provoz poradny zajiš-

ťují kvalifikované nutriční terapeutky. Přednáška popisuje jednotlivé kroky nutričního terapeuta při

práci s obézním pacientem od prvního objednání, průběhu první a kontrolní návštěvy v poradně,

dále vstupní a kontrolní metody měření obézních pacientů, obsah edukační činnosti nutričního

terapeuta, praktické edukační pomůcky, formy záznamů nutričního terapeuta, možnosti záznamů

jídelníčků pacienta, způsob hodnocení jídelníčků nutričním terapeutem, až po hodnocení efektivity

redukce hmotnosti. Přednáška je doplněna o názornou fotodokumentaci.

Přednáška se dále zabývá současnými možnostmi farmakoterapie obezity. Rozdělujeme ji na

léky omezující využitelnou energii z potravy (orlistat, lorkaserin), léky zvyšující energetický výdej

(glifloziny), léky snižující chuť k jídlu a uspokojení z jídla (fentermin, fentermin/topiramát, naltrexon/

bupropion) a léky zvyšující pocit sytosti zpomalením vyprazdňování žaludku (analoga GLP-1 recep-

toru). Podrobněji je rozebráno nejnovější antiobezitikum – kombinace naltrexonu s bupropionem,

který působí na hypotalamickou proopiomelanokortinovou osu.

Džungle moderních dietMgr. Kamila Jiříčková, Mgr. Zuzana Strnadelová

Oddělení léčebné výživy, Fakultní nemocnice Olomouc

Makrobiotická dieta, ketogenní dieta, Cambridge dieta, Atkinsonova dieta, Dukanova die-

ta, dieta podle krevních skupin, detoxikační dieta, paleodieta a mnohé další jsou jen výčtem

z mnohých diet, se kterými se člověk může během svého života setkat. Důvodem uchýlení

se k alternativním výživovým směrům může být nejen samotná filozofie směru jako součást

životního stylu, hodnot a přesvědčení, ale čím dál častěji i některá závažná onemocnění, s čímž

se setkáváme nejčastěji u onkologických pacientů nebo u lidí toužících po rychlém, ne-li přímo

zázračném, váhovém úbytku.

Obliba těchto alternativních stravovacích návyků rok od roku roste a s vysokou poptávkou

jednotlivých moderních diet se rozšiřuje také jejich nabídka. Každá dieta má vždy svá specifika

a zásady. Z jakého důvodu se však k těmto „moderním“ dietám člověk uchýlí? Je to tlak okolí, vliv

reklam slibujících zázračné uzdravení nebo osobní nespokojenost, zoufalost, naděje či pouhá

zvědavost? Tato přednáška stručně objasňuje hlavní principy jednotlivých moderních diet, snaží

se objasnit pozitiva i negativa každé diety či zajímavosti z oblasti jednotlivých diet. Přednáška je

doplněna ukázkami jídelníčků. Závěrem jsou rozebrány zásadní výhody a nevýhody zmiňovaných

alternativních směrů.

Možnosti domácí parenterální výživy v řešení malnutriceMUDr. Mgr. Drahomíra Vrzalová

II. interní klinika gastroenterologická a hepatologická, Fakultní nemocnice Olomouc

Lékařská fakulta Univerzity Palackého Olomouc

Parenterální výživa zajišťuje přísun živin u pacientů s neadekvátním nebo vyloučeným perorálním

příjmem a v situacích, kdy enterální výživa je nedostačující či kontraindikována. Domácí parenterální

výživa (DPV) umožní dočasnou či dlouhodobou léčbu malnutrice v domácím prostředí nemocného.

Přednáška popisuje indikace, proces zahájení, provádění kontrol a ukončování parenterální výživy.

Jsou uvedeny nejčastější indikace k zahájení DPV, postupy seznámení nemocného a jeho rodinných

příslušníků se způsobem přípravy, aplikace, průběhu a možných komplikací u DPV. V rámci přípravy

k zavedení dlouhodobého žilního vstupu musí být vyloučeny infekční fokusy, správně zvolen dlou-

hodobý žilní vstup. DPV je zahájena za hospitalizace s častým monitorováním laboratoře. Pacient

a jeho rodinní příslušníci jsou edukováni o postupu přípravy a aplikace parenterální výživy. Proběhne

zaškolení technikem v obsluze infuzní pumpy. V případě, že nemocný není schopen autoaplikace

DPV, je kontaktována certifikovaná agentura domácí péče, která zajistí tuto aplikaci. Nutricionista


POZNÁMKY

ABSTRAKTAKOLAPSOVÉ STAVY V AMBULANCI INTERNISTY

zvolí adekvátní množství a složení parenterální výživy, doporučí suplementaci vitaminů, stopových

prvků nebo rehydratační terapii. V další části přednášky je uveden způsob ambulantních kontrol,

jsou představeny nejčastější komplikace DPV. Je poukázáno na pozitiva DPV, jsou však také uvedeny

omezení a limity DPV. Přednáška je doplněna fotodokumentací a prezentací kazuistiky nemocného

se syndromem krátkého střeva na dlouhodobé DPV.

Specifi ka dysfagické diety ve Fakultní nemocnici OlomoucMgr. Marie Kohutová

Oddělení léčebné výživy, Fakultní nemocnice Olomouc

Důsledky dysfagie mohou být pro pacienty závažné až život ohrožující. Při nevhodně zvolené

konzistenci stravy hrozí nebezpečí aspirace až aspirační pneumonie. Při dlouhodobě neřešené dys-

fagii a současně neadekvátní výživě se může u pacienta poměrně rychle rozvinout malnutrice, která

se projevuje nechtěným úbytkem tělesné hmotnosti, ztrátou svalové síly, snížením soběstačnosti,

zhoršeným hojením ran, vznikem dekubitů a celkově se sníží kvalita života pacienta.

Uplatnění dysfagické diety ve FN Olomouc nacházíme nejčastěji u pacientů po cévních

mozkových příhodách, kteří nemohou konzumovat běžné jídlo z důvodu vysokého rizika vdech-

nutí kousků stravy, která je příliš tuhá, příliš lepivá nebo drobivá, případně kterou nemohou dobře

rozmělnit sami v ústech apod. V mnoha případech je využívaná u pacientů gerontologických, také

s onemocněními, po operacích nebo při ozařování v oblasti dutiny ústní a krku.

Přednáška popisuje způsob standardizace dysfagické diety ve FN Olomouc, určené pro pacienty

s poruchami polykání, která umožňuje díky vhodně upravené konzistenci stravy maximálně pestrou

a bezpečnou formu přirozené výživy se zachováním senzorických vlastností připravovaných pokrmů.

Kolapsové stavy v ambulanci internisty garantka MUDr. Malvína Křivánková, Ph.D.

pátek / 16. března 2018 / 14.30–15.50 hod.

Synkopa v klinické praxi, diferenciální diagnostika MUDr. Malvína Křivánková, Ph.D.

Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

Synkopa je definována jako náhlá, krátkodobá ztráta vědomí a posturálního tonu s následnou

spontánní úpravou. Vyskytuje se nejčastěji mezi 30. a 50. rokem života se stejnou incidencí u mužů

i žen, tj. 3–3,5 %. Ze všech hospitalizovaných se jedná o postižení u 6–8 % pacientů.

Synkopa je důsledkem přechodného snížení mozkové perfuze v oblasti kmene s doprovodným

snížením arteriálního tlaku. Mechanismus vedoucí k omezení perfuze mozkového kmene zahrnuje:

1. poruchu autonomní kardiovaskulární kontroly,

2. pokles minutového objemu srdečního v důsledku obstrukce v srdci, v plicní cirkulaci nebo

následkem arytmií,

3. cerebrovaskulární onemocnění.

Etiologie synkopálních stavů

Kardiální, nekardiální a nejasné etiologie – z diferenciálně diagnostického hlediska zvláště

pro klinickou praxi, se potom jako nejlepší ukazuje následující rozdělení.

Nervově zprostředkovaná synkopa – prevalence 50 %, závažnost je relativně benigní zahrnuje

typy synkop: vazovagální, situační, zvláštní jednotkou je synkopa při syndromu karotického sinu.

Synkopa navozená ortostatickou hypotenzí – prevalence 6 %, závažnost souvisí se základ-

ním onemocněním (příčiny ortostatické hypotenze jsou především volumová deplece, léková,

autonomní dysfunkce).


POZNÁMKY

ABSTRAKTAKOLAPSOVÉ STAVY V AMBULANCI INTERNISTY

Kardiální synkopa při organickém postižení srdce – prevalence 3 %, považujeme vždy za

závažnou (aortální stenóza, HOKMP, plicní hypertenze, plicní embolie, mitrální stenóza, myxom,

infarkt myokardu, tamponáda srdeční, disekce aorty).

Arytmie jako příčina kardiální synkopy – prevalence 11 %, středně závažná až závažná dle

typu arytmie.

Cerebrovaskulární synkopa – projevuje se symptomy při práci horní končetiny, lze ji považovat

za středně závažnou, prevalence není zcela zřejmá.

Nesynkopální příhody (nesprávně označované za synkopy) – tyto zahrnují stavy, kdy dojde

k poruše vědomí, ale příčinou není mozková hypoperfuze.

Stavy bez poruchy vědomí – pády, kataplexie, záchvatovité pády, psychogenní pseudosynkopy,

tranzitorní mozkové příhody z karotického povodí.

Stavy spojené s částečným nebo úplným bezvědomím – metabolické poruchy (hypogly-

kemie, hypoxie, hyperventilace s hypokapnií), epilepsie, intoxikace, tranzitorní mozkové příhody.

Hypoglykemie – obávaná komplikace při léčbě diabetikaMUDr. Ondřej Krystyník

III. interní klinika – nefrologická, revmatologická a endokrinologická,

Fakultní nemocnice a LF UP v Olomouci

Udržení stabilní koncentrace glukózy v krevní plazmě patří mezi základní schopnosti orga-

nismu a je předpokladem energetické homeostázy. Hypoglykemie představuje akutní klinickou

komplikaci, která specificky provází pacienty s diabetem. Jedná se o nežádoucí pokles koncentrace

glukózy v krvi, který je spjat s rozvojem klinický příznaků. Příčinu nacházíme v porušené rovnováze

mezi přísunem glukózy a jejím odsunem do buněk. Její podstatou je absolutní či relativní převaha

účinku inzulinu nad účinky kontraregulačních hormonů. Klinická manifestace hypoglykemie závisí

na rychlosti poklesu glykemie. Ve své těžké formě může vést ke kolapsu s následným bezvědomím.

Hypoglykemie představuje jednu z hlavních bariér bránících dosažení léčebných cílů, a to i přes to, že

jsou v poslední době zaváděna nová léčiva a stále častěji využívána moderní technologická zařízení,

která riziko hypoglykemických příhod snižují. Hlavní léčebný přístup tkví především v prevenci vzniku

hypoglykemie. Rozpoznání příznaků rozvíjející se hypoglykemie samotným pacientem nebo jeho

okolím a její efektivní léčba patří mezi základní předpoklady prevence těžkých hypoglykemických

příhod. U osoby v bezvědomí patří kontrola hladiny glykemie mezi základní vyšetření prvního

kontaktu. Svými důsledky nepředstavuje hypoglykemie pouze problém zdravotnický, ale svými

dopady významně ovlivňuje také sociální a ekonomickou sféru pacientů s diabetem.

Podpořeno grantem IGA_LF_2018_010 a MZ ČR – RVO (FNOl, 00098892).

Synkopa z pohledu neurologaMUDr. Miroslav Vaštík, Ph.D.

Neurologická klinika FN Olomouc, Lékařská fakulta Univerzity Palackého

Synkopa je náhlá krátkodobá přechodná ztráta vědomí spojená se ztrátou posturálního tonu se

spontánním návratem k vědomí. Je způsobená snížením perfuze v oblastech mozku kontrolujících

stav vědomí, obvykle spojená s poklesem arteriálního tlaku. Je to různě hluboká kvantitativní porucha

vědomí častěji na úrovni kómatu, různé délky trvání s hypotonií končetin, většinou s dilataci zornic

s obleněnou nebo vymizelou přímou fotoreakcí. V průběhu se mohou vyskytovat křeče (konvul-

ze) variabilního charakteru (tonické, tonicko-klonické), kdy mluvíme o tzv. konvulzivní synkopě.

Nejdůležitější jednotka patřící do skupiny autonomních synkop, zejména u mladých pacientů při

diferenciální diagnostice ve vztahu k epilepsii, je neurokardiogenní (vazovagální) synkopa. Pacienti

s vazovagální synkopou jsou často mylně diagnostikováni a léčení jako pacienti s epilepsií. Přesný

popisu záchvatu je nezbytný pro určení správné diagnózy. Standardní je multidisciplinární přístup

kardiologa, neurologa a také endokrinologa, klinického biochemika a psychologa.


POZNÁMKY

ABSTRAKTAWORKSHOP

TIRÁŽ

Organizátor

SOLEN, s.r.o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc

Kontaktní osoba: Mgr. Jitka Nováková, 777 557 413, [email protected]

Programové zajištění: Mgr. Kateřina Dostálová, 725 003 510, [email protected]

Grafické zpracování abstrakt a sazba: SOLEN, s.r.o., Aneta Mikulíková

Ohodnocení

Účast je v rámci celoživotního postgraduálního vzdělávání

dle Stavovského předpisu č. 16 ČLK ohodnocena 12 kredity pro lékaře.

XIII. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI, IX. OLOMOUC KAZUISTICKÁ

15.–16. března 2018 | Clarion Congress Hotel Olomouc

Supplementum A Interní medicína pro praxi

Citační zkratka: Interní Med. 2018; 20(Suppl A).

Vydavatel: Solen, s. r. o., IČ 25553933

ISSN 1212-7299, ISBN 978-80-7471-222-7

Pořadatel

Společnost SOLEN, s. r. o., a časopis Interní medicína pro praxi

Záštita

OS ČLK v Olomouci, Česká internistická společnost ČLS JEP – pracovní skupina ambulantních internistů

Prezident akce

prof. MUDr. Josef Zadražil, CSc.

www.solen.cz | www.internimedicina.cz | ISBN 978-80-7471-222-7 | Ročník 20 | 2018

Pořadatel: Společnost SOLEN, s. r. o., a časopis Interní medicína pro praxi Záštita: OS ČLK v Olomouci, Česká internistická společnost ČLS JEP –pracovní skupina ambulantních internistů

Internímedicínapro praxi

XIII. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI,IX. OLOMOUC KAZUISTICKÁkonference ambulantních internistů

15.–16. března 2018Clarion Congress Hotel Olomouc

Synkopa z pohledu kardiologa MUDr. Jan Galuszka

I. interní klinika – kardiologická, LF UP a FN Olomouc

Recidivující synkopy představují častý klinický problém, významně snižující kvalitu života

pacientů. Diagnostika vychází z pečlivé anamnézy a fyzikálního vyšetření, případné konzultace

neurologa či kardiologa. Pátráme po neurokardiogenním mechanismu, iatrogenních příčinách,

jakož i problémech v životosprávě. Volba komplementárních vyšetření je zaměřena na možnou

přítomnost arytmií, strukturálního postižení myokardu, geneticky podmíněných poruch srdečního

rytmu, zhodnocení reflexní vaskulární reaktivity. V případě synkop vázaných na ortostázu provádíme

head-up tilt test spojený s hemodynamickým monitorováním, umožňujícím objasnit mechanismus

případné hypoperfuze centrálního nervového systému.

Workshop Pátek / 16. března 2018 / 11.00–12.00 hod.

Praktický nácvik kardiopulmonální resuscitaceWorkshop zabezpečuje společnost Medi plus servis, s. r. o.

(záchranáři pracující v záchranné službě).

Novinky v kardiopulmonální resuscitaci

Praktický nácvik zabezpečení dýchacích cest: tracheální intubace, použití supraglotických pomůcek

Nácvik použití Ambu vaku

Nácvik kardiopulmonální resuscitace na dospělé figuríně s počítačovým vyhodnocením správ-

nosti resuscitace a ventilace

Nácvik použití Automatického externího defibrilátoru

Praktický nácvik kardiopulmonální resuscitace dítěte s elektronickým vyhodnocením správnosti

resuscitace a ventilace

Praktický nácvik uvolnění cizího tělesa z dýchacích cest

XIII. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI IX. OLOMOUC KAZUISTICKÁ konference ambulantních internistů

15.–16. března 2018, Clarion Congress Hotel Olomouc

Pořadatelé děkují uvedeným fi rmám za spoluúčast na fi nančním zajištění konference

HLAVNÍ PARTNER

PARTNEŘI

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

Akademie klasické homeopatie, spol. s r. o.

Altreva s. r. o.

AOP Orphan Pharmaceuticals AG – organizační složka

BTL zdravotnická technika, a. s.

FAGRON a. s.

Gilead Sciences s. r. o.

Novartis s. r. o.

Pfi zer PFE, spol. s. r. o.

PRO.MED.CS Praha a. s.

R. K. Studio

Zentiva společnost skupiny Sanofi

Zkrácená informace o přípravku LIPERTANCE®10 mg/5 mg/5 mg, 20 mg/5 mg/5 mg, 20 mg/10 mg/5 mg, 20 mg/10 mg/10 mg, 40 mg/10 mg/10 mg:Složení*: Lipertance 10 mg/5 mg/5 mg, 20 mg/5 mg/5 mg, 20 mg/10 mg/5 mg, 20 mg/10 mg/10 mg, 40 mg/10 mg/10 mg potahované tablety obsahují 10 mg atorvastatine (ator)/5 mg perindopril arginine (per)/5 mg amlodipine (amlo), 20 mg ator/5 mg per/5 mg amlo, 20 mg ator/10 mg per/5 mg amlo, 20 mg ator/10 mg per/10 mg amlo, 40 mg ator/10 mg per/10 mg amlo. Obsahuje laktózu jako pomocnou látku. Indikace*: Léčba esenciální hypertenze a/nebo stabilní ischemické choroby srdeční ve spojení s primární hypercholesterolemií nebo smíšenou (kombinovanou) hyperlipidemií, jako substituční terapie u dospělých pacientů adekvátně kontrolovaných atorvastatinem, perindoprilem a amlodipinem podávaných současně ve stejné dávce, jaká je obsažena v této kombinaci. Dávkování a způsob podání*: Obvyklá dávka je jedna tableta denně. Fixní kombinace není vhodná pro iniciální léčbu. Je-li nutná změna dávkování, titrace se má provádět s jednotlivými složkami. Starší pacienti a pacienti s poruchou funkce ledvin: lze podávat pacientům s clearance kreatininu 60 ml/min, není vhodný pro pacienty s clearance kreatininu < 60 ml/min, u těchto pacientů se doporučuje individuální titrace dávky s jednotlivými složkami. Pacienti s poruchou funkce jater: Přípravek má být podáván s opatrností a je kon-traindikován u pacientů s jaterním onemocněním v aktivním stavu. Pediatrická populace: Použití u dětí a dospívajících se nedoporučuje. Kontraindikace*: Hypersenzitivita na léčivé látky, nebo na jiné ACE inhibitory, nebo deriváty dihydropyridinu, nebo na statiny nebo na kteroukoli pomocnou látku, onemocnění jater v aktivním stavu nebo neobjasněné přetrvávající zvýšení sérových aminotransferáz převyšující 3násobek horní hranice normálních hodnot, během těhotenství, kojení a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají vhodné antikoncepční prostředky, závažná hypotenze, šok (včetně kardiogenního šoku), obstrukce výtokového traktu levé komory (např. hypertrofická obstrukční kardiomyopatie a vysoký stupeň stenózy aorty), hemodynamicky nestabilní srdeční selhání po akutním infarktu myokardu, anamnéza angioneurotického edému (Quinckeho edém) souvisejícího s předchozí terapií ACE inhibitory, dědičný nebo idiopatický angioneurotický edém, současné užívání s přípravky obsahujícími aliskiren u pacientů s diabetes mellitus nebo poruchou funkce ledvin (GFR<60ml/min/1,73m2). Upozornění*: Zvláštní upozornění a opat-ření pro použití: Vliv na játra: Vzhledem k obsahu atorvastatinu v přípravku Lipertance mají být pravidelně prováděny jaterní testy. Pacientům, u kterých se zjistí jakékoliv známky nebo přízna-ky jaterního poškození, mají být provedeny jaterní testy. Pacienti, u kterých se objeví zvýšení aminotransferáz, musí být sledováni až do doby, než se hodnoty opět znormalizují. Pokud přetrváva-jí více než trojnásobně zvýšené hodnoty aminotransferáz nad horní hranici normálních hodnot, doporučuje se snížit dávku atorvastatinu pomocí jednotlivých složek nebo léčbu atorvastatinem ukončit. Pacienty, kteří konzumují velké množství alkoholu a/nebo mají v anamnéze jaterní onemocnění, je nutné léčit přípravkem Lipertance s opatrností. Vliv na kosterní svalstvo: Jsou-li hladi-ny CK významně zvýšené (> 5x ULN) oproti normálním hodnotám, léčba nemá být zahájena. Léčba má být přerušena, objeví-li se významné zvýšení hladin CK (> 10x ULN), nebo je-li diagnos-tikována, případně předpokládána rhabdomyolýza. Riziko rhabdomyolýzy je zvýšené při současném podávání přípravku Lipertance s určitými léky, které mohou zvyšovat plazmatickou koncent-raci atorvastatinu, např. se silnými inhibitory CYP3A4 nebo transportních proteinů (např. cyklosporin, telithromycin, klarithromycin, delavirdin, stiripentol, ketokonazol, atd.). Přípravek Lipertance se nesmí podávat současně se systémovou léčbou kyselinou fusidovou nebo během 7 dnů po ukončení léčby kyselinou fusidovou vzhledem k obsahu atorvastatinu. U pacientů, u kterých je systémové podání kyseliny fusidové považováno za nezbytné, se musí po dobu léčby kyselinou fusidovou přerušit léčba statinem**. Intersticiální plicní onemocnění: Při podezření na vznik inter-sticiálního plicního onemocnění u pacienta musí být terapie přípravkem Lipertance přerušena. Diabetes mellitus: U diabetiků léčených perorálními antidiabetiky nebo inzulinem má být v průběhu prvních měsíců léčby pečlivě sledována glykemie. Pacienti se srdečním selháním: mají být léčeni s opatrností. Hypotenze: monitorování tlaku krve, renálních funkcí, a draslíku je nutné u pacien-tů s vysokým rizikem symptomatické hypotenze (volumová deplece nebo závažná renin dependentní hypertenze) nebo se symptomatickým srdečním selháním (se současnou renální insuficien-cí nebo bez ní) nebo s ischemickou chorobou srdeční nebo cerebrovaskulárními chorobami. Přechodná hypotenzní odpověď není kontraindikací pro podání dalších dávek, které mohou být ob-vykle užity bez obtíží, jakmile po doplnění objemu stoupne krevní tlak. Stenóza aortální a mitrální chlopně: Přípravek je kontraindikován u pacientů se závažnou obstrukcí v oblasti výtokového traktu levé komory. Transplantace ledvin: Nejsou zkušenosti s podáváním přípravku pacientům po nedávno prodělané transplantaci ledvin. Porucha funkce ledvin: monitorování hladiny kreatini-nu a draslíku, individuální titrace dávky s jednotlivými složkami u pacientů s clearance kreatininu < 60 ml/min, u pacientů se stenózou renální arterie bylo pozorováno zvýšení sérových koncen-trací urey a kreatininu, u renovaskulární hypertenze je riziko závažné hypotenze a renální insuficience zvýšené. Amlodipin lze používat u pacientů se selháním ledvin v normálních dávkách. Amlodipin není dialyzovatelný. U pacientů na hemodialýze: dialyzovaných pomocí vysoce propustných membrán byly zaznamenány anafylaktoidní reakce. Hypersenzitivita/angioedém: okamžité vysazení léčby a zahájení monitorování do úplného vymizení příznaků. Angioedém spojený s otokem hrtanu může být smrtelný. Souběžné užívání s inhibitory mTOR: zvýšení rizika angioedému.** Anafylaktoidní reakce během aferézy nízkodenzitních lipoproteinů (LDL): vzácný výskyt život ohrožujících anafylaktoidních reakcí, kterým lze předejít dočasným vysazením léčby před každou aferézou. Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace: během desenzibilizační léčby jedem blanokřídlých (včely, vosy), reakcím je možné se vyhnout dočasným vysazením léčby, nicméně se znovu objevily po neúmyslné expozici. Neutropenie/agranulocytóza/trombocytopenie/anemie: Přípravek Lipertance má být používán s extrémní opatrností u pacientů se systémovým onemocněním pojiva (collagen vascular disease), u pacientů užívajících imunosupresivní léčbu, léčbu alopurinolem nebo prokainamidem, doporučuje se periodické monitorování počtu leukocytů a pacienti mají být poučeni, aby hlásili jakékoli známky infekce (např. bolest v krku, horečku). Rasa: perindopril může být méně účinný na snížení krevního tlaku a může vést k vyššímu výskytu angioedému u černošských pacientů ve srovnání s jinými rasami. Kašel: ustupuje po ukončení léčby. Operace/anestezie: léčba by měla být přerušena jeden den před výkonem. Hyperkalemie: pravi-delné monitorování sérových koncentrací draslíku u renální insuficience, zhoršené renální funkce, věku (> 70 let), diabetes mellitus, dehydratace, akutní srdeční dekompenzace, metabolické acidózy a u současného užívání diuretik šetřících draslík a draslíkových doplňků nebo náhrad solí s obsahem draslíku. Kombinace s lithiem: nedoporučuje se. Duální blokáda systému renin-an-giotensin-aldosteron (RAAS): současné užívání ACE inhibitorů, blokátorů receptorů pro angiotensin II nebo aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutní selhání ledvin). Duální blokáda RAAS se proto nedoporučuje. ACE inhibitory a blokátory receptorů pro angiotensin II nemají být používány současně u pacientů s diabetickou nefropatií. Dědičné problémy s intolerancí galaktosy, vrozený nedostatek laktázy nebo malabsorpce glukosy a galaktosy: přípravek by neměl být užíván. Interakce*: Kontraindikace: Aliskiren. Nedopo-ručované kombinace: Silné inhibitory CYP3A4, současná léčba ACE inhibitorem a blokátorem receptoru angiotensinu, estramustin, lithium, draslík-šetřící diuretika (např. triamteren, amilorid, eplerenon, spironolakton), soli draslíku, dantrolen (infúze), grapefruit nebo grapefruitová šťáva. Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost: Induktory a středně silné inhibitory CYP3A4, digoxin, ezetimib, kyselina fusidová, gemfibrozil / deriváty kyseliny fíbrové, inhibitory transportních proteinů, warfarin, antidiabetika (inzuliny, perorální antidiabetika), baklofen, nesteroidní antiflogistika (NSAID) (včetně kyseliny acetylsalicylové ≥ 3 g/den), racekadotril**, inhibitory mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus)**. Kombinace vyžadující určitou opatrnost: kolchicin, kolestipol, perorální kontraceptiva, gliptiny (linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin), sympatomimetika, tricyclická antidepresiva/ antipsychotika/ anestetika, zlato, digoxin, atorvastatin, warfarin, cyk-losporin, takrolimus, antihypertenziva a vasodilatancia. Fertilita, těhotenství a kojení*: Přípravek Lipertance je kontraindikován během těhotenství a kojení. Fertilita*: U některých pacientů léčených blokátory kalciových kanálů byly zaznamenány reverzibilní biochemické změny na hlavové části spermatozoí. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje*: Schopnost reagovat může být narušena při závrati, bolesti hlavy, únavě nebo nauzee. Opatrnost je zapotřebí zejména na začátku léčby. Nežádoucí účinky*: Velmi časté: edém. Časté: nazofaryngitida, hypersenzi-tivita, hyperglykemie, somnolence, závrať, bolest hlavy, dysgeuzie, parestezie, vertigo, porucha zraku, diplopie, tinitus, palpitace, hypotenze (a účinky spojené s hypotenzí), zčervenání, faryngo-laryngeální bolest, epistaxe, kašel, dyspnoe, nauzea, zvracení, bolest horní a dolní části břicha, dyspepsie, průjem, zácpa, změny způsobu ve vyprazdňování stolice, flatulence, vyrážka, pruritus, otok kloubů, otok kotníků, bolest končetin, artralgie, svalové spasmy, myalgie, bolest zad, astenie, únava, periferní edém, abnormální výsledky testů jaterních funkcí, zvýšená hladina kreatinfos-fokinázy v krvi. Méně časté: rinitida, eozinofilie, hypoglykemie, hyponatremie, hyperkalemie reverzibilní při ukončení léčby, anorexie, insomnie, změny nálad (včetně úzkosti), poruchy spánku, deprese, noční můry, třes, synkopa, hypoestezie, amnezie, arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a fibrilace síní) rozmazané vidění, tachykardie, vaskulitida, bronchospasmus, sucho v ústech, pankreatitida, říhání, hepatitida cytolytická nebo cholestatická, kopřivka, purpura, změna zbarvení kůže, hyperhidróza, exantém, alopecie, angioedém, pemfigoid, fotosenzitivní reakce, bolest šíje, svalová slabost, poruchy močení, noční močení, polakisurie, renální selhání, erektilní dysfunkce, gynekomastie, bolest na hrudi, bolest, malátnost, periferní otok, pyrexie, zvýšená hladina urey a kreatininu v krvi, zvýšení tělesné hmotnosti, pozitivní nález leukocytů v moči, snížení tělesné hmotnosti, pád. Vzácné: trombocytopenie, stavy zmatenosti, periferní neuro-patie, cholestáza, zhoršení psoriázy**, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, erythema multiforme, myopatie, myozitida, rhabdomyolýza, tendonopatie (někdy komplikova-ný rupturou), vzestup jaterních enzymů, zvýšená hladina bilirubinu v krvi. Velmi vzácné: leukopenie/neutropenie, agranulocytóza nebo pancytopenie, hemolytická anemie u pacientů s vrozeným deficitem G-6PDH, snížení hladiny hemoglobinu a hematokritu, anafylaxe, hypertonie, ztráta sluchu, infarkt myokardu, sekundárně k nadměrné hypotenzi u vysoce rizikových pacientů, angina pectoris, cévní mozková příhoda možná sekundárně k nadměrné hypotenzi u vysoce rizikových pacientů, eosinofilní pneumonie, gastritida, gingivální hyperplazie, žloutenka, jaterní selhání, ex-foliativní dermatitida, akutní renální selhání. Není známo: imunitně zprostředkovaná nekrotizující myopatie, extrapyramidová porucha (extrapyramidový syndrom). Předávkování*. Farmakologic-ké vlastnosti*: Atorvastatin je selektivním a kompetitivním inhibitorem HMG-CoA reduktázy. Perindopril je inhibitor angiotensin-konvertujícího enzymu (ACE inhibitor), který konvertuje angio-tensin I na vazokonstriktor angiotensin II. Amlodipin je inhibitorem transportu kalciových iontů (blokátor pomalých kanálů nebo antagonista kalciových iontů), který inhibuje transmembránový transport kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva cévních stěn. Uchovávání: Uchovávejte v dobře uzavřené tubě, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Velikost balení: Krabička obsahuje 10 (pouze pro sílu 10/5/5 mg), 30, 90 (3 obaly na tablety po 30 tabletách) nebo 100 potahovaných tablet Lipertance 10 mg/5 mg/5 mg, 20 mg/5 mg/5 mg, 20 mg/10 mg/5 mg, 20 mg/10 mg/10 mg, 40 mg/10 mg/10 mg. Držitel rozhodnutí o registraci: LABORATOIRES SERVIER, 50 rue Carnot, 92284 Suresnes cedex France. Registrační číslo: Liper-tance 10 mg/5 mg/5 mg: 58/428/15-C, Lipertance 20 mg/5 mg/5 mg: 58/429/15-C, Lipertance 20 mg/10 mg/5 mg: 58/430/15-C, Lipertance 20 mg/10 mg/10 mg: 58/431/15-C, Lipertan-ce 40 mg/10 mg/10 mg: 58/432/15-C. Datum poslední revize textu: 4. 10. 2017. Před předepsáním přípravků si přečtěte Souhrn údajů o přípravku. Přípravky jsou k dispozici v lékárnách na lékařský předpis. Přípravky jsou částečně hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění, viz Seznam cen a úhrad léčivých přípravků: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni. Další informace na adrese: Servier s.r.o., Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, tel: 222 118 111, www.servier.cz

* pro úplnou informaci si prosím přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku** všimněte si prosím změn v informaci o léčivém přípravku Lipertance

1× DENNĚ

DVĚ DIAGNÓZY – JEDNO ŘEŠENÍ

PRVNÍ FIXNÍ TROJKOMBINACEV LÉČBĚ HYPERTENZE A DYSLIPIDÉMIE

Documents

Interní medicína pro praxi€¦ · Zkrácená informace o přípravku COSYREL® Složení*: Cosyrel 5 mg/5 mg, 5 mg/10 mg, 10 mg/5 mg, 10 mg/10 mg, potahované tablety, obsahují