Upload
others
View
2
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Univerzita Hradec Králové
Pedagogická fakulta
Hudební katedra
Jan Malát a jeho harmonizace lidových písní
pro sólový hlas a klavír
Bakalářská práce
Autor: Nikola Horská, DiS.
Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice
Studijní obor: Hra na nástroj a sólový zpěv se zaměřením na vzdělávání
Hudební kultura se zaměřením na vzdělávání
Vedoucí práce: PhDr. Dana Soušková, Ph.D.
2017 Hradec Králové
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucí bakalářské
práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny, literaturu a internetové
zdroje.
V Hradci Králové dne
Poděkování
Děkuji vedoucí bakalářské práce PhDr. Daně Souškové, Ph.D. za odborné vedení,
za pomoc a rady při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Karlu
Koldinskému za klavírní doprovod k písním, jejichž nahrávky jsou součástí této práce.
Anotace
HORSKÁ, Nikola: Jan Malát a jeho harmonizace lidových písní pro sólový hlas
a klavír. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2017. 45 s.
Bakalářská práce.
Bakalářská práce pojednává o hudebním skladateli Janu Malátovi, jeho díle
a harmonizacích lidových písní pro sólový hlas a klavír. Stěžejní kapitola je zaměřená
na Malátův Český národní poklad. Vybrané písně z této sbírky jsou porovnávány
s harmonizacemi lidových písní Jana Pavla Martinovského.
Klíčová slova: Jan Malát, Jan Pavel Martinovský, Karel Jaromír Erben, harmonizace
lidových písní, Český národní poklad.
Annotation
HORSKÁ, Nikola: Jan Malát and his harmonization of folk songs for solo voice
and piano. Hradec Králové: Faculty od Education, Univerzity of Hradec Králové, 2017.
45 pp. Bachelor Degree Thesis.
This bachelor degree thesis is focused on musician composer Jan Malát, his art and
his harmonization of folk songs for solo voice and piano. The main chapter is about
Malat´s Český národní poklad. Selection of songs from this collection is compared with
harmonization of songs by Jan Pavel Martinovský.
Keywords: Jan Malát, Jan Pavel Martinovský, Karel Jaromír Erben, harmonization
of folk songs, Český národní poklad.
Obsah
Úvod ............................................................................................................................ 9
1. Stav bádání ........................................................................................................ 11
2. Život a dílo Jana Maláta .................................................................................. 14
3. Sběr a harmonizace lidových písní v 19. století u nás ................................... 21
3.1 Sběr lidových písní ........................................................................................ 21
3.2 Harmonizace lidových písní .......................................................................... 23
3.3 Malátovy harmonizace pro sólový hlas a klavír ............................................ 24
3.3.1 Český národní poklad .................................................................................... 26
4. Harmonizace lidových písní Martinovského a Maláta .................................. 29
4.1 Komparace harmonizací Martinovského a Maláta ........................................ 30
4.1.1 Zmizelá láska/Louka široká ........................................................................... 30
4.1.2 Holubička/Já mám holubičku ........................................................................ 32
4.1.3 Slib milého/Kdyby se tatínek nevadil ............................................................ 33
4.1.4 Výstraha/Holka modrooká ............................................................................. 35
4.1.5 Otcovské naučení/Já do lesa nepojedu ........................................................... 37
Závěr ......................................................................................................................... 40
Použité zdroje ........................................................................................................... 42
Přílohy
Seznam příloh
Příloha A: Jan Křtitel Malát .......................................................................................................1
Příloha B: Malátův rodný kraj ....................................................................................................2
Příloha C: Rodokmen Jana Maláta .............................................................................................3
Příloha D: Fotografie z koncertu v Novém Bydžově (1856) .....................................................4
Příloha E: Dokument o Malátově přijetí jako učitele v Hořicích ...............................................5
Příloha F: Jan Malát, hořický učitel ...........................................................................................6
Příloha G: Anna Petrová Malátová ............................................................................................7
Příloha H: Jan Malát s manželkou a dcerami Oldřiškou a Aninkou (1883) ...............................7
Příloha CH: Článek v hořickém časopisu Lýra o Malátově první opeře Stáňa ..........................8
Příloha I: Malátův děkovný dopis adresovaný Měšťanské besedě v Hořicích...........................9
Příloha J: Článek v hořickém Časopisu Lýra o koncertě k Malátovu jubileu ..........................10
Příloha K: Článek v hořickém Časopisu Lýra s reflexí koncertu k Malátovu jubileu .............11
Příloha L: Plakát z koncertu konaného na oslavu Malátových sedmdesátin............................12
Příloha M: Dopis Janu Malátovi s udělením čestného občanství města Hořice .......................13
Příloha N: Poslední fotografie Jana Maláta ..............................................................................14
Příloha O: Parte Jana Maláta ....................................................................................................15
Příloha P: Pomník Jana Maláta na hřbitově v Malvazinkách ...................................................16
Příloha Q: Pamětní deska ve Starém Bydžově .........................................................................16
Příloha R1–R5: Notové materiály Karel Jaromír Erben ..........................................................17
Příloha S1–S5: Notové materiály Jan Pavel Martinovský .......................................................20
Příloha T1–T5: Notové materiály Jan Malát ............................................................................25
Příloha U1–U10: CD nahrávky ................................................................................................32
Příloha V: Seznam písní: Český národní poklad, Náš Poklad, Národní poklad hudební ........33
9
Úvod
Jan Malát, rodák ze Starého Bydžova, skladatel žijící v ústraní velkých jmen dějin
české hudby – jeho vrstevníků, jakými byli Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a Zdeněk
Fibich. Přesto jde o skladatele s nezanedbatelným významem, zejména pro jeho zásluhy
o šíření lidových písní. Pedagogicky zaměřené práce Jana Maláta, a to zejména
houslové školy, byly hojně využívanými učebními materiály. Ani dnes neupadlo jeho
jméno v zapomnění. Po Janu Malátovi je od roku 2015 pojmenována Základní
umělecká škola v Novém Bydžově, kde se rovněž při příležitosti významných jubileí
konají hudební setkání pod názvem Malátův Bydžov.
Tohoto autora jsem si vybrala pro svou bakalářskou práci, protože mne jeho písně
provázely po celou dobu mé docházky na Základní uměleckou školu v Novém
Bydžově. Jeho harmonizace lidových písní jsem interpretovala také na svém
bakalářském koncertu. Motivací pro mne byl i zájem dozvědět se o tomto skladateli víc,
než co je dostupné v odborné literatuře. Pro svou práci jsem sbírala materiály v muzeích
v Novém Bydžově a v Hořicích, kde Jan Malát působil a také v archivu v Jičíně.
Kontaktovala jsem jeho potomky ve snaze se o tomto skladateli dozvědět co nejvíce
informací.
V první kapitole se zabývám stavem literatury o tomto skladateli. Druhá kapitola je
věnována Malátovu životu a jeho tvorbě pedagogické, skladatelské, literární
a harmonizátorské.
Třetí kapitola pojednává o sběru a harmonizacích lidových písní v 19. století.
V souvislosti s Malátovými úpravami lidových písní hovoříme o harmonizacích. Tento
termín mnohem přesněji specifikuje Malátovy zásahy do této oblasti lidové tvorby.
Úpravami v užším slova smyslu chápeme takový zásah do textu, melodie i doprovodu,
které zásadním způsobem zdůrazňují autentický svébytný charakter lidové tvorby se
zdůrazněním krajových odlišností a čitelným individuálním skladebným slohem
skladatele. Naproti tomu při klasicko-romantických harmonizacích s doprovodem
klavíru šlo zejména o celkové zachycení nálady, přitom se výrazně neměnil text.
10
Jednalo se o dobovou tendenci tehdy tvořících skladatelů, kterým šlo především
o rozšíření lidové písně mezi širší vrstvy obyvatelstva. Zde se rovněž podrobněji
zabývám Malátovou nejobsáhlejší jednohlasou vokální sbírkou Český národní poklad,
která obsahuje 700 harmonizací lidových písní s doprovodem klavíru.
Známým harmonizátorem lidových písní, komponujícím v první polovině 19. století,
byl Jan Pavel Martinovský. Ten je považován za jednoho z prvních harmonizátorů
lidových písní. Zásadním přínosem této práce bude analýza progresu harmonizací
v období 19. století na základě porovnání pěti vybraných lidových písní Martinovského
a Maláta. Oba autoři při harmonizacích porovnávaných písní vycházeli z nápěvů
ze sbírky Prostonárodní české písně a říkadla s přílohou Nápěvy prostonárodních písní
v Čechách Karla Jaromíra Erbena.
Cílem práce bylo zadokumentovat život a dílo Jana Maláta, s bližším zaměřením
na jeho harmonizace lidových písní pro sólový hlas a klavír.
11
1. Stav bádání
O skladatelích českého romantismu nalezneme mnoho publikací, ovšem o osobnosti
Jana Maláta se píše převážně pouze v souvislosti s jeho úpravami lidových písní,
s klavírní školou, na které se podílel se Zdeňkem Fibichem a v souvislosti s Bedřichem
Smetanou, z jehož oper zpracovával výtahy pro různá nástrojová obsazení. Jedinou
monografii o Janu Malátovi vypracoval Dr. Vratislav Vycpálek, který se detailně
zabýval jak skladatelovým životem, tak i podrobně zmapoval jeho skladatelskou
činnost. Vycpálkova kniha Jan Malát – Život a dílo1 vyšla v roce 1943 k stoletému
výročí narození skladatele Jana Maláta. Knize předcházela Vycpálkova disertační práce,
která obsahovala i notové ukázky Malátovy kompozice. Vycpálek psal také články
pojednávající o Malátovi do dobových periodik (Hořický obzor, Smetana, Mládí,
Ženské noviny, Pokrok, Cyril a Týden). Vratislav Vycpálek byl nadšencem tohoto podle
něj opomíjeného skladatele-pedagoga, kterého pomyslně staví ve svých publikacích
na rovnocenné místo mezi přední české skladatele. V tomto ohledu se jeho zaujetí
Malátovým životem a tvorbou jeví jako příliš subjektivní. Mládí Jana Maláta, Malátův
památník a Nejkrásnější vánoce Jana Maláta jsou dalšími publikacemi tohoto autora.
Vedle role harmonizátora lidových písní je Malát také znám jako upravovatel a šiřitel
Smetanových oper. Tímto tématem se zabývá diplomová práce Jana Lukáše s názvem
Recepce operního díla Bedřicha Smetany v úpravách Jana Maláta.2 Práce popisuje
šíření a popularizaci Smetanových oper v transkripcích Jana Maláta a zároveň sleduje
kulturní život 19. století, stejně jako podmínky a důvody vzniku těchto úprav. Další
diplomová práce, zabývající se přínosem starobydžovského rodáka, pojednává
o Malátových houslových školách. Autorka textu Markéta Muzikářová přistupuje
k hodnocení materiálů objektivně a shledává je pro dnešní potřeby učitele a žáka jako
nevhodné a zastaralé. Přesto oceňuje okolnosti vzniku, kdy jednu z tehdy
1 VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946.
2 LUKÁŠ, Jan. Recepce operního díla Bedřicha Smetany v úpravách Jana Maláta [online]. Praha, 2013
[cit. 2017-01-03]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy.
Vedoucí práce Marta Ottlová.
12
nejoblíbenějších učebnic napsal Malát jako nevystudovaný houslista, ale člověk
„multiistrumentalista“. I přes zastaralost Malátovy školy uvádí ve své práci: „Malátova
učebnice dodnes leží v nejednom archivu základních uměleckých škol, stále ji
doporučují některé školní osnovy a dokonce někteří starší pedagogové z ní neustále
používají určité výňatky.“3 Ovšem nelze souhlasit s autorčiným tvrzením, které se
vztahuje k mému tématu bakalářské práce, že byl Malát sběratelem lidových písní.
Veškeré harmonizované písně pouze přejímal z jiných tiskem vydaných sbírek.
Z Vycpálkových zdrojů čerpal Oldřich Pulkert, autor krátkého webového článku,
který se pokusil shrnout informace o Malátově životě a tvorbě. „Jako skladatel je
považován za osobitého eklektika, jehož dílo je prostoupeno smetanovským duchem.
Jeho skladatelský význam tkví hlavně ve sborových a v pedagogicko-instruktivních
skladbách, jeho nejcennější přínos je však v mnoha stech úpravách a harmonizacích
lidových písní a popularizacích klasických i dobových skladeb (např. operních melodií)
pro jednotlivé i soubory hudebních nástrojů.“4 Jako „ušlechtilého eklektika“ hodnotí
Maláta i Československý hudební slovník.5
Zmínku o Janu Malátovi nalezneme i ve světové encyklopedii Grove. Medailon
napsal John Tyrrell a také čerpal z Vycpálkových knih.
Sběrem a harmonizacemi lidových písní se zabývá několik publikací. Konkrétně
o Malátových harmonizacích lidových písní se v těchto publikacích nacházejí pouze
zmínky. K tomuto tématu jsem pro svou bakalářskou práci čerpala zejména
3 MUZIKÁŘOVÁ, Markéta. České houslové školy pro začátečníky [online]. Praha, 2013 [cit. 2017-01-
03]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy.
Vedoucí práce Jiří Tomášek. 4 Malát Jan Křtitel. In: Menší studie a medajlony [online]. Oldřich Pulkert, 2008 [cit. 2016-12-31].
Dostupné z: http://opres.blog.cz/0804/malat-jan-krtitel. 5 ČERNUŠÁK, Gracian, Bohumír ŠTĚDROŇ a Zdenko NOVÁČEK, ed. Československý hudební slovník
osob a institucí: M–Ž. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965.
13
z Československé vlastivědy6 od kolektivu autorů československé akademie věd
a z novodobé publikace Lidová píseň a sborová tvorba7 od Stanislava Pecháčka.
Janem Malátem se do současné doby nezabýval internetový slovník Český
hudební slovník osob a institucí.
6 Československá vlastivěda. Díl IX, Umění, svazek 3, Hudba. Praha: Horizont, 1971.
7 PECHÁČEK, Stanislav. Lidová píseň a sborová tvorba. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-
1830-2.
14
2. Život a dílo Jana Maláta
Jan Křtitel Malát (Příloha A), se narodil 16. 6. 1843 ve východočeské vesnici Starý
Bydžov (Příloha B). K tomuto významnému skladateli vedou dva rody, Malátovi
a Štelclovi (Příloha C). Otec František Malát se oženil s ovdovělou Cecílií Volanskou-
Novákovou, která z prvního manželství měla již syna Antonína Nováka. Manželé
Malátovi měli celkem šest dětí, čtyři dcery a dva syny, mezi nimiž byl i Jan Malát.
Jan se poprvé setkal s hudbou v pěti letech v Šaplavě8, kam se na osm let s celou
rodinou museli přestěhovat kvůli otci, který zde získal učitelské místo. Otec záhy
rozpoznal synovo nadání a učil ho zpívat. Jeho první úspěšný debut přišel asi v devíti
letech, kdy si zazpíval sólo na mši v šaplavském kostele. V těchto letech se začal učit
hrát na housle. Prvním učitelem byl otec František a záhy Josef Simm ze Šumburka,
kam šel Malát „na handl.“9 Od roku 1854 chodil do čtvrté třídy hlavní školy a tři
následující roky do třídy reálné10
v Novém Bydžově. V tomto období se stal prvním
tenoristou ve zdejším kostele sv. Vavřince. Po ukončení reálky se Malátovi vrátili
do Starého Bydžova, protože otec František získal učitelské místo v místní škole.
Během následujících dvou let se Jan naučil hrát na několik hudebních nástrojů. Také
zkomponoval své první skladbičky – k příležitosti sňatku sestřenice složil kvartet
pro své čtyři sestry, dále drobnější skladby kostelní, ale zejména pak taneční kusy
starobydžovským muzikantům. Na studia Malát odešel do Prahy. Po absolvování
učitelského ústavu byl přijat do druhého ročníku Varhanické školy v Praze, kterou
v roce 1863 s vyznamenáním dokončil.
8 Obec Šaplava leží zhruba devět kilometrů severovýchodně od Nového Bydžova v okrese Hradec
Králové. 9 Handl: výměna dětí při jazykovém učení, PECH, Vilém. Velký slovník cizích slov, rčení a zkratek
v jazyce psaném i mluveném ze všech oborů lidského vědění a konání. Praha: Kvasnička a Hampl, 1948,
s. 264. 10
Reálka: bývalá střední škola podávající vedle všeobecného vzdělání průpravu k vyššímu vzdělávání
realnímu, PECH, Vilém. Velký slovník cizích slov, rčení a zkratek v jazyce psaném i mluveném ze všech
oborů lidského vědění a konání. Praha: Kvasnička a Hampl, 1948, s. 625.
15
Se zahájením nového školního roku 1863 se vrátil do Nového Bydžova, kde
nastoupil jako podučitel na hlavní chlapecké škole přesto, že si mohl vybrat jiné
učitelské místo.11
Vydržel zde po dobu tří let. V roce 1865 se stal místosbormistrem
místního pěveckého spolku Lubor12
. Významnějším kulturním zážitkem v tomto
maloměstě byl pro Maláta koncert uherského houslisty Eduarda Reményiho13
v září
1865, kterého na cestách doprovázel jeho žák Nandor Ploteyi14
. Malát se několikrát
s těmito virtuózy sešel. Za Reményiho pobytu v Bydžově bylo sestaveno kvarteto, jehož
obsazení stojí za zmínku: houslové party hráli shora uvedení uherští hosté,
na violoncello hrál Antonín Jahoda a na violu Jan Malát (Příloha D).
Malát byl v roce 1865 přijat na učitelské místo v nově zřízené dívčí škole v Hořicích
(Příloha E, F). Na toto místo nastoupil počátkem roku 1866 a profesi zde vykonával
deset let. Malát v Hořicích začal spolupracovat s dalšími spolky, jakými byly Ratibor15
,
Vesna16
a Dalibor17
. Ve školní budově, ve které měl svůj učitelský byt, bydlela i rodina
11 V té době mu byla nabízena tato učitelská místa – učitel IV. třídy v hlavní škole v pošumavském Planu
nebo varhanické místo v Praze. VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis,
1946, s. 17. 12
Lubor: pěvecký spolek založený v roce 1857 v Novém Bydžově, který prováděl především chrámovou
hudbu. 13
Ede Reményi znám také jako Eduard Hoffmann (1828–1898) byl maďarský houslista a skladatel.
Vystudoval vídeňskou konzervatoř. V mládí byl přítelem Johannese Brahmse. Několik let působil jako
sólista na dvoře císaře Františka Josefa, poté hodně cestoval jako koncertní virtuóz (Francie, Německo,
Belgie, Holandsko, Japonsko, Čína) a usadil se v USA. Zemřel při jednom ze svých koncertních
vystoupení. 14
O houslistovi Nandorovi Ploteyiovi se autorce práce nepodařilo dohledat žádné materiály. 15
Ratibor: „Pějte bratři! A mohutný Váš hlas ať vniká v srdce nejtajnější schránku a roztaje tam onu
kůru ledovou, jež mnohé srdce rodných našich bratří obepjala; buďte je k životu, by poznali opět vlastní
matku svou a vroucí láska poutala je k svému národu!“ (Městské muzeum v Hořicích, časopis Lýra,
ročník XXIX, 15. květen 1912, čís. 5). Takto v květnu 1862 vítala spisovatelka Anna Srbová-Lužická
nově vzniklý mužský zpěvácký spolek Ratibor v Hořicích. V tento významný den (31. srpna) byl zároveň
spolku předán prapor, který namaloval Josef Mánes. Podnět k založení spolku vzešel od místních učitelů.
V brzké době měl spolek devadesát členů.
16 Vesna: Tento ženský spolek vznikl v roce 1870 v Hořicích, věnoval se pěvecké činnosti a pečoval
i o vzdělávání žen. V současné době vede Ratibor i Vesnu sbormistryně Olha Kolody. Oba tyto spolky
spolu od počátku spolupracovaly. V roce 1881 se k nim přidal i další Hořický spolek (viz níže). 17
Uskupení Dalibor byl orchestrální spolek založený přibližně třiceti nadšenými hudebníky v Hořicích.
Je považován za jeden z nejstarších českých hudebních spolků. V době největšího rozkvětu měl padesát
členů a desítky dalších, kteří Dalibor podporovali finančně nebo mu darovali notový materiál. Členové
spolku Dalibor společně s Ratiborem a Vesnou pořádali koncerty vysoké umělecké úrovně, jejich
nejvýznamnější koncert se odehrál 24. března 1892. Svá díla zde předvedl i skladatel Antonín Dvořák,
kterému byl tento koncert věnován před odjezdem do Ameriky. Koncertu se tehdy účastnili i další známé
16
učitele Petra. Ten měl dceru Annu (Příloha G), velmi vzdělanou jak po stránce
všeobecné, tak i hudební. Jan se s Annou v roce 1974 oženil. Po roce jim zemřela
prvorozená dcera. Anna poté těžce onemocněla a následně manžele Malátovy postihla
další tragédie, když jim umřelo další dítě – dcera narozená jako třetí v pořadí (Příloha
H).
Malát toužil po životě ve větším městě, kde by se mohl lépe uplatnit. Po deseti letech
v Hořicích se v roce 1876 rozhodl odejít i s rodinou do Prahy, konkrétně na Smíchov.
Zde učil na První dívčí škole až do roku 1906. V roce 1904 byl zvolen jejím ředitelem.
Během svého učitelského působení si Malát v roce 1877 doplnil vzdělání v oboru
klavír, varhany a zpěv pro učitelské ústavy a střední školy. Studium ukončil státními
zkouškami a nastoupil na další učitelské místo v Truhlářské ulici na Novém Městě
pražském, kde vyučoval na gymnáziu zpěv.
V Praze se Malát dostal do povědomí veřejnosti svými články do hudebního časopisu
Dalibor18
. Jeho nejvýznamnější články spadají do let 1874–1882. Již dříve se věnoval
publikování svých článků v časopise Varyto19
. Dále od roku 1870 pravidelně
zveřejňoval pedagogické rady, odborné články, hudební kritiky a fejetony v časopisech
osobnosti, koloraturní pěvkyně Pavlína Erbanová, skladatel a houslista Jan Kubelík, skladatel Karel
Kovařovic atd., mezi nimi samozřejmě nechyběl ani Jan Malát. Hořický orchestr v současnosti hraje
převážně skladby populární, melodie z oper, muzikálů, árie z oper, předehry, ale i rozsáhlejší skladby.
Jeho uměleckým vedoucím je Jan Bílek. Dále se tento spolek věnoval informováním veřejnosti o hudbě,
a to vydáváním hudebního časopisu Lýra pod heslem „Hudba, toť živel náš“, ve kterém se psalo nejen
o kultuře místní, ale i o kultuře v Praze. Redakce Lýry se zasloužila o zbudování prvního pomníku
skladatele Bedřicha Smetany v Hořicích. Časopis byl poprvé vydán v roce 1883 a udržel se v prodeji
třicet let. 18
Časopis Dalibor byl český hudební časopis vydávaný v Praze v letech 1879–1913 a po šestileté odmlce
začal znovu vycházet od roku 1919 do roku 1927. Původní podtitul tohoto periodika zněl Časopis
pro všechny obory umění hudebního. Hlavními publicisty byli Otakar Hostinský, Václav Vladimír
Zelený, Emanuel Chvála a také Jan Malát. 19
Časopis Varyto byl moravský hudební list, zveřejňoval některé Malátovy práce, od roku 1880 se Malát
stal jeho pražským referentem.
17
Beseda učitelská20
a Mladý houslista21
, který od roku 1892 zároveň redigoval.22
V roce
1894 vyšly Malátovy Vzpomínky.
Vedle této publicistické je autorem několika hudebně pedagogických prací, je to
například Hudební slovník (1881, druhé vydání 1890), dvě Klavírní školy (1882 a 1883),
Zlatá pokladnice (dodatek ke Klavírním školám, 1882) Houslová škola (1884), Škola
na harmonium (1885) Stručná všeobecná nauka o hudbě (1892). Poslední jeho
pedagogickou publikací byl Zpěvník pro školy obecné a měšťanské (1895).
Od roku 1880 se o vydávání většiny Malátových prací postaral vydavatel František
Augustin Urbánek23
. Jejich spolupráci ukončil rozpor v roce 1887. Zřejmě šlo
o nesrovnalosti ohledně Urbánkova článku Prohlášení proti dosavadnímu pokrokovému
vedení Dalibora vydaného v době, kdy Urbánek přijal místo redaktora v časopise
Dalibor.24
Malát pak dále publikoval u Urbánkova bratra Velebína Augustina Františka
Urbánka25
. Jejich spolupráce však trvala poměrně krátce. Velebín Urbánek zemřel náhle
roku 1892 ve věku 39 let. Malát zůstal bez vydavatele a na krátký čas vydával svou
tvorbu sám. V Malátově edici vyšla například Praktická škola hry na housle (1892).
Malát byl ve své době znám i pro své úpravy děl Bedřicha Smetany. Malát byl jeho
obdivovatelem a svými úpravami přispěl k popularizaci Smetanových skladeb.26
20 Časopis Beseda učitelská byl vydáván v letech 1869–1914.
21 Časopis Mladý houslista vycházel pouze deset let (1890–1900). Obsahoval snadnější skladby pro jedny
a více houslí s doprovodem klavíru i bez doprovodu. Jednalo se o skladby původní a úpravy z děl
známých autorů. Vycházely zde články o houslařství, houslistech a houslařích. První a druhý ročník
redigoval Václav Juda Novotný, třetí až sedmý ročník Jan Malát a poslední ročníky Karel Weis. 22
Soupis všech Malátových článku a statí: Seznam Malátových článků a statí VYCPÁLEK,
Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 193–197. 23
František Augustin Urbánek (1842–1919) byl český hudební nakladatel, v roce 1871 si zřídil vlastní
závod, kde zpočátku prodával zejména pedagogické pomůcky. Malátovi vydával většinu jeho děl,
například jeho houslovou a klavírní školu. Jedenáct let byl redaktorem časopisu Dalibor. 24
VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 70. 25
Velebín Augustin František Urbánek (1853–1892) se vedle nakladatelské činnosti zasloužil o bohatou
organizační hudební činnost v Praze. Zemřel náhle na zástavu srdce. 26
Podrobněji o Malátových úpravách děl Bedřicha Smetany: LUKÁŠ, J. Recepce operního díla Bedřicha
Smetany v úpravách Jana Maláta [online]. Praha, 2013 [cit. 2017-01-03]. Diplomová práce. Univerzita
18
Od konce osmdesátých let 19. století, tedy po období své převážně upravovatelské
a pedagogické činnosti, začal Malát více komponovat. Do tohoto období Malátovy
tvorby patří Pohřební sbor mužský (1887), který mohl být jeho poslední skladbou,
jelikož Maláta zasáhla těžká ledvinová nemoc. Zkomponoval dále Dvě písně
pro baryton na slova Adolfa Heyduka27
(1889), cyklus V růžích sen na slova Růženy
Jesenské28
(1889), Čtyři písně na slova Růženy Jesenské (1890), cyklus Šestero písní
(1891), cyklus Sedm písní (1892), Písně národního tónu na slova Josefa Sládka29
,
(1894), z konce devadesátých let pochází sbírky V jasu i stínu a Květy různých barev
(tato sbírka obsahuje známou píseň Což neřekl Ti zrak můj tisíckrát, že mám tě rád,
1899). V roce 1911 byly vydány dva cykly písní pro vyšší hlas Fialky a Kytice
kosatců.30
Od roku 1890 Malát komponoval díla orchestrální, například Píseň beze slov (1891),
Nokturno (1891), Obkročák (1895), Slavností pochod (1895), Taneční rej (1895). Složil
také duchovní skladby například Veni sancte Spiritus (1890) a Anima Christi (1890).31
V letech 1896–1897 složil operu Svatojanská pouť na libreto Josefa Koláře32
, kterou
však nedopsal. Později z této opery použil pouze jednu sborovou scénu s názvem
Cibulička, kterou zakomponoval do své opery Veselé námluvy. První Malátovou
dokončenou operou byla jednoaktová komická Slavnost svatého Floriana (1898–1899),
na libreto Karla Kádnera33
. Před její premiérou v Národním divadle došlo ke změně
Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Marta Ottlová.,
VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 203–204. 27
Adolf Heyduk (1835–1923) byl český básník. Napsal přes šedesát sbírek básní. 28
Růžena Jesenská (1863–1940) využívala i dva pseudonymy Eva z Hluboké a Martin Věžník.
Vystudovala Státní ústav učitelek v Praze a učila v Mladé Boleslavi. 29
Josef Václav Sládek (1845–1912) byl český spisovatel a novinář. Je znám pro dětskou poezii. 30
Více k vokální tvorbě: Hudba vokální – Skladby pro jeden hlas s průvodem: VYCPÁLEK,
Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 160–167. 31
Úplný seznam Malátovy tvorby nalezneme v publikaci VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo.
II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 138–241. 32
Josef Kolář (1875–1937) byl znám zejména jako varhaník (čtyřicet let působil u sv. Jiljí v Praze). 33
Karel Kádner: (1859–1923) byl libretista, který vycházel ze známých českých literárních děl. Kromě
toho předkládal romány z cizích jazyků.
19
názvu na Stáňa podle jména hlavního hrdiny.34
Po šestém provedení nebyla vícekrát
uvedena na scénu pro její délku (Příloha CH, I). Za několik měsíců po premiéře Malát
získal další libreto od Karla Kádnera, na kterém poté pracoval čtyři roky (1899–1903).
Tříaktová zpěvohra s původním názvem Staří blázni byla přejmenována na Veselé
námluvy.
V závěrečném životním období (1909–1915) již Malát komponoval méně. Pokročilý
věk s sebou přinášel různá onemocnění a trvalé zdravotní problémy. Pro Malátovu
tvorbu ze závěrečného životního období je příznačné, že byla spíše oddechového
charakteru, „… vyhýbal se úmyslně vážným námětům, zvláště pokud šlo o větší díla,
a vyhledával vždy texty a podněty veselé, … odmítl několik textů k vážným nebo dokonce
tragickým operám,…“35
Kromě nemocí ho sužovala politická situace, blížící se první
světová válka, ve které padl jeho jediný syn Jaromír.
S blížícími se sedmdesátými narozeninami Jana Maláta uspořádaly spolky na jeho
počest hudební slavnosti. Ty se konaly v Praze (Příloha J, K) a zejména pak v Hořicích
(Příloha L). V Hořicích dále Janu Malátovi udělili čestné občanství (Příloha M)
a na jeho počest vybudovali Malátovu stezku mezi Hořicemi a obcí Dachovy. Právě
z Malátovy oblíbené obce Dachovy se dochovala i jeho poslední fotografie, pořízená
dva roky před Malátovou smrtí jeho synem Jaromírem (Příloha N).
Poslední skladby Jana Maláta vznikly rok před jeho smrtí. Jednalo se o klavírní
skladbičku Vesna na mé lesní cestě (1914). V té době dokončil i svou poslední vokální
skladbu, píseň Moje stráně (1915) na text Antonína Trýba36
.
Dne 2. 12. 1915 Malát podlehl třetí mrtvici. Pohřeb se konal v bazilice svatého
Václava v Praze a pochován byl na hřbitově v pražských Malvazinkách (Příloha O, P).
34„Stalo se na upozornění ředitele Fr. A. Šuberta, považoval za nevhodné uvádět jméno katolického
svatého v titulu komické opery.“ VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis,
1946, s. 135. 35
VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 114. 36
Antonín Trýb (1884–1960) byl povoláním lékař. Napsal několik románů a básní.
20
Ve Starém Bydžově, v místě, kde stál rodný dům Jana Maláta, byla v roce 1933
postavena pamětní deska, která prošla v roce 2014 rekonstrukcí (Příloha Q).
21
3. Sběr a harmonizace lidových písní v 19. století u nás
Koncem 18. století vzrostl v odborných kruzích zájem o písemnou dokumentaci
lidového hudebního dědictví. Tento zájem vyvstal z názoru, že je potřeba zachovat
lidové písně v jejich původní podobě, která se se vzrůstajícím podílem umělých písní
a do té doby převážně ústním předáváním lidové tradice, začala vytrácet z paměti
měšťanstva.
3.1 Sběr lidových písní
U nás začal sběr písní realizovat v poslední třetině 18. století Jan Jeník z Bratřic37
,
který shromáždil lidové písně z Vožicka. Potřebu sběru lidových písní propagoval
Václav Hanka38
a Pavel Josef Šafařík39
. Václav Hanka roku 1814 napsal článek
o nutnosti písemné dokumentace lidových písní v dobovém periodiku Prvotiny pěkných
umění, které v letech 1813–1817 vycházelo ve Vídni v českém jazyce.40
Rovněž
německý filozof a spisovatel Johann Gottfried Herder41
, který ovlivnil i české národní
obrození, propagoval myšlenku uchování lidové kultury, včetně písní. V roce 1819
vyšlo na základě žádosti vídeňské Společnosti přátel hudby rakouského mocnářství
nařízení k sestavení sbírek lidových nápěvů, textů, tanců a instrumentálních zápisů
ze všech zemí tehdejší říše. V Čechách byla taková sbírka dokončena po čtyřech letech.
Tyto tzv. guberniální sběry přinesly různé typy písní (kostelní, pijácké, kramářské
i erotické), které byly sestavovány do sbírek dalšími skladateli jako např. Friedrichem
Dionysiem Weberem42
v Kolovratském rukopise (obsahuje písně a tance české
37 Jan Jeník z Bratřic (1756–1845) se věnoval sběru a opisování literárních památek v době národního
obrození. 38
Václav Hanka (1791–1861) též známý jako Váceslav Váceslavič byl český básník, spisovatel,
jazykovědec, knihovník, publicista, slavista, překladatel, editor staročeských a staroslověnských památek. 39
Pavel Josef Šafařík (1795–1861) byl literární historik, spisovatel, jazykovědec a slavista. 40
PETÁKOVÁ, Lenka. Hudba a její obsah a význam v Hromádkových vídeňských prvotinách pěkných
umění [online]. Brno, 2013 [cit. 2017-03-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/180335/ff_m/. Diplomová
práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Miloš Štědroň. 41
Johann Gottfried Herder (1744–1803) je znám jako německý spisovatel a filozof. Kladl velký důraz
na jazykové a národní rozmanitosti v době vrcholného německého národního obrození. 42
Friedrich Dionys/Dionysius Weber také znám jako Bedřich Diviš Weber (1766–1842) byl český
hudební skladatel a pedagog. Setkal se s W. A. Mozartem. Byl prvním ředitelem pražské konzervatoře.
22
a německé) a Janem Ritterem z Rittersbergu43
ve sbírce České národní písně.44
Velký
zájem o lidovou kulturu projevovali i čeští literáti v první třetině 19. století, jako byl
například Josef Jungmann45
, Pavel Josef Šafařík a František Ladislav Čelakovský46
.
V polovině 19. století sběratelské snahy vyvrcholily sbírkami Karla Jaromíra Erbena47
,
Františka Sušila48
a Františka Bartoše49
. V této době však shromažďovalo lidové písně
také mnoho dalších autorů.50
Shromažďování lidových písní do sbírek pokračovalo i začátkem 20. století. V roce
1905 byla vyhlášena nová sběratelská akce s názvem Lidová píseň v Rakousku. Sběr se
týkal všech národů monarchie. Výbory s centrem ve Vídni měly za cíl zorganizovat sběr
lidových písní a hudby. Tato Rakouskem vyhlášená akce se stala základem
k novodobému pojetí institucionálního národopisného zkoumání lidové hudební tvorby
v Čechách na vědeckém základě. Český výbor pro sběr písní vedl Otakar Hostinský
a na Moravě Leoš Janáček. Další aktivitou, která si u nás kladla za cíl zpopularizovat
a uchovat lidovou kulturu, bylo pořádání Národopisné výstavy českoslovanské.
Národopisná výstava českoslovanská byla pořádána roku 1895 v Praze a probíhala
i regionálně v Čechách a na Moravě. Příprava této výstavy trvala tři roky. Byl zde
prezentován venkovský způsob života obyvatelstva, jejich tradice, hodnoty, a to ze 170
oblastí země. Na Národopisné výstavě zazněla také hudba Jana Maláta.
43 Jan Ritter z Rittersbergu (1780–1841) důstojník, dramatik a vydavatel českých národních písní.
44 Více o guberniálním sběru a prvních sbírkách: PECHÁČEK, Stanislav. Lidová píseň a sborová tvorba.
Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1830-2, s. 21. 45
Josef Jungmann (1773–1847), český spisovatel, překladatel a lexikograf. 46
František Ladislav Čelakovský (1799–1852) byl český básník a překladatel z období národního
obrození. Vydal třídílnou sbírku Slovanských národních písní a sbírku Litevských národních písní. 47
Více o Karelu Jaromíru Erbenovi v kapitole 4. 48
František Sušil (1804–1868) je znám zejména pro své dílo Moravské národní písně s nápěvy do textů
vřazenými, které obsahuje téměř 2400 lidových písní. 49
František Bartoš (1837–1906) byl pedagog, jazykovědec a jako sběratel lidových písní navázal
na Františka Sušila a vydal tři sbírky moravských a slezských písní: Nové národní písně moravské,
Národní písně moravské nově nasbírané, Národní písně moravské v nově nasbírané. Tuto poslední sbírku
vytvořil ve spolupráci s Leošem Janáčkem. 50
Podrobněji ke sběratelům lidových písní 19. století: PECHÁČEK, Stanislav. Lidová píseň a sborová
tvorba. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1830-2, s. 20–30.
23
3.2 Harmonizace lidových písní
Zapsáním lidových písní do sbírek se skladatelům naskytl nový materiál. Někteří
toho využili a začali písně opatřovat doprovodem, nejčastěji klavírním nebo kytarovým.
Harmonizace lidových písní vznikaly také pro mužské, později pro ženské a dětské
sbory. Skladatelé vytvářeli také orchestrální a instrumentální zpracování lidových
písní.51
„Ve své původní podobě prostého monodiálního výtvoru nemohla lidová píseň
vyhovovat měšťanské společnosti a byla proto přetvářena do typických struktur umělé,
melodicko-harmonické hudby.“52
Pro tyto harmonizace bylo příznačné, že nepřihlížely ke krajovým specifikům.
Skladatelům šlo zejména o rozšíření lidové písně mezi širší vrstvy obyvatelstva. Tento
klasicko-romantický přístup k lidové písni uplatňovali například autoři: Václav Jindřich
Veit53
, Zikmund Kolešovský54
, Emanuel Vašák55
. Za nejvýznamnějšího harmonizátora
lidových písní této generace je považován Jan Pavel Martinovský56
.
Nejvýraznější osobností v druhé polovině 19. století byl Jan Malát, kterým se
inspirovali jeho současníci Emanuel Chvála57
, Karel Weis58
, Ludvík Kuba59
, Václav
Štěpán60
a další.61
V časopise Hudební věda o tomto přístupu nalezneme zmínku:
51 Více o sborové a orchestrální harmonizaci lidových písní: Československá vlastivěda. Díl IX, Umění,
svazek 3, Hudba. Praha: Horizont, 1971, s. 169. 52
Československá vlastivěda. Díl IX, Umění, svazek 3, Hudba. Praha: Horizont, 1971, s. 168. 53
Václav Jindřich Veit (1806–1864) byl německý skladatel, který se česky naučil až ve svých 44 letech.
Známá je harmonizace Zastaveníčka Jakuba Jana Ryby, kterou upravil pro sbor. S využitím lidové písně
napsal Quodlibet pro čtyři mužské hlasy, sborové skladby Na Prahu, Pozdravení pěvcovo. 54
Zikmund Kolešovský (1817–1868). Český hudební pedagog a skladatel. Komponoval převážně
chrámovou hudbu. 55
Emanuel Vašák (1818–1891) vynikl zejména sborovými harmonizacemi písní pro mužský sbor.
Národní zpěv a ples, Lumír, Beseda… 56
Více o Janu Pavlu Martinovském v kapitole 4. 57
Emanuel Chvála (1851–1924). Český skladatel a hudební kritik. Psal články do hudebního časopisu
Dalibor. 58
Karel Weis(s) (1862–1944). Vystudoval varhanickou školu a zkomponoval např. opery: Polský žid
a Lešetínský kovář. Lidové písně nejen harmonizoval, ale také sbíral. Celkem vydal patnáct svazků. 59
Ludvík Kuba (1863–1956) byl český malíř, spisovatel a folklorista. Jeho nejznámější sbírkou lidových
písní je Slovanstvo ve svých zpěvech (1884). 60
Václav Štěpán (1889–1944). Český pedagog, muzikolog, klavírista a skladatel. Vydal několik sbírek
lidových písní pro jeden hlas nebo sbor, České národní písně, Národní písně…
24
„Ve druhé polovině 19. století se objevuje skutečná záplava doprovodů české lidové
písně s převahou průvodů vysloveně užitkového rázu malátovského typu.“62
Podle Pecháčka se v tomto období svými harmonizacemi lidových písní odlišoval
Pavel Křížkovský, který „svými hlubšími zásahy do melodické, rytmické, tonální,
harmonické i formální struktury písně přesáhl rámec prosté harmonizace.“63
Úpravy
lidových písní, při zachování jejich původního osobitého charakteru s individuálním
způsobem kompozice, prováděli od konce 19. století například Leoš Janáček64
a Vítězslav Novák65
.
3.3 Malátovy harmonizace pro sólový hlas a klavír
Začátkem osmdesátých let 19. století se Jan Malát začal zabývat lidovými písněmi,
které zpočátku upravoval do svých škol. Malátovou inspirací k využití lidové písně
se mohla stát jeho osobní zkušenost, o které se zmiňuje takto: „Cvičivo na housle
sestavil mi dědeček Václav Volanský z lidových písní, které se mi velice zamlouvaly
a jež jsem s velikým potěšením hrál.“66
61 Další skladatelé, kteří se zabývali harmonizacemi lidových písní: Československá vlastivěda. Díl IX,
Umění, svazek 3, Hudba. Praha: Horizont, 1971, s. 168, 169, 201. A PECHÁČEK, Stanislav. Lidová
píseň a sborová tvorba. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1830-2, s. 54–56. 62
Hudební věda. V (3), Praha: ČSAV, 1968, s. 353. 63
PECHÁČEK, Stanislav. Lidová píseň a sborová tvorba. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-
1830-2, s. 51. 64
Leoš Janáček (1854–1928) působil téměř celý život na Moravě. Jeho kompoziční tvorba byla v mnoha
ohledech novátorská. Užíval tzv. nápěvkovou mluvu (spjatost s intonací lidské mluvy, zejména dětí),
sčasovky (krátké melodicko-rytmické oživující prvky ve skladbě) a nevšedním způsobem pracoval
s instrumentací (originální nástrojové kombinace, vypjaté polohy nástrojů, nová artikulace). Janáčkovy
sbírky lidových písní: Slezské písně, Moravská lidová poezie v písních a Ukvaldská lidová poezie
v písních. Ve spolupráci s Františkem Bartošem vznikla sbírka lidových písní Kytice z národních
písní moravských. 65
Vítězslav Novák (1870–1949) byl český skladatel a pedagog. Slovenské spevy a Písničky na slova
lidové poezie moravské jsou příkladem jeho úprav lidových písní. 66
MALÁT, Jan. Malátův památník. I. Redigoval Josef Bartoš. Nový Bydžov: Grafické závody V. & A.
Janata, 1940, s. 27.
25
Malát zharmonizoval celkem přes 1500 lidových písní. Vedle zmíněných
nástrojových škol lidové písně zpracovával pro sbory a různá nástrojová obsazení.67
Sestavoval i tzv. směsi, ve kterých za sebou zařazoval různé lidové písně, které na sebe
svým námětem navazovaly.68
Pro sólový hlas s doprovodem klavíru vyšly vedle Českého národního pokladu pouze
tři Malátovy sbírky. Často byly doplněny o sborové harmonizace nebo umělé
kompozice.
Prvním zpěvníkem je Posvátný čas vánoční (1886), který vyšel ve třech sešitech
a obsahuje celkem 27 čísel – písně, hry a koledy pro jeden i více hlasů s doprovodem
varhan nebo klavíru. Z toho je 18 harmonizací lidových písní.69
Dvoudílný zpěvník
Vzpomínka na Prahu (1891) je složen celkem ze 40 sólových písní, z nichž je
31 lidových a 9 znárodnělých. Ve stejném roce pod tímto názvem vyšly i dvě verze pro
čtyřruční klavír a pro orchestr. Zpěvník škol obecných a měšťanských (1895) je zpěvník
o osmi svazcích. Každý svazek byl určen pro konkrétní stupeň tehdy povinné osmileté
školní docházky.70
Vyskytují se zde z jedné třetiny Malátovy harmonizace lidových
písní pro sólový hlas s doprovodem klavíru nebo pro sbor s doprovodem klavíru nebo
bez doprovodu. Zbytek tvoří jeho umělé písně a objevuje se zde i několik písní jiných
autorů.71
Aby zpěvník obstál u komise tehdejšího Ministerstva kultu a vyučování, musel
67 Podrobný seznam Malátových harmonizací lidových písní pro různá sborová uskupení nebo orchestr:
VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 197–203. 68
Směsí písní – Zpěvy lidu českého (1888, 1889, 1890, v osmi různých sborových verzích, obsahuje i dvě
verze instrumentální), Směs z národních písní (1892) pro mužské sbory, Směs z národních písní
českomoravských (1904), Směs písní (1898) pro ženský sbor, a povídka na lidové písně Jeník a Andulka
(1908). 69
V roce 1898 vyšlo upravené vydání 26 čísel s názvem Posvátný čas. Další vydání vyšlo v roce 1936
u nototiskaře K. Kische-Trojana v Nových Benátkách, který písně doplnil o houslový doprovod. 70
Popis jednotlivých dílů Zpěvníku škol obecných a měšťanských: VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát:
život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 191–192. 71
Malát pro své kompozice vyhledával vhodné texty v tvorbě českých básníků. Za zmínku přitom stojí,
že si vybíral ke zhudebnění texty těch básníků, jejichž díla dosud do své tvorby nepoužil žádný jiný
skladatel. Zhudebnil texty například Františka Sládka, Karla Václava Raise, Františka Ladislava
Čelakovského, Vítězslava Hálka, Adolfa Heyduka, Jana Nerudy, Elišky Krásnohorské a Mileny Jesenské.
VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 79–80.
26
Malát doplnit i několik písní vlasteneckých na texty Matěje Havelky72
a Matěje
Kováře73
.
3.3.1 Český národní poklad
Nejrozsáhlejší sbírkou Malátových harmonizací lidových písní je sedmidílný Český
národní poklad, který je zároveň považován za nejvýznamnější přínos Maláta v oblasti
písní pro sólový hlas s doprovodem klavíru. Osahuje celkem 700 písní74
, přičemž
v prvotním plánu Malát počítal s počtem 1000 písní75
. Podnětem pro vznik této sbírky
byl koncert v Olomouci v roce 1883, při kterém byly interpretovány tři národní písně
zharmonizované Malátem. Po tomto koncertu nabídl nakladatel František Urbánek
Malátovi spolupráci, jejímž výsledkem byla sbírka Český národní poklad.
Malát písně pro své harmonizace čerpal z těchto již vydaných sbírek: Moravské
národní písně (1860) Františka Bartoše, Prostonárodní české písně a říkadla (1864)
Karla Jaromíra Erbena, Dvanáctero prostonárodních českých písní s nápěvy
z okolí Strakonic (1873) od Františka Gregora76
, Slovenské spevy (1880) Jána
Kadavého77
. Později čerpal z novějších sbírek, a to z nově přepracované sbírky
Františka Bartoše Nové národní písně moravské (1882), dále pak ze sbírky Valašské
národní písně a říkadla s nápěvy do textu vřaděnými (1884) od Eduarda Pecka78
.
První díl Pokladu vyšel přibližně za rok po olomouckém koncertu, tedy v červenci
1884, a je dedikován Antonínu Dvořákovi. O dva roky později roku 1886 vyšel Malátův
díl druhý, dedikovaný Zdeňku Fibichovi. Dále se období mezi vydáváním dalších dílů
72 Matěj Havelka (1809–1892) byl český básník, politik a právník. Některé jeho básně zhudebnili Jan
Pavel Martinovský a František Pivoda. 73
Matěj Kovář (1840–1934) byl středoškolský pedagog, překladatel a spisovatel. 74
Seznam písní v tabulce – Příloha V obsahuje přesně 709 písní, jelikož Malát přiřadil k devíti
harmonizacím i druhou verzi otextování. Jedná se o osm písní ve čtvrtém dílu a jednu píseň v dílu šestém. 75
VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 50, 132. 76
František Gregor (1819–1887), skladatel a hudební pedagog, virtuózní hráč na flétnu, pozoun
a kontrabas. Byl ředitelem kůru ve Vodňanech a v Písku. Založil pěvecký spolek Otavan. 77
Ján Kadavý (1810–1883) byl slovenský hudební skladatel a pedagog. 78
Eduard Peck (1857–1934) znám zejména jako sběratel lidových písní.
27
zkracovala. Třetí díl vyšel za pouhý rok, i přesto, že tou dobou Malát prodělal vážnou
ledvinovou chorobu. Toto onemocnění upoutalo pozornost na Malátovu osobu i tvorbu.
Po roce 1887 byl zván do nejrůznějších hudebních spolků a společností. Čtvrtý díl
Pokladu je poněkud jiného rázu, protože obsahuje pouze písně společenské a pijácké
(opěvující nejčastěji pivo nebo víno), které autor věnoval Měšťanské besedě v Hořicích.
Poslední tři díly se svým charakterem podobají prvním třem dílům Pokladu. Díl pátý
je dedikován hudebnímu kritikovi Emanueli Chválovi. Podle Vycpálka působí velmi
precizním dojmem autorovo zpracování šestého dílu Českého národního pokladu, který
hodnotí jako jednotnou a nejhodnotnější sbírku ze série Českého národního pokladu.79
Malát šestý díl dedikoval básníku Adolfu Heydukovi.
Komplikovanější osud měl sedmý díl. Byl přijat v roce 1892 nakladatelstvím
Františka Urbánka, se kterým se Jan Malát i přes svou milou a přátelskou povahu
rozešel, a ukončil veškeré společné plány. Proto požadoval od Františka Urbánka
navrácení všech svých rukopisů. Ty mu byly vydány kromě posledního dílu Pokladu,
který poté vyšel až roku 1896, ovšem bez skladatelova souhlasu.
Z Malátova Českého národního pokladu čerpali písně do svých škol a sbírek další
autoři. Jako první využil dvě lidové písně z Malátova Českého národního pokladu jeho
současník Bohuslav Jeremiáš80
v učebnici Škola zpěvu (1907–1909). Tyto písně zde
použil bez harmonizací, pouze s nápěvem, ale na Malátovy harmonizace odkazuje.
Početnější Malátovy harmonizace nalezneme ve sbírkách písní Náš poklad I a II
(1911 a 1912) sestavené Ferdinandem Sládkem81
. Oba díly Pokladu obsahují celkem
79 Vycpálkovo hodnocení Českého národního pokladu: VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo.
II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 54–55. 80
Bohuslav Jeremiáš (1859–1918) pocházel z hudebnické rodiny (otec Otakar Jeremiáš, bratr Jaroslav
Jeremiáš) Byl hudební pedagog (např. Škola zpěvu, Učebnice zpěvu), a skladatel (například písně Zajmy,
Mně zdálo se, sbory Mužské sbory, Český prapor). 81
Ferdinand Sládek (1872–1943) vystudoval Varhanickou školu v Praze. Byl hudebním pedagogem
(v Českém Krumlově, v Proseku, Karlíně). Za čtyřicet let sesbíral 3000 lidových písní, ty pak vydal
ve sbírkách písní: Trocnovské, Třeboňské, Z Jiráskova kraje a Budějovické písně. Vydával i sborové
harmonizace lidových písní.
28
270 písní. Sbírky Náš poklad jsou převážně založeny na harmonizacích z Malátova
Českého národního pokladu (celkem 187 písní). V menším počtu jsou zde harmonizace
lidových písní Ferdinanda Sládka (66 písní), Václava Judy Novotného82
(8 písní), Jiřího
Pauera83
(4 písně), Otakara Zicha84
(2 písně), Methoda Doležila85
(1 píseň). U jedné
písně je místo autora uvedeno „dle Maláta“ a jedna píseň je bez autora. Sládek písně
přejímal v původním Malátově znění a sám je již neupravoval. Náš poklad od doby
prvního vydání do současnosti prošel několika reedicemi a je dodnes využíván.
Malátovy harmonizace lidových písní byly dále použity ve sbírkách s názvem
Národní poklad hudební I–III, které čerpají písně ze sbírek Náš poklad I a II Ferdinanda
Sládka. Po vydání prvního a druhého dílu sbírky Národní poklad hudební z roku 2014
následovalo v roce 2015 vydání dílu třetího. V těchto sbírkách jsou písně transponovány
do nižších tónin a jsou doplněny akordovými značkami u melodické linky. Došlo
i k redukci počtu písní z původních 270 obsažených v původních sbírkách Náš poklad
na 105.86
82 Václav Juda Novotný (1849–1922) byl hudební publicista (Dalibor) a skladatel.
83 Jiří Pauer (1919–2007) byl skladatel a manažer kulturních institucí. Po válce byl spoluzakladatelem
Městské hudební školy. Byl ředitelem a šéfem opery Národního divadla a uměleckým ředitelem České
filharmonie. Jeho čtyři harmonizace písní ve Sládkově Našem Pokladu se pravděpodobně poprvé objevily
až při pozdějším vydání. 84
Otakar Zich (1879–1934) hudební estetik (článek Esthetické vnímání hudby), skladatel (např.
harmonizace lidových písní: Ze srdce, 25 chodských písní) a pedagog na vysoké škole. 85
Method Doležil (1885–1971) hudební pedagog (učil zpěv na reálce v Holešovicích). Na pražské AMU
jmenován profesorem dirigování a vedoucím katedry zpěvu. 86
Příloha V této práce obsahuje podrobný soupis všech Malátem zharmonizovaných písní z Českého
národního pokladu, seřazených podle názvů písní v jednotlivých dílech. V této příloze rovněž nalezneme
seznam použitých písní, které Ferdinand Sládek přejal z Malátova Českého národního pokladu do dvou
dílů Našeho pokladu, ze kterého pak byly dále čerpány písně pro novodobou sbírku Národní poklad
hudební I–III. Z tabulky je patrné, že ve větším množství byly přejímány písně z prvního a druhého dílu
Českého národního pokladu.
29
4. Harmonizace lidových písní Martinovského a Maláta
Jan Pavel Martinovský a Jan Malát jsou považováni za významné osobnosti v oblasti
harmonizací písňového lidového repertoáru. Malát navázal na snahy Martinovského, ale
v jeho písních „už objevíme fakturu s vyššími uměleckými aspiracemi, zřetelně
inspirovanými klavírní sazbou smetanovskou.“87
Martinovský úzce spolupracoval s Karlem Jaromírem Erbenem, který po své
dlouholeté sběratelské práci vydával nejprve sbírky lidových textů bez nápěvů sám
pod názvem Písně národní v Čechách. V letech 1841–1845 vyšly celkem tři svazky,
které obsahovaly přes 500 lidových textů. Erben chtěl více vyhovět požadavkům doby,
a proto požádal Martinovského o vytvoření harmonizací88
lidových písní. První
společná sbírka vyšla v roce 1842 s názvem Nápěvy písní národních v Čechách. Celkem
vyšlo pět svazků po 100 písních v dlouhém časovém rozmezí 28 let.89
Erben v této
dlouhé časové prodlevě napsal v roce 1864 ke třetímu vydání Písní národních
v Čechách nové rozšířené vydání s názvem Prostonárodní české písně a říkadla
s přílohou Nápěvy prostonárodních písní v Čechách. Tato sbírka obsahuje nápěvy písní
bez harmonizací.
Martinovský i Malát vycházeli ze sbírek Karla Jaromíra Erbena, jejich přístupy se
ovšem liší. Zásadním rozdílem je, že Malát své harmonizace doplnil předehrami
a dohrami a charakter doprovodu více přizpůsobil obsahu textu. Dále jako název písní
začal používat textový incipit písně. Již neuvádí přesné místo sběru písně, ale její
lokální původ zobecňuje na kraj. Častěji transponoval písně do nižší polohy a u každé
písně na konci uvádí přesné datum, kdy byla píseň zharmonizována.
87 BAJER, Jiří, SYCHRA, Antonín, ed. Dějiny české hudební kultury 1890-1945. 1. díl. Praha: Academia,
1972, s. 251. 88
Martinovský také na žádost Erbena upravoval u některých písní text a doplnil nápěvy o dynamická
znaménka. 89
První tři svazky vyšly do roku 1847, čtvrtý svazek vyšel v roce 1861 a poslední pátý v roce 1870.
30
4.1 Komparace harmonizací Martinovského a Maláta
K porovnání rozdílů v přístupu obou harmonizátorů jsem vybrala pět lidových písní,
které vycházejí z Erbenovy sbírky Prostonárodní České písně a říkadla s přílohou
Nápěvy prostonárodních písní v Čechách. Další podkapitoly jsou pojmenovány podle
názvů písní, jak je použili tito harmonizátoři.90
Užité harmonické funkce jsou zapsány
v tabulkách v pořadí Martinovský se zkratkou MT a Malát se zkratkou Ma. Notové
materiály a nahrávky analyzovaných písní jsou v přílohách R, S, T, U.
4.1.1 Zmizelá láska/Louka široká
Erbenem zapsaná píseň Zmizelá láska pochází z Budějovicka. Nápěv v malé
dvoudílné formě je ve 3/4 taktu a v tónině B dur. Tempo Andante (volně krokem)
odpovídá charakteru písně.91
Notové materiály k této písní jsou v přílohách R1, S1, T1
a zvukové nahrávky v přílohách U1 a U2.
1. Louka zelená
sněhem se bělá:
kam ta naše láska,
kam se poděla?
V krátkým čase
zvrátila se,
za hory, za lesy
zaletěla.
2. „Kdož se tě prosil
za ty tvé dary,
které՚s mně nosíval
do komory?“
Já je nosil,
ty՚s je brala:
přeci՚s mě falešně
milovala!92
90 Jako první uvádím název písně podle Martinovského a poté podle Maláta, neboť tyto názvy se od sebe
vždy liší. 91
Erben i Malát v třináctém taktu vedou melodii v postupu rozloženého kvartsextakordu. Martinovský
tento takt upravil na vzestupný postup tří tónů v čtvrťových notových hodnotách. 92
ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové vydání. Praha:
Alois Hynek, 1886, s. 219. Erben při zápisu nápěvu pozměnil dvě slova v první sloce „zelená“
za „široká“, v „krátkým“ za „krátkém“. Martinovský začíná píseň textem „Louka zelená“, Malát „Louka
široká“. Oba harmonizátoři použili do svých písní slovo „krátkým“.
31
U harmonizací Martinovského a Maláta dochází k několika rozdílům. Martinovský
zharmonizoval píseň v tónině A dur a použil pomalejší tempo Andante
noc tranquillezza (pomalu s klidem), které více odpovídá obsahu textu písně. Ve dvou
slokách se promítne krátký rozhovor dvou osob s námětem neopětované lásky chlapce.
Harmonická sazba písně je jednodušší, nechává tedy vyniknout pěveckou linku. K větší
dramatičnosti a naléhavosti sdělení slouží předepsané tenuto (vydržovaně).
V Malátově harmonizaci je předepsáno tempo Lento (rozvláčně, zdlouha) a píseň
je transponována do nižší tóniny As dur. Melancholie a smutná nálada skladby
je vyjádřena pomocí kompozičních prostředků klavírního doprovodu. Skladatel využívá
dlouhých tónů, prodlev, evokujících tíhu a bol, jež jsou obsaženy v textu. K dalším
kompozičním prostředkům patří užití synkopického rytmu. Dynamika je vypsána
v pěveckém i klavírním partu, v mezihře zvolil změnu tempa. Pětitaktová mezihra
Più mosso (více hybně) oživí jinak pomalý průběh skladby a působí naléhavějším
dojmem. V posledních dvou taktech se navrací do původního tempa zpomalením
ritardando molto (postupně velmi zpomalovat). Na rozdíl od Martinovského Malát více
respektuje pěvecké frázování.93
93 Píseň Louka široká Malát zharmonizoval 3. 12. 1886.
32
4.1.2 Holubička/Já mám holubičku
Nápěv pocházející z Bydžovska, Malátova rodného kraje, je u obou harmonizátorů
ve 3/4 taktu, ve stejném tempu Allegretto (poněkud vesele) a velmi podobné dynamice.
Harmonizátoři zachovali podle Erbena tóninu As dur.94
Notové materiály k této písní
jsou v přílohách R2, S2, T2 a zvukové nahrávky v přílohách U3 a U4.
Já mám holubičku,
Můj zlatej Jeníčku!
Já mám holubičku, mám:
přijď ke mně, můj milý,
až se den nachýlí,
já ti holubičku,
můj zlatej Jeníčku!
Já ti holubičku dám.95
94 Zvláštností na tomto nápěvu je formové rozdělení. Díl a je složen z čtyřtaktového předvětí, třítaktového
závětí a po čtyřtaktovém dílu b, následuje návrat dílu a. 95
ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové vydání. Praha:
Alois Hynek, 1886, s. 357–358. Erben při zápisu nápěvu pozměnil jméno „Jeníčku“ za lidovější
„Honzíčku“ a dále upravil text „přijď ke mně“ za „přijď si k nám“.
33
Text o lásce zpracoval každý z harmonizátorů jiným způsobem. Rozdíly jsou nejvíce
patrné v uplatnění agogických změn. Martinovský je ve využívání agogických proměn
střídmější. Píseň je harmonicky a rytmicky jednodušší. Jednodušší je i klavírní sazba,
v níž skladatel uplatňuje přiznávkový doprovod. Levá ruka v klavírním doprovodu
obsahuje souzvuky na první době v půlových notových hodnotách v rozsahu oktávy.
V Malátově harmonizaci je agogika propracovanější. Píseň obsahuje tempové
změny, jež by měly vycházet ze zpěvákovy iniciativy. Tyto změny podtrhují význam
textu a umožňují výrazové střihy nálad v pěveckém partu. Skladba působí hybnějším
a laškovným dojmem, který je dán tempem a agogickými proměnami. Klavírní part
je jednoduššího charakteru, skladatel využívá držených akordů a staccata. Dohra končí
zrychlením accelerando (znenáhla zrychlovat).96
4.1.3 Slib milého/Kdyby se tatínek nevadil
Kdyby se tatínek nevadil je Erbenem zapsaný nápěv z Prachenska v rozsahu čtyř
slok. Oba harmonizátoři zachovali tóninu G dur a 2/4 takt. Martinovský zharmonizoval
píseň podle Erbena v tempu Allegro (vesele, rychle), Malát v tempu Andante (volně
krokem). Notové materiály k této písní jsou v přílohách R3, S3, T3 a zvukové nahrávky
v přílohách U5 a U6.
1. Kdyby se tatínek nevadil,
řekla bych, kdo se mnou včera byl:
vaďte se, tatínku, nebo ne,
byl se mnou můj milej v hospodě.
2. Kdyby ten tatínek nebroukal,
řekla bych, co mně můj milej dal:
broukejte, můj zlatej tatíčku!
Dostala jsem od něj hubičku.
3. Kdyby se tatínek nedivil,
řekla bych, co hoch mi přislíbil:
divte se, tatínku, jak chcete,
ještě rád mne vdávat budete.
4. Slíbil mi můj milej, přislíbil,
když mne na rozchodnou políbil:
až se ta pšenička vymetá,
že mne pak u vás víc nenechá.
96 Píseň Já mám holubičku Malát zharmonizoval 21. 8. 1885.
34
V této písni se nejvíce projevují kompoziční rozdíly obou harmonizátorů.
V Martinovského písni je potlačen význam textu – píseň plyne v nepřerušeném
jednolitém proudu, text není podpořen agogickými změnami a pomlkami. Zpěvák
je poněkud omezen ve výrazové interpretaci, způsob harmonizace příliš nenabízí prostor
pro emoční vzruch. Klavírní part plní doprovodnou funkci a intonačně podporuje
pěveckou linku. Skladba má jednoduchou harmonickou sazbu.97
97 V posledním taktu písně Martinovský upravil původní Erbenův nápěv z tří sestupných sekundových
postupů h-a-g na postup a-h-g.
35
Malátova harmonizace písně směřuje k prokomponovanější úpravě. Každá sloka je
s ohledem na text zharmonizována odlišným způsobem. Píseň má sdělovací charakter.
Text pojednává o dívce, která rozmlouvá sama se sebou. Zpívá o tajné lásce, o které
otec neví. Malát předepisuje v každé sloce jiné agogické i dynamické změny.98
Sloky
jsou odděleny jednotaktovou mezihrou vycházející z předchozího taktu. V první sloce je
kladen větší důraz na pěveckou linku. Obsahuje nejvíce dynamických a agogických
proměn. Klavírní part podporuje pěveckou linku a sdělení textu. S ohledem na další
sloky písně je druhá sloka prokomponována nejvíce. Skladatel obohatil klavírní part
melodicko-rytmickými ozdobami. Třetí sloka je emočně naléhavější a neobsahuje příliš
agogických změn, které by zpomalily tok skladby. Čtvrtá sloka plynule navazuje
na sloku předchozí, není oddělena korunou v mezihře. Z výrazového hlediska má sloka
gradační charakter, který se projevuje nejen díky repetici, ale také pomocí závěrečné
dohry, která je tematická v tempu Allegro (vesele, rychle).99
4.1.4 Výstraha/Holka modrooká
Tento nápěv pocházející z Bydžovska v tónině G Dur, v 2/4 taktu, v tempu Allegro
moderato (mírně rychle) zachovali oba harmonizátoři. Notové materiály k této písní
jsou v přílohách R4, S4, T4 a zvukové nahrávky v přílohách U7 a U8.
98 Malát rozšířil nápěv o opakování taktů tři a sedm v každé sloce.
99 V první sloce Malát v levé ruce obohatil melodii o přírazy a skupinku not. Pravá ruka zde hraje
akordické souzvuky. Druhá sloha obsahuje v levé ruce delší skupinky not ozdobující melodii v basu
a pravá ruka hraje komplikovanější rytmus s menšími notovými hodnotami. Třetí sloka se způsobem
harmonizace v levé ruce podobá sloce první. V pravé ruce se v závěru třetí sloky objeví šestnáctinové
rytmické postupy. Závěrečná čtvrtá sloka se způsobem harmonizace podobá první sloce a v repetované
části sloce třetí. Následuje čtyřtaktová dohra, která je tematicky shodná. Píseň Kdyby se tatínek nevadil
Malát zharmonizoval 1. 1. 1885.
36
Martinovský zvolil jednodušší harmonizaci této písně.101
Skladba je kompozičně
vystavěna pouze na základních harmonických funkcích.102
Klavírní part doprovází
pěveckou linku. Výraznějším prvkem v písni jsou akcenty na zvolání „holka“
v dynamice forte. Název skladby „Výstraha“ vystihuje její obsah.
100 ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové vydání. Praha:
Alois Hynek, 1886, s. 163. Erben odkazuje na možnost změny textu v druhé sloce. 101
Levá ruka hraje pouze unisono a v pravé ruce jsou akordické souzvuky s ostinátním tónem d1.
102 S výjimkou předposledního taktu, kde uvádí vedlejší druhý stupeň.
1. Holka modrooká,
nesedávej u potoka,
holka modrooká,
nesedávej tam:
v potoce je velká voda,
vezme-li tě bude škoda;
holka modrooká,
nesedávej tam!
2. Holka modrooká,
nesedávej u potoka,
holka modrooká
nesedávej tam:
v potoce se voda točí1)
podemele tvoje oči;
holka modrooká
nesedávej tam!
1) přijde na tě mysliveček,
připraví tě o věneček;
holka modrooká,
nesedávej tam!100
37
Malátovo pojetí harmonizace je bohatší. Využil alterovaných akordů, které zvyšují
napětí ve skladbě. Shodně s Martinovským Malát zvolil stejné akcenty na zvolání
„holka“ v dynamice forte (silně), které jsou umocněny následnou změnou dynamiky
do piana (slabě). Zpěvák tak může vyjádřit důraznější a varovnější charakter písně.
Kontrastní dynamické části umožňující větší výrazovost. Přiznávkový doprovod
v klavírním partu připomíná svou stylizací tanec polku.103
4.1.5 Otcovské naučení/Já do lesa nepojedu
Erbenův nápěv z Hradecka obsahuje celkem dvě sloky.104
Nápěv je ve 3/4 taktu,
u Erbena v tónině G dur v tempu Andante quasi allegro. Martinovský zharmonizoval
nápěv v E dur v tempu sousedské a Malát v D dur v tempu Moderato (mírně).105
Notové
materiály k této písní jsou v přílohách R5, S5, T5 a zvukové nahrávky v přílohách U9
a U10.
1. Já do lesa nepojedu,
já do lesa nepudu:
kdyby na mě hajnej přišel,
on by mně vzal sekyru.
Sekeřička za dva zlaty
a topůrko za tolar:
kdyby na mě hajnej přišel,
on by mi to všecko vzal.
2. Ty do lesa přec pojedeš,
ty do lesa přec pudeš:
jest-li na tě hajnej přijde,
nic se ho bát nebudeš.
Naší obci patří ten les:1)
což jsem jí v ní ňákej pes?
Jest-li krůvek ty odneseš:
hajnej na sta stěn odvez.
103 Malát píseň Holka modrooká uvádí čtyřtaktovou předehrou ve staccatovém charakteru. Ve spodním
hlase v pravé ruce se objevují prodlevy na d1. Píseň zakončuje devíti-taktová dohra. Tuto píseň Malát
zharmonizoval 15. 12. 1887. 104
Erben uvádí i verzi z Berounska, kdy se u druhé sloky může zpívat jiný text. V textu u Erbena,
Martinovského i Maláta se vyskytuje chyba u slova „tolar“, kterou autoři zaměnili za slovo „toral“. 105
Malát zachoval nápěv podle Erbena a v desátém taktu na první době zapsali dvě osminové noty stejné
výšky. Martinovský pozměnil melodii v tomto taktu na rozložený kvintakord.
38
1)Než bych já to dal hajnýmu,
dám to radší myslivci:
myslivec má hezkou dceru,
a hajnej má opici.106
Obě písně mají taneční charakter. Martinovského píseň je zapsána v tempu
sousedská107
. V duchu tohoto tance je zharmonizován i klavírní doprovod. Skladatel
častěji střídá harmonické funkce s využitím mimotonálních akordů.108
V interpretaci
píseň vyznívá více Pesante (zatěžkaně). Skladatel v závěru skladby předepsal Meno
mosso (trochu zpomalit). Využitím těchto prostředků se ještě více podtrhuje charakter
skladby. Pěvecká linka inklinuje k legatovému přednesu.
Malátova prostší harmonizace má veselý charakter a rytmickým zpracováním
připomíná tanec mazurku109
. Skladba má propracovanější rytmický doprovod
106 ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové vydání. Praha:
Alois Hynek, 1886, s. 436–437. Erben do nápěvu upravil slovo „sekeřička“ za „sekyra“, Martinovský
ho upravil na „sekýřička“ a Malát na „sekyrka“. 107
Sousedská: český lidový tanec ve 3/4 taktu a mírném tempu. 108
V Martinovského harmonizaci této písně se převážně v pravé i levé ruce vyskytují souzvuky dvou tónů
v čtvrťových či osminových hodnotách, přičemž horní hlas v pravé ruce je shodný s pěveckým partem.
Akordy v doprovodu jsou vystavěny zejména na hlavních harmonických funkcích a v jednom případě se
vyskytuje i mimotonální sedmý stupeň. 109
Mazurka: polský lidový tanec ve 3/4 taktu a mírném tempu. Tečkovaný rytmus na první době je
charakteristickým prvkem tohoto tance.
39
s využitím staccata a tečkovaného rytmu.110
S použitím těchto hudebních prostředků
skladba působí veselým a odlehčeným dojem. Píseň neobsahuje výrazné tempové ani
dynamické změny. Pravá ruka klavírního partu je propracována virtuózněji. Předehra
i dohra je tematická a vychází z hlavního tématu.111
110 Levá ruka hraje, kromě dohry, převážně souzvuky dvou tónů ve čtvrťových hodnotách. Pravá ruka se
pohybuje v menších rytmických hodnotách. Po předehře zaznívá šesti-taktový stejný rytmický motiv. 111
Píseň Já do lesa nepojedu Malát zharmonizoval 2. 11. 1888.
40
Závěr
Bakalářská práce se zabývá osobností a tvorbou hudebního skladatele Jana Maláta.
Byl nastíněn průběh jeho života a Malátova osobnost byla představena z různých
hledisek tedy jako pedagog, skladatel, publicista a harmonizátor lidových písní.
Největší pozornost byla věnována jeho harmonizacím lidových písní, které byly
vydány pod názvem Český národní poklad. Tyto sbírky zásadním způsobem obohatily
oblasti harmonizací lidových písní pro sólový hlas a klavír. V bakalářské práci jsou
objasněny okolnosti vzniku všech sedmi dílů Pokladu. K porovnání přístupů
v harmonizacích jsem si vybrala Malátova významného předchůdce Jana Pavla
Martinovského. Hlavním záměrem bylo charakterizovat způsoby práce obou těchto
skladatelů. Martinovský i Malát vycházeli ze stejné sbírky lidových písní Karla
Jaromíra Erbena Prostonárodní české písně a říkadla s přílohou Nápěvy
prostonárodních písní v Čechách.
Na základě analýzy u vybraných pěti písní obou harmonizátorů jsem dospěla
k závěru, že oba skladatelé harmonizovali lidové písně ve stylu klasicko-romantické
harmonie. Martinovský však k nápěvům nezkomponoval předehry ani dohry,
homofonní sazba je průhledná bez komplikovaností. V jeho doprovodech se objevují
delší plochy na jedné harmonické funkci s občasným využitím mimotonálních akordů.
V horním hlase doprovodu je mnohdy vedena stejná melodie, jako v pěveckém partu.
Martinovský užíval nekomplikovaný rytmus a minimum agogických změn v klavírním
partu. Převážně zachovával původní tóninu podle Erbena a písně netransponoval.
Naproti tomu Malát doplnil písně vlastními předehrami a dohrami. Harmonie se častěji
mění a je bohatší o vedlejší harmonické funkce, mimotonální akordy, alterované akordy
a jejich obraty. Malát použil chromatické postupy a melodičtější vedení basu. Užití
všech těchto kompozičních prostředků odpovídá charakteru písně. Ten ještě více
umocnil četnými agogickými a dynamickými změnami, které dají vyniknout obsahu
textu. Nápěvy byly v některých případech transponovány do nižší polohy, zřejmě
ve snaze zpřístupnit písně širšímu měšťanskému obyvatelstvu. Provedené analýzy
41
přispěly k pochopení, jakým způsobem Jan Malát harmonizoval lidové písně a v čem se
odlišoval od svého předchůdce Jana Pavla Martinovského.
Bakalářská práce je doplněna o přílohy, které obsahují obrazové a notové materiály.
Součástí příloh je podrobný soupis všech Malátem zharmonizovaných písní ze sbírek
Český národní poklad. Tabulka dokladuje, které písně byly přejaty do sbírek
Náš Poklad I a II Ferdinanda Sládka a do sbírky Národní poklad hudební I–III, které
byly vydány v letech 2014–2015. Dále je k práci přiložena zvuková nahrávka
analyzovaných písní.
Jan Malát je dnes považován zejména za harmonizátora lidových písní a pedagoga.
Dosud však chybí ucelený pohled na jeho kompoziční tvorbu. O tomto skladateli
existuje málo literatury a jediná monografie od Vratislava Vycpálka je staršího data.
Za zhodnocení by jistě stál Malátův odkaz skladatelský, především tvorba operní
a písňová.
42
Použité zdroje
BAJER, Jiří, SYCHRA, Antonín, ed. Dějiny české hudební kultury 1890–1945. 1. díl.
Praha: Academia, 1972.
ČERNUŠÁK, Gracian, Bohumír ŠTĚDROŇ a Zdenko NOVÁČEK, ed. Československý
hudební slovník osob a institucí: A–L. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963.
ČERNUŠÁK, Gracian, Bohumír ŠTĚDROŇ a Zdenko NOVÁČEK, ed. Československý
hudební slovník osob a institucí: M–Ž. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965.
Československá vlastivěda. Díl IX, Umění, svazek 3, Hudba. Praha: Horizont, 1971.
Český hudební slovník osob a institucí [online]. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické
fakulty Masarykovy univerzity, 2008 [cit. 2017-06-17]. Dostupné
z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/.
DVOŘÁK, Miloš. Místo posledního odpočinku Jana Maláta. In: Internetová
encyklopedie dějin Brna [online]. Milena Flodrová [cit. 2017-06-18]. Dostupné
z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=238.
ERBEN, Karel Jaromír a Jan Pavel MARTINOVSKÝ. Nápěvy písní národních
v Čechách: zpěv a klavír. Nové doplněné vydání. Praha: Orbis, 1951.
ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové
vydání. Praha: Alois Hynek, 1886.
HOSTOMSKÁ, Anna. Opera: průvodce operní tvorbou. 7. doplněné vydání. Praha:
Státní hudební vydavatelství, 1965, 824 s. ISBN 02-002-65.
Hudební věda. V (3), Praha: ČSAV, 1968.
43
LUKÁŠ, Jan. Recepce operního díla Bedřicha Smetany v úpravách Jana
Maláta [online]. Praha, 2013 [cit. 2017-01-03]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v
Praze, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Marta Ottlová.
MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha I. Praha: Fr. A.
Urbánek.
MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha II. Praha: Fr. A.
Urbánek.
MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha III. Praha: Fr. A.
Urbánek.
MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha IV. Praha: Fr. A.
Urbánek.
MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha V. Praha: Fr. A.
Urbánek.
MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha VI. Praha: Fr. A.
Urbánek.
MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha VII. Praha: Fr. A.
Urbánek.
MALÁT, Jan. Malátův památník. I. Redigoval Josef Bartoš. Nový Bydžov: Grafické
závody V. & A. Janata, 1940.
MIKOTA, Václav, ed. Hudba a národ: vydáno u příležitosti akce "Český hudební máj".
Praha: Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 1940.
44
MUZIKÁŘOVÁ, Markéta. České houslové školy pro začátečníky [online]. Praha, 2013
[cit. 2017-04-06]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120124562.
Diplomová práce. Karlova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy.
Vedoucí práce Jiří Tomášek.
PECH, Vilém. Velký slovník cizích slov, rčení a zkratek v jazyce psaném i mluveném
ze všech oborů lidského vědění a konání. Praha: Kvasnička a Hampl, 1948.
PECHÁČEK, Stanislav. Lidová píseň a sborová tvorba. Praha: Karolinum, 2010. ISBN
978-80-246-1830-2.
PETÁKOVÁ, Lenka. Hudba a její obsah a význam v Hromádkových vídeňských
prvotinách pěkných umění [online]. Brno, 2013 [cit. 2017-03-05]. Dostupné
z: https://is.muni.cz/th/180335/ff_m/. Diplomová práce. Masarykova univerzita,
Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Miloš Štědroň.
PROKOP, Jaroslav. Nový Bydžov v proměnách staletí. I. Nový Bydžov: Tisk AS s.r.o.
Jaroměř, 2005.
PROKOP, Jaroslav. Zmizelé čechy: Nový Bydžov. I. Josef Bartoš. Praha: Paseka, 2007,
79 s. ISBN 978-80-7185-845-4.
SLÁDEK, Ferdinand. Náš poklad I: 270 národních písní pro zpěv a klavír. 2. vydání.
Praha: Supraphon, 1982.
SLÁDEK, Ferdinand. Náš poklad II: 270 národních písní pro zpěv a klavír. 4. vydání.
Praha: Supraphon, 1998.
Státní okresní archiv Jičín, Archiv města Hořice, inv.č. 1451, Hudební spolek Dalibor
1891–1940.
45
Státní okresní archiv Jičín, Archiv města Hořice, inv.č. 1452, Zpěvácký spolek Ratibor
a Vesna 1897.
Státní okresní archiv Jičín, Archiv obce Starý Bydžov, inv.č. 1426, Archiv obce Starý
Bydžov 1850–1945.
VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946.
1
Přílohy
Příloha A: Jan Křtitel Malát112
112 VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 16.
2
Příloha B: Malátův rodný kraj113
113 VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 33.
3
Příloha C: Rodokmen Jana Maláta114
114 Rodokmen vytvořila autorka této práce
4
Příloha D: Fotografie z koncertu v Novém Bydžově (1865)115
115 MALÁT, Jan. Malátův památník. I. Josef Bartoš. Nový Bydžov: Grafické závody V. & A. Janata,
1940, s. 24. Zleva: Eduard Reményi, Jan Malát, Antonín Jahoda, Nandor Plotenyi; sedící v čele: mydlář
Peřina, starosta spolku Lubor.
5
Příloha E: Dokument o Malátově přijetí jako učitele v Hořicích116
116 Archiv Městského muzea v Hořicích (H 2692).
6
Příloha F: Jan Malát, hořický učitel117
117 VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 65.
7
Příloha G: Anna Petrová Malátová118
Příloha H: Jan Malát s manželkou Annou a dcerami Oldřiškou a Aninkou (1883)119
118 VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 80.
119 VYCPÁLEK, Vratislav. Jan Malát: život a dílo. II. vydání. Praha: Orbis, 1946, s. 81.
8
Příloha CH: Článek v hořickém časopisu Lýra o Malátově první opeře Stáňa120
120 Časopis Lýra, ročník XVI, 15. září 1899, čís. 7, Archiv Městského muzea v Hořicích.
9
Příloha I: Malátův děkovný dopis adresovaný Měšťanské besedě v Hořicích121
121 Archiv Městského muzea v Hořicích (5080).
10
Příloha J: Článek v hořickém Časopisu Lýra o koncertě k Malátovu jubileu122
122 Lýra, ročník XXX, 15. říjen 1913, čís. 8, Archiv Městského muzea v Hořicích.
11
Příloha K: Článek v hořickém Časopisu Lýra s reflexí koncertu k Malátovu123
123 Lýra, ročník XXX, 15. listopad 1913, čís. 9, Archiv Městského muzea v Hořicích.
12
Příloha L: Plakát z koncertu konaného na oslavu Malátových sedmdesátin124
124 Archiv Městského muzea v Hořicích (H 2683).
13
Příloha M: Dopis Janu Malátovi s udělením čestného občanství města Hořice125
125 Archiv Městského muzea v Hořicích (H 2687).
14
Příloha N: Poslední fotografie Jana Maláta126
126 Poslední fotografie Jana Maláta na Malátově stezce pořízená jeho synem Jaromírem (1913), Archiv
Městského muzea v Hořicích (H 2681).
15
Příloha O: Parte Jana Maláta127
127 Archiv Městského muzea v Hořicích (H 2638).
16
Příloha P: Pomník Jana Maláta na hřbitově v Malvazinkách128
Příloha Q: Pamětní deska ve Starém Bydžově129
128 DVOŘÁK, Miloš. Místo posledního odpočinku Jana Maláta. In: Internetová encyklopedie dějin
Brna [online]. Milena Flodrová [cit. 2017-06-18]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-
mmb/?acc=profil_osobnosti&load=238. 129
Fotografii pořídila autorka této práce
17
Příloha R1: Nápěv K. J. Erben: Zmizelá láska/Louka široká130
Příloha R2: Nápěv K. J. Erben: Holubička/Já mám holubičku131
130 ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové vydání. Praha:
Alois Hynek, 1886, s. 91. 131
ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové vydání. Praha:
Alois Hynek, 1886, s. 43–44.
18
Příloha R3: Nápěv K. J. Erben: Slib milého/Kdyby se tatínek nevadil132
Příloha R4: Nápěv K. J. Erben: Výstraha/Holka modrooká133
132 ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové vydání. Praha:
Alois Hynek, 1886, s. 66. 133
ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové vydání. Praha:
Alois Hynek, 1886, s. 30–31.
19
Příloha R5: Nápěv K. J. Erben: Otcovské naučení/Já do lesa nepojedu134
134 ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové vydání. Praha:
Alois Hynek, 1886, s. 37–38.
20
Příloha S1: Harmonizace J. P. Martinovský: Zmizelá láska135
135 ERBEN, Karel Jaromír a Jan Pavel MARTINOVSKÝ. Nápěvy písní národních v Čechách: zpěv
a klavír. Nové doplněné vydání. Praha: Orbis, 1951, s. 218.
21
Příloha S2: Harmonizace J. P. Martinovský: Holubička136
136 ERBEN, Karel Jaromír a Jan Pavel MARTINOVSKÝ. Nápěvy písní národních v Čechách: zpěv
a klavír. Nové doplněné vydání. Praha: Orbis, 1951, s. 166.
22
Příloha S3: Harmonizace J. P. Martinovský: Slib milého137
137 ERBEN, Karel Jaromír a Jan Pavel MARTINOVSKÝ. Nápěvy písní národních v Čechách: zpěv
a klavír. Nové doplněné vydání. Praha: Orbis, 1951, s. 210–211.
23
Příloha S4: Harmonizace J. P. Martinovský: Výstraha138
138 ERBEN, Karel Jaromír a Jan Pavel MARTINOVSKÝ. Nápěvy písní národních v Čechách: zpěv
a klavír. Nové doplněné vydání. Praha: Orbis, 1951, s. 95.
24
Příloha S5: Harmonizace J. P. Martinovský: Otcovské naučení139
139 ERBEN, Karel Jaromír a Jan Pavel MARTINOVSKÝ. Nápěvy písní národních v Čechách: zpěv
a klavír. Nové doplněné vydání. Praha: Orbis, 1951, s. 267.
25
Příloha T1: Harmonizace J. Malát: Louka široká140
140 MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha II. Praha: Fr. A. Urbánek,
s. 110.
26
Příloha T2: Harmonizace J. Malát: Já mám holubičku141
141 MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha I. Praha: Fr. A. Urbánek, s. 123.
27
Příloha T3: Harmonizace J. Malát: Kdyby se tatínek nevadil142
142 MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha I. Praha: Fr. A. Urbánek, s. 82–
84.
28
29
30
Příloha T4: Harmonizace J. Malát: Holka modrooká143
143 MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha III. Praha: Fr. A. Urbánek, s. 33.
31
Příloha T5: Harmonizace J. Malát: Já do lesa nepojedu144
144 MALÁT, Jan. Český národní poklad: sbírka písní lidu českého. kniha IV. Praha: Fr. A. Urbánek, s 65.
32
Příloha U: CD nahrávky145
U1 Zmizelá láska
U2 Louka široká
U3 Holubička
U4 Já mám holubičku
U5 Slib milého
U6 Kdyby se tatínek nevadil
U7 Výstraha
U8 Holka modrooká
U9 Otcovské naučení
U10 Já do lesa nepojedu
145 Zpěv Nikola Horská, klavírní doprovod Karel Koldinský
33
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
1 A dybych já věděua I 40 50
2 A já vždycky, co mě má hlavička pobolívá I 92 118 I 8 13
3 A u Šaratic nade dvorem I 80 102
4 Ach, holka, holka I 67 86 II 2 4
5 Ach, není tu, není I 82 101 I 4 6 III 8
6 Ach, ovej, ovej I 98 125
7 Ach, prší, prší rosička I 5 8 I 5 10
8 Ach, synku! I 99 126 I 6 11 II 5
9 Ach, žalude, žalude I 4 6
10 Aj, hory, hory I 62 76 II 3 5
11 Andulko, huběnko I 30 38 I 9 15
12 Ani mňa nechceš I 54 66
13 Až já pojedu přes ten les I 48 60 I 17 24 I 10
14 Běžela ovečka I 100 127 II 7 10 II 12
15 Bože miuý, dobrý I 87 113
16 Co je ti? I 44 55 II 10 14 III 13
17 Co to máš, cerečko I 79 100
18 Což se mně, má milá, hezká zdáš I 88 114 I 19 26 III 14
19 Čekala jsem I 47 58 I 21 28 I 12
20 Černé oči I 89 115
21 Či's něbyl doma? I 36 44 I 23 32 I 16
22 Čí to husičky I 61 75 I 24 34 I 18
Příloha V: Seznam písní145
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
23 Čí to koníčky I 49 61
24 Dívča, dívča I 76 97 I 26 36 I 19
25 Dlouho, můj Jeníčku I 26 34 II 16 20
26 Dolina, dolina (z Moravy) I 90 116 II 17 21
27 Dybych já miel takovú panenku I 16 21
28 Ej, pověz, pověz I 78 99
29 Hajej, můj andílku I 22 29 I 28 40
30 Hajho, husy, ze pšenice I 93 120 II 19 23 II 14
31 Chodí šuhaj I 51 63
32 Chodila po včelínku I 19 24 I 34 47 I 24
33 Já bych šel za milou I 53 65 II 26 30
34 Já jsem se vyvolil za ochranku I 55 67 I 37 50
35 Já jsem z Kutny Hory I 25 33 I 38 51 II 17
36 Já mám holubičku I 96 123 I 39 52
37 Jeníčku, bloudíš I 18 23 I 43 59 I 25
38 Jenom ty mně, má panenko, pověz I 14 19 I 44 60 I 28
39 Ješče jsem s mó miló v nedělu stál I 10 14
40 Jetelka I 28 36
41 Kameňu, kameňu I 86 112
42 Každý se nám diví I 95 122
43 Kde pak jsi, má milá, tak záhy chodila? I 11 15 I 50 68
44 Kdyby mně to Pán Bůh dal I 68 88 I 54 72 III 27
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
45 Kdyby moje milá I 17 22 I 55 73 I 29
46 Kdyby se tatínek nevadil I 65 82 I 56 74 III 22
47 Když jsem já šel od mé milé I 37 46 I 58 79
48 Když jsem pléla len I 74 94 I 60 83 II 22
49 Když se ten ovísek vymetával I 59 72 I 61 85
50 Když tě vidím, má panenko I 24 31 I 62 87
51 Konvalinka roste pěkně zelená I 6 9 I 64 90
52 Krajino, krajino I 94 121
53 Kterak pak já nemám lítosť mít? I 34 42
54 Kudy, kudy, kudy cestička I 12 16 I 67 93
55 Lesti ťa, synečku, hlava bolí I 50 62 I 68 94
56 Liboce sa, liboce I 58 70 I 70 96
57 Lúbí sa mi, lúbí sa mi I 75 96
58 Má milá slouží za vodou I 15 20 I 72 99
59 Máš, máš, máš, sedláčku! I 72 92
60 Měla jsem chlapce I 1 3 I 75 103 I 32
61 Měła sem hołubka I 45 56
62 Můj klobúček křivo stojí I 35 43
63 Muzikanti, co děláte? I 42 52 II 58 66 II 29
64 Na to rozlóčení I 31 39 I 82 111
65 Nad Hluzovem je boží muka I 85 111
66 Nasela sem maryjánku I 64 81
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
67 Nejsi, nejsi, jak jsi se dělala I 8 11 I 83 112 I 38
68 Neviděli jste tu mé panenky? I 46 57 I 86 117 III 42
69 Otče, otče, otče, otče náš I 38 48 I 91 122
70 Pásla ovečky v zeleném háječku I 41 51 I 94 125
71 Pěknej obrázek mám I 81 103 II 55 63
72 Počkej, povím na tě I 69 89
73 Počkej, povím, žes na mně loudíval I 71 91 II 77 88 II 37
74 Pod našima okny teče vodička I 39 49 I 98 129 I 39
75 Pověz ty mně, hvězdičko má I 13 17
76 Překerak jsem já sem přišel I 23 30
77 Přišlo ně psáničko I 57 69
78 Proč si k nám nepřišeu? I 83 108 II 82 94
79 Proto jsem si kanafasku koupila I 70 90 I 103 134
80 Ptáčku jařabatý I 77 99
81 Pušperská šafářka I 91 117
82 Ráda, ráda, můj zlatej Honzíčku I 56 68 I 108 141 III 48
83 Roste stromek dubový I 29 37
84 Sedlák, sedlák I 66 85 I 111 144 III 50
85 Slibováłs mně I 52 64
86 Spadłla mi šablička I 7 10 I 114 147 I 44
87 Stanula dzěvucha I 43 54
88 Svítila mně hvězda I 97 121
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
89 Šlo děvčátko pro vodu I 84 110
90 Už mou milou do kostela vedou I 20 25 I 131 169 I 48
91 Už mou milou na oddavky vedou I 73 93 I 133 172
92 Už vás opouštím I 21 27 I
93 Veleť, vtáčko, veleť I 60 74 II 104 122 II 50
94 Voči, černé voči I 32 40 I 136 176
95 Voděnka studená jako led I 27 35 I 137 177
96 Vrať mi, milá, vtať mi ten dar I 9 12 I 138 178
97 Vylétela holuběnka ze skály I 3 5 I 140 181 III 56
98 Vždycky's mi, měsíčku, svítíval I 33 41
99 Zahučaly hory I 63 78 I 145 188
100 Žaly jsou travičku I 2 4
101 A kdy půjdu II 46 64
102 Adámku náš II 37 53 I 2 4 II 6
103 Ach, dolina, dolina II 24 37 I 3 5 III 12
104 Ach, můj Bože, co já zkusím II 11 17
105 Ach, můj Bože, já mám hoře II 45 62
106 Ach, vyletěl je z hory pták II 69 90
107 Aj, mezi dvěma vinohrady II 44 61
108 Anička, dušička II 27 40 I 12 18
109 Anička mlynářova II 49 67 I 13 20 I 8
110 Aničko, dzěvečko II 7 13 I 15 22
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
111 Až tady pojedu II 30 46
112 Běži voda, běži II 92 117
113 Byť pršelo, jen se lilo II 6 12
114 Co je po studýnce II 75 97
115 Copak k nám, synečko II 80 102
116 Copak tak, Aničko, smutná sedíš II 12 20
117 Co se tam svítí II 59 79
118 Co sem udělala včera II 31 47
119 Což je mně, holečku, po tobě II 26 39
120 Červená růžička rozkvetá II 88 113
121 Čí je to dívča II 100 126
122 Dobrú noc II 28 42 I 27 37 I 20
123 Dolina, dolina (ze Slovenska) II 82 106 II 18 22
124 Dyby mně dal pán Bůh děvče II 56 76
125 Dycky mně má milá slubovala II 50 68
126 Eště dnes II 33 49
127 Fuč, větričku II 84 108
128 Honzíčka mám ráda II 68 89 II 20 24
129 Hop hej! Cibuláři II 57 77 II 21 25
130 Hrály dudy u Pobudy II 32 48 I 33 46 II 15
131 Chodí šuhaj po dvore II 90 115
132 Chodieval bych ja k vám II 43 60
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
133 Já tu nebudu II 55 74
134 Jedna je cestička k Táboru II 48 66
135 Ješče sobě kole vody zajdu II 64 85
136 Ještě mě v kolíbce II 41 57 I 46 63
137 Jetelíčku, jeteli II 87 112 I 47 64
138 Jetelíčku náš II 25 38 I 48 65
139 Kdybych já se nebál II 21 33 I 52 70
140 Kdybych já věděl, kerý deň umřu II 23 36 I 53 71
141 Kdybys měla, má panenko II 22 34 I 57 77 I 30
142 Koulelo se, koulelo II 36 52 I 65 91 III 30
143 Křepelenka křepelala II 38 54 II 43 51 III 29
144 Kukačka v zelenom hájku kukala II 74 96
145 Kukulienka, kdze si bola II 29 45 II 44 52
146 Líto je mně, můj tatíčku II 54 73 II 47 55
147 Louka široká II 85 110
148 Lúčka zelená II 40 56 I 71 98
149 Má milá, má milá, černé oči máte II 1 5 II 50 58
150 Má milá mně vepovidá II 89 114
151 Mně se, mně se II 60 80 I 78 106
152 Moja nejmilejší II 10 16
153 Na Kroměřížském mostku II 97 122
154 Nad Slavikovice holuběnka líce II 17 27
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
155 Nechal si ma, nechal II 72 94
156 Nejednó sem obešel II 8 14
157 Není toho člověka v dědině II 86 111
158 Neplač, nenaříkej II 13 22
159 Okolo zahrádky II 58 78
160 Pásla má milá koníčky II 63 83
161 Petře, Pavle II 61 81 II 74 84
162 Počkej, má milá II 18 28
163 Pod naším okýnkem II 42 58
164 Pověz mi, děvečko II 53 72
165 Pověz mně, má milá rozmilá II 65 86
166 Pověz mně, och, má znejmilejší II 76 98
167 Prala som já na potôčku II 83 107
168 Před naše je pěkný hrubý trávník II 9 15
169 Před naše zahrada pletená II 5 10
170 Přes ty pusty lesy II 99 124
171 Prídi ty, šuhajko II 77 99 I 102 133
172 Proč, kalino, v struze stojíš II 93 118 I 104 135 I 40
173 Rostou, rostou II 71 93
174 Rozmarýn II 39 55
175 Sadila, sadila II 34 50 I 110 143 I 41
176 Sil jsem oves II 94 119
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
177 Slavikovský polečko malý II 19 29
178 Sloužila má milá II 79 101
179 Sviť, měsíčku, jasně II 15 24
180 Šaratice II 95 120
181 Těš se, má panenko II 81 105 II 95 113
182 Tluču, tluču II 51 69
183 To mňa mrzí, můj synečku, velice II 67 88
184 Tynom, tánom II 62 82
185 U panského dvora II 52 70 I 128 165
186 U studénky stála II 96 121
187 Umrem, umrem II 47 65 I 125 162
188 V naší vsi je nová brána II 91 116
189 Vširém poli stojí hruška II 16 26
190 Vím já hruščičku jednu II 70 92 II 105 123
191 Však já si ještě to dovedu II 3 8
192 Vyjdu si na vršíček II 78 100
193 Vždycky mně matička říkavala II 20 30 I 144 185
194 Zahrajte mně, muzikanti II 73 95 I/II 146, 116 191, 136 III 57
195 Zakukala zezulenka II 14 23 II 117 137 II 52
196 Zasadil som fialenku II 66 87
197 Zastavte, muziku II 35 51
198 Zda-li nám, panenky, povíte II 2 6 I 147 193 III 58
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
199 Zdálo mi se, zdálo II 4 9 I 148 195 I 51
200 Žení sa mi milý II 98 123
201 Aj, už je ráno III 59 91
202 Ančičko šáfářovic III 7 14 I 14 21 II 8
203 Ančičko, vstaň III 70 104
204 Až tady pojedu přes Budějice III 54 79
205 Bůh vás žehnej, můj tatíčku III 45 66
206 Co pak je ti III 94 130
207 Co sem sa pod okny nastáł III 14 23
208 Čí je to děvčátko III 18 30
209 Čí jsou to koníčky III 8 15 II 14 18 II 13
210 Čo mu, milá, čo mu vinšuješ III 60 92
211 Dievča, dievča, čože to máš III 74 108
212 Dlouho, Jeníčku III 28 44
213 Dybys byl k nám přišel III 55 80
214 Dycky mi povídal tatíček III 97 133
215 Dyž tys mě nechcela III 93 129
216 Ej, lásko, lásko III 100 136
217 Ešče jednú III 12 20
218 Falešné synečko III 90 126
219 Hlavěnka mě bolí III 92 128
220 Hlavička mě pobolívá III 87 123
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
221 Hněvaj sa ty, hněvaj III 91 127
222 Holka modrooká III 21 33 I 31 44 III 18
223 Hory, hory zelené III 43 64
224 Chodzila, chodzila III 48 70
225 Já nechci žádného III 29 46 I 40 53 I 26
226 Jak pak se, má milá, jak pak se máš III 9 16
227 Je cestička ušlapaná III 52 76
228 Jede Jeníček III 49 72
229 Jedna hodina s půlnoci byla III 3 8 I 41 55
230 K Radvanovu cesta III 5 11
231 Kam se půjdem projit III 86 122
232 Kde, lásko, kdes byla III 64 98
233 Kdo mně krmí koníčky III 65 99
234 Kdybys byl, Jeníčku, poslouchal matičku III 1 5 II 35 40
235 Když jsem já k vám chodívával III 22 34 I 59 81
236 Keď som šiel cez pole III 19 31
237 Kole Jarošova III 35 53
238 Kolem našich oken III 51 75
239 Kudy je, kudy je cestička k Vílovu III 30 48
240 Kukačka kuká III 6 12
241 Kysuca, Kysuca III 16 26
242 Letěł, letěł roj III 96 132
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
243 L'udia vravia, že som ja taký III 75 109
244 Majový vršečku III 39 58
245 Mám já pole III 36 54 II 51 59
246 Měj mě, Jeníčku, měj mě rád III 84 120 I 74 102
247 Měsíček svítí III 24 38
248 Milá, čo robíš v rose studenej III 38 56
249 Moje milá je z Rájova III 99 135
250 Můj milej, rozmilej III 25 40
251 Musíš, milá, zabývať III 40 59
252 Na zelelej pažiti III 56 82
253 Nad Podolí je hájíček III 57 84
254 Neďaleko od Ďanovej III 76 110
255 Nehněvejte se, matičko III 26 42
256 Není na světě bylina III 85 121
257 Nepůjdu k rychtáři III 71 105
258 Neříkej, má panenko III 73 107
259 Okolo hájíčka teče vodička III 88 124
260 Okolo Kláštera teče voda III 81 117
261 Okolo Kláštera zelený vršek III 47 69
262 Pase šohaj koně III 11 19
263 Po doline tichý vetrík povieva III 17 28
264 Pošiel milý, pošiel prečka III 98 134
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
265 Pověz mně, má milá, kam na trávu chodíš III 53 78
266 Pověz mně, má milá, máš-li mě ráda III 31 49
267 Před naše okny III 62 94
268 Před sousedy na potoce III 67 101
269 Před tím naším okenečkem III 10 18
270 Přes ten Slavíč čistá voda teče III 79 114
271 Pri Prešporku na Dunaji III 80 116 II 79 90
272 Prídi, Janík premilený III 46 68 I 101 132
273 Proč vy sem k nám, hoši, jdete III 82 118
274 Sama sem neráda III 37 55
275 Sedela Anička III 77 111
276 Sivá holubičko III 13 22 I 113 146
277 Slyšel jsem III 41 61 II 86 100
278 Svítila mně pěkná hvězdička III 89 125
279 Šla panenka k zpovídání III 78 112 II 89 104
280 Šla panenka pro vodu III 63 96 I 117 151 II 44
281 Ten panskej dvoreček III 83 119
282 Ty Podhajský kostelíčku III 58 86
283 Ty si myslíš, má panenko III 27 43
284 Ty Zvíkovské zahrady III 68 102
285 U Dunaja, u Prešpurka III 42 62
286 Už sa svadba dokonává III 95 131
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
287 V šírom poli holubička III 20 32
288 V tej naší zahrádce III 4 10
289 V tom Klášteře III 32 50
290 Vlaštovička lítá III 69 103 II 106 124 III 52
291 Všeci povídajú III 15 25 II 111 130
292 Vysoko lieta sláviček III 50 74
293 Vždycky mně říkají III 72 106
294 Za těma, za těma černýma očima III 66 100
295 Za vodou, za vodou III 44 65
296 Zabolela mě hlavička III 33 51
297 Zafoukej, větříčku, od východu III 61 93
298 Zakukala žežulička III 2 6 I 146 191 I 54
299 Zasazuj, Honzíčku III 23 36
300 Zelinko milá III 34 52
301 A vy kováři umounění IV 46 64
302 Aby nás pán Bůh miloval IV 100 124 I 1 3
303 Ach mi ubozí sirotci IV 9 14
304 Ach, synu, synu IV 12 18
305 Ale, pane, Bože, toje švanda IV 52 70
306 Alou, vivat IV 11 17
307 Bejvávalo, bejvávalo IV 8 13 II 6 9 II 10
* 308 Beznohej na hrušku leze/Slyšte, lidi, co nového IV 70 93
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
309 Blahoslavený sládek IV 53 71
310 Boly časy, boly IV 83 107 I 18 25
311 Bratří, bratří IV 7 12 II 8 11
* 312 Co, děvčátka, pravíte/Na tý louce zelený IV 99 123 II 63 73 III 36, 37
313 Co chce krkavec míti IV 48 66
314 Dej nám pán Bůh zdraví IV 2 6 I 25 35
315 Dobře mi je IV 4 8
316 Dokial' pivo neskysalo IV 10 16
* 317 Dybys měl byť, můj synečku, dobrý muž IV 87 111
318 Ej, hora, hora, hora vysoká IV 21 29
319 Ej, nedaj, Bože, abych umreu IV 84 108
* 320 Ešče já si kopu desek nařežu/Dybys měl byť, můj synečku, dobrý muž IV 87 111
321 Hejdumdá! hejdumdá IV 24 34
322 Chvála Bohu, má ženičko IV 85 109
323 Chytil táta sojku IV 27 38
324 Chytili jsme lososa IV 13 19 II 25 29
325 Ide Kuruc při Dunaji IV 50 68
326 Já do lesa nepojedu IV 47 65 II 27 31 III 20
327 Já mám chaloupku IV 30 42 II 28 32
328 Já mám koně, vrany koně IV 98 122 II 29 33 II 18
329 Já mam v Praze koupenej dům IV 69 92
330 Jak jsem já šenkýře vyfouk IV 44 62
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
331 Jdeme, jdeme IV 23 32
332 Jel sedlák vorati IV 22 30 I 42 57
333 Jen ty mně, šenkýřko, piva nalej IV 26 37
334 Jen ty mně, šenkýřko, piva nalej IV 29 40
335 Ještě jednou buďme zdrávi IV 77 101
336 Jináč není v posvícení IV 41 57 II 32 36
337 Jsou, jsou na potoce ráčata IV 25 36 II 33 37
* 338 Jsou mlynáři, jsou chlapíci IV 65 86
339 Juž sme se dost naspívale IV 82 113
340 Káča má šněrovačku IV 19 26
341 Kde je sládek IV 32 44 II 34 38
342 Kde's pak byl, kozlíčku IV 73 97
343 Kdyby nebylo pana starého IV 71 94
344 Když jsem já sloužil IV 66 88
345 Když jsem já ty koně pásal IV 43 59 II 38 44 II 19
* 346 Když jsi ty, sedláčku, pán/Sloužil jsem u sedláka IV 62 82
347 Když jsme se tak sešli IV 33 46
348 Když jsme se tak sešli IV 35 48
349 Když jsou naši pívávali IV 36 50
350 Když začne skřivánek povrzávat IV 61 81
351 Keby nám to Pámbů dal IV 81 105
352 Mám šedivou hlavu IV 31 43 II 52 60
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
353 Masopust držíme IV 37 52
354 Měla žena muže IV 54 72
355 Mládencom vínečko IV 34 47
* 356 Mlynáři jsou hodní chlapi/Jsou mlynáři, jsou chlapíci IV 65 86
357 Můj otec milý IV 76 100
358 My jsme tady dvá IV 18 25
* 359 Na tý louce zelený/Co, děvčátka, pravíte IV 99 123 II 63 73 III 36, 37
360 Napí se bratříčku IV 74 98
* 361 Náš pan Matěj/Strejček Nimra IV 94 118 II 87 101
362 Náš tatíček nebožtíček IV 55 74
363 Nehněvej se, roztomilej IV 80 104
364 Nepi, šuhaj, nepi IV 42 58
365 Nepi, šuhaj, nepi vody IV 28 39
366 Nepudem, nepudem IV 6 11
367 Nepudu domu IV 60 80 II 67 77 II 32
368 Nestarej se, ženo má IV 17 24
369 O naší veselce IV 68 91
370 Ó Velvary IV 78 102 I 92 123
371 Ovčáci, ovčáci IV 45 63 II 72 82 III 44
372 Pane bratříčku IV 58 77
373 Pec nám spadla IV 57 76
374 Pi, Ondriško, pi IV 39 54
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
375 Pí, synášku, pomalíčko IV 40 56
376 Pijme vínečko IV 90 114
377 Pime, chlapci, pime víno IV 15 21
378 Píme pivo s bobkem IV 16 22 II 75 85
379 Pite, chlapci, pite víne IV 38 53
* 380 Pivo, pivo/Trávo, trávo IV 92 116
381 Poslechněte, lidé málo IV 49 67
382 Proč bychom veseli nebyli IV 59 78 II 80 91 II 40
383 Skelnice skleněná IV 5 10
384 Skleničko skleněná IV 1 5
* 385 Skřivánek, malý pták/Skřivánek nevorá IV 3 7
* 386 Skřivánek nevorá/Skřivánek, malý pták IV 3 7
387 Slávo sladovnická IV 67 90
* 388 Sloužil jsem u sedláka/Když jsi ty, sedláčku, pán IV 62 82
* 389 Slyšte, lidi, co nového/Beznohej na hrušku leze IV 70 93
390 Staral se chudý s chudou IV 93 117
* 391 Strejček Nimra/Náš pan Matěj IV 94 118 II 87 101
392 Syneček se u muziky točí IV 20 28
393 Šel Jukel na pivo IV 64 84
394 Šel tudy, měl dudy IV 72 95
395 Šenkýři, šenkýři IV 75 99
396 Tancuj, tancuj IV 51 69
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
397 Tatíčku starej náš IV 56 75 II 92 109
398 Ten náš slouha IV 97 121
399 Travička zelená IV 82 106 I 123 160 III 54
* 400 Trávo, trávo! (z Čech)/Pivo, pivo IV 92 116
401 Trávo, trávo! (Z Moravy) IV 91 115 II 97 115
402 U Hosína IV 63 83
403 Už ho vedou Matina IV 79 103
404 V nedělu to se rád napiju IV 88 112
405 Vínečko, vínečko IV 86 110
406 Však nám tak nebude IV 95 119 II 110 129 III 55
407 Vždycky jsou se Hajdaláci divili IV 14 20
408 Zahrajte mně mou IV 96 120
409 A před te naše u lože V 18 22
410 A te naše koně V 91 115
411 A ty dzivče, co tam maš V 22 26
412 A ty Réhradice V 93 117
413 A v te naši zahrodce V 66 79
414 Aj, hora, hora V 39 46
415 Aj, za horú V 92 116
416 Aj, zerzaj, zerzaj V 50 60
417 Ani som si koníčka neosedlal V 11 15
418 Až tady pojedeš V 9 13
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
419 Boly časy, boly V 24 29
420 Bože, mne polituj V 42 50
421 Co jsi, můj holečku V 12 16
422 Co pak si myslíš V 58 69
423 Co to děvče povídá V 29 34
424 Což ten panský mostek V 88 110
425 Což ten slavíček V 71 85 II 11 15
426 Čie sú to kone V 25 30 II 13 17
427 Čo ja urobím V 41 49
428 Dobró noc V 26 31
429 Dočkaj, zastav V 99 124
430 Duša moja, moja mysel' V 49 59
431 Dyby byla kosa nabróšená V 32 38
432 Dy sem byla u maměnky svojí V 19 24
433 Dyž sem slúžil na téj fáře V 97 122
434 Ej, Janku, Janičku V 95 120
435 Hezká jsi, Andulko, bejvala V 17 21
436 Husička divoka V 68 82
437 Chodila po roli V 34 40
438 Chodí myslivec po hrázi V 76 94
439 Já jsem se oženil V 90 114
440 Já mám v levy noze trneček V 40 48
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
441 Já sem synek słobodný V 67 80
442 Já tam tou cestičkou V 33 39
443 Jaky bych srdce měl V 79 98
444 Jdi, má milá, jdi do lesa V 13 17
445 Jede syneček V 74 90
446 Jestli tě, má milá, hlava bolí V 1 5
447 Ještě se tam ta pšenička V 70 84
448 Ještě se tě, můj holečku V 14 18
449 Kdo mně krmí koníčky V 36 42
450 Když jsem šel k mej milej V 6 10
451 Koně, vrany koně V 16 20
452 Kudy, kudy…. do panské zahrady V 57 68
453 Letěla husička V 5 9
454 Letěla tady labutě V 85 106
455 Majerán, majerán V 23 28 II 49 57
456 Měl jsem hezkou milou V 87 104 I 73 100
457 Na vojnu nepůjdu V 81 101 II 64 74 III 38
458 Nad naším humenkem V 83 103
459 Nad Pušperkem je zelenej vršeček V 80 100
460 Nechoď, má milá, do lesa V 96 121
461 Nechoď tam V 30 36 II 66 76 III 40
462 Nic nedbám V 27 32 I 87 118
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
463 Nitra milá, Nitra V 7 11 I 88 119
464 Oj, lese, lese V 15 19
465 Okolo Třeboně V 48 58 I 90 121 II 36
466 Pekná moja miłá V 21 25
467 Petrovický zámek V 51 61 II 73 83 II 38
468 Počkej, šohajíčku V 20 24
469 Před naší je zahrádečka V 100 125
470 Před našima V 8 12
471 Preleteł slavýček V 64 77
472 Přeletěła łaštověnka V 89 112 I 106 137
473 Pršało, było tma V 75 92
474 Pusť mě, holka V 52 62
475 Ráda jsem, Jeníčku V 2 6
476 S pravéj strany hája V 77 95
477 Sedeła Anyčka V 55 66
478 Sedělo děvča V 59 70
479 Sedí milá za stolečkem V 94 118
480 Sedí vtáčik vo vrbine V 63 76
481 Slunéčko vychází nad ty lesy V 37 44
482 Spievaj si, slávičku V 35 41 I 115 148
483 Svítí měsíc pod zeleným dubem V 44 53
484 Synečku, synečku, kams poděl voničku V 46 56
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
485 Synečku, synečku, malované kvítí V 61 73
486 Šla má milá do háječka V 87 108
487 Štyri kone na dvore V 72 86
488 Ta moravska brána V 56 67
489 Ta naše lavečka V 3 7
490 Ťažko tomu síkorovi V 10 14
491 Těžko je mi V 4 8 II 96 114
492 To Velické čiré pole V 98 123
493 Túžení, túžení V 54 64
494 Ty hvězdičko tmavá V 60 72
495 U Kláštera je háječek V 62 74
496 Už chodníček zarůstává V 82 102
497 Už se Krumlovskej zámeček bourá V 38 45
498 V tom našem sádečku travička V 28 33
499 Věj, větričku, po dolině V 45 54
500 Vím já chaloupku V 73 88
501 Vletěla husička V 86 107
502 Vosy, vosy, vosy, sršáni V 69 83
503 Vyšla dívčina V 78 96
504 Zasial som žitko V 31 37
505 Zašeu mně šohajek V 53 63
506 Zatočil se slavíček V 65 78
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
507 Zazpívej, slavíčku, vesele V 43 52 II 119 140
508 Žádnej neví, co je kroužek V 47 57
509 Ach, Bože můj VI 50 66
510 Ach, dúbí, dúbí VI 38 50
511 A já vždycky pláču VI 9 13
512 Aj duby, duby VI 65 88
513 Ak ťa ja, moja milá nedostanem VI 47 63
514 Alou, páni muzikanti VI 3 7
515 Andulko, mé dítě VI 28 39 I 10 16 I 5
516 Aničko, Aničko VI 80 108
517 Bude vojna, bude VI 24 28
518 Co jsou nám Hosiňáci dokázali VI 31 43
519 Daj mi, Bože, vědět VI 62 82
* 520 Daleko, široko/Dyž sem já, Bože můj VI 71 95
521 Darmo se ty trápíš VI 52 68
522 Dievča, dievča, lastovička VI 57 77
523 Dolina, dolina VI 16 20
* 524 Dyž sem já, Bože můj/Daleko, široko VI 71 95
525 Ej, hora, hora, hájíček VI 69 93
526 Ej, hory, hory VI 14 18
527 Ej, klinčok, klinčok VI 8 12
528 Ešče sme byli za Dunajem VI 46 62
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
529 Hej, na prešovskej turni VI 97 130
530 Hlavička ňa bolí VI 77 104
531 Hopsa, hejsa VI 100 134
532 Hrejte mně, muziko VI 13 17
533 Husička divoká VI 33 45
534 Išiel cez lávku VI 91 123
535 Išła děvečka VI 70 94
536 Išły tři panny VI 25 36
537 Já bych tě, má zlatá VI 88 120
538 Karlíčku, Karle VI 11 15
539 Kdo to jde k nám VI 37 49
540 Kdyby mně máti na trávu dala VI 42 54
541 Když jsem si tě nevzal VI 36 48
542 Kůň vraný, sedlaný VI 67 91
543 Leť, můj poslíčku VI 29 40
544 Letěł, letěł kraholíček VI 2 6 I 69 95
545 Letěł, letěł roj VI 73 97
546 Líto, líto přichází VI 48 64
547 Mám ja lúčku VI 82 110
548 Maš, maš, ma miłá děvečko VI 86 118
549 Měla jsem milého VI 58 78
550 Měła sem, měła synečka VI 83 112
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
551 Moje mamka dycky płáče VI 99 132
552 Muj mily se hněva VI 95 128
553 Můj zlatej Honzíčku VI 98 131
554 Na Moravě šaty prala VI 22 26
555 Na osice lístek vadne VI 74 100
556 Na těch Klenovskejch paloučkách VI 89 121
557 Na téj našej kopanině VI 55 74
558 Naseła sem maryjánku všady VI 59 79
559 Nevdávej se, má panenko VI 92 124 I 85 115 I 34
560 Nic mi tu veselo néní VI 21 25
561 Oře šohaj, oře VI 45 60
562 Pod dubem, za dubem VI 5 9 I 97 128 I 36
563 Pod našima okenečky VI 60 80
564 Pořád se mne naši ptají VI 1 5 I 100 131
565 Před našém je jaloveček VI 39 51
566 Pred vaší je zahrádečka VI 51 67 II 78 89 III 46
567 Pred vaší je zahrádečka VI 61 81
568 Proč pak, synečku VI 35 47
569 Proč jsem, jdeš VI 79 107
570 Prší, prší, jen se lije VI 18 22
571 Prší, prší, len sa leje VI 87 119 I 105 136
572 Řekni, řekni, řekni jí VI 90 122
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
573 Rokyta, rokyta VI 30 42
574 Rozmarin, ruža, lelija VI 66 90
575 Rozmarýne zelené VI 76 103
576 Sedělatě na kopečku VI 32 44
577 Svoboděnko miłá VI 96 129
578 Šafáři, mlynáři VI 54 72
579 Šel zahradník do zahrady VI 63 84
580 Sła děvečka na jahody VI 12 16
581 Šohajíček koně zavírá VI 7 11
582 Špatná bych já byla VI 68 92
583 Tam dole, na dole VI 34 46
584 Tam hle je jablůnek VI 40 52
585 Teče voda skokem VI 72 96
586 Ten Řečický zámek VI 41 53
587 Tluču, tluču VI 44 58 I 121 158
588 To jsou dudy VI 4 8 I 122 159 I 46
589 Trávička zelená VI 10 14
590 Travičko zelená VI 75 102
591 Ty Klaštersky zvony VI 26 37
592 U Dunaja šaty prala VI 53 70
593 U těch našich dvířek VI 23 27 I 129 167 I 47
594 Už se mně ta láska zrušila VI 56 76
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
595 Už se mně ta láska zrušila VI 78 106
596 V čirém poli stojí jaloveček VI 81 109
597 V šírom poli VI 15 19
598 Vyletěl ptáček na jaloveček VI 43 56
599 Vysoko zornička VI 64 86
600 Vzkázala mně včera VI 17 21
601 Vždycky mi říkala moje milá VI 20 24
602 Vždycky se ptajou VI 94 127
603 Za Dunaj VI 85 116
604 Za padesát zlatých VI 93 126
605 Zahradka, zahradka VI 6 10
606 Zamykaj, maměnko VI 27 38
607 Zoťali brezu VI 19 23
608 Žádnej neví, jak je mně VI 84 114
609 Ženu, ženu VI 49 65
610 A mám já lóčičku VII 83 117
611 A okolo Prešova VII 42 58
612 A před vraty kameň zlaty VII 56 80
613 Ach, Bože, Bože, Bože můj VII 41 57
614 Ach, cestičko, cesto ušlapaná VII 76 108
615 Ach, dybych já byla tů bílú holubičkú VII 33 44 II 1 3 III 6
616 Aj, reža, reža VII 55 78
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
617 Aj, středo, středo VII 57 81
618 Aj, te vtáčko popeláčko VII 16 23
619 Ako že ten chudobný žije VII 87 123
620 Ani vy to sobě, rodičové moji VII 63 89 I/II 16, 5 23, 8
621 Co jsem se za tebou nachodil VII 13 20
622 Co mně, milý, co daruješ VII 86 122
623 Co's, má milá, co's myslila VII 68 96
624 Červené jablčko VII 96 133
625 Čia to devenka to žitko veje VII 82 114
626 Čí je to pachole VII 45 65
627 Čo máš do mňa zal'úbení VII 19 26
628 Dal sem ti pérko VII 24 33
629 Dej mi, Bože, ten dar VII 54 76
630 Děvče ze dvorečka hledí VII 3 7
631 Dolina, dolina VII 27 37
632 Do tej našej zahradočky VII 80 112
633 Dyby byla Morava VII 66 94
634 Dybych já věděla, čije sú to koně VII 93 129
635 Dy sem jo šel přes dzědzinu VII 35 47
636 Ej, javor, javor zelený VII 5 10
637 Ej, mamko VII 85 120
638 Ej, pod kostolom l'alija VII 26 36
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
639 Fijala, fijala VII 79 111
640 Hen to je ten šuhajko VII 37 52
641 Horela lipa, horela VII 70 98
642 Husičky, husičky VII 53 74
643 Chceme my sa, chceme VII 31 41
644 Chodzila po lesi VII 2 6
645 Já jsem se posekal VII 98 136
646 Jako si, môj milý VII 72 100
647 Janíčko, čo robíš VII 77 109
648 Jatelinko drobná VII 50 70
649 Jen se mně, má milá, dobře chovej VII 97 134
650 Jen ty nás, formánku, nezvrhni VII 29 39
651 Káčo, Káčo, Kačenko VII 15 22
652 Kdybych já se Boha nebál VII 11 17
653 Kdyby mně byl dal zlatej tatíček VII 25 34
654 Kdybys měl chaloupku VII 1 5
655 Když jsem šel okolo vrat VII 58 82 II 40 48 II 24
656 Když se to žítko VII 44 64
657 Ked' ja pôjdem k dievčaťu VII 47 67
658 Ked' sem išla z kostola VII 51 71
659 Kominíčku můj VII 94 130
660 Kopala studienku VII 7 12
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
661 Kosí Janko VII 38 54
662 Kterak pak já smutná řeknu VII 48 68
663 Letěl holúbek na pole VII 95 132
664 Měla jsem já milovníčka VII 17 24
665 Mládenci, co chcete u mého děvčete VII 28 38
666 Moje panenka na mě se hněvá VII 6 11 II 57 65
667 Muzikanti, muzikanti VII 100 138
668 Na prostried dediny VII 92 128
669 Na tom světě nic stálého VII 60 84
670 Na zeleném doubku VII 90 126
671 Načos' ma, mamičko, vychovala VII 21 29
672 Náš kohoutek kokrhá VII 81 113
673 Nebudu se vdávat VII 73 103
674 Nebyl bych se ženil VII 12 18
675 Nechci, nebudu k vám chodívávat VII 20 28 II 65 75
676 Nic mě tu nermoutí VII 64 90
677 Pod Muráňom v tej doline VII 84 118
678 Podlé luk a podlé pole VII 4 8
679 Polajko, polajko VII 36 50
680 Pověž mi, synečku VII 62 86
681 Poznám, poznám, poznám VII 74 104
682 Přišla je mi včera z rána VII 22 30
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
683 Rostó, rostó konopě za cestó VII 75 107 I 107 139
684 Sadila som bobovníčok VII 69 97
685 Sedaj na vůz VII 52 72
686 Slunéčko zachází VII 32 42
687 Stála je v zahrádce VII 30 40
688 Súsedova céro VII 8 13
689 Sviť, měsíčku, polehoučku VII 43 62 II 88 102
690 Šohajku, duša má VII 65 92
691 Šuhaj som já, šuhaj VII 99 137
692 Tamhle je háječek VII 9 14
693 Ten zdejší pan farář pěkně káže VII 78 110
694 Ty kutské hodziny VII 10 16
695 U Brněnské Boží moke VII 14 21
696 U našeho jezera VII 61 85 II 98 116
697 Už sme všecko zorali VII 89 125
698 Včera mi má milá odkázala VII 46 66
699 Vdávat se mám VII 39 55
700 Vedle našich u sósedó VII 88 124
701 Vesele zpívejte, kohouti VII 71 99
702 Vez mě, koníčku, vez VII 59 83
703 Voře má panenka na stráni VII 23 32
704 Vstávej, má milá VII 34 45
Jan Malát - Český národní poklad F. Sládek - Náš poklad Národní poklad
hudební
Název písně Díl Číslo písně Strana Díl Číslo písně Strana Díl Strana
705 V Šaraticích jeden dům VII 49 69
706 Vzali mě na vojnu VII 91 127
707 Za naším humnem hajíček VII 67 95
708 Zaviau vetrik cez dolinu VII 40 56
709 Zeleňé se zeleňé VII 18 25
146
146 Tabulku zpracovala autorka této práce