Japonsk opevnn v Pacifiku za druh svtov vlky

1. Obecn

Japonsk obrann postaven nebyla budovna ablonovit. Byla stavna tak, aby co mon nejlpe splvala s okolnm ternem a aby plnila taktick poadavky. A na nkolik mlo vjimek stavby pli nevynvaly nad tern. Obvykle 3 5 stop. Obrann stavby mly i velmi nepravideln tvary a asto byly stavny okolo vzrostlch strom. V japonskm manulu pro budovn polnch opevnn se doslova pe, e opevnn nemaj bt slep budovna podle existujcch vzor, ale e se mus co mon nejvce pizpsobit konkrtnm podmnkm. Velitel japonskch sil v Jinm Pacifiku dal svm vojkm nsledujc instrukce pro budovn opevnn: I ta nejmen jednotka me na pedpokldanch smrech neptelskho toku vybudovat siln obrann postaven. Vybudujte sv opevnn tak, aby byla co nejvce odoln proti bombardovn jak nmonm, tak i pozemnm dlostelectvem. Msta pro vybudovn palebnch postaven dlostelectva a jinch zbran mus bt vybudovna tak, aby bylo dosaeno irokch palebnch sektor. Mus bt vybudovna zlon postaven. Velice dleit je vybudovat dostaten poet pozorovatelen. V dungli se postaven buduj tak, aby z nich bylo mono vst palbu do vech smr.

Japonci se dodrovali zsadu, e obrann postaven je nutn neustle zdokonalovat. V prvn fzi se buduj individuln steleck postaven, kter se, v ppad dostatku asu, propoj do ucelenho obrannho postaven. V posledn fzi se buduj oprn body s bunkry a pevnstkami. Pevnstky se budovaly pedevm z kld a zeminy. V japonskch obrannch postavench se nachzely bunkry, kryty, kulometn okopy, zkopy a okopy pro protileteck zbran. Oprn body byly stavny tak, aby z nich mohla bt vedena hust kov palba automatickch zbran. Byly uzpsobeny ke kruhov obran a obvykle velmi dobe zamaskovan. Jednotliv sti postaven byly propojeny zkopy nebo tunely. Blzk obrana bunkr byla obvykle zajitna palbou z blzkch okop, kter na n byly napojeny prleznmi zkopy. V bunkrech bvala dostaten zsoba potravin a munice pro del obranu. V nkterch oblastech byly bunkry stavny v pm linii a ve vzjemnch vzdlenostech cca 5 yard. Z druh linie byla vedena palba do mezer mezi pevnstkami. Budovna byla tak tet linie. Hlavnm stavebnm materilem, kter byl obvykle dobe dostupn, byly kmeny kokosovch palem a jinch, vhodnch, tropickch strom. Pouvala se tak samozejm zemina, psek a pro ely maskovn rzn druhy trvy a jin vegetace. Zdi a oprn konstrukce se obas budovaly ze sud od paliva naplnnch pskem. Ne vechny bunkry mly ve stnch vybudovny stlny. V ranch fzch vstavby opevnn se budovaly spe kryty, kter mly chrnit jejich osdky ped palbou z dl, minomet a ped leteckm bombardovnm.

2. Bunkry

Jako bunkry jsou oznaovny stavby, kter se od pevnstek li rozmry, tvarem a mlm zaloenm v ternu. Ve vtch potech byly objeveny pouze v mstech s vysokou hladinou spodn vody, kde nebylo mon vybudovat dostaten hlubok zkopy. Dle byly stavny ve vcemn otevenm ternu, nap. v kokosovch hjch nebo na okrajch leti. Na obr. 1 je skica typickho japonskho bunkru. Stna se stlnami m v pdoryse tvar oblouku. Vnitn prostory bunkr jsou cca 4 6 stop vysok, 6 10 stop irok a 12 30 stop dlouh. Vt bunkry maj bojov prostor uvnit rozdlen na dv sti blokem zeminy. Kad bunkr m 1 a vce zkch stlen. Stlny je, pi palb z vt vzdlenosti, velmi obtn zashnout. Stlny, kter nebyly zrovna pouvny byly velmi dobe zamaskovny. Na Buna-Gona byly bunkry budovny nsledovn. Nejdve byl vyhlouben okop, dle se z kmen kokosovch palem vybudovala nosn konstrukce. Nsledn byly obloeny stny vkopu a z nkolika vrstev kld, poloench nap okopem, vybudovn strop. Stny se dle zesilovaly ocelovmi plty, sudy naplnnmi pskem, muninmi bednami naplnnmi pskem. K zeslen se pouvaly tak dal vrstvy kld. Vnjek bunkru byl pak pekryt hlnou, pskem, kamenm, kousky kld a kokosovmi oechy. Nsypy byly oszeny rychle rostouc vegetac. Vstupy do bunkr byly eeny nkolika zpsoby. Do nkterch se vstupovalo pmo ze zkopu, do jinch zase vedly tunely. A na nkolik mlo vjimek byly vechny otvory chrnny tak, aby grant explodujc v nich, nezranil osdku bunkru (obr. 7). V nkolika mlo ppadech byly v bunkrech osazeny tak doprovodn zbran, jako napklad protitankov kanny. Tyto bunkry byly charakteristick velkmi stlnovmi otvory.

3. Pevnstky

Pevnstky byly vtinou vybudovny pmo na nebo v tsn blzkosti podzemnch kryt. U nkolika objevench pevnstek byly zjitna ptomnost dvou mstnost. Jedna byla steleck a druh slouila jako odpoinkov kryt a ke skladovn zsob. Na obr. 2 je snmek typick pevnstky. Za povimnut stoj mal stlna s pomrn irokm palebnm vjem (dky seznut jejich okraj). Dalm zajmavm detailem jsou ocelov skoby, kter zpevuj konstrukci pevnstky. Dle obr. 3 je mon si udlat pedstavu o tom, jak vypadal interir pevnstky nebo krytu.

Obr. 1: Typick japonsk bunkr

Obr. 2: Pohled na stlnu japonsk pevnstky (Betio)

Obr. 3: Interir japonsk pevnstky nebo krytu

a) Buna

Pro pevnstky vybudovan na ostrov Buna bylo typick: Pevnstky se budovaly ped lini zkop tak, aby nebrnily stelb z puek a automatickch zbran. Jejich stny byly tvoeny sudy naplnnmi pskem. Ped sudy byly do vky 3 5 stop navreny kldy tak, aby nezakrvaly stlnov otvory. Stavba byla pekryta drny a zamaskovna vtvemi, kovinami tak, aby co nejlpe splvala s okolnm ternem. Na obr. 4 je snmek typick kulometn pevnstky.

Obr. 4: Kulometn pevnstka (Buna, Nov Guinea)

b) Nov Georgie

V tto oblasti bylo nalezeno velk mnostv dvoupatrovch pevnstek. Pi tkm bombardovn se jejich osdka ukrvala ve spodnm pate, do kterho se vstupovalo prlezem z hornho patra. Pevnstky byly rozmstny tak, e si mohly poskytovat palebnou podporu. Vechny byly velmi dobe zamaskovan. V tchto pevnstkch byly vtinou osazeny tk zbran. Po stranch pevnstky byla vybudovna, dobe zamaskovan, palebn postaven lehkch kulomet. S tlem pevnstky byla postaven spojena spojovacm zkopem. Hodn pevnstek bylo zesleno bloky korlu. Ten je toti odolnj ne bn skla (obr. 5). Dalm typickm stavebnm materilem byly kmeny kokosovch palem, zemina a jin vhodn materil, kter byl po ruce. Strop velkho potu pevnstek byl tvoen a tymi vrstvami kld. Strop byl pokryt zeminou a korlem. trbiny v nsypech byly oszeny rznou vegetac, aby pevnstky splvaly s okolnm ternem.

Obr. 5: Kulometn pevnstka (Nov Georgie)

c) Betio

Hlavn obrann linie na ostrov Betio byla tvoena pevnstkami, zkopy a rznmi typy okop, vetn steleckch okop pro jednotlivce. Pedn okraj linie se nachzel ve vzdlenosti cca 100 yard od hranice plivu. Hlavnm stavebnm materilem byl elezobeton (stny nkterch bunkr byly a 16 palc siln), kmeny kokosovch palem a psek. Na plch byly nalezeny tak ocelov pevnstky ve tvaru estibokho komolho jehlanu (obr. 6). Tyto pevnstky mly bt oividn zesleny betonem. U dvou z nich se tak dokonce stalo. Tyto stavby nebyly pli dobe zamaskovny a bhem ostelovn byly znan pokozeny. Vtina z nich toti postrdala ochrannou vrstvu z pytl naplnnch pskem nebo kmen kokosovch palem. Prefabrikovan estibok pevnstky mly slouit jako velitelsk stanovit a pozorovatelny. Mly dvojit stny mezi ktermi byla vrstva psku nebo jinho materilu. Vtina dl, kter slouila k ostelovn pl byla umstna v kasematch nebo pevnstkch. Velk st z nich byla vybudovna ze elezobetonu. Po ostrov byly rzn roztroueny odoln kryty, ve kterch se skladovala munice a zsoby potravin.

d) Barma

Pevnstky nalezen v pralesch Barmy byly velice podobn tm, kter byly stavny v Jinm Pacifiku. Jedna z pevnstek byla popsna jako zhruba kruhov pahorek o prmru cca 25 stop a vce 5 stop. Do vchodu, situovanho v tlu, stil prlezn zkop. Nzko nad okolnm ternem se nachzela stlna o ce 6 stop a hloubce men ne 1 stopa.

Obr. 6: Ocelov pevnstka (Betio)

4. kryty

a) Popis na zklad ternnho przkumu

Obecn se daj kryty rozdlit na lehk a tk. Lehk kryt ml vtinou podobu o nco vtho steleckho okopu, kter byl pekryt kldami, zeminou a jinm vhodnm, mstn dostupnm, materilem. Lehk kryty byly vtinou velmi dobe zamaskovny a jejich osdku tvoili 3 4 mui. Na obr. 7 je snmek odolnjho krytu vybudovanho v blzkosti ple. Vchod je chrnn ped vhozenm runho grantu. Odolnost krytu je srovnateln s kulometnmi pevnstkami. Jeho osdku tvoilo 6 15 mu. Na obr. 8 je snmek krytu, vybudovanho na ostrov Betio, kter slouil jako stanice prvn pomoci. Japonsk kryty budovny pedevm jako povrchov nebo podpovrchov (obr. 9 a 10). kryty nalezen na ostrov Makin byly cca 20 stop dlouh a mly rznou ku. Strop byl tvoen dvma nebo temi vrstvami kld o prmru 10 15 palc. Kldy byly navc jet pekryty vrstvou zeminy o sle 8 10 stop. kryty mly pouze jeden, velice zk, vchod.

Obr. 7: kryt vybudovan v blzkosti ple

Obr. 8: kryt slouc jako stanice prvn pomoci (Betio)

Obr. 9: Japonsk povrchov kryt (Betio)

Obr. 10: Japonsk povrchov kryt (Betio)

b) Porovnn s koistnmi japonskmi podklady

V tomto oddle jsou zaazeny pokyny pro budovn kryt, kter byly uvedeny v japonskm enijnm manulu. Po prostudovn japonskch podklad se d ct, e v obecn rovin byly hlavn zsady pro budovn kryt dodrovny.

Zkladn pravidla kryty se buduj za elem ochrany iv sly, zbran a zsob. Konstrukn een kryt zvis na tom, k jakmu elu maj slouit. V zvislosti na dostatku asu a materilu mohou bt kryty ji od zatku budovny jako odolnj. Zesilovn kryt lze provdt tak dodaten. Klasick stavebn materily jsou vtinou obtn dostupn. Je proto nutn, aby byl v co mon nejvt me vyuit materil z mstnch zdroj. Ped stlnami se hloub mal pkopy, kter slou k pohlcovn zeminy vyvren vbuchy. Pedchz se tak zablokovn stlny. Stlna se tak obkld pikrvkami, pltnem apod., aby se snil hluk vznikajc pi stelb.

Nosn konstrukce Kldy, kter tvo strop krytu se svazuj drtem. Spoje mus bt pevn. Mezery mezi kldami je teba ucpat, aby jimi do krytu nepropadvala zemina a psek. Odolnost stropu se zvyuje dalmi vrstvami rznho materilu. Strop lze zeslit kamenm, kldami nebo ocelovm plechem. Ve se pot pekryje tenkou vrstvou zeminy nebo psku. Stropy se obvykle zesiluj dvma a vce vrstvami. Zesilujc vrstvy se obvykle prokldaj vrstvou zeminy. Kvli zven odolnosti proti tlakov vln by mly bt bon stny kryt obsypny. Zeslen lze provst tak naskldnm nkolik vrstev kld podl tch stn, kter jsou nejvce ohroeny neptelskou palbou. Podobn se zesiluj tak ty sti stropu, kter jsou vystaveny neptelsk palb. Vdy vak mus bt tak adekvtn zeslena pilehl stna. Vchod je teba dobe zamaskovat a vybudovat jej dostaten odoln. Vchody mn odolnch kryt se chrn prkny o minimln sle 2 palce. Ped vchodem se tak stav barikda z pytl naplnnch pskem, kter sniuje inek tlakov vlny vbuchu. Vt stavby maj mt minimln 2 vchody. Minimln vzdlenost mezi nimi je 6 stop. Neme se tak stt, e by oba vchody byly najednou znieny exploz jedn bomby nebo dlosteleckho grantu. Vchody, kter maj podobu tunelu, mus mt dostaten siln nakryt. Vstupn achty do tunel je nutno dobe zamaskovat. Nosn konstrukce mus bt dostaten tuh. Kldy se spojuj pomoc skob, hebk, roub nebo pomoc klasickch tesaskch spoj. Vkopy pro leh typy kryt se hloub souasn se spojovacm zkopem. Postup vstavby se li podle typu krytu a jeho poadovan odolnosti. V ppad lehkch kryt se postupuje tak, e do vkopu se nejprve osad sloupky, pot se oblo stny a nakonec se rozmst nosnky. Nosnky maj pes obrys krytu pesahovat alespo o 1 stopu. Nosn konstrukce se s kldami, kter tvo strop mus svzat drtem apod. Po dokonen stropu se kryt zahrne zeminou. Ped zahrnutm se ke stlnm pipevn stlnov nstavby. Pokud nen k dispozici potebn materil, ale na mst vstavby je vhodn podlo, buduj se jeskynn kryty a palebn postaven. Aby pi stelb nedochzelo ke zven prachu, rozlo se ped stlny vlhk tkanina, rohoe apod. Zazen slouc k zen dlosteleck palby a k vpotm se umsuj do samostatnch kryt. Palbu na postupujcho neptele mus bt mono vst i za zhoren viditelnosti (v noci, za mlhy apod.). Zejmna u kulometnch pevnstek je teba dbt na to, aby bylo zajitno dostaten vtrn. Pi del stelb se uvoluje velk mnostv oxidu uhelnatho. Dezinfekce po proniknut plyn dovnit kryt se provd chloridem vpenatm (emulze, aerosol).

kryty, kter se nachzej hluboko pod zem se vtraj pomoc vtracch achet. Do kryt je tak mono nainstalovat ventiltory. V interirech se v zvsy naputn chloridem vpenatm. Je teba tak pedchzet akumulaci oxidu uhelnatho. Skladovanou munici je teba chrnit ped vlhkost. Pchotn a dlosteleck munice se skladuje v bednch. Mnostv uskladnn munice je zvisl na typu a velikosti krytu. Vzdlenost mezi jednotlivmi bednami mus bt minimln 5 yard.

5. Pemna budov na palebn postaven

Takovto postaven byla nachzena v Jinm a Centrlnm Pacifiku. Na Nov Guineji byly takto upravovny typick rkosov domy. Domy jsou zde stavny na klech, take jejich podlaha se nachz nkolik stop nad rovn okolnho ternu. Japonci podlahy dom zeslily vrstvou kld a zeminy. Po obvodu domu vyhloubili zkopy, kter byly shora kryty zeslenou podlahou. Kolem domu pak postavili stny z kld a drn. Mezi podlahou a hornm okrajem stny vznikla mezera o vce cca 9 palc. Ta pak plnila funkci stlny. Dm tak byl uzpsoben ke kruhov obran.

6. Steleck postaven, okopy a zkopy

Stalo se pravidlem, e pokud byli japonci pibiti k zemi palbou, by i na velmi krtkou dobu, zaali se okamit zakopvat. Japonci velmi asto pouvali okopy pro jednotlivce. Spousta z nich slouila k ochran bunkr, kryt a dlosteleckch postaven. Do stn spojovacch zkop byly asto hloubeny mal kryty pro jednotlivce. Pedsunut pozice v Barm byly tvoeny etzcem okop pro jednotlivce, kter od sebe byly vzdleny 20 stop. asto byly nachzeny tak okopy pro dva mue. Okopy byly propojeny spojovacmi zkopy. Ped postavenmi byla stavna pekka z ostnatho drtu. Jako jednoduch poplan zazen slouily plechovky spojen s kloptacm drtem. Umsovaly se ve vzjemnch rozestupech 5 stop a byly pedsunuty ped pekku z ostnatho drtu. Okopy pro jednotlivce byly vtinou 3 stopy hlubok. Byly kruhov a jejich prmr byl zhruba 3 stopy. Vykopan zemina byla navrena okolo. Okop pro dva mue byl tak 3 stopy hlubok a ml ovln pdorys. Ve svaitm ternu se vykopan zemina ukldala dopedu, aby vznikla dostaten siln pedprse. Spojovac zkopy (prlezn) byly zhruba 2 stopy hlubok a 1,5 stopy irok. Kulometn okopy mly v pdorysu tvar oblouku. Z vykopan zeminy se navrila cca 6 palc vysok pedprse. Stelit se nachzela ve stejn vkov rovni jako okoln tern. V pralesch Barmy se steleck a kulometn postaven asto budovala ve svazch kopc. V jejich tlu se nachzel mal kryt (obr. 11). Podle hlen z boji v Jinm Pacifiku byla japonsk tboit obklopena rznmi typy standardnch steleckch postaven. Nkter z nich byla opatena nakrytm. Jednotliv steleck postaven byla spojena prleznmi zkopy.

Obr. 11: Steleck postaven s krytem vybudovan ve svahu (Barma)

7. Palebn postaven protiletadlovch zbran

a) Obecn

Vojent pozorovatel potvrdili, e japonsk protiletadlov postaven v Jinm Pacifiku byla budovna excelentn. V uzlech protiletadlov obrany byly soustedny jak tk, tak lehk zbran. Na obr. 12 je schma typick protiletadlov baterie. Na obrzku nejsou zakreslena maskovac opaten. Za zmnku stoj, e na jednom mst se nachz postaven tkch a stednch dl a protiletadlovch kulomet. Velitelsk stanovit je situovno uvnit plkruhu tvoenho postavenmi pro tk dla.

b) alamounovy ostrovy

Japonsk baterie stednch a tkch protiletadlovch dl byly budovny dle t zkladnch schmat. Dla byla rozmstna v oblouku, trojhelnku nebo obecnm tyhelnku. V obloukov baterie bylo rozmstno 3 10 dl. Polomr plkruhu byl pmo mrn potu zbran. Baterie byly asto doplnny nkolika postavenmi pro lehk protiletadlov zbran. Velitelsk stanovit bylo vybudovno v tlu baterie, zhruba uprosted ttivy plkruhu. kryty pro obsluhy dl a munici byly obvykle rozmstny na okrajch ploch, kter byly pro baterie vykceny. Trojhelnkov baterie byla tvoena temi dlosteleckmi postavenmi. Velitelsk stanovit se nachzelo zhruba uprosted. V tyhelnkov baterii byla osazena 4 dla. Velitelsk stanovit se opt nachzelo uprosted baterie. kryty se rozmsovaly stejn jako u obloukovch bateri. Okopy byly vtinou kruhov a nemly vchody. U nkterch okop byly vybudovny chrnn vchody. U jinch zase vchody nebyly chrnny vbec. Prmr okop se pohyboval mezi 12 a 33 stopami. Vtina z nich byla mrn zaputna do zem. U Port Vila (Vanuatu) byl objeven nov typ dlosteleckho postaven. Do okopu vedla, skrz kryt, rampa. Kolem kruhovho nspu byl vybudovn jet jeden (obr. 12).

Obr. 12: Palebn postaven u Port Vila (Vanuatu). Vnj val nebyl dokonen.

Na zklad rozboru leteckch snmk bylo zjitno, e okopy pro tk automatick zbran byly budovny podle jednoho vzoru a mly prmr 10 12 stop a hloubku 5 6 stop. Stny okop byly obvykle zesleny kmeny kokosovch palem nebo, pokud byly okopy vyhloubeny v korlu, byly obloeny jeho lomky a pytli s pskem. Ve bylo vten zamaskovno. Zemn nsypy byly nkdy maskovny pomoc drn. Pro vechna japonsk protiletadlov postaven bylo typick: jeden nebo dva kryty zabudovan do stn okopu. Jeden slouil k uskladnn munice a druh k ukryt obsluhy zbran nebo zsob. kryty obsluh byly vtinou podzemn a byly budovny nedaleko od okop. Vchodn od Lambeti byl nalezen kruhov okop spojen s bluditm podzemnch kryt a jinch prostor. Do podzem bylo mono vstoupit nkolika achtami o prmru piblin 3 stopy. V nkolika ppadech byly achty vybaveny ebky. Na Gurasi byly nalezeny nov typy palebnch postaven. Jednalo se o relativn zk okopy vybudovan v korlu, napojen na betonov bunkr.

8. Pekky

a) Obecn

Informace uveden v tto sekci jsou erpny z rznch japonskch manul. ten se zde seznm s rznmi typy pekek, se ktermi se me setkat v budoucch bojovch operacch. Japonci pouvaj pekky k znesnadnn postupu neptele, k nien a zpomalen jeho jednotek a tak jako preventivn opaten proti pekvapivm tokm. Nejbnj jsou pekky z ostnatho drtu, penosn pekky, miny, zseky, protitankov pkopy a jmy. Dalm typem jsou pekky slouc k oddlen pchoty doprovzejc obrnn vozidla.

b) Drtn pekky

Na obr. 13 je pekka z ostnatho a hladkho drtu, kter je pipevnn ke devnm klm. Krom spodn, horizontln, sti pekky nen drt napnut. Pekka se nkdy zesiluje spojenm horizontlnch drt. Na obr. 14 je vyobrazena pekka nalezen na ostrov Betio. Opt je zde pouit jak hladk, tak i ostnat drt. V pekce byly obas vynechny prchody, kter se zatarasovaly penosnmi pekkami. K upevnn drtu se obas pouvaly tak ocelov kotevn kolky s oky (tzv. prase ocsky). Vstavba pekky se tak znan urychlila. Eliminovn je tak hluk doprovzejc zatloukn devnch kl. Na Nov Georgii pouili japonci msto ostnatho drtu k vybudovn pekek pichlav lahouny popnavch rostlin. Schma prchod v drtnch pekkch je uvedeno na obr. 15.

Obr. 13: Drtn pekka na devnch klech

Obr. 14: Drtn pekka pouvan na ostrov Betio

Obr. 15: Dva typy prchod v drtnch pekkch

c) Penosn pekky

Japonci povauj penosn pekky za nepli efektivn, ale pozitivn hodnot jejich jednoduch transport, rozmstn a maskovn. Podle japonskch manul se mly tyto pekky pouvat v mstech, kde jejich ptomnost neptel nepedpokld, dle k uzavrn prchod v drtnch pekkch a tam, kde se velmi obtn zatloukaj pekkov kolky (nap. ve skalnatm nebo zamrzlm ternu). Rozmry japonskch penosnch pekek jsou rznorod. Byly ureny taktickmi poadavky a pepravnmi monostmi. Ke zven efektivity se maj pekky, dle japonskch pramen, rozmsovat tak na sebe, nebo se na koncch spojovat kolky, drtem apod. Jeden typ penosn pekky je vyobrazen na obr. 16. K vrob pekky byl pouit hladk (dvou rznch prmr) i ostnat drt.

Obr. 16: Penosn pekka z hladkho a ostnatho drtu

Frsk k, jeho schma je na obr. 17, je obvykle 10 stop dlouh a 4 stopy vysok. K usnadnn transportu je japonci nkdy vyrbly jako rokldateln.

Obr. 17: Frsk k

Dalm typem pekky je roztahovateln drtn vlec. Jeho prmr se pohybuje mezi 3 4 stopami. Pekka se na msto pouit pepravuje ve sloenm stavu. Po roztaen se kotv k zemi.

Obr. 18: Drtn vlec (a, b vroba pekky, c instalace pekky)

d) Dal typy pekek

Japonci doli k zvru, e stromov zseky lze snadno zniit. V hust zalesnnch oblastech je vak pouvaj velmi asto. Podle japonskch manul se k vybudovn zsek hod nejlpe stromy s velkm potem vtv a irokmi listy nebo bambus. Rovn a siln vtve jsou seznuty do pice a umstny proti smru pedpokldanho neptelskho postupu. Japonci pekku zesiluj tak, e vtve, kter se navzjem dotkaj jet svou hladkm drtem. Stromy jsou nkdy tak kceny tak, e ve vce 2 3 stopy zstanou sten spojeny s kmenem. Vtve jsou upraveny tak, jak bylo popsno ve.

Obr. 19: Schma stromovho zseku

Vlcov pekka z ostnatho drtu je tvoena pti prstenci spojenmi esti drty. Horizontln drty jsou dle propleteny ostnatm drtem. Pekka z ostnatho drtu napnut v rmech se buduje dle obr. 20. Pro usnadnn transportu lze pekku poskldat.

Obr. 20: Pekka z ostnatho drtu na rmech

Japonci pouvaj nkolik typ drtnch, tzv. kloptacch, pekek. Prvn typ m podobu prstenc o prmru 1 2 stopy (obr. 24a). Druh typ je tvoen oblouky drtu. Vrchol oblouku se nachz ve vce nco mlo pes jednu stopu nad rovn ternu. Konce oblouk jsou pipevnny ke kolkm (obr. 24b). Posledn typ pekky je tvoen smykami drtu. Japonci ji buduj jak z hladkho, tak z ostnatho drtu. Drt je ukotven pomoc kolk. Smyky maj rznou velikost. Vrcholy smyek se nachz cca 10 palc nad povrchem ternu. Pekky mohou bt tvoena tak drtem, lany nebo popnavmi rostlinami napnutmi mezi kmeny strom.

e) Protitankov pekky

Podle japonskch pramen maj bt typy protitankovch pekek voleny dle ternu, typ neptelskch tank a dalch okolnost. Protitankov pkopy slouc k zastaven postupu stednch tank maj obvykle ku 10 a vce stop (v rovni ternu). Hloubka pkop bv 6 a vce stop. Stny pkop se buduj co mon nejstrmj. Pkopy, kter maj postup stednch tank pouze zpomalit maj zhruba polovin rozmry. Protitankov stupn se podle japonskch manul buduj s vhodou pedevm ve svaitm ternu. Jejich efektivita je tm vt, m strmj je svah.

f) Miny

Dle japonskch manul se s minami snadno manipuluje a mohou bt rychle rozmstny na poadovan msta. Jejich nevhoda spov v tom, e mohou bt pedasn pivedeny k vbuchu nsledkem neptelskho leteckho a dlosteleckho bombardovn. Je tedy velmi dleit minov pole dobe zamaskovat. Vzdlenost mezi minami se vol dle taktick situace, typu min a charakteru ternu. Obecn se vak rozmsuj achovnicovit. Ukldaj se do takov hloubky, aby bylo zajitno dostaten maskovn.

g) Pekky slouc k oddlen tank od pchoty

Tento typ pekek se dle japonskch podklad buduje velice snadno a tak nen obtn jej zamaskovat. Tyto pekky se buduj v tch ppadech, kdy, z njakho dvodu, nen mon postavit protitankov pekky. Osdky tank bvaj frustrovny, kdy pijdou o ochranu, kterou jim poskytuje doprovodn pchota. K tomuto elu se nejastji pouvaj kloptac pekky a spirly z ostnatho drtu. Pekky se rozmsuj tak, aby bylo mon je postelovat z postaven obrnce. Pi pejezdu tanku jsou spirlov pekky stlaeny. Po pejet tanku se pekky vrac do pvodn polohy.

h) Dal typy pekek

Mezi dal pekky zmiovan v japonskch materilech pat:

- Jmy - Pokcen stromy - Devn kly Kly, o prmru cca 1 stopa a dlce cca 9 stop, zaputn do zem dok nkdy zpomalit postup tank. V ternu se rozmsuj nepravideln. Kly vyuhuj cca 3 stopy nad povrch ternu.

Pouit prameny a literatura: Intelligence bulletin, Vol. II, No. 6, January 1944, Military intelligence division Autor: Ing. Vladimr Polek E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz