Jde o nás, jde o Evropu!

Jde o ns, jde o Evropu!Cesta k demokratickmu evropskmu obanstv

Aliance Evropskho roku oban (EYCA) 1

vod 2

Aktivn evropsk obanstv jakospoleensk projekt 41.1. Budovn Evropy zaloen na solidarit 61.2. Budovn Evropy rovnch pleitost pro vechny obany 71.3. Budovn Evropy pln zapojujc obany do procesu rozhodovn 8

Oteven a inkluzivn evropsk demokracie 102.1. Zaruen zalenn a rovnosti v Evrop 122.2. Zaruen volnho pohybu a spravedliv mobility pro vechny obany 132.3. Zaruen obanskch a politickch prv a ast vech 15

Jedna evropsk demokracie,ti evropsk pile 163.1. Demokratick pil #1: vzdlan a informovan oban 183.2. Demokratick pil #2: oteven a vstcn instituce 193.3. Demokratick pil #3: siln a uznvan organizovan

obansk spolenost 20

Zdroje 22

Obsah

O naich doporuench

x Tato doporuen vyplynula ze spolen prce bhem Evropskhoroku oban 2013, na kter se podlelo vice ne 100 zstupc 80vnitrosttnch i evropskch organizac obansk spolenosti z 27stt.

x Doporuen maj bt dostupn obanm, organizovanm i ne-zorganizovanm, a vyuvna jako nstroj pro prosazovn zjm,zejmna bhem kampan ped volbami do Evropskho parlamentuv roce 2014.

x Jsou navrena tak, aby byla konkrtn, jasn a pstupn, a protobyla tak peloena do nkolika jazyk. Denice a odkazy na kl-ov legislativn dokumenty, na kter odkazuje tento text, se na-chzej na konci tto publikace.

x Doporuen jsou uspodna jako sdlen, kter nejdve stanovpriority a doporuen pro AKTIVN EVROPSK OBANSTV JAKO SPO-LEENSKHO PROJEKTU (kapitola 1), a pak se zamuje na dv speci-ck etapy na cest k tto vizi Evropy: dosaen OTEVEN AINKLUZIVN EVROPSK DEMOKRACIE (kapitola 2) a zajitn JEDNEVROPSK DEMOKRACIE a T DEMOKRATICKCH PIL (kapitola 3).

Kad kapitola m ti sti, kter odpovdaj hlavnmu smovnnaich doporuen. Jednotliv kapitoly i vechny jejich sti jsouuvedeny do kontextu krtkm zdvodnnm a obsahuj hlavn pri-ority (v textu zvraznn) a vlastn doporuen.

x Doporuen jsou urena: institucm EU zabvajcm se ppravou politik a jejich zavdnm,

zejmna:- legislativnm orgnm EU: Evropsk rad, Evropskmu parlamentu

a Evropsk komisi;- konzultativnm orgnm EU: Evropskmu hospodskmu a socil-

nmu vboru a Vboru region.

lenskm sttm EU (vldm, parlamentm, mstnm admapod.)

dalm zainteresovanm subjektm (organizacm obansk spole-nosti a obanm, mdim, politickm stranm apod.)

Orgny, kterm jsou doporuen urena, jsou v textu zvraznny.

x Tato doporuen lze tak vyhledat, podpoit, sthnout a sdletonline:

ey2013-alliance.eu/itsabouteuropeitsaboutus/

CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV | 1

Aliance Evropskho roku oban (EYCA) je oteven sorganizac obansk spolenosti psobcch na evropsk inrodn rovni, kter se chtj v kontextu Evropskho rokuoban 2013 podlet na prosazovn aktivnho obanstvjako zkladnho prvku evropsk integrace.

Se zmrem podporovat a it porozumn pojmu aktiv-nho obanstv vytvoily vznamn evropsk organizaceobansk spolenosti a jejich st v roce 2011 Alianci orga-nizac obansk spolenosti, jej principy jsou zakotvenyv Manifestu, pijatm na jae roku 2012. Prvnm zklad-nm spchem Aliance bylo zmobilizovn sv storganizac pro peklad Manifestu do 23 evropskch jazyka do anglickho Braillova psma, dky emu dolo k zp-stupnn informac co nejvtmu okruhu lid.

V prbhu roku se pipojila irok kla evropskch st,platforem a organizac, v souasn dob m Aliance 62evropskch len, zastupujcch vce ne 4000 jednotli-vch organizac v 50 evropskch sttech a psobcch vrznch sfrch, napklad v oblasti vzdlvn, kultury,ochrany zdrav nebo prce s mlde. EYCA je aktivn vlenskch sttech EU tak dky 19 nrodnm aliancm a 3iniciativm nrodnch alianc, do kterch jsou zapojenyorganizace obansk spolenosti s celosttn nebo mstnpsobnost, aby po cel Evropsk rok oban propagovalyaktivn evropsk obanstv. EYCA tak navzala kontakty sorganizacemi v 6 dalch evropskch sttech.

Tento Evropsk rok m nejni rozpoet, jak byl kdy jak-mukoliv Evropskmu roku pidlen, EYCA zskala pro sv ak-tivity na celoevropsk rovni uritou limitovanou nannpodporu od Evropsk komise (G pro komunikaci), zatmconrodn aliance funguj prakticky vlun na dobrovolnbzi.

SILNJ ZAPOJEN PROSTEDNICTVM -INFORMOVN OBAN A ZVYOVNM -POVDOM O AKTIVNM OBANSTV -

Na mstn, nrodn, i evropsk rovni probhaj diskuse,konaj se konference, prezentace, semine, vstavy a dalakce za elem zven povdom oban o jejich prvecha zpsobech, jakmi se mohou zapojit do procesu rozhodo-vn v EU prostednictvm lenskch organizac a vpartnerstv s dalmi subjekty zapojenmi do Evropskhoroku oban. Tyto akce a diskuse o obanstv jsou tak pod-ncovny online, kde probhaj na webovch strnkch EYCA(www.ey2013-alliance.eu) a v socilnch mdich (Face-book, Twitter, Youtube a Flickr: EYCA2013).

V prbhu Evropskho roku oban jsme se tak pokusilizachytit polaroidem vizi aktivnho (evropskho) oban-stv, kterou maj evropt oban. Vsledn sbrka foto-gra bude vystavena (fyzicky i online) pod nzvem [Workin Progress] What does active European citizenshipmean to you? (www.polaroidproject.eu), co naznauje,

e tento projekt nebude nikdy konenm dlem, protoepodobn jako demokracie i aktivn obanstv je proces,kter nelze nikdy pln uzavt.

BUDOVN POLITICK AGENDY PRO -OBANSTV EU -

Prosazujeme mylenku, aby se obanstv stalo prezovmtmatem zahrnutm do vech evropskch politik a jednouz klovch priorit ve vech oblastech psoben Unie,umoujc pokrok smrem k Evropsk unii skutenvstcn k obanm a neomezujc se pouze na ekonomiku..Obanstv EU by se podle ns nemlo omezovat pouze napstup zaloen na prvech jednotlivce, ale mlo by mt isiln rozmr zaloen na hodnotch, kter pispj k pro-hlouben pocitu, e jsme soust spolen Evropsk unie.

V prbhu roku se lenov EYCA schzeli v rmci techpracovnch skupin: participace oban a obansk dialog;ekonomick, sociln a politick prva jako souvisl celek;inkluzvn evropsk obanstv pro vechny obyvatele, aspolen diskutovali o zkladnch tmatech souvisejcchs aktivnm obanstvm v Evrop.

Podrobn nvrhy vypracovan vemi pracovnmi skupi-nami jsou dostupn na naich webovch strnkch a jsoutak zahrnuty do tohoto dokumentu.

edest dva evropskch st sdruujcch asociace anevldn organizace, oprajc se o celonrodn koalice,spojilo sv sly a vytvoilo Alianci Evropskho roku oban2013 (EYCA) s clem zapojit obanskou spolenost* doirok diskuse o dnenm smyslu evropskho obanstv,identikovat koly, ped ktermi obansk spolenost stoja nachzet een.

Jednm z hlavnch cl tto irok nadnrodn a multisek-torov st je zajistit, aby aktivn obanstv* bylo chpnojako stl tma jdouc nap evropskmi veejnmi poli-tikami. Po procesu diskus a konzultac, kter probhalycel rok, pedkld EYCA v tomto dokumentu sv klovnvrhy na poslen a zkvalitnn aktivnho obanstv v Ev-rop.

Koncepce obanstv Evropsk unie, zaveden Maastricht-skou smlouvou v roce 1992, pidala politick rozmr pri-mrn ekonomickmu charakteru Evropskho spoleenstv.Podle Listiny zkladnch prv Evropsk unie, EU do stedusv innosti stav jednotlivce tm, e zavd obanstv EU

a vytv prostor bezpenosti, svobody a prva. Tyto prin-cipy byly dle posleny ustanovenmi Smlouvy o fungo-vn Evropsk unie (SFEU)*, zejmna lnky 2, 3, 6, 9, 10a 11, jejich zmrem je poslen lohy organizovan ob-ansk spolenosti.

Navzdory tomu, e ho smlouvy ociln uznvaj, nachzse obanstv EU v souasn dob v krizi. Rozhodovacorgny a zvolen zstupci by nemli podceovat celkovrozarovn z projektu evropsk integrace. Na rozennespokojenosti stle systematitji stav populistick sly,kter vyvolvaj nacionalistick a xenofobn postoje, abyoslabily monost sdlen budoucnosti zaloen na demo-kratickch a progresivnch hodnotch. Jde o velmi mnoho,piem instituce Evropsk unie mus prokzat, e jsouschopny obnovit solidaritu a poskytnout obanm* rmecpro lep spoluit. Aby bylo mon znovu nabrat obrtkyna cest k vt integraci a usilovn o mr, bude podlenzoru EYCA een tchto kol a zvrcen souasnhotrendu vyadovat velk zmny zpsobu, jakm vznikaj ajsou realizovny evropsk politiky.

Akoliv jsou nvrhy EYCA siln poznamenny souasnouekonomickou, sociln a politickou kriz, opodstatuj pe-devm politickou vizi spolenosti a Evropy, ve kter chtjlenov EYCA t, tj. Evropy oteven a participativn. Vsouasnm kontextu posilovn obanstv jsou i odpovdna zkladn otzku Jak (opt) vybudovat solidaritu tak,aby Evropan nabyli zpt vru ve spolenou evropskou bu-doucnost?

Clem tchto nvrh je oivit projekt evropk integracetm, e oban, solidarita, rovnost, spravedlnost a vize sevrt tam, kde maj bt: v srdci Evropy. Znamen to posunod pevldajcho pstupu k obanm jako individulnmspotebitelm, k pstupu obanskmu, kter respektujeindividuln aspirace a zrove bere ohled na kolektivnpoteby spolen budoucnosti.

Uskutenn takovho modelu vyaduje zsadn posun odEvropy povaovan za pedevm ekonomick projekt kEvrop, kter obnovuje a prosazuje hodnoty solidarity arovnosti stt a oban Evropy. Pouze zdrazovnmtchto zkladnch tez lze zajistit legitimitu projektu ev-ropsk integrace, dvru a naden pro Evropu a vraz-nj pokrok v procesu integrace.

vod 1 Aktivnevropsk obanstvjako spoleenskprojekt

2 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV

Vizi EYCA pro Evropu nelze uskutenit, pokud tu nebudesnaha rezolutn vyeit petrvvajc nerovnost a diskri-minaci, s kterou se mus potkat mnoz zraniteln, mar-ginalizovan a vylouen oban.*

Nezbytnm pedpokladem pro sociln inkluzi a obanstvje nedlitelnost prv. Zvltn pozornost by proto mla btvnovna tomu, aby dn oban ijc v Evropsk uniinebyl vylouen ze spolenosti, nebo mu hrozilo vylouenze sponosti, nebo byl diskriminovn z dvodu nedosta-tenho respektovn jeho socilnch a ekonomickchprv. V jdru evropskho socilnho modelu je pe aochrana vech, zejmna zranitelnjch len spolenosti.EYCA sdl nzor, e je mon, aby si oban byli vdomisv vzjemn odpovdnosti pouze v takov spolenosti,kter umouje efektivn a univerzln pstup k prvm.

V dobch krize by mly vce ne kdykoliv jindy instituceEU upt svou pozornost na zajitn zkladnch prv, jakojsou ochrana volnho pohybu, politick prva, neboochrana pstupu zranitelnch, marginalizovanch a vy-louench skupin oban ke spravedlnosti.

Krom tchto zkladnch otzek je teba, aby pro zajitnivouc evropsk demokracie, schopn naplovat jejsmysl, optimln fungovaly vechny pile demokracie. Jeteba zajistit nezvislost vzdlvn a mdi, zrove vakposilovat jejich evropsk rozmr. V rmci danm univer-zlnmi hodnotami zakotvenmi v mezinrodnch smlou-vch mus instituce Evropsk unie zajistit, aby pijatrozhodnut byla v souladu s potebami oban a jejich na-djemi, i s viz spolenosti. Zejmna v dobch krize jeteba poslit organizovanou obanskou spolenosti hjclidsk prva a obecn prospch konstruktivnmi a kolek-tivnmi eenmi ze sv zsadn pozice obhjce a hybnsly zmn.

Hlavn tma evropskho obanstv se vrac k tomu, jakbyla Evropsk unie vybudovna. Jestlie si instituce Ev-ropsk unie skuten pej sociln a politickou Evropu,pak je teba poskytnout obanstv Unie vem lidem, ktena jejm zem ij, vetn sttnch pslunk tetchstt, kte se v Evrop trvale usad.

Takov vnitn posun by poslil lohu Evropsk unie i namezinrodn rovni a vyslal pozitivn zprvu o otevenostia spoluprci tetm, zejmna sousednm, zemm a jejichobanm.

Toto je vize EYCA pro poslen obanstv v Evrop. Navechny zainteresovan subjekty nalhme, aby uinilyokamit kroky a zajistily, aby tato doporuen byla vysly-ena a bylo k nim pihldnuto, zejmna v debatch sou-visejcch s blcmi se volbami do Evropskho parlamentu.V Evrop lze v otzce obanstv doshnout pokroku pouzetehdy, budou-li evropsk i nrodn instituce vstcnmipartnery dialogu tak, aby se naplnila oekvn, kter bylav rmci Evropskho roku oban projevena obany sa-motnmi.

2 Za otevenoua inkluzvnevropskoudemokracii 3 Jedna evropskdemokracie,ti piledemokratice


Aktivnevropskobanstvjakospoleenskprojekt


PAI N DIRECIA UNEI CETENII EUROPENE DEMOCRATICE | 5

Subjektm s rozhodovacmi pravomocemi v EU se nedaprosazovat politickou vizi pro Evropu. V dsledku toho ne-mohou bt aktivn oban Evropy ne znepokojeni a kri-tit ohledn politickho a institucionlnho vvoje vEvropsk unii. EYCA je pesvdena, e jako aliance sdru-ujc aktivn evropsk obany je povinna pispt k diskusio Evrop pedloenm vize pro Evropu - vize oteven, udr-iteln, participativn a poltick Unie.

Dosaen tohoto modelu znamen posun od stvajchoparadigmatu, kdy je Evropa vtinou povaovna za pro-jekt ekonomick, k oiven a prosazovn hodnoty solidarity

mezi lenskmi stty a mezi evropskmi obany jako z-kladn sloky pokroku v procesu integrace a zajitn legi-timity evropskho projektu.

EYCA je pesvdena, e tento projekt by ml bt zaloen namezinrodnch a regionlnch lidsko-prvnch instrumen-tech, prvn zvaznch pro vechny lensk stty, zejmnana Listin zkladnch prv Evropsk unie*, dle kter majvichni jednotlivci vedle ekonomickch, socilnch a kul-turnch prv i adu prv obanskch a politickch. EYCA sedle domnv, e povn a vkon obanskch prv je ne-zciziteln, bez ohledu na pobytov status jednotlivce.

Proces budovn obanstv EU, zaloen pedevm na prvechjednotlivce, budeme muset doplnit o to, jak Evropan vnmj samisebe jako soust spolen evropsk budoucnosti.

EYCA Manifeste

1.1... zaloen nasolidarit

1.2... rovnchpleitost provechny obany

1.3...pln zapojujcobany do procesurozhodovn

1BudovnEvropy


POSILOVN SOLIDARITY LENSKCH STT -

x Nalhme na instituce EU, aby se pro zajitn so-lidarity lenskch stt EU i pes souasnou nutnostdoshnout skln konsolidace zamily na modelrstu, v jeho srdci je lovk, a spojily ekonomickvkon s uskuteovnm socilnho pokroku smrem kaktivnmu zaleovn* a posilovn postaven oban.

x EYCA tak podporuje veker opaten prosazovanEU a jejmi lenskmi stty, kter umouj evrop-skm obanm mt vt kontrolu nad svtem eko-nomie a nanc a vytvet prosted, ve kterm setrhy pizpsobuj demokratickm pravidlm a nikolivnaopak, napklad zavedenm kapitlov dan nebobojem proti daovm rjm.

1.1Budovn Evropyzaloen na solidaritV poslednch letech se pro Evropskou unii stalo prioritouposilovn skln konsolidace a uskuteovn mnovunie. Tato skutenost nkdy zastiuje sociln rozmr Ev-ropy 2020 a vytv atmosfru konkurence mezi lenskmistty, kter brn mylence integrovan a soudrn Evropy.

Pi budovn politick Unie se ekonomick a skln dimenzedopluje vzjemn s dimenz sociln, a proto je teba obmavnovat stejnou pozornost a nezaujat je jasn vyjadovat.Reakce na sociln obavy oban, potlaovn zvyujchose nebezpe chudoby a marginalizace, kter hroz mnohaEvropanm, a zabezpeen oban pomoc sociln soudr-nosti vyaduje, aby Evropsk unie poslila sociln rozmrsvch politik, a to i v situaci nutnho eten.

POSILOVN SOLIDARITY EVROPSKCH OBAN -

x Pro obnoven dvry oban v Unii, kter je ochotna schopn reagovat na jejich poteby, EYCA nalh nainstituce EU, aby zajistily rovn pstup k ekonomic-km a socilnm prvm

hlub harmonizac socilnch politik, prosazovnm veobecnho pstupu k socilnm

slubm a adekvtnm zchrannm stm, poadavkem adresovanm lenskm sttm, aby

zajistily sociln soudrnost a eily sociln dopadekonomick krize podporou spravedlivho a rovnhoperozdlen bohatstv a prosperity prostednictvmprogresivnho zdann.

EYCA vyzv jmenovit instituce a lensk stty EU, abyzajistily daovou spravedlnost zavedenm podku v poli-tikch perozdlovn dan se zamenm na dan z pjmua z kapitlu a na ekologick dan.

Podobn, a navc k opatenm zajiujcm politick zapo-jen na vech rovnch a vech oban, se na lensk sttynalh, aby zachovvaly, udrovaly a rozvjely systm do-staten sociln ochrany, zahrnujc adekvtn a dostup-nou minimln mzdu, pspvkov a nrokov plny,zdravotn pi, pojitn pro ppad nezamstnanosti a pi-men dchody.

x Za klovou sloku strategi EU v boji proti chu-dob a pro poslen socilnho zalenn se povaujetrh prce. EYCA proto nalh na instituce EU, abyprosazovaly hodnoty spoluprce, socilnho zalenn,dvry, demokratick legitimity a rovnosti v hospo-dskm sektoru, zejmna pijmnm politickchstrategi a nstroj podporujcch osobn rozvoj, za-


pojen do ivota spolenosti, naplovn potencilu apleitost v ivot, a tm i aktivn obanstv vech.

Na zklad tchto princip jako ekonomickho modelu,kter slou veejnmu prospchu a sociln soudrnosti,je odoln tv v tv krizi a sledujc zjem, jen odpovdstvajcm zmnm, ped ktermi stoj nae spolenosti,mus instituce EU prosazovat a podporovat rozvoj sek-toru sociln ekonomiky*.

lensk stty jsou vyzvny, aby prosazovaly iniciativy astrategie doprovzejc politiky pro oiven zamstnanostiposkytovnm socilnch a vzdlvacch slueb (nap. so-ciln ochranu, odborn vzdlvn a vcvik, pleitostipro celoivotn vzdlvn a sociln poradenstv), a tmposlily postaven jednotlivce a reagovaly na rostouc po-tebu socilnch a zdravotnickch slueb.

ZAJITN BLAHOBYTU PRO VECHNY V EVROP -

x Pstup k socilnm slubm, kter je jednou ze tlini strategie EU pro aktivn zaleovn, je spolens dostatenou podporou pjmu a inkluzvnm pra-covnm trhem naprosto zsadn pro poslen posta-ven lid a poskytovn pleitost, kter jim umonuplatovat sv ekonomick a sociln prva a zapo-jit se do spolenosti.

EYCA proto nalh na instituce EU, aby prosazovaly my-lenku veobecnho pstupu k socilnm slubm jako nut-nho pedpokladu pro boj proti chudob a pro dosaenrovnosti, jako i mylenku pln zruky pstupu lid k z-kladnm prvm zakotvenm v Listin zkladnch prv Ev-ropsk unie, se zvltnm zetelem na prvo na vzdln(l. 14) a na zdravotn pi (l. 35).

lensk stty jsou vyzvny, aby zaruily veobecn p-stup k veejnm a vysoce kvalitnm vzdlvacm a zdra-votnm slubm, jak stanov Listina zkladnch prv,napklad tm, e odstran pekky vytvoen privatizac anekalou konkurenc v socilnm a zdravotnickm sektorua podpo organizace obansk spolenosti, kter posky-tuj sociln a zdravotnick sluby.

1.2Budovn Evropyrovnch pleitost provechny obanyEYCA m vizi Evropy jako rovnostsk a spravedliv spo-lenosti, kde kad oban me uplatovat sv obansk,politick, ekonomick a kulturn prva. Zajitn plnhopovn tchto prv pro vechny obany je zkladnmpedpokladem innho a smysluplnho zapojen obando spolenosti.

ZAJITN PLEITOST VZDLVAT-SE PRO VECHNY-

x EYCA vyzv instituce EU, aby prosazovaly rovn ainn pstup pro vechny k prvu na vzdln a od-born a kontinuln vzdlvn a vcvik, vetn pstupuk bezplatnmu povinnmu vzdln, jak je zakotveno vListin zkladnch prv Evropsk unie (l. 14).


PROSAZOVN INKLUZVNHO, ROVNHO A -SPRAVEDLIVHO PRACOVNHO TRHU -

x Rovn pleitosti na pracovnch trzch je teba na-bzet vem a zajistit dodrovn prva oban na prcibez jakkoliv formy diskriminace. V tomto ohledu sepoaduje, aby lensk stty pln zavedly Smrnici prorovn zachzen v zamstnn a povoln* (SmrniceRady 2000/78/ES), zakazujc diskriminaci v zamst-nn na zklad nboenskho vyznn nebo vry,zdravotnho postien, vku nebo sexuln orientace.

EYCA proto lensk stty d, aby vypracovaly strategieboje proti dlouhodob nezamstnanosti a potraly diskri-minaci v pstupu k pracovnm mstm.

lensk stty jsou vyzvny, aby neprodlen zavedly Z-ruku pro mlad* pijatou Evropskou Radou v dubnu roku2013, kter stanov, e nezamstnanm osobm mladm25 let m bt poskytnuta monost dalho vzdlvnnebo uovsk msto v podniku, a to do ty msc odokamiku, kdy se stali nezamstnanmi nebo ukonili for-mln vzdlvn, jako i pijaly konkrtn opaten pro do-plnn a podporu Zruky pro mlad, aby se tato stalaskutenm a efektivnm nstrojem v boji proti nezamst-nanosti mladch lid.

Instituce EU a lensk stty jsou vyzvny, aby zajistilyspravedlivou mobilitu lid a pracovnk, rovnou mzdu aprosazovn pracovnch a socilnch prv, napklad tm, ebudou ovovat, zda prva pracovnk vyslanch do za-hrani jsou respektovna a chrnna ped zamstnavateli,kte zneuvaj prvn nejistotu a mezery v zkonech.

ZARUEN UVN KULTURNCH PRV OBANY -

x Ve vech lenskch sttech a nap vemi pslu-nmi programy a politikami instituc EU mus btprosazovna a zajitna kulturn rozmanitost, jako ipstup pro vechny k umleckm a kulturnm aktivi-tm a zapojen se do nich.

Mobilitu umlc a pracovnk v oblasti kultury stle zt-uj nann pekky, vzov povinnosti pro umlce z te-tch zem, problmy s pracovnm povolenm nebopovolenm k pobytu, socilnm zabezpeenm a problmykolem otzek duevnho vlastnictv. EYCA proto nalh nainstituce EU a lensk stty, aby dle koordinovaly svpolitiky pro konkrtn povzbuzen a podporu mobilityumlc.

Podle iniciativy OSN Desetilet pro vzdlvn k udritel-nmu rozvoji 2005-2014 umouje zahrnut perspektivykulturn rozmanitosti a multikulturnho dialogu do vzd-lvacch a kolnch systm rozvoj talent a povzbuzujekritick a tvr mylen. lensk stty jsou vyzvny, abydo hlavnho proudu svch vzdlvacch strategi zahrnulykulturn iniciativy, kter uznvaj rozmanitost prosted-nictvm lidsko-prvnho pstupu ve vzdlvacch strate-gich.

lensk stty by mly peovat o rovn pstup vech ob-an, vetn zranitelnch, marginalizovanch a vyloue-nch, ke kulturnm zdrojm, k mstm konn akc a kekulturn innosti, a poskytnout lep pleitosti pro po-znvn vlastnho kulturnho ddictv i ddictv ostatncha uen se z nho, jako i pro rozvjen vlastnch tvrchdovednost a zapojen se do individuln i kolektivn kul-turn praxe.

1.3Budovn Evropy plnzapojujc obany doprocesu rozhodovnKrom monosti astnit se voleb, kter se na evropskrovni poprv konaly v roce 1979, pojem obansk parti-cipace na evropsk rovni zpravidla odkazuje na inovacezaveden lnkem 11 Smlouvy o Evropsk unii (SEU).Krom politickho a prvnho uznn tohoto pojmu, exis-tuje mnoho dalch problm tkajcch se danho lnkua jeho zavdn.

Pes skutenost, e pro posun ke skuten politick Uniizaloen na reprezentativnj a participativnj demo-kracii bude zapoteb provst zmny ve smlouvch, EYCAv, e je mon doshnout uritch zlepen i za souas-nho institucionlnho rmce. Pro poslen reprezentativndemokracie je teba poslit mechanismy participativndemokracie. Tato kapitola se zamuje na stvajc nstrojepro zapojen oban na evropsk rovni a na dokonalejzavdn lnku 15 SFEU pokud jde o pstup k dokumen-tm.


POSLEN ZASTUPITELSK DEMOKRACIE -V EVROP -

x Ve stvajcm institucionlnm a prvnm rmci jeteba klst vt politickou vhu na Evropsk parla-ment, jedinou evropskou instituci pmo volenou ev-ropskmi obany.

Volby do Evropskho parlamentu by se mly konat vevech lenskch sttech ve stejn den.

Pro poslen obrazu Evropskho parlamentu jako instituce,kter pijm rozhodnut ve spolen prospch Evropy, apro hlub npl demokratickho a politickho ivota EU,je teba zavst nadnrodn kandidtn listiny.

POSLEN PARTICIPATIVN DEMOKRACIE -V EVROP -

x Evropsk obansk iniciativa (EOI)* vznikla jako n-stroj pro zkvalitnn evropskho modelu demokracie.Ani dva roky po svm vzniku a po sil Evropsk ko-mise regulovat jej uplatovn vak EOI nenaplnilasvj pln potencil. Evropsk komise by proto mlapezkoumat pravidla EOI a zrove zajistit, aby tytoiniciativy respektovaly hodnoty a zkladn prva za-kotven v preambuli a prvnch lncch Lisabonsksmlouvy, v Listin zkladnch prv Evropsk unie a vEvropsk mluv o ochran lidskch prv a zkladnchsvobod* (ke kter by EU mla pistoupit).

Instituce EU by mly zjednoduit proces podvn do-st o EOI a uinit tak tento nstroj dostupnj obanm aorganizacm obansk spolenosti.

Evropsk komise by mla vylouit uplatovn jakhoko-liv diskrenho principu, kter by mohla mt k dispozici pihodnocen a zvaovn spnch iniciativ.

Instituce EU a lensk stty by mly zajistit zapojenorganizac obansk spolenosti do rozhodovn navech rovnch na rovn bzi s ostatnmi zaintereso-vanmi subjekty.

Evropsk komise by mla iniciovat neprodlenou revizi Mi-nimlnch standard pro konzultace / KOM (2002)704* na evropsk rovni s ohledem na uplatovn do-konalejch standard pro zapojen obansk spolenostido evropskho rozhodovacho procesu, kter budou zahr-novat systmov, organizovan a nann zabezpeenmechanismy a pleitost pro konzultace.

lensk stty by mly zajistit, aby alespo na mstnrovni vznikaly konzultan orgny, kter by vypracov-valy doporuen k environmentlnmu, ekonomickmu asocilnmu vvoji, tkajc se irok kly socilnch part-ner, a to s clem prosazovat sociln dialog a konsenzuso demokratick sprv a zen.

x EYCA nalh na instituce EU, aby zvily kvalituinterakce a komunikace mezi obany a evropskmiinstitucemi tak, e zvt transparentnost rozhodovna vyjednvn odehrvajcho se v evropskch institu-cch a zajist pstupnost a dosaitelnost informac adokument.

Instituce EU by se mly pi projednvn evropskch ot-zek vyhbat pouvn pli odbornho jazyka, protoetento me odrazovat a nkdy brnit obanm a jejich za-stupitelskm orgnm v pispvn do diskuse.

Instituce EU by mly zveejovat co nejvt poet klo-vch dokument EU ve vech ednch jazycch a pobzetlensk stty k dosaen Barcelonskho cle 2002, jehozmrem je umonit obanm komunikovat ve dvou dal-ch jazycch krom jejich mateskho jazyka.

Otevena inkluzivnevropskdemokracie10 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV


Vize EYCA pro Evropu nebude naplnna, dokud se Evroparozhodn nevypod s etnmi nerovnostmi a diskrimi-nac, se kterou se setkv pli mnoho zranitelnch,marginalizovanch a vylouench oban.

Akoliv Listina zkladnch prv Evropsk unie stanov, evichni obyvatel EU maj adu obanskch a politickch,ekonomickch, socilnch a kulturnch prv, zraniteln,marginalizovan a vylouen obyvatel narej na vudy-ptomn pekky, kter jim brn tato prva uvat. Tovznamn brn jejich zalenn do spolenosti a zapojen

jako aktivn oban a brn jim i v povn stejn rovnochrany, jakou maj ostatn oban EU.

S odkazem na doporuen Vboru ministr Rady Evropypoukazujc na potebu, aby spolenost reektovala roz-manitost svch oban, EYCA vyzv vechny astnkyrozhodovacch proces v EU, aby vnovali zvltn pozor-nost zranitelnm, marginalizovanm a vylouenmobanm, jak z hlediska zalenn, tak i z hlediska jejichzapojen.

Evropsk obanstv by se mlo zakldat na principu trvalhopobytu,piem ve jmnu univerzlnosti prv by se vemobyvatelm Evropsk unie mlo dostvat stejnho zachzen astejnho prva podlet se na veejnm ivot jako maj obanEU.

EYCA Manifeste

2.1... zalenn arovnosti v Evrop

2.2... volnho pohybu aspravedliv mobilitypro vechny obany

2.3... obanskch apolitickch prv aast vech

2Zaruen...


ZAJITN PSTUPU K EKONOMICKM -A SOCILNM PRVM -

x Stle jet pli mnoho obanm je brnno za-lenit se do spolenosti nebo se ctit bt zalenn, ato kvli nedostatenmu respektovn jejich socil-nch a ekonomickch prv. Instituce EU a lenskstty jsou nalhav nabdny, aby poskytovaly rovnpstup k ekonomickm a socilnm prvm, jakopedpokladu pro aktivn zalenn a participativn ob-anstv.

Instituce EU a lensk stty by mly tak podporovat efek-tivn a inkluzivn dialog, aby zajistily, e se pi tvorb politikna vech rovnch bude pihlet ke zkuenostem a hlupohledu nejzranitelnjch, marginalizovanch a vyloue-nch skupin, napklad lid, kte zavaj diskriminaci kvlisvmu socio-ekonomickmu postaven.

2.1Zaruen zalenna rovnosti v EvropNezbytnmi pedpoklady pro sociln zalenn* a aktivnobanstv jsou na jedn stran nedlitelnost prv, a nastran druh odpovdnost vyplvajc z obanstv: bt ob-anem znamen nejen mt prva, ale tak pebrat oban-skou odpovdnost a podlet se na ivot komunity. Z tohovyplv, e kad oban by ml uvat socilnch a ekono-mickch prv, kter mu umon t slun ivot, jako i za-pojit se a pispvat do ivota komunity, ve kter ije.

Zraniteln, marginalizovan a vylouen skupiny jsouzvlt postieny systmov nesprvnm uplatovnmprva EU a patnm vkonem sprvy ze strany vnitrostt-nch a mstnch ad. Obyvatel a nezdokumentovan mi-granti el ad omezen a pekek zejmna ve sprvnmzen, nebo kdy usiluj o pstup ke spravedlnosti nebo so-cilnm a zdravotnm slubm.

ZAJITN ROVNOSTI A POTLAEN -DISKRIMINACE V CEL EU -

x I pes existenci rznch evropskch smrnic zam-ench na zajitn rovnosti a nediskriminovn v EU,nejsou prva zranitelnch, marginalizovanch a vy-louench skupin zdaleka zajitna na nrodn rovniz dvodu nedostatku zjmu nebo neochoty ze stranynkterch lenskch stt ratikovat nebo zavdtstvajc legislativn rmce EU.

EYCA proto nalh na instituce EU a lensk stty,aby pi pprav veker legislativy a politik braly plnv vahu antidiskriminan klauzuli obsaenou v Lisa-bonsk smlouv a pijaly spolenou a koherentn stra-tegii na podporu inkluzvnho obanstv, a to ze vechhledisek.

lensk stty by mly neodkladn dokonit vyjednvn onvrhu Evropsk komise z roku 2008 na ochranu rovnhozachzen mimo zamstnn bez ohledu na nboenskvyznn nebo vru, zdravotn postien, vk nebo sexulnorientaci (Smrnice o rovnm zachzen*). Krom toho,lensk stty, kter tak dosud neuinily, by mly ratiko-vat Protokol . 12 Evropsk mluvy o ochran lidskchprv, kter zakazuje diskriminaci z podobnch dvod.

lensk stty by mly zajistit, aby orgny na nrodnrovni, kter sleduj zavdn antidiskriminan legislativy,vnovaly pozornost zejmna boji proti vceetn diskrimi-naci (kdy je diskriminovan osoba diskriminovna hned znkolika dvod najednou, nap. kdy jsou muslimky dis-kriminovny kvli jejich pohlav i nboenstv).

Evropsk komise by mla zajistit, aby nrodn strategieintegrace Rom obsahovaly opaten pro boj proti diskri-minaci Rom vetn nejzranitelnjch podskupin, jako

PAI N DIRECIA UNEI CETENII EUROPENE DEMOCRATICE | 13

jsou eny, dti, mlad lid a star Romov, kte el vce-etnm formm diskriminace.

x Instituce EU, lensk stty a vechny zaintereso-van subjekty, kterch se to tk, mus bojovat protinegativn stereotypizaci, vetn genderov stereoty-pizace, krom jinho pouvnm sprvnho nzvoslovv diskusch o politikch, sdlovacch materilech,ednch dokumentech a pekladech. V nkterch p-padech me bt zapoteb zmnit souasn formulacepouvan v tchto dokumentech tak, aby odpovdalyformulacm, kter pouvaj smlouvy EU a mezinrodnlidsko-prvn mluvy.

ZARUEN PSTUPU K ADM A -SPRAVEDLNOST PRO VECHNY -

x EU a vnitrosttn ady by mly zajistit, aby prvo nasprvn edn postup a prvo na pstup k dokumen-tm, jak ho zaruuj lnky 41 a 42 Listiny zkladnchprv Evropsk unie, bylo uvedeno do praxe, a aby vichniobyvatel, vetn zranitelnch, marginalizovanch a vy-louench skupin, byli uvdomeni o svch prvech a abyjim bylo umonno napadat nesprvn rozhodovac pro-cesy s vstupy, se ktermi se mus potkat.

V souladu s tmito prvy by vnitrosttn a mstn adymly pro co nejlep zavdn prva EU:

poskytovat kontinuln a dostupn kolen vem za-mstnancm a adm ve vech aspektech prva EU,vetn lidsko-prvnch norem, aby se zabrnilo jejichnesprvnmu pouvn;

zavst inn vynucovac opaten, aby zajistily sprvnuplatovn prva EU, a koncipovat sankce proti tm,kte pedpisy EU poruuj;

zvyovat povdom obyvatel a poskytovat jim dostupninformace o zpsobu, jakm lze napadnout nesprvnrozhodovac procesy a jejich vstupy.

x Vichni obyvatel, vetn zranitelnch, marginali-zovanch a vylouench skupin, by mly mt monostpovat sv zkladn lidsk prva a mt pstup kespravedlnosti a prvn pomoci, zejmna tehdy, jsou-li poruovna jejich lidsk prva.

lensk stty by mly poskytovat lep rove vazebnchpodmnek v souladu s hodnotami prosazovanmi Evrop-skou uni a zajistit reintegraci zadrovanch osob do spo-lenosti.

lensk stty by mly zajistit dostupn a inn pstupke spravedlnosti pro vechny osoby, vetn migrant, a tove vech stdich soudnho procesu, ponaje pedbnmistdii (napklad pedbnm projednvnm ped jedn-nm soudu). Navc veker informace a komunikace tka-jc se zkonnch prv, prvn pomoci a soudnho zen bymly bt dostupn vem. Vem astnkm procesu spra-vedlnosti by mlo bt krom jinho dostupn tlumoendo znakovho jazyka nebo informace v Braillov psmu.

Mly by bt vymezeny nezbytn prostedky na poskyto-vn prvn pomoci, kter byla v mnohch lenskch st-tech vznamn zredukovna ke kod oban.

lensk stty by mly zajistit, aby transpozice a zavedensmrnice o obtech poskytlo rovn a inn pstup kprvu na informace, podporu, respekt a ochranu, ktersmrnice obsahuje. Rovn a inn pstup k tmto pr-vm by ml bt zajitn pro vechny obti bez jakkolivdiskriminace a bez ohledu na jejich pobytov status (dlelnku 1 smrnice).

2.2Zaruen volnhopohybu a spravedlivmobility pro vechnyobanyAkoliv Lisabonsk smlouva zakotvuje prvo volnho po-hybu, nen toto prvo realizovno v praxi pro vechny obanya zejmna mnoz zraniteln, marginalizovan a vylouenEvropan stle el nepekonatelnm pekkm, kter jimbrn studovat, pracovat nebo psobit jako dobrovolnci vjinm lenskm stt, nebo dokonce jin lensk stt jennavtvit. Tyto pekky maj asto mnoho aspekt a jsousilnou brzdou brnc zaleovn zranitelnch, margina-lizovanch a vylouench skupin do spolenosti.

Navc hranin kontroly jsou asto provdny v rozporu slidskmi prvy lid, kte se sna vstoupit do EU, vetntch, kte hledaj mezinrodn ochranu. Je teba tak za-znamenat, e obansk a politick prva, vetn prva narodinn ivot, jsou ovlivnna pravidly pro udlovn vstup-nch schengenskch a britskch/irskch vz. Diskriminovnijsou tak obyvatel EU, kte maj nedostatek nannchprostedk a dan praxe me mt nemrn velk dopadna eny a osoby se zdravotnm postienm.

POSLEN PRVA NA VOLN POHYB -

x Instituce EU a lensk stty by mly pijmout ve-ker pslun opaten nezbytn pro to, aby vichniobyvatel EU, zejmna zraniteln, marginalizovan avylouen obyvatel, mohli uvat prvo volnho po-hybu v Evropsk unii na rovn bzi s ostatnmi, jako


i prvo vyuvat program na podporu mobility a dovech akc a program spoluprce.

x Instituce EU, lensk stty a ostatn subjekty, kte-rch se to tk, by mly pijmout veker pslunopaten pro zajitn spravedlivch a pznivch pod-mnek pro pobyt a prci, i srovnatelnou ivotn ro-ve pro pslunky tetch stt ijcch a pracujcchv Evropsk unii.

Instituce EU by mly zrevidovat nazen o koordinacisystm socilnho zabezpeen tak, aby zahrnovalo po-teby zranitelnch, marginalizovanch a vylouench sku-pin. Zavdc pokyny a kolc akce pro mstn ady bymly bt zameny na poteby specickch skupin.

Instituce EU a lensk stty by mly pijmout navrho-van Evropsk akt pstupnosti: zlepen pstupu kezbom a slubm na vnitnm trhu* pro lep zajitndostupnosti zbo a slueb pro vechny obany, zejmnaosoby se zdravotnm postienm.

Kadmu obyvateli EU, kter navtv jin lensk stt EU,vetn zranitelnch, marginalizovanch a vylouenchobyvatel, by mly bt k dispozici zkladn sluby poskyto-van tmto lenskm sttem za stejnch podmnek jakojeho sttnm pslunkm. Principy antidiskriminace arovnho zachzen by mly bt soust hlavnho prouduprochzejcho nap vemi programy EU.

x Instituce EU by mly zajistit, aby lensk stty do-drovaly Smrnici o volnm pohybu (2004/38/ES),jako i zsadu rovnho zachzen, a tm zajistit u-vn prva na voln pohyb vemi obany EU, zvltRomy, a zabrnit deportacm a vyhnn Rom z len-skch stt.

ZAJITN PRV OBYVATEL TETCH -STT PI VSTUPU DO EU A ZSKVN -OBANSTV -

x Instituce EU a lensk stty by mly reformovatstvajc legislativu a politiku tkajc se vstupu doEU, azylovho systmu EU a pobytu na zem EU, abybylo zajitno dn plnn mezinrodnch, regionl-nch i komunitnch zvazk vztahujcch se k lidskmprvm vech obyvatel.

Instituce EU a lensk stty by mly ustavit harmonizo-van kritria pro stanoven dnho pobytu pro migrantyve vech lenskch sttech. V tomto smyslu by kadosoba s dosud nevyzenou dost nebo osoba, kter po-dala odvoln na imigranm nebo azylovm adu, neboosoba, kter je astnkem trestnho, pracovnprvnhonebo jinho soudnho zen, nebo se z jinho dvodu ne-

me vrtit do sv zem pvodu, mla bt povaovna zaosobu zkonn pobvajc v lenskm stt a v souladu stm by j mlo bt udleno povolen k pobytu a (nebo) po-volen zstat tak dlouho, dokud existuj dan okolnosti.

lensk stty by mly zvit sil v innm zaruovnprva na rodinn ivot a slouen rodiny pro vechny mi-granty a osoby povajc statutu mezinrodn ochrany.

x Instituce EU by mly pezkoumat podmnky proumonn pstupu k evropskmu obanstv a jmeno-vit rozit a harmonizovat podmnky stanovensmlouvami EU, dle kterch maj osoby s dlouhodobmpobytem pstup k prvm a povinnostem vyplvaj-cch z evropskho obanstv.

2.3Zaruen obanskcha politickch prv a astvechV cel ad lenskch stt EU existuj omezen volebnhoprva, kter mnohm obanm EU brn v zapojen se dopolitickho ivota zem, kde ij, jako i volit a kandidovatv evropskch volbch. V mstnm, regionlnm i celostt-nm politickm procesu jsou migranti ze tetch zem vy-loueni z prva volit a kandidovat ve volbch. Topedstavuje zvanou pekku pro vkon jejich prva za-pojit se do politickho ivota, kterou oban EU nepijmaj.Jak zdrazuje Program pro obany EU 2013 Evropsk ko-mise [v internetov veejn konzultaci o obanstv EU, ko-nan od 9. kvtna do 27 z 2012], mnoho astnk setak domnvalo, e kdo plat dan, mus mt monost poli-tick participace.

Zraniteln, marginalizovan a vylouen skupiny nejsoudle tak dostaten zastoupeny v politickch stranch,na volebnch seznamech a ve sprvnch a celosttnch or-gnech.

ZAJITN VOLEBNHO PRVA PRO VECHNY -OBANY TRVALE IJC V EVROP -

x Instituce EU, lensk stty a dal subjekty, kte-rch se to tk, by mly v souvislosti se zapojenm dopolitickho a veejnho ivota, zejmna v souvislosti svolebnm prvem, pijmout vhodn opaten zajiujcvem rovnost, ochranu ped diskriminac a dostupnosti,zejmna se zetelem na poteby zranitelnch, margina-lizovanch a vylouench skupin.

Instituce EU a lensk stty by mly zrevidovat smlouvyEU a zruit vechny restrikce zaveden lenskmi stty,kter se vztahuj na prvo oban EU volit v mstnch aevropskch volbch.

Instituce EU a lensk stty by mly poskytovat dostupninformace o volebnm procesu, programech nebo politic-kch stranch. Mly by obanm poskytnout pomoc, kterzajist informovan hlasovn a pitom vnovat pozornostzejmna zranitelnm, marginalizovanm a vylouenmskupinm. Pstup k volbm by ml bt umonn vem bezohledu na zpsob proveden hlasovn: pozornost by mlabt vnovna dostupnosti volebnch lstk, elektronic-kmu hlasovn, e-volbm a fyzickmu pstupu k voleb-nm mstnostem.

lensk stty by mly odstranit zkonn pekky, kterbrn obanm ve vkonu jejich zkonnch a politickchprv vetn prva volit, napklad v ppad osob se zdra-votnm postienm nebo zadrovanch osob.

ZAJITN POLITICKHO A VEEJNHO -ZASTOUPEN VECH -

x Krom zajitn volebnho prva pro vechny ob-any trvale ijc v EU, je teba vrazn zlepit zapo-jen zranitelnch, marginalizovanch a vylouenchskupin do politickho a veejnho ivota na vechrovnch rozhodovn v Evrop.

Instituce EU, lensk stty a politick strany by mly, jakoprioritu, zajistit genderovou rovnovhu a zastoupen roz-manitch socilnch skupin na kandidtnch listinch, pifaktickm obsazovn post a ve vkonu veejnch funkcna vech rovnch rozhodovn.

lensk stty, kter jsou signati mluvy Rady Evropyo asti cizinc na veejnm ivot na mstn rovni*,by mly cizm sttnm pslunkm s dnm trvalm po-bytem piznat klasick prva, tj. svobodu projevu, shro-maovn a sdruovn (vetn prva volit a bt volen vevolbch do mstnch samosprv) za stejnch podmnek, zajakch tato prva zaruuj svm vlastnm sttnm pslu-nkm.

Instituce EU a lensk stty by mly zajistit aktivn ob-ansk zastoupen Rom v politick, sociln a ekonomicksfe EU, jmenovit organizovnm innost, kter zvpovdom Rom a aktivn je oslov a budou podntempro jejich zapojen.

Jedna evropskdemokracie,ti demokratickpile16 | CESTA K DEMOKRATICKMU EVROPSKMU OBANSTV


Na EU se asto nahl jako na procedurln stroj, nikolivjako na entitu plnou ivota, sousteujc 500 milin lidkolem stejnho demokratickho projektu. EYCA je pesvd-ena, e Evropsk unie je vce ne prvn a ekonomickrmec, protoe je vybudovna na principech demokracie,lidskch prv, prvnch norem a socilnho zabezpeen.Tyto zsady vak nejsou vnmny jasn jako hlavn sly nebojako principy, kter pedstavuj skutenou podstatu budo-vn Evropy. Tento fakt je brzdou pravho procesu evropskintegrace s transparentnjmi a zodpovdnjmi subjektys rozhodovacmi pravomocemi a nleitmi zpsoby zaji-ovn obansk angaovanosti.

EYCA proto dochz k zvru, e fungujc demokracie spo-v na tech vzjemn se doplujcch pilch, ktermi jsou: informovan a vzdlan oban; instituce vstcn k obanm, kter pln zahrnuj do roz-

hodovacch proces; siln a nezvisl organizovan obansk spolenost.

Abychom mohli doshnout evropsk demokracie pln i-vota, je teba tyto ti pile posilovat nejen individuln, aletak zlepit jejich vzjemn propojen a (nebo) interakci. Tovyaduje vznamnou reformu smluv EU.

Aktivn obanstv pro ns znamen v prvn ad aktivn zapojenoban ve smyslu asti v ivot komunity, a tm i demokracie, zhlediska aktivity a rozhodovn.

EYCA Manifeste3.1#1: vzdlan ainformovan oban

3.2#2: oteven avstcn instituce

3.3#3: siln a uznvanorganizovanobanskspolenost

3Demokratickpil


Mediln zpravodajstv o zleitostech EU by mlo bt d-leitm kanlem pro poslen moci dobe informovanchoban EU. Cesta ke skuten nezvislmu evropskmumedilnmu prosted, kter by podncovalo informovandiskuse o politikch EU, je vak stle jet velmi dlouh. Po-dobn je teba tak chrnit a posilovat obansk vzdl-vn, aby se toto stalo nstrojem pro vytven povdom aznalost o evropskm obanstv a jeho hodnotm a jehoporozumn.

POSKYTOVN KVALITNCH INFORMAC O -EVROP A JEJCH HODNOTCH -

x Instituce EU by mly zahjit proces strukturlnchzmn, kter zajist, aby oban zskvali kvalitn a re-levantn informace o EU. Toto sil je teba vyvinoutzejmna na nrodn a mstn rovni a nemlo by btpouze delegovno na decentralizovan initele Ev-ropsk komise..

Instituce EU by mly vypracovat inovativn a kreativn ko-munikan strategie, kter zaujmou obany, podpo pro-cesy participace a zam se na nrodn a mstn rove.Mly by bt vhodn zameny na rzn skupiny, na vizispolenho evropskho projektu pro vechny obany EU apodporovat aktivn zapojen vech Evropan do procesurozhodovn.

3.1Demokratick pil #1:vzdlan a informovanobanInformovanost a povdom evropskch oban, spojenmezi institucemi EU a obany, jako i pochopen pslu-nch rol evropskch instituc a dalch zainteresovanchsubjekt (vld stt, zjmovch skupin apod.) jsou stlevelmi nzk. Tyto mezery je poteba vyplnit, aby bylo monposlit zapojen Evropan do spolenho projektu.

Instituce EU a lensk stty by mly vypracovat politiky,kter vyhlad digitln propast a prosazovat inn akcena podporu integrace marginalizovanch skupin do elek-tronick spolenosti.

x Jak tradin, tak i nov mdia hraj v tomto pro-cesu zsadn roli a mla by bt vyuvna ve prospchinnj komunikace a porozumn mezi institucemiEU a obany. Instituce EU a lensk stty by mly po-mhat pi vytven odpovdnho medilnho pro-sted, kter zajist, aby zleitosti EU byly obanmpibliovny vyvenm zpsobem. V tomto ohledu jeteba monitorovat zejmna svobodu a pluralismusmdi a respekt k prci urnalist.

Pod dohledem vnitrosttnch orgn regulujcch vyslna mdia obecn by vnitrosttn mdia, zejmna veejno-prvn televize a rozhlas, mla podporovat vyvenostvysln a zajitn dostatenho prostoru a asu vnova-nho zleitostem EU.

Instituce EU a lensk stty by mly poslit evropsk anrodn programy na podporu malch a nezvislchmdi.

Instituce EU by mly pekldat dokumenty EU do ed-nch jazyk lenskch stt, aby rozily pstup vnitro-sttnch mdi a oban k informacm o EU.

x V evropskch i vnitrosttnch mdich je teba pro-pagovat pozitivn obraz skupin vystavench diskrimi-naci a negativn stereotypizaci. Proti tmto stereotypmje teba v ptch letech aktivn bojovat, pitom vakvnovat specickou pozornost dodrovn svobodymdi.


PODPORA PROJEKTU EVROPSK INTEGRACE A -DEMOKRATICKCH HODNOT PROSTEDNICTVM -FORMLNHO I NEFORMLNHO VZDLVN -

x Vchova k obanstv nabz pleitost pro pozitivnzmnu a je klovm nstrojem pi budovn demo-kracie. Instituce EU a lensk stty by se proto mlypostarat o to, aby se v rmci formlnho i neformlnhovzdlvn prosazovalo obanstv a obansk vchova sclem formovat angaovan obanstv a zamit se pi-tom na principy solidarity, multikulturality a tolerance.

lensk stty mus zaruit, aby nrodn vzdlvacsystmy na vech stupnch zahrnovaly vchovu k demo-kratickmu obanstv a respektovn lidskch prv, a to vrmci konkrtnch pedmt i nap osnovami. Mly bytak zajistit, aby pro zven povdom oban o projektuevropsk integrace podporovaly nrodn vzdlvac pro-gramy studium a znalost veobecnch hodnot zakotve-nch v Listin zkladnch prv Evropsk unie i znalosti ojinch nrodnostnch a kulturnch identitch len EU.

Instituce EU by mly prosazovat a podporovat roli orga-nizac obansk spolenosti, kter poskytuj neformlnvzdlvn, informln uen a multikulturn vzdl-vac,pleitosti jako nstroj pro poslen moci oban aprosazovn aktivnho evropskho obanstv.

x Instituce EU a lensk stty by mly zajistit pro-pagaci kulturn a jazykov rozmanitosti Evropy apedchzet a bojovat proti negativn sterotypizacizranitelnch, marginalizovanch a vylouench skupin.

Instituce EU by mly zahrnout uen se rznm evrop-skm jazykm do vech program mobility pidnmvzdlvacch prvk do tchto program.

lensk stty by mly obanm trvale ijcm v EU posky-tovat kursy svch nrodnch jazyk a zajistit, aby tytokursy byly dostupn a bezplatn pro leny zranitelnch,marginalizovanch a vylouench skupin.

lensk stty by mly zajistit, aby postoje, rozpravy aakce, kter jsou zvlt diskriminan, byly inn kon-frontovny a tam, kde je to vhodn, podrobeny soudnmuzen a veejn odsouzeny (pi souasnm dodrovnprva na svobodn projev a nzor).

Instituce EU by mly podporovat zalenn kol a vyso-kokolskch instituc do projekt zaclench na boj protinerovnosti pohlav, diskriminaci, rasismu, xenofobii ajinm formm diskriminace.

3.2Demokratick pil #2:oteven a vstcninstituceMylenku evropanstv, evropskho projektu, s demokra-ticky zapojenm obanstvem, nelze prosazovat shora, alemli by ji kultivovat samotn evropt oban. Maj-li btoban lpe informovni o EU, mus tomuto politickmusystmu lpe porozumt, aby byli dostaten vybaveni hozmnit. Potebuj bt tak lpe do tohoto systmu zapo-jeni, piem instituce a subjekty s rozhodovac pravomocjim mus vce naslouchat.

Instituce EU postrdaj schopnost pijmat rozhodnut,kter by byla pnosn pro celou Unii, vzhledem k tomu, erozhodovn je stle jet dominantou rznch nrodnchzjm. Instituce EU postrdaj legitimitu kvli chybjcmu,obany uplatovanmu systmu brzd a protivah.


K postupnm zmnm dochzelo od samho zatku pro-jektu Evropsk unie, dnes je vak teba se posunout ke sku-ten politick unii, inspirovan zsadami zastupitelskdemokracie, participace a zodpovdnosti. Vce demokra-cie znamen jednak vt transparentnost a legitimitu me-chanism zastupitelsk demokracie, jednak vce pleitosta lep podmnky pro vkon participativn demokracie.EYCA se domnv, e takov demokratick impulz bude vy-adovat zsadn institucionln zmny.

x Instituce Evropsk unie by mly zahjit proces re-vize smluv za elem poslen zejmna participativn azastupitelsk demokracie, navrcen oban do centrazjmu evropskho integranho procesu a obnovy le-gitimity evropskch projekt dky zven demokra-tick kontrole ze strany oban. Tento proces by mlzahrnovat vechny dotyn zainteresovan strany aml by bt pouit jako nstroj pro zven povdomveejnosti o evropsk integraci.

x Aby bylo mon nastoupit cestu k demokratitjEvrop, kter se zodpovd svm obanm, je tebaposlit lohu Evropskho parlamentu v evropskchrozhodovacch procesech souasn s posunem sm-rem k dob sprv a zen Evropy a k evropsk de-mokracii.

x V souasn dob je nutn vyhodnotit a podrobnprodiskutovat vkonnou a politickou loh Evropskkomise v rozhodovacch procesech EU, zejmna co setk jmenovn sboru komisa.

x Nelze dovolit Evropsk rad, aby dominovala v ev-ropskm procesu rozhodovn, ale mlo by bt zaru-eno, aby se musela zodpovdat Evropskmu parlamentu(tj. zdvodovala sv rozhodnut v parlamentu). Mla byse zahjit veejn diskuse mezi evropskmi obany omonosti pm volby pedsedy Evropsk rady.

x Reforma demokratick psobnosti EU by mla zv-it tak lohu dalch orgn a zajistit, aby vnitro-sttn instituce byly lpe zahrnuty do evropskhorozhodovacho procesu.

Evropsk hospodsk a sociln vbor by ml bt vybrntak, aby zpsob, jakm jsou jmenovni jeho lenov, bylajasn a transparentn, a , , bylo zajitna i dn zastou-pen vech sektor spolenosti. Je teba zahjit diskusi oroli tohoto vboru v zastupovn evropsk obansk spo-lenosti.

Zsadn roli by mly tak hrt instituce lenskch stt,jmenovit zdrazovnm lohy nrodnch parlament apolitik v rozhodovacch procesech v EU a poslenm me-ziparlamentn spoluprce.

3.3Demokratick pil #3:siln a uznvanorganizovan obanskspolenostParticipativn demokracie odpovd souasnm pote-bm demokratickho zen a sprvy Evropy v cel Unii,protoe dopluje a posiluje zastupitelskou demokracii.Zapojen organizovan obansk spolenosti do formo-vn politik a ppravy rozhodnut posiluje demokratic-kou legitimitu veejnch instituc, jejich prce ainnost. Kvalita obanskho dialogu (vetn dialogusocilnho, kter je jeho klovm prvkem) ukazuje nastav naich demokraci. EYCA Manifeste

Navzdory politickmu a prvnmu uznni pojmu obanskparticipace, zavedenmu lnkem 11 Lisabonsk smlouvy,stle chyb jasn a strukturovan rmec pro evropsk ob-ansk dialog, kter by umonil trval dialog. Jak zdraz-uje stanovisko Evropskho hospodskho a socilnhovboru k l. 11 odst. 1 a 2 Lisabonsk smlouvy, nadle pe-trvv mezera mezi platnmi prvnmi normami a skute-nm zapojenm oban a organizac obansk spolenostido rozhodovacch proces v Evrop. Podle EYCA monostinabzen lnkem 11 nebyly dosud institucemi EU pln po-chopeny a zavedeny.

Navc jsou organizace obansk spolenosti brnc veej-nou prospnost oslabovny a jejich existence obas ohro-ovna opakovanm ohroenm svobody sdruovn aproblmy s udritelnost nancovn, se ktermi se pot-kaj, zejmna za souasn krize.

UZNN ROLE OBANSK SPOLENOSTI A -JEJHO PSPVKU K DEMOKRACII -

x EYCA nalh na instituce EU, aby ocenily a pod-poily roli dobrovolnch organizac a organizac ob-ansk spolenosti v peklenovn propasti oddlujcEU od jejch oban a uznaly roli, kterou nevldn adobrovolnick organizace psobc v oblasti politikpro mlad lidi a pro star obany, prv dt, socil-nch otzek, rovnosti pohlav, chudoby a sociln in-kluze, a prv osob se zdravotnm postienm hraj vsil o dosaen inkluzvnj spolenosti a pstovnaktivnho obanstv prostednictvm posilovn mocioban jak na mstn, tak i na evropsk rovni.

Instituce EU a lensk stty by mly zavst doporuenPolitickho programu pro dobrovolnictv (P.A.V.E.)*,vypracovan bhem Evropskho roku dobrovolnictv 2011,a tm se pihlsit k zvazku propagovat a podporovatdobrovolnictv jako dkaz evropskch hodnot a jako pro-stedek aktivnho obanstv, kter zrove pispv k eko-nomickmu rstu a vytven socilnho kapitlu.

EYCA nalh na lensk stty, aby podpoily evropsk amstn dobrovolnick st, jejich clem je zprostedkov-vat sdlen zkuenost, osvden praxe, dovednost aschopnost mezi organizacemi za elem vytven pocituevropsk identity u nov generace.

ZAJITN FUNGOVN ORGANIZAC -OBANSK SPOLENOSTI -

x Instituce EU a lensk stty by se mly zavzat kpodpoe nezvislho fungovn a udritelnosti orga-nizac obansk spolenosti, zejmna v dobch krize.

Spolkov ivot je teba chrnit vude v Evrop, piemInstituce EU a lensk stty mus poskytnout prostedkyna podporu organizac obansk spolenosti, aby tytomohly zprostedkovvat sdlen osvdench zkuenostse zapojovnm oban a obansk spolenosti na mstn,nrodn a evropsk rovni, tlumoit obavy oban, ze-jmna zranitelnch, marginalizovanch a vylouenchskupin, a vytvet aliance, jejich clem je tyto skupinyinn zastupovat na vech rovnch participace.

Instituce EU, nrodn vldy a dal nancujc instituceby mly usnadnit a podpoit zahrnut asu dobrovolnkmezi pjmy organizac, a umonit tak jeho vyuit ke ko-nancovn projekt.

ROZVJEN KONSTRUKTIVNHO OBANSKHO -DIALOGU V EVROP -

x Pslun zainteresovan subjekty (Evropsk komise,vnitrosttn a regionln ady atd.) by mly na vechrovnch rozhodovn aktivn podporovat a zavdtobansk dialog v Evrop, aby zajistily konkrtn, efek-tivn a udriteln zapojen oban do evropskho de-mokratickho procesu.

EYCA konkrtn nalh na Evropskou komisi, aby pijalazelenou knihu obsahujc jasn nvrh politiky vytvoenstlho a stabilnho rmce pro vertikln, transverzln ahorizontln obansk dialog.

lensk stty jsou vyzvny, aby vytvoily nezbytn me-chanismy a orgny, kter umon konn obanskho di-alogu na nrodn a ni rovni.

x Evropsk instituce by mly pijmout Statut evrop-skho sdruen a Statut evropsk nadace, aby zajis-tily vt uznn, zviditelnn a legitimitu organizacobansk spolenosti a usnadnily jejich prci na evrop-sk rovni a v evropskm rozsahu, a tm formalizovatjedno z nedlnch prv demokratickho obanstv: prvosdruovac.

| 21

Zdroje

Co znamen Aktivn obanstvAktivn obanstv pro ns znamen vprvn ad aktivn zapojen oban jakoastnk ivota spoleenstv, spole-nosti a (nebo) politickho ivota zhlediska aktivity a rozhodovn a v sou-ladu s principy a hodnotami lidskchprv a demokracie.

Oban a obyvatellnek 1 Veobecn deklarace lidskchprv prohlauje: Vichni lid rod se svo-bodn a sob rovn co do dstojnosti aprv. Bt obanem znamen sdlet spo-len se vemi, kdo tvo demokratickouspolenost s rovnmi prvy, prva, kterjsou nedliteln a veobecn, tj. oban-sk, politick, ekonomick, sociln,kulturn a ekologick prva. Protovichni, kdo ij na danm zem, musbt uznvni jako oban a mt monostuplatovat sv obanstv: obanstvvyplvajc z trvalho pobytu, a to od

mstn a po evropskou rove. Toto jezkladn prvo kadho, kdo ije, pracujea pispv na spolen vdaje v njakoblasti. Jin nen ani zvr zasednEvropsk rady v Tampere a tvrt zprvaEvropsk komise o pstupu k obanstv,vetn evropskho obanstv.

V tomto dokumentu pouvme termnyoban a obyvatel zamnitelnkrom ppad, kdy pekky a doporu-en se tkaj konkrtn lid se zvltnmpobytovm statusem (napklad obanEU, obyvatel s dlouhodobm pobytem,dn migranti, uprchlci a adatel oazyl, nezdokumentovan migranti). Vtakovch ppadech je status konkrtnoznaen.

Obansk spolenost a organizaceobansk spolenostiNaimi leny jsou organizace obanskspolenosti a st, co jsou v podstatoban, kte se organizuj do skupin, abyprosazovaly projekt obecnho zjmu celnebo konkrtn sti spolenosti. Krom

tohoto rozmru obrany spolenho pro-spchu, jsou nai lenov nevldn aneziskov organizace, jejich clem je dosa-en demokratickch a socilnch zmn.Organizace obansk spolenosti jsou vnaem chpn kolami demokracie.

Podle denice Svtov aliance pro parti-cipaci oban (CIVICUS), je obanskspolenost arnou mimo rmec rodiny,sttu a trhu, kde se sdruuj lid, aby pro-sazovaly spolen zjmy.Pi zamen na obanskou spolenosta organizace obansk spolenostioslovujeme organizace, kter brnobecn zjmy, nikoliv ty, kter pouvajtermn organizace (nebo sdruen)obansk spolenosti pro oznaenorganizac, kter zastupuj partikulrn,jmenovit obchodn, zjmy.

Demokratick obanstv:Demokratick obanstv znamenobanstv jako soubor obanskch, poli-tickch a socilnch prv a politickou

praxi [kter] me generovat pozitivnpocit ztotoen se a sounleitosti spolitickm systmem, kter se opr odemokratick instituce a dodrovn lid-skch prv (Stanford Encyclopedia ofPhilosophy). Nae chpn demokratic-kho obanstv vychz z denice tohopojmu, jak ji pijala Rada Evropy.

Zraniteln, marginalizovan a vylou-en oban (nebo skupiny)Jako zraniteln, marginalizovan avylouen obany nebo skupiny ozna-ujeme ty, kter el diskriminaci kvlietnickmu pvodu, nrodnosti, nboen-stv, pohlav, genderu, vku, tlesnmupostien, sexuln orientaci, socilnmunebo jinmu postaven (vetn lid pot-kajcch se s chudobou, problmysouvisejcmi s migrac nebo pobytovmstatusem nebo lid se statusem zadro-van osoby), kter je klade doznevhodnnho postaven.

Ne uveden denice nejsou ani vdeck ani pln, ale odrej nae chpn pojm, kter pouvme pina prci a v stvajcm dokumentu.

22 | PAI N DIRECIA UNEI CETENII EUROPENE DEMOCRATICE

Co jeListina zkladnch prv Evropsk unieListina zkladnch prv EU sluuje vsamostatnm dokumentu zkladn prva,kter jsou chrnna v EU. Listina obsa-huje prva a svobody pod esti hlavami:Dstojnost, Svoboda, Rovnost, Solidarita,Obansk prva a Soudnictv. Po svmvyhlen v roce 2000 nabyla Listinaprvn zvaznost pro EU pot, co v pro-since roku 2009 vstoupila v platnostLisabonsk smlouva.

Sdlen o minimlnch standardechpro konzultace (KOM (2002) 704 vkonenm znn)Sdlen Evropsk komise z 11. prosince2002 K poslen kultury konzultac adialogu Obecn principy a minimlnstandardy pro konzultace Komise sezjmovmi stranami zakld proceskonzultac, m [pomh] zlepit in-nost politik pi souasnm posilovnasti zjmovch stran a irokveejnosti.

mluva o asti cizinc na veejnmivot na mstn rovniTato mluva Rady Evropy, kter byla pi-jat v roce 1992 a vstoupila v platnost vroce 1997, udluje cizincm prvo volitve volbch do mstnch zastupitelstv,pokud spluj stejn zkonn podmnkyplatn pro sttn pslunky a pokud podobu 5 let byli leglnmi obyvateli sobvyklm pobytem v danm stt. K roku2013 tuto mluvu ratikovalo 8 len-skch stt Rady Evropy a 5 dalch jipodepsalo.

Smrnice o rovnm zachzen vzamstnn (smrnice Rady2000/78/ES)Tato smrnice ze dne 27. listopadu 2000,kterou se stanov obecn rmec prorovn zachzen v zamstnn a povoln,zavd obecn rmec pro zajitn rov-nho zachzen s osobami v Evropskunii bez ohledu na jejich nboenskvyznn nebo vru, tlesn postien, vknebo sexuln orientaci v pstupu kzamstnn nebo povoln a lenstv vuritch organizacch.

Evropsk mluva o lidskch prvechEvropsk mluva o lidskch prvech jemezinrodn smlouva o ochran lidskchprv a zkladnch svobod v Evrop. Bylavypracovna Radou Evropy a vstoupila vplatnost v roce 1953. Na provdnmluvy ve 47 lenskch sttech RadyEvropy dohl Evropsk soud pro lidskprva.

Evropsk unie se pipravuje na podpisEvropsk mluvy o lidskch prvech.

Strategie EU pro aktivn zaleovnZa elem boje proti nerovnosti a vylou-en pijala v jnu roku 2008 Evropskkomise Doporuen o aktivnm zaleo-vn lid, kte jsou nejvce vyloueni zpracovnho trhu. Vyzv k pijet kom-plexn politick strategie sluujc tiprvky: podporu dostatenho pjmu,pstup ke kvalitnm slubm a inkluzivnpracovn trhy.

Evropsk obansk iniciativa (EOI)EOI, zaveden Lisabonskou smlouvou, jevzvou Evropsk komisi, aby navrhovala

legislativu tkajc se zleitost, kterjsou v legislativn kompetenci EU. EOImus mt podporu alespo jednoho mili-onu oban EU nejmn v 7 z 28lenskch stt. Pravidla a postupy EOIjsou stanoveny nazenm EU, pijatmEvropskm parlamentem a Radou Evrop-sk unie v noru roku 2011.

Politick program pro dobrovolnictvv Evrop (P.A.V.E)Program P.A.V.E. byl vypracovn AliancEvropskho roku dobrovolnictv 2011(EYV2011) a obsahuje doporuen proinnj a efektivnj rmec evropskpolitiky na podporu a propagaci dobrovol-nk, dobrovolnictv a organizaczapojujcch dobrovolnky a jejich partnery.Doporuen P.A.V.E. propaguj a podporujdobrovolnictv jako projev evropskchhodnot a nstroj aktivnho obanstv.

Sociln ekonomikaSociln ekonomika je zpsob uspodnlidskch innost na zklad kolektivnsolidarity a demokracie, kter se opr oekonomickou innost svch prostedk.


Zabv se vrobou, distribuc, smnou aspotebou zbo a slueb a zasahuje dovech ekonomickch, socilnch, ekologic-kch a spoleenskch oblast. Pispv takk vyjden aktivnho obanstv a zajitnindividuln a kolektivn prosperity.

Sociln a aktivn zaleovnSociln zaleovn je o boji proti chu-dob a socilnmu vylouen, za to, abyse kad mohl pln zastnit ivota spo-lenosti. Pojem aktivnho zalenn, kterje teba chpat jako prvek ir koncepcesocilnho zalenn, je zamlen jakonstroj, kter umouje jakkoliv osob,obzvlt nejvylouenj a nejvce zne-vhodnn, pln se astnit ivotaspolenosti, vetn zskat zamstnn.

Smlouva o fungovn Evropsk unie(Lisabonsk smlouva neboli Reformnsmlouva)Lisabonsk smlouva, kter vstoupilav platnost 1. prosince 2009, reformovalaSmlouvu o Evropsk unii (SEU,Maastricht) a Smlouvu zakldajc Evrop-sk hospodsk spoleenstv (SEHS,m), piem tuto bhem procesu pe-jmenovv na Smlouvu o fungovnEvropsk unie.

lnky, na kter se EYCA ve sv prcinejastji odvolv, jsou lnek 2 (hod-noty Unie), 3 (cle Unie), 6 (ustanovenListiny zkladnch prv EU), 9 (o principurovnosti mezi obany), 10 (o zastupitel-sk demokracii) a 11 (o asti oban).

Smrnice o prvech obtSmrnice, kterou se zavd minimlnpravidla pro prva, podporu a ochranuobt trestnho inu [smrnice2012/29/EU] byla pijata 25. jna 2012.Ve vech lenskch sttech EU zajiujezkladn prva obt (nap., aby se s nimizachzelo s respektem, aby byly obtiinformovny o svch prvech a ppaduzpsobem, ktermu porozum, aby byly irozpoznny a sprvn chrnny zrani-teln obti atd.).

Zruky pro mladZruky pro mlad lidi pijat Radou vdubnu roku 2013 by mly zajistit, abymlad lid do 25 let dostali kvalitnnabdku zamstnn, dalho vzdlvn,uovsk ppravy nebo ste do tymsc pot, co odeli ze koly nebo sestali nezamstnanmi.


Nai lenovDC VBOR-

AEDH European Association for the Defense of Human Rights www.aedh.euALDA Association of Local Democracy Agencies www.alda-europe.euATD FOURTH WORLD ATD Fourth World (Acting Together for Dignity) www.atd-fourthworld.orgCEV European Volunteer Center www.cev.beECF European Civic Forum www.civic-forum.euEDF-FEPH European Disability Forum www.edf-feph.orgEMI European Movement International www.europeanmovement.euENNA European Network of National Civil Society Associations www.enna-europe.orgSOLIDAR SOLIDAR www.solidar.orgVOLONTEUROPE Volonteurope www.volonteurope.eu

LENSK ST A ORGANIZACE -AE aisbl Autism Europe www.autismeurope.orgAEBR Association of European Border Regions www.aebr.euAEGEE European Students Forum Association - AEGEE-Europe www.aegee.orgAGE PLATFORM AGE Platform www.age-platform.euAIM Association Internationale de la Mutualit www.aim-mutual.orgBCSDN Balkan Civil Society Development Network www.balkancsd.netCAE Culture Action Europe www.cultureactioneurope.orgCEDAG European Council of Associations of General Interest www.cedag-eu.orgCEECN Central and Eastern European Citizens Network www.ceecn.netCESES Confederation of European Senior Expert Services www.ceses.netCIVILSCAPE Civilscape www.civilscape.orgCOFACE Confederation of Family Organisations in the EU www.coface-eu.orgCONCORD European confederation of Relief

and Development NGOs www.concordeurope.orgCVA Conservation Volunteers Alliance www.conservationvolunteers.euEA European Alternatives www.euroalter.comEAPN European Anti-Poverty Network www.eapn.euEASPD European Association of Service Providers

for Persons with Disabilities www.easpd.euECAS European Citizen Action Service www.ecas-citizens.euECDN European Community Development Network (formerly CEBSD) www.eucdn.netECICW European Center of the International Council of Women www.ecicw-cecif.com

ECON European Community Organising Network www.econnet.euEFC European Foundation Centre www.efc.beEFOMW European Forum Of Muslim Women www.efomw.euEN Europa Nostra europanostra.orgENAR European Network Against Racism www.enar-eu.orgENGSO European Non-Gouvernemental Sports Organisation www.engso.comEPHA European Public Health Alliance www.epha.orgERIO Network European Roma Information Oce www.erionet.euESN Erasmus Student Network www.esn.orgEUCIS-LLL European Civil Society Platform on Lifelong Learning www.eucis-lll.euEUCLID EUCLID Network www.euclidnetwork.euEUNET European Network for Education and Training e.V. www.european-net.orgEURAG European Federation of Older People www.eurageurope.orgEUROCHILD EUROCHILD www.eurochild.orgEWL European Women's Lobby www.womenlobby.orgIFSBH International Federation for Spina Bida and Hydrocephalus www.ifglobal.orgILGA-Europe European region of the International Lesbian,

Gay, Bisexual, Trans and Intersex Association www.ilga-europe.orgInclusion Europe Inclusion Europe www.inclusion-europe.orgISCA International Sport and Culture Association www.isca-web.orgJEF-Europe Young Europeans Federalists (JEF Europe) www.jef.euLions Club Lions Club International www.lionsclubs.orgMHE-SME Mental Health Europe www.mhe-sme.orgOBESSU Organising Bureau of European School Students Union www.obessu.orgPICUM Platform for International Cooperation

on Undocumented Migrants www.picum.orgPIE Platform for Intercultural Europe www.intercultural-europe.orgS&C Sports et citoyennet www.sportetcitoyennete.comSMES Europa SMES Europa www.smes-europa.orgSOCIAL PLATFORM Social Platform www.socialplatform.orgSVI Service Volontaire International www.servicevolontaire.orgWAGGGS World Association of Girl Guides and Girl Scouts,

Europe Region www.europe.wagggsworld.orgWOSM World Organisation of the Scout Movement www.scout.orgYFJ European Youth Forum www.youthforum.org

Nrodn lenovNRODN ALIANCE -

EYCA - EYCA - esk RepublikaEYCA - DanmarkEYCA - EspaaEYCA - FranceEYCA - HrvatskaEYCA - ItaliaEYCA - LatvijaEYCA - LietuvaEYCA - LuxembourgEYCA - MagyarorszgEYCA - MaltaEYCA - NederlandEYCA - PolskaEYCA - RomniaEYCA - SlovenijaEYCA - SlovenskoEYCA - SuomiEYCA - United Kingdom

INICIATIVY NRODNCH ALIANC -

EYCA - Belgique / BelgiEYCA - EYCA - Portugal

KONTAKTN ORGANIZACE -

Deustchland / NmeckoEesti / EstonskoEire / Irsko / ecko / Makedoniesterreich / RakouskoSverige / vdsko

Za informace a nzory vyjden v tto publikaci vhradn odpovd autor(autoi) a nemusej nezbytn odret oficiln stanovisko Evropsk unie.

Documents

Jde o nás, jde o Evropu!