Zhodnocení efektivity programu Pět P za 13 let realizacev České republice

Mgr. Bohdana Břízová(výtah z výsledků disertační práce)

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta

Zpracováno pro potřeby Setkání Asociace Pět P v ČR v Kroměříži dne 23.5.2010

Metodika výzkumu

• 437 dotazníků POE vyplněných rodiči a dobrovolníky

• z toho 295 původní verze POE a 142 modifikované verze POE

• dotazníky vyplněné v 1. a 2. roce vztahu

• 168 rodičů a 269 dobrovolníků, hodnotili 219 dětí

• 7 měst (České Budějovice, Jindřichův Hradec, Opava, Písek, Praha, Třebíč, Ústí nad Labem)

Nejvýznamnější zlepšení u původní verze POE

Dobrovolníci 1. rok

Dobrovolníci 2. rok

Rodiče

1. rok

Rodiče

2. rok

1. Sebedůvěra 64,00 % 67,80 % 62,07 % 66,13 %

2. Schopnost vyjádřit pocity 66,07 % 65,85 % 50,00 % 62,07 %

4. Má zájmy nebo koníčky 41,18 % 51,22 % 53,57 % 54,84 %

8. Využívá možnosti školy 97,56 % 24,10 % 96,30 % 32,76 %

10. Výsledky ve škole 27,27 % 29,79 % 60,71 % 45,00 %

14. Projevuje důvěru ve vás 92,59 % 83,08 % 42,31 % 37,29 %

17. Vztah s vrstevníky 43,75 % 58,33 % 50,00 % 55,17 %

Komentář k tabulce

• K největšímu zlepšení došlo u položek:

– „Využívá možnosti školy“ (až 97 %!), ale pouze v 1. roce, u dobrovolníků i rodičů

– „Projevuje důvěru ve vás“- u dobrovolníků v 1. roce 92 %, ve 2. roce 83 %

– „Sebedůvěra“ (až 68 %) a „Schopnost vyjádřit pocity“ (až 66%) u rodičů i dobrovolníků

Komentáře k původní verzi POE

• rodiče často volí u původního POE odpověď „stejné“, a to v prvním i druhém roce

• % zlepšení je mnohanásobně vyšší než % zhoršení u dobrovolníků i rodičů

• s vysokým % zhoršení se setkáváme u položek „Výsledky ve škole“ (uvádí rodiče) a „Schopnost vyhnout se delikvenci“ (uvádí dobrovolníci)

• obecně rodiče i dobrovolníci podávají většinou lepší hodnocení ve 2. roce

• v posouzení změn u dětí se rodiče a dobrovolníci nejčastěji shodují

Nejvýznamnější zlepšení u modifikované verze POE

Dobrovolníci 1. rok

Dobrovolníci

2. rok

Rodiče

1. rok

Rodiče

2. rok

4. Agresivita 52,6 % 36,4 % 53,6 % 63,6 %

7. Odmlouvavost 61,5 % 37,5 % 35,3 % 58,8 %

11. Nesoustředěnost 60,9 % 40,9 % 62,2 % 61,9 %

12. Dostatek kamarádů 46,7 % 68,2 % 34,9 % 73,9 %

16. Začlenění do škol. kolektivu 50,0 % 61,1 % 54,8 % 76,2 %

21. Zájem o nové věci 61,1 % 68,0 % 63,4 % 95,5 %

22. Sebedůvěra 61,1 % 68,0 % 66,7 % 79,2 %

23. Schopnost vyjádřit pocity 68,6 % 65,4 % 51,3 % 69,6 %

24. Samostatné rozhodování 48,6 % 55,6 % 52,6 % 79,2 %

27. Nesamostatnost 34,4 % 42,9 % 62,5 % 75,0 %

Komentář k tabulce

• K největšímu zlepšení došlo:

– v dostatku kamarádů (až 74 %)– v začlenění do školního kolektivu (až 76 %)– v zájmu o nové věci (až 95,5 %!!!)– v sebedůvěře dítěte (až 79 %)– v samostatném rozhodování (až 79 %)– v nesamostatnosti (až 75%)

• a to vždy ve druhém roce fungování dvojice

• vyšší % zlepšení rodiče uvádějí častěji až ve druhém roce (u dobrovolníků tento jev není tak častý

• rodiče jsou celkově k zaznamenávání změn u dětí citlivější

Komentáře k modifikované verzi POE• rodiče obecně v menší míře označují odpověď „nevím“

• není problém“ označili rodiče i dobrovolníci ve více než 50% v následujících oblastech:– záškoláctví, toulky, krádeže, vandalismus, sebepoškozování či že dítě

šikanuje vrstevníky, dále somatické problémy typu enuréza, tiky a koktavost

• dobrovolníci nejčastěji nedokáží posoudit položku „Dítě je šikanováno“ a oblast školy („Problémy s učením“, „Vztah pedagoga k dítěti“ a „Začlenění do školního kolektivu“)

• ke zlepšení dochází také v somatické oblasti (především tiky, bolesti břicha, enuréza a enkopréza)

• zlepšení v oblasti emoční lability, úzkostnosti, unavitelnosti, fixace a méněcennosti uvádí více rodiče (větší zlepšení) než dobrovolníci

• položky s nejnižším procentem zlepšení i zhoršení - např. „Záškoláctví“, „Toulky“, „Dítě šikanuje vrstevníky“, „Enuréza, enkopréza“ a „Tiky“

Komentáře k modifikované verzi POE

• velký posun v hodnocení v čase, v průběhu 2. roku se hodnocení rodičů i dobrovolníků průkazně zlepšuje

• u dobrovolníků lepší hodnocení ve druhém roce tam, kde v prvním nebylo (až o 25%):– toulky, krádeže, sebepoškozování– somatické problémy (enu, enko, tiky, nehty)

• vysoká % zhoršení, ale naopak i zlepšení, vždy ve 2. roce, u rodičů:– „Nevhodná mluva“– „Odmlouvavost– „Agresivita“– „Problémy s učením“

Výsledky na úrovni škál• původní tři škály (Chování, Sociální oblast, Osobnost a somatika) byly

rozčleněny na 7 škál:

– Rizikové chování (např. záškoláctví, toulky, agresivita, vandalismus)– Problémy v chování (např. lhaní, odmlouvavost, nepořádnost, mluva)– Sociální adaptace (např. kamarádi, zájmy a koníčky, situace v rodině)– Škola (např. začlenění do šk. Kolektivu, problémy s učením)– Osobní kompetence (např. sebedůvěra, zájem o věci, rozhodování)– Osobní problémy (např. fixaxe, rozmazlenost, citová labilita)– Somatické problémy (např. enu, enko, tiky, břicho)

• oblast chování (škály Rizikové chování a Problémy v chování) zůstává bez průkazných změn, stejně jako škála Škola

• k průkazným změnám dochází především ve škálách Sociální adaptace, Osobní kompetence a Osobní problémy

Komentáře ke škálám

• celkově mírně pozitivnější vyznění výsledků skupiny respondentů, která hodnotila program ve druhém roce

• výpovědi rodičů a dobrovolníků se nejčastěji významně neliší

• rodiče udávají v 1. roce v osobních problémech žádné či mírné zlepšení

• rodiče hodnotí ve 2. roce lépe sociální adaptaci a sociální kompetence

• rodiče citlivěji zaznamenávají změny

• izolace škál, které jsou vůči programu víceméně rezistentní, se prokázala jako přínosná

Souhrn• rodiče jsou vůči změnám u dítěte citlivější

• více pozitivních změn nacházíme ve 2.roce fungování dvojice

• průkazné pozitivní změny v osobních kompetencích a sociální adaptaci

• nejvýznamnější zlepšení– sebedůvěra až v 79% – samostatné rozhodování (také až 79%)– zájem o nové věci (95,5%)– dostatek kamarádů (až 74%)– schopnost vyjádřit pocity (až 68%)

• oblast chování (rizikové a problematické) bez průkazných změn, stejně jako oblast školy

• modifikované POE je citlivější vůči změnám u dětí než POE původní

Odborné články

• Břízová, B. Zhodnocení efektivity programu Pět P. Sociální práce/Sociálna práca. 3/2010. ISSN 1213-624.

• Břízová, B., Kohoutek, T. Program Päť P a jeho efektívnosť. Psychológia a patopsychológia dieťata. 1/2010. ISSN 055-5574.

• Břízová, B. Analýza současného stavu realizace programu Pět P v České republice. Zdravotníctvo a sociálna práca. 3/2010. ISSN 1336-9326.

• Břízová, B. Theoretical Basis of the Big Brothers Big Sisters and its national „Five P“. Journal of Nursing, Social Studies and Public Health. 3/2010. ISSN 1804-1868.

Děkuji…

– všem pobočkám, které se účastnily výzkumu

– i ostatním pobočkám, které jsem neustále otravovala e-maily

– Výboru Asociace Pět P

– „mým“ Koordinátorům za trpělivost

– Vám za pozornost…

KONTAKT

Garant programu Pět P v Českých Budějovicích:Mgr. Bohdana Břízová – brizova@zsf.jcu.cz

Korespondenční adresa:Program Pět PJírovcova 24

370 04 České Budějovice

Pracoviště:E. Destinové 46

370 05 České Budějovice