Jihovýchodní Evropa,

státy bývalé Jugoslávie

JUGOSLÁVIE

• Oficiální název:  od r. 1963 Socialistická federativní republika Jugoslávie Bývalý stát v jihovýchodní Evropě, na balkánském poloostrově;

• Rozloha:  255,8 tis. km2, • Počet obyvatel:  23,8 mil. (1990); • Správní členění: 6 republik - Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Černá

Hora, Makedonie, Srbsko, Slovinsko a 2 autonomní oblasti v rámci Srbska (Vojvodina a Kosovo).

• Hlavní město:  Beograd (Bělehrad), 1,2 mil. obyv. (1991) • Úřední jazyky:  srbochorvatština, slovinština a makedonština • Měnová jednotka:  1 dinár = 100 par • Nejvyšší hora:  Triglav 2864 m • Nejnižší místo:  Jaderské moře 0 m• Nejdelší řeka:  Dunaj 2 850 km

Historie     

Na území Jugoslávie se nacházely malé státy, které se v 15. stol. ocitly pod tureckou nadvládou (Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie) a pod nadvládou habsburské dynastie (Chorvatsko, Slovinsko). V 19. stol. získaly Srbsko a Černá Hora samostatnost. Budováni společného státu začalo v r. 1918 vyhlášením Království Srbů, Chorvatů a Slovinců; v r. 1929 byl změněn název státu na Království Jugoslávie. Na zač. 2. svět. Války se Jugoslávie postavila na stranu fašistických států, avšak v dubnu 1941 ji okupovala německá armáda. Odbojové hnutí pod vedením komunistů osvobodilo skoro celou zemi. Vrchním velitelem partyzánských oddílů a později národněosvobozenecké armády byl J. Broz-Tito. V r. 1943 rozhodla Protifašistická rada národního osvobozeni Jugoslávie vytvořit z osvobozené Jugoslávie federaci svobodných a rovnoprávných národů. První poválečný parlament svrhl dne 29.11.1945 monarchii a vyhlásil Lidovou federativní republiku Jugoslávie. V r. 1963 přijala název Socialistická federativní republika Jugoslávie. Po válce došlo v Jugoslávii k h1ubokým společensko-hospodářským (zemědělská reforma, znárodnění průmyslu) a politickým přeměnám. Začátkem padesátých let vznikaly různé formy veřejné samosprávy. Jugoslávská ústava z r. 1974 a zákon o sdružené práci z r. 1976 (tzv. malá ústava) se staly základem jugoslávské samosprávy a urči1y základní formy veřejné samosprávy (pracovní organizace v místě bydliště, místní jednoty v místě bydliště, společenské organizace). Po r. 1980, po smrti J. Broze-Tita, začaly vznikal odstředivé tendence, které ještě zesílily v r. 1989. Slovinsko a Chorvatsko už nechtěly být dále členem federace ovládané Srby. Učinily některé kroky, které by umožnily vystoupení z federace a vznik samostatných států. V prosinci 1990 se Slovinci vyslovili v referendu pro samostatnou republiku. V květnu 1991 totéž udělali Chorvati. Dne 25.6. 1991 vyhlásily obě republiky nezávislost. Federální vláda, ve snaze nepřipustit rozpad Jugoslávie, zahájila vojenskou operaci. Začala válka mezi federální armádou a oddíly národní gardy, nejdříve ve Slovinsku, později v Chorvatsku. Zprostředkovatelské snahy EHS byly bezvýs1edné. Snahy po osamostatnění se objevily také v Makedonii (vyhlášení samostatnosti v r. 1991) a později v Bosně a Hercegovině (vyhlášení samostatnosti v r. 1992). Pro zachování federace se vyslovilo  Srbsko a Černá Hora. V lednu 1992 uznaly členské státy EHS a mnoho jiných nezávislost Slovinska a Chorvatska. V dubnu 1992 vyhlásilo Srbsko a Černá Hora vznik Jugoslávské federativní republiky. Viz: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Jugoslávie, Makedonie,Slovinsko. Srbsko a Černá Hora bylo soustátí, které vzniklo přeměnou Svazové republiky Jugoslávie v roce 2003. Země měla 10 600 000 obyvatel. Soustátí zaniklo 5. června 2006, kdy na jeho území vznikly dva samostatné státy, Srbsko a Černá Hora.

• Reliéf a Podnebí:Na severu plochá Podunajská nížina; jižně od Dunaje povrch vrchovinný až hornatý, směrem k jihu výšky stoupají. Pohoří Prokletije (Djaravica, 2 656 m n. m.), Durmitor (2 522 m n. m.), Šar planina (Ljuboten, 2 496 m n. m.). Velké plochy krasu (jeskyně, polje, ponorné toky). Na jihozápadě skalnaté pobřeží Jaderského moře. Hlavní řekou Dunaj, přítoky zleva Tisa, zprava Sáva a Morava. Četná jezera, největší Skadarské (391 km2, na hranici s Albánií). Podnebí je mírně teplé se slabě kontinentálními rysy, na jihozápadě bohaté na srážky (až 4 500 mm ročně). Podunajská nížina má stepní vegetaci, v horách dubové, bukové, smíšené a smrkové lesy.

• Hospodářství:Zemědělsko-průmyslový stát s významným nerostným bohatstvím. Výrazné regionální rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje. Hospodářství postiženo válkou na Balkáně a mezinárodním embargem.V zemědělství pracuje 23 % obyvatelstva, v průmyslu 33 %. - Pěstuje se kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva, olejniny, tabák, zelenina. Chov prasat, ovcí, skotu. Významná těžba rud neželezných kovů (měď, olovo, zinek, bauxit, stříbro). Průmysl strojírenský, potravinářský, hutnický, chemický, textilní.

BOSNA A HERCEGOVINA

Bosna a Hercegovina se nachází ve vnitrozemí na západě Balkánského poloostrova. Území země je převážně hornaté, někde s vápencovými krasovými masivy, jeskyněmi a ponornými říčkami. Na severu je podnebí drsnější horské, na jihu teplejší středomořské.

• Státní zřízení: přechodná vláda • Hlavní město: Sarajevo, 581 tis. obyv.   • Úřední jazyk: bosenština, chorvatština, srbština • Měnová jednotka: 1 bosenská marka (BHM)= 100 feniků • Národnostní složení: Bosňané 49%, Srbové 28%, Chorvaté

16%

• Náboženství: islám 61%, pravoslavné 28%, katolcké 11%  

ČERNÁ HORA

Evropský stát v jihovýchodní části na Balkánském poloostrově, spadá k takzvané  středozemní oblasti. Pobřeží Černé Hory podél Jaderského moře dosahuje délky 293 km, kde kvalitní pláže zaujímají 73 km

• Státní zřízení: republika • Hlavní město: Podgorica 168 000 obyv.    • Rozloha: 13,815 tis. km2 • Počet obyvatel: 620 000 • Hustota obyv. na km2: 45 • Úřední jazyk: srbština (černohorština) • Měnová jednotka: 1 euro - 100 centů • Správní členění: 20 opšin • Národnostní složení: Černohorci 62%, Srbové 10%, Albánci

6,6%, Muslimové 14,6%, Chorvati 1% • Náboženství: pravoslavné 70%, římskokatolické  12%, islám

9%  

CHORVATSKO

Chorvatská republika se nachází v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Pobřeží Jaderského moře je převážně skalnaté s mnoha ostrovy, vápencová pohoří dále ve vnitrozemí se mohou chlubit krasovými jeskyněmi. Podnebí je zde teplé středomořské a tomu odpovídá i rostlinstvo. V zemi se nachází 7 národních parků, mj. Kornatské ostrovy a Plitvická jezera s vodopády.

• Státní zřízení: republika• Hlavní město: Zagreb (Záhřeb), 779 tis. obyv.              • Rozloha: 56 538 km2 • Počet obyvatel: 4,4 mil. • Hustota obyv. na km2: 78 • Úřední jazyk: chorvatština • Měnová jednotka: 1 kuna (HRK) = 100 lip • Správní členění: 21 okresů (žup) • Národnostní složení: Chorvaté 89,6%, Srbové

4,5%,Muslimové 0,47%, Maďaři 0,37%, Albánci 0,34%, Slovinci 0,24%, Češi 0,24%

• Náboženství: římskokat. 77%, pravoslav. 11%, islám 1,28%  

MAKEDONIE

Makedonie se nachází v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Povrch země je převážně hornatý s četnými jezery v mezihorských kotlinách. Podnebí je mírně kontinentální, rostlinný kryv tvoří lesy a louky. Stát leží v zemětřesné oblasti.

• Státní zřízení: republika• Hlavní město: Skopje, 452 tis. obyv.              • Rozloha: 26 713 km2 • Počet obyvatel: 2 mil. • Hustota obyv. na km2: 77• Úřední jazyk: makedonština • Měnová jednotka: makedonský denár (MKD) • Správní členění: 123 obšin • Národnostní složení: Makedonci 64%, Albánci 25%, Turci

4%, Rómové  3% , Srbové 2% • Náboženství: pravoslavné 67%, islám 30%

SLOVINSKO

Slovinská republika leží v jižní Evropě, převážně ve vnitrozemí, jen s velmi krátkým pobřežím Jaderského moře. Na severozápadě země na její území zasahují Alpy, navazují nížiny podél řek a na jihu krasová území. Podnebí je tu mírné středoevropské, více než polovinu území zabírají lesy.

• Státní zřízení: republika• Hlavní město: Ljubljana (Lublaň), 325 tis. obyv.              • Rozloha: 20 255 km2 • Počet obyvatel: 2 mil. • Hustota obyv. na km2: 99 • Úřední jazyk: slovinština • Měnová jednotka: 1 euro - 100 centů (do r.2006 - slovinský

tolar(SIT)= 100 stotinek) • Správní členění: 192 obcí • Národnostní složení: Slovinci 83,06%, Srbové 1,98%,

Chorvati 1,81%, Bosňané 1,1%, Muslimové 0,53%, Maďaři 0,32%, Albánci 0,31%

• Náboženství: katolické 57,8%, pravoslavné 2,3%, islám 2,4%

SRBSKO

Srbsko, největší republika bývalé Jugoslávie, leží v jistém smyslu ve středu Balkánu a hraničí vedle Černé Hory se sedmy státy. Jeho součástí jsou dříve autonomní oblasti Vojvodina na severu Kosovo na jihu.

• Státní zřízení: republika • Hlavní město: Beograd (Bělehrad), 1,7 mil. obyv.              • Rozloha: Srbsko 88,361 tis. km2 • Počet obyvatel: 10,2 mil. - Srbsko 6 225 000, Kosovo 2 100

000, Vojvodina 1 975 000 • Hustota obyv. na km2: 115 • Úřední jazyk: srbština • Měnová jednotka: 1 srbský dinár (RSD)= 100 para • Správní členění: Srbsko je složeno ze 3 oblastí: Srbsko (56,0

tis. km2), Vojvodina (21,5 tis. km2) a Kosovo (10,2 tis. km2) • Národnostní složení: Srbové 66%, Albánci 17%, Maďaři

3,5% • Náboženství: 85% pravoslavní, 5,5% katolíci, 3,2%

muslimové, 1% protestanti

RUMUNSKO

• Státní zřízení: republika • Hlavní město: Bukurešť • Rozloha: 237 500 km2 • Počet obyvatel (2006): 22 303 552 • Úřední jazyk: rumunština• Správní členění: 40 žup a obvod hl.

města • Národnostní složení: Rumuni 90 %,

Maďaři 7 %, Romové 2 %, Němci • Náboženství: pravoslavní 87 %,

katolíci 5 % 

• Povrch Uvnitř karpatského oblouku je Transylvánská plošina, uzavřená na západě pohořím Apuseni (1

848 m nad m. m.). Na jihu podél Dunaje rozsáhlá Valašská nížina, na západě zasahuje z Maďarska Velká uherská nížina. Pobřeží Černého moře je krátké a nízké s lagunovými jezery a deltou Dunaje. Celé Rumunsko patří k povodí Dunaje; hlavní přítoky Alt, Argeş, Ialomiţa, Siret a Prut.

• PodnebíPodnebí je slabě kontinentální, v horách studené, u pobřeží středomořského typu. Roční srážky v horách 1 500 – 1 800 mm, v dolním Podunají kolem 400 mm. V nížinách vegetace stepního typu, v horách listnaté a smíšené lesy, výše horské louky.

• ObyvatelstvoObyvatelstvo tvoří zejména. Rumuni (89,5 %), menšiny Maďarů (7 %, v Transylvánii), Romů (2 %), Němců, Ukrajinců. Náboženství pravoslavné (87 %), římskokatolické (5 %). Přirozený úbytek obyvatel 0,2 % ročně (1998). Střední délka života mužů 69 let, žen 75 let (1995). Negramotnost asi 3 % (1992). Urbanizace 55 % (1997).

• PrůmyslPrůmyslově zemědělský stát v procesu transformace na tržní ekonomiku. Hrubý domácí produkt 1 410 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 37,5 % v zemědělství, 32 % v průmyslu (1997). Obdělává se 41,4 % území, 20,4 % plochy pokrývají louky a pastviny, 28 % lesy. Nejvýznamnější je průmysl hutnický, petrochemický, strojírenský, chemický, potravinářský, textilní. Dopravní síť v nížinách hustá, přes Karpaty vedou mezinárodní dopravní trasy. Hlavní přístav Constanţa. Námořní loďstvo 2,7 mil. BRT (1993).

• ZemědělstvíV zemědělství převažuje rostlinná výroba. Pěstuje se kukuřice (12,1 mil. t, 1998, 2. místo v Evropě), pšenice (5,2 mil. t), brambory, cukrová řepa, ječmen, slunečnice a ovoce. Chov ovcí (9,7 mil. kusů, 1997), prasat, skotu. Těžba dřeva. Těží se ropa (6,7 mil. t), zemní plyn, černé a hnědé uhlí, rudy železa a zinku, bauxit, soli.

BULHARSKO

• Státní zřízení: republika • Hlavní město: Sofie• Rozloha: 110 910 km2 • Počet obyvatel (2006): 7 385 367 • Úřední jazyk: bulharština• Správní členění: 28 provincií • Národnostní složení: Bulhaři 85 %,

Turci 9 %, Romové 3 % • Náboženství: pravoslavní 85 %,

muslimové 13 %

• Povrch Území Bulharska je z větší části hornaté – především na jihovýchodě a v

centrální části (Stará Planina/Balkán). K nejvyšším pohořím patří Rila (Musala 2925 m) s četnými horskými jezery (například Sedm rilských jezer, Ribni jezero), Vitošin a Rodopy bohaté na krasové útvary. Severní část Bulharska tvoří Podunajská nížina, tok Dunaje je přirozenou hranicí s Rumunskem. Další důležitou řekou je Marica procházející napříč celou zemí, ta se řadí k úmoří Egejského moře. Její údolí se nachází mezi horskými pásmy Balkánu a Rodop ve středu Bulharska. Podél černomořského pobřeží se táhne Thrácká nížina s občasnými mokřadami.

• Podnebí Bulharsko leží v pásmu mírného kontinentálního podnebí, které se výrazně

projevuje v jeho severní části. Na jihu a na východě jsou patrné vlivy středomořského podnebí, charakteristického teplými, suchými léty a mírnými, vlhkými zimami. Množství srážek je přiměřené, což je asi 650 mm srážek za rok. To však ale v horkých létech nestačí, proto je nutné přistoupit k zavlažování.

• Zemědělství Zemědělství je významnou složkou ekonomiky. Převažuje rostlinná

výroba, soustředěná zejména v Hornothrácké nížině a v Podunají. K nejvýznamnějším plodinám patří zelenina (okurky, rajčata, papriky ), ovoce, vinná réva, slunečnice, tabák, cukrová řepa, bavlna, pšenice a kukuřice. Významné je speciální pěstování růží na vonné oleje a chov bource morušového. Živočišná výroba je zaměřena na chov ovcí, skotu a prasat. Rybolov je významný pro domácí spotřebu.

• Průmysl Průmyslovým odvětvím dominuje potravinářství, metalurgie, textilní a

chemická výroba a zpracování tabáku. Hnědé uhlí se spaluje v tepelných elektrárnách, které se na výrobě elektrické energie podílejí zhruba z 50%. Významná je jaderná energetika. Vzrobí 40% elektrické energie.

ALBÁNIE

• Státní zřízení: republika • Hlavní město: Tirana • Rozloha: 28 748 km2 • Počet obyvatel (2006):  3 581 655 • Úřední jazyk: albánština • Správní členění: 12 krajů • Národnostní složení: Albánci 95

%, Řekové 3 % • Náboženství: muslimové 70 %

pravoslavní 20 %, katolíci 10 %

• Povrch Hornatý terén Albánie přispěl k její izolaci v rámci Evropy. Dinárská

soustava vrcholí hraničním pohořím Prokletije a masivem Korab. Na jih z Řecka zasahuje pohoří Pindos. Pobřežní nížina je zejména na severu močálovitá. Řeky Drina, Shkumbin, Seman a Vjosa s přítoky člení hlubokými údolími povrch země do řady úzkých pohoří. Podnebí je středomořského typu, v horských polohách mnohem drsnější.

• Hospodářství Albánie je nejzaostalejší zemí Evropy. Zemědělství zaměstnává téměř

polovinu pracujících, ale v zemi převážně mladých lidí je obrovská nezaměstnanost. Pěstuje se pšenice, kukuřice, cukrovka, zelenina, víno, tabák a olivy. Chovají se ovce, kozy a skot; důležitý je rybolov. Bohaté nerostné zdroje poskytují chromovou, ferro-niklovou a měděnou rudu, ropu, uhlí a asfalt. Slabý průmysl tvoří rafinerie, malé hutě a chemičky, textilní a potravinářské závody. Převážně venkovská země má katastrofální infrastrukturu, která omezuje rozvoj ekonomiky. Vynikající perspektivu má cestovní ruch.