Praha 2011

Jiří Holý – Petr Málek – Michael Špirit – Filip Tomáš

Šoa v české literatuře a v kulturní paměti

CIP – Katalogizace v knize – Národní knihovna ČR

Šoa v české literatuře a v kulturní paměti / Jiří Holý … [et al.]. – 1. vyd. – Praha: Filip Tomáš – Akropolis, 2011. – 290 s.ISBN 978-80-87481-14-1 (brož.)

821.162.3 * 821.162.4 * 821(4) * 82:7.04 * 323.12“1939/1945“ * 82(=411.16) * 82.07– česká literatura – 1945–– slovenská literatura  – 1945–– e vropská literatura – 1945–– literární náměty– holocaust, 1939–1945– Židé v literatuře– interpretace a přijetí literárního díla– kolektivní monografi e

821.162.3.09 – Česká literatura (o ní) [11]

Vychází v rámci projektu GA ČR č. 405/08/0123

Recenzovali:doc. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D.prof. PhDr. Jiří Trávníček, M. A.

© Graphic & Cover Design Ondřej Fučík, 2011© Filozofi cká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2011© Filip Tomáš – Akropolis, 2011ISBN 978-80-87481-14-1ISBN 978-80-87481-20-2 (PDF)

5

ÚvodemTématem této monografi e čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofi cké fakulty UK je šoa/holokaust v české literatuře, v literatuře slovenské a dalších literaturách v kontextu kulturní paměti. Šoa v literatuře a kultuře se u nás, na rozdíl od jiných zemí, dosud věnovala velmi malá po-zornost. Jediný rozsáhlejší pokus v tom směru představovalo mezinárodní symposium v Praze roku 2005, z něhož vyšla publikace s názvem Holokaust – Šoa – Zagłada v české, slovenské a polské literatuře (ed. J. Holý , 2007).

Zde se ukázala jako přínosná komparace a konfrontace děl různých lite-ratur a kultur s daným tématem. Literatury střední Evropy mají sice v mno-hém odlišné tradice, což se promítá i do zobrazení Židů a tématu šoa, ale zvláště česká a slovenská společnost procházely ve 20. století analogickým historickým vývojem (vznik samostatného Československa, nacistická oku-pace v českých zemích / klerofašistický režim na Slovensku, komunistický režim a jeho pád). Můžeme zde sledovat zprvu období bezprostředních re-akcí na holokaust (1945–1949; např. Ota Kraus / Erich Schön , Peter Karvaš , Jiří Weil ), potom potlačení tohoto tématu v době stalinismu a jeho oživení od konce 50. let (např. Rudolf Jašík , Jan Otčenášek , Arnošt Lustig ). Zájem o šoa vrcholí v 60. letech, kdy se obraz pronásledování a vyhlazení Židů ně-kdy stává obecnějším modelem totalitní společnosti (např. Ladislav Fuks , Josef Škvorecký , Leopold Lahola ). Druhá vlna zájmu o holokaust pak při-chází v 80. a 90. letech, kdy se toto téma spojuje s refl exí minulosti a jejím novým hodnocením (např. Ján Johanides , Hela Volanská , Hana Bořkovcová , Jáchym Topol , Arnošt Goldfl am ).

Cílem naší publikace je sledovat ikonografi i holokaustu/šoa v literatu-ře, a to historicky (proměny v průběhu času), tematologicky (klíčové mo-tivy, fi gury, obrazy) i na příkladu vybraných autorských osobností. Tomu odpovídá řazení jednotlivých příspěvků. Úvodní studie sleduje historický vývoj tematiky šoa v české a slovenské literatuře. Druhý příspěvek se za-bývá jazykem kulturní paměti v literárních i fi lmových dílech (prózy Jiřího Weila , Ladislava Fukse a Jáchyma Topola , fi lmy Alfréda Radoka , Zbyňka Brynycha a Jana Němce s tématem holokaustu). Sahá přitom do judaistické tradice i k dalším fi lozofi ckým a kulturním kontextům. Následují dvě stu-die na dílčí témata, která opět umožňují konfrontace různých národních li-teratur: šoa vnímané netradičně z pohledu viníka (Robert Merle , Ladislav Fuks , Zofi a Posmysz aj.); obrazy traumatu návratu a šoa v literatuře „dru-hé generace“ (Arnošt Lustig , Leopold Lahola , Henryk Grynberg , Primo

6

Levi , Imre Kertész , Helen Epstein ). Publikaci uzavírají tři „případové stu-die“ soustředěné k výrazným autorským osobnostem: Arnoštu Lustigovi , Josefu Škvoreckému a J. R. Pickovi .

Jednotlivé příspěvky tak zkoumají reprezentaci šoa v literatuře a kultu-ře z různých stran, přehledově i analyticky, z hlediska jednotlivých motivů i celku autorské tvorby. Kladou si otázky po možnostech a hranicích lite-rárního zobrazení šoa. Jde mimo jiné o vztah fi ction a non-fi ction, literár-nosti na jedné straně a etického apelu na straně druhé. Je například morál-ně přípustné využívat humoru a ironie? Je možné zobrazit holokaust nejen z pohledu obětí a svědků, ale i pachatelů? Jak se liší bezprostřední reakce od pozdějších refl exí, případně od pohledu generace dětí a vnuků, kteří už šoa nezažili? Do jaké míry se do smyslu těchto děl promítá židovská a křesťan-ská tradice a představa dějin a eschatonu?

Autoři se shodují v tom, že téma šoa nepovažují jen za záležitost minu-losti. Zkoumání holokaustu problematizuje hranice literární reprezentace. Také přispívá k udržování a obnovování dějinné a národní paměti. V době „zapomnění“, které ovládá nemalou část české a vlastně i evropské společ-nosti a jehož důsledkem může být lhostejnost, nebo dokonce popírání ho-lokaustu, je to aktuální. Neexistují dokonalé právní či institucionální me-chanismy, jež jednou provždy zabrání novým genocidám a totalitarismům. Musíme proto spoléhat na základní mravní principy a na vědomí této his-torické a kulturní paměti.

Naše práce byla umožněna grantem GAČR 405/08/0123 Holocaust v české a slovenské literatuře. Oběma posuzovatelům, doc. Michalu Bauerovi a prof. Jiřímu Trávníčkovi, děkujeme za pečlivé čtení rukopisu a připomínky, kte-ré přesáhly běžný rámec lektorské praxe.

Jiří Holý, led en 2011

291

O autorechProf. PhDr. Jiří Holý, DrSc. (1953), literární historik a teoretik. Vystudoval bohemistiku a germanistiku na FF UK. Pracoval v nakladatelství Čs. spiso-vatel, 1982–1998 v Ústavu pro českou literaturu AV, od roku 1999 v Ústavu české literatury a literární vědy FF UK. Po roce 1989 působil několik semes-trů na zahraničních univerzitách (Lipsko, Saarbrücken, Regensburg, Vídeň, Berlín). Zabývá se českou literaturou 20. století, interpretací, česko-němec-kými kulturními vztahy a tématem šoa. Je předsedou správní a redakční ra-dy edice Česká knižnice. Knižní publikace v posledních pěti letech: Lexikon teorie literatury a kultury (ed. českého vydání spolu s J. Trávníčkem , 2006); Miroslav Červenka : Kapitoly o českém verši (ed., spolu s K. Sgallovou , 2006); Holokaust – Šoa – Zagłada v české, slovenské a polské literatuře (ed., 2007); Ozvuky času. Rozhovor s Vladimírem Justlem (2007); Writers under Siege. Czech Literature since 1945 (2008, 2. vyd. 2010); Tato fakulta bude rudá! Katedra české literatury FF UK očima pamětníků a v dokumentech (ed. za spolupráce K. Volné , 2009); Marie Majerová : Přehrada (ed., 2010).

PhDr. Petr Málek, CSc. (1965), literární a filmový historik a teore-tik. Vystudoval bohemistiku a historii na FF UK. Zaměstnán byl nejprve v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, od roku 1990 působí v Ústavu české literatury a literární vědy na FF UK. Od roku 1998 rovněž přednáší českou literaturu na Universität Hamburg. Dlouhodobě se zabývá vztahem litera-tury a fi lmu, v posledních letech se věnuje především problematice literární moderny. Ve svých teoretických pracích se opírá o interpretaci literárních děl autorů evropské moderny (F. Kafka , M. Proust , T. Mann , R. Weiner ad.) a děl evropských fi lmových tvůrců (L. Visconti , R. Bresson , J.-L. Godard ) v kulturním a fi lozofi ckém kontextu. Studie publikuje především v odbor-ných časopisech (Iluminace, Slovo a smysl). Knižně publikoval monografi i Melancholie moderny (2008), věnovanou imaginaci a řeči literární moderny.

Mgr. Michael Špirit, PhD. (1965), vystudoval bohemistiku na FF UK. Od roku 1993 je zaměstnán v Ústavu české literatury a literární vědy FF UK. Působil jako lektor bohemistiky na univerzitě v Heidelbergu (2001–2006). V letech 1995–2001 byl redaktorem časopisů Revolver Revue a Kritická Příloha Revolver Revue. Zabývá se zejména českou literaturou po druhé světové válce, ale i osobnostmi kritiků F. X. Šaldy a V. Černého , jimž věnoval disertační práci. Podílí se na vydávání Spisů Josefa Škvoreckého (od roku 1997),

292

s Ursem Heftrichem připravuje německou edici spisů Vladimíra Holana (do-sud tři svazky). Jako editor a komentátor připravil i řadu dalších knih ( Jan Lopatka , Josef Vohryzek , Růžena Grebeníčková , Přemysl Blažíček , Jiřina Hauková , Antonín Brousek , Andrej Stankovič ). Výbor jeho studií a kritik vyšel pod názvem Počátky potíží (2006), knižním Komentářem doprovodil kritickou edici rukopisu Škvoreckého Zbabělců (2009).

Mgr. Filip Tomáš (1977), vystudoval bohemistiku na FF UK (2001), od 2003 postgraduální student tamtéž (téma práce Holokaust jako fi kce). V letech 2001–2007 působil v nakladatelství Masarykova ústavu AV ČR. Od roku 2004 se – věren rodinné trad ici – plně věnuje vydávání knih v nakladatelství Akropolis. Edičně a redakčně se spolupodílel na Díle Jaroslava Seiferta .

309

Redakční pozn ámkaMonografi e Šoa v české literatuře a v kulturní paměti vychází jako výsledek grantového projektu GA ČR č. 405/08/0123 (2008–2010). Texty jednot-livých autorů sjednocujeme pouze po formální stránce, řídíme se Pravidly českého pravopisu a územ časopisu Česká literatura. Vědomě ponecháváme individuální, interpretující psaní slov holocaust/holokaust (šoa), žid/Žid, zdů-raznění genderu u některých jmen či citování překladů v originálním i v čes-kém znění/jen v překladu.

Některé studie vyšly dříve ve starší verzi. „Židé a šoa v české a sloven-ské literatuře po druhé světové válce“ v podstatně kratším (asi čtvrtinovém) rozsahu jako „Obraz šoa v české literatuře“ ve sborníku Česká literatura roz-hraní a okraje: IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká lite-ratura (?) (ed. L. Jungmannová , Praha, Ústav pro českou literaturu AV ČR a Akropolis 2010). „Šoa vnímané očima viníka“ (s odlišnou první částí a dal-šími změnami) jako „Téma šoa očima viníka“ v souboru studií Vyprávění v kontextu (edd. A. Jedličková , – O. Sládek , Praha, Ústav pro českou litera-turu AV ČR 2008).

Jmenný rejstřík zahrnuje všechny texty včetně poznámek pod čarou a li-teratury, příjmení zahraničních autorek jsou doplněna koncovkou „(ová)“.

ft

ObsahÚvodem 5

Židé a šoa v české a slovenské literatuře po druhé světové válce 7Jiří Holý

Holocaust a kulturní paměť: obrazy – fi gury – jazyk 67Petr Málek

Šoa vnímané očima viníka 137Jiří Holý

Trauma návratu a šoa v literatuře „druhé generace“ 169Jiří Holý

Král promluvil, neřekl nic 203Filip Tomáš

Vzpomínky o zkáze 227Michael Špirit

Humoristická – pokud je to možné – reprezentace holokaustu 255Filip Tomáš

Summaries 281O autorech 291Jmenný rejstřík 295Redakční poznámka 309

Jiří Holý – Petr Málek – Michael Špirit – Filip Tomáš

Šoa v české literatuře a v kulturní paměti

Vydal Filip Tomáš – Akropolis(Severozápadní IV 16/433, 141 00 Praha 41,www.akropolis.info)v roce 2011 jako svoji 154. publikaci

Redakce: Viktor Dobrev a Filip TomášJmenný rejstřík: Josef SchwarzPřeklad resumé do angličtiny: Lisa PeschelGrafi cká úprava, obálka a sazba písmy Caslon a Candida: Ondřej Fučík

Tisk: tiskárna Nakladatelství Karolinum, Pacovská 350, 140 21 Praha 4Vytištěno na recyklovaném papíře CyclusOff set a Keaykolour Chalk Recycled. Dodává společnost Antalis s. r. o., www.antalis.cz.

1. vydání, 312 stran, TS 12

ISBN 978-80-87481-14-1ISBN 978-80-87481-20-2 (PDF)

Elektronická podoba knihy www.ereading.cz

Doporučená cena včetně DPH 270 Kč