K PROBLEMATICE EMPATIE A JEJÍHO VÝZKUMU

PhDr. Zdeněk MLČÁK, Ph.D.

Příspěvek byl podpořen projektem Grantové agentury ČR

č. 406/06/0861 „Prosociální chování se zřetelem k altruismu, afiliaci a empatii“.

Katedra psychologie a sociální práce

Filozofická fakulta Ostravské univerzity

ÚVOD

EmpatieEmpatie je klíčový koncept psychologie, jemuž je v české odborné literatuře věnována je klíčový koncept psychologie, jemuž je v české odborné literatuře věnována překvapivě velmi malá pozornost. překvapivě velmi malá pozornost.

Česká literatura akceptuje fakt, že empatie je jednou ze základních proměnných, které limitují Česká literatura akceptuje fakt, že empatie je jednou ze základních proměnných, které limitují kvalitu kvalitu sociálních procesůsociálních procesů a že empatie reprezentuje významný předpoklad a že empatie reprezentuje významný předpoklad efektivní práce efektivní práce s klientys klienty v rámci různých pomáhajících profesí.v rámci různých pomáhajících profesí.

I v české literatuře lze sporadicky I v české literatuře lze sporadicky empirické důkazyempirické důkazy pro výše uvedená tvrzení: pro výše uvedená tvrzení:

- H. Florek a M. Schwarz (2006, v tisku) prostřednictvím ankety realizované u více než 200 - H. Florek a M. Schwarz (2006, v tisku) prostřednictvím ankety realizované u více než 200 začínajících slovenských studentů psychologie zjistili, že empatii uváděli jako vůbec začínajících slovenských studentů psychologie zjistili, že empatii uváděli jako vůbec nejčastější charakteristiku osobnosti psychologanejčastější charakteristiku osobnosti psychologa . .

- V našem vlastním, dosud nepublikovaném výzkumu, jsme u souboru 46 hospicových sester - V našem vlastním, dosud nepublikovaném výzkumu, jsme u souboru 46 hospicových sester zjistili, že 20 z nich (tj. 43,48%) uvádělo empatii jako vůbec zjistili, že 20 z nich (tj. 43,48%) uvádělo empatii jako vůbec nejdůležitější osobnostní předpoklad pro práci v této oblasti. v této oblasti.

-V jiném našem výzkumu bylo u soboru u 193 klientů oddělení sociálně právní ochrany dětí -V jiném našem výzkumu bylo u soboru u 193 klientů oddělení sociálně právní ochrany dětí zjištěno, že empatii povařují tito klienti za jeden z zjištěno, že empatii povařují tito klienti za jeden z nejdůležitějších atributů profesionálních nejdůležitějších atributů profesionálních sociálních pracovníkůsociálních pracovníků (podrobněji viz Mlčák et al., 2005). (podrobněji viz Mlčák et al., 2005).

ORGANIZAČNÍ MODEL EMPATIE M.H. DAVISE

M. H. DavisM. H. Davis (1996) konceptualizuje empatii jako soubor konstruktů, jenž souvisí (1996) konceptualizuje empatii jako soubor konstruktů, jenž souvisí s kognitivními, emocionálními či behaviorálními reakcemi jedince, který má možnost s kognitivními, emocionálními či behaviorálními reakcemi jedince, který má možnost pozorovat prožitky jiného subjektu. V tzv. pozorovat prožitky jiného subjektu. V tzv. organizačním modelu empatieorganizačním modelu empatie rozlišuje mezi rozlišuje mezi čtyřmi základními soubory konstruktů:čtyřmi základními soubory konstruktů:

A)A) ANTECEDENTYANTECEDENTY – konstrukty týkající se osobnostních charakteristik pozorovatele a – konstrukty týkající se osobnostních charakteristik pozorovatele a parametrů situace v nichž probíhá pozorování jiného subjektu. parametrů situace v nichž probíhá pozorování jiného subjektu.

B)B) PROCESYPROCESY – konstrukty popisující různé emocionální a kognitivních děje, jež probíhají – konstrukty popisující různé emocionální a kognitivních děje, jež probíhají v osobnosti pozorovatele v osobnosti pozorovatele

C)C) INTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKYINTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY – konstrukty vyjadřující – konstrukty vyjadřující afektivní afektivní i nonafektivní nonafektivní reakcereakce pozorovatele v situaci jeho expozice vůči pozorovaného subjektu. pozorovatele v situaci jeho expozice vůči pozorovaného subjektu.

D)D) INTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKYINTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY - - konstrukty zahrnující behaviorální reakce konstrukty zahrnující behaviorální reakce pozorovatele vůči pozorovanému subjektu.pozorovatele vůči pozorovanému subjektu.

A) ANTECEDENTY EMPATIE

ANTECEDENTY představují soubor konstruktů, které souvisejí s osobnostními charakteristikami pozorovatele a s parametry situace.

I) Osobnostní charakteristiky pozorovatele 1) biologická schopnost empatie 2) individuální (dispoziční) rozdíly 3) individuální historie učení

II) Parametry situace 1) intenzita 2) stupeň podobnosti mezi pozorovatelem a pozorovaným subjektem

B) PROCESY EMPATIE

PROCESY reprezentují konstrukty, které se vztahující k důsledkům empatie.

I) Nonkognitivní procesy 1) primární kruhová reakce 2) motorická mimika.

II) Jednoduché kognitivní procesy 1) klasické podmiňování 2) přímé asociace 3) labelling (označování)

III) Rozvinuté kognitivní procesy 1) asociace zprostředkované jazykem 2) kognitivní sítě 3) přijímání role (perspektivy)

C) INTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY

INTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKYINTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY jsou konstrukty, které zahrnují jsou konstrukty, které zahrnují afektivní důsledky a nonafektivní důsledky, které se obecně týkají reakcí afektivní důsledky a nonafektivní důsledky, které se obecně týkají reakcí pozorovatele v situaci jeho expozice vůči vlivu pozorovaného subjektu. pozorovatele v situaci jeho expozice vůči vlivu pozorovaného subjektu.

I) Afektivní důsledkyI) Afektivní důsledky 1) paralelní důsledky 1) paralelní důsledky 2) reaktivní důsledky 2) reaktivní důsledky

I) Nonafektivní důsledkyI) Nonafektivní důsledky 1) interpresonální přesnost1) interpresonální přesnost 2) atribuční soudy pozorovatele vůči pozorovanému subjektu2) atribuční soudy pozorovatele vůči pozorovanému subjektu

D) INTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY

INTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKYINTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY jsou konstrukty, které se týkají jsou konstrukty, které se týkají behaviorálních reakcí pozorovatele vůči pozorovanému subjektu.behaviorálních reakcí pozorovatele vůči pozorovanému subjektu.

I) PomáháníI) Pomáhání

II) Agresivní chování II) Agresivní chování

II) Sociální chování II) Sociální chování

INTERPERSONAL INDEX REACTIVITY (IRI)

M. H. DavisM. H. Davis je vytvořil je vytvořil Index interpersonální reaktivityIndex interpersonální reaktivity, který obsahuje 28 položek rozdělený , který obsahuje 28 položek rozdělený do 4 subškál. Položky hodnotí proband na 5-ti bodové škále Likertova typu. do 4 subškál. Položky hodnotí proband na 5-ti bodové škále Likertova typu.

1) Přijímání perspektivy1) Přijímání perspektivy (perpective taking) – měří tendenci přijímat hledisko druhých, které (perpective taking) – měří tendenci přijímat hledisko druhých, které je založeno na nonegocentrickém myšlení a přizpůsobit psychologický náhled na druhé osoby je založeno na nonegocentrickém myšlení a přizpůsobit psychologický náhled na druhé osoby v každodenním životě.v každodenním životě.

2)2) Empatický zájemEmpatický zájem (empathic concern) – meří tendenci prožívat pocity sympatie, vřelosti, (empathic concern) – meří tendenci prožívat pocity sympatie, vřelosti, soucitu a zájmu o neštěstí jiných, který se projevuje v altruistickém chování. soucitu a zájmu o neštěstí jiných, který se projevuje v altruistickém chování.

3)3) FantazieFantazie (fantasy)(fantasy) – – měříměří tendenci přemístit se do pocitů a jednání fiktivních postav tendenci přemístit se do pocitů a jednání fiktivních postav v knihách, hrách a filmech . v knihách, hrách a filmech .

4)4) Osobní distresOsobní distres (personal distres) – – měří tendence odrážející úroveň na sebe orientovaných měří tendence odrážející úroveň na sebe orientovaných pocitů úzkosti a neklidu v intenzivních interpersonálních situacích a prožívat pocity pocitů úzkosti a neklidu v intenzivních interpersonálních situacích a prožívat pocity diskomfortu jiných. diskomfortu jiných.

CÍL VÝZKUMU A METODA

Cílem výzkumu byla Cílem výzkumu byla statistická komparacestatistická komparace amerického a českého souboru amerického a českého souboru univerzitních studentek. univerzitních studentek.

Byla využita data získaná ze souboru Byla využita data získaná ze souboru 582 amerických studentek582 amerických studentek Texas Texas University v Austinu, které se zúčastnily úvodního přednáškového cyklu University v Austinu, které se zúčastnily úvodního přednáškového cyklu psychologie. U tohoto souboru byly M. H. Davisem zjištěny a poté psychologie. U tohoto souboru byly M. H. Davisem zjištěny a poté publikovány základní statistické parametry i korelační analýza jednotlivých publikovány základní statistické parametry i korelační analýza jednotlivých subškál empatie. subškál empatie.

Soubor českých studentek tvořilo Soubor českých studentek tvořilo 229 studentek229 studentek sociální práce Filozofické sociální práce Filozofické fakulty a Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. fakulty a Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.

Použitou metodou byl Použitou metodou byl IRI – Index interpersonální reactivityIRI – Index interpersonální reactivity..

KOMPARACE SOUBORŮ STUDENTEK SOUBOR AMERICKÉ

STUDENTKY

N = 582

ČESKÉ

STUDENTKY

N = 229

SUBŠKÁLA

EMPATIE

M

(SD)

M

(SD)

F t

EC – Empatický EC – Empatický zájem zájem

21,6721,67

(3,83)(3,83)

19,0519,05

(3,94)(3,94)

0,010,01 0,010,01

PT – Příjímání PT – Příjímání perspektivy perspektivy

17,9617,96

(4,85)(4,85)

17,1617,16

(4,17(4,17

0,010,01 nsns

PD – Osobní PD – Osobní distres distres

12,2812,28

(5,01)(5,01)

14, 5214, 52

(3,72) (3,72)

0,010,01 0,010,01

FS – Fantazie FS – Fantazie 18,7518,75

(5,17)(5,17)

14,0514,05

(5,14)(5,14)

0,010,01 0,010,01

KORELAČNÍ ANALÝZA

AMERICKÉ AMERICKÉ STUDENTKY STUDENTKY

ČESKÉ ČESKÉ STUDENTKY STUDENTKY

ECEC PTPT PDPD FSFS

EC – Empatický EC – Empatický zájem zájem

11

PT – Příjímání PT – Příjímání perspektivy perspektivy

A = 0,30++A = 0,30++

Č = 0,38++Č = 0,38++

11

PD – Osobní PD – Osobní distres distres

A = 0,01

Č = 0,34++

A = - 0,29++

Č = 0,01

11

FS – Fantazie FS – Fantazie A = 0,31++A = 0,31++

Č = 0,32++Č = 0,32++

A = 0,12++A = 0,12++

Č = 0,18++Č = 0,18++

A = 0,04

Č = 0,25++

11

INTERPRETACE

Nejsou zjištěné rozdíly způsobeny především faktorem Nejsou zjištěné rozdíly způsobeny především faktorem sociální desiderability ?sociální desiderability ?

Lze považovat IRI – Index interpersonální reactivity za tzv. Lze považovat IRI – Index interpersonální reactivity za tzv. culture free test? culture free test?

Existují zásadní rozdíly v tradici altruismu a pomáhání mezi Existují zásadní rozdíly v tradici altruismu a pomáhání mezi USA a ČR ? USA a ČR ?

Lze úroveň u pomáhajících profesí zvýšit úroveň empatie Lze úroveň u pomáhajících profesí zvýšit úroveň empatie zvýšit pomocí vhodných tréninkových programů? zvýšit pomocí vhodných tréninkových programů?