Křehkost prosperity: Pandemie v dějinách a jejich ...€¦ · a 2015 na ni zemřelo 584 lidí.16 Černá smrt a následné morové epidemie (počátek 1346 n. l.) Druhá pandemie

Křehkost prosperity: Pandemie v dějinách a jejich hospodářské následky Economics & StatisticsČerven 2020

3

Obsah 3

Úvod 4

Pandemie ve starověku a středověku 6

Aténský mor (430–427 př. n. l.) 6

Antonínův mor (počátek 165 n. l.) 6

Justiniánův mor (počátek 541 n. l.) 6

Černá smrt a následné morové epidemie (počátek 1346 n. l.) 7

Pandemie v novodobé historii 10

Španělská chřipka (1918–1919) 10

HIV-AIDS (1981–současnost) 10

SARS (2002–2003) 11

Prasečí chřipka (2009–2010) 11

Ebola (2013–současnost) 11

MERS (2015–současnost) 12

Malárie 13

Závěr 16

Zdroje 17

Publikace 17

Další zdroje 18

Obsah

Křehkost prosperity: Pandemie v dějinách a jejich hospodářské následky

4

„…Největší utrpení ze všeho byla sklíčenost mysli, která postihovala ty, kteří onemocněli (protože se stávali zoufalými a vzdávali se bez jakéhokoliv odporu)… Ale ti, kteří se uzdravili, měli velký soucit s těmi, kdo zemřeli, a s těmi, kteří byli nemocní, jelikož sami byli znalí utrpení a již nebyli v nebezpečí. Protože tato nemoc nikdy nepopad-la stejného muže podruhé…“ 1

Thukydides o aténském moru Po téměř třech měsících zdravotnických a následně ekonomických diskuzí ohledně koronaviru a jeho následcích se zdá být téma

pandemií vyčerpáno. Každý již byl pravdě-podobně několikrát podrobně obeznámen s jinak cizími a pro běžný život většiny lidí nepotřebnými termíny jako reprodukční číslo, rozdíl mezi smrtností a úmrtností a podobně. Nicméně tato pandemie není první ani poslední zkušeností tohoto typu. Jak se s následky pandemií vyrovnávali lidé v minulosti, bez existence jakýchkoliv záchran-ných sociálních sítí, ochranných obleků, nebo dokonce pochopení, jak se nemoc šíří?

Primárním cílem této studie je postavit současnou situaci do kontextu podobných

okamžiků, kterým lidstvo čelilo a čelí, a ukázat, že navzdory pocitu jisté jedinečnosti koronavi-rové pandemie z pohledu obyvatele západní civilizace nejde z hlediska dějin o situaci nijak zvlášť specifickou a patrně nejde ani o jednu z nejtěžších zkoušek. V rámci této studie představíme několik příkladů nemocí, které tíživě zasáhly lidskou populaci v různých časových obdobích, a jejich ekonomické následky, s nimiž se muselo lidstvo vyrovnat, a s většinou z nich se také úspěšně vyrovnalo.

Úvod

1 Thucydides (1843)


http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0247%3Abook%3D2%3Achapter%3D51

6

Aténský mor (430–427 př. n. l.)Nejstarší zdokumentována pandemie proběhla v letech 430–427 před naším letopočtem během peloponéské války. Nemoc tehdy přispěla k porážce Atén Spartou a způsobila smrt 25–35 % tehdejší aténské populace.2 Navzdory obecně zažitému názvu možná nešlo o epidemii moru. Kromě moru se mezi možnými původci skloňují také skvrnitý tyfus, břišní tyfus, pravé neštovice nebo spalničky. Za nejpravděpodobnější původce se ovšem považují spalničky nebo neštovice.3

Mnoho informací z té doby poskytl řecký historik Thukydides, který se nemocí sám nakazil, ale úspěšně se z ní zotavil. Dle Thukydida se během pandemie aténského moru změnily společenské a majetkové poměry v Aténách. Mnoho chudých díky dědictví po svých zemřelých zámožných příbuzných ze dne na den zbohatlo. V dobách nejistoty vlastního přežití ale neviděli v nově získaných zdrojích žádnou hodnotu, a tak byly zdroje využívány spíše k umožnění krátkodobé radosti z křehkého života. Thukydides ve svém díle popsal upadající morálku Atéňanů. Jelikož nemoc si nevybírala, mnozí začali považovat následování pravidel ustanovených vládou nebo vlastním svědomím za zbytečné. Rovněž praktikování víry se nejevilo jako element rozhodující o přežití nebo smrti a strach z bohů upadl společně s morálkou. Nejistota rovněž u mnohých způsobila ztrátu jisté vnitřní vytrvalosti nutné k dosažení dlouhodobějších cílů.4

Antonínův mor (počátek 165 n. l.)Epidemie s obecně známým názvem Antonínův mor byla pravděpodobně epidemií pravých neštovic. Odehrála se za vlády Marca Aurelia (plným jménem Marcus Aurelius Antoninus Augustus)

v Římské říši od roku 165 n. l. do roku 180 n. l. s druhou fází v letech 251–266 n. l. (někdy nazývána Cypriánův mor). Epidemie se rozšířila zejména v důsledku velké obchodní a vojenské aktivity Římanů. Byla popsána slavným řeckým lékařem Galénem (129–216 n. l.).5 Dle Galéna byla pro zdraví nutná rovnováha 4 tělesných tekutin (žlutá žluč, černá žluč, krev, hlen), které odpovídají čtyřem základním živlům (oheň, země, vzduch, voda).6 Lékaři se tedy snažili navrátit zdraví udržením této rovnováhy pomocí diety, koupelí a odpočinku. Římané byli kromě výše uvedených nemocí neustále ohrožováni také přetrvávající malárií.

Marcus Aurelius rozhodl, že pohřby běžných lidí budou vykonávány na státní náklady. Záznamy z egyptské části Římské říše naznačují, že se výrazně snížil počet lidí platících daně, a to jak z důvodu zvýšeného počtu úmrtí, tak kvůli útěkům z oblastí nejvíce zasažených nemocí. Jiné záznamy mluví o snížených nájmech a zvýšených mzdách jako následcích řídce obydleného území v důsledku epidemie. Dále se snížil počet projektů velkých veřejných budov, zřejmě v důsledku výpadku státních příjmů. Snížila se produkce cihel a mramoru, v Egyptě zase ražba mincí.7

Justiniánův mor (počátek 541 n. l.)V letech 541 až 544 vypukla první velká epidemie moru, který dostal název Justiniánův, jelikož se jednalo o období vlády císaře Justiniána v Byzantské říši. Šlo o bubonický neboli dýmějový mor způsobený bakterií Yersinia pestis. Další vlny epidemie tohoto moru probíhaly pravidelně v následujících 200 letech a rozšířily se až k Irsku, Iberskému poloostrovu, k Sahaře a možná i do některých částí jižní a východní Asie. Považuje se za první z pandemií bubonického moru. Druhá se odehrála

v Evropě v polovině 14. století a třetí v Číně a Indii v polovině 19. století.

V době Justiniána se pandemie šířila zejména v důsledku velmi aktivního obchodního styku, a to z přístavů do vnitrozemí.8

Zjištění, že za rozšiřováním nemoci mohou být stěhující se lidé z měst postižených epidemií, bylo považováno za překvapivé a zvláštní. Až v 7. století se poprvé vyzkoušela metoda prevence proti šíření epidemie, kdy se navrhlo zablokovat pohyb lidí a zboží.9

Starořecké a římské lékařství pomocí diet a koupelí samozřejmě nepomáhalo. Práce se zastavila, pole a stáda zůstala opuštěná.10 Zvýšily se ceny zboží, úbytek lidí a hospodářských zvířat způsobil nedostatek potravin a následně hlad. Vládní správa začala vydávat zlaté mince s menším obsahem drahého kovu ve snaze vykompenzovat ztráty v příjmech.11 Zemědělci, kteří navzdory situaci ještě zůstali činní, byli zatíženi dodatečnými daněmi za nevyužité pozemky po zemřelých sousedech.

Dlouhodobě mělo ale zvýšení poměru velikosti pozemků k práci také některá pozitiva. Bylo již obtížnější připoutat chybějící zemědělce k půdě, a ti tak získali vyšší míru svobody pohybu a dědění pozemků. Snížily se také příjmové rozdíly a zvýšil se příjem na obyvatele.

Rovněž bylo pozorováno zmenšení nebo zánik mnohých měst ve Středozemí. Například populace Konstantinopole se snížila z 300 000 za časů Justiniána na 40 000 po epizodě moru v roce 747.12

V současnosti panuje konsenzus, že během všech epizod Justiniánova moru zemřela čtvrtina až polovina obyvatel Středozemí

Pandemie ve starověku a středověku

2 Hays (2005)3 Cunha (2004)4 Hays (2005)5 Horgan (2019)

6 Freedheim (volume editor), Weiner (editor-in-chief)

(2003); Stelmack, Stalikas (1991)7 Hays (2005)8 Hays (2005)

9 Sabbatani, Manfredi, Fiorino (2012) 10 Hays (2005)11 Meier (2016) 12 Findlay, Lundahl (2017), Mango (1994).


http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0247%3Abook%3D2%3Achapter%3D51

7

a že pandemie hrála klíčovou roli při pádu římského impéria. Dlouhodobé následky Justiniánova moru jsou ale dosud předmětem obsáhlých diskuzí, v nichž zaznívají také názory, dle kterých se vliv Justiniánova moru na demografické, ekonomické a kulturní dění přeceňuje.13

Dnes se bubonický mor léčí antibiotiky, bez antibiotické léčby dosahovala úmrtnost 60 %.14 S léčbou dosahuje 10 %.15 Nemoc je ve světě stále přítomna, mezi lety 2010 a 2015 na ni zemřelo 584 lidí.16

Černá smrt a následné morové epidemie (počátek 1346 n. l.)Druhá pandemie pravděpodobně bubonického moru se rozšířila z jižního Ruska do Evropy v roce 1346 a skončila opět v Rusku v roce 1353. Epidemie moru se později pravidelně vracely, v západní Evropě se poslední odehrála v 17. století, ve východní Evropě v 18. století a v Africe dokonce v 19. století.

Mezi lety 1346 až 1353 zemřelo dle mnohých historiků 30–40 % populace. Někteří se domnívají, že mohlo jít i o 60 % tehdejší populace Evropy, což by znamenalo přibližně 50 milionů lidí.17

V období před vypuknutím pandemie směřoval populační růst k tomu, že se snižoval poměr obhospodařovaných pozemků k zemědělcům. Vyjednávací síla rolníků se snížila a začalo docházet ke skupování půdy velkostatkáři. Zemědělci, kteří byli původními vlastníky půdy, se stali jejich nevolníky.18 Nárůst populace dosáhl na začátku 14. století hranice, kdy obdělávaná půda již stěží uživila tehdejší počet lidí. Přebytek nabídky práce, nedostatek půdy a nedostatek jídla znamenaly nízké mzdy, vysoké nájmy a vysoké ceny.

Pandemie moru situaci zcela změnila. Zdecimovaná populace nabízela jen omezený počet pracovních sil a nájemců pozemků. Mzdy proto rostly, nájmy klesaly a nevolníkům se dostávalo větší vyjednávací síly. Tyto změny nastávaly pomalu, na některých místech se pozemkoví vlastníci snažili udržet mzdy na úrovni před morovou pandemií pomocí svého politického vlivu, v některých regionech klesla v krátkodobém horizontu produkce potravin a zboží ještě více než poptávka po nich. V mnohých oblastech západní Evropy morová epidemie ukončila již slábnoucí systém nevolnictví, jelikož pozemkoví vlastníci byli nuceni akceptovat požadavky nevolníků na ukončení robotních povinností a uvolnění z vázanosti k půdě. Výše uvedené znamenalo také stimul k větším technologickým inovacím, které nebyly tolik potřebné v časech levnépráce. Vysoké náklady práce vlastníků půdy, nízké ceny obilí na konci 15. století a současně vyšší příjmy znamenaly, že se vlastníci půdy začali orientovat na produkci, která vyžadovala méně lidské práce a po které současně již existovala poptávka. Z obilných polí se tedy mnohokrát staly pastviny a vlastníci půdy prodávali namísto obilí maso a vlnu.19

Vliv moru na společenský a ekonomický vývoj ve východní Evropě a na Blízkém východě byl ovšem zcela odlišný. Je skloňováno vícero důvodů, proč se povinnosti poddaných ve východní Evropě zpřísnily a z poddanství se stalo nevolnictví právě v časech, kdy v západní Evropě nevolnictví naopak zaniklo. Jedním z nich je odlišné postavení velkých pozemkových vlastníků (šlechty) ve vztahu k panovníkovi. V západní Evropě mohl panovník financovat vojenskou ochranu území z mnoha zdrojů. Jednalo se o příjmy z plateb měst, půjčky od měst nebo cizinců, příjmy z kolonií, platby od katolické církve nebo od šlechty. Ve východní Evropě nebylo

území obydleno tak hustě jako v Evropě západní a města nebyla rozvinutá tak, aby poskytovala dostatku zemědělců alternativu k rolnickému způsobu života a panovníkovi dostatečné zdroje. Závislost panovníka na šlechtě byla tudíž významně většía požadavky šlechty na zmrazení zvyšujících se mezd a připoutání zemědělců k půdě v době nedostatku pracovní síly po epidemii moru bývaly vyslyšeny. Větší podíl nucené práce znamenal v důsledku menší potřebu technologických inovací ze strany šlechty a nedostatek prostředků na investice pro zemědělce po zaplacení povinných dávek šlechtě. Nemožnost svobodné volby práce ve městech omezila rozvoj průmyslu a zemědělci, kterým bylo umožněno prodávat své produkty, byli za tuto možnost nuceni platit poplatky pánovi, který tím omezil profitabilitu vlastního podnikání nevolníka.20

Na konci 15. století se začala zvyšovat evropská populace a půda, jejíž velká část byla v západní Evropě proměněna na pastviny, přestala poskytovat dostatek obilí pro zvyšující se poptávku. Produkce obilí se tehdy zvýšila ve východní Evropě. Místní šlechta toho dosáhla prostřednictvím zvětšování vlastních pozemků využitím opuštěné půdy nebo vyvlastněním nevolníků a zvyšováním nároků na nevolníky pomocí vlastních nařízení a nařízení panovníka.21

13 Mordechai et al. (2019), Meier (2016) 14 Hays (2005)15 CDC16 Zdravotnický deník

17 Hays (2005)18 Findlay, Lundahl (2017) 19 Hays (2005)20 Peters (2019)

21 Blum (1957)


https://www.cdc.gov/plague/faq/index.htmlhttps://www.zdravotnickydenik.cz/2018/01/cerna-smrt-mor-zabiji-i-dnes/https://projects.iq.harvard.edu/files/pegroup/files/peters2019.pdf

8

Zdroj: Hays (2005), Kelaidis (2020), Watts (2020), Than (2014)

Počet úmrtí při pandemiích ve starověku a středověku

Dochované záznamy ukazují, že přeživším moru v Egyptě snížení populace také nepřineslo zvýšení reálných mezd. Vojenská vládnoucí šlechta bydlící převážně ve městech, která ovšem vlastnila pozemky, měla zájem na udržení krátkodobého zisku a civilní správci jejich majetku toho dosahovali pomocí zvyšování nájmů (jelikož počet platících poddaných se po epidemii

snížil) a snižování výdajů na opravy a údržbu. Zemědělci následně utíkali do měst nebo k Beduínům, kteří osídlovali nová území. Jednotnost zájmů vládnoucí šlechty a její kolektivní moc jsou považovány za důvod, proč v Egyptě po epidemii moru nedošlo ke zvýšení reálných mezd a zlepšení postavení poddaných.22

Ekonomické následky černého moru a jeho ovlivnění celospolečenského vývoje záviselo ve velké míře na institucionální vyspělosti zemí, rozdělení moci a jednotnosti jednotlivých zájmových skupin.

Pandemie Začátek Konec Úmrtí

Aténský mor 430 př. n. l. 427 př. n. l. 100 000

Antonínův mor 165 n. l. 180 n. l. 7,5 mil.

Justiniánův mor 541 544 30–50 mil.

Černá smrt 1346 1353 50 mil.

22 Scheidel (2009)


10

Španělská chřipka (1918–1919)Španělská chřipka, nazývaná také chřipko-vá pandemie 1918, byla způsobená virem chřipky H1N1. Kmen tohoto viru způsobil rovněž pandemii prasečí chřipky v roce 2009. Španělskou chřipkou nebylo nejvíce zasažené Španělsko. Název Španělská chřipka se vžil, jelikož ostatní státy zmínky o nemoci cenzuro-valy na rozdíl od Španělska, které se neúčast-nilo první světové války a nemělo proto důvod skrývat následky chřipkové epidemie, tak jako jiné státy.25

Odhaduje se, že celosvětově zemřelo nejmé-ně 40–50 milionů lidí. Obětí v nejproduktiv-nějším věku bylo nepoměrně mnoho. Důvody zvýšené úmrtnosti mladých lidí zatím nejsou zcela objasněny. K šíření nemoci přispěly stře-ty velkých armád v první světové válce a následně masivní demobilizace.27

Nejčastějším opatřením, které jednotlivé státy zavedly, bylo uzavření škol, kostelů a diva-del. Někteří přistoupili k dezinfekci kouřem, což bylo opatření účinné proti nemocem přenášeným komáry, jako jsou žlutá zimnice nebo malárie. Někteří se snažili omezit prach na veřejných místech a bojovat proti plivání na ulicích, jež bylo v časech žvýkání tabáku velmi rozšířené. Jelikož mnoho mužů bylo již zapojeno do války, udržet v chodu poskyto-vání veřejných služeb při vysoké chorobnosti a úmrtnosti bylo těžké.28 Udržet dostatečný počet pracovníků byl problém ale také pro soukromé společnosti (doly, telefonní společ-nosti, průmysl).29 Karantény se neprojevily jako účinný nástroj, chřipka se šířila příliš rychle. Některá města vyžadovala, aby obyvatelé na veřejných místech nosili masky zakrývající ústa, využívaly se také antiseptické spreje. Objevovaly se ale i názory, které podobné pre-ventivní metody zesměšňovaly.30

Maloobchodní tržby se v průběhu pandemie propadaly. Výjimku tvořily produkty jako např. lůžka, po kterých se naopak poptávka zvýšila, jelikož lékaři předepisovali klid na lůžku jako prostředek léčby chřipky.31

Virus chřipky, jenž způsobil pandemii, byl objeven teprve roku 1933.32 Nejdůležitější byla tudíž spíše péče zdravotních sester a jejich snaha o ulehčení nemocným pacien-tům. Mnoho sester bylo ale povoláno do války a sestry, které zůstaly, často samy na nemoc umíraly.33

Na základě dat ze Spojených států bylo zjištěno, že velké úmrtnosti lidí produktivního věku lze přičíst zvýšený počet zkrachovaných podniků v rocích 1919–1921. Státy, kde byla úmrtnost v rocích 1919-1921 vyšší, zazna-menaly v tomto období také větší počet zkrachovalých podniků a větší propad příjmů na hlavu. Ale po uplynutí pandemie zazna-menaly Spojené státy celkově do roku 1930 zvýšený ekonomický růst, který byl způsoben větším poměrem kapitálu na pracovníka (tzv. capital deepening). Státy s vyšším počtem zkrachovalých podniků v době pandemie zaznamenaly po uplynutí pandemie také vyšší růst. Je možné, že část zvýšeného ekonomic-kého růstu mezi roky 1921 a 1930 znamenala jenom návrat k původnímu ekonomickému trendu před vypuknutím pandemie.34 HIV-AIDS (1981–současnost)HIV-AIDS je spektrum stavů způsobených infekcí virem lidské imunodeficience, anglicky human immunodeficiency virus (HIV). HIV je členem skupiny virů známých jako retroviry. Tento virus postupně oslabuje imunitní sys-tém, což se může projevit zvýšenou prav-děpodobností napadení další infekcí, jako je třeba tuberkulóza, nebo vyvinutím nádorů.

Tyto příznaky jsou označovány jako syndrom získané imunodeficience, anglicky acquired immunodeficiency syndrome (AIDS), proto celý název HIV-AIDS. Předpokládá se, že onemocnění pochází od primátů (převážně šimpanzů) ze střední Afriky a na člověka bylo pravděpodobně přeneseno na počátku 20. století. Šíří se primárně nechráněným sexem (včetně análního a orálního), kontaminovanou krevní transfúzí, podkožními jehlami a z matky na dítě během těhotenství, porodu nebo kojení.

HIV-AIDS se stále rozšiřuje v některých rozvo-jových zemích, převážně v Africe. Celkově bylo infikovaných zhruba 75 milionů lidí, z kterých asi polovina stále žije s touto nemocí. Zhruba 35 milionů lidí nemoci podlehlo. V současné době neexistuje na HIV-AIDS lék. Nicméně existují medikamenty na zmírnění příznaků, které současně umožňují dlouhodobé přežití. Reprodukční číslo se u této nemoci pohybuje okolo 2 až 5 a inkubační doba je v průměru 12 let.

AfrikaEkonomická teorie naznačuje, že HIV-AIDS snižuje nabídku práce, produktivitu, vývoz a naopak zvyšuje dovoz. V Africe tato pan-demie snížila průměrně růst HDP o 2–4 % ročně. Ekonomický dopad HIV-AIDS může být zmírněn pomocí programů pro prevenci a léč-bu a ekonomickými opatřeními, jako je cílené školení v dovednostech potřebných v klíčových odvětvích.36

Pandemie HIV-AIDS má dopad na nabídku pracovních sil prostřednictvím zvýšené úmrt-nosti a nemocnosti. To se umocňuje ztrátou dovedností a snížení produktivity v klíčových odvětvích. Například v jihoafrickém zdravot-nictví je 21 % studentských sester pozitivních na HIV.37 Prostředí jihoafrických těžebních

Pandemie v novodobé historii

23 CDC24 CDC25 Hays (2005) 26 Hays (2005), Brainerd, Siegler (2002)27 Brainerd, Siegler (2002), Hays (2005)

28 Hays (2005) 29 Garrett (2007) 30 Hays (2005) 31 Garrett (2007)32 Hays (2005)

33 Hays (2005) 34 Brainerd, Siegler (2002)35 HIV Komunita36 Dixon et al. (2002) 37 Altenroxel (2000)


https://www.cdc.gov/flu/pandemic-resources/1918-pandemic-h1n1.htmlhttps://www.cdc.gov/flu/pandemic-resources/2009-h1n1-pandemic.htmlhttps://www.comp-net.org/fileadmin/_compnet/user_upload/Documents/Virus_and_Productivity/influenza_epidemic.pdfhttps://www.comp-net.org/fileadmin/_compnet/user_upload/Documents/Virus_and_Productivity/influenza_epidemic.pdfhttps://www.stlouisfed.org/~/media/files/pdfs/community-development/research-reports/pandemic_flu_report.pdfhttps://www.stlouisfed.org/~/media/files/pdfs/community-development/research-reports/pandemic_flu_report.pdfhttps://www.comp-net.org/fileadmin/_compnet/user_upload/Documents/Virus_and_Productivity/influenza_epidemic.pdfhttps://www.hiv-komunita.cz/clanky/delka-zivota-hiv-pozitivnich-se-prodlouzila-diky-lekum-o-10-let.htmlhttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1122139/https://www.iol.co.za/news/south-africa/aids-taking-a-toll-on-student-nurses-45963

11

aktivit, které představují důležitý příjem státní pokladny, je centrem epidemie HIV a tuberku-lózy, a to zejména v důsledku nevyhovujících životních podmínek pracovníků, dlouhodobé-ho rodinného odloučení a následně migrace na území venkova. Situaci dále komplikuje vysoká nezaměstnanost. Odhaduje se, že 10–20 % všech horníků bylo infikováno HIV.38 Celkově je Jihoafrická republika zemí nejvíce postiženou epidemií AIDS s 18,8 % populace ve věku 15–49 let nakažené HIV.39

Roční náklady spojené s nemocí a sníženou produktivitou v důsledku HIV-AIDS se pohybu-jí od 17 amerických dolarů na zaměstnance v keňské automobilce až po 300 amerických dolarů v ugandské železniční korporaci.40 Tyto náklady snižují konkurenceschopnost a zisky. To má dopad na daňové příjmy veřejného sektoru. Zároveň jsou vlády nuceny zvyšovat výdaje na léčbu a prevenci AIDS. Obojí vede ke zhoršení fiskální situace postižených zemí.

Nižší domácí produktivita snižuje vývoz, zatímco dovoz drahých zdravotnických potřeb se zvyšuje. Epidemii AIDS může doprovázet zhoršení salda zahraničního obchodu a bilan-ce běžného účtu.

Za účelem zvýšení produktivity zaměstnanců (snížení absencí, účastí na pohřbech, problém častého nahrazování kvalifikovaných nemoc-ných zaměstnanců nekvalifikovanými novými apod.) začalo mnoho společností sídlících v subsaharském regionu poskytovat pro své zaměstnance (případně i pro jejich rodiny) antiretrovirální léčbu.41

SARS (2002–2003)SARS (těžký akutní respirační syndrom) je virové onemocnění dýchacích cest způsobe-né SARS-koronavirem (SARS-CoV). SARS je zoonóza, která nejpravděpodobněji pochází z netopýrů, kteří ji nepřímo přenesli na člově-

ka přes cibetky a psíky mývalovité. První infekce byly zaznamenány u zaměstnan-ců restaurací v provincii Guangdong v Číně, kteří připravovali divoká zvířata jako exotické pokrmy. Během několika měsíců se nákaza rozšířila po všech provinciích a následně se dostala do více než 30 zemí. V polovině roku 2003 se podařilo pomocí protiepidemických opatření šíření viru zastavit. V České republice nebyly zaznamenané žádné případy nákazy.

Celkem se nakazilo přes 8 000 osob a nemoci podlehlo 774. Smrtnost činila kolem 10 % a jeden člověk průměrně nakazil až 3,5 dalších osob. Inkubační doba činí 2 až 7 dní.

ČínaEpidemie SARS přispěla ke zpomalení růstu HDP Číny z 11,1 % meziročně v prvním čtvrtletí 2003 na 9,1 % v následujících třech měsících. Dopad epidemie byl také patrný ve statistikách maloobchodního prodeje a průmyslové výroby v průběhu roku 2003. Zpomalení růstu HDP kvůli SARS v roce 2003 je odhadováno na 0,5 % až 1 %.42,43 Hongkong a Tchaj-wanModelová simulace pro Hongkong a Tchaj--wan odhaduje ztrátu HDP v odvětví služeb a průmyslu ve výši 0,7 % na Tchaj-wanu a 1,6 % v Hongkongu.44

Na úrovni celé ekonomiky jsou pro Hongkong odhadovány ztráty v rozsahu 2,6 % HDP. Poměrně vysoké ztráty jsou způsobené silnou vazbou na ekonomiku Číny, kde SARS vypukl.45 Celý světNáklady způsobené v roce 2003 pandemií SARS dosáhly v globálním měřítku zhruba 40 mld. amerických dolarů. Vedle nákladů na zdravotní péči je potřeba vzít do úvahy pokles investic a negativní dopad na spotřebu

domácností.46

Prasečí chřipka (2009–2010)Prasečí chřipka je druhá pandemie způsobe-ná virem chřipky H1N1. Této chorobě se říká prasečí chřipka, protože je podobná chřipko-vým virům, které napadají prasata. Nejprve se mezi zeměmi rozšiřovala velmi rychle, neboť šlo o nový typ viru chřipky, vůči kterému bylo málo lidí imunních. Nicméně, později se uká-zalo, že starší populace již měla obranné látky, a celá pandemie trvala relativně krátkou dobu. WHO oficiálně vyhlásila konec této pandemie v srpnu 2010. V současnosti je virus chřipky H1N1 součástí sezónních chřipek, které se vrací každou zimu, a roční vakcíny jsou rozší-řené po celém světě.

Virus byl poprvé identifikován v Severní Ameri-ce v dubnu 2009. Za pár měsíců se rozšířil do celého světa. Nejvíce zasaženým kontinentem byla Jižní Amerika.

Počet laboratorně potvrzených úmrtí hláše-ných WHO dosáhl 18 500. Někdy se ovšem uvádí, že pandemie prasečí chřipky způsobila zhruba 284 000 úmrtí (v rozmezí 150 000 až 575 000).47

Míra smrtnosti je relativně nízká, zhruba 0,03 % a průměrně jeden člověk má šanci nakazit mezi 1,4 až 1,6 dalších lidí.48 Inkubační doba se pohybuje kolem 1 až 4 dnů.49 V Čes-ku se nakazilo 2 465 osob a 102 lidí zemřelo (údaj k březnu 2010).50

Jižní a Severní AmerikaZtráty způsobené prasečí chřipkou se v Ar-gentině, Chile, Paraguayi a Uruguayi pohybo-valy od 0,5 % do 1,5 % HDP.51

Ebola (2013–současnost)Ebola, jinak také krvácivá horečka ebola, je virové onemocnění, které napadá člověka

38 Foster (1996) 39 Meyer-Rath et al. (2015) 40 Bollinger et al. (1999) 41 Meyer-Rath et al. (2015), Ilonn et al. (2007) 42 Lee, Yen Nee (2020)

43 Feuer, William (2020)44 Chou et al. (2004) 45 Lee & McKibbin (2004)46 Lee & McKibbin (2004)47 Frangoul, Anmar (2014)

48 Fraser et al. (2009) 49 Jilani et al. (2020) 50 Němcová, Barbora; ČTK, (2010)51 The Economist


https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12157886/http://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC4556678&blobtype=pdfhttp://www.policyproject.com/pubs/SEImpact/Kenya.pdfhttp://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC4556678&blobtype=pdfhttps://www.iom.int/jahia/webdav/shared/shared/mainsite/media/docs/reports/cost_benefit_analysis.pdfhttps://www.cnbc.com/2020/02/11/coronavirus-4-charts-show-how-sars-hit-chinas-economy-in-2003.htmlhttps://www.cnbc.com/2020/02/06/coronavirus-the-hit-to-the-global-economy-will-be-worse-than-sars.htmlhttps://ideas.repec.org/a/tpr/asiaec/v3y2004i1p84-99.htmlhttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK92473/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK92473/https://www.cnbc.com/2014/02/05/counting-the-costs-of-a-global-epidemic.htmlhttps://science.sciencemag.org/content/324/5934/1557.longhttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513241/https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/se-102-obetmi-praseci-chripky-se-cesko-radi-k-zemim-s-nejvyssi-umrtnosti-v-eu.A100318_130628_domaci_banhttps://www.economist.com/news/2009/07/27/the-cost-of-swine-flu

12

a některé další primáty. Mezi hlavní přenašeče v přírodě patří netopýři a další divoká zvířata. Podle WHO se ebola šíří přímým kontaktem s tělními tekutinami, jako je krev infikovaných lidí nebo zvířat. K přenosu může dojít také při kontaktu s předměty nedávno kontamino-vanými tělními tekutinami nakažené osoby. Šíření nemoci vzduchem bylo vyvráceno jak v laboratorních, tak v přírodních podmínkách. Vakcína proti ebole byla schválena ve Spoje-ných státech na konci roku 2019.

Tato nemoc byla poprvé identifikovaná v roce 1976 v Demokratické republice Kongo, blízko řeky Ebola, podle které má nemoc své jméno. WHO identifikovalo subsaharskou Afriku jako nejvíce postiženou oblast, kde bylo v letech 1976 až 2013 nahlášeno 2 387 případů a 1 590 úmrtí.

Doposud největším ohniskem epidemie byla západní Afrika (Guinea, Libérie a Sierra Leone), která od roku 2013 do roku 2016 registrovala 28 600 případů a 11 325 úmrtí.V dalších letech zaznamenala zvýšené šíření viru také Demokratická republika Kongoa v polovině roku 2019 WHO vyhlásila v sou-vislosti s epidemií eboly globální stav zdravotní nouze.52 Celkem se virem ebola nakazilo více než30 000 osob a nemoci podlehlo více než13 000 osob. Míra smrtnosti se liší podle oblasti a kmene viru, nicméně průměrně se pohybuje kolem 50 %. Infikovaný člověk naka-zí průměrně další dva lidi a inkubační doba je 2 až 21 dní.53

Guinea, Libérie a Sierra LeoneKromě ničivých účinků na zdraví měla epi-demie eboly také výrazný socioekonomický dopad v Guineji, Libérii a Sierře Leone. Ztráta HDP v roce 2015 se odhaduje na

více než 1,6 mld. amerických dolarů (12 % společného HDP). Vypuknutí epidemie vedlo k nižším investicím a poklesu zemědělské výroby, což vzbudilo obavy o zajištění dostat-ku potravin. Rovněž existovaly obavy o chod přeshraničního obchodu kvůli zvýšenému omezení pohybu, zboží a služeb.54

Nemalé ztráty zaznamenal přímo zdravotnický sektor. Libérie přišla kvůli ebole o 8 % lékařů, zdravotních sester a porodních asistentek. Sierra Leone a Guinea ztratila 7 %, resp. 1 %, zdravotnických zaměstnanců.55

Světová banka uvádí, že dopady epidemie eboly na africké ekonomiky, kromě těch přímo zasažených, byly relativně nízké. Celkový odhadovaný dopad na africký region (mimo přímo zasažené země) činí zhruba 0,5 mld. amerických dolarů.56

Mnoho zemí poskytlo postiženým zemím finanční pomoc. Nejvýznamnějšími dárci jsou Spojené státy, Velká Británie a Německo. Do prosince 2015 darovali všichni dárci více než 3,6 bilionu amerických dolarů. Americká vláda sama vyčlenila přibližně 2,4 bilionu americ-kých dolarů na pomoc v boji proti ebole, např. technické odborné znalosti, zdroje pro reakci a nové středisko nouzových operací v Guineji, Libérii a Sierře Leone.57

Aby nedošlo k rozšíření pandemie do jiných zemí, prověřovala letiště cestující opouštějící západní Afriku. Před odjezdem z Guineje, Libérie a Sierry Leone bylo prověřeno více než 339 000 lidí.58 Spojené státy rovněž provedly rozšířené vstupní kontroly cestujícíchz Guineje, Libérie, Sierry Leone a Mali. Více než 38 000 cestujících vstupujících do Spojených států bylo prověřeno na ebolu.59 Podobná praxe byla nedávno zavedena v Číně kvůli obavám z vypuknutí druhé vlny Covid-19, kde většina mezinárodních letů byla přesmě-

rovaná na šanghajské letiště.

MERS (2015–současnost)Respirační syndrom na Středním východě (MERS), známý také jako velbloudí chřip-ka, je virová respirační infekce způsobená MERS-koronavirem (MERS-CoV). MERS-CoV pochází původně z netopýrů, nicméně lidé jsou nejčastěji infikováni od velbloudů. WHO doporučuje, aby si ti, kteří přicházejí do styku s velbloudy, umývali ruce a nedotýkali se ne-mocných velbloudů. Velbloudí maso by před konzumací mělo být dobře tepelně zpracová-no. Zatím neexistuje žádná specifická vakcína nebo léčba této choroby.

První zjištěný případ nastal v roce 2012 na Arabském poloostrově v Saudské Arábii. Nej-větší rozsah epidemie zaznamenala Jižní Ko-rea v roce 2015 a pak znovu Saudská Arábie v roce 2018. MERS-CoV se stále nepovedlo zastavit. V roce 2019 bylo zaznamenáno přes 200 případů.

Celkové číslo potvrzených případu je aktuálně kolem 2 500. Počet obětí dosahuje860 a míra smrtnosti je okolo 34 %, což je relativně vysoké číslo. Nicméně, reprodukční číslo je u tohoto viru pouze 0,8, což znamená, že průměrně každý infikovaný nakazí méně než jednoho dalšího člověka.

Jižní KoreaVypuknutí pandemie MERS v Jižní Koreji je příkladem propuknutí pandemie infekční choroby iniciované mezinárodními cestujícími do země s vysokými příjmy.

Podle odhadů60 přišla Jižní Korea kvůli této pandemii o 2,1 mil. zahraničních návštěvní-ků, což koresponduje s 2,6 mld. amerických dolarů ztrát v cestovním ruchu. Odhadované ztráty v oblasti ubytování, stravování a nápojů a dopravy v souvislosti s poklesem návštěvní-

52 CDC53 WHO, WHO54 Reliefweb (orig.World Bank), Reliefweb (orig.World

Bank), Reliefweb (orig. World Bank)

55 Evans et al. (2015) 56 Roland et al. (2015) 57 USAID58 Center for Homeland Defense and Security

59 Center for Homeland Defense and Security60 Joo et al. (2015)


https://www.cdc.gov/vhf/ebola/history/2014-2016-outbreak/index.htmlhttps://www.who.int/csr/don/16-january-2020-ebola-drc/en/https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/ebola-virus-diseasehttps://reliefweb.int/report/sierra-leone/summary-ebola-recovery-plan-sierra-leonehttps://reliefweb.int/report/guinea/summary-ebola-recovery-plan-guineahttps://reliefweb.int/report/guinea/summary-ebola-recovery-plan-guineahttps://reliefweb.int/report/liberia/summary-ebola-recovery-plan-liberia-economic-stabilization-and-recovery-plan-esrphttps://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214109X15000650http://documents.worldbank.org/curated/en/541991468001792719/The-economic-impact-of-Ebola-on-sub-Saharan-Africa-updated-estimates-for-2015https://www.usaid.gov/sites/default/files/documents/1866/west_africa_fs07_01-21-2016.pdfhttps://www.hsdl.org/?abstract&did=11751https://www.hsdl.org/?abstract&did=11751https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30969152/

13

ků činily dohromady zhruba 1 mld. americ-kých dolarů.

Potvrdila se také relativně vyšší zranitel-nost starších zaměstnanců na trhu práce. Nezaměstnanost u starších kohort rostla po vypuknutí pandemie rychleji než u ostatních věkových skupin.61

WHO odhaduje, že celkový ekonomický dopad MERS na jihokorejskou ekonomiku dosáhl až 12 mld. amerických dolarů. Celkový fiskální stimul přitom činil zhruba 10 mld. amerických dolarů. V průběhu pandemie MERS centrální banka Jižní Koreje snížila svou základní úroko-vou sazbu o 25 bazických bodů na rekordně nízkých 1,5 %, aby vykompenzovala případné negativní ekonomické dopady.

Saúdská ArábieMezi zeměmi postiženými MERS byla nejvíce zasažena Saúdská Arábie s 2 121 oficiálně oznámenými případy (do ledna 2020).63 Nic-méně, dopad epidemie MERS na saúdsko- arabskou ekonomiku není zatím znám.

Malárie Malárie ovlivňovala životy lidí odnepaměti. Ma-lárie je nemoc způsobená parazity přenášený-mi samičími komáry rodu Anopheles.V minulosti byla rozšířená i do oblastí mírného pásma, kde byla ovšem vymýcena jednakv důsledku socioekonomického vývoje (např. zlepšení bydlení), tak intenzivních protimala-rických intervencí (např. odvodnění mokřadů). 64 V současnosti se vyskytuje předevšímv rozvojových zemích v tropickém a subtropic-kém pásmu, zejména v Africe (93 % případů v roce 2018). Dle zprávy WHO se v roce 2018 nakazilo malárií 228 milionů lidí, z nichž

405 000 zemřelo.65 Většina obětí (67 %) jsou děti do 5 let a malárie je tak světově hlavní příčinou úmrtí dětí v tomto věku.66 V oblastech s velkým rozšířením malárie se lidem časem vybuduje částečná imunita. To je důvod, proč děti do 5 let a lidé přicházející z (resp. žijící v) oblastech, které nejsou malárií výrazně posti-ženy, jsou nejvíce vystaveni riziku nákazy.67

Existují několik druhů parazitů, které malárii způsobují. Tito paraziti vyvolávají různě závaž-nou formu malárie. Někteří jsou schopni v těle člověka přetrvat i po „vyléčení“ a po několika měsících, ale i letech bez symptomů způsobit svému nositeli další útok malárie.68

Účinnou prevencí je používání sítí napuště-ných insekticidy a postřik vnitřních částí domu insekticidy. Existuje také účinná chemoprofyla-xe, jež ovšem není bez vedlejších účinků,a částečně účinná vakcína snižující riziko naka-žení. Problémem se stává resistence parazitů vůči některým antimalarikům a insekticidům.70

Následky přítomnosti malárie v regionu jsou dvojího druhu. Jedná se o následky ekono-mické, jakými je například menší přítomnost zahraničních investic,71 snížení objemu mezinárodního obchodu a turistického ruchu,72 a snížení lidského kapitálu v důsledku úmrtí dětí, neúčasti dětí postižených malárií v procesu výuky (10–50 % zameškaných dní ve škole je v subsaharské Africe způsobeno malárií) a potenciálních následků73 na fyzické a mentální kapacitě přeživšího dítěte. Některé tyto následky není lehké přesně kvantifikovat, ale evidentně brání ekonomickému rozvoji.74

V oblastech s mnoha domácnostmi, které si nemohou dovolit insekticidní spreje, ochranné

sítě a jiné formy boje proti malárii, současně často žijí nejchudší populace ve velké vzdá-lenosti od ekonomických center států a jsou sociálně a kulturně marginalizovány.75

Jelikož většina chudých žije v zemědělských oblastech a živí se zemědělstvím, mnoho věd-ců studuje také přímý vztah mezi prevalencí malárie a zemědělstvím. Zemědělci kvůli malá-rii nebo vracejícím se atakům malárie přichází o pracovní dny, a to zejména v zemědělské sezoně, protože ta koresponduje s obdobím nejvyššího rozšíření malárie. Rovněž ženy, kte-ré vytvářejí většinu pracovní síly v zemědělství, v důsledku opatrování blízkých nemohou pra-covat. Méně pracovních dnů může znamenat menší příjem, nebo dokonce nedostatek jídla.

Způsob obhospodařování krajiny rovněž ovliv-ňuje rozšíření malárie a následně zemědělství a ekonomiku. Budování přehrad nebo men-ších nádrží vody sice zabezpečuje zavlažování polí, ale současně může zvyšovat prevalenci malárie. Vztah mezi zemědělstvím, malárií a chudobou je tedy velmi komplexní.76

Jako příklad snahy vyrovnat se s ekonomický-mi následky malárie se uvádí Vietnam, který investoval značný kapitál do boje s malárií v 90. letech minulého století. Tento přirozený a vědci zkoumaný experiment ukázal, že snížení počtu nakažených o 60 % způsobilo zvýšení roční spotřeby domácností o 1,8 %. Kromě toho Vietnam a jeho obyvatelé ušetřili na přímých výdajích na péči o nakažené.77

61 Lee et al. (2016) 62 WHO63 WHO - Regional Office for the Eastern

Mediterranean64 Sachs, Malaney (2002)65 WHO66 Lékaři bez hranic67 WHO

68 CDC69 WHO70 NHS, WHO71 Arrow, Panosian, Gelband (editors) (2004)72 Sachs, Malaney (2002)73 Jeden z pokusů o dokumentaci a kvantifikaci

následků vystavení malárií v děloze a po narození

např.: Barreca (2012): další např. Holding, Snow

(2001) a jiné.74 Arrow, Panosian, Gelband (editors) (2004)75 Barat et al. (2004)76 Asenso-Okyere et al. (2011)77 Vietnamu se podařilo snížit investicemi do boje

s malárií počet nakažených v průměru o 68 %

a počet úmrtí o 91 %. Laxminarayan (2004) citované

také v Arrow, Panosian, Gelband (editors) (2004)


https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5134239/https://www.who.int/emergencies/mers-cov/worldwide-reduction-in-mers-cases-and-deaths-since-2016/en/http://www.emro.who.int/pandemic-epidemic-diseases/mers-cov/mers-situation-update-january-2020.htmlhttp://www.emro.who.int/pandemic-epidemic-diseases/mers-cov/mers-situation-update-january-2020.htmlhttps://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malariahttp://www.lekari-bez-hranic.cz/malariehttps://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malariahttps://www.cdc.gov/malaria/about/disease.htmlhttps://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malariahttps://www.nhs.uk/conditions/malaria/treatment/https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malariahttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/

14

Silná korelace mezi slabým ekonomickým vý-vojem a prevalencí malárie je známá. Regresní analýzou dat z různých zemí v letech 1965–1990 (s odstraněním vlivů různých faktorů jako počáteční úroveň chudoby, ekonomická politika, lokace v tropickém podnebí, očeká-vána délka dožití a dalších) se zjistilo, že HDP na osobu ve státech s intenzivní prevalencí malárie způsobené Plasmodiem falciparum (parazit způsobující nejvážnější formy malárie) rostl o 1,3 % pomaleji než v ostatních zemích a že již 10% snížení prevalence malárie je spojené se zrychlením růstu o 0,3 %. Výskyt

a závažnost malárie je především důsledkem ekologie a klimatu, zatímco chudoba je spíš jejím následkem.78

Studie využívající metodu lidského kapitálu, jež se snaží postihnout přímé i nepřímé výdajev souvislosti s bojem s malárií, zjistily, že roční náklady způsobené existencí malárie v Pákis-tánu představují 0,8 % ročního hrubého národního produktu79, 7 % průměrného ročního příjmu domácností v Malawi80, 9–18 % ročního příjmu malých zemědělců v Kenia 7–13 % v Nigérii.81

Metoda lidského kapitálu některé náklady ovšem nepostihuje. Jde například o zvýšení zadluženosti, prodej důležitého rodinného majetku, snížení úspor na pokrytí nákladů atp. Vznikla proto jiná metoda, která cílí na kvantifikaci ochoty obyvatel zaplatit za zbavení se malárie a tím stanoví přibližné ztráty, jež obyvatelé nesou. Například v Etiopii se zjistilo, že obyvatelé postižených regionů jsou za pre-venci malárie ochotní zaplatit až 15 % ročního příjmu domácnosti.82

Pandemie Začátek Konec Úmrtí

Španělská chřipka 1918 1919 50 000 000

HIV-AIDS 1981 současnost 35 000 000

SARS 2002 2003 774

Prasečí chřipka 2009 2010 284 000

Ebola 2013 současnost 13 000

MERS 2015 současnost 860

Covid-1983 2020 současnost 376 000

Zdroj: Hays (2005), Brainerd, Siegler (2002), Frangoul, Anmar (2014), Johns Hopkins University, WHO

Počet úmrtí při pandemiích ve 20. a 21. století

78 Gallup, Sachs (2000)79 Khan (1966) citované v Arrow, Panosian, Gelband

(editors) (2004)80 Ettling et al.(1994) citované v Arrow, Panosian,

Gelband (editors) (2004)81 Leighton, Foster (1993) citované v Arrow,

Panosian, Gelband (editors) (2004)82 Cropper et al. (1999), citované v Arrow, Panosian,

Gelband (editors) (2004)83 Do 2. 6. 2020


https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/

Zdroj: Hays (2005), Brainerd, Siegler (2002), Frangoul, Anmar (2014), Johns Hopkins University, WHO

16

Pandemie v minulosti neměly vždy stejný dopad na ekonomiku. Jejich následky závisely vždy na společenském a institucionálním uspořádání v dané zemi. V době Justiniáno-va moru byli přeživší nuceni platit daně po zemřelých příbuzných, černý mor zase ve střední Evropě přispěl k odebrání svobod poddaným (také proto, že šlechta byla jedním z mála zdrojů příjmů státní pokladnice), kdež-to v západní Evropě naopak i vzhledemk odlišnému společenskému uspořádání (kde města také představovala výrazný zdroj finan-cování, a panovník tak nebyl závislý pouze na šlechtě), nevolnictví zcela zaniklo.

Problém zabezpečení fungování klíčových odvětví je typický snad pro všechny pandemie.

Od španělské chřipky, kde byl nedostatek pra-covních sil ještě prohlouben probíhající první světovou válkou, až po HIV-AIDS a malárii, kde podniky v oblastech s velkým rozšířením nemoci musí vynakládat značné prostředky na zabezpečení své činnosti.

Mezi propuknutím pandemie a jejím koncem uplyne někdy sotva několik let, jiné jsou ovšem přetrvávajícím bojem, kdy nemoc dlouhodobě odsává zdroje jak jednotlivcům, tak státua brzdí tím ekonomický vývoj a zvyšování životní úrovně obyvatel.

S každou další pandemií se zvyšuje uvědo-mění, že připravenost na další biologickou hrozbu by se neměla podceňovat. Tři uznáva-

né instituce, John Hopkins University, Nuclear Threat Initiative a The Economist, vytvořily v říjnu 2019 report nazvaný Global Wealth Security Index.84 V tomto reportu je uvedena připravenost jednotlivých zemí na biologické hrozby. Podle reportu nebyla loni na podzim žádná země dostatečně připravena na biolo-gickou hrozbu. Report shrnuje, že biologické hrozby – přírodní, úmyslné nebo náhodné– v kterékoli zemi mohou představovat rizika pro globální zdraví, mezinárodní bezpečnosta celosvětové hospodářství.

Smutným faktem zůstává, že mnoho lidí zača-lo věnovat více pozornosti tomutoa mnoha podobným reportům až po vypuk-nutí Covid-19 v první půlce roku 2020.

Závěr

84 Global Health Security Index


https://www.ghsindex.org/wp-content/uploads/2019/10/2019-Global-Health-Security-Index.pdf

17

PublikaceAltenroxel, Lynne: Aids taking a toll on student nurses, IOL, 4.9.2000

Arrow, K.J. ; Panosian, C.; Gelband, H. (editors): Saving Lives, Buying Time: Economics of Malaria Drugs in an Age of Resistance, Institute of Medicine (US) Committee on the Economics of Antimalarial Drugs, Washington (DC): National Academies Press (US); 2004. Kapitola 7.

Asenso-Okyere, Kwadwo et al.: A review of the economic impact of ma-laria in agricultural development, Agricultural Economics Vol. 42, 2011

Barat, L.M. et al.; Do malaria control interventions reach the poor? A view through the equity lens. American Journal of Tropical Medicine and Hygiene, 71 (2), 2004

Barreca, Alan I.: The Long-Term Economic Impact of In Utero and Post-natal Exposure to Malaria, Journal of Human Resources 45.4, 865-892, 2012

Blum, Jerome: The Rise of Serfdom in Eastern Europe,The American Historical Review, Volume 62, Issue 4, 1957

Brainerd, Elizabeth; Siegler, Mark: “The Economic Effects of the 1918 Influenza Epidemic.” 2002

Cropper, M.L. et al.: The Value of Preventing Malaria in Tembien, Ethio-pia, Working Paper. Washington, DC: The World Bank 1999, citované v Arrow, Panosian, Gelband (editors) (2004)

Chou et al. (2004): Potential Impacts of the SARS Outbreak on Taiwan‘s Economy

Cunha, Burke A., MD: The cause of the plague of Athens: plague, typhoid, typhus, smallpox, or measles?, Infectious Disease Clinics of North America, 2004, 18(1)

Dixon et al. (2002): The impact of HIV and AIDS on Africa‘s economic development, BMJ. 2002 Jan 26; 324(7331): 232–234.

Ettling, M. et al.: Economic impact of malaria in Malawian households. Tropical Medicine and Parasitology 45(1):74-79, 1994, citované v Arrow, Panosian, Gelband (editors) (2004)

Evans et al. (2015): Health-care worker mortality and the legacy of the Ebola epidemic, The Lancet Global Health, Volume 3, Issue 8, 2015, Correspondence

Feuer, William: Coronavirus: The hit to the global economy will be worse than SARS, CNBC, 6.2.2020

Findlay, Ronald E.; Lundahl. Mats: Demographic Shocks and the Factor Proportions Model: From the Plague of Justinian to the Black Death, 2017

Foster, S.: The implications of HIV / AIDS for South African mines. AIDS analysis Africa vol. 7(3):5, 1996

Frangoul, Anmar: Counting the costs of a global epidemic, CNBC, 5.2.2014

Fraser et al. (2009): Pandemic Potential of a Strain of Influenza A (H1N1): Early Findings

Freedheim, Donald K. (volume editor); Weiner, Irving B. (editor-in-chief): Handbook of Psychology, History of Psychology, Volume 1 History of Psychology, 2003

Gallup, John Luke; Sachs, Jeffrey D.: The Economic Burden of Malaria, CID Working Paper No. 52, July 2000

Garrett, Thomas A.: Economic Effects of the 1918 Influenza Pandemic: Implications for a Modern-day Pandemic, St. Louis FED 2007

Hays, J. N. : Epidemics and Pandemics: Their Impacts on Human Histo-ry, 2005, ISBN 1-85109-663-9 (ebook)

Holding PA, Snow RW: Impact of Plasmodium falciparum malaria on performance and learning: review of the evidence., Am J Trop Med Hyg., 64(1-2 Suppl):68-75, 2001 Jan-Feb

Horgan, John: Antonine Plague, 2. 5. 2019 Ilonn, L. et al.: Cost-Benefit Analysis of HIV Workplace Programmes in Zambia, Comprehensive HIV-AIDS Management Programme Zambia, 2007

Jilani et al. (2020): H1N1 Influenza (Swine Flu), Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2020.

Joo et al. (2015): Economic Impact of the 2015 MERS Outbreak on the Republic of Korea‘s Tourism-Related Industries

Jung et al. (2016): The Impact of an Epidemic Outbreak on Consumer Expenditures:An Empirical Assessment for MERS Korea

Zdroje


https://www.iol.co.za/news/south-africa/aids-taking-a-toll-on-student-nurses-45963https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK215634/https://academic.oup.com/ahr/article-abstract/62/4/807/108455?redirectedFrom=fulltexthttps://academic.oup.com/ahr/article-abstract/62/4/807/108455?redirectedFrom=fulltexthttps://www.comp-net.org/fileadmin/_compnet/user_upload/Documents/Virus_and_Productivity/influenza_epidemic.pdfhttps://www.comp-net.org/fileadmin/_compnet/user_upload/Documents/Virus_and_Productivity/influenza_epidemic.pdfhttps://ideas.repec.org/a/tpr/asiaec/v3y2004i1p84-99.htmlhttps://ideas.repec.org/a/tpr/asiaec/v3y2004i1p84-99.htmlhttps://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15081502/https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15081502/https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15081502/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1122139/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1122139/https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214109X15000650https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214109X15000650https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214109X15000650https://www.cnbc.com/2020/02/06/coronavirus-the-hit-to-the-global-economy-will-be-worse-than-sars.htmlhttps://www.cnbc.com/2020/02/06/coronavirus-the-hit-to-the-global-economy-will-be-worse-than-sars.htmlhttps://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12157886/https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12157886/https://www.cnbc.com/2014/02/05/counting-the-costs-of-a-global-epidemic.htmlhttps://www.cnbc.com/2014/02/05/counting-the-costs-of-a-global-epidemic.htmlhttps://science.sciencemag.org/content/324/5934/1557.longhttps://science.sciencemag.org/content/324/5934/1557.longhttps://www.stlouisfed.org/~/media/files/pdfs/community-development/research-reports/pandemic_flu_report.pdfhttps://www.stlouisfed.org/~/media/files/pdfs/community-development/research-reports/pandemic_flu_report.pdfhttps://www.ancient.eu/Antonine_Plague/https://www.iom.int/jahia/webdav/shared/shared/mainsite/media/docs/reports/cost_benefit_analysis.pdfhttps://www.iom.int/jahia/webdav/shared/shared/mainsite/media/docs/reports/cost_benefit_analysis.pdfhttps://www.iom.int/jahia/webdav/shared/shared/mainsite/media/docs/reports/cost_benefit_analysis.pdfhttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513241/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513241/https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30969152/https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30969152/https://www.mdpi.com/2071-1050/8/5/454https://www.mdpi.com/2071-1050/8/5/454

18

Kelaidis, Katherine: What the Great Plague of Athens Can Teach Us Now, The Atlantic, 23. 3. 2020

Khan, MJ.: Estimate of economic loss due to malaria in West Pakistan. Pakistan Journal of Health 16:187-193, 1966, citované v Arrow, Panosi-an, Gelband (editors) (2004)

Laxminarayan, Ramanan: Does reducing malaria improve household living standards?, Tropical Medicine and International Health, Volume 9 no 2, February 2004, citované v Arrow, Panosian, Gelband (editors) (2004)

Leighton,C.; Foster, R.: Economic Impacts of Malaria in Kenya and Nige-ria. Bethesda, MD: Abt Associates., 1993, citované v Arrow, Panosian, Gelband (editors) (2004)

Lee, Yen Nee: 4 charts show how SARS hit China’s economy nearly 20 years ago, CNBC, 10.2.2020

Lee & McKibbin (2004): Estimating the Global Economic Costs of Sars, Learning from SARS: Preparing for the Next Disease Outbreak: Workshop Summary, Institute of Medicine (US) Forum on Microbial Threats

Lee et al. (2016): The impact of epidemics on labor market: identifying victims of the Middle East Respiratory Syndrome in the Korean labor market

Mango, C.: Byzantium: The Empire of the New Rome. London: Phoenix, 1994, citované v Findlay, Lundahl (2017)

Meier, Mischa: The ‘Justinianic Plague’: the economic consequences of the pandemic in the eastern Roman empire and its cultural and religious effects, Early Medieval Europe, Volume 24 (3), 2016,

Meyer-Rath, G. et al.: The Impact of Company-Level ART Provision to a Mining Workforce in South Africa: A Cost–Benefit Analysis, PLOS Medicine, 2015

Mordechai, Lee et al.: The Justinianic Plague: An inconsequential pan-demic?, PNAS, 116 (51) 25546-25554, 2019 Němcová, Barbora; ČTK: Se 102 oběťmi prasečí chřipky se Česko řadí k zemím s nejvyšší úmrtností v EU, iDnes, 18. 3. 2010

Peters, Margaret: Government Finance and Imposition of Serfdom After the Black Death, 2019

Roland et al. (2015): The economic impact of Ebola on sub-Saharan Af-rica: updated estimates for 2015, Washington, DC: World Bank Group (English)

Sabbatani, Sergio; Manfredi, Roberto; Fiorino, Sirio: La peste di Giustini-ano, (prima parte), Le Infezioni in Medicina, n. 2, 125-139, 2012 Sachs, J.; Malaney, P.: The economic and social burden of malaria. Nature, 415(6872), 2002

Scheidel, Walter: Roman wellbeing and the economic consequences of the ‘Antonine Plague’, Version 3.0, Princeton/Stanford Working Papers in Classics, 2009

Stelmack, Robert M.; Stalikas, Anastasios: Galen and the humour theory of temperament, Personality and Individual Differences, Volume 12, Issue 3, 1991, str. 255-263

Than, Ker: Two of History‘s Deadliest Plagues Were Linked, With Impli-cations for Another Outbreak, National Geographic, 31.1.2014

Thucydides: History of the Peloponnesian War, 2.51, The English works of Thomas Hobbes of Malmesbury. Thucydides. Překlad: Thomas Hobbes, London Bohn, 1843

Watts, Edward: What Rome Learned From the Deadly Antonine Plague of 165 A.D., Smithsonian Magazine, 28. 4. 2020

Další zdrojeCenters for Disease Control and Prevention (CDC)Center for Homeland Defense and SecurityCNBCGlobal Health Security IndexHIV KomunitaJohn’s Hopkins UniversityLékaři bez hranic NHSReliefwebThe EconomistUSAIDWorld Health Organization (WHO)WHO-Regional Office for the Eastern MediterraneanZdravotnický deníkWHO-Regional Office for the Eastern Mediterranean


https://www.theatlantic.com/ideas/archive/2020/03/great-plague-athens-has-eerie-parallels-today/608545/https://www.theatlantic.com/ideas/archive/2020/03/great-plague-athens-has-eerie-parallels-today/608545/https://www.cnbc.com/2020/02/11/coronavirus-4-charts-show-how-sars-hit-chinas-economy-in-2003.htmlhttps://www.cnbc.com/2020/02/11/coronavirus-4-charts-show-how-sars-hit-chinas-economy-in-2003.htmlhttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5134239/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5134239/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5134239/http://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC4556678&blobtype=pdfhttp://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC4556678&blobtype=pdfhttp://europepmc.org/backend/ptpmcrender.fcgi?accid=PMC4556678&blobtype=pdfhttps://www.idnes.cz/zpravy/domaci/se-102-obetmi-praseci-chripky-se-cesko-radi-k-zemim-s-nejvyssi-umrtnosti-v-eu.A100318_130628_domaci_banhttps://www.idnes.cz/zpravy/domaci/se-102-obetmi-praseci-chripky-se-cesko-radi-k-zemim-s-nejvyssi-umrtnosti-v-eu.A100318_130628_domaci_banhttps://projects.iq.harvard.edu/files/pegroup/files/peters2019.pdfhttps://projects.iq.harvard.edu/files/pegroup/files/peters2019.pdfhttp://documents.worldbank.org/curated/en/541991468001792719/The-economic-impact-of-Ebola-on-sub-Saharan-Africa-updated-estimates-for-2015http://documents.worldbank.org/curated/en/541991468001792719/The-economic-impact-of-Ebola-on-sub-Saharan-Africa-updated-estimates-for-2015http://documents.worldbank.org/curated/en/541991468001792719/The-economic-impact-of-Ebola-on-sub-Saharan-Africa-updated-estimates-for-2015https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/019188699190111Nhttps://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/019188699190111Nhttps://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/019188699190111Nhttps://www.nationalgeographic.com/news/2014/1/140129-justinian-plague-black-death-bacteria-bubonic-pandemic/https://www.nationalgeographic.com/news/2014/1/140129-justinian-plague-black-death-bacteria-bubonic-pandemic/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0247%3Abook%3D2%3Achapter%3D51http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0247%3Abook%3D2%3Achapter%3D51http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0247%3Abook%3D2%3Achapter%3D51https://www.smithsonianmag.com/history/what-rome-learned-deadly-antonine-plague-165-d-180974758/https://www.smithsonianmag.com/history/what-rome-learned-deadly-antonine-plague-165-d-180974758/https://www.cdc.gov/https://www.hsdl.org/?abstract&did=11751https://www.cnbc.com/2015/06/10/bok-cuts-interest-rate-to-15.htmlhttps://www.ghsindex.org/wp-content/uploads/2019/10/2019-Global-Health-Security-Index.pdfhttps://www.hiv-komunita.cz/clanky/delka-zivota-hiv-pozitivnich-se-prodlouzila-diky-lekum-o-10-let.htmlhttps://coronavirus.jhu.edu/map.htmlhttps://www.lekari-bez-hranic.cz/malariehttps://www.nhs.uk/conditions/malaria/treatment/https://reliefweb.int/https://www.economist.com/news/2009/07/27/the-cost-of-swine-fluhttps://www.economist.com/news/2009/07/27/the-cost-of-swine-fluhttps://www.who.int/http://www.emro.who.int/pandemic-epidemic-diseases/mers-cov/mers-situation-update-january-2020.htmlhttps://www.zdravotnickydenik.cz/2018/01/cerna-smrt-mor-zabiji-i-dnes/http://www.emro.who.int/pandemic-epidemic-diseases/mers-cov/mers-situation-update-january-2020.html

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), síť jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje.Více informací o naší globální síti členských firem je uvedeno na adresewww.deloitte.com/cz/onas.

Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, poradenství, právníhoa finančního poradenství, poradenství v oblasti rizik a daní a související služby klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poznatky a poskytuje svým klientům, mezi něž patří čtyři z pěti společností figurujících v žebříčku Fortune Global 500 ®, vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Chcete-li se dozvědět více o způsobu, jakým zhruba 245 000 odborníků dělá to, co má pro klienty smysl, kontaktujte nás prostřednictvím sociálních sítí Facebook, LinkedIn či Twitter.

Společnost Deloitte ve střední Evropě je regionální organizací subjektů sdružených ve společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou sdružení Deloitte Touche Tohmatsu Limited ve střední Evropě. Odborné služby poskytují dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited patří ve středoevropském regionu k předním firmám poskytujícím služby prostřednictvím více než 6 000 zaměstnanců ze 44 pracovišť v 18 zemích.

Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich spřízněných podniků (souhrnně „síť společností Deloitte“) jejím prostřednictvím neposkytuje odborné rady a služby. Přijetí jakéhokoliv rozhodnutí či jednání, které může mít dopad na Vaše finance či podnik, byste měli konzultovat s kvalifikovaným odborným poradcem. Žádný subjekt v rámci sítě společností Deloitte nenese odpovědnostza ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této komunikace.

© 2020 Pro více informací kontaktujte Deloitte Česká republika.