C. Klasicismus, osvcenstv a preromantismus

1. 2. Osvcenstv a jeho vliv na umleckou kulturu 3. 4. Klasicismus 5. 6. Preromantismus

1. 2. Osvcenstv a jeho vliv na umleckou kulturu 1-A1 Spoleensk zmny na pelomu 17. a 18. stolet; 1-A2 Vznik a podstata osvcenskho mylen; 1-B2a Voltaire: Filosofick slovnk; 1-B2b Jean-Jacques Rousseau: O spoleensk smlouv; 1-Bc Prohlen nezvislosti Spojench stt americkch; 1-D Thomas Jefferson, Jean-Jacques Rousseau, Voltaire.

1-2-A1 Spoleensk zmny na pelomu 17. a 18. stolet

Jestlie barokn kultura pramenila z ovzdu boulivch spoleenskch promn a politickch i vlench stet od protireformace a po Ticetiletou vlku, a jestlie v e veobecn nejistoty hledala a nachzela pevn rmec svta v jeho nboenskm (pedevm mystickm) vkladu, pak kolem r. 1700 se zaal roziovat okruh lid, kte skutenost ji takto nevidli a zanali ji vnmat i chpat novm, odlinm zpsobem. Zatmco renesance svho asu obecn pevldla prakticky v cel evropsk kultue, nyn dochz k tomu, e vedle baroka se zhy, jen s nevelkm zpodnm, zan formovat nov, opozin kulturn styl, jen se nazv klasicismus. A jako renesance mla sv mylenkov podhoub i zzem v nzorech, je nyn zjednoduen oznaujeme jako humanismus, tak klasicismus podobnm zpsobem vychz i erp z filozofickho smru osvcenstv. Dochz tedy k situaci, s n se od t doby budeme setkvat pravideln. Vcemn soubn tu po nkolik generac existuj vedle sebe dva kulturn proudy, platnsk a aristotelsk, v tomto ppad barokn a osvcensko-klasicistn: druh z nich nakonec pevldl, ale po dlouhou dobu se oba stetvaly i navzjem ovlivovaly.

Potky osvcenstv se odehrly jet v baroknch kulisch a byly vymezeny nkolika vznamnmi vdeckmi objevy, z nich zmnme alespo ti: 1. Anglick prodovdec Isaac Newton [aizk nju:tn] (1642/1643 1727), kter vynikl jako fyzik, matematik, astronom, filozof a teolog, objevil 3 pohybov (mechanick) fyzikln zkony (zkon sly, setrvanosti a akce a reakce) a gravitan zkon (o pitalivch, gravitanch silch). Dokzal, e prodn zkony maj veobecnou platnost na Zemi i ve vesmru a e svt existuje i vyvj se na zklad vztah piny a inku.

2. vdsk prodovdec Carl [karl] Linn (1707 1778) se stal zakladatelem modernho botanickho a zoologickho nzvoslov, nebo vytvoil systm tdn vech organism na zklad jejich novho, binomickho pojmenovn (rodov substantivum a druhov adjektivum: nap. leknn bl / lat. Nymphaea alba). Dokzal, e veker iv proda tvo provzan, utdn a rozumov poznateln systm.

3. Britsk moeplavec James Cook [deimz kuk] (1728 1779) na svch tech dlkovch plavbch prozkoumal pedevm Tichomo: obeplul velkou st australskho pobe a pronikl a k ostrovm pobl Antarktidy. Dokzal zavrit veobecn lidsk pedstavy o podob zemskho povrchu a odstranil posledn velk bl msta na mapch.

K vznamnm zmnm dochzelo i uvnit euroamerick spolenosti. Ji z renesannch as pokraovalo ekonomick a mocensk soupeen mezi lechtou a many. lechta svou tradin pozici, openou o feudln rentu od poddanch, posilovala svm vlastnm hospodskm podniknm. Naproti tomu pedn man vrazn tili z dlkovho obchodu, jen nabyl a

mezikontinentlnho charakteru. Nejmajetnj lechtici odpovdli zavedenm novho druhu vrobnch podnik: zaali zakldat manufaktury. Manufakturn vroba spovala na hromadn run vrob vybranho zbo, jeho produkci bylo mon rozfzovat do jednotlivch krok, piem ke kvalitnmu zvldnut kadho z nich bylo mon snadno vycviit i nekvalifikovanho pracovnka. Manufakturn produkce vynikala mnostvm i nzkmi nklady, jej slabinou byla anonymn masovost vroby a nzk vzdlanost pracovn sly. Zrove zaalo dochzet k promnm i na venkov. Z rznch dvod se stalo, e se Evropa rozdlila pokud jde o vvoj venkova na dv dosti odlin oblasti: a) Ve stedovchodn Evrop se poteba novch pracovnch sil eila (ji od barokn doby) zavdnm nevolnictv, tedy zpsnnho poddanstv, kter nov pipoutalo poddan k jejich lenn pd a k vrchnosti (bez jejho souhlasu nebylo mon se sthovat, odchzet na studia apod., vjimky bylo teba vyplatit); b) V zpadn Evrop se obdobn situace eila pachtem (ekonomickm pronjmem) dosud neobdlvanch pozemk, co vak znamenalo, e feudln vztahy se naopak uvolnily: pro zemdlce klesal vznam poddansk zvislosti na star pd a rostla loha smluvnch obchodnch vztah k pronajat nov pd.

Rozkolsan spoleensk vztahy mly bt opt upevnny prostednictvm pokraujcho absolutismu nadnrodnch dynasti: francouzskch Bourbon, rakouskch Habsburk, ruskch Romanovc, pruskch Hohenzollern [hencolern]. Absolutismus byl ji dve svren v Nizozemsku (1609) a Anglii (2 revoluce: Velk rebelie 1639 1651 a Slavn revoluce 1688 1689), kter se (po pipojen Skotska) nazvala od r. 1707 Velk Britnie.

1-2-A2 Vznik a podstata osvcenskho mylen

V tchto podmnkch se zrodil nov filozofick smr: osvcenstv. Nzev je odvozen od pedstavy, e veker skutenost me bt zkoumna a poznvna jen na zklad osvcen rozumem, piem osvcen je nejen poznvan svt, ale tak ba pedevm poznvajc lovk, kter zskal odvahu k vrcholnmu vyuit svch rozumovch schopnost.

Prvn definici osvcenstv podal nmeck filozof Immanuel Kant (1724 1804) v r. 1783: Osvcenstv je vstupem lovka z nezralosti, j je sm vinkem. Nezralost je neschopnost vyut svho rozumu bez veden druhho.

V osvcenstv najdeme 3 hlavn obsahov sloky: 1. Racionalismus: svt je logick celek, a proto jej lze poznat jen logickm rozumem, tedy mylenm openm o matematick postupy (snadno tu poznme vliv

pozdn renesannho Ren Descartesa; viz III.A.1. Renesance, jej podstata i literrn potky). 2. Empirismus: skuten je pouze to, co lze vnmat prostednictvm lidskch smysl. Odtud pramen zdrenliv a kritick postoj osvcenc k nboenstv. 3. Liberalismus: mylenkov vvoj spolenosti zan u nzorov svobody jednotlivce.

Osvcenstv mlo zsadn dopad na politick mylen. Osvcenci prosazuj politiku openou o 5 hlavnch zsad, navzjem provzanch: 1. Pirozen (lidsk) prva: lid jsou stvoeni jako svobodn bytosti a maj pirozen prva, kter jim nelze dnm zpsobem upt. 2. Svrchovanost lidu: lid je zdrojem i dritelem veker sttn moci. 3. Demokracie (vlda lidu): Lid se demokraticky astn na politick sprv vc veejnch. 4. Spoleensk smlouva: v drtiv vtin ppad lid nevykonvaj sttn moc pmo, ale uzavraj prostednictvm voleb spoleenskou smlouvu s vybranmi osobami, aby spravovaly obecn zleitosti v obecnm zjmu (pokud tyto osoby selou, lid m prvo je vymnit).

5. Dlba moci: pojistkou proti zneuvn politiky je oddlen jednotlivch sloek sttn moci: zkonodrn, vkonn a soudn.

Osvcenci ovem chpali lidsk prva jen jako prva obansk a politick (dnes k nim piazujeme tak prva hospodsk, sociln a kulturn). Lidskmi prvy podle osvcenskch zsad se rozum prvo na ivot (tedy zkaz muen, otroctv, nevolnictv apod.), osobn svoboda (nikdo nesm bt uvznn bez soudnho rozhodnut), rovnost lid (oban) ped zkonem, svoboda projevu, svoboda nboenstv, svoboda pohybu, svoboda shromaovn a spolovn, prvo na ast ve veejnm ivot (pmo nebo prostednictvm volench zstupc), prvo na soukrom. K prvnmu zakotven lidskch prv mla slouit stava (konstituce): zkladn zkon sttu, vymezujc vztah mezi obany a sttn moc.

Osvcenstv mlo vliv i na vzdlvn (jeho clem je rozvjen pirozench vloh lovka, vyaduje se vak tak umenost a sebeovldn, oddluje se smyslov, zkuenostn poznvn od spekulativnho, mylenkovho) a ekonomii (vznikla teorie neviditeln ruky trhu, zaloen na pedstav, e sebestedn jednn vrobce i zkaznka vdy vede k obecnmu prospchu).

Pelomovm a pitom velmi pznanm produktem osvcensk mentality se stal prvn modern, abecedn azen naun slovnk: francouzsk Encyklopedie aneb Racionln slovnk vd, umn a emesel (Encyclopdie, ou Dictionnaire raisonn des sciences, des arts et des mtiers; 1751 1772), jejmi poadateli (a spoluautory) byli mlad filozofov Jean Le Rond dAlembert a Denis Diderot. Tm vdc se zde pokusil shrnout veker lidsk vdn. Potebovali na to vce ne 20 let a vsledkem je dlo o 28 svazcch tajcch dohromady tm 72 tisc hesel a vce ne 3 tisce ilustrac. ra osvcenstv bylo posledn epochou v djinch, kdy jet byl iv a snad i dosaiteln idel vestrann vzdlanho lovka, kter se orientoval i v navzjem dosti vzdlench oborech.

Osvcenstv mlo zeteln praktick dsledky. Akoli v mnoha zemch vetn Francie bylo omezovno cenzurou, pesto leccos z jeho zsad pevzali v umrnn podob nkte prozravj

monarchov, aby otupili ost lidov nespokojenosti. Hovome o osvcenskm absolutismu: jeho poznvacm znamenm byl draz na nestrannou povahu panovnick moci, ale tak ekonomick rozvoj, zavdn modernch metod vroby i organizace prce, budovn soustavy veejnho kolstv, omezen poddanskch povinnost, zdann lechty, omezen vlivu kn, humanizace vzestv apod. Vrcholem vlivu osvcenstv na veejnou sfru se staly velk sociln revoluce, kter vedly ke vzniku sttnho zzen na osvcenskch zkladech. Nejprve to byla Americk revoluce (vlka americkch kolonilnch osad za nezvislost proti Velk Britnii), kter vyvrcholila v r. 1776 (4. ervence) vytvoenm vzorov osvcensk republiky: Spojench stt americkch. Pak pila Velk francouzsk revoluce, zahjen v r. 1789 (14. ervence pask lid dobyl pevnostn vzen Bastillu), kter svrhla absolutismus dynastie Bourbon a nastolila konstitun monarchii a nakrtko republiku. Po francouzsk revoluci nsledovala dvacetilet ra (1797 1815) Napoleona Bonaparta, kter odrazil zahranin toky proti revolun Francii a dobyl i jinak ovldl drtivou vtinu evropskho kontinentu, kter pak pevzala mnoh prvky osvcenskho zkonodrstv.

1-2-B2a

Potky osvcenstv meme najt v Anglii, ale hlavn vlast tohoto mylenkovho proudu se stala Francie. Mezi tamjmi osvcenskmi filozofy vynikl Franois-Marie Arouet [fransoa mari arue], kter psobil pod pseudonymem Voltaire [voltr]. Sv pronikav nzory na spolenost podval duchaplnou, a satirickou formou. V mld pobval v relativn svobodnch zemch: Velk Britnii a Nizozemsku. Doma ve Francii jej pronsledovala cenzura, byla mu vytna pedevm jeho prudk kritika crkevnch pomr. Ti roky strvil na krlovskm dvoe v nmeckm stt Prusku, vedl korespondenci s ruskou carevnou Kateinou II. Velikou. Patil mezi encyklopedisty (autory Encyklopedie), ale psal tak umleckou literaturu. Jeho populrn dlo Filozofick slovnk je dokladem Voltairova mnohostrannho talentu: toto provokativn dlo m sice podobu abecedn azenho slovnku, ale kad z hesel je spe duchaplnm esejem ne odbornou stat.

Voltaire (1694 1798): Filosofick slovnk (1764)

Katechismus farv

ARISTON:

Nue, drah Theotyme, budete tedy venkovskm farem?

THEOTYM:

Ano, byla mi pidlena mal farnost, a ta mi je milej ne velk. Jsem obdaen jen obmezenou dvkou inteligence a innosti; rozhodn bych nebyl s to, diti sedmdest tisc du, jeto mm sm jen jednu. Vdycky jsem obdivoval dvru tch, kte se podjali tak ohromnch psobi. Nectm se schopnm zastati takovou sprvu; velik stdo mne lek, malmu bych vak mohl ponkud prospti. Prostudoval jsem do jist mry prva, take bych mohl podle svch sil zabrniti, aby se moji chud osadnci nepivdli soudy na mizinu. Vyznm se dosti v lkastv, abych jim mohl poraditi jednoduch lky v ppad nemoci. Mm jist zemdlsk znalosti, take jim budu moci nkdy dt uiten rady. () Tm se, e budu ti dosti astn a e nikdo nebude mou vinou neasten.

ARISTON:

Nemrz vs, e nemte eny? Byla by to velik tcha. A byste vykonal sv povinnosti, kzn, zpv, zpov, pijmn, kest, poheb, bylo by pjemn najti doma hodnou, mrnou, dnou enu, je by se starala o vae prdlo i vai osobu, je by vs obveselovala, kdybyste byl zdrv, a oetovala v nemoci a je by vm darovala hezk dti, jejich vychovn by bylo uitkem pro stt. Lituji vs, e vy, kter sloute lidem, jste zbaven tchy, lidem tak potebn.

THEOTYM:

eck crkev horliv povzbuzuje fare k manelstv; angliknsk crkev a protestant maj tut moudrost; msk crkev m moudrost opanou a j musm se j podditi. Snad dnes, kdy filosofick duch vykonal takov pokrok, ustanov njak koncil lidtj zkony, ne koncil Tridentsk. Zatm vak se musm podrobiti nynjm zkonm; je to tk, vm, ale tolik lid, lepch ne j, se jim poddilo, e nesmm reptati.

ARISTON:

Jste uen a vae vmluvnost jev vzdln; jak hodlte kzati venkovskm lidem?

THEOTYM:

Jako bych kzal krlm. Budu voliti vdycky temata mravn, nikdy uen. Bh mne chra, abych hloubal o milosti bo posvcujc, o milosti bo inn, kter se odolv, a o milosti bo dostaten, kter nesta; nebo abych zkoumal, zda andl, pojdajc pokrm s Abrahamem a Lothem, mli tlo, i zdali se jen tvili, jako by jedli. Je tisc vc, kterm by moji posluchai nerozumli, a j tak ne. Vynasnam se uiniti lidi dobrmi a sm takovm bti; neudlm z nich vak teology a sm jm budu co mono nejmn.

ARISTON:

Ach, jak jste dobr knz! Koupm si venkovsk dm ve va farnosti. Povzte mi, prosm, jak si budete ponati pi zpovdi.

THEOTYM:

Zpov je vborn vc, uzda zloin, vynalezen v nejstarch dobch; pi vech starovkch mysterich se zpovdalo; my jsme napodobili a posvtili to moudr zazen: jest velmi dobr, jeto pohne srdce ztm otrven k odputn a pimje mal zlodje k vrcen vc, je snad odcizili blinmu. M jist nevhody. Jest mnoho dotrnch zpovdnk, zvlt mezi mnichy, kte nkdy pou dvata o horch vcech, ne by jim vichni hoi z vesnice mohli provsti. dn podrobnosti pi zpovdi! Nen to soudn vslech, je to piznn vin, je hnk in Nejvy Bytosti prostednictvm jinho hnka, kter se rovn obaluje. Toto blahodrn piznn nen k tomu, aby uspokojilo zvdavost lovka. ()

ARISTON:

Ach, jak jste dobr, dobr knz!

Lska

Amor omnibus idem. Zde nutno se uchliti k tlesnosti; je to prodn ltka, ji obrazotvornost vyila. Chce-li nabti pedstavy o lsce, pohle na vrabce ve sv zahrad; pohle na sv holuby; pozoruj bka, kterho pivdj k jalovici; popati na toho hrdho oe, jej dva tvoji sluhov vedou k pokojn klisn, kter ho oekv, odsunujc ohon, aby ho pijala; pohle, jak mu oi jisk, sly, jak ehce, pozoruj ty skoky, ty sklony, ty vztyen ui, tu tlamu, otvrajc se s drobnm, keovitm pokubvnm, ta chvjc se chp, ten ohniv dech, vyrejc z nich, tu jec se a vlajc hvu, ten velitelsk pohyb, jm se vrh na pedmt, prodou mu uren. Nebu vak rliv a pomysli na vhody lidskho rodu: vyvauj v lsce vecky, kter proda udlila zvatm, slu, krsu, lehkost, rychlost. Jsou i ivoichov, ji neznaj rozkoe. upinat ryby jsou zbaveni t slasti: samice vrhne na bahno miliony jiker; samec, jen na n pijde, pejde po nich, oplodniv je svm semenem a nestaraje se, kter samici nle. Vtina pcch se zvat prov rozko jen jednm smyslem, jakmile je ten hlad ukojen, ve pomine. dn ivoich krom tebe nezn objet; cel tv tlo je citu pstupno a hlavn tv rty pociuj slast, j se nikdy neunav, a tato rozko je vyhraena jen tvmu rodu; ty konen me se oddati lsce kad as, kdeto zvata maj vymenu jen jistou dobu. Uv-li vecky tyto pednosti, ekne si s hrabtem Rochesterem: Lska v zemi ateist by vedla k zboovn Bostva. Jeto se lidem dostalo nadn zdokonalovati ve, co jim proda udlila, zdokonalili i lsku. istota a pe o vlastn osobu zvyuje slast dotyku, zjemujc a zulechujc ple, a pozornost, vnovan zdrav, in orgny rozkoe citlivjmi. Vechny ostatn city ms se pak s citem lsky, jako kovy, sluujc se se zlatem: ptelstv, cta pichzej na pomoc; tak schopnosti tla a ducha jsou dalmi pouty. ()

Voltaire: Filosofick slovnk ili Rozum podle abecedy, Praha 1997, s. 89 92, 133 134.

Poznmky a vysvtlivky: Abraham a Loth (lpe: Lot) starozkonn postavy, Bh jim projevoval svou pze mj. prostednictvm andl (posl), kte pineli spsn Bo sdlen; Amor omnibus idem Lska se tk vech (citt z Vergiliovch Zpv rolnickch); angliknsk crkev protestantsk crkev, kterou zaloil anglick krl Jindich VIII. a kter je dodnes nejrozenj crkv v Anglii; hrab John Wilmot z Rochesteru (1647 1680) anglick bsnk, ptel krle Karla II., proslul znanm potem milenek; katechismus zkladn uebnice nboensk vrouky, zpravidla v otzkch a odpovdch.

1-2-C2a Otzky a lohy

1. V em se Voltairv Filosofick slovnk li od podobnch slovnk, jak je znme my dnes? 2. K heslu Katechismus farv: a) Co je podle Theotymovch slov hlavnm clem farovy prce? b) Charakterizujte farovu osobnost (na zklad jeho vlastnch slov). c) Z jakho pohledu a patrn s jakm nevyslovenm hodnocenm nahl na Theotyma sm autor? Co je pinou jeho postoje? d) Kde jsou v textu vidt meze osvcenskho pohledu na svt i ivot? 3. K heslu Lska: a) Heslo m nzev Lska, ale eho se tk pedevm? S m lsku ztotouje? b) Odkud pedevm by lid mli brt vzory pro sv chovn i jednn? Pro prv odtud? c) Jak msto zaujm lovk v prod (zejmna v porovnn se zvaty)? V em se odliuje?

1-2-B2b

Spolu s Voltairem tvo dvojici nejproslulejch francouzskch osvcenc Jean-Jacques Rousseau [an ak ruso] (1712 1778). Rousseau byl ovem pvodem frankofonn vcar (narodil se v enev) a ve svch nboenskch nzorech stdav inklinoval k protestantskmu kalvinismu a ke katolictv. Na veejnosti se prosadil a jako vznamn len autorskho tmu Encyklopedie. Pak zaal pst i uveejovat sv filozofick, politologick aj. dla, vnoval se tak psan beletrie. Zastval nzor, e lovk se rod ve sv podstat dobr a jeho osobnost se kaz vinou patnho spoleenskho uspodn. Jeho vrcholn dlo O spoleensk smlouv se stalo jednm ze zkladnch spis svtov politologie. Rousseau v nm objasuje, pro vkon sttn moci mus bt zaloen na smlouv mezi obany, zejmna mezi lidem a politiky.

Jean-Jacques Rousseau (1712 1778): O spoleensk smlouv (1762)

Kniha prvn Kde se zkoum, jak lovk pechz ze stavu prodnho do stavu obanskho a jak jsou podstatn podmnky smlouvy.

Kapitola VI. O spoleensk smlouv () Nalzti formu sdruen, kter by brnilo a ochraovalo v spolenou silou osobu a majetek kadho lena, a podle n kad by poslouchal jenom sama sebe, i kdy se slou se vemi, a zstval svobodnm jako dve. To je zkladn problm, kter Spoleensk smlouva e. () lenov spolenosti zovou se v celku nrodem, a jmenuj se jednotliv obany, pokud maj ast na svrchovan moci

Kapitola VIII. O obanskm stavu () Spoleenskou smlouvou ztrc lovk svou pirozenou svobodu a neobmezen prvo na ve, co jej svd a eho me doshnouti; zsk obanskou svobodu a vlastnick prvo ke vemu, co m. ()

Kniha druh Kde se pojednv o zkonodrstv.

Kapitola I. O tom, e svrchovan moc je nezciziteln Prvnm a nejdleitjm dsledkem zsad, kter jsme ve stanovili, je, e jen obecn vle me diti sly sttu podle elu jeho zzen, kterm je spolen blaho; nebo jestlie odporujc zjmy soukromnk zpsobily, e zzen spolenosti je nutn, souhlas tch zjm zpsobil, e je mon. Spoleensk pouto tvo to, co je spolen v tchto rznch zjmech; a kdyby nebylo bodu, ve kterm se vechny zjmy shoduj, nemohla by existovati dn spolenost. ()

Kapitola IV. O mezch svrchovan moci () A se vracme k principu s t i on strany, dojdeme vdy k tmu zvru; toti, e spoleensk smlouva zakld mezi obany takovou rovnost, e se vichni zavazuj za tch podmnek a maj se vichni titi tm prvm. () Co je tedy akt svrchovanosti ve vlastnm slova smyslu? Nen to mluva nadzenho s podzenm, nbr mluva tla s kadm jeho dem () Pipustme-li toto rozliovn, je tvrzen, e ve smlouv spoleensk se jednotlivci neho skuten zkaj, tak nesprvn, e naopak jejich postaven smlouvou se stv skuten lep, ne bylo ped tm, a e msto zcizen jen vhodn smnili nejist a kolsav zpsob byt za zpsob byt lep a bezpenj, pirozenou nezvislost za svobodu, monost koditi blinmu za vlastn bezpenost a svou slu, kterou druz mohli pekonati, za prvo, kter spoleensk sjednocen tvo nepekonatelnm. I jejich ivot, kter vnovali sttu, je tm ustavin chrnn, a kdy se vystavuj nebezpe pro jeho obranu, vracej mu jen to, co od nho dostali. ()

Kniha tet Kde se pojednv o zkonech sttnch, to je o formch vldnch.

Kapitola IV. O demokracii

() Nic nen nebezpenjho, ne vliv soukromch zjm v zleitostech veejnch, a zneuvn zkon vldou je menm zlem ne korupce zkonodrce, nevyhnuteln nsledek zetel soukromch. Protoe je tehdy stt poruen ve sv podstat, kad reforma se stv nemon. ()

Kapitola IX. O znacch dobr vldy Kdy se tedy teme absolutn, kter je nejlep vlda, klademe otzku stejn neeitelnou jako neuritou Kdybychom se vak zeptali, podle jakho znaku se pozn, e nkter nrod je dobe nebo patn zen, je to nco jinho, a skutkov otzka by se mohla rozeiti. Neroze se vak, protoe kad ji chce eiti po svm zpsobu. Poddan chvl veejn klid, oban svobodu jedinc () J se vak divm, e se nepoznv tak prost znak nebo e nen dobr vle, abychom se o nm shodli. Jak je el sttnho sdruen? Je to zachovn a blahobyt len. A jak je nejbezpenj znak toho, e se zachovvaj a e prospvaj? Je to jejich poet a jejich populace. Nehledejte tedy jinde tento znak, o nm se tolik diskutuje. Kdy se ve ostatn shoduje, je nesporn nejlep vlda, pod n bez cizch prostedk, bez naturalisace, bez koloni oban se rozplozuj a mno vce. Ta vlda, za n nrod se zmenuje a hyne, je nejhor. Poti, te je na Vs; potejte, mte, srovnvejte.