KLOKÁNCI A KLOKANI

ZAŘAZENÍ V SYSTÉMU:

TŘÍDA: SAVCIPODTŘÍDA: ŽIVORODÍ

NADŘÁD: VAČNATCIŘÁD: DVOJITOZUBCI

ČELEĎ: KLOKANOVITÍ

ZEMĚPISNÉ ROZŠÍŘENÍ KLOKANŮ:

NOVÁ GUINEA

AUSTRÁLIE

TASMÁNIE

POPIS TĚLA KLOKANŮ• VÁHA TĚLA: ROZDÍLNÁ, ZÁLEŽÍ NA DRUHU, OD 0,5 kg PO 100 kg• HLAVA: MALÁ, PODLOUHLÁ, DLOUHÉ UŠI• POKRYV TĚLA: SRST• ZADNÍ KONČETINY: ZADNÍ JSOU ÚZKÉ A DLOUHÉ S NEBEZPEČNÝMI DRÁPY, DRUHÝ A TŘETÍ PRST

SROSTLÝ V MALÝ PAHÝLEK SE 2 DRÁPKY (ČISTÍ SI TÍM SRST), SRŮST PRSTŮ SE NAZÝVÁ SYNDAKTILIE• PŘEDNÍ KONČETINY: KRÁTKÉ, SROSTLÝ 2. A 3. PRST• OCAS: DLOUHÝ, SLOUŽÍ JAKO VYROVNÁVACÍ ZÁVAŽÍ, PŘI SEZENÍ, PŘI POMALÉM CHOZENÍ• VAK: OTVOR DOPŘEDU, UVNITŘ 4 MLÉČNÉ BRADAVKY• POHLAVNÍ ORGÁNY: JAKO VŠICHNI VAČNATCI MAJÍ SAMICE DVĚ POCHVY A DVĚ DĚLOHY. V KAŽDÉ

DĚLOZE MŮŽE MÍT JINAK STARÉ MLÁDĚ.

ZADNÍ KONČETINY KLOKANA

SROSTLÝ DRUHÝ A TŘETÍ PRST SE 2 DRÁPKY

POHYB KLOKANŮ:• SKÁKÁNÍ: SKÁČOU SNOŽMO, VELCÍ KLOKANI

RYCHLOSTÍ AŽ 70 km/h, DÉLKA SKOKŮ AŽ 11 m• POMALÝ POHYB: CHODÍ PO 5 – OPŘOU SE O

PŘEDNÍ KONČETINY A OCAS, POSUNOU ZADNÍ KONČETINY DOPŘEDU, POSTAVÍ SE NA ZADNÍ, POSUNOU PŘEDNÍ KONČETINY A OCAS DOPŘEDU, POSTAVÍ SE NA PŘEDNÍ KONČETINY A OCAS – A TAK DOKOLA

• CHOZENÍ POZPÁTKU: TO KLOKANI NEDOKÁŽOU

POTRAVA KLOKANŮ:• TRÁVA, VÝHONKY, LISTY, NEVYHÝBAJÍ SE ANI

JEDOVATÝM ROSTLINÁM• POTRAVU PŘEŽVYKUJÍ JAKO KRÁVA - LEPŠÍ

ZPRACOVÁNÍ POTRAVY• ŽALUDEK JE ROZDĚLEN NA NĚKOLIK ODDÍLŮ

CHOVÁNÍ KLOKANŮ:• SOUBOJE O SAMICE: KLOKANI DO SEBE BOXUJÍ PŘEDNÍMI KONČETINAMI

A SEKAJÍ SE DRÁPY NA ZADNÍCH KONČETINÁCH• ROZMNOŽOVÁNÍ: SAMEC CHYTÁ KLOKANICI ZA OCAS, HLADÍ JI, SAMICE JE

BŘEZÍ ASI MĚSÍC, NOVOROZENÉ MLÁDĚ JE VELIKÉ JAKO FAZOLE A VLEZE SI DO VAKU, PŘICHYTÍ SE NA BRADAVCE A ZŮSTANE TAM, DOKUD SE NEDOVYVINE

• JAK MLÁDĚ NAJDE VAK: PODLE ČICHU, VYŠPLHÁ SE TAM POMOCÍ PŘEDNÍCH KONČETIN, CELÁ CESTA MU TRVÁ KOLEM DVOU MINUT, NENÍ PRAVDA, ŽE MU MAMINKA VYLIZUJE CESTIČKU

• OZNAČOVÁNÍ TERITORIA: PACHOVÝMI ŽLÁZAMI NA KRKU A HRUDI• OCHLAZOVÁNÍ: KLOKANI SE NEPOTÍ, TAK SE OCHLAZUJÍ TAK, ŽE SI OLIZUJÍ

NOHY• AKTIVITA: DENNÍ ZVÍŘATA

PŘIROZENÍ NEPŘÁTELÉ KLOKANŮ:

• OREL KLÍNOOCASÝ• PES DINGO• LIŠKY, DIVOCÍ PSI..• ČLOVĚK• CHOROBY

KLOKÁNCI

KLOKÁNEK KRYSÍBěžný druh.

KLOKÁNEK KRÁLÍKOVITÝKriticky ohrožen liškou, králíky, kteří mu vyžírají potravu, člověkem, který vykácel lesy a křoviny kde žil.

PRALESNÍ (STROMOVÍ) KLOKANI:

VĚTŠINA JICH ŽIJE NA NOVÉ GUINEI, PROTOŽE V AUSTRÁLII NENÍ MOC VHODNÝCH LESŮ. MNOHÉ DRUHY OHROŽENY KÁCENÍM LESŮ

SKALNÍ KLOKANI:

PATŘÍ ZDE NEJVĚTŠÍ POČET DRUHŮ, ŽIJÍ NA SKALÁCH

DALŠÍ KLOKANI:

KLOKAN RUDÝNEJVĚTŠÍ ŽIJÍCÍ VAČNATEC

KLOKAN VELKÝ

KLOKAN RUDOKRKÝ

CHOV KLOKANŮ NA MASO:

KLOKANÍ MASO JE STÁLE ATRAKTIVNĚJŠÍ, PROTO VZNIKAJÍ KLOKANÍ FARMY – JSOU I V ČR

OHROŽENÍ KLOKANŮ:

NAPŘ. U HLAVNÍHO MĚSTA AUSTRÁLIE CANBERRY JSOU VELCÍ KLOKANI PŘEMNOŽENI. SKÁKALI DOKONCE PO PARLAMENTU NEBO PROSKOČILI OKNEM DO LOŽNICE S DÍTĚTEM V POSTELI… OHROŽUJÍ AUSTRALSKÉ ŘIDIČE. JINÉ DRUHY KLOKANŮ JSOU KRITICKY OHROŽENY NAPŘ. LIŠKOU, VYŽÍRÁNÍM POTRAVY OD PŘEMNOŽENÝCH KRÁLÍKŮ NEBO JIM FARMÁŘI OTRÁVÍ VODU A ONI HYNOU PO DESETITISÍCÍCH.