KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Štěpánka BěhalováMuzeum Jindřichohradecka

I. Z „dávnověku“

muzejních knihoven

Nejstarší muzea a jejich knihovny

• SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA „Knihovna Slezského zemského muzea navazovala na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, která byla založena spolu s přírodovědeckým muzeem již v roce 1814. Knihovní fondy rostly zejména díky darům slezské šlechty.“

• MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM „Počátky Knihovny Moravského zemského muzea sahají až do doby vzniku Františkova muzea založeného v roce 1817.“

Nejstarší muzea a jejich knihovny

• NÁRODNÍ MUZEUM „Historie Knihovny Národního muzea začíná historií celého muzea, tedy rokem 1818. Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů.Takto byl vytvořen základ fondů muzejní knihovny. U jejích prvních začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný - Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka.“

Nejstarší muzea a jejich knihovny

• REGIONÁLNÍ MUZEA„sbírati památky všeho druhu, zejména písemné

a umělecké ve městě a okolí a chrániti je před zkázou“

• Nejvíce regionálních muzeí vzniklo v letech 1860-1890 (téměř 50)

• Většina muzeí dostávala knižní dary a odkazy vzniklé osobní nebo spolkovou sběratelskou činností, dodnes jsou tyto různorodé a tematicky rozsáhlé akvizice specifikem právě muzejních knihoven

II.A co 20. století?

Zakotvení muzejních knihoven v legislativě

V zákoně č. 430 Sb. z roku 1919 o povinnosti zřizovati veřejné knihovny nebyla zakotvena problematika muzejních knihovenZnačná specifika muzejních knihoven – 50. léta 20. století – sekce muzejních knihoven při Ústřední knihovnické raděVyhlášena samostatná síť muzejních knihoven v rámci sítě jednotné soustavy knihoven (zákon č. 53/1959)

Ukotvení specifik muzejních knihoven

• Dělení fondů muzejních knihoven na odbornou knihovnu a sbírkový fond (Směrnice pro správu sbírek v muzeích a galeriích)

• Knihovny muzeí jsou veřejné vědecké knihovny, které plní přednostně funkci základních knihoven

Činnost komise knihovníků muzeí

• 1973 – impuls pro setkávání muzejních knihovníků v souvislosti se zakotvením muzejních knihoven v chystané síti muzeí a galerií

• 1973-1990 pod Ústředním muzeologickým kabinetem (PhDr. Jaroslav Vrchotka)

• 1991-1996 pod Knihovnou Národního muzea (PhDr. Helga Turková)

• od roku 1997 pod Asociací muzeí a galerií ČR (PhDr. Helga Turková, PhDr. Jarmila Okrouhlíková, PhDr. Štěpánka Běhalová)

Asociace muzeí a galerií ČR

• 274 řádných členů (přibližně 55 % muzejních institucí v České republice a zároveň 85 % těch největších z nich), 62 členů čestných a individuálních

• Komise knihovníků AMG -celkem 94 členů z 58 institucí (jedna z největších komisí AMG ČR)

„KNIHOVNÍ ZÁKON“

č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb umožnil muzejním knihovnám evidenci n MK ČR a zařadit se mezi základní knihovny se specializovanými fondy (nutnost zakotvit ve zřizovací listině muzeí knihovnické a informační služby a poskytovat tyto služby veřejnosti!)

SKIP A ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNICKÁ RADA• Spolupráce se SKIPem tradiční, již

více než 10 let se předseda komise knihovníků účastní výkonného výboru SKIP, od roku 2010 místopředseda komise členem VV

• Zástupci muzejních knihovníků v Ústřední knihovnické radě

Ministerstvo kultury ČR (dále jen "MK ČR") vydává v souladu s § 15 odst. 2 zákona č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) tyto stanovy a jednací řád Ústřední knihovnické rady České republiky

SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI PAMĚŤOVÝMI INSTITUCEMI

• MUZEA • GALERIE• KNIHOVNY• ARCHIVY

– Modrý štít– ICOM– SDRUK

III. Současnost a budoucnost

muzejních knihoven

Současné legislativní zakotvení muzejních knihoven

• Zákon č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy

• Zákon č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb

• Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském

• Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

• Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě

Evidence knihoven na MK ČR

• V současné době evidováno podle zákona 257 Sb. 140 knihoven muzeí a galerií ČR (cca kolem 70%)

• Komise značně podpořila znalost zákona a jeho výhod u ředitelů muzeí i knihovníků

• Podařilo se zakotvit postavení knihoven v muzeích, širší možnosti pro muzejní knihovny – čerpání grantů, využití zákona při evidenci, uložení a vyřazování z fondu

ZŘIZOVATELÉ MUZEÍ

• MINISTERSTVA – Ministerstvo kultury, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství

• KRAJE• MĚSTA A OBCE• OBČANSKÁ SDRUŽENÍ,

OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI, NADACE

ZŘIZOVATEL Ministerstvo kultury ČRMUZEA• Národní muzeum• Národní technické muzeum• Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod

Radhoštěm• Moravské zemské muzeum • Technické muzeum v Brně• Památník národního písemnictví• Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze• Slezské zemské muzeum• Muzeum umění Olomouc • Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou• Husitské muzeum v Táboře• Muzeum romské kultury v Brně• Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském

Brodě • Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi• Památník Lidice• Památník TerezínGALERIE

Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně

Knihovna Národního muzea• Oddělení základní knihovny - knižní celky

(jedná se o soukromé knihovny význačných osobností české vědy a kultury, které jsou uchovávány v původní podobě a uspořádání - knihovna Františka Palackého a knihovna Pavla Josefa Šafaříka, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Josefa Václav Friče, Jana Otty, Emy Destinnové a d.

• Oddělení starých tisků a rukopisů• Oddělení knižní kultury - sbírky neknižní

povahy(kramářské písně, exlibris, novoročenky, ilustrace, grafika, štočky, hmotné památky, plakáty, svaté obrázky, modlitby)

• Oddělení zámeckých knihoven• Oddělení novin a časopisů

Zřizovatel muzea – krajský úřad(většinou bývalá krajská a okresní muzea)

• Jihočeský kraj• Jihomoravský kraj• Karlovarský kraj • Kraj Vysočina• Královéhradecký kraj• Liberecký kraj• Moravskoslezský kraj• Olomoucký kraj• Pardubický kraj• Plzeňský kraj• Praha• Středočeský kraj• Ústecký kraj• Zlínský kraj

KNIHOVNA ZÁPADOČESKÉHO MUZEA

• Knihovní fond Západočeského muzea vznikal již od založení muzea v roce 1878

• V současné době je členěn na tří základní části:

Studijní fond - zahrnuje odbornou literaturu

Sbírkový fond - je vytvářen dle zákona 122 Sb.

Fond mezinárodních výměn

Knihovny muzeí a galerií ČR

v současné době je evidováno v adresáři knihoven muzeí a galerií uspořádané komisí celkem 197 muzejních knihoven

Hlavní činnost komise knihovníků

• Pořádání seminářů – od roku 1973 celkem 35, letos v Českém Těšíně

• Semináře slouží v současné době především k vzdělávání muzejních knihovníků na základě odezvy zástupců regionů ve výboru komise– KOMIG (el. konference)– Muzejním knihovnám:

• www.cz-museums.cz • www.upm.cz

Celostátní evidence sbírek

• Využívání zákona o sbírkách muzejní povahy pro sbírkové fondy knihoven muzeí a galerií (více než 50 % knihoven muzeí a galerií má své sbírky nahlášeny v CES)

Účast v projektech veřejných knihoven

• Souborný katalog ČR CASLIN (20 % muzejních knihoven přispívá)

• Programy VISK (muzejní knihovny využívají VISK 3, 5, 7, 9 a další

• Digitální knihovna Kramerius • Digitální knihovna

Manuscriptorium• Registr digitalizace

ZAMĚSTNANCI MUZEJNÍCH KNIHOVEN

• Poslední šetření v muzejních knihovnách v Čechách – ve 137 knihovnách 101,5 úvazku

• Vzdělání – 53 VŠ, 13 VOŠ, 69 SŠ, 2 jiné

FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN

• Dělení na odborné a historické knižní fondy

– do 1 000 KJ – 4% knihoven– 1 000 - 5 000 KJ – 40%

knihoven– 10 000 - 50 000 KJ – 48%

knihoven– nad 50 000 KJ – 8% knihoven

SBÍRKOVÉ FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN

• Staré tisky a rukopisy (téměř 70 % knihoven, pouze třetina těchto knihoven je eviduje jako sbírku)

• Regionální literatura (téměř ve všech knihovnách, jen cca 6% eviduje jako sbírku)

• Drobné tisky - kramářské písně, svaté obrázky, kalendáře, gymnazijní ročenky, aj.

• Ostatní - bibliofilie, knižní vazby, výstavní katalogy, periodika, aj

Speciální typy sbírek

• Fondy věnované jednotlivým osobnostem

• Celky z jednotlivých tiskáren a nakladatelství

• Pozůstalostní knihovny– Rodové– Klášterní– Spolkové– Zámecké

AKVIZICE

• Nákup• Dar• Výměna• Jiné – granty, vlastní

publikační činnost, spolupráce

ZPRACOVÁNÍ• Automatizované knihovní

systémy – Clavius, KpWin, Advanced Rapid Library

• Systémy pro evidenci v muzeích – Bach, Demus

• Administrativní systémy – Access, Excel

• Lístkové katalogy• Elektronické katalogy - cca

80% muzejních knihoven• Online katalogy – cca 20%

muzejních knihoven

ZPRACOVÁNÍ

• Používání pravidel AACR2 – cca 50% knihoven

• Používání souboru národních autorit – dtto

• Předmětové zpracování – klíčová slova, předmětová hesla, MDT, Konspekt

ULOŽENÍ FONDU• Obvyklé členění na historické

a odborné fondy• Uspořádání knihovních fondů

vychází ze zvyklostí jednotlivých institucí (obvyklé členění na knihy a periodika, stavění dle signatur)

• Větší knihovny odpovídající uložení, jak odborných, tak historických fondů (v současné době probíhá např. stěhování fondů Knihovny Národního muzea)

• Řada prostor pro uložení nevyhovujících – především malá muzea

OCHRANA KNIHOVNÍHO FONDU

• Odpovídající uložení – prostory, regálové systémy, označení signaturami, použití čárového kódu

• Sbírkové fondy a historické fondy – sledování klimatických podmínek, obalová technika, konzervování, restaurování

SLUŽBY KNIHOVEN ZPŘÍSTUPNĚNÍ KNIHOVNÍHO

FONDU

• Výpůjčky – veřejnost a pracovníci muzeí (převažují prezenční výpůjčky)

• MVS• Zápůjčky na hospodářské smlouvy

(převážně na výstavy)• Elektronické dodávání dokumentů• Reprografické služby • Rešeršní služby

PREZENTACE KNIHOVNÍHO FONDU

• On-line katalogy • Výstavy• Přednášky• Exkurze• Expozice

Aktuální otázky 2010

1. Problematika uplatňování autorského zákona v praxi

používání digitálních fotoaparátů, pořizování skenů (často podobné jako v archivech)

Aktuální otázky 20102. Digitalizace a zpřístupňování

digitalizovaných materiálů

vlastní digitalizacedigitalizace v programech VISKzakládání krajských center digitalizace dokumentů a sbírekdigitální zpřístupnění

- Kramerius, Manuscriptorium, další digitální knihovny

- Europeana – projekt evropské digitální knihovny, muzea a archivu financovaný Evropskou komisí (cca 2 miliony digitálních objektů včetně filmových materiálů, fotografií, obrazů, zvukových záznamů, map, rukopisů, knih, novin a archivních dokumentů)

- informační systémy zpřístupňující knihovní celky osobností kultury jako součást kulturního dědictví (ÚISK Praha a MK ČR)

Aktuální otázky 2010

3. Péče o knihy, ukládání, uchování

• Restaurování• Uložení speciálních druhů

dokumentů uložených v muzejních knihovnách

• Využívání grantů Knihovna 21. století, ISO – integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví, granty krajů ČR

Aktuální otázky 2010

4. Problematika využívání knihovní badatelny jako badatelny pro všechny sbírky a odborné pracovníky muzea

Nač je nutné se soustředit?

• Upevnění pozice muzejních knihoven uvnitř i vně muzeí (spolupráce s organizacemi i institucemi, zvýšení prestiže práce prostřednictvím použití nových technologií a postupů, spolupráce s ostatními knihovnami, paměťovými institucemi, AMG, SKIP, SDRUK, ICOM)

Co je nutné vylepšit?

• Zpřístupnění fondů prostřednictvím on-line katalogů

• Digitalizace dokumentů• Pokrytí WIFI (pouze 15%)• Využívání knihovnických

pravidel (pravidla pro katalogizaci AACR2 pouze 50% knihoven)

• Z toho vyplývající možnost aktivní účasti v souborném katalogu

Nashledanou v muzejních knihovnách