Školní vzdělávací program · Klavírní praxe Komorní hra Hudební soubor Miniband Soubor bicích nástrojů Komorní zpěv . 2.1. ... škola se veřejně zapojovala do spolupráce

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Š K O L A

Motto: „ Účelem základního uměleckého školství není naučit žáka ovládat hudební nástroj, štětec, své tělo či správnou dikci, ale prostřednictvím těchto prostředků z něj vytvořit člověka jiné dimenze v chápání života a světa.“

Bc. Jiří Stárek*

* Citát z přednášky FS II. Autorizován telefonicky v říjnu 2006

2

1. Identifikační údaje

Název ŠVP: Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Litovel, Jungmannova 740, 784 01 Litovel

Motivační název: ŠKOLA

Předkladatel:

− Název školy: Základní umělecká škola Litovel, Jungmannova 740

− Adresa školy: Jungmannova 740, 784 01 Litovel

− IČ: 47654325

− Ředitelka: Mgr. Hana Kaštanová, Ph.D.

Kontakty:

− e-mail: [email protected]

− Telefon: +420 724 320 749, +420 724 320 826

− Web: www.zuslitovel.cz

Místa dalšího vzdělávání: Bouzov, Drahanovice, Náměšť na Hané, Příkazy,

Skrbeň, Senice na Hané

Zřizovatel: Olomoucký kraj

Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc

tel.: 585 508 111

Platnost dokumentu: od 1. 9. 2018

V Litovli dne 31. 8. 2018

Podpis ředitelky školy:

3

2. Charakteristika školy

Obory školy

- hudební (dále HO)

- výtvarný (dále VO)

Celková kapacita školy 380 žáků

Co nabízí ZUŠ Litovel?

Výuku ve dvou uměleckých oborech pro žáky:

- v přípravném studiu I. stupně pro děti ve věku 5–7 let

- v základním studiu I. stupně pro žáky ve věku 7–14 let

- v přípravném studiu II. stupně pro žáky ve věku 13 let

- v základním studiu II. stupně pro žáky ve věku 14–19 let

- ve studiu pro dospělé od 18 let – SPD (prezenční studium na SŠ)

Jak výuka probíhá?

- individuálně, individuálně ve skupinkách (po 2–4 žácích)

- kolektivně:

ve výtvarném oboru ve skupinách max. 14 žáků

v hudebním oboru v předmětech:

Hudební nauka

Klavírní praxe

Komorní hra

Hudební soubor

Miniband

Soubor bicích nástrojů

Komorní zpěv

2.1. Historie a současnost školy

První písemné zmínky spojené s hudbou na Litovelsku pocházejí z přelomu středověku a novověku. Ty se většinou dochovaly ve farních agendách nebo v místních soukromých kronikách. V 15. století, v době zakládání literátských bratrstev, se o hudební výuku a produkci při mších a jiných příležitostech starali kantoři. Při chrámu sv. Marka v Litovli takto vyučoval a pěstoval zpěv učitel. Zhruba v polovině 16. století se kromě samotného zpěvu přistoupilo také k doprovodu varhan a pro tuto činnost se pro hru v kostele najímal varhaník. Varhany se staly velmi oblíbeným a využívaným hudebním nástrojem nejen v kostele, ale i ve školství. Městská škola byla řízena rektorem, pod jehož vedením vykonával svou učitelskou profesi kantor (oba dva většinou měli univerzitní vzdělání) a jeho pomocník – auditor. Historické prameny dále uvádějí, že od roku 1572 se zpívalo i za doprovodu hudebníků na jiné nástroje. Tato skutečnost je spojena s nadstavením radniční věže v Litovli. Z jejího ochozu pak od zmíněného roku pravidelně zněla hudba městských trubačů.

Počet hudebníků ve městě se postupně rozšiřoval, a tak zde vznikl v roce 1793 první větší soubor dechových nástrojů složený především ze zdejších řemeslníků. Funkce věžníka byla zrušena v roce 1866, a tak se nositeli hudby stali místní učitelé a jejich žáci. Doba 2. poloviny 19. století představovala velký posun nejen zdejšího hudebního života. Salonní hudba, velký zájem o hudební a pěvecké spolky, četné koncerty profesionálních hostujících i místních umělců, hudebně-dramatické produkce, to vše bylo známkou jakéhosi životního standardu.

Národnostně a politicky byla Litovel rozdělena na českou a německou stranu obyvatelstva. Obě národnosti spolu soupeřily i na poli hudebním, a to do okamžiku, kdy Češi vyhráli volby do zastupitelstva roku 1899. Výsledky voleb znamenaly pro Litovel a její okolí prudký vzestup českého hudebního školství ve městě a postupný úpadek místní německé kultury.

Pevné hudební a kulturní základy byly položeny roku 1900 otevřením Městské hudební školy v domě U bílého koníčka na náměstí. Pro vedení školy se představitelé města snažili najít vhodnou hudební osobnost a místo ředitele tedy nabídli skladateli Otakaru Bradáčovi (1874–1924). Jako absolvent Pražské konzervatoře v oboru hra na varhany měl předpoklady k vytvoření vysokého standardu ve výuce hudby, navíc udržoval stálé styky s pražským hudebním světem. Jeho tvorba zahrnuje díla sborová, klavírní, písňová, orchestrální a dokonce operní. V Olomouci zazněla např. symfonie Probuzení jara v Podještědí v roce 1901 a o dva roky později symfonický obraz Hrad Bouzov, o němž existuje krátký článek v místním tisku. Kromě výše uvedeným dílům věnoval Bradáč svůj čas i tvorbě oper. Za svou první jednoaktovou operu Obžínky (1896) získal taktéž cenu ČAVU. Skladatelský význam tohoto pedagoga však více podtrhla premiéra čtyřaktové opery Kostnice sedlecká v nastudování režiséra Eduarda Aschenbrenera, jež se uskutečnila 28. října 1905 v Národním divadle v Brně. Operu tehdy dirigoval Karel Kovařovic.

Otakar Bradáč v Litovli působil do roku 1909, pak přesídlil do Plzně. Po jeho odchodu se role ředitele ujal místní učitel František Šenkýř, absolvent pražské konzervatoře a varhanické školy. Šenkýř vyučoval hře na smyčcové nástroje, klavír a sborový zpěv, vedl smyčcový orchestr. Zmínek o něm však existuje jen velmi málo, protože již v roce 1914 musel narukovat. Výuky se proto ujala klavíristka Štěpánka Neuhöfrová, ostatní nástroje se dále nevyučovaly. Nejprve lekce probíhaly v zadním traktu tzv. „Šustráku“, než se od 1. 9. 1917 výuka přestěhovala do dnešní Jungmannovy ulice, kde sídlí dodnes. Tehdy bylo možno do budovy vcházet jak z ulice Jungmannovy, tak i z ulice Poděbradovy.

5

Roku 1919 se uvolnilo místo ředitele zdejší hudební školy. Litovel v té době vystupovala jako národnostně většinově české město (na rozdíl od Uničova a Šternberka). Této skutečnosti obratně využil Leoš Janáček, aby do Litovle na vlastní doporučení dosadil svého žáka, který bude představovat záruku hudební kvality a vlasteneckého smýšlení. To se Janáčkovi skutečně podařilo. Práce Aloise Holoubka (1885–1967) sestávala z řady funkcí a povinností. Kromě výuky jednotlivých žáků zde rozvíjel komorní a orchestrální hru i sborový zpěv, a to prakticky ihned poté, co se přistěhoval. Angažoval se také jako primárius ve smyčcovém kvartetu spolku Smetana. V době druhé světové války založil Taneční orchestr podobný orchestru Karla Vlacha, který hrával moderní populární hudbu k tanci a poslechu. Po válce tento orchestr zanikl. Širokou základnu žáků si Holoubek jednak vychovával sám, jednak je získával svou pedagogickou praxí v hudební škole a na gymnáziu a také uměleckou činností na kůru kostela sv. Marka. Velmi často se prezentoval nejen jako pedagog a dirigent, ale také jako skladatel. Mnoho svých skladeb věnoval místním významným osobnostem.

Hudební škola byla spojena i se soukromým životem tohoto pedagoga a ředitele. Bydlel zde s rodinou, později mu tato budova v dnešní Jungmannově ulici patřila. Se svou manželkou, učitelkou Marií Tylovou z Bílska, se oženil roku 1930. Jejich dcera Marie se vydala na profesionální pěveckou dráhu, i když ji nikdy nenaplnila. Během studií se seznámila s operním pěvcem Richardem Novákem, s nímž žije v Brně. Richard Novák se pěvecké kariéře věnuje stále, v Litovli naposledy vystupoval 18. února 1992 v předvečer slavnostního odhalení pamětní desky Aloisi Holoubkovi na budově Základní umělecké školy v Litovli.

Z Holoubkovy školy vyšly za celou dobu jeho působení stovky absolventů, z nichž se profesionálně uplatnil např. Jan Marek jako houslista České filharmonie, Ladislav Navrátil jako houslista v Komorní filharmonii Pardubice, Josef Bek působil především jako hudební vědec, Božena Halvová jako učitelka hudební výchovy a sbormistryně, Dobromila Hamplová (roz. Lehérová) dnes vlastní uměleckou agenturu Ars Viva v Olomouci, houslista Jan Nedoma působí ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně a houslistka Eva Nedomová v Symfonickém orchestru českého rozhlasu. Alois Holoubek působil ve funkci ředitele hudební školy celkem čtyřicet let.

V těchto souvislostech je nutno zmínit Květoslava Pechu (1929–2011), který funkci ředitele Lidové školy umění v Litovli převzal po Aloisi Holoubkovi v roce 1959. Vyučoval zde dechovým nástrojům, nejvíce flétnám, klarinetům a saxofonům, dlouhou dobu i akordeonům.

V Litovli založil Orchestrální sdružení Spojeného závodního klubu Tesla Litovel, v němž hráli jak stávající, tak i bývalí žáci školy. Ve škole nově zavedl výuku souhry dechových i dřevěných nástrojů, kterým sám vyučoval, i žesťové sekce, již vedl Svatopluk Navrátil. Kromě zmíněných těles se nejvíce věnoval řízení tanečního a houslového souboru, na významná výročí školy navíc pravidelně sestavoval komorní orchestr složený z učitelů, členů Moravské filharmonie v Olomouci nebo bývalých žáků školy.

Pecha byl schopný organizátor. Za jeho doby došlo k ustavení pobočky školy v Senici na Hané, v Litovli pak přibyl kromě hudebního oboru také obor výtvarný, který se velmi úspěšně prezentoval i v celostátních soutěžích. Uplatnil se dále jako člen okresní dechové sekce pro Lidové školy umění, dále jako člen školské a kulturní komise při Městském národním výboru v Lošticích, umělecký vedoucí dechového a operetního souboru v Lošticích i jinde. K uměleckým zájmům Květoslava Pechy patřila také skladatelská činnost. Své kompozice většinou tvořil pro určité specifické instrumentální obsazení a pro zvláštní

6

příležitosti. Jako všestranného hudebníka a pedagoga vyhledávala tohoto ředitele školy i jiná orchestrální tělesa, aby se ujal taktovky.

Když roku 1989 Pecha odešel z funkce ředitele, nastoupil na jeho místo Jiří Kovář (1952), zástupce ředitele tehdejší Lidové školy umění Žerotín v Olomouci. Původně Hudební škola, později Lidová škola umění se od roku 1990 stala Základní uměleckou školou. Významným aktem v době působení Jiřího Kováře bylo připomenutí pětadvacátého výročí úmrtí Aloise Holoubka spojené s odhalením pamětní desky na budově školy a slavnostním koncertem, který se konal 22. května 1992. Jiří Kovář působí ve škole dodnes jako velmi úspěšný pedagog hry na akordeon a elektronické klávesové nástroje. Jeho absolventi tvoří nejpočetnější skupinu konzervatoristů a hudebních profesionálů, kteří pocházejí z řad žáků Základní umělecké školy v Litovli.

V roce 1993 převzal vedení školy bývalý trumpetista Moravské filharmonie v Olomouci Zdenko Krajči (1942). S jeho příchodem a zdejším desetiletým působením je spojena řada inovací. Ke stávající pobočce školy přibyly další na Bouzově, v Příkazech, Drahanovicích a Unčovicích, škola se veřejně zapojovala do spolupráce s dalšími místními hudebními a pěveckými organizacemi a spolky. Nový ředitel zavedl tradici jarních koncertů a založil Dixieland a Litovelský estrádní orchestr, který byl později přejmenován na Zábavní litovelský orchestr. Budova školy rovněž doznala řadu zásadních změn. Nová doba a přibývající počet žáků v devadesátých letech přinesly i poměrně významné úspěchy na soutěžích.

Od roku 2003, kdy na ředitelské křeslo usedl Ivo Škrabal (1953–2015), se počet poboček ustálil na šesti – Příkazy, Skrbeň, Senice na Hané, Náměšť na Hané, Drahanovice a Bouzov. Orchestr Dixieland zanikly, ale nově vzniklo pěvecké oddělení, Miniband ZUŠ pod vedením Martina Pánka a perkusní soubory Solo Sticks, Crazy Sticks, Little Sticks a Ladies Mallets učitele Viktora Korduljaka. Působení ředitele Ivo Škrabala v této škole ukončila náhlá smrt na počátku roku 2015.

V červenci 2015 se vedení školy ujala Mgr. Hana Kaštanová, Ph.D. (1985). Je první ředitelkou školy, která z Litovle pochází a současně patří i mezi významné absolventy školy, ze třídy Jiřího Kováře. Studovala Muzikologii v Olomouci, dále se věnovala doktorskému studijnímu programu Hudební teorie a pedagogika. Část studia strávila v Německu na Martin Luther Universität Halle-Wittenberg. Umělecky se věnuje dirigování, v Litovli vede smíšený pěvecký sbor Senzakord a spolupracuje s mnohými orchestry a hudebními tělesy.

7

2.2. Charakteristika pedagogického sboru

Pedagogický sbor školy je poměrně stabilizovaný, nepodléhá častým změnám nebo odchodům učitelů. Pedagogický sbor školy tvoří cca 20 členů. Ve sboru jsou zastoupeni mladí i zkušení učitelé s dlouholetou praxí. Všichni pedagogové školy jsou zapojeni do práce předmětových komisí dle vyučovaných předmětů. Tyto komise spojují podobné předměty podle jejich charakteru, v případě učitelů hudebního oboru se jedná o nástrojové skupiny. Naprostá většina učitelů zvládá základy práce na PC (Word, Excel, Internet…). Vedení školy podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků, kterým si doplňují, rozšiřují, případně zvyšují kvalifikaci.

2.3. Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce

- struktura tradičních koncertů a výstav pro veřejnost (Podzimní, Koncerty mladších žáků,

Pololetní, Jarní, Absolventské)

- pravidelné pořádání Krajského kola hry na EKN a Okresní přehlídky hry na akordeon

a EKN

- účinkování nejen na akcích Města Litovle (Hanácké Benátky, Litovelské slavnosti,

spolupráce při pořádání vernisáží v Městském klubu, vítání občánků apod.)

- spolupráce s obcemi na pobočkách

- spolupráce s pěveckým sborem Senzakord, DPS Mládí

- vzájemné úzké kontakty s Hudební školou v bavorském Weidhausenu

- vzájemná spolupráce a setkávání se ZUŠ Bystřice nad Pernštejnem a ZUŠ Opava

2.4. Vybavení školy a její podmínky

Všechny učebny HO v kamenné škole jsou vybaveny klavírem nebo klávesovým nástrojem. V prostorách výuky hudební teorie je plně využívána interaktivní tabule. Hudební nástroje jsou průběžně obnovovány a jsou dle možnosti také půjčovány potřebným. Třída bicích nástrojů má možnost využívat k výuce tympány, marimbu, vibrafon, zvonkohru aj.

VO má k dispozici lis, hrnčířský kruh, keramickou pec apod.

Škola je vybavena přístupovým systémem. Vstupní prostory školy, vstup na dvůr a do ředitelny jsou monitorovány kamerovým zařízením.

3. Zaměření školy a její vize

- vzdělávání v hudebním a výtvarném oboru

- uplatňování elektronické dokumentace

- synchronní spolupráce obou oborů

- zapojování všech žáků do školních aktivit

- progrese některých nástrojových oddělení ve smyslu účasti a umístění v soutěžích

a akcích školy

- posílení dechového, pěveckého a smyčcového oddělení

8

Motivační název Š K O L A plně vystihuje zaměření školy

Š – šance

- kvality, radosti, inspirace

- svobodná a tvůrčí práce

- souborová hra

- schopnosti a dovednosti žáků a učitelů

- sebedůvěra a její rozvoj

- spolupráce oborů

- kolektivní tvorba

- čest studovat na škole

K – kvalita, klima

- pedagogického sboru

- komunikace s klienty

- kultura, estetický prožitek

- kompetence žáků

- kurikulum školy

- využívání nových trendů

O – otevřenost, osobnost, odbornost

- veřejnosti a všem nadaným zájemcům

- otevřený a demokratický styl řízení

- speciální péče o výjimečně nadané žáky

L – lidskost

- uznávání mravních a životních hodnot

- respektování specifických potřeb žáků

- prevence proti diskriminaci

A – aktivita

- samostatné myšlení

- přístup k dalšímu vzdělávání učitelů

- spolupráce s ostatními institucemi nejen v regionu

- týmová spolupráce

- soutěže, výstavy, přehlídky

9

4. Výchovné a vzdělávací strategie

Učitel:

- vybírá společně s žákem studijní repertoár

- respektuje individualitu žáka s ohledem na jeho schopnosti, které se snaží dovést

k jeho osobnostnímu maximu

- komunikací vytváří pozitivní pracovní klima a diskutuje o možných problémech

a úskalích práce a napomáhá při jejich řešeních

- zapojuje žáky do veřejných akcí nejen v místě školy

- svým chováním a jednáním je přirozeným vzorem pro žáky

- dalším vzděláváním a získanými vědomostmi obohacuje výuku

10

5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů

5.1. Hudební obor

Všeobecné poznámky k hudebnímu oboru:

Kritéria pro zařazování žáků do stupňů studia a do ročníků:

- do přípravného studia I. stupně jsou zařazovány děti od 5 let

- do I. stupně studia jsou zařazováni žáci od 7 let

- do přípravného studia II. stupně jsou zařazováni žáci od 13 let

- do II. stupně studia jsou zařazováni žáci od 14 let

Bude-li přijat ke studiu žák starší než je spodní limit, jak je výše uvedeno, bude zařazen do ročníku odpovídajícímu jeho schopnostem a dovednostem na základě komisionální zkoušky.

Přejde-li žák v průběhu studia na jiný nástroj, začíná plnit osnovy daného nástroje od ročníku, který odpovídá jeho schopnostem a dovednostem na základě komisionální zkoušky.

Žák může ve výjimečném případě postoupit v pololetí nebo na konci školního roku do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky.

Pro žáky, kteří nenavštěvovali základní studium I. stupně, je možné organizovat přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu II. stupně, které má 1 ročník. Hodinová dotace se řídí učebním plánem základního studia II. stupně. Předmětová skladba je stanovena učitelem a vychází z individuálních dispozic a potřeb žáka.

Studium pro dospělé (SPD) je realizováno dle individuálních potřeb žáků, hodinová dotace a skladba vyučovaných předmětů se řídí podle vzdělávacího obsahu studijního zaměření II. stupně, studijní plán je zanesen v třídní knize.

Školní výstupy jsou nastaveny jako ročníkový „standard“, nikoliv jako minimum, které zvládnou všichni žáci.

Výuka je realizována individuálně nebo ve skupinách po dvou až čtyřech žácích, ve skupinách lze vyučovat do 4. ročníku I. stupně studia.

Žáci navštěvují v rámci svého studijního zaměření individuální výuku sólové hry na nástroj, výuku hudební nauky (přípravné studium, 1. – 5. ročník I. stupně) a od 4. ročníku I. stupně nejméně jeden z předmětů, v nichž rozvíjí své dovednosti v kolektivní interpretaci: klavírní praxe, komorní hra, hudební soubor, Miniband, soubor bicích nástrojů, komorní zpěv, (dle nabídky uvedené v tabulkách jednotlivých studijních zaměření).

Žák může být na základě individuálních dispozic a rozhodnutí učitele zařazen do volitelných předmětů dříve, než je uvedeno v učebním plánu.

Projeví-li žák zvýšený zájem o některý z vyučovaných předmětů, může mu být hodinová dotace navýšena na základě výsledku komisionálního přezkoušení.

11

5.1.1. Hudební interpretace a tvorba – individuální výuka

5.1.1.1. Vzdělávací zaměření Hra na klávesové nástroje

5.1.1.1.1. Studijní zaměření Hra na klavír

Roku 1709 vynalezl Ital Bartolomeo Cristofori jeden z prvních klávesových nástrojů, který umožňoval hrát hlasitě nebo tiše. Nazval ho gravicembalo col piano e forte (klávesy se slabým a silným zvukem). Název byl později zkrácen na pianoforte, poté na piano.

V dnešní době se stavbou klavírů zabývají zejména firmy Steinway, Bechstein, Petrof, Bösendorfer a Scholze.

Klavír je nástroj sólový, komorní, orchestrální či jazzový, a to mu zajišťuje nepřekonatelné postavení mezi ostatními hudebními nástroji. Při hře na klavír je prokázaný vliv na vývoj dětského mozku a rozvoj logického myšlení, dochází ke zlepšení jemné motoriky a schopnosti soustředění. Prohlubuje se citová stránka a fantazie dítěte.

Cílem předmětu Hra na klavír je vytvořit u žáka trvalý vztah k hudbě a k nástroji, dále si osvojit pianistické návyky a dovednosti pro správné studium a interpretaci hudby.

Učební plán

Přípravné studium – minimální hodinová dotace

Předmět ročník

1. 2.

Hra na klavír 1 1 Hudební nauka 1 1

Základní studium I. stupně – minimální hodinová dotace

Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na klavír 1 1 1 1 1 1 1

Hudební nauka 1 1 1 1 1 Klavírní praxe* 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2

* učitel hry na nástroj zařadí žáka nejméně do jednoho z těchto povinně volitelných předmětů

12

Základní studium II. stupně – minimální hodinová dotace

Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na klavír 1 1 1 1 Klavírní praxe* 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


Vzdělávací obsah

Přípravné studium

Žák: - je seznámen s hrou na hudební nástroj pomocí rytmických a melodických her

přiměřených věku

- ovládá základní návyky klavírní hry (správné sezení u nástroje, uvolněnost hracího

aparátu, orientace na klaviatuře)

- vytváří si základní nástrojové dovednosti

- vysvětlí základní teoretické hudební pojmy

- je schopen veřejného vystupování a prezentace

- napodobuje učitele k osvojení si správných technických návyků (postavení ruky, hra do

dna klávesy, uvolnění celého těla při hře)

- pozná jednotlivé druhy úhozů

- vnímá znělý a kulatý tón

- je seznámen s hrou z not

Postupová zkouška:

- 3 cvičení z některé klavírní školy

- 1 přednesová skladba z postupové zkoušky musí být hrána zpaměti

I. stupeň

1. ročník

Žák: - je motivován ke spontánnímu kontaktu s nástrojem prostřednictvím hudebních

hádanek, her, písní přiměřených věku

- zvládá základní nástrojové dovednosti a je seznámen s nezbytnou hudební teorií

s následným praktickým využitím

- rozvíjí uvědomělejší sluchovou představivost, harmonické cítění a improvizaci, hru

zpaměti

- ovládá elementární pianistické návyky (sezení, postavení ruky, volnost hracího aparátu,

hra do dna klávesy)

13

- využívá základní úhozy při hře, zejména portamenta

- hraje z not a propojuje notový zápis s orientací na klaviatuře

- zahraje zpaměti jednoduchou skladbu

- je seznámen s basovým klíčem

- zvládá hru stupnic

- rozlišuje dynamická znaménka p, mf, f

- hraje oběma rukama současně

- tvoří vlastní doprovod lidových písní pomocí T a D

- zkouší čtyřruční hru s pedagogem


- 1 durová stupnice přes 2 oktávy protipohybem, tónický kvintakord (bez obratů)

- 1 etuda odpovídající danému ročníku

- 2 skladby odlišného technického charakteru nebo 3 cvičení z některé klavírní školy

(1. souhra obou rukou, 2. staccato, 3. akordy)


2. ročník

Žák: - zdokonaluje získané technické dovednosti a návyky vytvořené v předchozím ročníku

- zvládá hbitější orientaci na klaviatuře


- je seznámen s různými stylovými žánry

- pozná náladu a obsah skladby

- je schopen samostatnější domácí přípravy

- ovládá stupnicové techniky v protipohybu, příp. paralelně

- hraje tříhlasý akord s obraty

- je seznámen s užitím pedálu

- hraje rozdílně melodii od doprovodu

- disponuje základním dynamickým odlišením p, mf, f, a agogikou - rit.

- pozná možnosti transpozice lidových písní do jiných tónin


- 1 durová stupnice přes 2 oktávy rovným pohybem, tříhlasý kvintakord s obraty (nahoru

tenuto, dolů staccato, nahoru a dolů rozloženě)

- tříhlasý kvintakord s obraty


- 2 skladby odlišného charakteru a období


3. ročník

Žák: - uplatňuje princip tvoření stupnic a akordů, včetně prstokladu

14

- zkouší čtyřruční hru s učitelem popř. žákem

- zvládá vyrovnanost zvuku i v rychlejších tempech

- předvede práci s agogikou a dynamikou (rit., accel., cresc., decresc.)

- hraje pedál dle návodu učitele

- využívá při hře základní návyky a dovednosti (správné sezení u nástroje, uvolnění těla

při hře, přirozený tvar ruky, koordinace obou rukou, orientace na nástroji) a používá

základní technické prvky (základní úhozy, uvědomělá práce s rytmem na základě

rytmického cítění, prstová technika na základní úrovni)

- orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu


- reaguje na náladu skladby a je schopen ji vyjádřit elementárními výrazovými prostředky

- využívá základní harmonické funkce při samostatné hře u jednoduchých doprovodů


- 1 durová stupnice přes 3-4 oktávy (dle ind. schopností) rovným pohybem

- 1 mollová stupnice (harmonická, melodická) přes 3-4 oktávy (dle ind. schopností)

rovným pohybem

- tříhlasý kvintakord s obraty




4. ročník

Žák: - navazuje na dovednosti z předchozích ročníků a rozšiřuje je o další technické a výrazové

prvky

- pod pedagogickým vedením správně reaguje na hudební frázování

- aktivně hraje čtyřruční hru s jiným žákem

- zvládá základní melodické ozdoby

- ovládá tvorbu zpěvného tónu a odlišuje melodii od doprovodu

- využívá pedalizaci se sluchovou sebekontrolou dle návodu pedagoga


- 1 durová stupnice přes 4 oktávy rovným pohybem

- 1 mollová stupnice (harmonická, melodická) přes 4 oktávy rovným pohybem

- tříhlasý kvintakord s obraty nebo čtyřzvuk s obraty

- 2 krátké (1strana) nebo 1 dlouhá (2 strany) skladba technického charakteru odpovídající

danému ročníku nebo 3 etudy odlišného charakteru



15

5. ročník

Žák:

- zvládá vyšší technickou zběhlost prstů

- rozliší různé hudební styly a žánry

- je seznámen se složitějšími hudebními formami (sonatina, rondo, variace)

- na základě sluchové sebekontroly hraje citlivější dynamiku a agogiku

- hraje stupnice dur a moll kombinovaným způsobem

- hraje rozklad čtyřhlasého akordu v rovném pohybu, příp. velký rozklad

- používá rytmické a úhozové varianty ve skladbách technického typu

- zahraje správnou náladu a charakter interpretované skladby


- 1 durová stupnice přes 4 oktávy kombinovaným způsobem (2 oktávy nahoru rovným

pohybem, 2 oktávy protipohybem, 2 oktávy nahoru rovným pohybem, 2 oktávy dolů

rovným pohybem, 2 oktávy protipohybem, 2 oktávy dolů rovným pohybem)

- 1 mollová stupnice (harmonická, melodická) přes 4 oktávy kombinovaným způsobem

- čtyřzvuk s obraty nebo velký rozklad trojzvuků (rovný pohyb)

- 2 krátké nebo 1 dlouhá etuda odpovídající danému ročníku


- (1 přednesová skladba z postupové zkoušky musí být hrána zpaměti)

6. ročník

Žák: - ovládá vyšší technickou zběhlost prstů pomocí durových a mollových stupnic

- zahraje velký rozklad kvintakordu

- přehraje větší množství technických cvičení nebo etud

- zvládá sluchovou představu dané skladby

- využívá možnosti nástroje, používá levý a pravý pedál

- je schopen hry z listu a zpaměti


- 1 durová stupnice přes 4 oktávy kombinovaným způsobem

- 1 mollová stupnice (harmonická, melodická) přes 4 oktávy komb. způsobem

- velký rozklad trojzvuků (rovný pohyb) nebo čtyřzvuk s obraty

- 2 krátké nebo 1 dlouhá etuda odpovídající danému ročníku



7. ročník

Žák: - užívá sluchovou sebekontrolu při interpretaci skladeb po stránce technické, výrazové,

pamětní a stylové a využívá zvukových možností nástroje (levý pedál)

16

- disponuje získanými pianistickými návyky a dovednostmi

- hraje z listu (přiměřeně schopnostem žáka)

- dokáže slovně sebekriticky zhodnotit vlastní výkon

- disponuje pasážovou technikou v rychlejších tempech

- využívá vhodné dynamiky, artikulace a agogiky při interpretaci skladeb

- má vlastní praktický hudební repertoár k budoucímu samostatnému využití

- hraje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů, z nichž některé provede při

svém absolventském výkonu

- aktivně se účastní čtyřruční nebo komorní hry

Závěrečná zkouška:

- je formou absolventského vystoupení, které je hráno zpaměti

II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - předvede, že získané zkušenosti a dovednosti využívá k vyjádření svých hudebních

představ

- spolupodílí se na výběru skladeb volbou z různých stylů a žánrů

- disponuje vyšší technickou a přednesovou úrovní

- zvládá hru z listu pro snadnější čtení a nastudování nových skladeb

- je schopen různých úhozů, stavby frází, vyrovnanosti pasážové hry, plastičnosti hry

- ovládá možnosti transpozic a modulací

- hraje náročnější etudy a technická cvičení

- hraje ve čtyřruční nebo komorní hře

- častěji veřejně vystupuje


- 1 durová stupnice přes 4 oktávy v terciích kombinovaným způsobem

- 1 mollová stupnice přes 4 oktávy v terciích kombinovaným způsobem

- velký rozklad trojzvuků kombinovaným způsobem

- 2 skladby odlišného charakteru


3. a 4. ročník

Žák: - využívá všechny doposud získané znalosti a dovednosti k vyjádření svých představ

- hraje z listu jednoduché skladby

- hraje v duu (čtyřruční hra nebo hra dvou nástrojů), zahraje jednoduché doprovody,

spolupracuje při komorní hře, v souborech různého složení

- je schopen vytvořit si názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů

- tento svůj názor zformuluje a vyjádří, při hře zpaměti využívá znalosti o výrazu,

17

harmonii, formě a obsahu hrané skladby

- uvede příklady skladeb významných světových a českých autorů různých stylových

období a žánrů

- profiluje se podle svého zájmu a preferencí; využívá svých posluchačských a

interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností

k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru


- je formou absolventského vystoupení, které je hráno zpaměti

Studium pro dospělé

- hodinová dotace a skladba vyučovaných předmětů se řídí podle II. stupně

5.1.1.1.2. Studijní zaměření Hra na keyboard

Keyboard je nový, neustále a rychle se vyvíjející nástroj. Je finančně poměrně snadno dostupný a svou koncepční podstatou je blízký technickému myšlení žáků. Ve srovnání s klasickými hudebními nástroji obohacuje hru o prvky, které jsou vlastní pouze tomuto nástroji. Využívá se jako sólový, nebo doprovodný nástroj v populární i vážné hudbě.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2.

Hra na keyboard 1 1 Hudební nauka 1 1


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na keyboard 1 1 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


18


Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na keyboard 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


Vzdělávací obsah


Žák: - pojmenuje hlavní části nástroje

- pojmenuje bílé klávesy na klaviatuře

- předvede základní nástrojové návyky: sezení, postavení a uvolnění rukou

- přenáší ruce do různých poloh

- rozliší hru legato, non legato

- rytmizuje říkadla a hraje jednoduché písničky v pětiprstové poloze oběma rukama

dohromady

- v tónině C dur zahraje doprovod Single Finger podle akordových značek C, G

- zahraje jednoduchou lidovou píseň oběma rukama dohromady

- při ovládání nástroje použije funkce ON, OFF, VOLUME


- zahraje zpaměti 1 píseň oběma rukama dohromady

- zahraje zpaměti 1 píseň oběma rukama dohromady s prvkem organizujícím čas

I. STUPEŇ

1. ročník

Žák: - čte noty v houslovém a basovém klíči

- zvládá základní prvky nástrojové obsluhy ACMP/ON/ENDING, START/STOP

- zvládá hru legato

- pojmenuje bílé klávesy

- ovládá techniku hry stupnice v protipohybu

- hraje tříhlasý akord s obraty v melodickém tvaru legato a v harmonickém tvaru tenuto

- zahraje kadenci - spojuje akordy na základě společného tónu

- dokáže rozlišit základní dynamické odstíny: piano, forte

- dokáže rozlišit tempo: pomalu, rychle

- předvede souhru oběma rukama dohromady

19

- předvede souhru oběma rukama dohromady i s automatickým doprovodem

- u nástroje sedí s oporou a uvolněním těla

- zahraje skladbičku s použitím funkce ACCOMP. FINGERED, nebo MULTI FINGER


- 1 stupnice dur přes 2 oktávy protipohybem oběma rukama dohromady

- kvintakord s obraty v melodickém a harmonickém tvaru zvlášť

- k probrané stupnici hraje levou rukou T-S-T-D-T

- 2 skladbičky různého charakteru oběma rukama dohromady zpaměti

1 skladbička/píseň bez využití automatických prvků organizujících čas

1 skladbička/píseň s automatickým prvkem ve funkci ACCOMP. FINGERED, nebo

MULTI FINGER

2. ročník

Žák: - ovládá techniku hry stupnice v rovném pohybu oběma rukama dohromady

- hraje tříhlasý akord s obraty v melodickém tvaru legato, v harmonickém tvaru – tenuto,

staccato oběma rukama dohromady

- k probrané stupnici hraje levou rukou T-S-T-D-T

- zahraje podle akordových značek vybrané durové akordy

- výškově si upraví stoličku k sezení u nástroje

- přečte jednoduché posuvky, pojmenuje bílé a černé klávesy s rozlišením

malé – dvoučárkované oktávy

- v notovém záznamu pozná dvoudobé a třídobé metrum a podle něj zvolí doprovod

- využije funkce INTRO, TOUCH RESPONSE, INTRO / ENDING, STYLE, TEMPO, SYNC. START,

FILL–IN


- 1 stupnice dur přes 2 oktávy rovným pohybem

- kvintakord s obraty v melodickém a harmonickém tvaru oběma rukama dohromady

- k probrané stupnici T-S-T-D-T levou rukou i k obratům

- 2 skladby různého charakteru oběma rukama dohromady zpaměti

1 skladba/píseň bez využití automatických prvků organizujících čas

1 skladba/píseň s automatickým prvkem ve funkci ACCOMP. FINGERED, nebo

MULTI FINGER

3. ročník

Žák: - zvládá základní dynamické odstíny pomocí prstové dynamiky: piano, forte

- zvládá hru v dvojhmatech

- před zahájením hry si změní nastavení nástroje pomocí registrace, podle možností

nástroje využije pedál ve funkci REG. +/-

- správně sedí u nástroje s oporou a uvolněním těla a přirozeně postaví ruce

20

- přiřadí nástroje do nástrojových skupin

- pojmenuje klávesy v celém rozsahu klaviatury

- v notovém záznamu najde označení pro legato a staccato

- zahraje mollovou stupnici harmonickou a melodickou oběma rukama dohromady

- zahraje tonický kvintakord s jeho obraty úhozem tenuto, staccato a rozloženě oběma

rukama dohromady

- použije funkce REGISTRATION MEMORY


- 1 stupnice moll přes 2 oktávy rovným pohybem



- 1 etuda




MULTI FINGER

4. ročník

Žák: - propojí ve hře technickou i výrazovou stránku

- zahraje z listu písně na úrovni 1. ročníku

- zahraje stupnici durovou a mollovou s tonickým kvintakordem a jeho obraty

ve středním tempu

- popíše dynamická znaménka

- při reprodukci skladeb využije agogické změny

- během reprodukce skladby změní nastavení nástroje pomocí registrace, podle

možností nástroje využije pedál ve funkci REG. +/-

- popíše vlastními slovy náladu a charakter skladby

- na základě sluchové sebekontroly jednoduše popíše svůj výkon


- 1 stupnice dur nebo moll přes 2 oktávy rovným pohybem



- 1 etuda




MULTI FINGER s využitím přepínání registrační paměti

21

5. ročník

Žák: - přizpůsobí hru vybranému zvukovému rejstříku

- dbá na frázování a stylistiku hry

- dbá na větší citlivost při hře prstovou dynamikou

- zahraje z listu písně na úrovni 2. ročníku

- použije funkce TRANSPOSE, UPPER OCTAVE, SAVE, DELETE, SUSTAIN

- při hře a ovládání nástroje uplatní nezávislost rukou a nohou

- umí vytvořit durové a mollové akordy dle akordových značek

- při interpretaci skladeb využije předepsanou dynamiku, tempo a agogiku


- 1 stupnice přes 2 oktávy rovným pohybem



- 1 etuda




MULTI FINGER

6. ročník

Žák: - zvládá prstovou dynamiku hry v různých odstínech

- při interpretaci vystihne náladu a charakter skladby

- prokáže své znalosti akordových značek a využije je při hře

- využívá při hře sustain a registrační pedál

- zvládá aranžmá jednoduchých skladeb

- zahraje z listu skladby na úrovni 3. ročníku

- zahraje skladbu s nahraným podkladem

- umí nastavit funkce CHORD FINGERING, SPLIT POINT, LEFT


- 1 stupnice přes 2 oktávy rovným pohybem



- 1 etuda


1 skladba bez využití automatických prvků organizujících čas

1 skladba s automatickým doprovodem nebo podkladem organizujícím čas

22

7. ročník

Žák: - vhodně zvolí automatický doprovod a rejstřík ke studované skladbě

- při interpretaci vystihne náladu a charakter skladby

- hraje z listu na úrovni 3. ročníku

- zahraje stupnici durovou a mollovou s tonickým kvintakordem a jeho obraty

v rychlejším tempu

- zahraje podle akordových značek septakordy

- na základě poslechu popíše a zhodnotí vlastní provedení skladby i provedení jiných

interpretů

- vytvoří a uloží jednoduché MIDI soubory ve funkci RECORD


- je formou absolventského vystoupení

II. STUPEŇ

1. a 2. ročník

Žák: - při interpretaci uvědoměle využije výrazové prostředky vzhledem k obsahu

a harmonické struktuře skladby

- zná rozdíl mezi artificiální a nonartificiální hudbou

- na základě sluchové sebekontroly při interpretaci popíše a zhodnotí vlastní provedení

skladby, vyjádří svůj názor na provedení jiných interpretů

- při poslechu nebo interpretaci určí hudebních žánr (lidová hudba, vážná hudba, jazz,

rock, pop, metal, elektronická hudba)

- podle hudebního žánru vhodně zvolí automatický doprovod a rejstřík

- samostatně nahraje jednoduchou skladbu


- 1 skladba z oblasti artificiální hudby

- 2 skladby, nebo 1 rozsáhlejší z oblasti nonartificiální hudby s automatickým

doprovodem, nebo podkladem

3. a 4. ročník

Žák: - samostatně zvolí a nastuduje skladbu podle svého zájmu a preferencí

- zvládá interpretaci skladeb po technické i výrazové stránce

- objektivně zhodnotí svůj výkon i výkon ostatních

- využije plně všech akordových značek, s kterými se během vzdělávání setkal

- interpretuje náročnější skladby různých stylů a žánrů

- samostatně vytvoří aranžmá skladby a nahraje ho

23





5.1.1.2. Vzdělávací zaměření Hra na smyčcové nástroje

5.1.1.2.1. Studijní zaměření Hra na housle

Housle jsou nejznámějším smyčcovým nástrojem a také jedním z nejčastěji využívaných, ale i nejobtížnějších hudebních nástrojů vůbec. V praxi nachází velmi široké uplatnění jako sólový nástroj, v komorních ansámblech, symfonických orchestrech i jiných tělesech napříč nejrůznějšími žánry, od klasické hudby, přes hudbu lidovou, popovou či jazz. Hra na housle je určena pro žáky, kteří mají velmi dobrý hudební sluch, dobře intonují, jsou motoricky zruční a pohybově uvolnění.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2.

Hra na housle 1 1 Hudební nauka 1 1


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na housle 1 1 1 1 1 1 1

Hudební nauka 1 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1



Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na housle 1 1 1 1

24

Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1


Vzdělávací obsah


Žák: - dodržuje správný postoj a držení nástroje a smyčce

- předvede hru různými částmi smyčce po prázdných strunách

- zná názvy různých částí nástroje i smyčce

- ovládá základní durový prstoklad (pizzicato, arco)

- zvládá hru jednoduchých skladeb a písní na jedné struně (i zpaměti)


- říkadla na jedné struně

I. stupeň

1. ročník

Žák: - má uvolněné držení těla i nástroje

- aplikuje základní prstoklad na jednoduchých písních nebo krátkých skladbičkách

- drží lehce a přirozeně smyčec

- kontroluje rovné vedení smyčce

- ovládá hru krátkými tahy středem smyčce, u žabky, u špičky

- hraje détaché dolní i horní polovinou smyčce a celým smyčcem

- hraje jednoduché legato

- tvoří pěkně znějící tón

- dovede zahrát zadanou píseň nebo krátkou skladbičku zpaměti


- stupnice dur v jedné oktávě, akord

- 1 etuda

- 1 přednesová skladba zpaměti

2. ročník

Žák: - orientuje se v notovém zápisu, postupně spojuje notový zápis s orientací na hmatníku

- zvládá přechody přes struny, využívá základních prstokladů, kombinuje prstoklad dur i

moll

- hraje vybrané stupnice v rozsahu jedné i dvou oktáv

- rozlišuje základní dynamické rozdíly (p, mf, f)

25

- zvládá dle svých schopností přednes jednoduchých skladeb


- stupnice v rozsahu dvou oktáv, akordy

- 1 etuda

- 1 přednesová skladba

3. ročník

Žák: - osvojuje si jistotu v prstokladech a intonaci

- zdokonaluje všechny funkce pravé ruky, tvoří kvalitní tón

- hraje détaché a legato s přechody ze struny na strunu

- hraje vybrané stupnice dur i moll v I. poloze podle vybraných prstokladů

- v jedné případně i dvou oktávách včetně rozložených akordů

- hraje crescendo, decrescendo

- je obeznámen s nácvikem vibrata

- orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a notovém zápisu

- využívá při hře základní návyky a dovednosti (držení těla a nástroje, koordinace pohybu

pravé a levé ruky)

- zahraje zpaměti dle svých schopností jednoduchou skladbu

- uplatňuje se v souhře s dalším nástrojem (např. s doprovodem klavíru nebo v duu)


- stupnice dur přes 2 oktávy, moll v jedné oktávě

- akordy k hraným stupnicím

- 1 etuda


4. ročník

Žák: - používá a upevňuje všechny prstoklady v I. poloze

- je seznámen s jednoduchými výměnami poloh (I. - III. poloha)

- hraje dvojzvuky s prázdnou strunou

- kombinuje smyky détaché a legato

- zvládá základy staccata a martellé

- umí vybrané stupnice dur i moll v I. a III. poloze včetně rozložených akordů

- používá vibrato (dle svých psychomotorických schopností)

- je seznámen s naladěním nástroje za pomoci dolaďovačů a tónu A

- věnuje se komorní a jiné skupinové hře


- stupnice dur, moll přes 2 oktávy, akordy ke stupnicím

- 1 etuda

26

- skladba většího rozsahu zpaměti

5. ročník

Žák: - využívá hry v polohách s použitím výměn (I. - III. poloha)

- zvládá hru stupnic dur i moll na jedné struně s přechodem do III. polohy přehmatem a

flažoletem

- hraje u vybraných stupnic rozložené akordy s výměnou polohy

- zdokonaluje hru všech základních smyků, kombinuje je i v rytmických obměnách

- je seznámen se skákavými smyky

- uplatní plynulou výměnu smyku a jednoduché melodické ozdoby

- prohlubuje vnímání dynamických odstínů skladby a smysl pro kvalitu tónu (crescendo,

decrescendo, hra s vibratem)

- zvládá naladit nástroj


- stupnice dur, moll s přechodem do třetí polohy v rozsahu 2 oktáv

- akordy k daným stupnicím

- 1 etuda

- 1 věta koncertu zpaměti

6. ročník

Žák: - používá s přehledem dosažené technické dovednosti

- pracuje s dynamikou ve větším rozsahu (pp – ff)

- zvládá hru základních melodických ozdob (trylek, příraz, nátryl)

- orientuje se ve výměnách do vyšších poloh

- hraje stupnice v polohách i s rozloženými akordy

- je obeznámen se hrou základních dvojhmatů (tercie, kvinty, sexty)

- orientuje se v zápise ve hře z listu

- rozlišuje různá stylová období (baroko, klasicismus, romantismus, hudba XX. století a

hudba současnosti)

- hraje v komorním seskupení


- stupnice dur přes 3 oktávy, akordy

- 1 etuda


7. ročník

Žák: - využívá při hře všechny možnosti barevného a dynamického odstínění kvalitního tónu

27

a obtížnější způsoby smyku

- využívá plynulé výměny do vyšších poloh

- zvládá základní dvojhmaty

- orientuje se v zápise interpretovaných skladeb

- rozezná tóninové vztahy a stavbu melodie

- rozvíjí vlastní hudební představy a vnímá odlišnosti výrazových prostředků různých

stylových období

- samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu

- uplatňuje se při hře v různých komorních uskupeních



II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - zdokonaluje technickou vyspělost

- samostatně řeší prstoklady, smyky a výraz, kontroluje intonační přesnost

- zahraje složitější smyky a vzájemné smykové kombinace (dlouhé, krátké, skákavé)

- rozvíjí hudební paměť na delších přednesových skladbách

- má schopnost vybrat si samostatně repertoár dle svého zájmu

- své nabyté znalosti a zkušenosti uplatňuje v různých hudebních uskupeních v regionu

(dle možnosti a zájmu)


- náročnější skladba (koncert, sonáta …)

3. a 4. ročník

Žák: - využívá volného pohybu levé ruky po celém hmatníku a spektra smyků

- pracuje samostatně s barvou a kvalitou tónu

- má názor na vlastní i slyšenou interpretaci skladeb různých stylových období

- profiluje se podle svého zájmu a preferencí; využívá svých zkušeností a získaných

hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a

vyhledávání skladeb podle vlastního výběru

- zapojuje se do souborů nejrůznějších obsazení a zaměření, spolupracuje na vytváření

jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb



28



5.1.1.2.2. Studijní zaměření Hra na violu

Viola je svou konstrukcí a způsobem hry nejbližším příbuzným houslí. V praxi nachází velmi široké uplatnění. Vzhledem k menšímu počtu violistů je obzvláště žádaná v komorních ansámblech, symfonických orchestrech i jiných tělesech napříč nejrůznějšími žánry, od klasické hudby, přes hudbu lidovou, popovou či jazz. Ačkoliv v klasické hudbě byla viola jako sólový nástroj po několik století spíše opomíjena, od konce období romantismu se mezi skladateli těší značné oblibě i jako sólový nástroj, což je pravděpodobně dáno jejím specifickým sametovým až tklivým tónem, obzvláště vhodným pro lyrické melodie.

Ačkoliv je viola velmi podobná houslím, hra na tento nástroj má svá specifika, která plynou zejména z větších rozměrů nástroje a nutnosti jiného způsobu tvoření tónu. Požadavky kladené na žáky jsou podobné jako u hře na housle (velmi dobrý hudební sluch, schopnost dobré intonace, motorická zručnost a pohybová uvolněnost), k nim se však přidávají poněkud vyšší fyzické nároky. Žákům, kteří nejsou ke hře na violu fyzicky vyspělí a mají o ni zájem, se doporučuje vzdělávání ve hře na housle. Po dosažení fyzických předpokladů mohou přestoupit a dále se rozvíjet hrou na violu.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2.

Hra na violu 1 1 Hudební nauka 1 1


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na violu 1 1 1 1 1 1 1




Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

29

Hra na violu 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1


Vzdělávací obsah


Žák: - dodržuje správný postoj a držení nástroje a smyčce

- předvede hru různými částmi smyčce po prázdných strunách

- zná názvy různých částí nástroje i smyčce

- ovládá základní durový prstoklad (pizzicato, arco)

- zvládá hru jednoduchých skladeb a písní na jedné struně (i zpaměti)


- říkadla na jedné struně

I. stupeň

1. ročník

Žák: - má uvolněné držení těla i nástroje

- zná nástroj a specifický způsob hry na violu

- aplikuje základní prstoklad na jednoduchých písních nebo krátkých skladbičkách

- drží lehce a přirozeně smyčec

- kontroluje rovné vedení smyčce

- ovládá hru krátkými tahy středem smyčce, u žabky, u špičky

- hraje détaché dolní i horní polovinou smyčce a celým smyčcem

- hraje jednoduché legato

- tvoří pěkně znějící tón

- dovede zahrát zadanou píseň nebo krátkou skladbičku zpaměti


- stupnice dur v jedné oktávě, akord

- 1 etuda


2. ročník

Žák: - orientuje se v notovém zápisu ve violovém (altovém) i v houslovém klíči, postupně

spojuje notový zápis s orientací na hmatníku

- zvládá přechody přes struny

30

- využívá základních prstokladů, kombinuje prstoklad dur i moll

- hraje vybrané stupnice v rozsahu jedné i dvou oktáv

- rozlišuje základní dynamické rozdíly (p, mf, f)

- zvládá dle svých schopností přednes jednoduchých skladeb


- stupnice v rozsahu dvou oktáv, akordy

- 1 etuda


3. ročník

Žák: - osvojuje si jistotu v prstokladech a intonaci

- zdokonaluje všechny funkce pravé ruky, tvoří kvalitní tón

- hraje détaché a legato s přechody ze struny na strunu

- hraje vybrané stupnice dur i moll v I. poloze podle vybraných prstokladů

- v jedné případně i dvou oktávách včetně rozložených akordů

- hraje crescendo, decrescendo

- je obeznámen s nácvikem vibrata

- orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a notovém zápisu

- využívá při hře základní návyky a dovednosti (držení těla a nástroje, koordinace pohybu

pravé a levé ruky)

- zahraje zpaměti dle svých schopností jednoduchou skladbu

- uplatňuje se v souhře s dalším nástrojem (např. s doprovodem klavíru nebo v duu)


- stupnice dur přes 2 oktávy, moll v jedné oktávě

- akordy k hraným stupnicím

- 1 etuda


4. ročník

Žák: - používá a upevňuje všechny prstoklady v I. poloze

- je seznámen s jednoduchými výměnami poloh (I. - III. poloha)

- hraje dvojzvuky s prázdnou strunou

- kombinuje smyky détaché a legato

- zvládá základy staccata a martellé

- umí vybrané stupnice dur i moll v I. a III. poloze včetně rozložených akordů

- používá vibrato (dle svých psychomotorických schopností)

- je seznámen s naladěním nástroje za pomoci dolaďovačů a tónu A

- věnuje se komorní a jiné skupinové hře

31


- stupnice dur, moll přes 2 oktávy, akordy ke stupnicím

- 1 etuda


5. ročník

Žák: - využívá hry v polohách s použitím výměn (I. - III. poloha)

- hraje u vybraných stupnic rozložené akordy s výměnou polohy

- zdokonaluje hru všech základních smyků, kombinuje je i v rytmických obměnách

- je seznámen se skákavými smyky

- uplatní plynulou výměnu smyku a jednoduché melodické ozdoby

- prohlubuje vnímání dynamických odstínů skladby a smysl pro kvalitu tónu (crescendo,

decrescendo, hra s vibratem)

- zvládá naladit nástroj


- stupnice dur, moll s přechodem do třetí polohy v rozsahu 2 oktáv

- akordy k daným stupnicím

- 1 etuda


6. ročník

Žák: - používá s přehledem dosažené technické dovednosti

- pracuje s dynamikou ve větším rozsahu (pp – ff)

- zvládá hru základních melodických ozdob (trylek, příraz, nátryl)

- orientuje se ve výměnách do vyšších poloh (III. - V. poloha)

- hraje stupnice v polohách i s rozloženými akordy

- je obeznámen se hrou základních dvojhmatů (tercie, kvinty, sexty)

- orientuje se v zápise ve hře z listu

- rozlišuje různá stylová období (baroko, klasicismus, romantismus, hudba XX. století a

hudba současnosti)

- hraje v komorním seskupení


- stupnice dur přes 3 oktávy, akordy

- 1 etuda


32

7. ročník

Žák: - využívá při hře všechny možnosti barevného a dynamického odstínění kvalitního tónu

a obtížnější způsoby smyku


- zvládá základní dvojhmaty

- orientuje se v zápise interpretovaných skladeb

- rozezná tóninové vztahy a stavbu melodie

- rozvíjí vlastní hudební představy a vnímá odlišnosti výrazových prostředků různých

stylových období


- uplatňuje se při hře v různých komorních uskupeních



II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - zdokonaluje technickou vyspělost

- samostatně řeší prstoklady, smyky a výraz, kontroluje intonační přesnost

- zahraje složitější smyky a vzájemné smykové kombinace (dlouhé, krátké, skákavé)

- rozvíjí hudební paměť na delších přednesových skladbách

- má schopnost vybrat si samostatně repertoár dle svého zájmu

- své nabyté znalosti a zkušenosti uplatňuje v různých hudebních uskupeních v regionu

(dle možnosti a zájmu)


- náročnější skladba (koncert, sonáta …)

3. a 4. ročník

Žák: - využívá volného pohybu levé ruky po celém hmatníku a spektra smyků

- pracuje samostatně s barvou a kvalitou tónu

- má názor na vlastní i slyšenou interpretaci skladeb různých stylových období

- profiluje se podle svého zájmu a preferencí; využívá svých zkušeností a získaných

hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a

vyhledávání skladeb podle vlastního výběru

- zapojuje se do souborů nejrůznějších obsazení a zaměření, spolupracuje na vytváření

jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb

33





5.1.1.2.3. Studijní zaměření Hra na violoncello

Violoncello patří do rodiny smyčcových nástrojů, díky své velikosti má hlubší sametový zvuk a velký melodický rozsah. Pro své široké spektrum barevných možností je využíván v sólové, komorní i orchestrální praxi. Uplatnění nachází kromě klasické hudby také v nejrůznějších hudebních stylech a žánrech hudby folklórní, populární, folkové i jazzové.

Dobrým předpokladem pro úspěšné studium je pevná fyzická konstituce žáka, která je v rovnováze s jeho duševní kondicí, a také schopnost elementárního rytmicko-melodického cítění. V tomto studijním zaměření se žáci nejprve seznámí se základy sólové hry v hodinách individuální výuky. Dalšími předměty, které podporují jejich technický a interpretační vývoj jsou komorní hra a hudební soubor. Tyto předměty jsou skupinové a vedou žáky k osobnostně sociálnímu začlenění do skupiny.

V hlavním předmětu Hra na violoncello se žáci učí nejen souznít se svým nástrojem, ale také o něj správně pečovat. Pro podporu kvality výuky a pěstování vztahu k violoncellu je na naší škole k dispozici dobře vybavená nástrojárna. Ta zapůjčuje violoncellistům nástroje, než si opatří vlastní nástroj, při jehož výběru a pořízení jsou učitelé rodičům nápomocni.

Violoncellisté se stávají důležitými členy školního smyčcového orchestru, který se zapojuje do kulturního života města a širokého okolí. Žáci tak mají možnost zúčastnit se velmi atraktivních hudebních akcí, přehlídek a koncertů.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2.

Hra na violoncello 1 1 Hudební nauka 1 1


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na violoncello 1 1 1 1 1 1 1


34



Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na violoncello 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1


Vzdělávací obsah


Žák: - předvede správný sed u violoncella

- pojmenuje základní části violoncella a smyčce

- přečte prstoklad v základní poloze

- použije při hře celého smyčce v kombinaci s jednotlivými částmi

- zahraje na všech strunách a předvede hru s přechodem na vedlejší strunu

- zahraje v koordinaci pravé a levé ruky

- rozliší stoupající a klesající melodii

- zahraje zpaměti lidovou píseň


- 1 píseň

- 1 etuda

- předvede správný sed u violoncella, zahraje písně v základní poloze s přechodem

na vedlejší strunu

I. stupeň

1. ročník

Žák: - sedí uvolněně a správně u violoncella

- předvede hru v základní a široké poloze

- zahraje pizzicato i arco

- zahraje s přechodem přes všechny struny

- přečte noty v F klíči

- zahraje smyčcem na prázdné struně v pozici ladění violoncella

- zahraje píseň nebo drobnou skladbu zpaměti v souhře s učitelem


- stupnice a akord (1 oktáva)

35

- 1 etuda povinná (D. Kristiník – Malý violoncellista)

- 1 etuda libovolná

- předvede smyk détaché a legato, při hře použije 2. (základní) polohu, zahraje skladby

s přechodem přes struny

2. ročník

Žák: - předvede výměny mezi 2. (základní) a 7. (lubovou)

- zahraje smyky détaché a legato s přechodem na vedlejší struny

- předvede rovné vedení smyčce při ladění violoncella

- vytvoří znělý tón

- zahraje jednoduchou skladbu v souhře s klavírem

- předvede hru piano a forte

- přečte notový zápis v basovém klíči


- stupnice a akord (2 oktávy: C, D, F, G, 1 oktáva: A, B, Es, H)

- 1 povinná etuda (D. Kristiník – malý violoncellista nebo S. Lee – 40 etud)


- zahraje ve 2. snížené nebo zvýšené široké poloze, předvede výměnu do 7. polohy,

vytvoří znělý tón

3. ročník

Žák - předvede hru détaché, legato a staccato

- zahraje výměnu mezi 2. (základní) a 7. (lubovou) polohou

- provede uvolňovací cvičení levé ruky jako základ pro vibrato

- zahraje durovou a mollovou stupnici

- předvede tři stupně dynamiky

- vyjmenuje základní tempová označení

- vyjádří náladu skladby jednoduchými výrazovými prostředky (metrum, dynamika,

akcent, ritardando)

- zahraje skladbu za doprovodu klavíru nebo jiného nástroje


- stupnice a akord (2 oktávy, dur a moll)

- 1 etuda povinná (S. Lee – 40 etud nebo N. Baklanova – 40 melodických cvičení)


- předvede výměny mezi 2. a 7. polohou, prokáže technickou zběhlost v široké poloze

36

4. ročník

Žák - zahraje smyky détaché, legato, martellé a staccato

- předvede vibrato na dlouhých tónech

- zahraje s jistotou výměnu mezi 2. a 7. polohou a předvede výměnu do 5. polohy

- použije základní přirozené flažolety

- reaguje na použití jednoduchého hudebního názvosloví

- zahraje zpaměti a s doprovodem druhého nástroje skladbu s dynamickým odstíněním

i s použitím crescenda a decrescenda

- přečte tenorový klíč


- stupnice a akord (2 oktávy, dur a moll)

- 1 etuda povinná (K. P. Sádlo – Škola etud I nebo D. Kristiník)


- předvede hru ve 2., 7. a 5. poloze, použije kombinace základních smyků détaché, legato

a staccato

5. ročník

Žák - předvede koordinaci obou rukou

- zahraje vibrato v přednesových skladbách a použije jednoduché flažolety

- předvede souhru se svými spolužáky

- zahraje s přechodem z basového do tenorového klíče, přečte noty v houslovém klíči

- použije náhlých dynamických změn (subito)

- do hry zařadí nové výrazové prostředky (nátryl, příraz, obal)

- koriguje intonaci s pomocí klavíru a prázdných strun

- z listu zahraje lidovou píseň

- zahraje skladbu v rozsahu jedné stránky zpaměti


- stupnice a akord (2 oktávy, dur a moll, 3 oktávy – C, D, a)

- 1 etuda povinná (K: P: Sádlo – Škola etud I)


- předvede znalost tenorového klíče, provede plynulé výměny v polohách od 1. do 7.

6. ročník

Žák - zahraje výměny ve všech polohách od 1. do 7., použije palcovou polohu

- předvede znělý tón

- samostatně si naladí violoncello

- zahraje základní dvojhmaty - tercie a sexty přípravným způsobem

37

- vyjádří názor na svoji interpretaci

- předvede skladby dvou stylových období

- samostatně nastuduje skladbu na úrovni 1. ročníku, teoreticky popíše její strukturu

- zahraje z listu skladbu na úrovni 1. ročníku

- zahraje zpaměti skladbu na veřejném vystoupení


- stupnice a akord (3 oktávy – C, D, Es, F, G, a, c)

- 1 etuda povinná (K. P. Sádlo – Škola etud I nebo Palcová poloha)


- předvede orientaci v tenorovém a houslovém klíči, prokáže hbitost prstů

7. ročník

Žák - předvede kultivovaný tón a zahraje s intonační jistotou

- projeví své hudební představy ve studovaných skladbách a zachytí odlišnosti

interpretace skladeb různých stylových období

- předvede všechny probrané smyky a výměny mezi polohami, s využitím přirozených

flažoletů

- zahraje v kombinaci probraných klíčů

- aplikuje výrazové prostředky v přednesových skladbách včetně vibrata, dvojhmatů,

trylku a dalších melodických ozdob

- předvede svou invenci na skladbách dvou různých stylových období

- z listu zahraje skladbu na úrovni 2. ročníku a samostatně ji nastuduje

- předvede skladbu na absolventském vystoupení



II. STUPEŇ

1. a 2. ročník

Žák - předvede základní a skákavé smyky, zahraje variace smyků

- zahraje skladbu v palcové poloze (na místě přirozených flažoletů)

- předvede dynamickou souhru s klavírem nebo jiným nástrojem

- vyjádří svůj poučený názor na studované téma

- předvede svůj způsob interpretace

- samostatně zvolí prstoklad ve studované skladbě

- aplikuje tvůrčí samostudium

- použije hudební názvosloví


- zahraje zpaměti skladbu při veřejném vystoupení

38


- stupnice (3 oktávy) a akordy (T5 - 3 oktávy, kvartsextakord a D7 – 2 oktávy)

- 1 etuda (K. P. Sádlo – Škola etud II nebo D. Popper – Etudy pro violoncello)

- předvede souznění a zběhlost obou rukou, předvede orientaci v palcové poloze, zahraje

variace smyků

3. a 4. ročník

Žák - teoreticky popíše základní charakteristiku studovaného díla

- předvede svou hru jako dobře fungující celek

- teoreticky popíše členění studované skladby, pracuje s barvou a kvalitou tónu,

samostatně koriguje svoji intonaci

- projeví vlastní iniciativu při výběru přednesových skladeb

- vyhodnotí všechny získané znalosti a dovednosti ve violoncellové praxi

- aplikuje slohovou a interpretační znalost


- předvede dva druhy stylové interpretace

- je členem hudebního uskupení, v němž uplatňuje získané dovednosti





5.1.1.2.4. Studijní zaměření Hra na kontrabas

Kontrabas - nejhlubší z rodu smyčců řadíme ke skupině strunných smyčcových hudebních nástrojů, na němž dosahujeme různých výšek tónů krácením vibrující části struny tlakem prstů na hmatník. Smyčcový nástroj je to proto, že k vytvoření tónu (rozechvěním struny) potřebujeme v klasické hudbě smyčec. V jazzové hudbě tvoříme tón prsty pravé ruky (pizzicato), ale smyčec se také používá při sólech. Předchůdci kontrabasu jsou barokní violy da gamba. Nejstarší zpráva o gambách je z roku 1495. Přímý předchůdce, který se nejvíce kontrabasu podobal, je violon z 16. století. Kontrabas je možno slyšet v hudbě klasické, moderní, ale i sólové a je oblíben pro svůj nezaměnitelný dřevěný, barevný, hluboký, akustický zvuk. Kontrabas je nástroj mnoha možností a směle se hodí pro chlapce i dívky.

Učební plán


Předmět ročník

39

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na kontrabas 1 1 1 1 1 1 1

Hudební nauka 1 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2



Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na kontrabas 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


Vzdělávací obsah

I. stupeň:

1. ročník

Žák: - popíše nástroj a osvětlí jeho využití v hudbě

- umí popsat ladění nástroje (notaci na prázdných strunách)

- přečte základní noty v basovém klíči

- rozvíjí správné držení nástroje a základní techniky hry

- ovládá jednoduchá prstová cvičení

- užívá správné postavení levé ruky

- při hře využívá hru na prázdných strunách


- 1 stupnice přes jednu oktávu

- 2 jednoduché písničky či skladbičky

2. ročník

Žák: - ovládá notaci základní a 1. polohy

- ovládá hru jednoduchého rytmického motivu zpaměti

- používá synchronizaci pravé a levé ruky

- rozvíjí techniku hry na nástroj

- zná a používá uvolňovací cviky

40

- užívá správného držení smyčce


- 1 stupnice přes jednu oktávu, tónický kvintakord

- 1 technické cvičení

- 1 skladba

3. ročník

Žák: - ovládá kompletní notaci do 1. polohy


- dle individuálních schopností hraje stupnic F-dur, B-dur s rozloženými akordy

- ovládá prsty v základních prstokladech v kombinaci na více strunách

- hraje zpaměti jednoduchou skladbu

- vnímá náladu skladby a vyjadřuje jí elementárními výrazovými prostředky

- uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v souhře s dalším nástrojem

- využívá základní technické návyky a dovednosti (správné držení těla a nástroje,

postavení levé ruky, držení smyčce)

- používá základní dynamické prostředky


- 1 stupnice přes jednu oktávu, tónický kvintakord zpaměti



4. ročník

Žák: - orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a jejich notovém zápisu

- zvládá hru s přesuny ze základní do 1. polohy

- je schopen intonační sebekontroly

- využívá tónovou kulturu přednesu

- zapojuje se do komorní nebo souborové hry

- využívá technické a výrazové prostředky


- 1 stupnice přes jednu oktávu, tónický a dominantní akord zpaměti

- 2 technická cvičení


5. ročník

Žák: - zahraje zpaměti jednoduchou skladbu

- orientuje se v notaci a prstokladu na hmatníku do 2. polohy

41

- uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v souhře s dalším nástrojem

- ovládá dosud probrané technické prvky: detaché, legato, pizzicato, staccato

- dbá na uvolněnost a synchronizaci obou rukou

- kontroluje intonaci sluchem


- 1 stupnice přes jednu oktávu, tónický a dominantní akord zpaměti



6. ročník

Žák: - orientuje se v akordických značkách

- interpretuje přiměřeně obtížné skladby s využitím výrazových prostředků

- rozvíjí hru z listu a hru zpaměti

- uplatňuje se při hře v komorních (souborových) uskupeních

- seznamuje se s technikou hry vibratem

- je schopen za pomoci učitele naladit si nástroj

- rozšíří orientaci na hmatníku


- 2 stupnice přes dvě oktávy, tónický a dominantní akord



7. ročník

Žák: - ovládá základní nástrojovou techniku, hraje s tónovou kulturou a dynamikou

- orientuje se v notovém zápise i ve složitějších rytmech

- interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů

- podle svých individuálních schopností doprovází podle notace i akordických značek a

vytváří vlastní doprovod k lidovým skladbám nebo k jednoduchým jazzovým

standardům


- hraje technická cvičení, která napomáhají zvládnout problematiku přednesové skladby

- uplatňuje se při hře v komorních nebo souborových uskupeních

- připravuje se systematicky na absolventské vystoupení

- ukončí studium I. stupně absolventským vystoupením



42

II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - obohacuje poznatky o nové technické prvky, melodické možnosti, které nebyly v látce

I. stupně obsaženy

- hraje technická cvičení dle svých individuálních potřeb – v souvislosti se studovanými

skladbami

- hraje samostatně přiměřeně obtížnou skladbu a vloží do ní vlastní projev

- ovládá funkci pravé i levé ruky

- vytvoří si samostatně prstoklady

- využívá výměny poloh a používá jejich spojování

- dodržuje intonační čistotu a tónovou kulturu

- ovládá techniku hry (držení smyčce, uvolněnost pravé ruky, správná funkce zápěstí)

- zhodnotí objektivně svůj výkon a porovná ho s výkonem spolužáků


- 2 stupnice přes dvě oktávy, tónický a dominantní akord zpaměti



3. a 4. ročník

Žák: - naladí si samostatně nástroj dle sluchu

- zvládá vyšší polohy a jejich výměnu

- využívá vibrata a dosažení zesílení tónu s důrazem na jeho čistotu a intonační přesnost

- zvládá kombinaci smykových variant

- obohacuje svůj hudební rozhled o kontrabasové nahrávky významných interpretů a

hodnotí je

- interpretuje skladby různých žánrů a období, dbá na jejich charakteristické rysy

- dokáže ocenit kvalitu hudebního díla

- hraje průpravná cvičení řešící technické problémy studovaných skladeb

- použije schopnosti potřebné k přípravě absolventského vystoupení (volba vhodného

repertoáru, rozvržení času pro nácvik, psychická příprava pro hru zpaměti)





43

5.1.1.3. Vzdělávací zaměření Hra na dechové nástroje

5.1.1.3.1. Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu

Zobcová flétna patří do skupiny dřevěných dechových nástrojů, kde tvorba tónu díky své poměrné jednoduchosti je vyhledávána zájemci již v předškolním věku. Hra na tento nástroj je mnohdy doporučována lékaři jako fyzioterapeutická pomůcka při zdravotních potížích.

Žák si postupně během studia dle svých schopností a dispozic osvojí základy hry na různé typy zobcových fléten – sopraninovou, sopránovou, altovou, tenorovou ale i basovou. Typová rozmanitost dává tomuto nástroji vyniknout zejména v komorní a souborové hře.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2.

Hra na zobcovou flétnu 1 1 Hudební nauka 1 1


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na zobcovou flétnu 1 1 1 1 1 1 1




Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na zobcovou flétnu 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1


44

Vzdělávací obsah


Žák: - formou skupinové nebo individuální výuky v rozsahu 1 hodina týdně, nejdéle po dobu

2 let

- praktikuje elementární návyky směřující k usnadnění ovládání nástroje (postoj, držení,

dýchání, artikulace při tvorbě tónu apod.)

- rozvíjí smysl pro metrum a rytmus


- 2 cvičení ze školy

I. stupeň:

1. ročník

Žák: - má osvojen správný postoj, dýchání a držení nástroje

- hraje v rozsahu G1 – D2

- rozlišuje hodnoty tónů (celé, půlové a čtvrťové)


- 3 cvičení ze školy

2. ročník

Žák: - rozlišuje hodnoty tónů (celé, půlové, čtvrťové a osminové)

- hraje jednouché melodie zpaměti

- hraje jednoduché skladby z listu

- je schopen zdokonalovat žeberně brániční dýchání a nasazení tónů

- hraje legato


- stupnice ze školy

- 2 cvičení + 1 cvičení zpaměti ze školy

3. ročník

Žák: - využívá základní návyky a dovednosti (držení těla, práce s dechem a jazykem)

- orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech

- orientuje se v notovém zápisu

- zahraje jednoduchou skladbu zpaměti

- vnímá náladu hudby a je schopen ji interpretovat

45

- hraje jednoduché melodie podle sluchu

- uplatňuje se podle svých schopností v souhře s dalším nástrojem


- stupnice dur + T5 ze školy

- 2 etudy

4. ročník

Žák: - uplatňuje dosud nabyté znalosti v komorní a souborové hře

- hraje v celém tónovém rozsahu

- hraje jednoduchou transpozici

- zvládá hru složitějších rytmických útvarů

- je seznámen s hrou na altový nástroj (dle individuálních možností)


- 1 stupnice dur a moll + T5

- 2 etudy

5. ročník

Žák: - zvládá hru melodických ozdob

- je seznámen se skladbami různých stylových období

- využívá dosud nabyté zkušenosti v komorní a souborové hře

- spolupracuje na výběru repertoáru


- 1 stupnice dur a moll + T5

- 2 etuda


6. ročník

Žák: - je seznámen s dalšími typy zobcových fléten


- je schopen aplikovat různé výrazové prostředky

- spoluvytváří souhru komorního seskupení


- stupnice a akordy zpaměti

- 2 etuda

- 1 přednesová skladba zpaměti nebo skladba s doprovodem

46

7. ročník

Žák: - využívá při hře všechny získané technické a výrazové dovednosti

- využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku v rozsahu

- interpretuje obtížnější skladby různých stylů a žánrů dle dispozic


- ovládá elementární transpozici

- uplatňuje se hrou v různých souborových uskupeních



II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - spolupracuje na výběru repertoáru

- orientuje se ve studované skladbě a notovém zápisu

- vnímá a interpretačně prezentuje náladu skladby

- zvládá chromatické postupy

- dokáže využít své dovednosti nabyté dosavadním studiem

- spoluvytváří souhru komorního seskupení


- náročnější skladba (Sonáta, Koncert)

3. a 4. ročník

Žák: - uplatňuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje

- orientuje se v notovém zápise, samostatně řeší problematiku nástrojové techniky

včetně péče o nástroj, dýchání, frázování, výrazu při nácviku a interpretaci skladeb

- samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu

- vytvoří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento svůj

názor dokáže zformulovat

- zapojuje se do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, spolupracuje

na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb

- profiluje se podle svého zájmu a preferencí

- využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných vědomostí

a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání repertoáru podle

vlastního výběru

47





5.1.1.3.2. Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu

Flétna patří mezi nejstarší hudební nástroje, její původ sahá do dalekého pravěku. Od původní primitivní podoby, kdy byly vyráběny z morkových kostí, přes dřevěné nástroje až po současný, celokovový typ, prošla flétna mnoha fázemi vývoje. Je to nástroj se širokým uplatněním ve hře sólové, komorní i orchestrální. Příbuzné nástroje jsou pikola a altová příčná flétna.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na příčnou flétnu 1 1 1 1 1 1 1




Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na příčnou flétnu 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


Vzdělávací obsah

I. STUPEŇ

1. ročník

Žák: - dodržuje zásady správného dýchání

48

- dodržuje zásady správného držení nástroje a postoje

- hraje s doprovodem

- rozlišuje hodnoty tónů


- zahraje 2 kratší skladbičky nebo písně

2. ročník

Žák: - dokáže správně tvořit tón

- uvědomuje si význam tempa v hudebním projevu

- dodržuje zásady správného dýchání

- hraje tenuto, staccato, legato


- 1 stupnice dur ze Školy

- 1 etuda

- 1 kratší skladba zpaměti

3. ročník

Žák: - orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech


- dodržuje zásady správného dýchání

- používá základní technické prvky při hře


- 1 stupnice dur + T5 zpaměti

- 2 etudy


4. ročník

Žák: - využívá získané dovednosti při tvorbě tónu

- zvládá elementární hru vibrato

- hraje v komorním uskupení

- hraje s intonační čistotou, dokáže dolaďovat


- 1 stupnice dur a moll + T5 zpaměti

- 2 etudy rozdílného charakteru


49

5. ročník

Žák: - pracuje samostatně s dynamikou a agogikou

- hraje chromatickou stupnici

- hraje v komorním seskupení a aktivně spolupracuje na jeho souhře

- orientuje se v partituře


- stupnice dur a moll + T5 zpaměti


- 1 přednesová skladba zpaměti nebo skladba s doprovodem

6. ročník

Žák: - hraje bránicové vibrato

- dokáže samostatně nastudovat přiměřenou skladbu

- hraje v komorním seskupení, které dokáže koordinovat


- 2 stupnice dur a moll + T5, D7


- přednesová skladba možno i v komorním seskupení

7. ročník

Žák: - je schopen hry z listu

- zvládá hru s dynamickým a rytmickým cítěním

- hraje v celém rozsahu nástroje

- při hře využívá všechny získané technické a výrazové dovednosti


- formou absolventského vystoupení

II. STUPEŇ

1. a 2. ročník

Žák: - uplatňuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje

- orientuje se v notovém zápise

- samostatně řeší problematiku nástrojové techniky

- zvládá základy improvizace

50


- náročnější přednesová skladba (sonáta, koncert …)

3. a 4. ročník

Žák: - samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu

- zapojuje se do různých hudebních seskupení

- profiluje se podle svého zájmu a preferencí; využívá všech svých posluchačských

a interpretačních zkušeností a získaných dovedností k samostatnému studiu skladeb

podle vlastního výběru





5.1.1.3.3. Studijní zaměření Hra na klarinet

Klarinet se řadí do rodiny jednoplátkových dřevěných dechových nástrojů. Jeho předchůdcem je tzv. Chalumeau (z franc. Calamus - rákos). Nástroj má velmi široké uplatnění jak v komorní, dechové, taneční, jazzové, tak i sólové hudbě.

Výuka zpravidla začíná v pozdějším věku (10 let). Přípravným nástrojem pro hru na klarinet je zobcová flétna.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na klarinet 1 1 1 1 1 1 1



51


Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na klarinet 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


Vzdělávací obsah

I. stupeň:

1. ročník

Žák: - seznámí se s nástrojem a jeho částmi, umí jej sestavit a rozložit

- ovládá základní péči o nástroj (údržba plátku a klarinetu)

- má správný postoj při hře, držení nástroje a polohu prstů

- umí správně nasadit plátek na hubičku

- pracuje s bráničním dýcháním

- zvládá hru legato a nasazovaně

- hra ve spodním rejstříku v rozsahu g – a1 v celých, půlových a čtvrťových notách


- 2 cvičení nebo písně z not

2. ročník

Žák: - pracuje na nasazení a kvalitě tónu

- koordinuje postoj a držení rukou

- hraje v základním tónovém rozsahu

- procvičuje dýchání a prodlužuje vydržované tóny

- kromě celých, půlových a čtvrťových not, zvládá i osminové noty

- hraje nasazovaně, legato



- 1 stupnice + kvintakord

- 2 cvičení

- 1 přednesová skladba (píseň)

52

3. ročník

Žák: - zahraje dlouhé vydržované tóny ve zvládnutém rozsahu

- spodní tóny „e“ a „f“ umí zahrát oběma způsoby

- zvládá základní dynamiku (forte, piano)


- hraje jednoduché melodie podle sluchu

- je schopen hry zpaměti (jednoduchá skladba)


- 1 stupnice + kvintakord

- 2 cvičení nebo 1 etuda


4. ročník

Žák: - zvládá hru v přefukovém rejstříku

- hraje v rozsahu e – g2

- ovládá hru legato, tenuto a základy hry staccato

- nadále pracuje na kvalitě tónu (především středové tóny „a1“ a „h1“

- využívá různých výrazových prostředků (dynamika)

- je schopen zahrát durové i mollové stupnice do 2 křížků a 2 bé, kvintakord

- hraje v souboru


- 1 stupnice dur a 1 moll, kvintakord

- 1 etuda


5. ročník

Žák: - dbá na zvukovou vyrovnanost ve všech rejstřících

- zdokonaluje hru staccata

- využívá všechny doposud získané technické a výrazové prostředky ke hře

- hraje durové i mollové stupnice do 3 křížků a 3 bé, kvintakord


- dokáže ohodnotit svůj výkon

- hraje v souboru


- 1 stupnice dur, 1 moll + kvintakord s obraty

- 1 etuda

53


6. ročník

Žák: - hraje v tónovém rozsahu e – c3

- je schopen hře crescendo a decrescendo

- dbá na správné dýchání, rozvoji prstové techniky, kvalitě nasazení

- umí transponovat elementární melodie o oktávu výš nebo níž

- zdokonalí technickou úroveň


- pokračuje ve studiu stupnic v rychlejších tempech + artikulace

- hraje durové i mollové stupnice do 4 křížků a 4 bé, kvintakord, dominantní septakord

- hraje v souboru


- 1 stupnice dur, 1 moll, T5, D7 s obraty

- 2 etudy


7. ročník

Žák: - dbá na kvalitu tónu a dobrou intonaci

- hraje v celém tónovém rozsahu

- hraje durové i mollové stupnice do 5 křížků a 5 bé, kvintakord, dominantní septakord,

zmenšený septakord


- využívá při hře všechny získané technické i výrazové prostředky

- hraje v souboru

- připraví se na absolventské vystoupení



II. stupeň:

1. a 2. ročník

Žák: - hraje v celém rozsahu nástroje e – g3

- dbá na vytváření krásného zvuku, správné dýchání

- pokračuje v rozvoji znalostí z 1. stupně

- ovládá základní artikulaci (staccato, legato, portamento, detaché)

- hraje etudy, rozvíjející technickou zdatnost, uplatňuje výrazové prostředky

- hraje durové i mollové stupnice do 5 křížků a 5 bé, kvintakord, dominantní septakord,

54

zmenšený septakord

- dále rozvíjí hru z listu i zpaměti


- 1 stupnice dur, 1 moll

- kvintakord, dominantní septakord, zmenšený septakord a obraty

- 2 etudy


3. a 4. ročník

Žák: - využívá výrazových a tempových prostředků, dynamických možností

- rozvíjí uměleckou a technickou vyspělost

- samostatně pracuje s kvalitou tónu

- orientuje se v literatuře pro svůj nástroj

- své dovednosti uplatňuje v souboru

- dle svých možností a schopností interpretuje obtížnější přednesové skladby různých

hudebních období

- je schopen zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s ostatními žáky

- připraví si repertoár na absolventský koncert





5.1.1.3.4. Studijní zaměření Hra na saxofon

Saxofon byl vynalezen roku 1941 belgičanem Adolphem Saxem. Vyrábí se sice z kovu, ale patří do skupiny dřevěných dechových nástrojů, protože používá hubici s plátkem. V součastné době se hraje na čtyři typy saxofonů- soprán, alt, tenor, baryton, které tak tvoří saxofonové kvarteto. Další uplatnění saxofonu je široké – sólová hra, komorní, orchestrální, vážná hudba, ale též moderní (blues, jazz, pop, rock, latino, funky…)

Předmět Hra na saxofon má za cíl naučit žáka základům hry na něj a další rozvíjení schopností dle individuálních možností jedince, které může uplatňovat aktivně v hudebních školních tělesech a později i v mimoškolních. U nadaných žáků je možná individuální příprava k přijetí na uměleckou školu vyššího typu. Saxofon je nástroj mnoha možností a směle se hodí pro chlapce i dívky.

55

Učební plán


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na saxofon 1 1 1 1 1 1 1




Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na saxofon 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


Vzdělávací obsah

I. stupeň

1. ročník

Žák: - je obeznámen s historií a významem nástroje

- uplatňuje elementární návyky (péče o nástroj, správné a opatrné zacházení, sestavení

a čištění, dovednost upevnění plátku k hubici)

- dbá na dechová cvičení a aplikuje je v praxi s nástrojem

- hraje dlouhé tóny na nástroj s důrazem na dechovou oporu, snaha o kvalitní tón, hledá

optimální polohy dolního rtu na plátku, kontroluje sluchem

- seznámí se s cvičením na samotnou hubici a jeho významem

- používá hmaty v rozsahu d1 – cis2


- 1 stupnice přes jednu oktávu, tonický kvintakord

- 1 etuda

- 1 přednes – lidová píseň

56

2. ročník

Žák: - rozšiřuje tónový rozsah c1-g2

- hraje základní typy artikulace používané ve vážné hudbě (nasazovaně, legato, staccato)

- používá základní výrazové prostředky, používá základní dynamiku

- rozvíjí hudební cítění, hraje zpaměti, obohacuje repertoár o další skladby

- dbá na kvalitu tónu, intonace a rytmu

- hraje na samotnou hubici

- používá cviky na brániční dýchání, hraje vydržované tóny

- uplatňuje se v souhře s dalším nástrojem


- 1 stupnice přes jednu oktávu, T5

- 2 etudy

- přednesová skladba nebo lidová píseň

3. ročník

Žák: - využívá základní návyky a dovednosti

- používá základní technické prvky hry (nasazení, ukončení tónu, prstoklad)

- hraje na samotnou hubici a má rozšířen rozsah hraných tónů na ni


- hraje jednoduchou skladbu zpaměti

- rozvíjí kvalitu tónu

- vnímá náladu skladby a tuto náladu vyjádří a interpretuje elementárními výrazovými

prostředky

- tónový rozsah c1 - c3


- 1 stupnice dur, 1 stupnice moll, T5 zpaměti

- 2 etudy

- přednesová skladba

4. ročník

Žák: - hraje dle svých možností kvalitním tónem, s jistotou v intonaci i rytmickém cítění

- má smysl pro vzájemnou souhru ve skupinové interpretaci a tvorbě

- vnímá rozdíly mezi rovným a swingovým cítěním

- zná základy jazzové artikulace

- vystupuje na veřejných akcích školy

- vnímá nálady skladby, rozpozná interpretace stylově odlišných skladeb

57


- stupnice a akordy zpaměti

- 2 etudy

- přednesová skladba zpaměti

5. ročník

Žák: - hraje kvalitním tónem, vylepšuje ho v krajních polohách, dosahuje plného rozsahu

(malé b až f3, fis3)

- pracuje dále na intonaci i rytmickém cítění

- zvládá jazzovou artikulaci

- uplatňuje se v souborové či komorní hře

- hraje z listu a zpaměti


- 1 stupnice dur, 1 stupnice moll, T5, D7 zpaměti



6. ročník

Žák: - používá výrazové a dynamické prostředky, vystihuje náladu skladby

- hraje v souborech a na veřejných koncertech

- hodnotí svůj výkon při nácviku a i vystupování

- hraje durové a mollové stupnice s akordy, etudy a technická cvičení napomáhající

studiu přednesové skladby

- hraje cvičení na nácvik alikvótních tónů a tónovou barevnost

- má rozvinuté jazzové frázování a swingové cítění


- 1 stupnice dur, 1 stupnice moll, T5, D7 zpaměti v odpovídajícím tempu



7. ročník

Žák: - využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a

kvalitu tónu

- využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku



- uplatňuje se při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních

58

- ovládá elementární transpozici úměrně svým schopnostem

- podílí se na výběru a přípravě absolventského vystoupení

- realizuje absolventský výkon

Závěrečná zkouška


II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - uplatňuje všechny technické i výrazové prostředky na základě všech svých doposud

získaných znalostí a dovedností při hře v celém rozsahu nástroje

- dodržuje dostatečně patřičnou péči o svůj nástroj a zvládá samostatně řešit technické

problémy spojené s nástrojem

- s jistotou se orientuje v notovém zápisu nejrůznějších skladeb, obohacuje svůj vlastní

hudební výraz při studiu a interpretaci dané skladby

- podílí se na výběru skladeb dle vlastního vkusu

- nachází sám ve skladbě vhodná místa pro nádechy bez přerušování frází

- uplatňuje různé možnosti zvukové barevnosti, vhodného frázování a dynamiky


- přednesová skladba

3. a 4. ročník

Žák: - využívá plně výrazových a tempových prostředků, dynamických rozsahů svého nástroje

stupňovitě i terasovitě, orientuje se v prostředcích moderní techniky a využívá tyto

prostředky do své hry na nástroj – např. vibrato, glissando, hra alikvotních tónů

- má zdokonalenu dechovou techniku, frázování a artikulační techniku při hře všech

stupnic dur i moll včetně příslušných kvintakordů, septakordů a jejich obratů, lze využít

i při procvičování pentatonických, bluesových stupnic a modů, též při hře vybraných

etud a přednesových skladeb různých stupňů obtížnosti podle svých individuálních

schopností a dovedností

- orientuje se v různých stylech, rozliší mezi jednotlivými obdobími a jejich skladebnou

technikou, dokáže samostatně nastudovat vybranou přednesovou skladbu a využívá v

ní výrazových i technických prostředků hry, využívá při tom i svých posluchačských

zkušeností

- uplatňuje aktivně hru v komorních a souborových seskupeních, využívá při tom všechny

své zkušenosti, znalosti i dovednosti, podílí se na vytváření a obohacování výsledného

společného zvuku i výrazu interpretovaných skladeb

- používá improvizace a transpozice dle svých možností

- podílí se na výběru a přípravě absolventského vystoupení

59





5.1.1.3.5. Studijní zaměření Hra na trubku

Trubka je žesťový hudební nástroj, který se ve svém původním tvaru vyskytoval již ve starověku. Přímým předchůdcem trubky byla klarina. Je to signální nástroj, který byl pro svůj pronikavý zvuk hojně používán nejen ve vojenství, ale i k různým příležitostem, jako např. zahajování a ukončování slavnostních akcí (turnaje, oslavy…). V současnosti je trubka nejrozšířenějším dechovým žesťovým nástrojem. V praxi má široké uplatnění v hudbě komorní, symfonické, dechové, taneční, jazzové i lidové.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na trubku 1 1 1 1 1 1 1




Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na trubku 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


60

Vzdělávací obsah

I. stupeň

1. ročník

Žák: - dovede pojmenovat jednotlivé části nástroje

- je seznámen s historií nástroje

- dbá na artikulaci při tvorbě a ukončení tónu

- hraje minimálně v rozsahu kvinty


- 2 cvičení z not

2. ročník

Žák: - nátiskové schopnosti jsou zdokonaleny

- intonační představivost je zdokonalena

- dbá na správné návyky (dýchání, postoj, sed, držení, artikulace)

- orientuje se v jednoduchém notovém zápise


- stupnice C dur

- 2 cvičení

3. ročník

Žák: - použije základní technické prvky hry (nasazení, ukončení tónu, prstoklad)



- zdokonalí nátiskovou jistotu (do d2) dle dispozic



- stupnice B dur zpaměti

- 1 cvičení z not

- 1 cvičení zpaměti

4. ročník

Žák: - zdokonalí výrazové prostředky (p, f, cresc., decresc.,..)

- hraje vydržované tóny (p-f-p)

61

- orientuje se v jednoduché transpozici (in C)

- zdokonalí nátiskovou jistotu (do f2) dle dispozic


- zvládá hru s doprovodem


- chromatická stupnice v rozsahu

- 3 cvičení, z toho 1 zpaměti

5. ročník

Žák: - dokáže použít vydržované tóny k rozehrávání


- ovládá nátisk v širším rozsahu

- zvládá elementární údržbu nástroje

- hraje stupnice s T5 ve svém rozsahu

Postupová zkouška

- stupnice dur, moll + T5

- 1 etuda


6. ročník

Žák: - hraje s větší intonační jistotou

- zvládá údržbu nástroje

- rozšiřuje nátiskovou jistotu (do g2, dle dispozic)

- ovládá vazby v legatu


- stupnice dur, moll + T5,D7

- 1 etuda


7. ročník

Žák: - navrhne interpretaci skladby na závěrečnou prezentaci

- využívá při hře všechny získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na tvoření

a kvalitu tónu

- interpretuje přiměřeně obtížné skladby podle svých individuálních schopností


62



II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - zvládá stále obtížnější techniku hry včetně melodických ozdob (retní trylek)

- transponuje in C

- zvládá základní pravidla při práci s dechem a tvorbě tónu


- náročnější přednesová skladba (koncert, sonáta …)

3. a 4. ročník

Žák: - samostatně řeší problematiku nástrojové techniky

- samostatně řeší údržbu nástroje


- vytvoří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období

- zapojuje se do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření

- orientuje se v notovém zápise





5.1.1.3.6. Studijní zaměření Hra na pozoun/trombon

Mezi názvem "pozoun" a "trombon" není rozdíl. Jedná se jen o původ slova, z jakého jazyka pochází. Trombone pochází z italštiny, angličtiny, francouzštiny a ruštiny. V německém jazyku die Posaune. Pozoun je jedním z nejstarších hudebních nástrojů vyrobených z kovu. Za první moderní pozoun se považuje výrobek nástrojaře Hanse Neuschela (†1533) z roku 1478. Princip snižce, tedy dvou do sebe zasunutých dvojic trubek, přišel ze Španělska, tak je pravděpodobné, že se na jeho vývoji nezanedbatelnou mírou podíleli i Arabové. V období baroka byl pozoun využíván jako sólový a komorní nástroj, později v klasicismu jeho využití pokleslo z důvodu menšího obsazení symfonického orchestru. Návrat pozounu nastal v období romantismu, ve kterém skladatelé začali znovu preferovat velký symfonický orchestr. Pozoun se používá nejen v orchestrech, ale i v kvartetech, kvintetech, v jazzu, taneční hudbě a samozřejmě se uplatňuje i jako sólový nástroj. V minulosti se používala širší škála druhů pozounu. Existovaly

63

pozouny diskantové (sopránové), altové, tenorové, basové a kontrabasové. Dnes se používají především nástroje altové, tenorové a basové – diskantové a kontrabasové se používají zřídka.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na pozoun 1 1 1 1 1 1 1




Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na pozoun 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


Vzdělávací obsah

I. stupeň

1. ročník

Žák: - dovede pojmenovat jednotlivé části nástroje

- je seznámen s historií nástroje

- dbá na artikulaci při tvorbě a ukončení tónu

- hraje minimálně v rozsahu kvinty

- rozvíjí intonační schopnosti

- rozvíjí přesnost ruky


- 2 cvičení z not

64

2. ročník

Žák: - hraje minimálně v rozsahu oktávy

- je schopen doladit intonaci podle sluchu

- správně drží snižec na všech polohách dle dispozic

- dbá na správné návyky (dýchání, postoj, sed, držení, artikulace)

- orientuje se v jednoduchém notovém zápise


- stupnice B dur dle nátiskových schopností (1 oktáva)

- 1 cvičení z not + 1 zpaměti

3. ročník

Žák: - používá základní technické prvky hry (nasazení, ukončení tónu, vedlejší polohy)



- rozeznává snižcové, retní a smíšené legato

- je zdokonalena nátisková jistota (do d1) dle dispozic



- stupnice As dur zpaměti

- 1 cvičení z not

- 1 cvičení zpaměti

4. ročník

Žák: - zdokonaluje výrazové prostředky (p, f, cresc., decresc.,..)

- hraje vydržované tóny (p-f-p)

- orientuje se v houslovém klíči in Bb

- je zdokonalena nátisková jistota (do f2) dle dispozic

- umí využít artikulované legato


- zvládá hru s doprovodem


- Stupnice F dur + T5 přes dvě oktávy

- 3 cvičení z not s různou problematikou (technické, přednesové), z toho 1 zpaměti

65

5. ročník

Žák: - dokáže použít vydržované tóny k rozehrávání

- ovládá nátisk v širším rozsahu

- rozeznává rozdílné druhy legata (retní, snižcové, smíšené, artikulované)

- zvládá elementární údržbu nástroje

- hraje stupnice s T5 ve svém rozsahu


- stupnice dur, moll + T5 přes dvě oktávy (dle nátiskových dovedností)

- 1 technická etuda ze školy


6. ročník

Žák: - hraje s větší intonační jistotou

- zvládá údržbu nástroje

- rozšiřuje nátiskovou jistotu (do b1, dle dispozic)

- ovládá vazby v legatu


- stupnice dur, moll + T5, D7

- 1 technická etuda ze školy

- složitější přednesová skladba (koncert, sonáta)

7. ročník

Žák: - navrhne interpretaci skladby na závěrečnou prezentaci

- využívá při hře všechny získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na tvoření

a kvalitu tónu

- interpretuje přiměřeně obtížné skladby podle svých individuálních schopností



- 1 komplikovanější přednesová vícedílná skladba s různou tématikou dle dispozic

(koncert, sonáta)

II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - zvládá stále obtížnější techniku hry včetně melodických ozdob

66

- zvládá pokročilá pravidla při práci s dechem, tvorbě tónu a artikulace

- zvládá nároky na pokročilou nátiskovou flexibilitu (retní trylek, alikvotní arpeggio)

- ovládá vedlejší (pomocné) polohy


- náročnější přednesová skladba (koncert, sonáta, např. R. Korsakov – koncert pro

trombon, A. Guilmant – Morceau symphonique Op. 88) dle schopností

3. a 4. ročník

Žák: - samostatně řeší problematiku nástrojové techniky

- samostatně řeší údržbu nástroje


- umí si vytvořit názor na interpretaci skladeb různých stylových období

- zapojuje se do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření



- náročnější přednesová skladba (koncert, sonáta, např. R. Korsakov – koncert pro

trombon, A. Guilmant – Morceau symphonique Op. 88) dle schopností



5.1.1.4. Vzdělávací zaměření Hra na strunné nástroje

5.1.1.4.1. Studijní zaměření Hra na kytaru

Kytara se řadí k nejoblíbenějším, nejrozšířenějším a nejdostupnějším hudebním nástrojům. Vzhledem k výrobě různých velikostí nástroje je výuka vhodná pro všechny věkové kategorie. Kytara se uplatňuje jako nástroj sólový (melodický) i doprovodný (akordický), využívá se v komorní i souborové hře (výhradně kytarové či ve spojení s jinými nástroji), příp. i v orchestru nebo různých jiných hudebních seskupeních, profesionálních i amatérských. Výuka hry na kytaru v sobě zahrnuje studium různých hudebních stylů, žánrů, průřez všemi slohovými obdobími od nejstarších dob až po současnost.

Učební plán


Předmět ročník

67

1. 2.

Hra na kytaru 1 1 Hudební nauka 1 1


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na kytaru 1 1 1 1 1 1 1




Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na kytaru 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


Vzdělávací obsah


Žák: - je seznámen s hudebním nástrojem

- pozná a dokáže pojmenovat základní části kytary

- ovládá názvy strun včetně jejich notace

- dbá na správné sezení při hře, držení těla, postavení obou rukou

- disponuje základními hygienickými návyky (čistota rukou)

- používá elementární návyky kytarové hry – úhozy APOYANDO (s dopadem) nebo NON

APOYANDO – TIRANDO (bez dopadu)

- střídá pravidelně ukazováček a prostředníček pravé ruky při hře na melodických

strunách

- reprodukuje jednoduché rytmicko – melodické motivy

- zahraje dle notového zápisu lehká technická cvičení


- 2 jednoduchá cvičení

68

I. stupeň

1. ročník

Žák: - ovládá elementární návyky a dovednosti kytarové hry

- ovládá správné sezení při hře, držení nástroje

- orientuje se v označení prstů levé a pravé ruky

- zahraje jednoduchou melodii (na melodických strunách) střídavým úhozem APOYANDO

nebo NON APOYANDO

- přechází plynule při hře z jedné melodické struny na druhou

- synchronizuje práci obou rukou, koordinuje pohyby prstů

- spojuje notový zápis s pohotovou orientací na hmatníku v 1. poloze, správně ho

reprodukuje po stránce intonační, rytmické a prstokladové

- dbá na kvalitu tónu – kulatý, znělý tón (vlastní sluchová sebekontrola)

- zná pojem “posuvka” a její funkce

- zahraje stupnici DUR v I. poloze přes jednu oktávu s využitím prázdných strun

- zahraje jednoduchý hudební motiv, krátkou skladbičku či lidovou píseň

- je veden k nácviku souhry, učí se naslouchat druhému hlasu (doprovod pedagoga)




2. ročník

Žák: - ovládá synchronizaci prstů ve střídavém úhozu APOYANDO a NON APOYANDO

- koordinuje práci levé a pravé ruky

- zapojuje hru palcem pravé ruky při hře na prázdných basových strunách

- zahraje jednohlasou melodii v I. poloze na melodických strunách

- orientuje se na hmatníku v I. poloze

- zahraje rozložený i složený dvojhlas (kombinace melodické linky a basového tónu-

prázdné basové struny)

- kontroluje kvalitu tónu

- zná základní posuvky

- zahraje stupnici DUR a MOLL v I. poloze přes jednu až dvě oktávy, včetně základních

akordů (akord tónický a dominantní)

- je schopen zahrát jednoduchý hudební motiv, krátkou skladbičku, lidovou píseň

zpaměti

- je seznámen se základními výrazovými prostředky

- uplatňuje melodické a rytmické cítění, hru z listu


- 1 stupnice přes jednu až dvě oktávy, tónický a dominantní akord

69



3. ročník

Žák: - používá základní technické prvky kytarové hry (základní úhozy s ohledem na kvalitu

tónu, základní prstovou techniku)

- orientuje se na hmatníku ve vyšších polohách

- ovládá vícehlasou hru (dvojhmaty a snadné trojhmaty)

- klade důraz na zvukovou vyrovnanost a plynulost hry

- zahraje stupnici DUR a MOLL přes jednu až dvě oktávy

- využívá základních harmonických funkcí a akordů při doprovodu

- naladí si samostatně nástroj podle ladičky


- vnímá náladu skladby a dokáže tuto náladu vyjádřit základními výrazovými prostředky

- orientuje se v základních tempových označeních a dynamických odstínech

- uplatňuje hru z listu


- 1 stupnice přes jednu až dvě oktávy včetně kadence



4. ročník

Žák: - ovládá motorickou zručnost při hře

- orientuje se na hmatníku i ve vyšších polohách

- dbá na správnou práci levé ruky při přecházení do poloh

- je schopen hrát vícehlasé skladby

- dbá na kvalitu tónu, vyrovnanost hry v oblasti technické a rytmické

- ovládá techniku LEGATA (odtažného i úderného)

- dokáže využít dynamické odstínění, agogiku a tónové rejstříky

- zahraje stupnici DUR a MOLL s kadencemi, včetně stupnice intervalové (tercie)

- ovládá malý BARRÉ HMAT

- dokáže číst a zahrát akord dle akordické značky

- dokáže dle akordických značek doprovodit píseň

- hraje skladby různých žánrů, různých stylových období

- zvládá hru zpaměti, z listu

- je zapojen do souhry v rámci kytarového souboru


- 2 stupnice přes dvě oktávy v polohách, včetně kadence

- příslušné stupnice intervalové (tercie)

70


5. ročník

Žák: - ovládá technické a výrazové prvky z předešlých ročníků

- dbá na techniku obou rukou

- orientuje se při hře na hmatníku ve vyšších polohách

- dbá na plynulou výměnu poloh na hmatníku

- klade důraz na kvalitu tónu, kultivovanost a vyrovnanost hry

- ovládá techniku přirozených FLAŽOLETŮ

- používá melodické ozdoby

- zahraje stupnici DUR a MOLL v polohách s různými prstovými a rytmickými variantami

v rychlejším tempu, včetně kadence

- zahraje stupnice intervalové (tercie, sexty)

- ovládá velký BARRÉ HMAT

- používá v oblasti doprovodů různé varianty rozložených akordů

- interpretuje přiměřeně obtížné skladby s využitím výrazových prostředků, dynamiky,

agogiky

- disponuje dovedností hry z listu, hry zpaměti, improvizačními schopnostmi

- realizuje se v kytarovém souboru, případně v souborech s různým nástrojovým

obsazením


- 2 stupnice přes 2 oktávy v polohách, včetně kadence

- příslušné stupnice intervalové (sexty)


- 2 přednesové skladby (1 zpaměti)

6. ročník

Žák: - disponuje kytarovými znalostmi a dovednostmi na skladbách přiměřených jeho

technické a výrazové vyspělosti

- používá technické prvky nutné ke zvládnutí hraných skladeb

- hraje pohotově v různých polohách

- dbá na kvalitu tónu, vyrovnanost hry, vhodné používání rejstříků, dynamiky, agogiky,

melodických ozdob

- ovládá další kytarové techniky (ARPEGGIO, příp. RASGUADO)

- zahraje stupnici DUR a MOLL v polohách a intervalech (tercie, sexty, oktávy)

- je schopen v oblasti doprovodů písní zahrát náročnější rozklady a rytmy, orientuje se

v akordických značkách

- disponuje dovedností hry z listu a hudební pamětí

- využívá svých improvizačních schopností v návaznosti na znalosti z hudební nauky

71

- rozlišuje zásady interpretace skladeb různých stylových období a žánrů

- uplatňuje se v různých komorních souborech dle svých schopností



- příslušné stupnice intervalové (oktávy)


- 2 přednesové skladby zpaměti

7. ročník

Žák: - má ucelené dovednosti a vědomosti získané během dosavadního studia kytarové hry

- ovládá základní nástrojovou techniku (prstovou techniku střední obtížnosti), hraje

s tónovou kulturou a je schopen naladit si nástroj

- hraje ve vyšších polohách, v základních tóninách, je pohotový při výměně poloh a při

orientaci na hmatníku

- používá různá rytmická a technická cvičení, aby získal potřebnou jistotu pro studium

těžších skladeb

- orientuje se v notovém zápise, v základních tóninách, i ve složitějších rytmech

- zahraje stupnici DUR a MOLL v polohách, v různých prstových, rytmických a tempových

variantách, včetně rozšířené kadence

- ovládá stupnice intervalové (TERCIE, SEXTY, OKTÁVY, DECIMY)

- doprovodí písně dle notace i akordických značek, vytváří vlastní doprovod dle svých

individuálních schopností

- využívá improvizaci a tvořivost (ve hře sólové, komorní i kytarových doprovodech)

- dbá na rytmickou přesnost, tónovou kulturu (systematická sluchová sebekontrola),

celkovou kultivovanost hry

- využívá celou škálu výrazových (dynamických a barevných) možností nástroje


- rozšiřuje si svůj repertoár v oblasti sólové i v rámci různých souborů


- je formou absolventského vystoupení (při sólové hře zpaměti)

II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - ovládá nové technické prvky i melodické ozdoby, které nebyly v látce I. stupně obsaženy

- je schopen systematického cvičení

- hraje technická cvičení dle svých individuálních potřeb – v souvislosti s nastudovanými

skladbami

- zvládá hru různými technikami úhozové ruky

72

- dbá na tónovou kulturu

- dokáže si vytvořit samostatně prstoklady

- zahraje stupnice v různých rytmických dynamických variantách i ve vyšším tempu

- je schopen si vytvořit vlastní doprovod

- zvládá rytmické přechody ve skladbách, cítí metrické změny

- orientuje se v notovém zápise různých stylových období

- dbá na přesnou a muzikální reprodukci na základě rozboru a pochopení skladby

- udržuje rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou hry

- ovládá dovednost hry zpaměti

- věnuje dostatečnou pozornost pohotovému hraní z listu

- uplatňuje se při hře v komorních (i souborových) seskupeních

- využívá technické vymoženosti (nahrávky, počítač, internet)


- náročnější přednesová skladba (koncert, sonáta …)

3. a 4. ročník

Žák: - ovládá nástrojovou kulturu střední a vyšší obtížnosti

- snaží se o technickou a tónovou dokonalost, využívá barevných rejstříků kytary,

jemných dynamických odstínů, vhodně používá kapodastr a přelaďování strun

- interpretuje stylově skladby různých žánrů a období, dbá na jejich charakteristické rysy

- klade důraz na výrazovou složku hry, uplatňuje svoji muzikálnost a osobitost

- je schopen využít svou improvizační schopnost při doprovodech písní i při hře s jinými

nástroji

- disponuje širokým repertoárem, včetně skladeb většího rozsahu (s využitím vzorových

interpretací)

- ovládá průpravná cvičení řešící technické problémy studovaných skladeb

- využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních

vědomostí a dovedností k samostatnému studiu přednesu (vystavění skladby po

stránce přednesové, výrazové i dynamické, dokáže vystihnout náladu skladby, její

tempo, charakter)

- disponuje kytarovými znalostmi a dovednostmi tak, aby byl schopen se uplatnit jako

sólista, doprovodný hráč nebo člen různých hudebních seskupení, komorních her,

souborů apod. (ve škole i mimo ni), profiluje se dle svého zájmu a preferencí

- objektivně hodnotí svůj výkon v sólové, komorní i orchestrální hře

- má osvojeny schopnosti potřebné k přípravě absolventského vystoupení (volba

vhodného repertoáru, rozvržení času pro nácvik, psychická příprava pro hru zpaměti)



73



5.1.1.4.2. Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru

Elektrická kytara se v současné době těší velké oblibě a to zejména pro její široké uplatnění v moderní hudbě např.: rock, metal, pop, funk, punk, jazz, blues.

Její finanční dostupnost je s příchodem konkurenčního trhu lákadlem pro každého mladého muzikanta. Barevnost a charakter zvuků napomáhají vylepšovat kytarové pedálové efekty a zesilovače, počítačové programy zase obohacují možnostmi zápisu skladeb, hrou s doprovodem, efektivní cvičení aj.

Předmět Hra na elektrickou kytaru má za cíl naučit žáka základům hry a dále tyto schopnosti rozvíjet dle individuálních možností jedince, které může uplatňovat aktivně v hudebních školních tělesech a později i v mimoškolních. U žáků nadaných je možná individuální příprava k přijetí na uměleckou školu vyššího typu. Elektrická kytara je nástroj mnoha možností a směle se hodí pro chlapce i dívky.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na elektrickou kytaru 1 1 1 1 1 1 1




Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na elektrickou kytaru 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


74

Vzdělávací obsah

I. STUPEŇ

1. ročník

Žák: - popíše jednotlivé části nástroje

- shrne stručně historii nástroje


- popíše jednotlivé části nástroje

- dbá na bezpečnost při kontaktu s elektřinou, umí zapojit nástroj do zvukové aparatury

a zesílit zvuk

- vysvětlí uplatnění elektrické kytary v praxi

- dodržuje správné držení a postoj u nástroje

- pozná a následně zdokonaluje hru trsátkem pravou rukou




2. ročník

Žák: - hraje cvičení na upevnění pravé ruky pomocí rytmických cvičení

- rozvine práci pravé a levé ruky hrou chromatických cvičení

- zahraje akord v základní poloze rozloženě a úhozem dolů

- pozná čtení akordických značek a orientuje se v jednoduchém doprovodu písní (T, D)

- zapojuje se do souhry v duu

- spojuje notový zápis s pohotovou orientací na hmatníku v 1. poloze





3. ročník

Žák: - využívá základní návyky a dovednosti (správné držení těla a nástroje, postavení rukou)

a používá základní technické prvky hry (základní úhozy nebo úhoz pravé ruky s ohledem

na kvalitu tónu), základní prstovou techniku

- pozná techniku hry malým barré

- hraje akordy úhozem dolů a navrch zněle, perkusivně (tlumeně) i rozloženě



75

- rozvine hru doprovodů T, S, D

- vnímá náladu skladby a je schopen vyjádřit tuto náladu elementárními výrazovými

prostředky



- 2 stupnice přes jednu až dvě oktávy včetně kadence



4. ročník

Žák: - zdokonaluje motorickou zručnost při hře

- použije hru legato

- rozšiřuje polohový rozsah na hmatníku

- zdokonalí kvalitu tónu, vyrovnanost hry v oblasti technické a rytmické

- pozná techniku hry velkým barré hmatem a barré akordy

- hraje stupnice dur a moll s kadencemi, pentatonickou stupnici s riffy

- zdokonaluje hru zpaměti a z listu

- hraje skladby různých žánrů

- orientuje se v zápisu a čtení v tabulatuře

- hraje dua a dle akordových značek ze zpěvníku hraje doprovody

- využívá technického vybavení školy

- pozná hru power akordů, vytahování strun, slide, tlumení pravou rukou P. M., flažolety,

vibrato, chicken picking

- uplatňuje se v kolektivní výuce hudební interpretace a tvorby


- 2 stupnice přes dvě oktávy v polohách, včetně kadence



5. ročník

Žák: - zdokonaluje technické a výrazové prvky hry

- rozvine svou hru do vyšších temp a hraje technicky náročnější etudy a skladby

- uvede svoji orientaci na hmatníku do vyšších poloh


- dbá na kvalitu tónu a na uvolněnost hry

- obohacuje znalosti rockovým způsobem doprovodu a rytmy

- rozvine hru power akordů, vytahování strun, slide, tlumení pravou rukou P. M., flažolety,

vibrato, chicken picking

- doprovodí skladbu velkými barré hmaty akordy T5, D7

76

- hraje rozklady akordů

- rozšíří pentatonické stupnice o další prstoklady, riffy a orientuje se v transpozicích

stupnic

- hraje s doprovodem na audio nosiči, nebo se uplatní v souborové hře

- rozvine dovednost hry z listu, hry zpaměti a improvizační schopnosti




- 2 přednesové skladby, 1 zpaměti

6. ročník

Žák: - hraje ve vyšších polohách v základních tóninách, je pohotový při výměně poloh a při


- uplatní hru na různých rytmických a technických cvičeních a získá potřebnou jistotu pro

studium těžších skladeb

- hraje stupnice DUR, MOLL a PENTATONICKÉ v polohách, v různých prstových,

rytmických a tempových variantách, včetně rozšířené kadence

- zdokonaluje improvizaci a tvořivost (ve hře sólové, komorní i kytarových doprovodech)




- pozná některé technických možností nástroje (kytarové efekty, počítačové programy)

- obohacuje svůj repertoár v oblasti sólové i v rámci různých souborů

- hodnotí svůj výkon ve srovnání s výkony ostatních

- zapojuje se svou iniciativou do dění ve škole (návštěvou i aktivní účastí na besídkách,

koncertech školy)

Postupová zkouška




7. ročník

Žák: - ovládá základní nástrojovou techniku (prstovou techniku střední obtížnosti), hraje


- hraje plynule ve vyšších polohách a v základních tóninách, orientuje se v notovém

zápise i ve složitějších rytmech


- doprovází podle notace i akordických značek, hraje kadence a vytváří vlastní doprovod

- uplatňuje se při hře v komorních nebo souborových uskupení

77

- spolupracuje s vyučujícím při výběru skladeb pro své absolventské vystoupení

- realizuje absolventské vystoupení



II. STUPEŇ

1. a 2. ročník

Žák: - obohacuje poznatky o nové technické prvky, melodické možnosti, licky, které nebyly

v látce I. stupně obsaženy


skladbami



- hraje stupnice v různých rytmických a dynamických variantách i ve vyšším tempu

- hraje vlastní doprovody

- zahraje plynule rytmické přechody ve skladbách, cítí metrické změny


- dbá na přesnou a muzikální reprodukci na základě rozboru a pochopení hrané skladby

- udrží rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou hry

- obohacuje svůj hudební rozhled o kytarové nahrávky známých interpretů a hodnotí je

- zdokonalí dovednost hry zpaměti a z listu

- uplatní se při hře v komorních (i souborových) seskupeních



3. a 4. ročník


- snaží se o technickou a tónovou dokonalost, využívá barevných rejstříků kytary, vhodně

používá kapodastr a přelaďování strun


- dbá na výrazovou složku hry, uplatní svoji muzikálnost a osobitost

- rozvine svou improvizační schopnost při doprovodech písní i při hře s jinými nástroji

- rozšíří systematicky repertoár, nadále se seznamuje s různými skladbami většího

rozsahu, nachází vzorové interpretace





78

tempo, charakter)

- použije své znalosti tak, aby byl schopen se uplatnit jako sólista, doprovodný hráč nebo

člen různých hudebních seskupení, komorních her, souborů apod. (ve škole i mimo ni),

profiluje se dle svého zájmu a preferencí

- zhodnotí objektivně svůj výkon v sólové, komorní i orchestrální hře







5.1.1.4.3. Studijní zaměření Hra na basovou kytaru

Elektrická basová kytara se v současné době těší velké oblibě a to zejména pro její široké uplatnění v moderní hudbě např.: rock, metal, pop, funk, punk, jazz, blues.

Její finanční dostupnost je s příchodem konkurenčního trhu lákadlem pro každého mladého muzikanta. Barevnost a charakter zvuků pomáhají vylepšovat kytarové pedálové efekty a zesilovače, počítačové programy zase obohacují možnostmi zápisu skladeb, hrou s doprovodem, efektivní cvičení aj.

Předmět Hra na basovou kytaru má za cíl naučit žáka základům hry a dále tyto schopnosti rozvíjet dle individuálních možností jedince, které může uplatňovat aktivně v hudebních školních tělesech a později i v mimoškolních. U žáků talentovaných je možná individuální příprava k přijetí na uměleckou školu vyššího typu. Basová kytara je nástroj mnoha možností a směle se hodí pro chlapce i dívky.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na basovou kytaru 1 1 1 1 1 1 1



79


Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na basovou kytaru 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


Vzdělávací obsah

I. STUPEŇ

1. ročník

Žák: - shrne stručně historii nástroje


- popíše jednotlivé části nástroje

- dbá na bezpečnost při kontaktu s elektřinou, umí zapojit nástroj do zvukové aparatury

a zesílit zvuk

- vysvětlí uplatnění baskytary v praxi

- dodržuje správné držení a postoj u nástroje

- pozná a následně zdokonaluje hru pravou rukou




2. ročník

Žák: - hraje cvičení na upevnění pravé ruky pomocí rytmických cvičení

- rozvine práci pravé a levé ruky hrou chromatických cvičení zpaměti

- zahraje stupnici dur v základní poloze

- zahraje akord v základní poloze rozloženě

- pozná čtení akordických značek a orientuje se v jednoduchém doprovodu písní (T, D)

- spojuje notový zápis s pohotovou orientací na hmatníku v 1. poloze





80

3. ročník

Žák: - využívá základní návyky a dovednosti (správné držení těla a nástroje, postavení rukou)

a používá základní technické prvky hry (základní úhozy nebo úhoz pravé ruky s ohledem

na kvalitu tónu), základní prstovou techniku



- rozvine hru doprovodů T, S, D

- vnímá náladu skladby a je schopen vyjádřit tuto náladu elementárními výrazovými

prostředky



- 2 stupnice přes jednu až dvě oktávy, T5



4. ročník

Žák: - zdokonalí motorickou zručnost při hře

- použije hru legato

- rozšíří polohový rozsah na hmatníku

- zdokonalí kvalitu tónu, vyrovnanost hry v oblasti technické a rytmické

- hraje stupnice dur a moll s akordy T5 a D7, pentatonickou stupnici s riffy

- zdokonalí hru zpaměti a z listu

- hraje skladby různých žánrů

- orientuje se v zápisu a čtení v tabulatuře

- hraje dua a dle akordových značek ze zpěvníku hraje doprovody

- využívá technického vybavení školy

- pozná hru slapem, slide, flažolety, vibrato

- uplatňuje se v kolektivní výuce hry hudební interpretace a tvorby


- 2 stupnice přes dvě oktávy v polohách, T5, D7



5. ročník

Žák: - zdokonalí technické a výrazové prvky hry

- rozvine svou hru do vyšších temp a hraje technicky náročnější etudy a skladby

- uvede svoji orientaci na hmatníku do vyšších poloh

81


- dbá na kvalitu tónu a na uvolněnost hry

- obohacuje znalosti rockovým způsobem doprovodu a rytmy

- rozvine hru technikou slap, slide, flažolety, vibrato

- rozšíří pentatonické stupnice o další prstoklady, riffy a orientuje se v transpozicí stupnic

- hraje s doprovodem na audio nosiči, nebo se uplatní v souborové hře

- rozvine dovednost hry z listu, hry zpaměti a improvizační schopnosti


- 2 stupnice přes 2 oktávy v polohách, T5, D7



6. ročník

Žák: - hraje ve vyšších polohách a v základních tóninách, je pohotový při výměně poloh a při


- uplatní hru na různých rytmických a technických cvičeních a získá potřebnou jistotu pro

studium těžších skladeb

- hraje stupnice DUR, MOLL a PENTATONICKÉ v polohách, v různých prstových,

rytmických a tempových variantách

- zdokonalí improvizaci a tvořivost (ve hře sólové, komorní i doprovodech)




- pozná některé technických možností nástroje (baskytarové efekty, počítačové

programy)

- obohacuje svůj repertoár v oblasti sólové i v rámci různých souborů

- zhodnotí svůj výkon ve srovnání s výkony ostatních

- zapojuje se svou iniciativou do dění ve škole (návštěvou i aktivní účastí na besídkách,

koncertech školy)


- 2 stupnice přes 2 oktávy v polohách, T5,D7



7. ročník

Žák: - ovládá základní nástrojovou techniku (prstovou techniku střední obtížnosti), hraje


- hraje plynule ve vyšších polohách a v základních tóninách, orientuje se v notovém

zápise i ve složitějších rytmech

82


- doprovází podle notace i akordických značek a vytváří vlastní doprovod

- uplatňuje se při hře v komorních nebo souborových uskupení

- spolupracuje s vyučujícím při výběru skladeb pro své absolventské vystoupení

- realizuje absolventské vystoupení



II. STUPEŇ

1. a 2. ročník

Žák: - obohacuje poznatky o nové technické prvky, různé způsoby doprovodu, melodické

možnosti, licky, které nebyly v látce I. stupně obsaženy


skladbami



- hraje stupnice v různých rytmických a dynamických variantách i ve vyšším tempu

- hraje vlastní doprovody

- zahraje plynule rytmické přechody ve skladbách, cítí metrické změny


- dbá na přesnou a muzikální reprodukci na základě rozboru a pochopení hrané skladby

- udrží rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou hry

- obohacuje svůj hudební rozhled nahrávky známých interpretů a hodnotí je

- zdokonalí dovednost hry zpaměti a z listu

- uplatní se při hře v komorních (i souborových) seskupeních


- skladba většího rozsahu

3. a 4. ročník


- snaží se o technickou a tónovou dokonalost, využívá barevných rejstříků baskytary


- dbá na výrazovou složku hry, uplatní svoji muzikálnost a osobitost

- rozvine svou improvizační schopnost při doprovodech písní i při hře s jinými nástroji

- rozšíří systematicky repertoár, nadále se seznamuje s různými skladbami většího

rozsahu, nachází vzorové interpretace



83



tempo, charakter)

- použije své znalosti tak, aby byl schopen se uplatnit jako sólista, doprovodný hráč nebo

člen různých hudebních seskupení, komorních her, souborů apod. (ve škole i mimo ni),

profiluje se dle svého zájmu a preferencí

- zhodnotí objektivně svůj výkon v sólové, komorní i orchestrální hře







5.1.1.5. Vzdělávací zaměření Hra na bicí nástroje

Bicí nástroje jsou pro svoji rozmanitost a pestrost v poslední době značně oblíbené mezi žáky. Mohou se věnovat hře na úhozové (perkuse) i melodické nástroje, kterými je naše škola dostatečně vybavena. Rytmické nástroje jsou důležitou složkou ve všech hudebních seskupeních, od symfonických orchestrů až po různé kapely. Pro zajímavost a jako důkaz výše řečeného – v době působení Herberta von Karajana v Berlínské filharmonii byl tympanista vedle koncertního mistra a 1. hornisty nejlépe placeným hráčem v orchestru.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2.

Hra na bicí nástroje 1 1 Hudební nauka 1 1


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na bicí nástroje 1 1 1 1 1 1 1

Hudební nauka 1 1 1 1 1 Soubor bicích nástrojů* 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1

84

Miniband* 2 2 2 2



Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na bicí nástroje 1 1 1 1

Soubor bicích nástrojů* 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2


Vzdělávací obsah


Žák: - dokáže pojmenovat jednotlivé části nástrojů

- hraje lidové písně zpaměti jednou rukou

- je seznámen s technikou Germany Grip při držení paliček

- hraje rytmickou stupnici v celé, půlové a čtvrťové hodnotě


- noty celé, půlové, čtvrťové,

- jednoduchá cvičení složená z těchto notových hodnot

I. STUPEŇ

1. ročník

Žák: - zvládá jednoduché rytmy (polka, valčík)

- dovede pojmenovat jednotlivé části bicí soupravy

- hraje lidové písně jednou paličkou (xylofon)

- hraje rytmickou stupnici (v celé, půlové, čtvrťové, osminové hodnotě)

- dokáže pojmenovat některé melodické nástroje (marimba, zvonkohra)

- hraje technikou Germany Grip

- reaguje na změnu dynamiky (piano-forte)


- rytmická stupnice po noty osminové

- cvičení v těchto hodnotách

- polka - valčík s doprovodem piana

85

2. ročník

Žák: - pojí malý a velký buben

- hraje etudy na hi-hat, ride, cash

- ovládá na melodické nástroje stupnici C-dur přes dvě oktávy

- hraje dvěma paličkami lehčí skladby (xylofon-zvonkohra)

- hraje na malý bubínek rytmickou stupnici v triolové hodnotě

- využívá ve hře techniku Germany Grip a hledá správné Sweet Point

- hraje v úhozech střídavě zápěstím a předloktím

- reaguje na dynamické změny ve hře


- rytmická stupnice po noty triolové


- jednoduchý rytmus s doprovodem piana

3. ročník

Žák: - uplatní při hře základní návyky a dovednosti (držení těla, paliček)

- hraje na celý bicí set

- orientuje se v jednoduchém notovém zápisu

- hraje dvěma paličkami na melodické nástroje stupnice (C-dur, G-dur)

- přes tři oktávy

- hraje technikou Germany Grip

- hraje technikou Press Roll

- hraje rytmickou stupnici v šestnáctinové hodnotě

- koordinuje hru s dalšími nástroji (melodické -perkusní)


- rytmická stupnice po noty šestnáctinové


- driblované víření na malý bubínek a cvičení na bicí soupravu

- stupnice dur do 2 křížků

4. ročník

Žák: - využívá u hry na bicí paradidly

- improvizuje pomocí základních rytmů a breaků

- hraje dvěma paličkami na melodické nástroje 3 oktávy stupnice a jednoduché akordy

- vnímá náladu skladby a vyjádří ji základními výrazovými prostředky

- hraje chromatický postup v jedné oktávě nahoru i dolu

- používá French Grip

86

- hraje technikou tlačeného víření

- koordinuje končetiny

- hraje rytmickou stupnici v kvintolové hodnotě


- rytmická stupnice po noty kvintolové


- víření na malý bubínek

- cvičení na bicí soupravu

- 1 stupnice dur do 4 křížků s jednoduchým akordem

5. ročník

Žák: - hraje na bicí soupravu s plnou koordinací rukou a nohou a využívá

- sluchovou analýzu ladění nástroje

- hraje na melodické nástroje stupnice a rozložené akordy

- hraje jednoduché přírazy (flamy) a tlačené víření v crescendu a decrescendu

- hraje rytmickou stupnici v sextolách


- rytmická stupnice po noty sextolové

- cvičení v těchto hodnotách na malý bubínek

- víření na malý bubínek

- cvičení na bicí soupravu

- 1 stupnice dur na marimbu do 2 bé jednoduchý rozložený akord

6. ročník

Žák: - hraje na bicí soupravu jako celek

- hraje s pomocí metronomu

- zvládá hru i ladění tympánu

- je schopen si vytvořit dle předlohy vlastní rytmus

- hraje na melodické nástroje stupnice a akordy přes tři oktávy

- ve hře využívá základní výrazové prostředky

- hraje technikou Click Rim a Free Stroke

- do hry zapojuje víření i přírazy

- hraje rytmickou stupnici v septolách


- rytmická stupnice po noty septolové


- cvičení na malý bubínek a bicí soupravu (ev. s Playalongem)

- 1 stupnice dur do 4 bé s jednoduchým a rozloženým akordem

87

7. ročník

Žák: - ovládá základní techniku na rytmické melodické a perkusní nástroje, vyžívá ji při hře

doprovodu i sólově

- při hře na bicí soupravu zvládá rytmické doprovody v základním tvaru i v jednoduchých

variacích

- dle potřeby a svých dispozic je schopen naladit nástroj

- zvládá techniku Germany Grip, French Grip, tlačené víření, paradidly

- ve hře využívá Open Flam

- samostatně pracuje s poslechem hudebních Playalongů



II. STUPEŇ

Pozn.: žák se může specializovat na studium jen melodických nebo jen bicích nástrojů

1 a 2. ročník

Žák: - zvládá různé hudební styly

- hraje s pomocí CD a DVD škol

- hraje na všechny dostupné melodické nástroje

- hraje na melodické nástroje stupnice + akordy všemi směry v různých tempech

- využívá na malý bubínek double strooke , bass buben techniku (skluz a smyk)

- hraje přírazy jednoduché a dvojité

- používá Rimschot Long i Schort


- rytmická stupnice po noty dvaatřicetinové


- cvičení na malý bubínek včetně sóla pro bicí soupravu s vlastní improvizací podle

dovednosti

3 a 4. ročník

Žák: - ovládá různé druhy techniky hry


- řeší samostatně problematiku nástrojové techniky

- ovládá French Grip techniku Doble Bass Pedal, je obeznámen s technikou Moeller

Stroke

- nastuduje náročnější skladbu pro daný nástroj, má vlastní představu o její interpretaci

- zapojuje se do různých hudebních seskupení a zaměření, spolupracuje na vytváření

88

jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace

- ovládá hru z listu a orientuje se v partituře bicích nástrojů





5.1.1.6. Vzdělávací zaměření Sólový zpěv

Lidský hlas je jediný nástroj, který vlastní každý člověk. Je to prostředek sloužící nejen k dorozumívání mezi lidmi, ale při správné souhře faktů a okolností (hlasový fond, barva, rozsah, sluchové předpoklady, hudební cítění aj.) patří mezi „hudební nástroje“ s největším rozsahem výrazu napříč slohovými styly a hudebními žánry. Žáci si procvičují dovednosti, které jsou pro zpěv důležité. Je to např. uvolnění celého těla, správné dýchání a výslovnost, koordinace a posílení potřebných svalů, probuzení hlavového rejstříku. Úkolem výuky je dát základy pro přirozené a správné používání zpěvního hlasu, osvojení základních pěveckých a interpretačních návyků a dovedností, které by žák mohl později využít v sólovém i v kolektivním zpěvu. Žák se seznámí s odlišnostmi hudebních období a hudebních žánrů. V obrysech pozná vývoj vokální hudby a její specifické útvary (píseň, árie, opera, opereta aj.). Naučí se pečovat o svůj hlas a dodržovat zásady hlasové hygieny. Cílem výuky je také vychovat z žáka pozorného a vnímavého posluchače s vlastním názorem.

Učební plán


Předmět Ročník

1. 2.

Sólový zpěv 1 1 Hudební nauka 1 1


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Sólový zpěv 1 1 1 1 1 1 1

Hudební nauka 1 1 1 1 1 Komorní zpěv* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2

* učitel sólového zpěvu zařadí žáka nejméně do jednoho z těchto povinně volitelných předmětů

89


Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Sólový zpěv 1 1 1 1 Komorní zpěv* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2

* učitel sólového zpěvu zařadí žáka nejméně do jednoho z těchto povinně volitelných předmětů

Vzdělávací obsah


Žák: - předvede mechanickou paměť, rytmické cítění, intonaci a výslovnost

- hravou a zábavnou formou opakuje melodické úryvky (sirény, houkačky, říkadla)

- pomocí učitele zkouší dechové hry

- rozliší zpěvní hlas od mluveného slova

- dbá na klidný postoj a soustředěné vnímání

- zazpívá jednoduché písně v malém rozsahu (lidové, umělé)


- 1 dětská píseň zpaměti

- 1 jednoduchá lidová píseň nebo říkadlo zpaměti

I. stupeň

1. ročník

Žák: - dle svých dispozic se snaží využívat základní pěvecké návyky (uvolněná brada a mluvidla,

správná artikulace)

- dodržuje zásady správného dýchání (klidný a uvolněný nádech, brániční dýchání)

- po vzoru učitele napodobí uvolněný postoj a správné držení těla při zpěvu

- zpívá jednoduchá hlasová cvičení max. v rozsahu kvinty s následnými transpozicemi

v rámci svého hlasového rozsahu (nepřepíná hlas)

- realizuje hlasová cvičení sloužící k navození hlavové rezonance a měkkému nasazení

tónu po vzoru učitele

- čistě intonuje krátké melodické úryvky a zopakuje jednoduché rytmické modely

- rozezná náladu písně (smutná, veselá, rychlá, pomalá)

- zpívá písně zpaměti


- 1 píseň lidová s jednoduchým doprovodem zpaměti

- 1 píseň umělá přiměřená věku žáka zpaměti

90

2. ročník

Žák: - dodržuje uvolněný a klidný postoj při zpěvu

- realizuje dechové cvičení bez pomoci učitele, zvládá těžší varianty

- cvičení interpretuje intonačně přesně

- má povědomí o správném tvaru jednotlivých vokálů

- ovládá základní pěvecké dovednosti (uvolněná brada, správná artikulace, uvolněná

mluvidla, brániční dýchání)

- uplatňuje požadavek dynamického cítění

- snaží se o nenásilně tvořený tón, jednoduché melodie malého rozsahu zpívá vázaně a

lehce

- měkce nasazuje tóny


- 1 píseň lidová zpaměti

- 1 píseň umělá zpaměti

3. ročník

Žák: - vědomě využívá pěvecké dovednosti získané v předchozích ročnících studia (klidný a

uvolněný postoj, správné a uvolněné dýchání, správná artikulace a uvolněná mluvidla)

- měkce nasadí tón a má jistou a přesnou intonaci

- tvoří správně vokály

- interpretuje technická cvičení max. do oktávy

- interpretuje skladby přirozeným, nenásilným způsobem

- dbá na dynamiku a agogiku

- používá hlas v celém svém rozsahu, zachovává jeho přirozenost a nepřepíná své síly

- zpívá lidové a umělé písně přiměřené jeho věku a technické vyspělosti


- 1 píseň lidová zpaměti


4. ročník

Žák: - uplatňuje při zpěvu hluboký nádech s náznakem dechové opory

- používá ve cvičeních větší hlasový rozsah a upevňuje přesnou intonaci

- využívá staccato, legato a portamento

- rozvíjí legatový způsob zpěvu, uplatní jej v hlasových cvičeních i v nastudovaných

písních

- dbá na dodržování zásad hlasové hygieny (nepřepíná mluvní ani zpěvní hlas, dodržuje

správnou životosprávu, rozezpívává se a nezpívá skladby nevhodné jeho hlasovým

91

předpokladům)

- uvědoměle dodržuje pěvecký postoj a dbá na uvolnění mluvy

- předvede práci s agogikou přiměřeně k individuální hudební vyspělosti


- 2 písně lidové zpaměti


5. ročník

Žák: - vědomě aplikuje dechovou oporu

- fixuje a rozvíjí získané pěvecké, dechové a artikulační návyky

- uvědoměle vytváří kultivovaný hlasový projev

- podle svých hlasových dispozic pracuje s dynamikou a agogikou

- zvládne i náročnější úpravy písní, pokouší se o výraz

- uplatňuje dosažené pěvecké dovednosti v komorním zpěvu

- nepřepíná hlas vzhledem k možným mutačním změnám, uplatní zásady hlasové

hygieny


- 3 písně zpaměti, z toho alespoň 1 lidová s náročnější klavírní úpravou

6. ročník

Žák: - zvládá dosud probrané studijní a technické dovednosti

- rozvijí zvukovou vyrovnanost hlasu a dále rozšiřuje hlasový rozsah

- orientuje se v notovém zápisu a textu pěveckého partu a učí se jeho samostatnému

nastudování

- použije získané dovednosti v interpretaci sólových písní, v komorním zpěvu a při

korepetici

- rozvine hudební představivost a výrazové vyjádření písně přiměřeně k věku

Postupová zkouška

- 1 lidová píseň

- 1 árie antiche

- 1 umělá píseň českého skladatele

- 1 libovolná skladba

7. ročník

Žák: - ovládá základy dechové techniky, měkké a opřené nasazení tónu, zásady správné

artikulace a hlasové kultury

- používá rozšířený hlasový rozsah a podle svých možností vyrovnané hlasové rejstříky

92

- má vypěstovaný smysl pro kultivovaný projev, hudební frázi a kantilénu

- volí adekvátní výrazové prostředky na základě porozumění hudbě i textu

- interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů, je schopen veřejného

vystoupení

- zpívá ve vícehlasých skladbách a orientuje se v jejich notovém zápise

- uplatňuje zásady hlasové hygieny



II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - navazuje na vědomosti a dovednosti získané v I. stupni nebo v přípravném ročníku

- ukáže, že si uvědomuje vedení pěvecké fráze, dynamiku a agogiku

- orientuje se bez problémů v hudebním zápisu

- seznamuje se s pěveckou literaturou různých stylových období

- podle svých dispozic se seznamuje i s jinými žánry (populární hudba)

- zpívá legato, dodržuje uvolněnost mluvidel, vyslovuje správně samohlásky

- rozumí základním tempovým, dynamickým a výrazovým označením a užívá je

v interpretaci písní


- 1 píseň lidová v těžší úpravě

- 1 barokní nebo klasicistní píseň nebo árie

- 2 libovolné skladby

3. a 4. ročník

Žák: - při interpretaci cvičení a skladeb aplikuje znalosti, dovednosti a návyky získané

v předchozích letech studia

- klade důraz na správné vedení frází, výslovnost a artikulaci

- ovládá dechovou techniku a uvědoměle s ní pracuje

- zvládá hlasové cvičení v celém svém rozsahu v různých variacích, přičemž využívá

staccato, legato a portamento

- velmi dobře se orientuje v notovém zápise, dokáže jej přečíst, zahrát a nastudovat

- dle svých možností zpívá plynulou kantilénu

- interpretuje stylově a žánrově různorodé skladby, kdy využívá výrazové prostředky

přiměřené jeho věku a vyspělosti.

- klade důraz na estetiku pěveckého projevu, zpívá kultivovaně a uvědoměle

- spolupracuje s korepeticí a uplatňuje se v komorních seskupeních

- vyjadřuje svůj názor na pěveckou literaturu a profiluje se dle svých preferencí (klasika,

93

jazz, pop,…)





5.1.1.7. Vzdělávací zaměření Hra na akordeon

Akordeon je mladý hudební nástroj. Za dobu své existence si získal významné místo vedle klasických hudebních nástrojů. Je snadno přenosný a lze jej využít jak v sólové hře, tak i pro doprovod nebo v souborech. Svým zvukovým vybavením umožňuje uplatnění v různých stylech a žánrech.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2.

Hra na akordeon 1 1 Hudební nauka 1 1


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Hra na akordeon 1 1 1 1 1 1 1




Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Hra na akordeon 1 1 1 1 Komorní hra* 1 1 1 1 Hudební soubor* 1 1 1 1 Miniband* 2 2 2 2

94


Vzdělávací obsah


Žák: - pojmenuje hlavní části nástroje

- předvede správné sezení a držení nástroje, postavení a uvolnění rukou a vedení měchu

- rytmizuje říkadla a hraje jednoduché písně

- zvládne hru v základní pětiprstové poloze na klávesách

- najde po hmatu a zahraje vybrané tóny v basovém hmatníku


- 2 jednoduché písně pravou rukou

I. STUPEŇ

1. ročník

Žák: - zvládne základní návyky a dovednosti: správné sezení, držení nástroje, postavení a

uvolnění rukou

- zvládne základy vedení měchu, hraje rovným tónem a plynule obrací měch

- přečte vybrané noty v houslovém i basovém klíči

- orientuje se na klávesnici i basovém hmatníku bez zrakové kontroly

- předvede pravou rukou hru tenuto a legato, levou přiznávkový doprovod

- zvládá základní dynamické odstíny p, f

- zahraje podle sluchu i podle not jednoduché písně v pětiprstové poloze v C dur, G dur


- 1 stupnice dur přes 1 oktávu, kvintakord v základním tvaru pravou rukou

- 1 cvičení z akordeonové školy

- 2 lidové písně zpaměti

2. ročník

Žák: - nasadí a ukončí kultivovaně tón

- rozšíří hru z pětiprstové polohy do další polohy

- předvede souhru obou rukou v legatu a staccatu

- použije další dynamické odstíny: mf, crescendo, decrescendo

- zahraje podle sluchu i podle not jednoduché lidové a umělé písně


- 1 stupnice dur přes 1 oktávu, kvintakord s obraty

95

- 1 cvičení z akordeonové školy

- 2 písně zpaměti

3. ročník

Žák: - ovládá klidné vedení měchu s plynulými obraty, hra v legatu a staccatu

- použije další dynamické odstíny

- zahraje v rozšířených polohách pravé a levé ruky

- uplatní hru ve dvojhmatech

- předvede hru vybraných durových stupnic a akordů

- transponuje písně v pětiprstové poloze do dvou dalších tónin

- využije rejstříky pro barevnost hry

- zahraje jednoduché skladby zpaměti


- 1 stupnice dur dohromady, kvintakord s obraty

- 1 etuda


4. ročník

Žák: - zvládá hru v různých tempových označeních

- využije možnosti změny zvukového zabarvení během hry pomocí rejstříků

- hraje vybrané mollové stupnice a akordy

- použije prstové a měchové artikulace

- zahraje z listu na úrovni 1. ročníku

- doprovodí podle sluchu jednoduché písně pomocí funkcí TDS


- 1 stupnice dur přes 2 oktávy, kvintakord s obraty dohromady

- 1 etuda


5. ročník

Žák: - předvede prstoměchovou artikulaci a vyrovnanou hru

- zahraje vybrané durové i mollové stupnice a akordy

- transponuje písně do některých jednodušších tónin

- vytvoří jednoduchý doprovod k písním



- 1 stupnice dur přes 2 oktávy, kvintakord s obraty dohromady

96

- 1 etuda


6. ročník

Žák: - předvede prstovou techniku obou rukou, prstoměchovou artikulaci

- zahraje skladby různých stylů a žánrů, poradí si s vyjádřením charakteru skladeb

- doprovodí melodii podle akordových značek

- zapojí se do komorní hry, realizuje cit pro souhru a schopnost podřídit se kolektivu



- 1 stupnice dur dohromady, 1 stupnice moll zvlášť, kvintakord

- 1 etuda

- 2 přednesové skladby odlišného charakteru

7. ročník

Žák: - zahraje skladby různých stylů a žánrů

- realizuje hru s dynamikou, frázuje, využívá kultivovanou měchovou techniku

- využije sebehodnocení na podkladě získaných znalostí a dovedností

- zaměří se na přípravu absolventského vystoupení

- vytvoří doprovod podle harmonických funkcí, zvládne jednoduchou improvizaci

- hraje z listu na úrovni 4. ročníku



II. STUPEŇ

1. a 2. ročník

Žák: - prezentuje technické a výrazové možnosti nástroje

- zvládne samostatnou práci se skladbou po výrazové i technické stránce

- pozná a hraje skladby různých žánrů, vybírané podle vlastního zájmu

- vytvoří doprovod k písním v dur i moll tóninách



- 2 skladby odlišného charakteru

97

3. a 4. ročník

Žák: - využije dosud získané dovednosti a znalosti k vyjádření svých hudebních představ

- orientuje se v hudbě různých stylů a žánrů

- interpretuje skladby vybrané podle vlastního zájmu a preferencí

- využije při hře skladeb znalosti o harmonii a hudebních formách

- zapojuje se aktivně do komorní hry, nebo školních souborů






5.1.2. Hudební interpretace a tvorba – kolektivní výuka

V předmětech kolektivní výuky žáci získávají elementární návyky pro souhru a naslouchání jeden druhému, přičemž je dále rozvíjejí a zdokonalují. Prostředkem k tomu jsou předměty: klavírní praxe, komorní hra, hudební soubor, Miniband, soubor bicích nástrojů a komorní zpěv.

5.1.2.1. Klavírní praxe

I. stupeň

7. ročník

Žák: - vybírá s učitelem a spoluhráčem repertoár

- dokáže komunikovat se spoluhráčem

- je seznámen se skladbami různých stylových období a žánrů v technické úrovni svých

dovedností,

- praktikuje společnou hru z listu s použitím technicky nenáročného repertoáru

- je schopen nastudovat skladbu s použitím doposud nabytých zkušeností včetně

dynamiky, agogiky a pedalizace

- bezchybně ovládá svůj part a také se orientuje v partu spoluhráče

- je zodpovědný za společné veřejné vystupování

- zúčastňuje se koncertů, soutěží a přehlídek

98

II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - používá všech svých pianistických dovedností a zkušeností ve prospěch společného díla

- dokáže přijmout i méně výrazný prst, podpořit vedoucí melodii a tím pracovat ve

prospěch společné skladby

- vystupuje na koncertech a je zodpovědný za společný výkon

- pečlivě a bezchybně připravuje svůj part na následnou souhru

- chová se ke svému spoluhráči kolegiálně, vnímá a přijímá jeho názory ohledně

výrazových prvků, temp a cítění skladby

- pomocí nahrávek kontroluje společné secvičování skladby

3. a 4. ročník

Žák: - umí samostatně nastudovat svůj part

- nemá technický a výrazový problém se svou hrou

- běžně koncertně vystupuje

- má přehled o čtyřručních skladbách

- své nabyté zkušenosti mu dávají možnost uplatnit se i v jiných hudebních seskupeních

5.1.2.2. Komorní hra

I. stupeň

7. ročník

Žák: - je seznámen se souhrou s jinými nástroji, poznává jejich ladění, barvu tónu a možnosti

nástroje

- se snaží být rovnocenným partnerem, nejen nástrojem doprovodným

- pečlivě připravuje svůj part k následné společné souhře

- spoluvytváří charakter skladby

- snaží se přinášet nové nápady a připomínky ke společné souhře

- je schopen v komorním seskupení veřejného vystupování

- umí naslouchat spoluhráči či spoluhráčům

- dokáže uplatnit své hráčské dovednosti ve prospěch společného díla



99

II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - společně s ostatními vybírá nové skladby

- pečlivě se připravuje na každou zkoušku i s věcnými připomínkami

- je spoluodpovědný za předvedený výkon

- je schopen v komorním seskupení častého veřejného vystupování

- bez problémů komunikuje se svými spoluhráči

- technicky výborně zvládá svůj part

- snaží se přinášet do společného díla nové postřehy a přijímá připomínky druhých

3. a 4. ročník

Žák: - umí samostatně nastudovat svůj part

- nemá technický a výrazový problém se svou hrou

- umí komunikovat se spoluhráči, uplatňuje svoje názory a postřehy

- běžně koncertně vystupuje

- má přehled o komorních skladbách

- své nabyté zkušenosti mu dávají možnost se uplatnit i v jiných hudebních seskupeních

5.1.2.3. Hudební soubor

Předmět je vyučován od 4. ročníku základního studia I. stupně. Navštěvují jej žáci různého věku, odlišné úrovně dovedností a schopností. Tuto specifiku učitel zohledňuje ve výuce a snaží se hledat cesty k rozvoji a uplatnění všech žáků.

I. stupeň

7. ročník

Žák - vytváří s ostatními charakter skladeb

- vnímá svou hru/zpěv jako součást týmu

- vnímá vlastní zodpovědnost za společný výkon

- zvládá hru/intonaci jednoduchých skladeb z listu

- podílí se na celkovém výrazu studovaných skladeb

- je schopen jednoduchého doprovodu na Orffův instrumentář

- umí naslouchat ostatním hráčům/jiným hlasům a současně doprovodu

- dokáže uplatnit hráčské dovednosti/hlasové schopnosti, kterými disponuje

- pohotově reaguje na pokyny dirigenta, tempové a dynamické změny

- orientuje se v notovém zápise, který dokáže přečíst a nastudovat

100

II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - umí se samostatně připravit na zkoušku

- umí přečíst a nastudovat notový zápis

- zvládá detailní nácvik skladeb (frázování, artikulace, dynamika, přesný rytmus)

- je zodpovědný za společný výkon souboru

3. a 4. ročník

Žák: - využívá svých znalostí a interpretačních dovedností (instrumentálních i vokálních)

získaných z předchozích ročníků souborové hry

- hraje, popř. zpívá technicky a výrazově náročnější skladby

- koncertně vystupuje v hudebních seskupeních

5.1.2.4. Miniband

Souborová hra MINIBAND je určena pro všechny žáky školy, kteří obsluhují nástroje klávesové, dechové žesťové, saxofony, kytary, baskytary, kontrabas, bicí, perkuse. Najdou zde seberealizaci a uplatní vědomosti načerpané z individuálních hodin. Miniband je kapela, která se snaží poskytnout žákům hudební rozhled v rozličných žánrech moderní hudby jako např.: jazz, latino, funky, blues, rock, pop.

Soubor vede žáky tvořením vlastního repertoáru nejen k týmové práci a zodpovědnosti, ale též k radosti z vydařených vystoupení.

I. STUPEŇ

7. ročník

Žák: - zvládá číst notový zápis (party)

- dodržuje rytmus, metrum, artikulaci, dynamiku, výraz, frázování

- intonuje s nástrojovou skupinou, i s celkem

- respektuje výsledný zvuk a sílu celku a přizpůsobí se jemu

- uvede nástroj do chodu, naladí, vybere vhodný rejstřík a zapojí do zvukové aparatury

- spoluvytváří možnosti realizovat veřejná vystoupení (pomoc s aparaturou, zapojení,

chystání not a notových stojanů, nazvučení)

- respektuje týmovou práci (dochvilnost, kolegialita, cílevědomost, domácí příprava)

- reaguje na gesta vedoucího

101

II. STUPEŇ

1. a 2. ročník

Žák: - orientuje se ve formě skladby

- podílí se svým přičiněním k rozvoji celku, zná problematiku a charakter skladby,

doplňuje vedoucího věcnými poznámkami při nácviku skladby

- použije pro svou inspiraci nahrávky profesionálních hudebníků

- zhodnotí svůj výkon při zkoušce i koncertu (zvuk, intonace, rytmus a souhra)

- zhodnotí projev a výkon celku

3. a 4. ročník

Žák: - hraje sóla a improvizuje chorusy

- podílí se na výběru vhodných skladeb a kompletaci partů

- podílí se na realizaci koncertů

5.1.2.5. Soubor bicích nástrojů

Souborová hra bicích nástrojů je určena pro všechny žáky, kteří se vzdělávají ve studijním zaměření Hra na bicí nástroje. Své dovednosti uplatňují v souborech Little Sticks a Crazy Sticks.

I. stupeň

7. ročník

Žák: - dokáže vybrat správnou tvrdost paliček pro melodické a blanozvučné nástroje

- je schopen správně postavit bicí nástroje v souboru a dokáže si vytvořit svůj prostor pro

hraní

- s jistotou se orientuje ve svém partu

- dodržuje označené rukoklady a tempové změny ve skladbě

- respektuje vedoucího souboru a dodržuje pravidla společné souhry

- je schopen pohotově reagovat na dynamické a tempové změny

- přizpůsobí svou hru tomu, zda hraje sólo nebo je součástí doprovodu

II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - je schopen sám si vytvořit vhodné rukoklady

102

- během hry je schopen přecházet mezi určenými bicími nástroji

- pohotově reaguje na nečekané události při hře (výpadek hry spoluhráče, vlastní

dezorientace v partu atd.)

- aktivně se podílí na výběru vhodného repertoáru pro soubor

- poradí a doporučí mladším spoluhráčům vhodný způsob nácviku partů

- umí si vytvořit vlastní paterny pro perkusní nástroje

3. a 4. ročník

Žák: - umí zahrát krátké sólo pro bicí soupravu a hudebně vystavět kadenci pro melodické

nástroje

- plně využívá dynamickou škálu daného nástroje

- podílí se na prezentaci souboru (výběr repertoáru, oblečení, propagace apod.)

- chápe soubor jako celek a respektuje daná pravidla souboru

- dokáže využít ve hře své improvizační schopnosti

- spolupracuje se zvukařem

5.1.2.6. Komorní zpěv

Předmět je vyučován od 4. ročníku základního studia I. stupně. Navštěvují jej žáci různého věku, odlišné úrovně dovedností a schopností. Tuto specifiku učitel zohledňuje ve výuce a snaží se hledat cesty k rozvoji a uplatnění všech žáků.

I. stupeň

7. ročník

Žák: - ovládá základy pěvecké techniky

- zvládá intonaci jednoduchých skladeb z not

- zazpívá jednohlas a jednoduchý dvojhlas

- vnímá interpretaci ostatních zpěváků



II. stupeň

1. a 2. ročník

Žák: - využívá rozšířený hlasový rozsah a podle svých možností vyrovnané hlasové rejstříky

- rozlišuje kultivovaný projev, hudební frázi a kantilénu

- čistě intonuje svůj part ve vícehlase s instrumentálním doprovodem

103

3. a 4. ročník

Žák: - orientuje se ve struktuře partitury

- pracuje s větším rozsahem dynamiky

- je seznámen s vhodnou interpretací skladeb nejrůznějších období, rozpozná ji ve

vybraných hudebních ukázkách a podle vyspělosti ji uplatňuje ve svém hudebním

projevu

- vnímá vyváženost jednotlivých hlasů při realizaci skladby

5.1.3. Recepce a reflexe hudby

5.1.3.1. Hudební nauka

Hudební nauka je nedílnou součástí výuky v základních uměleckých školách. Zabývá se osvojením hudebně-teoretických pojmů, jejichž znalosti žáci využijí při hře na nástroj. Úkolem učitele je zařazovat do výuky všechny složky (hudebně-teoretické, pěvecké, poslechové) a rozvíjet tak hudební dovednosti a estetické cítění a vzbudit zájem dětí o tento předmět.

Hudební nauka zahrnuje:

- rozvoj zájmu dětí o hudbu

- rozvoj hudebnosti (hudební sluch, rytmický cit, představivost a paměť)

- seznámení s hudebními pojmy, které děti využívají při hře na nástroj

- orientaci v hudebních stylech a žánrech


Je realizováno ve dvou ročnících.

- přípravný ročník 1 - pro děti z MŠ od 5 let

- přípravný ročník 2 - pro děti 1. třídy ZŠ

Děti si hravým způsobem osvojují základní hudební znalosti, rytmiku a další dovednosti, které jsou důležité pro budoucí hru na hudební nástroj. Jsou uváděny do hudebního světa. Seznamují se s hudebními nástroji, notami, učí se naslouchat, pracují se svým hlasem a tělem. Všechno toto probíhá formou hry, protože děti ještě převážně neumí číst ani psát.

V přípravném studiu je možno vyučovat žáky ve smíšených ročnících.

Žák:

- zpívá jednoduché melodie s uplatněním zásad správného zpěvu

- rytmizuje, používá lehce ovladatelné nástroje

- tleská do pochodu

- pochoduje a tančí podle slyšené skladby

104

- popíše kontrastní tón (vysoký - nízký, dlouhý - krátký, silný - slabý)

- rukou naznačí nebo slovně určí vzestupnou a sestupnou melodii

- rozlišuje tónorod na příkladu veselé a smutné písně

- rozezná náladu a rytmický charakter skladby (např. pochod - ukolébavka)

- sleduje v ukázkách barvu zvuku jednotlivých nástrojů a poznává „svůj“ nástroj

- v ukázkové skladbě

- chápe některé základní pojmy – zvuk, tón, nota, pomlka, notová osnova, takt,

- taktová čára

- dokáže zapsat notu do notové osnovy, podle svých schopností zapíše houslový klíč

- čte noty c1 – g2

- graficky zaznamená notu čtvrťovou, půlovou, celou

- pojmenuje pomlku celou a půlovou

1. ročník

Žák: - pozná pohyb melodie – stoupá, klesá, je stejně vysoká či se opakuje

- rytmicky jednoduše doprovodí píseň (rytmické ostinato), hraje na orffovské nástroje

- zataktuje dvou a třídobý takt

- rozliší sluchově pochod a valčík

- rozliší tempo pomalé, střední a rychlé, popíše funkci metronomu

- zvládá soustředěný poslech jednoduché, krátké skladby

- vyjmenuje základní dynamické značky a zná jejich význam

- v poslechových skladbách sluchem rozliší zřetelné změny dynamiky, vnímá barvu

nástrojových skupin

- rozlišuje tóny vysoké – hluboké, krátké – dlouhé, silné – slabé a zvuk kontrastních

nástrojů např. flétna – klavír

- vyjádří svůj názor na danou skladbu

- orientuje se v označení zvuk, tón a hluk, vyjmenuje vlastnosti tónů

- vytleská hodnoty not a pomlk, celá - osminová

- chápe pojmy notová osnova, houslový klíč - G, pojmenuje jednotlivé části noty

- zapíše houslový klíč a notu do notové osnovy

- přečte a zapíše tóny c1 – g2 v houslovém klíči, v basovém klíči zná notu f a podle

schopností dokáže odvodit sousední noty, chápe princip zápisu not do osnovy

- vyjmenuje durové stupnice C dur, G dur, D dur a F dur

- u probraných stupnic vytvoří tónický trojzvuk

- zná funkci posuvek a jejich platnost, zná pojem předznamenání

- rozliší tečku za notou a pod notou a chápe jejich rozdílnou funkci

- rozliší oblouček spojující stejné noty – ligatura a oblouček spojující různé noty – legato

- rozumí dalším hudebním zkratkám – repetice, prima a seconda volta

105

2. ročník

Žák: - rytmicky doprovodí spolužáky

- vytvoří rytmická ostinata k prováděným písním a říkadlům

- provede rytmická cvičení v 2/4 , 3/4 a 4/4 taktu, vytvoří svůj jednoduchý příklad

- čte a píše noty v houslovém klíči, orientuje se v notovém záznamu

- podle požadavků svého nástroje čte a píše noty v basovém klíči, orientuje se v notovém

zápisu

- čte noty s posuvkami u noty a v předznamenání

- zná předznamenání probraných stupnic a stupnice vyjmenuje či zapíše

- vytvoří nebo nalezne tónický kvintakord v probírané stupnici

- orientuje se v durové stupnici, nalezne půltón mezi 3. – 4. a 7. – 8. stupněm v C Dur

- má sluchovou představu tónu a půltónu

- sluchem rozlišuje kvintakord dur – moll jako veselý nebo smutný

- rozlišuje skupiny nástrojů dechových, smyčcových a bicích

- rozlišuje základní dynamická znaménka

- zdůvodní význam hudebních značek – ligatura, koruna, tečka za notou a umí je

prakticky použít

- určuje intervaly v rozsahu oktávy

- rozlišuje částí jednoduchých písní (A – B)

- rozpozná pochod, polku, valčík

- vyjadřuje svůj názor na poslechovou skladbu

3. ročník

Žák: - prakticky zvládá durové stupnice do čtyř křížků a do čtyř béček

- vytleskává noty osminové a šestnáctinové

- používá dynamická a tempová znaménka

- zná pojem tónina a vytvoří tónický kvintakord a jeho obraty

- rozlišuje durovou a mollovou tercii, rozlišuje kvintakord dur a moll

- čte a píše noty v houslovém klíči, orientuje se v notovém záznamu

- podle požadavků svého nástroje čte a píše noty v basovém klíči, orientuje se

- v notovém záznamu

- orientuje se v durových stupnicích – vyjmenuje, zapíše

- ovládá mollové stupnice do čtyř křížků a čtyř béček

- rozlišuje stupnice stejnojmenné a moll – A dur a stupnice paralelní a moll – C dur

- zná základní údaje o životě a díle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka

- určí čisté a velké intervaly

- rozlišuje sluchem i v notovém záznamu jednohlas a vícehlas

- určí malou formu a – b, a – b – a

- zná základní tempové označení

- rozlišuje dechové nástroje dřevěné a žesťové

106

- poznává zvuk jednotlivých nástrojů hlavních nástrojových skupin

4. ročník

Žák: - provede rytmická cvičení ve čtvrťových, osminových a půlových taktech

- zaznamená noty v houslovém a basovém klíči

- zná tónovou soustavu

- analyzuje sluchově melodické ozdoby

- vytvoří mollový kvintakord a jeho obraty

- vyjmenuje a zapíše mollové stupnice

- vytvoří durový a mollový kvintakord a jeho obraty

- rozlišuje tóninu a tónorod

- zná rozdíl mezi taktem, metrem a rytmem

- chápe a určí enharmonickou záměnu

- orientuje se v čistých, velkých a malých intervalech

- zná rámcově život a dílo J. S. Bacha, W. A. Mozarta, L. van Beethovena

- pozná probrané hudební skladby a umí se o nich slovně vyjádřit

- transponuje jednoduchou melodii

- vytvoří dominantní septakord

- rozliší zvuk probraných hudebních nástrojů

- zná hlavní kvintakordy v tónině

- vysvětlí pojmy paralelní a stejnojmenné stupnice

5. ročník

Žák: - na vhodném hudebním materiálu vytleská rytmus, rytmický dvojhlas, píše rytmické

diktáty, vytváří vlastní rytmické útvary

- zaznamená podle svých dovedností jednoduchý melodický úsek

- používá durové stupnice

- vytvoří stupnice mollové

- rozlišuje stupnice stejnojmenné a paralelní

- rozezná tónorod

- určí intervaly základní i odvozené

- transponuje

- rozlišuje hlavní stupně a akordy na nich postavené

- rozlišuje durový a mollový kvintakord a jeho obraty

- zná princip zvětšeného a zmenšeného kvintakordu

- sestaví dominantní septakord

- chápe princip enharmonické záměny

- rozezná melodické ozdoby

- orientuje se v pojmech, ve zkratkách a značkách v notovém písmu

- zná život a dílo předních světových skladatelů hudební historie

107

- orientuje se v základních vývojových obdobích hudby od pravěku po současnost,

rozlišuje základní znaky jednotlivých hudebních období

- má povědomí o výstavbě jednoduchých skladeb a o jednoduchých hudebních formách

- rozezná tónorod hrané skladby

- používá nejdůležitější hudební pojmy, označení a názvosloví

- orientuje se v různých hudebních uskupeních, chápe princip rozdělení hlasů i

hudebních nástrojů do skupin a identifikuje je

- na základě svých zkušeností vyjádří své názory na znějící hudbu a umí je zdůvodnit

5.2. Výtvarný obor

Výtvarný obor je zaměřen na celistvý rozvoj osobnosti žáka. Vede jej k poznávání okolního světa prostřednictvím výtvarného vnímání a vyjadřování. Studijní zaměření VÝTVARNÁ TVORBA zahrnuje všechny dostupné výtvarné disciplíny a tím rozvíjí jeho osobnost a fantazii. Žáci jsou vedeni k samostatnému uvažování, ke spolupráci, rozhodnosti a odpovědnosti.

U všech žáků se klade důraz na vztah ke kultuře, společnosti a přírodě, na komunikační schopnosti, toleranci, solidaritu, spolupráci, schopnost tvůrčího přístupu, praktické řešení nejen výtvarných problémů.

Celá výuka je koncipována jako výchova uměním, ve které se učíme komunikovat výtvarným dílem. Žáci jsou vedeni k dovednostem, které pro ně budou podstatné ke zvládnutí výtvarného jazyka a jeho dalšímu rozvoji (kultivace výtvarné formy), kultivace osobnosti, sebevyjádření v rámci kulturní společnosti.

Týdenní hodinová dotace uvedená v tabulkách je pouze orientační. Výuka je vedena v tříhodinových blocích. Uváděná hodinová dotace je závazná v rámci počtu hodin odučených v celém školním roce.

Na návrh učitele může být žák zařazen do rozšířeného studia s vyšší hodinovou dotací.

Vyučování probíhá ve skupinách maximálně 14 žáků v přípravném a základním studiu na I. a II. stupni.

Učební plán


Předmět ročník

1. 2.

Výtvarné vyjadřování 3 3


Předmět ročník

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Plošná tvorba 2 2 2 2 2 1,5 1 Prostorová, akční a multimediální tvorba

1 1 1 1 1 1 1

Volná tvorba 0,5 1


Předmět ročník

1. 2. 3. 4.

Plošná tvorba 1 1 0,5 0,5

109

Prostorová, akční a multimediální tvorba

0,5 0,5 0,5 0,5

Volná tvorba 1,5 1,5 2 2

Pozn.: Recepce a reflexe výtvarného umění není ve vyučovaných předmětech zahrnuta, jelikož prostupuje neodmyslitelně celou výukou. Na všech stupních studia se jedná o poznávání umění v historických souvislostech, hledání inspirací, asociací, pozorování a vciťování se do uměleckého díla.

Vzdělávací obsah


5.2.1. Výtvarné vyjadřování

Charakteristika předmětu:

Děti se hravou formou seznamují s výtvarným vyjadřováním, učí základním pojmům a výtvarným technikám, seznámí se se základními nástroji a osvojí si práci s nimi.

Cílem je podpora zájmu o výtvarnou tvorbu. Učí děti základním postupům a návykům, které budou potřebovat pro další studium.

V předmětu je obsažena kresba, malba a další základní výtvarné techniky (objektová a akční tvorba). Žák se seznamuje s možnostmi výtvarného vyjadřování a učí se používat je ve svém vlastním výtvarném projevu. Podporuje každé i méně disponované dítě, rozvíjí různé stránky dětské osobnosti, fantazii, podporuje tvořivost, schopnost spolupráce, vzájemnou komunikaci, vytrvalost, trpělivost, schopnost dotáhnout věc do konce.

1. ročník

Žák: - projevuje aktivní zájem o tvorbu

- rozdělí základní výtvarné techniky na plošné a prostorové

- pojmenuje základní výtvarné techniky

- dokáže provést manipulaci se základními nástroji a materiály (správně drží nástroj, vede

a sleduje stopu nástroje)

- zaplní plochu, umístí prvky v ploše, otiskuje, lepí

- aplikuje linii (křivky, přímky, vlnovky, lomené čáry)

- o svém výtvoru se spontánně vyjadřuje

2. ročník

Žák: - rozpozná a vyjmenuje základní výtvarné techniky, taktéž popíše základní nástroje, které

se při nich využívají

- dokáže rozmístit na plochu prvky dle své fantazie, hravě komponuje jednotlivé prvky

- rozezná a pojmenuje základní a sekundární barvy, dokáže je aplikovat

110

- zpracuje plastickou hmotu, vyjádří v ní základní tvar a objem

- obtiskuje, stříhá a lepí, využije nejjednodušších grafických technik (frotáž, rezerváž,

monotyp…)

- slovně zhodnotí svůj výkon

- uklidí svůj pracovní prostor a použité nástroje vrátí v pořádku na své místo

5.2.2. Plošná tvorba


Plošná tvorba je zaměřená převážně na kresbu, malbu a grafiku. Žáci v tomto předmětu poznávají výrazovou svébytnost linií, barev a tvarů, ve volné a užité tvorbě. Spadá sem i experimentování s různými materiály, nástroji nebo postupy, které rozvíjí tvořivost a fantazii v ploše.

I. stupeň

1. ročník

Žák: - využívá základních vlastností a možností kresby a malby (tužka, pastelky, mastný a

suchý pastel, tuž, tempera)

- dokáže rozlišit a použít různé nástroje pro malbu (štětce, houbičky, vlastní ruce apod.)

- používá linii a další prostředky plošné tvorby jako vyjadřovací prostředek (linie, tvar,

kompozice, barva)

- využije základní i sekundární barvy, dovede odlišit barvy studené a teplé, neutrální

- vysvětlí pojem kompozice a uplatní její zákonitosti

2. ročník

Žák: - rozlišuje a cíleně využívá možností kresby a malby

- používá složitější malířské a kresebné nástroje a techniky – pero a tuš, inkoust,

akvarelové barvy atd.

- rozlišuje základní techniky malby (vodové, tempery), popíše jejich vlastnosti i způsob

práce s nimi (krycí schopnost, ředění, míchání, lavírování)

- vytvoří výtvarnou práci technicky jednoduší grafickou technikou (papíroryt, monotyp,

tisk papírové koláže…), rozpozná a popíše princip tisku zde uplatněný

- vystřihne složitější tvary z papíru

3. ročník

Žák: - ovládá základní techniky kresby a malby, v grafice rozezná složitější techniky

- dokáže aplikovat vyjadřovací prostředky plošné tvorby pro sdělení své ideji

- cíleně využije kompozice, dle svých osobních preferencí umisťuje prvky v ploše

111

4. ročník

Žák: - vysvětlí a používá obrazotvorné prvky plošného vyjádření (bod, linie, světlo, barvy,

textura, tvar, objem, plocha, prostor apod.), uplatňuje je v kompozičním řešení plochy

a nachází vztahy mezi nimi

- namíchá sekundární a terciální barvy, dokáže vysvětlit pojmy tlumené a syté barvy,

přiřadí barvy doplňkové

- rozpozná různost tvarů a proporcí, dokáže je osobitě kombinovat a stylizovat (např. na

lidské postavě)

- dodržuje správné postupy při práci v plošné tvorbě

- rozezná rozdíl mezi detailem a celkem

- zhodnotí svůj výtvarný výkon

- dokáže pracovat na kolektivní práci

5. ročník

Žák: - rozliší vlastnosti a vztahy obrazotvorných prvků (podobnost, kontrast, rytmus, pohyb,

opakování apod.)

- rozpozná rytmus a členění plochy v kompozici, v barvě a v tvaru

- vhodně zvolí kresebné či malířské prvky

- vysvětlí a znázorní perspektivní zobrazení

6. ročník

Žák: - na základě vlastních schopností prokáže složitější přepis skutečnosti

- znázorní a popíše perspektivní zobrazení v ploše (vzdušná, barevná a lineární

perspektiva)

- experimentuje s výtvarnými prostředky na základě vlastních zkušeností

7. ročník

Žák: - ovládá rozmanité výtvarné techniky

- rozezná a analyzuje zákonitosti práce s kreslířskými, malířskými a grafickými nástroji

- ve volných kompozicích uplatňuje vlastní pojetí a dokáže jej obhájit

- ovládá zobrazení perspektivních zákonitostí a běžně používá

- objasní a užívá základní kompoziční zákonitosti (zlatý řez, diagonála, středová

kompozice, místo ve směru pohledu či pohybu)

112

II. stupeň

1. ročník:

Žák: - na základě vlastních zkušeností, vnímání a výtvarného cítění záměrně použije možnosti

vybraných technik plošné tvorby

- samostatně řeší výtvarné zadání, záměrně pracuje s vizuálními znaky, které dokáže

nejen použít, ale i pročíst

- dokáže najít inspiraci v literatuře i v jiných zdrojích

- diskutuje o uměleckém díle a vymezí pojem interpretace uměleckého díla

- dokáže interpretovat umělecké dílo, jak slovně, tak výtvarně

2. ročník

Žák: - při tvorbě dokáže využít analýzu, syntézu a dokáže abstrahovat

- využívá propojení obsahu a formy

- vysvětlí pojem parafráze uměleckého díla a dokáže ji vytvořit (posunout význam

uměleckého díla)

3. ročník

Žák: - samostatně realizuje svůj výtvarný záměr

- vytvoří osobitým způsobem vlastní pokračování k zadané práci

- věrně zachytí realitu do plošné tvorby, všímá si detailu i celku a smysluplně s nimi

pracuje

- dokáže diskutovat o svoji práci

- aplikuje vlastní koncept a vybírá si vhodnou techniku

- tvořivě experimentuje s rozličnými technikami

4. ročník

Žák: - využívá znalost odborné terminologie

- aktivně reaguje na podněty okolního světa a reflektuje to ve své práci

- pracuje s obsahem a formou, dokáže o nich uvažovat

- zvolí si samostatně námět, techniku a způsob práce

- věrně zachycuje realitu a dokáže s ní kreativně pracovat

- svoji práci vhodně adjustuje, uchovává a dokumentuje a chápe význam tohoto počínání

- dokáže o svoji práci argumentovat, dokáže ji analyzovat

- zhodnotí přednosti a nedostatky své práce

113

5.2.3. Prostorová, akční a multimediální tvorba


Zahrnuje práci s hlínou jak ve smyslu modelování, tak v podobě keramické, kdy je předmět uchován vypálením.

Dále pak vytváření objektů z dalších materiálů, jako jsou papíry, dráty, plasty, apod. Žáci se učí modelovat, tvarovat, konstruovat nejrůznější tvary a pozorovat roli světel a stínů, objemů, materiálových kvalit a jejich haptických vlastností.

Tímto předmětem prostupuje i akční tvorba, jež napomáhá žákům přiblížit se realitě, prostřednictvím umění se stát její součástí anebo vytvářet nová prostředí.

Tato poloha tvorby je charakteristická i svojí multimedialitou. Žáci se seznamují se současnými trendy výtvarného umění a dalšími možnostmi výtvarné tvorby (fotografie, animace, land art, happening a další)

I. stupeň

1. ročník

Žák: - užívá vhodné techniky zpracování hlíny

- v práci s hlínou dokáže užít otisků, volného modelování, válení, lepení

- seznamuje se s tvarem a objemem i kompozicí díla

- ve své tvorbě se inspiruje světem kolem sebe, zapojuje svoji fantazii

- ohodnotí svoji práci a dokáže o ní mluvit před ostatními spolužáky

2. ročník

Žák: - své myšlenky vyjadřuje prostřednictvím prostorové tvorby

- vystaví tvar na základě vnímané skutečnosti

- ve své tvorbě využívá znalostí z okolního světa

- spolupracuje se svými spolužáky

3. ročník

Žák: - vytvoří prostorový objekt i z jiného materiálu než je hlína (papír, drát, provázky, sádra,…)

- ovládá základní zásady práce s hlínou a technické možnosti jejího zpracování

- vyhodnotí nejen svoji práci, ale i práci spolužáků ve své skupině

- používá terminologii z oblasti prostorové tvorby

4. ročník

Žák: - rozezná tvarové kontrasty – jednoduchost x složitost, malý x velký, geometrický x

organický, reálný x abstraktní, symetrický x volný

114

- dokáže rozeznat a vyjádřit různé povrchy v prostorové tvorbě

- ovládá základní práci s digitálním fotoaparátem (namáčknutí spouště, ostření,

vyfotografování)

- při tvorbě rozezná rozdíly mezi detailem a celkem, zvládá přechody mezi nimi

- při hodnocení prací respektuje odlišné názory, vede dialog

5. ročník

Žák: - používá jak modelovací (přidávání hmoty) způsob, tak i skulptivní (odebírání hmoty)

- zachytí podstatné tvarové znaky

- vysvětlí nové formy výtvarného vyjadřování (land art, body-art, instalace, happening,

videoart, fotografie)

- ve fotografii experimentuje s vhodnou kompozicí

- vytvoří krátkou animaci (3 - 4 snímky za sekundu) z pohybujících se předmětů

fotografovanou z jednoho místa, aplikuje její základní principy

- přechází od celku k detailu a naopak

- o své práci otevřeně hovoří před ostatními, dokáže ji porovnat s jinými díly

6. ročník

Žák: - vyzkouší ztvárnit realitu v prostorovém vyjádření (v hlíně)

- zkonstruuje složitější tvary (těžiště a stabilita)

- vyjádří myšlenku pomocí nových forem ve výtvarném vyjadřování

- ve fotografii uplatňuje motivové režimy focení, užívá vyvážení bílé, je-li to nutné

- tvoří složitější animaci z více než jednoho místa (vzdálenosti)

7. ročník

Žák: - provede práci s náročnějšími materiály a citlivě zvolí jejich kombinace

- pozoruje realitu a převede ji do prostorové práce

- zaměřuje se i na funkčnost díla, je-li pro danou práci podstatná

- vyjádří svoji myšlenku pomocí nových forem ve výtvarném umění a rozpozná význam

- ve fotografii správně užije komponování obrazu, všech dalších základních postupů

(vyvážení bílé, ostření, režim makro, motivační režimy) a objasní, proč tak činí

- zanimuje jak existující předměty, tak plastickou hmotu (hlínu, plastelínu), případně

papírové několikadílné loutky položené na podložce

II. stupeň

1. ročník

Žák: - využívá výrazové a kompoziční možnosti prostorové tvorby

115

- objasní význam symbolů a znaků v umění a dokáže s nimi pracovat

- odhadne nastavení fotoaparátu na manuální, automatický a poloautomatický režim

2. ročník

Žák: - v prostorové tvorbě užívá parafráze, analýzy, syntézy, abstrahování

- aplikuje symboly a znaky na základě svých zkušeností

- vyjádří své pocity, myšlenky, postoje či názory a dokáže je aplikovat do své autorské

výpovědi

- popíše výrazové možnosti v multimediální tvorbě a užívá je

3. ročník

Žák: - ovládá práci s kompozicí v prostoru, užije těchto znalostí ve svém výtvarném projevu

(instalace, socha, keramika a jiná prostorová tvorba)

- vytvoří výtvarné dílo v alespoň jedné z nových tendencí ve výtvarném umění

- analyzuje nové tendence a najde jejich klady a zápory

- vhodně kombinuje více intermediálních možností k vytvoření výsledného díla

- dokumentuje svoji práci

- využívá fotografii jako součást akční tvorby (performance, happening, land art)

4. ročník

Žák: - správně používá odbornou terminologii vztahující se k prostorové tvorbě

- vhodně kombinuje materiály na základě jejich vlastností a možností

- vyjádří výtvarný záměr, vlastní postoj či názor v krátké animaci, filmu či pomocí

performance, instalace, land artu

- ovládá technologii a výrazové prostředky vybrané techniky

- individuálně si vybírá podněty z dějin umění či okolního světa, vyhledává náměty a

inspiruje se jimi ve své tvorbě

- použije fotografii ve vlastním výtvarném projevu (nejenom jako podpůrný prostředek

záznamu akce, dokumentaci činnosti, ale hlavně jako samostatný výrazový prostředek)

5.2.4. Volná tvorba


Vede žáky ve vyšších ročnících k samostatnosti a rozvoji individuality výtvarného projevu. Volnou tvorbou se rozumí jak volné užití prostředků pro vyjádření zadaného tématu, tak zvolení tématu pro zadanou techniku i tvorbu ve všech ohledech vlastní, rozvíjející vlastní fantazii, názor, reflexi.

116

Žáci se učí volit vlastní způsoby, nástroje a materiály, které nejlépe vyhovují jejich vyjadřovacím potřebám. (Vycházíme z toho, že žáci ve vyšších ročnících jsou již plně seznámeni se všemi základními výtvarnými dovednostmi.)

Je zařazována od 6. ročníku proto, aby měl žák možnost se soustavněji připravovat na absolventské zkoušky, které jsou na konci 7. ročníku. Aby se do té doby naučil správně volit prostředky či myšlenku k úspěšnému zakončení práce a v neposlední řadě přejímal zodpovědnost za svá rozhodnutí.

I. stupeň

6. ročník

Žák: - žák svobodně naváže na námět samostatně zvolenou technikou

- charakterizuje abstraktní umění

- reaguje na ukázky z historie umění

- svou práci sám ohodnotí, srovná s ostatními na základě svých znalostí

7. ročník

Žák: - zvolí si sám pro své vyjádření námět i techniku práce

- formuluje abstraktní výtvarné vyjádření, které také tvořivě využívá

- orientuje se v historii umění, porovná různé slohy a styly a dokáže jich analyzovat

- formuluje svůj záměr a organizuje podmínky pro jeho realizaci

- o svém díle diskutuje s učitelem, argumentuje, pružně reaguje na otázky, ale zároveň

je schopen naslouchat názorům druhého

II. stupeň

1. ročník

Žák: - výtvarné problémy řeší samostatně, svobodně a smysluplně si zvolí cestu k vyjádření

- využije pocitů ve svém výtvarném projevu

- popíše umělecké dílo (kompozice, barevnost, kontrast, objem apod.)

2. ročník

Žák: - vyjádří své názory na tvorbu svoji i cizí, formuluje a obhájí své názory a zároveň

vyslechne názory druhých

- zvolí techniku, prostřednictvím které jeho námět nejlépe vyjádří

- vyhledá podklady k práci a jiné inspirační zdroje, které spolu s formulací své myšlenky,

dá do souvislostí

- orientuje se v hlavních uměleckých slozích a směrech

117

- popíše umělecké dílo

- prezentuje svůj postoj k umělecké tvorbě

3. ročník

Žák: - posoudí svůj vývoj a pokroky, zhodnotí přednosti a nedostatky své tvorby

- rozvrhne organizaci práce, v tvorbě postupuje systematicky od návrhu po finální

realizaci

- aktivně využívá nejrůznějších inspiračních zdrojů, které třídí a vybírá z nich

- orientuje se v umění v širších souvislostech, využívá jej k inspiraci

- zanalyzuje dílo na základně reálných podkladů, polemizuje nad myšlenkovými postupy

autora a konfrontuje je se svými pocity z jeho práce

4. ročník

Žák: - tvoří samostatně, vybírá si námět, který jej zaujme, techniku, ve které záměr nejlépe

vyjádří

- interpretuje své postoje, čerpá inspiraci ze soudobého umění i z historie

- svoji tvorbu prezentuje, volí vhodnou formu, adjustaci, výstavní koncepci

- reflektuje své kvality jak osobnostní, tak výtvarné

Absolventské zkoušky na závěr I. STUPNĚ:

Absolutorium je tvořeno teoretickou zkouškou a souborem výtvarných prací, které mají ukázat žákovi dosažené schopnosti a dovednosti.

Absolventská zkouška zahrnuje:

První částí je test, jehož cílem je ověření teoretických znalostí žáka – odborná terminologie, postupy práce a technik, vlastnosti materiálu, popis výrazových prostředků jednotlivých výtvarných médií.

Druhou částí je praktická zkouška, která ověří schopnosti žáka výtvarně zpracovat zadaný námět výběrem z různorodých výtvarných technik (např. koláž, kolorovaná kresba, malba temperou, akvarel, apod.)

Soubor volných prací na zadané, či vlastní téma:

Žák vytvoří soubor prací v rozsahu 3 – 10 ks (ve vztahu k náročnosti techniky a velikosti formátu prací). Výtvarné zpracování je zaměřené na kompozici, na zvládnutí výtvarných technik a výrazových prostředků jednotlivých výtvarných médií. Výsledky absolventské zkoušky jsou prezentovány formou výstavy.

118

Absolventské zkoušky na závěr II. STUPNĚ:

Absolutorium je tvořeno teoretickou zkouškou a souborem výtvarných prací, které mají ukázat žákovi dosažené schopnosti a dovednosti.

Absolventská zkouška zahrnuje:

První částí je test, jehož cílem je ověření teoretických znalostí adekvátních pro žáka II. stupně – odborná terminologie, postupy práce a technik, vlastnosti materiálu, popis výrazových prostředků jednotlivých výtvarných médií.

Druhou částí je praktická zkouška, která ověří schopnosti žáka výtvarně zpracovat zadaný námět rozsáhlejším výběrem z různorodých výtvarných technik (např. kresba rudkou, lavírovaná kresba, kolorovaná kresba, perokresba, technika suchého pastelu, koláž, malba temperou, akvarel apod.)

Soubor volných prací na zadané, či vlastní téma:

Žák vytvoří soubor prací v rozsahu 5 – 15 ks (ve vztahu k náročnosti techniky a velikosti formátu prací). Výtvarné zpracování je zaměřené na kompozici, na zvládnutí výtvarných technik a výrazových prostředků jednotlivých výtvarných médií. Výsledné práce jsou doplněny o doprovodný text, související s kontexty výtvarného umění a myšlenkami autora. Výsledky absolventské zkoušky jsou prezentovány formou výstavy.

119

6. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

Pro žáky mimořádně nadané zajistí ZUŠ Litovel podmínky pro adekvátní rozvoj jejich talentu.

Do této kategorie jsou zařazováni žáci, kteří mají výjimečné studijní výsledky, výrazně přesahující stanovené požadavky. Je jim stanoven individuální učební plán s možností rozšířené hodinové dotace.

Rozšířená hodinová dotace lze aplikovat jak v HO, tak i ve VO na základě výsledku komisionálního přezkoušení.

Těmto žákům je věnována speciální pozornost při postupových zkouškách a mají možnost absolvovat studium i formou recitálu.

7. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Do této kategorie jsou zařazováni ti žáci, kteří potřebují celkovou speciální vzdělávací metodiku. Vzdělávání těchto žáků vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování.

Žákům je stanoven individuální vzdělávací plán, který zohledňuje odborný posudek lékaře, pedagogicko-psychologické poradny, speciálního pedagogického centra nebo rodičů.

8. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků je prováděno v souladu s platnou legislativou. Jedná se o § 3 vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, v platném znění.

Cílem hodnocení je prověření kvality vědomostí, zručností a návyků žáka získaných v jednotlivých studijních předmětech podle požadavků školního vzdělávacího programu. Podklady pro klasifikaci žáka se získávají hlavně přímým pozorováním činnosti žáka a jeho připravenosti na vyučování takovou formou, která je specifická pro obsah a organizaci v jednotlivých předmětech. V procesu hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou náročnost, pedagogický takt vůči žákovi, respektuje práva dítěte a chová se humánně k žákovi. Hodnocení má informativní, korekční a motivační funkci.

Slovní hodnocení je jednou z forem průběžného hodnocení, jehož výsledky jsou obsaženy ve slovním komentáři s pozitivní motivací, kde učitel ocení klady a kvalitu zvládnutí daného předmětu, objektivně a dostatečně kriticky upozorní na nedostatky práce žáka. Má obsahovat také další postup rozvoje žáka se zřetelem na jeho individuální schopnosti a píli. Součástí slovního hodnocení je i sebehodnocení žáka. Rozsah a struktura slovního hodnocení je v kompetenci učitele. Slovní hodnocení není náhradou za klasifikaci známkou.

Postup při klasifikaci a hodnocení:

Předmětem klasifikace jsou výsledky, kterých žák dosáhl ve studijních předmětech v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu, školních výstupů. Klasifikují se vědomosti, zručnost a návyky, které žák získal, rozsah jejich osvojení, jejich uplatňování v konkrétních činnostech, píle a osobnostní růst žáka. Při klasifikaci žáka má učitel na zřeteli dosažené výsledky a jejich kvalitu, jeho úsilí, aktivitu samostatnost, tvořivost a zájem o studovaný předmět.

120

V naší škole je realizována průběžná a souhrnná klasifikace.

Průběžná klasifikace a hodnocení

se realizuje při hodnocení částečných výsledků a projevů žáka. Je systematická, přičemž frekvence klasifikace je daná specifičností obsahu a forem ověřování, posuzování vědomostí, schopností a zohledňuje individualitu žáka s přihlédnutím na psychickou a fyzickou dispozici. Průběžná klasifikace a hodnocení pomáhá učiteli při zkvalitňování výchovně-vzdělávacího procesu, žáka pozitivně motivuje a vede k dalšímu zlepšování dosahovaných výsledků.

Souhrnná klasifikace žáka

ze všech povinných i volitelných předmětů se uskutečňuje na konci prvního pololetí a druhého pololetí příslušného školního roku. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita získaných vědomostí, zručností a návyků, kterých žák dokázal vstřebat. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období. Pedagog zohledňuje, že žák nemusel v průběhu klasifikačního období z objektivních nebo subjektivních příčin v teoretických anebo praktických výkonech dosahovat stabilních výsledků. Posuzuje žákovy výkony komplexně a objektivně, v souladu se specifičností obsahu příslušného studijního zaměření a uměleckého oboru. Chování žáka není v naší škole předmětem klasifikace.

Vlastní hodnocení školy

Jsou sledovány zejména tyto oblasti:

- vnější a vnitřní podmínky ke vzdělávání

- průběh a výsledky vzdělávání

- personální strategie

- další vzdělávání pedagogických pracovníků

- spolupráce se Spolkem rodičů a přátel školy (kritická místa ve studiu apod.)

- účast na soutěžích a přehlídkách

- řízení školy

- vnitřní informační systém a jeho efektivita

- koncepční záměry (strategický cíl)

- hospodaření školy

121

9. Obsah

1. Identifikační údaje ............................................................................................................... 2

2. Charakteristika školy ........................................................................................................... 3

2.1. Historie a současnost školy .......................................................................................... 4

2.2. Charakteristika pedagogického sboru ......................................................................... 7

2.3. Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce ...................................... 7

2.4. Vybavení školy a její podmínky .................................................................................... 7

3. Zaměření školy a její vize ..................................................................................................... 7

4. Výchovné a vzdělávací strategie .......................................................................................... 9

5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů ................................................................................ 10

5.1. Hudební obor ............................................................................................................. 10

5.1.1. Hudební interpretace a tvorba – individuální výuka ...................................... 11

5.1.1.1. Vzdělávací zaměření Hra na klávesové nástroje .......................................... 11

5.1.1.1.1. Studijní zaměření Hra na klavír .................................................................. 11

5.1.1.1.2. Studijní zaměření Hra na keyboard ............................................................ 17

5.1.1.2. Vzdělávací zaměření Hra na smyčcové nástroje .......................................... 23

5.1.1.2.1. Studijní zaměření Hra na housle ................................................................ 23

5.1.1.2.2. Studijní zaměření Hra na violu ................................................................... 28

5.1.1.2.3. Studijní zaměření Hra na violoncello ......................................................... 33

5.1.1.2.4. Studijní zaměření Hra na kontrabas ........................................................... 38

5.1.1.3. Vzdělávací zaměření Hra na dechové nástroje ............................................ 43

5.1.1.3.1. Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu ................................................. 43

5.1.1.3.2. Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu .................................................... 47

5.1.1.3.3. Studijní zaměření Hra na klarinet .............................................................. 50

5.1.1.3.4. Studijní zaměření Hra na saxofon .............................................................. 54

5.1.1.3.5. Studijní zaměření Hra na trubku ................................................................ 59

5.1.1.3.6. Studijní zaměření Hra na pozoun/trombon ............................................... 62

5.1.1.4. Vzdělávací zaměření Hra na strunné nástroje ............................................. 66

5.1.1.4.1. Studijní zaměření Hra na kytaru ................................................................ 66

5.1.1.4.2. Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru ............................................. 73

5.1.1.4.3. Studijní zaměření Hra na basovou kytaru .................................................. 78

5.1.1.5. Vzdělávací zaměření Hra na bicí nástroje .................................................... 83

5.1.1.6. Vzdělávací zaměření Sólový zpěv ................................................................ 88

5.1.1.7. Vzdělávací zaměření Hra na akordeon ........................................................ 93

122

5.1.2. Hudební interpretace a tvorba – kolektivní výuka ......................................... 97

5.1.2.1. Klavírní praxe ............................................................................................... 97

5.1.2.2. Komorní hra ................................................................................................ 98

5.1.2.3. Hudební soubor .......................................................................................... 99

5.1.2.4. Miniband ................................................................................................... 100

5.1.2.5. Soubor bicích nástrojů .............................................................................. 101

5.1.2.6. Komorní zpěv ............................................................................................ 102

5.1.3. Recepce a reflexe hudby ............................................................................... 103

5.1.3.1. Hudební nauka .......................................................................................... 103

5.2. Výtvarný obor .......................................................................................................... 108

5.2.1. Výtvarné vyjadřování ........................................................................................... 109

5.2.2. Plošná tvorba ....................................................................................................... 110

5.2.3. Prostorová, akční a multimediální tvorba ............................................................ 113

5.2.4. Volná tvorba ......................................................................................................... 115

6. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných ........................................................................... 119

7. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ................................................ 119

8. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy ..................................................................... 119

9. Obsah .............................................................................................................................. 121

Documents

Školní vzdělávací program · Klavírní praxe Komorní hra Hudební soubor Miniband Soubor bicích nástrojů Komorní zpěv . 2.1. ... škola se veřejně zapojovala do spolupráce