1

Euroinstitut, praktick kola a odborn uilit

Kompendium speciln pedagogika

pro pedagogick pracovnky a pracovnky socilnch slueb

Mgr. Milue Mackov

Panensk Tnec 2015

2

...dti maj dostat takov bohatstv, o kter by nepily, ani kdyby se pi

ztroskotn zachrnily nah.

(Jos Joaqun Fernndez de Lizardi)

3

Obsah 1. Zkladn definice a pojmy ........................................................................................ 6

Pedmt pedagogiky ..................................................................................................... 6

Vznik a historie ............................................................................................................. 7

Disciplny pedagogiky .................................................................................................. 7

Jan Amos Komensk ........................................................................................................ 9

Dla pedagogick ...................................................................................................... 13

2. Vchova ....................................................................................................................14

Cle, jejich lenn........................................................................................................14

Funkce vchovy ...........................................................................................................14

Typy vchovy ............................................................................................................... 15

Formy vzdlvn u ns: .............................................................................................16

Zsady a cle vzdlvn .............................................................................................. 17

3. Charakteristika vvojovho obdob ....................................................................... 18

Novorozenec ............................................................................................................... 18

Kojenec ........................................................................................................................19

Batole .......................................................................................................................... 20

Pedkoln vk ............................................................................................................. 21

Mlad koln vk ........................................................................................................ 22

4. Ddinost ................................................................................................................ 23

Vliv faktor ddinosti ............................................................................................... 23

Rizikov faktory pi poet ......................................................................................... 23

Zvan onemocnn postien dtte .................................................................... 24

5. Edukace jedinc s vce vadami ............................................................................... 26

Somatopedie ............................................................................................................... 26

Jednotliv lenn ................................................................................................... 26

Dtsk mozkov obrna (DMO) .............................................................................. 30

Formy ...................................................................................................................... 30

Edukace DMO .......................................................................................................... 31

Psychopedie ................................................................................................................ 32

Charakteristika ....................................................................................................... 32

lenn dle WHO a jejich charakteristika ............................................................. 33

Autismus ................................................................................................................. 34

Downv syndrom ................................................................................................... 35

4

Etopedie ...................................................................................................................... 36

Charakteristika ....................................................................................................... 36

ADHD ...................................................................................................................... 36

LMD ........................................................................................................................ 38

ADD ......................................................................................................................... 38

Oftalmopedie .............................................................................................................. 39

Edukace jedinc, vznik a vvoj .............................................................................. 40

Surdopedie .................................................................................................................. 43

Edukace jedinc, vznik a vvoj .............................................................................. 44

Kombinovan vady ..................................................................................................... 45

Charakteristika ....................................................................................................... 45

Vzdlvn k s kombinovanm postienm ...................................................... 46

Specifika v edukaci se zetelem na jednotliv vkov obdob ............................... 46

6. Terapie ve speciln pedagogick pi ................................................................... 51

Charakteristika jednotlivch terapi ........................................................................... 51

7. Komunikace ............................................................................................................ 52

Symptomatick poruchy ei u dt rznho druhu postien.................................. 52

Alternativn a augmentativn komunikace ................................................................ 55

8. Vvojov kla u dt pedkolnho vku............................................................... 57

Kresba ......................................................................................................................... 57

Hodnocen dtte dle kresby ...................................................................................... 58

9. Prostorov orientace, samostatn pohyb .............................................................. 58

Rozvoj hrub motoriky ............................................................................................... 59

Rozvoj jemn motoriky .............................................................................................. 59

Lateralita ..................................................................................................................... 60

Grafomotorika ............................................................................................................ 60

Zrakov pam, sluchov percepce ............................................................................ 62

Praktick ukzky a vhodn pomcky: ....................................................................... 63

5

.... 64

10. Rozvjen osobnosti .............................................................................................. 65

Sociln a spoleensk sloky ..................................................................................... 65

11. Hra ........................................................................................................................ 67

Hry a jejich charakteristika ........................................................................................ 67

Hry v prod .............................................................................................................. 68

Hry doma ..................................................................................................................... 71

Hry pro rozvoj emoc a komunikace ........................................................................... 71

loha hraek: ............................................................................................................. 72

Pbhy, pohdky ........................................................................................................ 72

Pouit zdroje a literatura .............................................................................................. 73

6

1. Zkladn definice a pojmy

Pedagogika je spoleensk vda, kter zkoum podstatu, strukturu a zkonitosti

vchovy a vzdlvn jako zmrn, clevdom.

Pedmt pedagogiky

Pedagogika jako vchova je zamen psoben na rozvoj jedince a jeho kvalit v oblasti fyzick, psychick i sociln. Vchova jako takov je ovlivnna mnoho initeli: ddinost, prosted. Zmrn psoben na rozvoj jedince, kter zan v rodin, oznaujeme jako vchova v protikladu k vlivm prosted, kter psob bezdn a kter si asto ani neuvdomujeme. Ji u Platna komplexn vchova trv do 35 let. Komensk ve svm poslednm dle Vevchova analyzuje celoivotn vchovu jedince od narozen do smrti. Vlivm souasnho svta se vynucuje vchova jako celoivotn proces. Pedagogika je vdou o permanentn vchov. Pedagogika zaujm vchovu nejen normln jedinc, ale i jedinc postiench. Klasick kolsk pedagogika vidla tdu jako zkladn skupinu. I dnes je hlavnm obsahem vchova relativn malch skupin. Nelze vak nevidt, e rozdlen malch a stednch skupin jsou zvisl na utven velkch skupin, stt, nrod. Pozornost je upnna na celospoleensk vchovn problmy. pedagogiky a e vchovu na vech rovnch ekonomick, sociln, politick atd. pedagogika m za kol popsat pedagogick jevy a klasifikovat podle rznch kritri. Struktura pedagogiky Zkladnm pedagogickm oborem jsou

1. djiny vchovy z hlediska pstupu i vbru problmu rozliujeme: veobecn djiny nrodn djiny vchovy djiny kolstv

samostatn obor, kter se zamuje na srovnvac analzu v rznch zemch a sttech

se nazv srovnvac pedagogika.

2. Obecn pedagogika usiluje o systematizaci zkladnch pedagogickch jev a vyvozen obecn platnch norem

metodologick st e problmy pedagogiky a metody veobecn teorie vchovy zkoum zkladn pedag. kategorie,

analyzuje vchovn cle, strukturu, funkci vchovy, metody atd.

7

Vznik a historie

Slovo pedagogika pochz z antickho ecka. Zde byl slovem paidaggos (ecky:

paids: dt, gein: vst, doprovzet) oznaovn otrok, kter peoval a doprovzel

syna (dvky nebyly veejn vzdlvny) svho pna na cvien a do koly. Podle

dochovanch eckch a mskch spis, se v antick latin slovo paedagogus, ji

objevuje ve vznamu uitele a vychovatele. Ten a byl otrokem, disponoval zvltn

kvalifikaci pro vykonvn profese pedagoga. Z latiny bylo slovo paedagogus pevzato

do vtiny indoevropskch i jinch jazyk. V eskm jazyce pedagogika oznauje

vdu o vchov a vzdlvn lovka.

Pedagogika m sv koeny ve filosofii, ze kter se oddlila a v 19. stolet.

Pedagogice se vnovali napklad Sofist, z filosof pak Skrats, Platn, Aristotels a

dal. Mezi nejvznamnj teoretiky pedagogiky pat Jan Amos Komensk, John

Locke, Jean Jacques Rousseau, Johann Heinrich Pestalozzi, Lev Nikolajevi Tolstoj,

Herbert Spencer a dal.

Disciplny pedagogiky

Strukturovn pedagogiky se li autor od autora. Prcha uvd nsledujc disciplny (obory) pedagogiky:

Djiny pedagogiky a djiny kolstv Obecn pedagogika zkladn pedagogick disciplna, kter usiluje o

systematizaci a interpretaci zkladnch pedagogickch jev a zkonitost, e t metodologick otzky a zkladn terminologii pedagogiky.

Srovnvac pedagogika (komparativn pedagogika) popisuje a porovnv pedagogick teorie, vchovn-vzdlvac systmy a kolsk soustavy v rznch zemch i regionech a to v kontextu historickm, socilnm, ekonomickm, politickm, kulturnm, apod.

Filozofie vchovy zabv se smyslem a elovost edukace (vchovy a vzdlvn), hodnotami v edukaci, otzkou zen a kontroly edukace, etickmi otzkami vchovy, monostmi a mezemi lidskho poznn a jeho pedvn z generace na generaci, lovkem a jeho vychovatelnost atd.

Teorie vchovy Sociologie vchovy zabv se socilnmi aspekty edukace, mstem a

funkc edukace ve spolenosti, v dan kultue, vztahy mezi edukac a sociln strukturou a sociln mobilitou, podmnkami a socilnmi dsledky innosti vchovnch a vzdlvacch instituc. Mezi hlavn tmata sociologie vchovy pat nap. rovnost vzdlvacch pleitost, jazykov a sociln podmnnost vzdlavatelnosti, postoje ke vzdlvn, vztahy rodina-kola-komunita aj.

Pedagogick antropologie sna se objasovat edukaci a jej vvoj v celistvm pohledu na lovka na zklad biologickch a socilnch poznatk o lidskm rodu, nap. ve vztahu k rznm omezenm i monostem lovka danm rozdly v mylen a komunikaci, zpsobech chovn, ve zvycch, v tradicch, ritulech, nboenskm pesvden, sdlenm prvu, hodnotch atd. mezi jednotlivmi socilnmi, etnickmi, rasovmi a jinmi skupinami populace (zkoum nap. i generov rozdly).

Ekonomie vzdlvn - zkoum vzjemnou souvislost mezi ekonomickmi a edukanmi procesy (nap. rozvoj vzdlanostn struktury populace a tvorba

8

HDP). Typick otzky oboru se tkaj kvality vstup edukanho systmu ve vztahu k vloenm nkladm, financovn kolstv, vztah mezi vzdlnm, kvalifikac lid a jejich uplatnn na trhu prce, otzek marketingu kol apod.

Pedagogick psychologie - zabv se vyuitm psychologickch poznatk v pedagogice. Psychologicky analyzuje pedpoklady, prbh a vsledky edukace, zkoum nap. psychick vvoj dtte v souvislosti s jeho schopnost osvojovat si rzn poznatky a dovednosti, kognitivn procesy, kter edukant vyuv pi uen, sociln vztahy, komunikaci i celkov klima ve kole a dalch edukanch prostedch, strategii a styl vuky v zvislosti na vku k, vyuovacm pedmtu, jejich motivaci, schopnostech, vzjemn kooperaci apod., zmny osobnosti navozen vchovn-vzdlvacm procesem atd.

Speciln pedagogika - zabv se edukac osob s ohledem na jejich speciln vchovn a vzdlvac poteby v oblasti fyzick, psychick nebo sociln. Zkoum jejich pracovn a spoleensk monosti, usiluje o jejich integraci do spolenosti a sleduje komplexn rozvoj jejich osobnosti. Speciln pedagogika se dl do nsledujcch podobor:

o Somatopedie - edukace osob tlesn postiench i znevhodnnch (nap. dlouhodob nemocnch). Spad sem i edukace osob s mrn odlinm duevnm vvojem od normy, tzn. nap. osob s lehkou mozkovou dysfunkc nebo osob s specifickmi poruchami uen.

o Psychopedie - edukace osob mentln retardovanch o Etopedie - edukace a reedukace (pevchova) sociln

nepizpsoben, obtn vychovateln nebo jinak sociln naruen mldee (nap. mravn naruen mldee)

o Oftalmopedie (t tyflopedie) - edukace osob se zrakovm postienm (sten slabozrakost, slepota aj.)

o Surdopedie - edukace osob s rznmi vadami sluchu (sten nebo pln hluchota aj.)

o Logopedie - zabv se korekc nebo odstraovnm poruch ei (koktavost, vady ve vslovnosti aj.)

Sociln pedagogika Pedagogika volnho asu Andragogika Obecn didaktika Oborov a pedmtov didaktiky Technologie vzdlvn Pedagogick evaluace Pedagogick diagnostika Pedeutologie Teorie zen kolstv Vzdlvac politika Pedagogick prognostika

Poznmky:

9

Jan Amos Komensk

Je povaovn za zakladatele pedagogiky jako vdy

Narodil se 28. bezna 1592. Msto jeho narozen nen znmo, jako pravdpodobn msta se uvdj Uhersk Brod[1] (jak je uvedeno v Naardenu na nhrobn desce) nebo Nivnice Komensk, se v nkterch dokumentech, pipojoval k podpisu Nivnick, Nivanus, Nivnicensis). Jan il s rodii v Uherskm Brod (pochzel z mansk rodiny). Jeho otec Martin Sege (orig. Szeges) ( 16024), byl vznamnm lenem Jednoty bratrsk, jeho matkou byla Anna Chmelov. Po smrti rodi a dvou ze ty (Kateina, Markta, Ludmila a Zuzana) sester (1604) se o nj starala jeho teta v Strnici, kde zaal studovat.

Roku 1608 zaal studovat na latinsk kole (gymnziu) v Perov, odkud v roce 1611 odeel na vysokou kolu do Herbornu. Ji pi studiu zaal pomhat profesoru teologie a nejmladmu lenu profesorskho sboru Johannu Heinrichu (Janu Jindichu) Alstedovi s pracemi na obecn encyklopedii. Alsted se pro Komenskho stal vzorem. Sm pak zaal pst dv velk dla: Poklad jazyka eskho, co ml bt velk slovnk, a dle encyklopedii Divadlo vekerenstva vc. Tato dla nedokonil. Roku 1613 Jan navtvil Amsterdam, v t dob vysoce rozvinut msto Evropy. Odtud se vypravil na univerzitu do Heidelbergu v Nmecku, kde ovem strvil pouze jeden semestr. Pot se roku 1614 vrtil pes Prahu do Perova, jako rektor latinsk koly. V roce 1616 byl vysvcen na kazatele a nsledn odeel do Fulneku, kde psobil jako rektor tamj koly a jako kazatel Jednoty bratrsk. Ve Fulneku poznal i svou prvn enu Magdalnu Vizovskou.

Po porce stavovskho povstn (1621) byl nucen opustit Fulnek a skrvat se na rznch mstech v echch a na Morav, protoe odmtal konvertovat ke katolictv. Po roce ukrvn (roku 1622) mu na mor zemela ena a jeho dv dti, kter zstaly ve Fulneku. Pod vlivem udlost psal filosofick spisy Truchliv, Hlubina bezpenosti a pozdji Labyrint svta a rj srdce. V roce 1624 zaal Jan psobit v Brandse nad Orlic, kde se seznmil se svou druhou enou Mari Dorotou Cyrillovou, kter opt pochzela z Tebe (z rodu Jana Cyrila Tebskho-palka), se kterou ml dcery Dorotu Kristinu, Albtu a Zuzanu a syna Daniela. Dcera Albta si vzala Petra Figula Jablonskho, z tohoto svazku ml Komensk 5 vnuk.

Na podzim roku 1627 se bhem svho tajnho pobytu ve vchodnch echch seznmil s Kristinou Poniatowskou, schovankou Angeliny Zrubov z Hustian,

10

majitelky panstv Horn Brann. Sedmnctilet Kristina trpla duevn chorobou, pr po zhldnut komety nad zmkem 12. listopadu 1627 upadala do vytren a prorokovala budoucnost. Komensk dorazil do Horn Brann, aby proroctv zapsal.

V roce 1628 odeel (spolu s Poniatowskou) do exilu do polskho Lena, kter se stalo centrem bratrsk vry. Zpotku doufal, e se brzy vrt zpt do vlasti, proto psal esky. Zaal pst uebnice a pipravoval pln na zlepen organizace kolstv, nap. v dle Navren krtk o obnov kol v Krlovstv eskm. V Len byl zvolen biskupem a psaem, brzy se stal i zstupcem rektora gymnzia, co vedlo k jeho zjmu o pedagogiku. V tomto obdob vznikla velk st jeho dl, pedevm pak z oblasti pedagogiky jako nap. esk didaktika. Ta mla bt pvodn soust velkho dla, kter chtl nazvat Rj esk. Obsahem mla bt teoretick, didaktick a praktick st, kter by slouila rodim a uitelm. Napsal Velkou didaktiku, kterou pozdji pepracoval do latinsk podoby Didactica magna a zaal pracovat na Vevd (Pansofii). Komenskmu postupn jeho dla jako Brna jazyk oteven a Informatorium koly matesk zajistila vhlas po cel nekatolick Evrop. Byl zvn na univerzity nkolika zem, nabdky vak odmtal.

Roku 1642 odeel pes Amsterdam do vdska, kam byl pozvn, aby vedl reformu tamnho kolstv a napsal pro ni uebnice. Vznikl zde spis Nejnovj metoda jazyk. Roku 1648 se spolen s tce nemocnou manelkou vrtil zpt do Lena, kde psobil jako biskup. V Len jeho druh ena 26. srpna zemela a ji o rok pozdji se v Toruni oenil potet, tentokrt s o vce ne ticet let mlad Janou Gajusovou pochzejc z Tna nad Vltavou. Kdy byl v roce 1648 uzaven vestflsk mr a tm skonila ticetilet vlka, skonily t nadje eskch exulant na nvrat do vlasti. Komensk se louil s vlast a crkv spisem Kaft umrajc matky jednoty bratrsk.

Konec svho ivota (14 let) strvil v holandskm Amsterdamu v byt na jedn z nejlepch ulic, kde se konen mohl v klidu a pohodl vnovat pracem venpravnm. Proto tak odmtl profesuru na Amsterdamsk akademii. Spolenkem mu zde byl napklad Rembrandt van Rijn a se zhorujcm se zdravm tak m dl astji lka Nicolaes (Mikul) Tulp (meme ho najt na Rembrandtov Anatomii dr. Tulpa). Jan se v tto dob aktivn astnil mrovch jednn anglicko-nizozemsk vlky. V Amsterdamu byla vydna polovina z celho Komenskho dla, napklad soubor 43 spis pod nzvem Opera didactica omnia (Veker spisy didaktick), kter se setkaly s velkm ohlasem, dle jednotliv sti Venpravy: Veobecn probuzen, Veobecn osvcen, Pansofie, Vevchova a Vemluva a men dla jako Jedno potebn, kter bv povaovno za zv lidstvu. Navzdory usilovn prci a pomoci syna Daniela, zstala mnoh dla vce i mn nedokonena.

Zemel po dlouhodobch zdravotnch problmech, ve spolenosti sv eny Jany, syna Daniela, ptele a lkae Mikule Tulpa, 15. listopadu 1670. Byl pohben v kostelku v Naardenu.

Jan Amos Komensk vysoce oceoval vznam vchovy. Podle nj by dn dt nemlo bt vyloueno z vchovy, protoe i to nejmn nadan dt lze alespo ponkud vychovat.

Vchova dtte m podle nj ti hlavn cle:

11

poznat sebe a svt vzdln ve vdch, umnch a emeslech ovldnout sebe vchova mravn povznst se k Bohu vchova nboensk

Klade draz na vznam kzn. Odmt tlesn tresty za neznalost, ale za poruen kzn je v uritch ppadech pipout.

Ve svch spisech navrhoval Komensk tuto kolskou organizaci:

od narozen do 6 let m bt dt vychovvno doma. Obsah vuky stanovil v pruce pro rodie Informatorium koly matesk

od 6 do 12 let navtvuj dti kolu obecnou, kter by mla bt v kadm mst i vesnici. kola je pro chlapce i dvky. Vyuuje se ten, psan, potn, nboenstv, relie (uen o prod a spolenosti), zpv, run prce. Vyuovn probh dv hodiny dopoledne a dv hodiny odpoledne.

od 12 do 18 m mlde navtvovat kolu latinskou, kter by mla bt v kadm mst. Zkladem vzdln je sedmero svobodnch uen (gramatika, rtorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a mzika), prodn vdy, zempis, djepis, matematika a jazyky jako latina a etina. Komensk ovem doporuuje i jin jazyk, aby se kad dorozuml se svmi sousedy (nmina).

od 18 do 24 let slou ke vzdlvn akademie, kter by mla bt v kad zemi. Jde o vysokou kolu, kde by se studovalo bohoslov, prva nebo medicna. Dleit je i vzdln nboensk a filosofick. Vysokou kolu nazv akademie, protoe univerzity byly katolick, chtl je tedy odliit od protestantskch.

Po ukonen vzdlvn by ml lovk cestovat. Zdrazoval ale, e vzdlvn nikdy nekon, e je neustl.

Poprv definoval pojem koln rok, koln przdniny a koln tden. Ve tdch by mli bt ci stejnho vku a stejn rovn znalost. Pokud je ve td vt poet k, doporuuje pro uitele pomocnka (ve tdch bvalo 80 a 100 k). Kad tda by mla mt svou mstnost pro vuku, kad rok by mla mt uebnice, uitel by mli mt poznmky, jak s uebnic pracovat.

Pi vuce sam aplikoval Komensk tyto zsady:

zsada nzornosti pm kova zkuenost zsada systematinosti a soustavnosti uivo by na sebe mlo navazovat,

nejen v jednotlivch pedmtech, ale i mezi nimi. Je teba zajistit soustavn vzdlvac reim

zsada aktivnosti ci by mli sv poznatky zskvat vlastn zkuenost, vyuvat je v praxi

zsada trvalosti je teba soustavn uivo opakovat zsada pimenosti uitel by ml vychzet z vkovch a individulnch

schopnost dt

Dti dlil podle nadn:

1. bystr, dlaj radost

12

2. bystr, ln 3. bystr, vzpurn 4. s nedostatkem bystr mysli 5. s nedostatkem bystr mysli, ln 6. s nedostatkem bystr mysli, vzpurn

Rodie a uitel maj bt vhodnm pkladem pro dt a vst jej ke sprvn ivotosprv. Doporuuje vhodnou stravu, stdn prce s odpoinkem, dostatek spnku (8 hodin) a pi o hygienu tla.

Jan Amos Komensk vytvoil celou adu spis z mnoha obor, psal pedevm esky, latinsky a nmecky. Nejpodstatnj st jeho dla jsou spisy teologick a filosofick, hluboce ovlivnn vroukou Jednoty bratrsk. Tyto spisy jsou v mnohm autobiografick nebo jsou inspirovny udlostmi z Komenskho ivota. Hlavnm dlem filosofickm je De rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecn porada o nprav vc lidskch). Pestoe nevytvoil dn ist beletristick spis, jeho dla maj pro svj vytben jazyk mimodnou literrn hodnotu a pat k vrcholnm dlm esk literatury (zejmna filozofick alegorie Labyrint svta a rj srdce).

Dal vznamnou st jeho dla jsou spisy pedagogick, ve kterch v mnohm pedbhl svou dobu. Nejspnj z nich je nzorn uebnice latiny a zrove jaksi encyklopedie, nazvan Dve jazyk odeven, kter u za jeho ivota vyla v mnoha vydnch a jazycch a byla pouvna i katolky. Jeho hlavnm dlem je ale Didactica magna (Velk didaktika), v n shrnul sv pedagogick nzory formou trakttu. Jm navrhovan uebn metody ale pes spch nkterch dl nebyly za jeho ivota uplatnny.

O poezii esk Snaha obrodit poezii znovuzavedenm asomrnho vere, kter sm uval v pekladech alm.

Listov do nebe Fiktivn dopisy chudch ke Kristu, stuj si na bohat. Kristus je utuje a kr bohat, vechny nabd, aby zstali poslun boch zkon. Toto dlo je vrazn ovlivnno mylenkami Jednoty bratrsk.

Truchliv Zamylen nad rozporem rozumu a vry. Napsal je po smrti sv prvn eny a dt.

Moudrost starch ech Sbrka starch poekadel a pslov (asi 2000). Poklad jazyka eskho Podrobn slovnk vech eskch slov. Mla bt

vysvtlena i gramatika. Chtl zachytit i nespisovn, nen a pejat slova. Materil sbral cel ivot. Slovnk se nedochoval, jeliko shoel v Len.

Via lucis (Cesta svtla) Zabv se zde pansofi (vevdou). Byl toho nzoru, e kdy u lidu zmiz nevdomost, vlky ustanou. Aby dolo k nprav lidstva, vldnout by ml sbor mudrc. Pro lep dorozumn mezi nrody je teba zavst novou e, kter by vichni rozumli. Latina je podle nj pli tk.

Pemylovn o dokonalosti kesansk Hlubina bezpenosti m vce se lovk vzdaluje od Boha, tm vt je jeho

beznadj. Kancionl Sbornk duchovnch psn, esk almy. Kaft umrajc matky Jednoty bratrsk Vyjaduje vru, e se odkazu

Jednoty ujme esk a moravsk lid. Postava matky je symbolem Jednoty bratrsk, kter je odsouzena k zniku, ale matka ve sv zvti odkazuje hlavn mylenky ptm generacm. (kaft = zv).

13

Labyrint svta a rj srdce alegorick pbh. Vyprav se ocit v okrouhlm mst uprosted nicoty. Prvodci Vezvd, Vudybud a Mmen mu l krsy svta, poutnk vak vid jen klam, marnost, fale, bdu a smrt. Chce odtud utci, ale nem kam. Vchodisko ze zmatk tohoto svta nachz v oteven svho srdce, aby do nj mohl vstoupit Je Kristus.

Pokraovn v bratrskm napomnn Vlastn ivotopis. De rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecn porada o

nprav vc lidskch)

Dla pedagogick

Didactica tj. umn umlho vyuovn.

Pvodn byla psna esky, vyla latinsky. Stanovuje tu obecn platn

vyuovac zsady:

1. Uit se mus od mld. 2. Povinn koln dochzka (chyt, hloup, chud, bohat, ). 3. Nzorn vyuovn. 4. Nutnost uritho stupn vzdln, horlivost. 5. Pimenost ltky k vku. 6. Ve pevdt do praxe. 7. Vyuovat od jednoduho ke sloitjmu. 8. Nutnost stlho opakovn. 9. k m bt souasn uitelem. 10. Vyuovn m bt zbavn.

Tyto zsady byly skuten prlomov a revolun. Bojuje zde proti

mechanickmu uen, tvrd, e vzdln m bt zdarma.

Informatorium koly matesk rady matkm k vchov dt ped kolou. Dve jazyk odeven latinsky, pojednn o dleitosti jazyk a jak se jim

uit. Grammatica latina latinsky, uebnice latiny Nejnovj metoda jazyk teorie jazykovho vyuovn. Orbis Pictus (Svt v obrazech) pvodn uebnice latiny, pozdji i jinch

jazyk. kola na jeviti pedagogick kolsk drama. Schola Pansophica (1650) navrhuje mimo jin, aby ci latinsk koly

alespo jednu hodinu tdn etli souasn noviny; zavedl tedy jako prvn mdia do vuky.

Theatrum universitatis rerum (Divadlo svta) spis o dleitosti vzdln (latinsky).

Navren krtk o obnoven kol v Krlovstv eskm nvrh kolsk reformy

Analytick didaktika - analyticky, krok za krokem, vysvtleny zklady pedagogick didaktiky. Komensk peliv dodruje, aby jeden bod navazoval na druh, aby sv pouky dokazoval jednu z druh. U ns vylo jedno vydn po vlce v roce 1947 a nyn posledn v roce 2004.

14

2. Vchova

Cle, jejich lenn

Vchova (nebo t edukace) je clevdom, plnovit a vestrann innost

smujc k pprav lovka pro jeho spoleensk koly a osobn ivot. Vchova je

celoivotn psoben na procesy lidskho uen a socializaci s clem pemny lovka

po vech strnkch, tedy tlesn i duevn. Vchova je zprostedkovn znalost,

dovednost a postoj (kompetenc), kter jsou ptomny v dan spolenosti a kter se

pokldaly a pokldaj za dleit, pedat dalm generacm. Rzn koncepce vchovy

byly v ase ovlivnny sociokulturnmi podmnkami a odlinmi koncepcemi chpn

lovka.

Vchova je celoivotn proces determinovan mnoha faktory ddin pedpoklady,

prosted (materiln, sociln).

Vchova je zamena na rozvoj jedince.

vchova m 2 roviny psoben: 1) intencionln pm, zmrn uitel, rodi

2) funkcionln nepm m vt vliv (sociln

skupiny)

Funkce vchovy

rozvjet vechny ve vem vestrann poadavek Komenskho rozvoj zkladnch kvalit osobnosti pprava k socilnm rolm tradin role se pehodnocuj, mn se jejich

hierarchie (partnersk, rodiovsk, profesn atd.) Nejde o mnostv, kde o kvalitu vchovnch podnt a orientaci. Je to zleitost dlouhodob, celoivotn.

Vchova me bt inn tehdy, jestlie jedince rozvj pro ty zkladn sociln role, kter m ve spolenosti zastvat. Narst nutnost, aby kad len spolenosti plnil sv sociln role co nejkvalitnji s vysokou profesionalitou i obanskou angaovanost. Dti formou hry napodobuj ivotn situace dosplch. Jedinec je soustavn vychovvn a pipravovn:

jedinec jako oban jedinec jako pracovnk jedinec jako ochrnce a tvrce ivotnho prosted jedinec jako partner a rodi jedinec jako astnk kulturnho ivota

15

jedinec jako uivatel hodnot jedinec jako uivatel volnho asu jedinec jako astnk dopravy

Dal formou vchovy je harmonick rozvoj jedince po strnce tlesn a duevn. Jde

o rozvoj intelektu, citu a vle. Tyto 3 momenty akceptoval ji Platn. Komensk ml

poadavek rozvjet hlavu, srdce, ruce tj. intelekt, emoce a vli.

tet funkc je rozvoj jedince v zkladnch oblastech kultury. Tj. v oblasti filozofie,

nboenstv, vdy, techniky, umn, morlky, prva, politiky, fyzick i duevn prce,

v oblasti tlesn kultury a sportu.

Ji Aristoteles rozlioval vchovu rozumovou, mravn a tlesnou.

Vchova z hlediska kulturnch oblast: a) svtonzorov nboensk, filozofick b) rozumov jazykov, vdeck, ekologick c) pracovn technick, ekonomick, pracovn d) mravn mravn, prvn, politick e) estetick umleck, kulturn f) tlesn zdravotn, pohybov

Typy vchovy

Demokratick, harmonick vchova

Vyznauje se prvky demokracie a pochopen. Ve vztahu mezi vychovatelem a

vychovvanm existuj jasn dan pravidla, kter jsou pimen

kontrolovna. Dti se u komunikaci na sprvn intelektuln a sociln

rovni, pimen jejich vku a schopnostem. Je oekvan diskuze mezi

vemi subjekty vchovy o vtin rozhodnut.

Autoritsk vchova

Vyznauje se psnm dodrovnm pkaz rodi. Rodie jsou nron,

kontroluj a prosazuj svoj moc bez ohledu na nzor dtte. V tomto typu

vchovy je siln akcentovan komunikace smrem vychovatel - vychovvan.

Liberln vchova

Vyznauje se benevolentnost vychovatel, kte kladou mal poadavky na

dt. Vyznauje se nzkm stavem kontroly a sociln zodpovdnost.

Zanedbvajc vchova

Nedbalost rodi o dti. Rodie se staraj o svoje aktivity a ne o to, jak se jejich

dt u, s km se stk, co dl ve svm volnm ase apod.

Nadmrn ochrann vchova

16

Tak zvan "opi lska". Pedstavuje nadmrnou starostlivost rodie o dt.

Dlaj vechno "jen pro jeho dobro". Pn dtte je jim asto rozkazem.

Disharmonick vchova

Vyznauje se rozporuplnost. Ppad kdy rodiovsk reakce jsou maen

momentlnmi popudy a nladami. Neexistuj jednotn a jasn vchovn

pravidla.

Formy vzdlvn u ns:

Ji od dob Marie Terezie byla u ns zavedena povinn koln dochzka. Dnen systm vzdlvn m na starosti ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy (MMT), kter vypracuje nrodn vzdlvac program a pot jej ped ke schvlen do parlamentu. Je vchodiskem pro zpracovn rmcovch vzdlvacch program (nadzenost). Upravuje ho kolsk zkon, ve kterm jsou uvedeny rozpracovan cle vzdlvn, vymezuje oblasti vzdlvn, vymezuje obsah vzdlvn a je zpracovvn pro vechny koly na zem R. V R jsou dle zkona a legislativy MMT rozdleny formy vzdlvn na nkolik rovn:

1) pedkolsk zazen: matesk koly - jsou ureny pro dti od 3 do 6 let, pe v M

navazuje na pi v rodin. Posledn rok je ze zkona povinny a tud bezplatn.

speciln matesk koly - pro dti smyslov, tlesn nebo mentln postien.

2) zkladn vzdlvn

zkladn koly - maj 2 stupn (1.-5. tda, 6.-9. tda). Povinn koln dochzka zan nabytm 6 let, ped zahjenm kolnho roku, ale pokud je dt patn rozvinuto psychicky nebo fyzicky, me bt odloena (rozhoduje editel koly). Trv 9 let a zizuje je obec.

Zkladn umleck koly (vzdln v uritm oboru hudby, dramatick oboru apod.)

Zkladn speciln koly (pro ky se speciln vzdlvacmi potebami).

3) stedn vzdlvn praktick koly 2-3 let pro ky se speciln vzdlvacmi

potebami uilit 2 3 let stedn koly 4 let zakonen maturitn zkoukou gymnzia,

17

konzervato

4) vy odborn koly Poskytuj vy vzdln. Navazuje na studium na stednch kolch, pipravuj na vkon odbornch innost. Jsou zakoneny absolutoriem (teoretick zkouka + vypracovn a obhajoba absolventsk prce). Po ukonen se zskv titul Dis (diplomovan specialista), studuje se 2-3 roky a dokladem je diplom.

5) Vysok kola bakalsk studijn program magistersk studijn program doktorsk studijn program studuje se 3 6 let a dokladem je diplom, kter absolvent zsk po spnm zvldnut sttn zvren zkouky.

Zizovatel kol a kolskch zazen:

stt kraje obce soukrom fyzick osoby a prvnick osoby

Podle zizovatele:

sttn koly vojensk koly policejn koly porn koly obecn koly crkevn koly soukrom koly

Mezi dal kolsk zazen pat:

dtsk domovy pedagogicko-psychologick zazen koln jdelny koln druiny koly v prod apod.

Zsady a cle vzdlvn

Zsada rovnho pstupu ke vzdln pro obany R a obany lensk stt EU bez jakkoliv diskriminace. (maj stejn prva a povinnosti).

Zsada cty, respektu, solidarity, dstojnosti a nzorov snenlivosti astnk vzdlvn. (mezi sebou a mezi uiteli a ky).

18

Zsada volnho en poznatk, kter vyplvaj ze souasnho poznn (pochopen) svta. (nen zakzno o nem mluvit). Mimo politick a nboensk agitace.

Zsada zdokonalovn vzdlvn na zklad vdy a vzkumu a pouvn innch modernch pedagogickch metod.

Zsada bezplatnho pstupu k zkladnmu a stedokolskmu vzdln pro obany R a obany lenskch stt EU v ppad, e zizovatelem je stt, kraj nebo obec.

Zsada hodnocen vsledk vzdlvn vzhledem k dosaenm clm vzdlvn, kter jsou stanoveny kolskm zkonem a vzdlvacmi programy. (co vechno se m za urit obdob nauit).

Zsada monosti vzdlvn se po dobu celho ivota (univerzity 3 vku).

3. Charakteristika vvojovho obdob

Novorozenec

Novorozenec (ppadn novorozen) je dt v dob od narozen do 28. dne ivota. Vechny jeho fyziologick funkce jsou v tomto obdob charakterizovny jako mn vkonn. Do 7. dne ivota je dt asn novorozenec. Novorozenec se v tto dob mus adaptovat na nov prosted.

Zkladn reflexy

dchn - miminko um dchat pln od zatku sn - pokud m dt nco v stech, saje polykn - se sacm reflexem spolen zajiuj pjem potravy

Pohybov reflexy

chopov reflex - pi dotyku jeho dlan novorozenec seve pedmt, pi dotyku hbetu ruky se pstika rozeve

automatick stn pochodov mechanismus

Obrann reflexy

Moorv reflex - lekavost - reakce novorozence na lek, nsleduje pl reflex Babinskho drdn chodidla od paty k prstkm - vj dal obrann reflexy - pi dotyku neho studenho nebo teplho reflex donut

miminko ucuknout

19

Kojenec

je oznaen pro vvojov stadium dtte (lidskho mldte) ve vku 29 dn a 1 rok. Takov pokrok, jak dt uin v tto dob, u v pozdjm vku nikdy neudl.

Kojenec v 6. msci vku

otet hlaviku uchopit pedmty ve sv blzkosti sledovat dn ve svm okol docela voln sahat po vcech zvedat hlaviku pevalovat se z jedn strany na druhou vzpmit hlaviku samostatn sedt smyslov vnmat chpat prostorov vztahy (pi sahn po stapci se sna chytit hlavn rku,

za kterou stapec tahme) lzt po tyech chodit vatlat

Doporuen viva

Dt do t msc

Pro dt je nejlep, kdy je kojeno alespo 6 msc. Matesk mlko je ideln viva. M sprvnou teplotu, sloen a obrann

ltky. Matka si mus dvat pozor na to, co j a pije (dn alkohol, drogy, kouen,

lky). Jestlie kojen nen mon (35 % maminek), je nahrazeno umlou vivou. Od 4. msce meme pidvat viky nebo kojeneck aje. Od 6. msce zanme pidvat u mixovan pkrmy (zeleninu, ovoce,

masozeleninov). V jednom roce vku sm jst skoro ve. Do zavren prvnho roku nesmme

podvat kravsk mlko (pouze edn).

Dal informace

Nejvhodnj jsou pravideln prochzky. Nevychzme ve vtrnm poas, kdy je teplota ni ne 5 C a kdy je venku smog.

Ve 4. 6. msci se zlepuje koordinace rukou a o. Palec je v opozici oproti ostatnm prstm. Dt m velmi pohybliv klouby. D do st prsty u nohou.

Hraky peliv vybrme. Mly by bt bezpen, hygienick, odoln, rozmanit a mly by podncovat k tvrm hrm a experimentm.

Velmi dobe se u. Objevuj se prvn slova, kter maj svj vznam.

20

Batole

je dt vt ne kojenec, ve vku 1 roku a do 3 let. V tomto vku dt zan lzt, chodit, mluvit, rozeznvat blzk osoby (mma, tta, prarodie i sourozenci). Dt v tomto obdob ivota rozeznv tvary, obrzky, hraky a rzn pedmty. Uvdomuje si, k emu slou lce a podobn vci praktick denn poteby. Zanaj mu rst prvn zuby a vlasy.

1. Motorika a intelekt. Batole se rychle rozvj pohybov a psob mu to obrovskou radost. Miluje hry s materilem (psek, voda apod.), tak hry, jimi napodobuje dospl, brzy i prost symbolick hry, pi kterch ono samo je nkm jinm (princeznou, konm atd.) a vci se "promuj" (kostka me bt stejn dobe lokomotivou). Rozumov vvoj batolete pechz podobn jako hra od stadia senzoricko-motorickho, kdy materilem naeho mylen je to, co vidme a hmatme, k mylen symbolickmu, tj. mylen pomoc pedstav, a dokonce i pojm. Vvoj ei se prudce rozbh. Dt se "odraz" od obraznch slov (pes jako "haf-haf", auto jako "t-t"), pak pochop, e slova jsou domluven symboly (znaky) a pochyt zhruba dv nov za den. Ve dvou letech ji sklouje, asuje, sestav vtu z nkolika slov a zvld krtk knky. Mnoho zle na tom, aby ta prvn slova pochzela z ulechtil vrstvy ei a aby prvn knky "udaly tn" cel nsledujc vchov -- rozumov, citov, charakterov i spirituln. Vlastn J se nyn stv dleitm pedmtem. Batole u pozn samo sebe v zrcadle, dovede se pochvlit, a naopak bv zklamno vlastnm nezdarem, zle mu na tom, aby projevilo svou samostatnost ("J sm!") -- a zane o sob mluvit v prvn osob. To znamen mnoho i pro vvoj osobnosti.

2. Socializace v batolecm vku. Dt si postupn zan hrt nejen samo, ppadn vedle jinch dt, ale i spolen s jinmi dtmi. Jeho zven pohyblivost vede zrove k tomu, e je schopno mnoho vc zniit a ublit jak jinm dtem (a zvatm), tak i sob. Nevystame u -- jako u kojence -- s obasnm, a to jet napl mazlivm: "Ne-ne!" Do ivota vstupuje d s celou soustavou rznch "Mus!" a "Nesm!". Objevuje se i trest.

Batolec vzdor (tzv. prvn negativistick stadium) je velkm problmem batolec socializace. Souasn s nstupem du do jeho ivota dt objev vznam a rozko uvdomlho "Chci" a "Nechci" (J nechci!). Miluje experimentovn ve vztazch s dosplmi, i milovan mamince dovede dt nkdy najevo: "Nechci t!" Objevuje se samoeln vzdor kvli vzdoru. Jak chybuj rodie pi zvldn vzdoru? Prvn chyba spov v tom, e dt rozmazlujeme plinm ustupovnm, druh v tom, e surovm bitm spolu se vzdorem lmeme i dtskou touhu po svobod. Dt m prot stetnut s vl vychovatele, ktermu se mus poddit, ale jen zrove doke dt najevo porozumn pro to, co dt prov, o co se sna. Proti batolec svvoli m vchova mocnho spojence ve schopnosti dtte ctit zahanben, zastydt se. Kojenec dokzal mt nanejv strach z trestu. Nyn dostv jeho svvole novou, jemnj a asto innj "brzdu".

3. Vvoj - svoboda v du. Batole se m nauit milovat zrove svoji svobodu i d, v jeho rmci tato svoboda plat. V tomto vku snadno najde zalben v uen, co se m a co se nem. Pochop d, kter plat pro vechny vetn rodi, jako spolehlivou

21

oporu pro sv jednn a provn. Pi vchov je teba se vyhnout dvma skalm, kter jsme uvedli v souvislosti se vzdorem a jeho zvldnm: na jedn stran hroz, e dt d odmtne a nau se poslouchat jen ze strachu nebo pro svj prospch, na druh stran hroz, e zlomme vli ke svobod a e dt na dlouho, mon na cel ivot, oloupme o radost z du i ze svobody.

Pedkoln vk

Vraznho pokroku v tomto obdob dosahuje dt pedevm v oblasti mylen, pamti a koncentrace pozornosti. Cel vvoj smuje k dosaen psychick, sociln a tlesn zralosti, kter je nezbytn ke vstupu do koly.

1) Motorika: zlepen pohybov koordinace, vt hbitost dtte. Dt m plynul a elegantn pohyby. Pokroky v jemn motorice jsou zejmna v kresb a pi hrch se stavebnicemi, pskem, plastelnou, modelskou hlnou. 2) eov projev: dt m vt slovn zsobu. Dt rdo mluv, poslouch pohdky a pbhy. U se zpvat a odkvat krtk kanky a bsniky. Dt je v tto dob velmi zvdav, o ve se zajm, na vechno chce znt odpov.

Charakteristickm rysem pedkolka je maginost mylen. Dt si bn mn objektivn fakta podle svho vlastnho pn.

3) socializace: nejvznamnjm socilnm prostedm je stle rodina, ale dt si postupn utv ir a bohat strukturu vztah ke stle vtmu okruhu lid. Vedle rodi a ir rodiny, jsou to uitelky v mateskch kolch, blzc rodinn znm aj. Dalm dleitm meznkem v socializaci dtte je vvoj vnitnch socilnch kontrol a pedevm pak pebrn vysplejch socilnch rol. Termnem vnitn sociln kontrola rozumme pedevm vyvjejc se svdom. Vvoj svdom je zaloen pedevm na velm, uspokojivm vztahu dtte k rodim. Dt zan disponovat stle irm repertorem rol a doke plynule pechzet z jedn role do druh. 4) Hra: m nezastupitelnou roli. Je to hlavn a nejpirozenj dtsk innost, kterou bychom mly v co nejvt me podporovat. Dtsk hra m mnoho podob a mnoho vznam. A jsou to hry manipulan, slouc ke zdokonalen jemn motoriky, prostorov orientace, pedstavivosti. Hry pohybov k uvolnn napt, k procvien tlesnch funkc a uspokojovn pirozench poteb pohybu. Hry napodobovac napomhaj k osvojovn rznch rol. 5) Fantazie: je bohat, neohranien, fantazie, ve kter je mon naprosto vechno.

6) koln zralost, ili vvojov rove dtte, nezbytn pro vstup do zkladn koly je chpna ze t zkladnch hledisek:

Tlesn zralost - posuzovn vky a hmotnosti dt. Kognitivn zralost - dt by mlo zanat svt chpat realisticky, bt

mn zvisl na svch okamitch pnch a potebch, mlo by bt schopno prolennho vnmn, rozlien sti a celku.

Emon, motivan a sociln zralost - dt by mlo bt schopno dostaten koncentrace pozornosti, prce ve skupin spoluk, mlo by ovldat do jist mry svoji emotivitu, vzdt se svch pn a poteb ve prospch spolen provdnch kol. Mlo by bt mn zvisl na rodin. Mlo by se dit pravidly, kter se od jeho postaven oekvaj.

22

Kernv test koln zralosti:

- kresba musk postavy

- napodobovn psacho psma

- obkreslen skupiny bod

+ potn do 10 (20)

+ bsnika, kanka

Mlad koln vk

Mlad koln vk trv od 6 do 12 let. Na zatku mladho kolnho vku je dt v obdob prvn vythlosti a dle pokrauje obdob pomalho rstu a vvoje. Tlesn tvary se zaobluj a zanaj se proezvat trval zuby. Dt zan chodit do koly a stv se spoleenskm. Mus se soustedit i na vci mn pitaliv (uen) a poddit se asovmu rozvrhu, zvyknout si, e m tak njak povinnosti, kter mus plnit.

S nstupem dtte do koly zan bezesporu nov obdob. Nejen v ivot kolka, ale doslova cel rodiny. Vtina dt se na tento ivotn krok velmi t. Ale vichni vme, e je to zcela nov, a ne zrovna lehk zkuenost.

Nroky na kze, smysl pro povinnost apod. zcela promn dosud bezstarostn dtstv. Vtina dt vak prov mlad koln vk jako klidn, nebouliv, astn obdob. TLESN VVOJ

Vka: cca 145 cm, vha: cca 37 kg. Dtti narst druh chrup Po destm roce dochz ke zpomalen ve vvoji mozku, mozek je ji zhruba

zcela vyvinut. Nadle se budou zdokonalovat pouze nervov spojen v mozku. Dt po nmaze a vyerpn velmi rychle nabr nov sly. Pohyby vykonvan

velkmi svaly jsou ji zcela dokonal (hzen, skkn). Pohyby drobnch sval jsou zatm mn pesn (psan).

PSYCHICK VVOJ

Rozvoj logiky, logickho tdn a kombinovn, pamti Rozvoj ei (ovld asi 5000 slov), zskvn informac (souvis se tenm),

kritickho mylen (odklon od dtsk naivity) Nejvt zmnu v psychickm vvoji dtte zpsobuje nstup do koly. Nejen

samotn koln povinnosti, ale i kolektiv dt a samotn uitel. Ve volnm ase se dt nadle vnuje he, kter je ale vce tvoiv, m v oblib

tak stoln a skupinov hry, provozuje sport, zan se vnovat etb, a to nejen zbavn, ale i poun.

Chlapci a dvata se spolu pli nebav. Zanaj se vak zajmat o sex.

23

Pro tento vk je velmi dleit rodina. Matka pomh dtti s orientac v novm prosted a hlavn probh mezi n a dttem oteven komunikace. Otec se projevuje jako autorita, vzor (hlavn pro kluky).

Poznmky:

4. Ddinost

Ddinost je proces, ve kterm potomek (buka nebo organismus) zskv vlastnosti nebo predispozice k vlastnostem rodiovsk buky nebo organismu.

Vliv faktor ddinosti

Vlastnosti penen do dal generace nemus bt zcela toton s vlastnostmi rodie. Rozdly mezi generacemi mohou bt dny jednak kombinac vlastnost dvou rodi (pohlavn rozmnoovn), ale i v ppad pmho penosu ddnch vlastnost do nsledujc generace (dlen bunk, nepohlavn rozmnoovn) penos nemus bt a ani nebv dokonale pesn. Rozdly mezi generacemi se pitom mohou v prbhu asu hromadit. Tyto rozdly zpsobuj vvoj druhu neboli fylogenezi.

Ve vtin organism je ddinost fyzicky zajiovna penosem genetick informace ve form molekuly deoxyribonukleov kyseliny (DNA). Informace je zakdovna v poad nukleotid. Informace obsaen v sekvencch nukleotid jsou strukturovan do jednotek informace, kter nazvme gen.

Intelektov schopnosti jsou orientan dny prmrem intelektovho nadn rodi.

Rizikov faktory pi poet

V lkastv se mysl takov faktor v ivotosprv i ivotnm prosted, jeho ptomnost zvyuje pravdpodobnost objeven se zdravotn komplikace, resp., jeho ptomnost obecn zvyuje rozsah a zvanost s nm spojench zdravotnch komplikac. Omezovn rizikovch faktor je dleitou soust prevence a lby.

v dob gravidity infekn nemoci, jako jsou zardnky, syfilis, toxoplasmosa, meningitidy, encefalitidy a jin infekn onemocnn, virov infekty, rzn otravy medikamenty, povn drog, kouen, ozen dlohy, otravy olovem, alkoholismus, nedostaten viva. To ve me vn pokodit plod a tm ovlivnit jeho dal vvoj. Nejdleitj je vyvarovat se v prvnch 3 mscch thotenstv.

24

chromozomln metabolick a chromozomln vady podmnn poruchou chromozom, vtinou jde o ddin metabolick onemocnn, mezi nejznmj je Downv syndrom trisomnie 21 chromosomu.

Ve je v podku, pokud se dt vyvj dle zdravotnickch norem.

Jakmile dojde k jakkoliv odchylce, jedn se o celoivotn proces, souvisejc s mnoha

komplikacemi.

Zvan onemocnn postien dtte

- Je zejm, e se jedn o mimodn sloit a velmi citliv problm. V zsad me jt o situaci, kdy se dt nezvanm zdravotnm postienm bu narod, anebo tce onemocn a v prbhu dtstv. Zvanost celho problmu spov pedevm v tom, e se jedn o dt, ili jeho onemocnnm velmi trp zejmna jeho rodie.

- V ppad narozen dtte s postienm provaj rodie tkou deziluzi, nebo pirozen oekvali narozen zdravho a krsnho dtte, kter bude naplnnm jejich vztahu, vech jejich oekvn a sn. To ve se zhroutilo a rodie prochzej obdobnmi fzemi, jak je popsala Elizabeth Kbler-Rossov. Je to velmi bolestn a nesmrn zatujc pou, na n by mli nachzet lidi ochotn a schopn inn pomoci. Jejich poslnm je pedevm pomoci rodim vyrovnat se s narozenm postienho dtte, a do t mry, aby byli schopni pijmout dan problm ne jako dl, ale kol, kter je zapoteb splnit, a nabyli tak postupn pesvden, e i tato tiv situace me mt urit smysl.

- Onemocn-li dt zvanou nemoc v prbhu svho ivota, jedn se opt, a to zejmna pro rodie a zlomovou krizi pedstavujc zcela mimodnou zt. Prbh vyrovnn se s touto skutenost je opt zpravidla charakteristick, tedy inicilnm okem ponaje a ppadnou akceptac kone. Neznamen to ovem, e mus bt nvaznost jednotlivch fz (obdob) linern. Nkter fze se mohou opakovat, jin naopak chybt. Sloitost cel situace je dna tm, e se jedn o dt, kter by mlo mt cel ivot ped sebou. Faktick bezmocnost v nkterch zvanch ppadech extrmn zatuje nejen rodinn pslunky, ale tak odborn personl.

Vyrovnn se dtte s jeho zvanm onemocnnm (postienm)

- V tto zleitosti je zapoteb pedevm respektovat fakt, e dtsk psychika je jin, ne psychika dosplho lovka. Dle zle t na ontogenickm hledisku a na osobnostnch dispozicch kadho dtte (temperament, emoce, inteligence.). V neposledn ad je mnoh urovno t kvalitou vztahu rodiny k dtti s postienm, resp. k vn nemocnmu dtti. Vznamnou skutenost je dle okolnost, zda se dt se svm postienm ji narodilo, anebo onemocnlo a pozdji.

- Ani bychom vnovali zvltn pozornost monm komplikacm spojenm s jednotlivmi ontogenetickmi odstavci, je zapoteb upozornit pedevm na

25

obdob dospvn, kter je obecn v na kultue oznaovno jako sloit. Dospvajc si daleko vce vm svho tlesnho schmatu a s ohledem na zvenou kritinost a pecitlivlost trp v situacch, kdy v dsledku somatickho postien vybouje z varian e normlu, jen je vymezen specifickm knonem krsy platnm pro toto vvojov obdob. Vzhledem ke zven vnmavosti k transcendentlnm hodnotm (j jsem to, emu vm) me reagovat jak pubescent, tak zejmna adolescent velmi specifickm zpsobem, propukne-li zvan onemocnn prv v tomto obdob. Meme se setkat jednak s pekvapivou zralost a vyrovnanost, ale tak zoufalstvm nad ztrtou.

Fze pijet diagnzy

1/ Negace (ok, poprn) - Nemocn je ze zatku jako ochromen, pipad si jako sraen na zem. Nejastji

si nechce pipustit, e lkai hovo pravdu, zd se mu, e je to omyl, lkai si spletli vsledky.

- V tto fzi je nutn dvra k dal mon spoluprci. 2/ Agrese (hnv, vzpoura) - Nemocn m prvo na nky, prvo se vyplakat. Pokud mu nkdo toto prvo odpr,

neme jt vbec dl a nedoke ani od druhch nic pijmat. V tto fzi hled nemocn vinka svho stavu, m zlost na druh, vyt nespravedlnost.

- Pro nemocnho je velmi dleit odreagovn a pocit, e se nad nm nikdo nepohoruje.

3/ Smlouvn (vyjednvn) - V tto fzi hled nemocn nadji u litel, zzranch lk, diet. Nemocn se vak

tak velmi snadno me stt obt podvod. 4/ Deprese (smutek) - Nemocn ct smutek, strach z hrozc ztrty, strach o zajitn rodiny, budoucnosti. - Nemocnmu v tto fzi musme trpliv naslouchat, pomoci mu urovnat vztahy a

hledat mon een. 5/ Smen (souhlas) - Tato fze je provzena vyrovnnm, pokorou. Nemocnmu sta pouh lidsk

ptomnost.

Poznmky:

26

5. Edukace jedinc s vce vadami

Somatopedie

Je vdn obor, kter se zabv vzdlvnm a vchovou jedinc s tlesnm i

zdravotnm postienm. Ve speciln pedagogick odborn literatue je popisovna

somatopedie jako tlesn postien, kter petrvv nebo je trval. Pinou bv

pokozen nosnho nebo pohybovho apartu. Postien se povauje stle mn za

nemnn stav jedinc, kter vyaduje stlou podporu a potebu k dosaen

normlnho ivota.

Cesta k hodnocen a pochopen dt s tlesnm postienm je dlouh.

Jednotliv lenn

Kad specialista i odbornk m sv lenn a existuje nkolik odbornch literatur na

tohle tma. Pohybov neboli ortopedick vady meme dlit podle rznch kritri,

mohou bt rznho stupn. Podle postien sti tla rozeznvme skupinu obrn

centrlnch a perifernch, deformace, malformace a amputace.

1) Obrny centrln a perifern Obrny se tkaj centrln (zahrnuje mozek a mchu) a perifern nerovov soustavy (obvodov nervstvo)

vznik dsledkem poruchy zrajcho a vyvjejcho mozku. Pokozen me nastat ped narozenm, bhem porodu i do 1 roku vku dtte.

Postiena me bt - Centrln nervov soustava (CNS) - tonus (svalov napt) - koordinace (souhra sval) Dlen podle druhu pohybovho postien:

a) Podle tonusu

zven svalov tonus - spasticita (v poloze na zdech ramena jsou staena zpt, nohy napnuty a stoeny dovnit. Pohyb je velmi omezen, pi patnm veden dochz k ztuhnut konetin.

snen svalov tonus ochablost kosternch sval stdav svalov tonus mimovoln pohyby, nedostaten dren

tla, nhl prudk pohyby, grimasy v oblieji

b) podle msta kvadruparza vznik ped porodem, pln ochrnut vech

konetin kvadruplgie - pln obrna diparza postieno cel tlo, nohy ale vce, pi stn i chzi,

jsou kolena a kyle ohnuty do postaven na pikch. hemiparza postiena je vertikln polovina tla (vdy opan

polovina mozku)

27

monoparza postien je jenom u jedn konetiny triparza polovina tla s dodatenm postienm jedn

konetiny

c) Podle lokalizace poruchy, vznikaj problmy: ortopedick - ( skolizy, sklony ke zlomeninm kost) Motorick pod postienm mstem dochz k chab obrn Senzorick poruchy prostorovho vnmn, chyb

hloubkov ctn Vegetativn - patn prokrven a termoregulace rychl peht i

promrznut, vysok krevn tlak, hydrocefalus nadmrn produkce mozkovho moku pebytek

je odveden do srdce nebo aludku, problmy s infekc moovho mche i funkce konenku

e je vtinou dobe vyvinut, psob inteligentn, lehce zapomnaj, maj problmy v dlch vkonech.

Mezi zvan onemocnn se povauje - Dtsk mozkov obrna (DMO) t druh m 4 formy - Dtsk obrna - Mozkov znty - Mozkov ndory - Mozkov phody - Mozkov embolie - Traumatick obrny otes mozku, stlaen mozku, zhmodn

mozku - Obrna mchy - Roztp ptee - Degenerativn onemocnn mozku - Roztrouen sklerza mozkomn

Dtsk mozkov obrna - jde o pokozen vyvjejcho se mozku. Vznik

v prenatlnm, perinatlnm i postnatlnm obdob. Projevuje se pevn v poruchch vvoje hybnosti. (samostatn kapitola viz str.)

Dtsk obrna jedn se o infekn onemocnn, kter postihovalo nejastji dti v pedkolnm vku a zanechvalo trval a asto velmi tk nsledky. Vyvjela se ve dvou fzch prvn fze pipomnala chipkovou infekci, po jejm odeznn nastoupila druh fze, kter se vyznaovala hoenatm onemocnnm s pznaky podrdn mozkovch blan. Od roku 1958 jsou vechny dti okovny Sabinovou vakcnou a nov ppady nebyly dosud zaznamenny

Mozkov znty jsou asto vyvolny mikrobilnm initeli. Mikrob vnikne do krve a objevuj se pznaky podobn chipce s horekou, bolest hlavy a nechutenstvm. Nsledn pijde zlepen, kter je jenom zdnliv. Stav se zhor, objevuj se vysok teploty, tes a ochrnut konetin.

Mozkov ndory komplikovan postien, kter me vzniknout nsledkem operace pi odstrann ndoru v mozku. Postien mou bt i oblasti ei, dky organickmu pokozen se me pidruit i epilepsie.

Mozkov phody a mozkov embolie nsledkem krvcen do mozku i nedokrevnosti sti mozku a odumen mozkov tkn me dojt ke vzniku obrny. Ob onemocnn postihuj spe jedince starho vku.

28

Traumatick obrny vznikaj pi razu, kter zpsobuje bu oteven, nebo uzaven porann hlavy, pi nm me bt zasaen mozek i lebka. Je nutn si pamatovat, e pote u dt se nemus objevit hned, ale a po nkolika hodinch, kdy je dtti nevolno, to se mu hlava a zvrac. Ve vech ppadech razu hlavy je nutn vyhledat lkask oeten.

Obrna mchy nastv vlivem rznch onemocnn ale i astou pinou raz ptee s nslednm porannm mchy (sport, autohavrie aj.) m je mcha zasaena ble ke krn ptei, tm je postien zvanj v tom, e me dojt k nehybnosti dolnch i hornch konetin.

Roztp ptee je vrozen postien, tato vada vznik nesprvnm uzavenm ptenho kanlu nejastji v bedern sti. Brzy se provd neurochirurgick operace. Prognza nebv pzniv. Vada vyvolv u postiench stenou a plnou obrnu dolnch konetin a obrnu svra. Dti navtvuj vtinou speciln kolu pro tlesn postienou mlde a vyaduj zvenou zdravotnickou pi.

Degenerativn onemocnn mozku se projevuje v prbhu ivota lovka. Nervov vldna a pozdji i nervov drhy postihuj proces rozpadu a zniku nervovch bunk. Projevuje se vrvoravou chz, tese o, rychle se opakujc rytmick pohyby o poruchami ei jde o postien jedn nebo obou hemisfr a je tohle onemocnn ddin

Roztrouen sklerza mozkomn je tkm postienm, kter se vyznauje loiskovmi zmnami mozku a mchy. Postihuje asi 1% populace, vyskytuje se zejmna u mladch dosplch, nejastji se jedn o poruchy pohybovho apartu, poruchy zraku a ei. V pokroilejm stdiu se objevuje demence.

2) Deformace zahrnuj velkou skupinu vrozench nebo zskanch vad,

kter se vyznauj nesprvnch tvarem nkter sti tla.

Skolizy a kyfzy tyto zskan deformace mohou nastat jako dsledek nesprvnho dren tla. Vadn dren tla m za nsledek zmnu v zakiven ptee. Pte se me deformovat ve dvou rovinch

- pedozadn (sagitln) znm jako kulat zda, ploch zda, zvten krn lordza.

- eln (frontln) znm jako vyboen ptee do strany. Tohle postien je zaznamenno asi u 2,5% dt. Klasifikuje se podle msta vzniku. Pinou me bt ddin vlivy, viva, nerovnomrn rst, ale tak nedostatek pohybu, pedasn posazovn kojence, dlouhotrvajc sedav poloha, obezita, jednostrann pohyb, span na mkkm lku s vysokm podhlavnkem, nesprvn vka nbytku neodpovdajc proporcm dtte.

- Ploch noha pat mezi deformace, projevuje se poklesem a vymizenm non klenby. Dleit je prevence a rehabilitan cvien zen ortopedem.

Vvoj kyelnho kloubu bv dosti etnou skupinou pohybovch vad, kdy postien me bt jednostrann nebo oboustrann a hb vyvolno vrozenm nedostatenm vvojem kyelnch kloub. Velk draz se klade na prevenci a

29

vasn zjitn vady, proto dnes vechny dti prochzej vyetenm ultrazvukem jet v porodnici

Pethesova choroba je postiena hlavice stehenn kosti a jde pravdpodobn o pinu pokozen cv, kter vyivuj kloubn hlavici. Onemocnn postihuje zejmna dti ve vku od 5 7 let. Lba je dlouhodob, trv a dva roky a dt je pevn upoutno na lko.

Progresivn svalov dystrofie jde o nejznmj svalov onemocnn, kter se vyznauje rozpadem svalstva. Vechny formy jsou geneticky penosn.

Duchenneova forma postihuje pevn chlapce, svalov tk je nahrazovna tukovou. Onemocnn zan kolem 3 vku. Slabost srdench a dchacch sval m za pinu smrt ve spnku kolem 20- 25 roku

Beckerova forma zan v pozdj pubert, m pomalej prbh. Postieni jsou jen chlapci a neschopnost chze nastupuje teprve po 30 roku.

Leyden-Moebiova forma postihuje mlad jedince, choroba napad zpotku obliejov svaly, roziuje se na svaly ramena, nakonec zasahuje i pnevn svaly. Progrese je pomal, jedinec se dov normlnho vku

Problmy jsou spojeny s postupnm zhorovnm motoriky, innosti orgn,

odvpnn kost, kousn a vkn.

3) Malformace rozumme patologick vyvinut rznch st tla,

nejastji konetin. sten chybn konetiny oznaujeme jako amlie. Dochz

k nim v prenatlnm obdob mezi 20 46 dnem thotenstv. Pinu meme hledat

v podlu kodlivch ltek (kouen, alkohol, drogy, farmaka, zen, nedostatek

kyslku apod.

4) Amputace jde o uml odnt sti konetiny od trupu. Pinou bvaj

razy elektrickm proudem, autonehoda, vbunina, zhoubn ndory na

konetinch, infekce atd.

Problmy jsou s termoregulac.

Pomoc cvien na vnmn, protzy

Je dleit brt na zetel!!!

K tmto druhm postien bvaj piazovny i doprovodn postien: Vtina postien jsou doprovzena omezenm intelektu. Tetina dt m

mentln retardaci, tetina trp poruchami uen. Maj problmy s onm kontaktem, Bv naruena komunikace a s n souvisejc poruchy ei. ast epileptick zchvaty Dodaten smyslov postien On vady strabismus (ilhavost) vady refrakce (dioptrie)

30

Vady vnitnho i stednho ucha Je poteba brt na zetel, e dti s postienm jsou psychicky labilnj. Typickmi znaky je zkost, nedostatek sebevdom, nejistota Klasifikace vad je urena podle zvanosti postien a hodnot se dle dominance postien. Poznmky:

Dtsk mozkov obrna (DMO)

U dt v pedkolnm a kolnm vku se nejastji setkvme s pohybovou vadou, kter se nazv dtsk mozkov obrna. Vznik nsledkem pokozen mozku v jednotlivm obdob:

Prenatln obdob obdob ped porodem pinou bv nedostaen okyslien tkn, infekce v asnm thotenstv aj.

Perinatln obdob - pi porodu protrahovan porod, uit mnostv analgetik, anestetik, asfyxie piduen jedince

Postnatln obdob krtce po porodu razy hlavy, infekce centrln nervov soustavy, novorozeneck loutenka aj.

Tyto piny mohou mt za nsledek poruchy vvoje hybnosti. Z klinickho hlediska se rozdluje DMO na tyto formy:

Spastickou (spasticita zven napt sval ve vnitnch orgnech a zejmna sval kosternch)

Nespastickou (ochabl svaly)

Formy

Formy spastick

Forma hemiparetick spastick obrna horn i doln konetiny jedn poloviny tla. Zpravidla s pevnm postienm horn konetiny, kter bv ohnuta v lokti, zatmco doln konetina je napjat tak, e postien dolapuje na piku. Porucha je pinou postien hemisfry, vdy se k. Postien lev hemisfry forma obrny je na prav stran tla a na intelekt bv v psmu lehk mentln retardace a naopak. V ppad postien prav hemisfry mozku bv intelekt v psmu normlu.

Forma diparetick je spastick (keovit)obrna, kdy jsou postieny zejmna doln konetiny. Chze je rkovit (kolena se o sebe trou) po pikch.

31

Forma kvadruparetick je to spastick obrna vech konetin s pevnm postienm dolnch konetin, prognza je nejmn pzniv.

Formy nespastick

Forma hypotonick chab obrna vraznj na dolnch konetinch. Vyskytuje se ji v kojeneckm vku, pozdji se mn na formu spastickou (asi kolem 3 roku). Pokud setrvv, je doprovzena tkou mentln retardac. Vyznauje se snenm svalovm naptm. Hypotonie ale me tak provzet nkter typ metabolickch i degenerativnch onemocnn

Forma dyskinetick vyznauje se nepotlaitelnmi mimovolnmi pohyby, kter doprovz kad pokus o voln pohyb

Forma mozekov jedn se o relativn vzcnou formu vyznaujc se snenm

svalovho napt a poruchami pohybov koordinace. K velmi tkmu pohybovmu

postien je ptomno i mnohdy tk postien intelektu.

Celkov dochz k mentln retardaci u dt s DMO a v ppad a u 75% jsou

zaznamenny poruchy ei.

Spolen s DMO se pidruuj i jin vvojov i vrozen vady. Dochz ke

kombinovanmu postien:

1. Poruchy hybnost 2. Mentln retardace 3. Epilepsie 4. Smyslov vady a vady ei

Edukace DMO

Vasnost v kojeneckm vku, v pedkolnm vku draz na jemnou

motoriku, grafomotoriku a e v zkladn kole klst draz na sprvn tren tla, poloha

Terapie komplexn rehabilitan pe, dobr sociln zzem (vojtova reflexn terapie, bobatova terapie, petoho terapie) canisterapie, hypoterapie

Medikamentzn lba anitepileptika,sedativa, vitaminy Chirurgick - plastika Achillovy lachy, uvolnn pslunch sval na

stehnech, natahovn lach Prce s dtmi s DMO

- Clevdomost - Spojen vchovy se ivotem - Vchovy v kolektivu - Vyzvedvn kladnch rys - Zetel brt na individuln vlastnosti - Vchovn pklady - Nronost a ctu k osobnosti dtte - Nzornost

32

- Trvalost - Pimenost

Dleit se zamit na rozvoj jemn motoriky, a kdy pejde do fze oprn funkce

Dt pi prci mus bt ve stabiln poloze (nkter pracuj vlee) Pohyb bychom nemli trnovat, ale dt mu innost krtkodob zaten ale

astj, klidn prosted, optimistick naladn Taktiln stimulace hlazen, ten, krmovn

Psychopedie

Charakteristika

Kad lovk s mentlnm postienm je svbytn subjekt s charakteristickmi osobnmi rysy. Pesto se u vtiny z nich projevuj spolen znaky, zvis na hloubce a rozsahu mentln retardace. Za mentln postienho se povauj takov jedinci, u nich dochz k zaostvn vvoje rozumnch schopnost, k odlinmu vvoji nkterch psychickch vlastnost a poruchm v adaptanm chovn. Pinou mentln retardace je organick pokozen mozku. Podle vvoje rozliujeme mentln postien:

Vrozen MR (Oligofrenie) opodn duevnho vvoje na zklad ddinho i vrozenho pedpokladu

Zskan (Demence) pokozen mozku v prbhu ivota jedince po 2 roce ivota.

Staeck demence Pseudooligofrnie nejde o pokozen mozku, ale o vchovn zanedban

dti sociln znevhodnn prosted Mentlnm postienm nazvme tedy trval snen rozumovch schopnost, kter vzniklo v dsledku organickho pokozen mozku. Mentln postien nen nemoc, je to trval stav zpsobn neodstranitelnou nedostatenost nebo pokozenm mozku. Celkov je snen rozumovch schopnost, uit se, myslet ale hlavn se pizpsobovat poadavkm svho okol. Pi narozen dtte s mentln retardac chtj rodie najt vinka. Ten ovem v tomto ppad je neznm. Je zde mnoho faktor, kter mohou zapinit vzniku pokozen mozku:

Perinatln obdob zardnky, syfilis, otrava olovem, toxemie matky, glykogenze, infekce, anomlie chromozom (Downv syndrom) aj.

Prenatln obdob mechanick pokozen mozku pi porodu, nedostatek kyslku

Postnatln obdob poruchy vmny ltek, rstu, vivy, nemoci a stavy zpsoben jinmi nespecifickmi vlivy hydrocefalus

Jak je zejm, faktor je mnoho a pesn definice nen urena.

33

lenn dle WHO a jejich charakteristika

Od roku 1992 vstoupila v platnost 10. Revize Mezinrodn klasifikace nemoc zpracovan svtovou zdravotnickou organizac v enev, podle kter se mentln retardace dl do esti zkladnch kategori:

Lehk mentln retardace Stedn tk mentln retardace Tk mentln retardace Hlubok mentln retardace Jin mentln retardace Nespecifikovan mentln retardace

Lehk mentln retardace (LMR klasifikace F70, IQ 69-50) Ojedinle se vyskytuj somatick vady. Od 3 let lze pozorovat zpomalen vvoje, npadn 3 -6 rokem. Mal slovn zsoba, zpodn vvoj ei + vady ei, obsahov chudost, nedostaten zvdavost a vynalzavost, stereotyp ve he. Po 6 roce hlavn obte - omezen schopnost logickho mylen, slab pam, vzne analza a syntza, porucha koordinace, zpodn jemn a hrub motorika, rozvoj socilnch rol zpomalen, afektivn labilita, impulzivnost, zkost. Je velmi dleit prosted adaptace. Zvldne zkladn kolu, mnohdy dostv individuln vzdlvac pln. Zle, zda je integrovn individuln i skupinov. Odborn uilit 2 3 roky, praktick koly 1 3 roky.

Stedn tk mentln retardace (F71, IQ 49-35) Rozvoj mylen a ei je znan zpodna a petrvv a do dosplosti. Provzen asto dalmi problmy (epilepsie, neurologickmi a tlesn postien, kombinovan vady). e jednoduch slovn spojen, obsahov chud. Pouv agaramatismy. U nkterch nedojde k rozvoji ei, slab schopnost kombinace a usuzovn. Zpomalen rozvoj hrub a jemn motoriky, neobratnost, neschopnost jemnch konm (problmy v oblasti psan) emociln labiln, nepimen afektivn reakce. Zkladn kola speciln. Nsledn praktick kola 1- let. Mou vykonvat jen jednoduchou praktickou innost u nkterch je nutno podat soud o opatrovnka a zbaven svprvnosti nebo omezen v prvnch konech.

Tk mentln retardace (F72, IQ 34-20) ast somatick vady, psychomotorick vvoj je znan pokozen, lze natrnovat zkladn nvyky sebeobsluhy (oblkn, pit z hrnku, chozen na

34

wc aj.) znan omezen psychickch proces. Snen koncentrace pozornosti, minimln rozvoj komunikanch schopnost, primitivn e (jedno slovo vce vznam). Impulzivita, nestlost nlady. Poznv blzk osoby, kter se o nj staraj. Vchovn a vzdlvac pe je v rozvoji komunikanch dovednost, rozumovch schopnost, rozvoj hrub a jemn motoriky, sobstanosti a celkovmu zlepen kvality jejich ivota

Hlubok mentln retardace (F73, IQ 20 a mn) Postien jedinci jsou tce omezeni ve sv schopnosti porozumt poadavkm i instrukcm z okol a tud jim nemohou vyhovt. Vtina osob z tto kategorie je imobiln nebo vrazn omezen v pohybu. Postien bvaj inkontinetnln a pinejlepm jsou schopni pouze rudimentrn neverbln komunikace.

Jin mentln retardace (F78) Tato kategorie by mla bt pouita, pouze pokud stanoven stupn intelektu pomoc obvyklch metod je zvlt nesnadn i nemon. Jedn se o pruen senzorick i somatick pokozen nap. u nevidomch, neslycch, nemluvcch, u jedinc s tkmi poruchami chovn, osob s autismem i tce tlesn postiench osob.

Nespecifikovan mentln retardace (F79) Oznaen touto diagnzou je pouze v ppadek, kdy mentln retardace je prokzna, ale nen dostatek informac, aby bylo mono zaadit pacienta do jedn ze shora uvedench kategori.

Autismus

je postien v oblastech socilnch vztah, komunikaci a chovn. Podle Mezinrodn klasifikace je autismus zaazovn mezi vvojov poruchy. Pina dosud nen znm. Jde o onemocnn pomrn vzcn a vskyt se v literatue uvd v pomru asi u jednoho a pti z 10 tisc narozench dt. Co je autismus? Studujeme-li odbornou literaturu k tto problematice, dochzme k zvru, e spe vme, co autismus nen, ne co to autismus ve skutenosti je.

Nen druhem mentln retardace, i kdy s mentln retardac bv ve vtin ppad spojen

Nen druhem schizofrenie, i kdy byl, za nj donedvna pokldn

Autismus bv nkdy charakterizovn jako uzaven se do sebe a neexistence spojen

se skutenem. Mohli bychom autismus charakterizovat jako poruchu socializace,

neschopnost navazovn a provn mezilidskch vztah, spojenou se zpravidla

zvanou poruchou komunikanch schopnost.

Specifickm problmem ve vzdlvn autistickch dt je skutenost, e tyto dti

nepijmaj informace ze svho okol nebo je tento pjem velice omezen a provzen

nesmrnmi komplikacemi. Nauit autistick dt zkladnm dovednostem je obtn,

35

nepatrn vsledky se dostavuj velmi pomalu. Vyaduje to vytrvalost, systematinost

a dlouhodob pravidelnou prci celho socilnho okol. Odmtaj zmny v navykl

rutin, obtn komunikuj (asto opakuj slova, frze, kterou slyelo u ostatnch,

nkdy se e ani nevyvine a dt uchop dosplho za ruku a uke, co chce)

Odmtaj tlesn kontakt, objmn, mazlen. Bvaj ast zchvaty smchu i zuivosti

bez vnjch pin.

Proces uen je zvlt komplikovan. Osoby s autismem se kad zmn brn a tedy

i uen. Je nutn najt takovou strategii a metodu ve vchov, kter by byly uritm

kompromisem mezi vchovnmi zmry a poadavky a schopnostmi konkrtnho

autisty.

Kad autista je individuln a m sv zvltnosti. Je nutn to respektovat.

Rozumov schopnosti zstvaj nezmnn a dobr, vzdlvac a vchovn potencil

je vtinou zachovn. Je uzaven do svho vlastnho svta, proto je poteba

pizpsobit se zvltnmu stylu komunikace a znt podprn a relaxan metody a

techniky.

Nkter druhy:

Kannerv dtsk autismus projev se pe 3 rokem, extremn uzaven do sebe

Rettv syndrom u dvek, zpotku normln vvoj, zchvaty, zpomalen rstu hlavy, stereotypn myc pohyby rukou ast slinn, vyplazovn jazyka, skpn zub

Aspergerv syndrom okujc poznmky na neznm lidi, inteligence i e je v norm, sociln naivita, motoricky neobratn

Klineferterv syndrom u mu, vyhbav pohled, odvrcen pi pozdravu, plcn, ten rukou, rychl dchn, vzdychn, nervzn pochechtvn - MR

Downv syndrom

Downova choroba dve t mongolismus je nejastj onemocnn vznikl

chromozomln chybou 21. chromozomu oznaovan jako trisomnie. Postihuje asi

jedno dt z esti a sedmi set narozench. Pina vzniku chromozomlnch chylek

nen objasnna. Pomrn asto se pipojuj dal vady somatickho typu (srden

vady, omezen motoriky aj)

Po duevn strnce je znan snen intelektu na rovni stedn tk mentln retardaci. S pibvajcm vkem hodnota IQ spe kles.

Je dleit vasnost zahjen rehabilitace a vchovn zsady, dt umstn do stavu pi optimln pi nedoshne takov rovn rozvoje jako dt s individuln p v rodin a ve kole.

Dti s DWS maj nkter rysy odlin od rodi a sourozenc bez handicapu, pitom tyto dti maj mnoho fyzickch rys spolench a vypadaj tm stejn:

36

Hlava dtte celkov men s ponkud plo zadn st, kulat vzhled, Obliej mlo vyvinut obliejov rysy a mal nos, zk nosn prchody, ploch

vzhled, ui a sta mal s vynvajcm jazykem a asto popraskanmi rty. Chrup bv opodn, ale kazivost je nzk

Hrudnk zvltn tvar se zmnami na hrudn kosti a 40 % trp srden vadou, nkdy nedostaten vyvinut plce, vce jak 90 % m pupen kvu.

Ruce a chodidla mal ale mohutn, pes dla vede asto rha jak na plosce nohy

Slab svalov tonus, men svalovou slu a omezenou koordinace Ple je such, skvrnit a svtl

Vzdln

Bn M dt je integrovno a m svho asistenta nebo speciln M vdy s individulnm vzdlvacm programem

Podle poteby ppravn stupe zkladn koly rehabilitan tdy pro dti s tkm postienm. Zkladn kola speciln nsleduje praktick jednolet kola. Pracovn uplatnn chrnn dlny.

Etopedie

Charakteristika

Je speciln pedagogick disciplna, kter se zabv rozvojem, vchovou a

vzdlvnm dt, mldee a dosplch, kte maj poruchu chovn.

Poruchy chovn jsou takov projevy jedince, jimi se vymyk z pimenho chovn. Hovome o obtn vychovatelnosti, kter m pinu sociln, vchovnou nebo je pinou zanedbanost. Poruchy chovn souvis s poruovnm normy, kterou stanovuje dan spolenost. V zvanjch ppadech jde o nedodrovn prvnch norem.

Pinou je defektivn a patologick vchovn typ rodi (nejednotnost, nedslednost, perfekcionismus, deprimujc, rodie neurotici, psychopati, alkoholici a delikventi)

ADHD

ADHD (zkratka anglickho Attention Deficit Hyperactivity Disorder pat

mezi neurovvojov poruchy. Tato porucha se projevuje ji od ranho dtstv, nejvce

vak v kolnm vku, kdy postihuje 37 % dt. Ve 40-50 % ppad petrvv do

dosplosti a vyskytuje se u 4-5 % dosplch. Spe ne hyperaktivita se v tomto

obdob objevuj pocity vnitnho neklidu, pevld impulzivita a poruchy pozornosti.

Pro ADHD se dve pouvaly diagnzy LDE (lehk dtsk encefalopatie) i LMD (lehk mozkov dysfunkce), kter se snaily vystihnout etiologii, aktuln pouvan oznaen syndromu vychz z popisu projev tto poruchy.

37

Na vzniku ADHD se piblin z 80 % podl ddinost. Prozatm bylo objeveno ji nkolik gen spojench s poruchou. V ostatnch ppadech pi vzniku poruchy pispv rznou mrou problmov thotenstv, prenatln vystaven alkoholu a tabkovmu koui, pedasn porod s vrazn ni vahou novorozente, extrmn mnostv olova v tle a porann prefrontln kry v mozku po porodu.

Podle nkterch nzor m na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadmrn uvn cukru, pdatnch ltek (zejmna brilantnch barviv, jako nap.tartrazin (E 102) nebo chinolinov lu (E 104) od 20. ervence 2010 maj v esku vrobci povinnost uvdt v ppad, e vrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornn me nepzniv ovlivovat innost a pozornost dt nadmrnho sledovn televize nebo patnho zvldn dtte rodii. Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dt pouvajcch lky na epilepsii v dsledku jejich vedlejch ink, kter jsou vak napraviteln.] ADHD je porucha typick neurovvojovm opodnm s odchylkami ve vvoji centrln nervov soustavy a poruenou regulac na rovni neurotransmiterovch systm (noradrenergnho a dopaminergnho). Tmto jsou pak ovlivnny prakticky vechny kognitivn funkce.

ADHD pat mezi nejprobdanj duevn a emociln poruchy. Existuje pro ni vce lebnch postup innjch pro vt poet lid ne v kterkoliv jin oblasti psychiatrie.

Projevy

Jako zkladn vlastnosti typick pro lidi s ADHD, je pak mon uvst:

Deficit pozornosti krtk intervaly zamen na jednu vc, chyb reflexe asu (Russell Barkley: Time, is enemy of everyone with ADHD!), problm s opakovanmi nebo nudnmi (nutnmi) kony, poruchy motoriky (asto se mluv o naruen harmoninosti pohyb jemn i hrub motorika.)

Impulzivnost rychl, neadekvtn reakce, patn porozumn vlastnm pocitm (asto i neschopnost je verbalizovat), asto tak ni sebehodnocen, vztahovanost

Hyperaktivita neeln, nadbyten pohyby (asto si hraj s vcmi a pohybuj se bez ohledu na okol a situaci), zven eov projev (to jak hlasitost, tak mnostv, sv innosti asto doprovz zvuky a komentuje je)

asto pak me bt ADHD doprovzena jevy jako jsou non dsy, deprese a zkost, neuznvn autorit atd.

V tto souvislosti je teba zmnit, e ADHD nem dnou souvislost s inteligenc jedince (i kdy v dsledku snen pozornosti bvaj koln vsledky hor).

Ptomnost specifickch poruch uen

ADHD se vtinou nevyskytuje osamocen. Uvd se, e 44 % dt s ADHD trp dal psychickou poruchou (Napklad njakm typem specifick poruchy uen, jako je napklad dyslexie (porucha ten), dysgrafie (porucha psan), dysortografie (porucha pravopisu), dyskalkulie (porucha matematickch schopnost) atd.) a 32 % a dvma poruchami. Podstatn na ADHD je, e nen specificky zamena, ale ovlivuje celkov veker chovn a hraje zsadn roli v rozhodovacm procesu.

Mon piny ADHD

38

Nejsou pesn definovny, avak vzhledem k praktickm zkuenostem poraden lze konstatovat, e dan syndrom me souviset s takzvanou novorozeneckou loutenkou, ili se stavem vy hladiny bilirubinu v krvi po rozpadu krvinek. K tomu dochz i vzhledem k rznosti krevnch skupin rodi. Vysok bilirubin me pokodit mozek, proto se novorozenci od uritch hodnot musej ozaovat takzvanm modrm svtlem, kter urychluje rozklad a zpracovn barviva. Dle se v ADHD me projevit mechanick porodn pokozen mozkov tkn nebo nedostaten pjem jdu v tle matky.

Pstup k postienmu

Dt s ADHD bv asto inteligentnj, ne by odpovdalo jeho studijnm vsledkm.

Ohledn pstupu je teba volit strategie, kter pomohou eliminovat nedostatky

pozornosti a impulzivitu. Dleit je nekonfliktn prosted, podnty pro

zapamatovan, sovan poznatk, motivace, spe krat koly, monost vybit atd.

Dal zsady jsou

stdn innost po nmaze mozku je nutno odreagovat hyperaktivitu organizmu, jinak si dotyn najde jinou cestu (ruen ostatnch ve td, komhn tlem nebo konetinami)

pi poruchch a ni schopnosti soustedit se na ten nabzme komiksy podle vkov rovn nebo krtk pbhy, titn velkm psmem. Vychzej i takovto knihy pro dospl.

spoluprce s odbornkem pome rozeznat pekonan a skryt problmy, doporu nejvhodnj postupy a je informovn o novch metodch, napklad s vyuitm potae.

zadvn jednotlivch kol a dsledn sledovn splnn motivuje k dal snaze, upevuje sebevdom, vede k sebekzni a uznn autority.

pravidelnost a reim dne pi prav poruch uen je obzvlt nutn dodret as uren innosti, protoe vytvme podmnn reflex v rmci pipravenosti mozku na prci. Pomh vymu soustedn.

LMD

Souhrnn oznaen pro celou adu projev dtte na bzi strukturlnch zmn CNS, je se odchyluj od bn normy, a jev se jako nezvykl a zvltn (npadn nerovnomrn vvoj intelektovch schopnost, npadnosti a poruchy v dynamice psychickch proces, hyperaktivita a hypoaktivita, nesoustednost, mal vytrvalost, impulsivita, pekotnost, vkyvy nlad a duevn vkonnosti, tlesn neobratnost, poruchy vnmn aj.), synonymem je t vraz lehk dtsk encefalopatie LDE i specifick poruchy uen a chovn (SPUCH). Souasn modern nzev je ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder hyperaktivita spojen s poruchou pozornosti.

ADD

Porucha pozornosti (ADD) se projevuje nedostatenou kontrolou pozornosti a

39

vvojovm opodnm ve vech slokch pozornosti (pedevm schopnosti udret

pozornost doucm smrem po uritou dobu).

Poruchy dlch sloek lze charakterizovat v nsledujcch bodech:

Slab koncentrace pozornosti lze ji snadno naruit psobenm jakchkoliv podnt, jak vnjch, tak vnitnch. Proto si dt vm veho monho a na

vuku se

proto dostaten nesousted.

dlka soustedn =je pli krtk. Tyto dti nejsou schopny udret pozornost, ta bv npadn kolsav, asto zcela bez piny. Vkyvy pozornosti se projevuj nejenom ve koln prci, ale i ve he.

Rozsah pozornosti je pli mal. Takov dti jsou schopn vnmat jen mal mnostv informac, nedovedou vnovat pozornost komplexnj situaci, uvdomuj si jen nkter z celkovho souhrnu podnt, asto nhodn vybran. V zvislosti na tom nabvaj jejich reakce mnohdy zcela adekvtn.

Pozornost je mlo adaptabiln- dt nedovede penet pozornost podle poteby. Takov dti leckdy ulpvaj na nkterch podntech, nedovedou prun reagovat. Tko se pizpsobuj zmn innosti, i kdy by pro n znamenala ulehen zte pozornosti.

Pozornost bv asto nevbrov (selektivita) dti se nedovedou zamit jen na podstatn znaky situace, i kdyby je byly schopn diferencovat. Jsou upoutvny vm monm, nen v jejich silch vybrat si jen to, co je potebn. Dti jsou vzny na podnty, to znamen, e vnuj pozornost vemu, co jeho smysly zachyt. Dt v ovem monm, co se prv dje ve td, ale za to pesn nev, o em prv uitel mluv. Dtem trpcm uvedenmi poruchami pozornosti chyb schopnost regulovat pjem podnt a koordinovat jejich zpracovn, tj. poznvac aktivity. Nedovedou odhadnout mru pimen stimulace, kter by je nepetovala. Vytvej si tak, i za bnch okolnost, subjektivn ztovou situaci nadmrn stimulace, kter je ve zven me vyerpv a unavuje.

Oftalmopedie

Oftalmopedie nebo tyflopedie je vda o vchov a vzdlvn osob se zrakovmi postien, o fyziologii a patologii zrakovho stroj a o vadch zraku. Oftalmopedie je podoborem speciln pedagogiky. Sna se lidem s vadami refrakce, ilhavost, barvoslepost nebo eroslepost, tupozrakost, slabozrakost nebo plnou slepotou pomoci pekonat jejich handicap.

Paradigma oftalmopedie pedstavuje pochopen specifickch poteb zrakov handicapovanch s odpovdajcm pstupem v oblasti postien a nsledn normln postoj k jeho ivotu s clem zajiovn standardn ivotn pohody.

Specifinost pstupu v oftalmopedii (ale tak v surdopedii) spov v nutnosti upravit podmnky zpstupnn informac o okolnm svt do podoby, kterou budou moci zrakov (i sluchov) postien vnmat.

40

Zkladn pojmy

Zrakov vady - nedostatky zrakov percepce rzn etiologie a rozsahu

Projevy poruch

nerozvinut, snen i ztrta vizuln percepce (poitky, vjemy, pedstavy) omezen pracovn innosti spojen s vkonnost veobecn postien osobnosti (emocionalita, vle, charakter) psob nsledn i naruen v oblasti socilnch vztah zkladnm smyslem ovem zstv sluch (na rozdl od hluchho dtte se i

vrozen slep dt nau mluvit, tj. dospje do rovn 2. signln soustavy)

Duevn slepota poruchy v korov sti analyztoru lokalizovan oboustrann v tlnm laloku, vid, ale nerozeznv

Slovn slepota porucha jednostrannho jdra korov sti analyztoru; neschopnost poznvat psan znaky, obdobn slovn hluchot

Edukace jedinc, vznik a vvoj

Zkladn pojmy z patofyziologie vidn

Akomodace: schopnost zaosten na rzn vzdlen pedmty

Konvergence: souhyb o, sbhavost

Adaptace: schopnost pizpsoben se rzn intenzit svtla

Barvocit: schopnost oka rozeznvat barvy i svtlo o rzn dlce vlny

Zorn pole: st prostoru, kterou vidme pmo ped sebou

o centrln vidn nejostej vidn pedmty v makulrn krajin

o perifern vidn vidn okrajovch st stnice

o binokulrn vidn zorn pole obou o se z vt sti pekrvaj

Skotom: vpad sti zornho pole

Presbyopie: fyziologick pokles akomodan schopnosti, kter se zan objevovat po 40. roce ivota a projevuje se obtemi pi pozorovn pedmt zblzka (hlavn psmen)

Hemeralopie: eroslepost, snen schopnost vidt za era

Zrakov ostrost: vidn pedmty se zobrazuj na stnici, nejpesnji v makulrn krajin; hel, kter svraj paprsky z bod, ji oko sta jist rozliit jako dva; je mtkem zrakov ostrosti

Zrakov postien

dle druhu zrakov vady

o ztrta zrakov ostrosti (refrakn vady)

41

o postien e zornho pole (skotom, trubicov vidn)

o okulomotorick poruchy (strabismus)

o problmy se zpracovnm zrakovch podnt (kortikln slepota)

o poruchy barvocitu

dle stupn zrakovho postien

o slabozrakost

o zbytky zraku

o slepota (amaurza)

dle dlky trvn

o krtkodob

o opakujc se

o dlouhodob, chronick, pp. progresivn

Refrakn vady = objevuj se asi ve 30 %

krtkozrakost (myopie)

o z dvodu prodlouen oka v pedozadn ose vznik obraz ped stnic

o dobe vid na blzko, patn na dlku

o ke zjitn dochz zpravidla v potcch koln dochzky (teba

pozorovat dt, zda se nedv moc zblzka do uebnic)

o teba dbt na sprvnou ivotosprvu dtte, dostatek spnku, pestrou

stravu apod.

o krtkozrakost dle dlme: lehkou (do 3 dioptri), stedn (do 7 dioptri)

a tkou (nad 7 dioptri)

o nedoporuuj se takov sporty, kde dochz k otesm nebo k monosti

derm do hlavy, zakazujeme skkn do vody, hlubok pedklony,

zdvihn tkch bemen apod.

o napravuje se brlemi s rozptylnmi skly

dalekozrakost (hypermetropie)

o dlka oka je v pomru k lomivosti optickho stroj mal, obraz se tvo

a za stnic

o u dt v tlm vku normln, nebo oko do normlnho tvaru teprve

dorst

o napravuje se brlemi se spojkovmi skly

astigmatismus

o rohovka i oka je rzn zakivena

o oko vid patn do dlky i zblzka, pomhme skly, kter lmou paprsky

v jednom smru (jsou to vlastn sti vlce skla cylindrick)

42

Nejastj piny vzniku zrakovch vad

vlivy pre-, peri- a postnatln ddinost (atrofie zrak. nervu, degenerativn onemocnn stnice, ed a zelen

zkal, tk krtkozrakost, zkal rohovky), retinopatie nedonoench (ROP) - vlivem tlaku kyslku v inkubtoru me dochzet k patologickmu vvoji stnice, otravy a razy, infekn onemocnn

vrozen ed zkal vznik po prodln zardnek v obdob thotenstv

Barvoslepost

poruen schopnosti vnmat i rozliovat barvy sten postieno nejastji vnmn erven a zelen pln (daltonismus) postien vid ve v odstnech ed; velk pote psob

ostr svtlo, nkdy nutno uvat ochrann brle; vyleuje postien z vkonu rznch povoln (doprava, umn)

tupozrakost

funkn vada zraku, kter postihuje zpravidla 1 oko a projevuje se snenm zrakov ostrosti jednoho oka, m dochz k poruen vidn obma oima, tzv. binokulrn vidn

prvodnm jevem je ilhn (pouvn okluzoru).

ilhavost

Poruen rovnovnho postaven o, nkdy nprava operac.

Slabozrakost

orgnov vada zraku projevujc se stenm nevyvinutm, snenm nebo zkreslujc innost zrakovho analyztoru o, tm poruchou zrakovho vnmn

postien neme st bn velikosti psma 3 stupn: lehk, stedn a tk stupe

Zbytky zraku

orgnov vada zraku projevujc se zvanm nevyvinutm, snenm nebo zkreslujc innost zrakovho analyztoru o, tm poruchou zrakovho vnmn

lovk se ot za svtlem a siln svtlo upout jeho pozornost me se zlepovat i zhorovat

43

slepota

neschopnost jedince vnmat zrakem i pes zachovn uritho zrakovho it svtlocitu

slepota praktick zachovn svtlocit, pp. i projekce slepota totln pln absence vidn

Systm pe o zrakov postien

Stedisko ran pe (narozen a M) diagnostika, pomoc rodin, stimulace, rozvoj sluchovho a hmatovho vnmn

Speciln M, M se speciln tdou Speciln pedagogick centrum (SPC) - metodick pomoc uitelm, podpora

integrace

Speciln kola pro zrakov postien, Z + spec. tdy Gymnzium pro ZP, Konzervato Jana Deyla, dal S a nematuritn obory Tyfloservisy stediska pomoci ZP, pomcky Rekvalifikan centrum Praha Ddina del vcemsn pobyty SP specializovan na ZP Praha Palata, Brno Chrlice esk unie nevidomch a slabozrakch

Surdopedie

Surdopedie je speciln pedagogick disciplna zabvajc se vchovou, vzdlvnm, rozvojem jedince se sluchovm postienm a snahou o jeho pln zalenn (sociln, pracovn) do spolenosti.

Nzev je odvozen z latinskho slova surdus = hluch a eckho paideia = vchova. Tomuto nzvu se v minulosti brnil ji prof. Milo Sovk, v souasnosti upozoruje na jeho nesprvnost doc. Ing. Jaroslav Hrub, CSc. Slovo surdus se toti d peloit nejen jako hluch, ale tak jako hloup.

Surdopedie se stala samostatnou disciplnou teprve roku 1983, kdy se oddlila od logopedie.

Nutn je spoluprce s adou dalch obor: foniatrie, psychologie, pedagogika, logopedie, ORL, s technickmi obory (vvoj a aplikace kompenzanch pomcek). Zaitm problmem je patn terminologie nejen v laick spolenosti, ale i mezi samotnmi odbornky. Je teba dsledn odliovat:

44

Edukace jedinc, vznik a vvoj

Vady sluchu z hlediska doby vzniku

Vrozen vada se vyskytuje mnohdy v ad generac, dt se narod hluch, protoe matka prodlala v prvnm trimestru gravidity njakou nemoc (zardnky, poruchy vmny ltkov atd.) ozen rentgenem a v nkterch ppadech rozdln Rh faktor krve matky a dtte

Zskan - protrahovan (dlouhotrvajc) porod s nslednm krvcenm do mozku, infekn choroby, razy hlavy, nkter lky (streptomycin) po zntu mozkovch blan a nen dobr podceovat opakovan a chronick znty stednho ucha.

Stupn sluchovch vad

Nedoslchavost - Pevodn sly mlo, ale doke rozeznat zvuky lidsk ei - Percepn projevuj se tak zkreslenm vnmnm ei

Lehk (ztrta 20 40 dB)

Stedn (40 70 dB)

Tk (70 90 dB)

hluchota

pln znamen naprostou ztrtu sluchu

praktick vyskytuj se zde pouze tzv. zbytky sluchu

ohluchlost stav kdy dochz ke ztrt sluchu v prbhu ivota. Pokud dojde k ohluchnut po ukonen zkladnho vvoje ei (po 7. roce ivota) e se ji neztrc, zstv zachovna, ale vyaduje soustavnou pi.

Specifickou kategori je tinnitus aureus (un elesty), a samozejm kombinovan postien (hluchoslepota, atd.)

Velikost ztrty sluchu uruje pomoc audiometrickho vyeten. Ztrta sluchu se vypotv jako prmr hodnot namen intenzity znaen v decibelech a frekvence znaen v herzch.

M se prahov hodnoty slyen u kadho ucha zvl. Grafickch zznam o stavu sluchu se nazv audio