Koncepce výuky anatomie na LF UK v Hradci Králové a pohled anatoma na výuku lékařské latiny

Dáša Slížová Ústav anatomie Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze 23.1.2013

• Úloha latiny v medicíně

• Anatomie jako obor

• Struktura výuky anatomie

• Práce s latinským jazykem v anatomii

• Nároky na znalost latinského jazyka

2

Teoretické obory - anatomie a histologie:

• Názvy částí těla a orgánů

• Všechny jednotlivé struktury, orgány a jejich části

• Mikroskopické útvary, vrstvy,…

• Variety, vrozené anomálie

Preklinické obory – patologická anatomie

• Choroby, syndromy, symptomy

• Farmakologie - recepty

Klinické obory

• Znovu anat. názvy, choroby

• anamnéza, chorobopis, nálezy, zprávy 3

Úloha latiny v medicíně

4

Anatomie jako obor – rozdíly mezi školami a mezi lékařskými fakultami

Lékařské fakulty (maximální nároky na lat. jazyk)

• Stejná náplň předmětu

• Rozdílné počty semestrů a hodin

• Povinné a volitelné předměty

• Rozdíly v organizaci zápočtů a zkoušek

• Různé studijní materiály

5

Lékařská fakulta v Hradci Králové

•Povinné předměty – 1. ročník:

•Anatomie 1

•Anatomie 2

(stomatologie – poloviční rozsah hodin)

•Volitelné předměty – 2. a 3. ročník:

•Klinická anatomie

•Topografická anatomie

•Aplikovaná anatomie hlavy a krku

(stomatologie)

6

Zimní semestr PŘEDNÁŠKY PRAKTIKA 1. r Všeob. Č 54 75 ( 225) 1. r. GM A 54 75

1. r. Zubaři Č 30 45 1. r. Dent. A 30 45

1. r. Ošetřovatelství 15 6 1. r. Fyzioterapie 15 6 3. r. Zubaři Č 12 18 3. r. Dent. A 12 18 ----------------- ------------------- 222 hodin 432 222 + 168 = 390 hodin přednášek 432 + 438 = 870 hodin praktik

7

ANATOMIA HUMANA (HOMINIS)ANATOMIA HUMANA (HOMINIS) Studium všech částí, struktur a orgánů lidského těla a jejich vzájemných funkčních a topografických vztahů.

ZIMNÍ SEMESTR • Pohybový - lokomoční – systém (skelet, kosti, klouby, svaly, jejich funkce, výživa a inervace)

• Splanchnologie (vnitřní orgány, morfologie a topografie)

LETNÍ SEMESTR

• Nervový systém (centrální a periferní NS, stavba a funkce)

• Topografická anatomie - vzájemné vztahy všech struktur (pitva - sekce)

Struktura výuky anatomie

8

ANATOMIE I - VŠEOBECNÝ SMĚR 1. roč.

Přednášky

zimní semestr 2012 - 2013

Pohybový systém.

2.10. Úvod do oboru. Anatomické názvosloví. Roviny a směry. Slíţová 2

Obecná osteologie.

3.10. Kostra horní končetiny. Slíţová 2

4.10. Arthrologie. Spojení horní končetiny. Slíţová 2

5.10. Obecná myologie. Svaly horní končetiny. Slíţová 2

10.10. Cévy a nervy horní končetiny. Slíţová 2

11.10. Kostra a spoje dolní končetiny. Slíţová 2

17.10. Svaly dolní končetiny. Slíţová 2

18.10. Cévy a nervy dolní končetiny. Slíţová 2

24.10. Topografie horní končetiny. Hájek 2

Topografie dolní končetiny.

25.10.

Lebka - principy stavby. Splanchno- a neurokranium. Slíţová 2

Dutiny a jámy lebeční.

31.10. Lebka jako celek. Věkové a pohlavní rozdíly. Slíţová 2

Antropometrie lebky. Lebka novorozence. Svaly hlavy.

1.11. Osový skelet. Svaly krku. Slíţová 2

Hrudník.

7.11. Svaly hrudní. Svaly zad. Slíţová 2

8.11. Svaly břicha. Kanál tříselný. Aplikovaná anatomie stěny břišní. Slíţová 2

14.11. Anatomický podklad kýl. Svaly dna pánevního. Slíţová 1

Splanchnologie.

Srdce. Krs 1

15.11. Srdce. Krs 1

Přehled tepen. Caisberger 1

21.11. Přehled tepen. Caisberger 1

Přehled ţil. Portální systém. Krs 1

22.11. Fetální krevní oběh. Krs 2

Mízní systém. Slezina.

28.11. Horní a dolní cesty dýchací. Slíţová 2

29.11. Plíce, pleura, mediastinum. Vývojové odchylky dýchacího ústrojí. Slíţová 2

5.12. Klinická anatomie cest dýchacích Kracík 1

Vývoj trávicí trubice, branchiogenní orgány. Dutina ústní, zuby. Hájek 1

6.12. Vývoj trávicí trubice, branchiogenní orgány. Dutina ústní, zuby. Hájek 1

Slinné ţlázy. Hltan. Prostor para- a retrofaryngeální. Slíţová 1

12.12. Slinné ţlázy. Hltan. Prostor para- a retrofaryngeální. Slíţová 2

Jícen. Ţaludek.

13.12. Střevo tenké a tlusté. Appendix. Slíţová 2

19.12. Játra. Cesty ţlučové. Pankreas. Slíţová 2

20.12. Vývoj peritonea. Definitivní úprava peritonea. Bursa omentalis. Slíţová 2

2.1. Vývojové odchylky zaţívacího systému. Slíţová 1

Klinická anatomie velkých kloubů. Karpaš 1

9

Způsob studia anatomie

• přednášky – orientace v tématu, základní informace • samostudium – učebnice a atlasy = příprava na praktická cvičení

• praktická cvičení – „vstupní“ mikrotest -kontrola teoretických znalostí na začátku cvičení, studium preparátů, modelů, obrazů, rtg snímků, diskuse, kompletace znalostí • zápočtové testy: pohybový systém – praporkový test splanchnologie – písemný test

• zápočet (prezence, průběžné výsledky mikrotestů /60%/, zápočtové testy) Pitvy (sekce) • patologicko-anatomická pitva – zdravotní • soudní pitva (zdravotní a soudní) • anatomická pitva – detailní pitva po vrstvách, všechny útvary a orgány, balzamovaná (fixovaná) těla dárců

Hodnocení znalostí: písemné, ústní, praktické

10

Ukázka testů

Č. 6 zimní semestr

Varianta 3B

Jméno ……………………..………... Skupina … 26.10.2012

1. Napište latinský název vazu upínajícího se do area intercondylaris post.:

…………………………………………………………………………………………………

2. Který rozměr je nejdelší v rovině amplitudo pelvis?

………………………………………………………………………………………………..

3. Definujte co nejpřesněji typ kloubu kyčelního (latinsky):

………………………………………………………………………………………………….

4. Na které kosti dolní končetiny leţí planum popliteum?

………………………………………………………………………………………………….

5. Na obrázku skeletu dorsum pedis pojmenujte latinsky označenou kost:

……………………………..

11

Práce s latinským jazykem v anatomii

Lékařská terminologie Anatomické názvosloví

• Anatomické názvosloví je latinská terminologie pouţívaná celosvětově ve všech medicínských oborech • tvoří základ lékařské terminologie • Nomina anatomica • 1895 – názvosloví basilejské • 1935 – názvosloví jenské • 1960 – názvosloví paříţské • 1998 – Terminologia anatomica – poslední úprava Termíny jsou používány pro názvy všech struktur, orgánů a jejich částí, k topografickému rozlišení polohy orgánů a útvarů v celém těle. Povinná literatura Čihák: Anatomie I. a II. díl, 1987; III. díl, 1997 Borovanský a kol.: Soustavná anatomie člověka I., II., 1976 Sinělnikov: Atlas anatomie člověka I. - III. díl, 1972 Kiss: Atlas anatómie človeka I. II. III. díl, 1975

www.lfhk.cuni.cz/anatomie/

12

ANATOMICKÁ TERMINOLOGIE, ROVINY A SMĚRY NA LIDSKÉM

TĚLE

Hierarchie názvů – regia, orgány…

CAPUT - cranium COLLUM

TRUNCUS (TORSO) THORAX

ABDOMEN - venter PELVIS

EXTREMITAS SUPERIOR – membrum superius EXTREMITAS INFERIOR – membrum inferius

( dexter,-a,-um; sinister,-a,-um)

13

OZNAČENÍ ROVIN NA TĚLE: •• ROVINA FRONTÁLNÍROVINA FRONTÁLNÍ •• každá svislá rovina, rozdělující tělo na část přední a zadní, přibližně rovnoběžná s čelem (frons, -tis = čelo) •• ROVINA MEDIÁNNÍROVINA MEDIÁNNÍ •• probíhá svisle zepředu dozadu, dělí tělo na pravou a levou polovinu •• ROVINA SAGITÁLNÍROVINA SAGITÁLNÍ • každá svislá rovina, rovnoběžná s rovinou mediánní, rozdělující tělo na část pravou a levou •• ROVINA TRANSVERZÁLNÍROVINA TRANSVERZÁLNÍ • každá horizontálně probíhající rovina, dělící tělo na horní a dolní část

•latina v češtině X české názvosloví

TRUNCUS

• Ventralis - dorsalis

• Lateralis - medialis

• Dexter - sinister

• Superior –i nferior

• Anterior - posterior

• Internus - externus

• Profundus - superficialis • centralis – peripheralis

• Cranialis - caudalis

Terminologie směrů na těleTerminologie směrů na těle

Směry na končetinách: • proximalis – distalis

• ulnaris – radialis • tibialis - fibularis • palmaris – dorsalis • plantaris – dorsalis

• uţívány jsou i počeštěné formy těchto názvů

16

POHYBOVÝ APARÁTPOHYBOVÝ APARÁT APPARATUS LOCOMOTORIUSAPPARATUS LOCOMOTORIUS

SOUSTAVA KOSTERNÍ SYSTEMA SKELETALE

SOUSTAVA SVALOVÁ

SYSTEMA MUSCULORUM

17

OBECNÁ OSTEOLOGIEOBECNÁ OSTEOLOGIE (Os, ossis, n., pl.ossa - kost) Nauka o kostech a skeletu • kostní tkáň • mikroskopická stavba kosti • kost jako orgán • vývoj kostí, osifikace • dělení kostí podle tvaru • popis jednotlivých kostí

Kost jako orgán STAVBA KOSTI (vrstvy): 1. PERIOSTEUM – okostice (fixace - Sharpeyova vlákna) (inervace, cévy krevní a lymfatické, růst a regenerace, senzitivita, remodelace a hojení) 2. SUBSTANTIA COMPACTA (CORTICALIS) 3. SUBSTANTIA SPONGIOSA („diploe“ plochých kostí) • MEDULLA OSSIUM - cavitas medullaris v dlouhých kostech – červená, žlutá, šedá kostní dřeň (M. rubra, lutea, grisea - gelatinosa)

• Novorozenec – m. rubra ve všech kostech ( X dospělost)

18

Modelace tvaru kostí • základní tvar kosti je dán geneticky, vzniká jiţ v období embryonálním • remodelace a přesné dotvoření tvaru kosti závisí na působících mechanických vlivech, tlaku, tahu vazů a svalů, probíhajících cév a nervů, apod. • vznikají tak prohloubená místa a otisky (sulcus, incisura, impressio, fovea, fossa, cavitas) • vyvýšená místa a otvory (tuber, tuberculum, tuberositas, linea, prominentia, eminentia, spina, crista, foramen, canalis, apertura, etc.) • na základě působících sil se modeluje architektonika spongiózní vrstvy kostí Kostní věk – určení podle stupně osifikace na rtg snímcích

1. arteriae epiphysariae 2. arteriae metaphysariae 3. arteriae nutriciae 4. periostální tepny

1 1

2 2

3

4

1 1

Cévní zásobení kostí

20

TVAR KOSTÍ 1. Kosti dlouhé – humerus, ulna, radius, femur, tibia, fibula • tělo - corpus ( DIAPHYSIS) a dvě epifýzy (EPIPHYSIS) 2. Kk. ploché – scapula, sternum, cranium, pelvis • jeden velmi krátký rozměr, dvě vrstvy kompakty – lamina externa a lamina interna, mezi nimi diploe 3. Kk. krátké – carpus, tarsus • všechny rozměry přibliţně stejné 4. Kk. nepravidelné – vertebrae 5. Kk. pneumatizované – ossa pneumatica - kavity vyplněné

vzduchem a pokryté sliznicí – lebka (maxilla, os temporale, os frontale, …)

6. Kk. sezamské – ossa sesamoidea – vznikají v průběhu šlach, kolem kloubů – patella, klouby palců ruky a nohy

21

Ossa membri superioris Cingulum (pletenec ramenní): scapula, clavicula + sternum Kosti volné končetiny: brachium: humerus antebrachium: radius, ulna manus:

ossa carpi: proximální řada: - os scaphoideum, lunatum, triquetrum, pisiforme

distální řada: - os trapezium, trapezoideum, capitatum, hamatum

ossa metacarpalia (I. – V.) digiti: phalanges – phalanx proximalis, media, distalis Digiti manus et pedis: Pollex (hallux), index, medius, anularis, digitus minimus

Detailní popis kostí !! 1. margo lateralis 2. collum scapulae 3. cavitas glenoidalis 4. acromion 5. processus coracoideus 6. incisura scapulae 7. angulus superior 8. margo medialis 9. fossa subscapularis – lineae musculares 10. angulus inferior tuberculum supraglenoidale et infraglenoidale

Scapula: plochá kost, pravá ventrální plocha (facies costalis)

23

1.SPOJENÍ PEVNÉ (v souvislosti, plynulé) 2.SPOJENÍ V DOTYKU (KLOUBY) • Articulatio, -onis, f. - kloub, spojení kostí ( !! pasivní pohyb) SPOJENÍ PEVNÉ • žádný nebo minimální pohyb • spojení některým druhem pojivové tkáně (vazivem, chrupavkou

nebo kostní tkání

a. Junctura fibrosa - SYNDESMOSIS b. Junctura cartilaginea - SYNCHONDROSIS c. Junctura ossea - SYNOSTOSIS

24

SPOJENÍ V DOTYKU (KLOUBY) JUNCTURAE SYNOVIALES, ARTICULATIONES

= pohyblivé spojení konců kostí, které se pouze dotýkají Principy stavby synoviálních kloubů: • Kloubní plochy– facies articulares, konce kostí pokryté chrupavkou,

většinou hyalinní • obvykle jsou tvarovány jako jamka a hlavice • jsou i místem přirůstání kosti

• kloubní pouzdro – capsula articularis, pevný vazivový obal kloubu,

tvořený dvěma vrstvami, vnitřní vrstva, membrana synovialis, produkuje synoviální tekutinu • kloubní dutina – cavitas articularis, vyplněna kloubním mazem,

slouţícím jako lubrikant a nutrice pro chrupavky kloubních ploch

25

LATINSKY ČESKY POUŢITÍ SLOVA, ODVOZENINY

abductio odtaţení, abdukce abductor odtahovač

acetabulum jamka kyčelního kloubu

acromion nadpaţek

adductio přitaţení, addukce adductor přitaţení

ala křídlo ala ossis ilii lopata kosti kyčelní

alaris křídlový

albus bílý

angulus úhel

anterior přední

anulus prstenec anularis prstencový

anus, 2.p. ani řiť

apertura vchod

apex, 2.p. apicis špička

aponeurosis aponeuróza, šlachová blána

arcus oblouk arcuatus obloukovitý

articulatio kloub articularis kloubní

atlas, 2.p. atlantis nosič

auricularis ouškovitý

axilla podpaţdí

axis čepovec

basis základna

biceps, 2.p. bicipitis dvojhlavý (sval)

brachium paţe brachialis paţní

buccinator : musculus buccinator tvářový sval

bursa váček

calcaneus kost patní

Ruční klouby – podélný, frontální řez

1. ulna 2. discus articularis 3. os lunatum 4. os triquetrum 5. os hamatum 6. metacarpus V. 7. os trapezoideum 8. os trapezium 9. os capitatum 10. os scaphoideum 11. radius

• spojení pletence

• art. sternoclavicularis • art. acromioclavicularis

• spojení volné horní končetiny

• articulatio humeri • articulatio cubiti

art. humeroulnaris art. humeroradialis art. radioulnaris proximalis

• art. radioulnaris distalis

klouby ruky:

• art. radiocarpalis ( radius + proxim.řada karpu) • art. intercarpales • art. mediocarpalis • art. carpometacarpalis • art. etacarpophalangeales • art. interphalangeales

Klouby horní končetiny

Přídatná zařízení kloubní: • ligamenta (extra- a intrakapsulární), vazivové pruhy zpevňující kloubní pouzdro, nejčastěji zvenčí • disci et menisci – chrupavčité destičky vsunuté mezi dvě kloubní plochy, trojúhelníkového nebo piškotovitého tvaru na průřezu • labrum articulare – chrupavčitý lem, rozšiřující kloubní jamku - l. glenoidale, l. acetabulare • synoviální bursy – bursae synoviales výchlipky

kloubního pouzdra mezi okolní svaly, sniţují tření, mohou být propojeny s kloubní dutinou nebo odděleny

• musculi articulares - „kloubní svaly“, svalové snopce připojené ke klobnímu pouzdru a bránící jeho uskřinutí • obvykle jsou to hluboké snopce svalů, probíhajících v těsném sousedství kloubů, vyjímečně samostatné svaly

(např. m. anconeus)

KLASIFIKACE KLOUBŮ

1. Podle počtu os pohybu • Monoaxiální, bi-, triaxiální (multiaxiální) klouby • počet kloubních os definuje maximální moţnosti pohybu v daném kloubu • !! různý „stupeň volnosti“, který nemusí souhlasit s počtem os pohybu • pohyby mohou být omezeny okolními strukturami nebo v souvislosti s pohybem jiných kloubů 2. Podle počtu kostí • Kloub jednoduchý – articulatio simplex • dvě kosti • Kloub složený – articulatio composita • 3 a více kostí, disci, menisci

3. Podle tvaru styčných ploch

• kloub plochý (art. plana) – intervertebrální, 3 osy • kloub válcový - šarnýrový (ginglymus) - interfalangeální

- kolový (trochoidea) - proximální a distální radioulnární - kl. jednoosé

ginglymus trochoidea

Mm. antebrachii VENTRÁLNÍ SK. (FLEXORY, PRONÁTORY) • 4 vrstvy a. skupina mediálního epicondylu: caput commune ulnare M. pronator teres – 2 hlavy M. flexor carpi radialis M. palmaris longus M. flexor carpi ulnaris b. M. flexor digitorum superficialis - 3-článkové prsty chiasma tendinum c. M. flexor digitorum profundus - 3-článkové prsty M. flexor pollicis longus d. M. pronator quadratus Inerv.: N. medianus a n. ulnaris

Větve a. axillaris

1

2

2 3

4 5 6 7

1. a. thoracodorsalis 2. a. circumflexa scapulae 3. a. circumflexa humeri ant. 4. a. circumflexa humeri post. 5. r. deltoideus 6. a. thoracoacromialis 7. r. acromialis

NERVUS SPINALIS – vznik a stavba (schéma):

• radix dorsalis (+ spinální ganglion) - senzitivní • radix ventralis – motorický • nervus spinalis – smíšený, krátký kmen • ramus meningeus – pro kanál páteřní a obaly míšní • ramus ventralis – ventrální část trupu, nerv. plexy • ramus dorsalis – inerv. dorzální části trupu • rami communicantes – albus, griseus (vegetativní ganglia)

• Pažní pleteň je rozdělena klavikulou na pars supra- a infraclavicularis. • Supraklavikulární část plexu: • Po stranách krční páteře jsou uloženy primární kmeny (truncus superior, medius, inferior). • Z nich odstupují převážně motorické nervy: • N. suprascapularis (m. supra- a infraspinatus), n. dorsalis scapulae (mm. rhomboidei a m. levator scapulae), n. thoracicus longus (m. serratus ant.), nn. subscapulares (m. subscapularis, m. teres major), n. subclavius (m. subclavius) , n. thoracodorsalis (m. latissimus dorsi, m. teres major).

LYMFATICKÁ DRENÁŽ HORNÍ KONČETINY Lymfatický systém horní končetiny zahrnuje mízní cévy - vasa lymphatica a mízní uzliny – nodi lymphatici • jednosměrný odtok lymfy z tkání • transportní funkce, imunitní reakce • mízní cévy – povrchové a hluboké • povrchové – laterální a mediální kolektory, v podkoží, přes nodi cubitales superficiales do axilly • hluboké – podél hlubokých cév, přes nodi cubitales profundi do axilly • axilární uzliny – 5 skupin: • nn. l. interpectorales, pectorales a paramammarii, centrales, subscapulares, apicales • pokračuje truncus subclavius – ductus thoracicus nebo truncus lymphaticus dexter – angulus venosus

36

Nejčastější problémy • Nízká úroveň předchozích znalostí

• Neznalost pojmů (potřeba překladu) • M. anconeus, m. psoas, os – ossis x oris

• Rozlišení rodů substantiv • Systema, os, cavum x cavitas • Phalanx, salpinx, articulatio, regio

• Nominativ, genitiv, ablativ, plurál • Collum femoris, fovea capitis radii • Ramus communicans cum nervo zygomatico • Origo tendinis capitis longi musculi bicipitis brachii

• Výslovnost a psaný text • Bucca, buccinator, phalanx, coecum, calcaneus

Dáša Slíţová Přednostka Ústavu anatomie

Centrum jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity Komenského nám. 2 601 77 Brno, tel. fax: 549 496 447, e-mail: cjv@rect.muni.cz

Děkujeme Vám za pozornost…. …a na shledanou..

38