Křesťanská misie v 16.-18. století. (Pontes Pragenses.)by Jiřina Kubíková

  • View
    213

  • Download
    0

Embed Size (px)

Transcript

  • Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

    Kesansk misie v 16.-18. stolet. (Pontes Pragenses.) by Jiina KubkovReview by: Josef FrsterListy filologick / Folia philologica, Vol. 125, No. 1/2 (2002), pp. 173-175Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23467880 .Accessed: 15/06/2014 21:42

    Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

    .JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

    .

    Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologick / Folia philologica.

    http://www.jstor.org

    This content downloaded from 91.229.229.111 on Sun, 15 Jun 2014 21:42:56 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/stable/23467880?origin=JSTOR-pdfhttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsphttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • Listy filologick CXXV, 2002, 1-2 RECENZE

    U z nzvu nsledujc studie (Herta Schmid, Die Hussitenliteratur bei Jaro

    slav Vrchlick) je jasn, e tma "esk

    ho baroka" jaksi chronologicky obkra

    uje; spojen "tschechisches Barock" se

    v nm sice vyskytuje, ale jen okrajov

    jako asov oznaen (s. 263). Pipome

    me, e pozornost je tu vnovna bsnko

    vi, kter dnes stoj ponkud stranou ma

    sovho badatelskho zjmu. Posledn dva pspvky dodali sami

    poadatel sbornku. Sv tma nachzej v esk literatue 20. stolet, u J. Durycha

    (Ji Hol) a K. iktance (Gertraude

    Zand), a shodn hledaj jejich "barok

    nost".

    Znovu se vracme mylence ze za

    tku tohoto pehledu: v prbhu knihy

    najdeme nkolik mimodk zaznamena

    nch definic "baroka" a "baroknosti";

    pozoruhodn shoda panuje v tom, e se

    chpou znan voln jako pojmenovn veho expresivnho, rtoricky propraco vanho, obsahujcho antiteze a oxym ra, prostedky neobvykl a nsiln defor

    movan, protkan biblickou motivikou,

    historizujc apod. Inspirace z djepisu

    vtvarnho umn je zejm. Problema

    tick je, e hledn "baroka po baroku"

    (v obecn rovin paralel, nikoliv v p

    pad hledn pmch vliv) pak praktic

    ky ztrc hranice. Nen vak stejn dob

    e mon hledat "baroknost" helnismu,

    pozdn antiky, pozdn gotiky atd.?

    Snaili jsme se pedstavit sbornk ja

    kmsi celkovm pehledem jeho sloek.

    Samozejm jsme tak peli mnoho dle

    itch a podntnch vc. Nebylo to pe

    zravost, ale snahou reprodukovat cel

    kov obecn dojem z knihy majc hla

    sy mnoha rozdln pracujcch odborn

    k reprezentovat filologick bdn o ...

    "baroku"? To, e se tu neklade draz na

    teoretick propracovn pojmu "baroka"

    v slovesnm umn, je na druhou stranu

    vrazem toho, jak se badatel stle vce

    soustedili na nutn dohledvn detail

    nch archivnch informac, na zpstupo vn text edicemi a dal "drobnou" pr ci. Museli pitom pochopiteln zpochyb nit velk syntzy, nov jet nemohou

    vytvoit. Ve vci syntz se vlastn vdo

    m omezuj na vyvracen nebo aspo dl

    poprn nebo zpesovn tch star

    ch. Sbornk "fiir Professor Josef Vintr"

    je jakmsi tbcm frem - ne jedinm -,

    kde se tak dje.

    Ondej Koupil (Praha) Ondej Koupil (Praha)

    Jiina Kubkov, Kesansk misie

    v 16.-18. stolet. (Pontes Pragenses.) Brno, L. Marek 2001, 280 s.

    V edici Pontes Pragenses vychzej

    svazky, je jsou vsledkem badatelsk

    a uitelsk prce Husitsk teologick fa

    kulty UK v Praze. V poad ji 18. svazek

    v malm nkladu 1000 kus se zamu

    je na djiny kesanskch misi v ranm

    novovku. V domc odborn literatue

    syntetick prce takovho druhu dosud

    chybla a zjemci o tuto problematiku

    byli odkzni pouze na dl studie, vnu

    jc pozornost pevn katolickm mi

    sionm eskho pvodu z ad jezuit, a v ppad historie misi vedench ze

    zahrani museli erpat informace vti

    nou z dostupnch cizojazynch lexiko

    n. Prv ony autorce poslouily jako hlavn zdroj pi pokusu o jejich eln

    vbr a pehledn uspodn. Ve strunm vodu autorka vysvtlu

    je, ne vak zcela pesn, etymologii latin

    skho slova missio a podv -

    pro orien

    taci v tto problematice -

    krtk souhrn

    misijnch cest vykonanch od 1. do 15.

    stolet. Clem publikace, jak se dle uv

    d, je informovat o misijnm dle crkve

    173

    This content downloaded from 91.229.229.111 on Sun, 15 Jun 2014 21:42:56 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • Listy filologick CXXV, 2002, 1-2 RECENZE

    mskokatolick, pravoslavn a crkv

    evangelickch a tak oprvnn upozor nit na obrovskou prci mision v ne

    bezpench a exotickch oblastech cel

    ho svta, na jejich obti, je vybzej jis t zajmavmu srovnn s pevnost v sil

    a ve ve lovka v dnenm svt.

    Prvn oddl s nzvem mskokatolic

    k misie je patrn nejzdailej st kni

    hy. Historick pehled misi, zahjench souasn se zmoskmi objevy pelomu 16. a 17. stolet, je obohacen o analzu

    jejich vlastnho prbhu, vykldanho

    jako soupeen o rozdlovni sfry vlivu

    mezi rznmi dy a oblastmi, nleej cmi ke smlouv Patronato a Kongrega ce de propaganda fide. V centru pozor nosti autorky jsou rovn vechny dopro vodn jevy tohoto komplikovanho pro cesu - napt a soupeen mezi domoro

    dmi kmeny, kolonisty a misioni na

    vzjem, stinn strnky vyplvajc z ko

    istnickch mocenskch zjm podma nitel, sten nespchy, utrpen v tro

    pickch krajinch a nezdka i mued

    nick smrt. Najdeme zde zmnku o as

    ti en na misijn prci, podrobn je vy loen t systm tzv. redukc, kesan

    skch vesnic v Jin Americe, oceova

    nch jako nejpozoruhodnj poin jezu it. V medailonech nejvznamnjch

    katolickch mision obdob ranho no

    vovku - Frantika Xaverskho, Alexan

    dra de Rhodes, Roberta de Nobili a dal

    ch -je mon sledovat promny misij nch metod od poten the clean sweep a po originln mylenkov pnos a sna

    hu tchto vjimench osobnost v pro cesu evangelizace domorodch nrod,

    spovajc v zachovn nkterch dom

    cch tradic a zvyk. V drobnch exkur

    sech se seznamujeme i z celou adou m

    n znmch postav mision. Z jejich charakteristik je dobe patrn, e to byli skuten nadan jedinci s neobyejnmi

    schopnostmi studovat exotick jazyky,

    pekldat liturgick knihy, s organiza nm talentem a tak smyslem pro praktic k zleitosti svho posln. Mnoz z nich

    ohromovali vldce celho tehdejho sv

    ta svmi odbornmi znalostmi mnoha

    obor, pedevm technickch.

    Nsledujc oddl et mskokato

    lit misioni tvo zejmna soubor por trt naich nejvznamnjch mision

    , pevzat z prkopnick prce J. Ka

    listy Cesty ve znamen ke. Zde je pr ce mlo pvodn. Vedle ji znmch i

    votopisnch dat autorka reprodukovala obsah pouze tch literrnch pamtek,

    dopis a st itinerri zpstupnnch a komentovanch Kalistou ji ped vce

    ne edesti lety. Dnes mme dispozici rovn nap. edici dalch list jezuity Karla Slavka, pozenou J. Kolmaem, nebo anglick peklad 2. dlu rozshlho latinskho itineraria frantikna Vclava

    (Remedia) Prutkho z iniciativy anglick

    geografick spolenosti The Hackluyt

    Society aj. Je koda, e tyto dv knihy,

    pop. dal, nevzala autorka v potaz s c

    lem vyut stejnch domcch pramen vytvoen plnjho obrazu situace

    v naich misich sledovanho obdob.

    V dalch tech oddlech, vnovanch

    psoben nekatolickch crkv, je mo

    no sledovat a srovnvat pstupy, npl a metody misi katolickch s misijnm d

    lem crkve pravoslavn, crkv evange

    lickch a crkve Moravan - Obnove

    n Jednoty bratrsk. Pozorujeme zmnu

    v koncepnm pstupu pi uspodn

    jednotlivch oddl. Zatmco potky

    protestantskch misi autorka vykld z hlediska nrodnosti jednotlivch misio

    n, ve vech ostatnch oddlech je jed notcm hlediskem smr a cl misijnch

    vprav. Kompozice jednotlivch kapitol

    je podobn pedchozm. Opt ped nmi

    defiluj vce i mn znm nositel vry

    jinch kesanskch crkv. Pedevm

    vklad o rozsahu misijn innosti nejvt

    174

    This content downloaded from 91.229.229.111 on Sun, 15 Jun 2014 21:42:56 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • Listy filologick CXXV, 2002, 1-2 RECENZE

    ch mision crkve pravoslavn bu

    de pro eskho tene, pevn spjatho s duchovnmi tradicemi kesanskho z

    padnho svta, cennm zdrojem pouen. Oddl o misich Obnoven Jednoty bratr

    sk psob vrazn tezovit. Je to spe

    jaksi chronologick popis postupu jed

    notlivch misi a vkaz statistickch da

    j o potu konvertit na mnoha zemch

    svta.

    Na zvr je zaazeno pojednn o v hledu misie v 19. stolet - "velkm stole

    t evangelizace a misie". Prhledy do no

    v ry sleduj rozvoj dosavadnch misi, a pedevm pak masov vznik novch

    misijnch spolenost. Na tomto mst

    bychom spe oekvali hlub zhodno

    cen a srovnn rozsahu, vsledk a me

    tod misijn innosti rznch crkv v da