zima 2005 / 2006 Krkonoše - svazek měst a obcí NEPRODEJNÉ

UŽÍVEJTE SI RADOVÁNEK NA SNĚHU

S námi bude váš pobyt v Krkonoších bohatší!

Zajímavosti

a užitečné rady

nejen pro návštěvníky

• Vydejte se bílou stopou• Skiareály pro vás• Co dělat, když zrovna nelyžujete?

Kdy a kam:www.ergis.cz/krkonose

• Pozor na sněhové laviny!• Krkonošské výrobky mají své logo

Navštivte Krkonošeod jara do podzimu

Tento projekt je spolufi nancovánze zdrojů EU. Za obsah tohoto

dokumentu je výhradně odpovědnýKrkonoše – svazek měst a obcía nelze jej v žádném případě

považovat za názor Evropské Unie.

Krkonošská sezóna

Strana 2 Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2005 / 2006

Krkonoše - svazek měst a obcí

Pátým rokem Krkonoše – svazek měst a obcí (SMO) pomáhá regio-nu, respektive osmatřiceti městům i obcím, hájit a podporovat zájmy v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Stručná rekapitulace napoví …

Rok od roku roste obrat Rok 2000 • finanční obrat SMO byl pouhých 102 318 korun • rok 2001 obrat 153 402 koruny • rok 2002 po nastartování některých projektů či-nil obrat 853 402 koruny • rok 2003 prudký nárůst na 2 895 436 korun • rok 2004 téměř zdvojnásobení na 4 015 533 koruny • rok 2005 je z realizovaných a plánova-ných žádostí pro získaní finančních prostředků očekávaný příjem ve výši 6,5 miliónu ko-run.

Manažeři SMO doká-ží ke každé koruně od členských měst a obcí získat další tři z grantů a dotací. Města a obce se na celkovém rozpočtu SMO podílejí pouze čtvrtinou. Velkou finanční oporou realizace projektů v letech 2004 a 2005 jsou kraje Liberecký i Královéhradecký, Nadace Duhová energie a firma Sitour, s.r.o.

Spolupráce se Správou Krkonošské-ho národního parku je významná v rámci projektů: Krkonoše ze sedla kola a Krkonoše – lyžařský běžecký ráj.

Rozsáhlá činnost SMO je morálně i finančně podporována státní agen-turou CzechTourism.

Významnými partnery a pomocní-ky jsou turistické regiony Český ráj a Východní Čechy.

Rozpracována je spolupráce s Hos-podářskou komorou.

Krkonoše - svazek měst a obcí byl v loňském roce jedním ze zakládají-cích členů Asociace turistických re-gionů České republiky (ATUR ČR).

Ministerstvo pro místní rozvoj i představitelé vrcholných organiza-

cí a odborů, které se zabývají ces-tovním ruchem, konzultovali s ma-nažery SMO práci v Turistickém regionu Krkonoše.

Koordinace aktivit mezi subjekty a mikroregiony je zvláště nezbytná. Představitelé Žacléřska, Východních Krkonoš, Horního Labe, Jilemnicka a Tanvaldska pravidelně informují Radu Svazku o plánovaných zámě-rech. Vzájemná je spolupráce i při podávání žádostí do krajských grantových programů se snahou je-jich návaznosti a propojenosti. Ně-které z nich se týkají i nečlenských obcí. Svazek respektuje turistický

region jako celek a je aktivní v celém území. Například

letos byla v rámci pro-jektu „turistických cyklobusů“ prohlou-bena spolupráce s Městem Trutnov.

Heslo „Krkonoše – hory bez hranic“ na-

povídá, že součástí je také kooperace s polskou

stranou Krkonoš. V rámci Evropské unie byly úspěšné také projekty příhraniční spolupráce.

Jednou z hlavních činností Svazku Krkonoše je uvádět do života pro-jekty na podporu cestovního ru-chu v turistickém regionu a zajiš-tění jejich financování:

Krkonoše – lyžařskýběžecký rájHorská služba Krkonoše a čtyřia-dvacet subjektů, mezi které patří skiareály, řada provozovatelů lano-vek a vleků i další partneři, se podílí na úpravě 570 km běžeckých tratí. Projekt se neobejde bez finanční podpory Nadace DUHOVÁ ENER-GIE.

Krkonoše ze sedla kolaPomocí grantu Královéhradeckého kraje byly v letošním roce vyznače-ny a vybaveny cyklotrasy v podhůří Krkonoš. Očekávána je podpora

Libereckého kraje. Důležitý je fi-nanční spolupodíl obcí, na jejichž území trasy vedou. Do projektu je zapojeno i osm nečlenských obcí.

Cross-Cross TourJe nejnovějším krkonošským turis-tickým produktem, vytvořeným pro zdatné cyklisty. Trasa vede v národ-ním parku i na polské straně hor.

Krkonošské cyklobusyProjekt cyklodopravy je finančně podporován oběma kraji. Liberecký zařadil spoje do základního grafiko-nu dopravní obslužnosti a přispěl na jejich propagaci. Královéhradec-ký poskytnul nemalou dotaci. Opro-ti loňskému roku jezdily autobusy, vybavené konstrukcí schopnou upevnit minimálně patnáct kol, kaž-dý den. Spoje se setkávaly s velkým zájmem turistů i místních obyvatel.

Monitoring návštěvníků KrkonošObsáhlá řada statistických dat byla od návštěvníků letních Krkonoš získána prostřednictvím dotazníků vydaných ve čtyřech jazykových mutacích. Obdobný průzkum ná-vštěvnosti, názorů i připomínek bude proveden i v zimním období.

Propagace KrkonošDokončen byl grafický manuál tiš-těných propagačních materiálů. Logo Krkonoš, které je součástí, je možné bezplatně stáhnout z webo-vých stránek: www.ergis.cz/krkonose

Společná prezentaceAkce a veletrhy cestovního ruchu v České republice i zahraničí patří mezi důležité prvky propagace tu-ristického regionu, a tedy práce Svazku. Na sklonku loňského roku byly Krkonoše na veletrzích v Po-znani a Lipsku. Letos v Brně, Praze, Mnichově, v Ostravě, i na veletrhu cykloturistiky v Hradci Králové.

Účastnické náklady se SMO snaží minimalizovat ve spolupráci s kra-jem Královéhradeckým a Liberec-kým, podnikateli a státní agenturou CzechTourism. Pro rok 2006 se po-čítá s dalším vylepšením.

Ediční činnostDíky podpoře evropského fondu CBC PHARE vznikly v rámci pří-hraniční spolupráce turistické novi-ny Krkonošská sezóna, vydané v létě roku 2005 ve třech jazyko-vých mutacích, a propagační sklá-dačka Krkonoše – od jara do podzi-mu. Je rovněž tříjazyčná, ve které najdeme stručné tipy na sportovní aktivity pro volný čas, kontakty na informační centra (v českých i pol-ských Krkonoších), zadní strana ob-sahuje podrobnou pohledovou ma-pu hor a podhůří.

www.ergis.cz/krkonoseWebové stránky ve spolupráci s fir-mou Mediapool jsou stále zdokona-lovány.

Infocentra společněSpolupracovat a vzájemně si pravi-delně vyměňovat informace je smyslem koordinace krkonošských infocenter. Jejich vedoucí pracovníci se pravidelně měsíčně setkávají v pracovní skupině pro marketing Krkonoš. Jejích hlavním úkolem je zajistit dobrou prezentaci Krkonoš především při veletrzích cestovního ruchu, se snahou zapojit jednotlivé podnikatelské subjekty.

Eurofond na podporu rozvoje KrkonošZáměr má usnadnit předfinancová-ní projektů, které se po dokončení

zaplatí z fondů Evropské unie. Sva-zek potřeboval vytvořit finanční re-zervu, ze které jeden z projektů za-platí. Peníze se vrátí a tak se bude moci předfinancovat další projekt. Jedná se o jednorázový příspěvek každé členské obce a města ve výši 10 korun za trvale žijícího obyvatele.

Krkonošské rozvojové materiályBudou zpracovány Vize Krkonoš 2050, územně plánovací podklad Rozvojový potenciál krkonošských měst a obcí, probíhá aktualizace koncepce cestovního ruchu Králo-véhradeckého kraje. Dokončen a v sídle Svazku ve Vrchlabí je k dispozici k prostudování Program rozvoje cestovního ruchu turistické-ho regionu Krkonoše.

Valná hromada Svazku Krkonoše do funkce předsedy znovu potvrdila vrchlabského starostu Jana Sobot-ku, do funkce místopředsedy pak Václava Cajthamla a Petra Kuče-ru.

Rada Svazku je devítičlenná, v její sestavě opět pracují: Václav Caj-thaml, Lenka Cincibusová, Václav Hartman, Pavel Krčmář, Petr Ku-čera, Václav Nosek, Jan Sobotka, Jiří Vancl a Miroslav Vlasák.

Strategické obsazení Rady Svazku

zaručuje zastoupení všech menších krkonošských svazků obcí: Petr Kučera (Východní Krkonoše), Vác-lav Hartman (Jilemnicko), Pavel Krčmář (Horní Labe), Václav Caj-thaml (Tanvaldsko) a Miroslav Vla-sák (Žacléřsko), což umožňuje vel-mi úzkou a kvalitní vzájemnou spolupráci.

Svazek Krkonoše jednu korunu čtyřikrát zhodnotí

Je svazek osmatřiceti měst a obcí v Krkonoších i jejich podhůří, s více než 60 000 obyvateli, na území vět-ším než 770 tisíc hektarů v Králové-hradeckém a Libereckém kraji, od Kořenova po Žacléř. Svazek vznikl v roce 2000 se sídlem ve Vrchlabí. Jeho členy jsou: Benecko, Bukovina u Čisté, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Harrachov, Horní Branná, Horní Kalná, Horní Maršov, Hostinné, Jablonec nad Jizerou, Janské Láz-ně, Jilemnice, Klášterská Lhota, Kořenov, Košťálov, Kunčice nad Labem, Lánov, Malá Úpa, Martini-ce v Krkonoších, Mladé Buky, Pase-

ky nad Jizerou, Pec pod Sněžkou, Poniklá, Prosečné, Rokytnice nad Jizerou, Roztoky u Jilemnice, Rud-ník, Strážné, Studenec, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vítkovice, Vrchlabí, Vysoké nad Jizerou a Žac-léř.Hlavním cílem společného úsilí představitelů měst a obcí je kom-plexní rozvoj kvality života všech generací místních obyvatel, aby mohli být hrdí na místo, ve kterém žijí. Jde jim rovněž o to, aby vytvá-řeli dobré podmínky pro spokoje-nost víc než šesti milionů tuzem-ských i zahraničních návštěvníků, kteří ročně Krkonoše navštíví.

Vážení čtenáři, vážení návštěvníci Krkonoš,máte před sebou druhé vydání turistických novin Krkonošská sezóna. Za fi nanční podpory Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje je vydal Krkonoše – svazek měst a obcí. Jsme rádi, že jste si mnozí ke své dovolené vybrali nejvyšší pohoří České republiky. Především vám je určen tento novinový výtisk, jehož ob-sahem je pestrá nabídka informací, která vám usnadní orientaci v krkonošském regionu a možná ještě více zpestří program. Pokud jste v Krkonoších poprvé, přejeme vám pěkný pobyt s řadou mimořádných zážitků. Vám, kteří zachováváte Krkonoším trvalou přízeň a chováte se ohleduplně k přírodě a lidem, děkujeme. Jsme rádi, že se s vámi setkáváme a věříme, že se budeme v těchto krásných horách setkávat i nadále.

Ing. Jan Sobotkapředseda

Krkonoš – svazku měst a obcí

Ing. Jiří Novákředitel Správy Krkonošského

národního parku

Adolf Klepšnáčelník Horské služby ČR, o.p.s. oblast Krkonoše

Helmut Dohnálek1. náměstek

hejtmana Králové-hradeckého kraje

Ing. Antonín Schäfer

náměstek hejtmanaLibereckého kraje

Ing. Rostislav Vondruška

ředitel státní agentury CzechTourism

zima 2005 / 2006 Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 3

Historie sněžnic je úctyhodná – šest tisíc let. Princip pohybu na nich byl odpozorován, tak jako spousta jiných věcí, v přírodě. Štíhlý rys se na svých širokých tlapách pohybuje na sněhu lehce a tak si lidé „tlapy“ vyrobili také. První sněžni-ce byly na světě. Jsou po-važovány za nejdůležitější vynález při osidlování dalekého severu.

Primitivní sněžnice z větví pokrytých tra-vou pocházejí z Asie a přinesly své obyvate-le na západ do Evropy a na východ přes Berin-govu úžinu do Severní Ameriky. Tady, v domo-vině indiánů, získaly mnoho různých tvarů a zdokonalení. Existují sněž-nice celodřevěné (jakési lžíce), rámové či vyplétané proutím, ale nejdokonalejší jsou s rámem z ohý-baného dřeva a výpletem ze syrové kůže, která se po vyschnutí sama vypne. V Krkonoších našly bohaté uplatnění. První zprávu o sněžnicích zaznamenal

rektor magdalénského gymnázia ve Vratislavi Kristian Gryphius v iti-neráři své cesty na Sněžku v roce 1670. Lze však předpokládat, že sněžnice byly používány už o sto let dříve. Dřevaři a horníci z Ko-

rutan, Tyrol a Štýrska, kteří se v průběhu 16. století usazo-

vali v Krkonoších, přinesli do nejvyšších českých hor mnohé z rysů života své domoviny. Z dopravních prostředků k nim nále-žely saně se sanicemi prodlouženými – a ja-ko rohy ohnutými vzhůru – a s největší

pravděpodobnost í i sněžnice ze dřeva ja-sanu, javoru a větviček kosodřeviny. S rozvojem

zimní turistiky v Krko-noších byla znovu obje-

vena jejich užitečnost. Stalo se tak zejména pod vlivem

prospektů firem nabízejících je jako turistickou výzbroj vedle lyží.

Sněžnice se v současné době vyrá-bějí v krkonošských Valteřicích.

Sezóna rohaček kralovala na horách nejčastěji od Vánoc do Velikonoc. Sáně rohačky byly dovezeny lesní-mi dělníky ze Štýrských a Tyrol-ských Alp. Nejdříve tyto sáně slou-žily k dopravě dřeva, sena nebo potravinových zásob, brzy i k pře-pravě osob. Řídili je horalé sedíce vpředu mezi obloukovitě zahnutý-mi sanicemi, dovedli brzdit nohama v místech srázných a pustit šípem dolů tam, kde nebylo nebezpečí. Řidič rohaček prodělal pravděpo-dobně krušnou školu svážení dříví, proto svezení člověka bylo hračkou, aniž k tomu potřeboval kormidla a jiné brzdy krom svých nohou.

Horalé dovedli sjíždět srázy Sněž-ky, Kozího hřbetu od Rennerovy boudy, Studničné a Stožku ke Sva-tému Petru, odvážili se do Labské-ho dolu od Labské louky, do Kotel-né rokle a kotliny Malého jezera. Bez rohaček se neobešlo prakticky žádné stavení.

První „sportovní“ sjezd u nás se uskutečnil 5. února 1817 v úseku od Pomezních bud do Kowar. Rohač-kové jízdy z Petrovky do Špindlero-va Mlýna začaly až kolem roku 1860 a krátce na to byly rozšířeny o „sněžnou dráhu“ ze Špindlerovky do Špindlerova Mlýna. V roce 1896 bylo v Krkonoších v provozu asi pět tisíc rohaček a minimálně stejný počet „sportovních saní“, později pojmenovaných na boby.

Boudaři nabízeli návštěvníkům jíz-du na rohačkách jako nový zážitek. Krkonošští dřevaři si pak o nedělích přivydělávali tím, že na sáně při-

pevnili sedátka a nabízeli svezení. Samozřejmě cesty musely být pře-dem důkladně připraveny. V propa-gačních tiskovinách a průvodcích z konce dvacátých let minulého století mohli návštěvníci Krkonoš najít mnoho nabídek nejen na uby-tování, ale i k jízdě na rohačkách nebo sportovních saních. V zimě roku 1909/10 Spolek zimních spor-tů (SZS) vybudoval ve Špindlerově Mlýně elektrický sáňkařský výtah, který se stal shromaždištěm obyva-tel a návštěvníků střediska. V té do-bě to prý bylo jediné zařízení svého druhu nejenom v Čechách, ale i Ev-ropě. Téhož roku sáňkařský vlek přepravil tři tisíce zájemců, v zimě 1930/31 to bylo údajně už čtyřicet tisíc osob! (Z turistického průvodce vydaného roku 1925).

V současné době jsou půjčovny saní a upravené dráhy například ve Špindlerově Mlýně, na Černé

hoře a v Harrachově.

SNĚŽNICE – snazší chůze ve sněhu

Na rohačkách zvesela

Do kapes málo věcí! Hleďme, by čepice dobře seděla!

Sigmund Ruud

Skokan jest tázán, jaké má pocity, když při skoku letí vzduchem jako pták. „Skok na lyžích připadá mi jako sen: uvádí v nadšení nejen di-váka, ale i samotného skokana. Skok z velkého můstku jest zážitkem, který burácí jako vášeň a opojení smyslů našimi nejjemnějšími nervy. Nezadržitelný mocný let prostorem nad zemí je jako sladké „umírání“ duše, která se odpoutává do nejčist-ších výšek, tělo padá do hloubky zpět. Skok zdá se nám že trvá věč-nost, ač jest dílem vteřin. Doskok působí jako zklamání, ach, opět mne pojímá země.“

Lyžařský skok prodělal v poslední době mohutný vývoj. Musíme se pokloniti konstrukcím dosavadních můstků, na nichž jsme se vycvičili. Ale nutné zdůrazniti a obecenstvo přesvědčiti, že skok padesátimetro-vý je ve své kráse imponující jako skok sedmdesátimetrový z mamutí-ho můstku.

Každý skokan má především míti své motto: „Skákej jak nejkrásněji

a nejdále dovedeš!“

Skákat se musí s taktikou. Let vzdu-chem lze popsati: „Lyže mají býti v prvé části letu vzduchem drženy paralelně s profilem můstku. Nohy u sebe, kolena natažena, klidné po-hyby rukou dopředu a nahoru. Jak-mile počne silnější pohyb dolů, nutno upjati zrak na místo doskoku. Doskakujeme pružně a měkce, za-končujeme švihem… “telemark“ a „kristianie“ s těžkými lyžemi není nic lehkého, pozor na vymknutí no-hy. Zakončení temperamentním švi-hem se sice neboduje, ale dokazuje, že skokan je pánem situace.“

Skokan na lyžích má jako každý sportovec absolvovati před „saiso-nou“ předběžný „training“, by je-ho tělo stalo se křepkým a elastic-kým. Cvičiti začínáme na malých můstcích, pokud možno ne sám, je více kritiky. K závodu nutno dosta-viti se svěží, po úplném odpočinku a vždy s pečlivě namazanými lyže-mi. Vázání a boty musí pevně sedě-ti, oděvu nutno dáti „silhuettu“. Dlouhá žehlená „kalhota“ doplní se smavým „sveatrem“. Do kapes málo věcí! Hleďme, by čepice dob-ře seděla! Před startem duševně soustřediti se, bez soustředěné ener-

gie nedochází k výsledkům.(Úryvky z článku norského skokana Sigmunda Ruuda. V roce 1930 byl otištěný v publikaci Svazu lyžařů Republiky Československé.)

Proslulé skokanské můstky světových parametrů naleznete

v Harrachově.

Skoky na lyžích

Histor ie

Ať to frčí !!!Motto: „...když ti lyže klou-

zat nechce, neostouzej svoji

zem, nenadávej Republice,

utři lyže šnuptychlem…“

V ý c v i k svalstva lyžeckéhochybí měšťákům. Jakmile napadlo dosti sněhu, spěli všichni k němu. Lyžec turista projel svou túru, závod-níci svou distanci v určitém čase, ale o cvičení svalstva, kloubů a celého těla málokdo z nich se staral. Nejhůře jsou na tom štvanci, zmalátnělí, zmo-ření, s očima vpadlýma, zkrátka mrtvoly, že je trudno se na ně dívati. Tyto nepříjemné nezdravé zjevy je viděti na počátku každé sezóny nejen u začátečníků, ale i u starších lyžců, předchozí zimu dobře jezdivších, po první vyjížďce na větší tůru. Jsa ne-spokojen se svými výkony na počát-ku lyžení, předsevzal jsem si přičiniti se o změnu způsobu, jakým se u nás lyžba pěstovala. Šířil jsem pochopení a poznání, že jízda na lyžích vyžadu-je vrcholné výkonnosti svalové, tu-díž, že nemáme pokulhávati za jiný-mi, je proto nutné již před jízdou cvičiti. Necvičené končetiny, při lyž-bě nezvykle stočené totiž brzo ze-mdlívají.

Lyžařské školy s profesionálně vyškolenými instruktory

naleznete téměř v každém našem horském středisku.

• Aby ses na sněhu musil představo-vati, k tomu tě nikdo nenutí.

• O radu smíš prositi a buď ujištěn, že se ti zdvořilé odpovědi též ochotně dostane, ovšem byl-li jsi sám zdvořilý a nebyla-li tvá otázka příliš hloupou.

• Chceš-li se k nějaké partii připojiti, taž se někoho z nich, kdo s tebou již šel, byl-li bys společnosti milý. Zdrá-há-li se ti říci ano, nejdi s nimi.

• Při společenských výletech buď vždy dochvilný. Kdyby každý snídati chtěl, až jsou jiní hotovi, do smrti byste se nikam nedostali.

• Nevrtej se ihned na pomoc, když v okruhu pěti kilometrů dáma upad-ne. Ta se naučí jízdě sama, bez tvé galantnosti.

• Jak by bylo hezké, kdyby všude sta-lo se zvykem, by si dámy lyže samy připínaly, své vázání hned zpočátku si samy na nožku řádně upravily a své lyže samy nesly!

• Byť bys sebe lépe uměl baviti, při déle trvajícím výstupu mnoho ne-žvaň! Nemá každý plíce a náladu nezničitelnou.

• Oblíbenosti, jíž se těšíš, nezvětšíš, dáš-li se každou chvíli laskavosti prokazovati, zvláště když tvá polní láhev zeje prázdnotou.

• Dobrý tón rozhodně porušuje, šla-pe-li kdo jinému na konec lyží. Stane--li se cos podobnému tobě, pros za prominutí a zůstaň ihned pět metrů pozadu.

• Nesjížděj nikdy s návrší, které si jiní s velkou námahou ke skoku upravili, pokud sis k tomu nevyžádal od nich svolení.

• Jest tvojí „zatracenou“ povinností, abys díru, již jsi svým pádem do sně-hu udělal, sám zase pěkně zarovnal.

• Stojí-li někde pohromadě čtyři páni a dvě dámy na lyžích, nejsi nikterak morálně nucen do nich vjeti s volá-ním „Lyže zdar!“ nebo „Dobrý vítr“. Nejsi-li snad vůbec ani schopen v pravý čas se jim vyhnouti, pak je to od tebe velké nezdvořáctví.

Krkonošské muzeum Jilemnice

Ani ve 21. století není ohledu-plnosti a opatrnosti nikdy dosti!

Několik důvěrných rad jak při lyžaření se chovati

Horská služba Krkokoše

Laviny nepodceňujtePřestože nejsou Krkonoše žádné velehory, sjede z jejich úbočí každou zimu několik desítek lavin. Nejvíce lavino-vých drah vede po svazích Kotelních jam, Labského do-lu, Dlouhého dolu, Kozích hřbetů, Údolí Bílého Labe, Modré-ho dolu a Obřího dolu.

Laviny si vyžádaly oběti na lidských životechV roce 1900 našel smrt v lavině na úbočí Sněžky hlídač z Obří boudy Stefan Dix. Tragédii dodnes připo-míná kříž u turistické cesty Obřím dolem. V roce 2001, den před Sil-vestrem, spadla lavina v údolí na polské straně Sněžky a ve sněhu uvěznila dva turisty. Ženě se poda-řilo ze sněhu vyprostit, jejího part-nera našli záchranáři už mrtvého. V roce 2002 si laviny v Krkonoších vyžádaly další oběť. V únoru zahy-nuli nad jezerem Maly Staw – na polské straně Krkonoš – tamní zá-chranáři. Vzniklá lavina je strhla do údolí.

Rekordní lavinaNejvětší krkonošskou lavinu po-sledního desetiletí způsobila obrov-ská, cca 12 metrů vysoká masa sněhu, která se v polovině března roku 2002 zřítila do Studniční jámy ve východních Krkonoších. Lavi-na dopadla mi-mo značené cesty v odlehlé části hor, takže neohrozila turisty ani okolní rekreační objekty. Byla široká víc než dvě stě metrů a její cesta do údolí dlouhá téměř tři čtvrtě ki-lometru.

Vlastní ochrana je namístěLavinové svahy v Krkonoších ne-protínají žádné významné komuni-kace ani neohrožují budovy, takže se na nich nevyplatí budovat ná-kladné lavinové zábrany. Ochranou proti lavinám zůstávají lesní poros-ty, jejichž účinnost je omezená. Návštěvníci Krkonoš mohou své

zdraví v případě akutního lavinové-ho nebezpečí spolehlivě ochránit tím, že se cestám v blízkosti lavino-

vých svahů vyhnou. Pro horaly a zkušené ná-

vštěvníky Krkonoš nepředstavuje správ-né vyhodnocení lavi-

nového nebezpečí větší problém. Mno-hem obtížnější to může

být pro lidi, kteří se do hor vypraví poprvé. Tu-ristické cesty, jež v Krko-

noších vedou lavinovými lokalitami, se dělí do dvou

skupin: zimní a letní. Jejich rozlišení vychází z historických

zkušeností, z jejich schůdností při větším množství sněhu, při lavino-vém nebezpečí či náledí. Ve vyšších polohách se zimní cesty poznají

podle toho, že jsou označeny ty-čemi, které se v mapách vyznačují křížky. Letní cesty v lavinových loka-litách nejsou tyčo-vané, a je to v pod-statě stejné, jako by tam cesta v zi-mě nebyla. Přesto

po nich lidé chodí. Buď proto, že z neznalosti použijí letní mapu, na které je cesta zakreslena, a vůbec netuší, že v zimních mapách chybí. Nebo proto, že v těchto územích vy- víjejí různé sportovní aktivity. Oba případy mohou být velmi nebezpeč-né.

Cesty u lavinových svahů označují výstražné tabuleZáchranáři letní cesty v blízkosti lavinových svahů označili výstraž-nými tabulemi, které turisty upozor-

ňují, že vstupují do lavinového území. Na tabulích je uvedeno i te-lefonní číslo Horské služby. Pokud turisté chtějí vědět podrobnosti o aktuální situaci v daném území, mohou telefonovat. Záchranáři pak buď doporučí nebo nedoporučí vstup. Výstražné tabule najdou tu-risté na letních cestách v závěreč-ných částech Labského dolu, Údolí Bílého Labe mezi boudou U Bílého Labe a Luční boudou, na Bucharově cestě úbočím Kozích hřbetů, na cestě úbočím Stohu a v závěrečné části Obřího dolu za kapličkou. Stejně jsou označené zimní cesty lavinovými lokalitami v Kotelních jámách, v Dlouhém dole a v Mod-

rém dole. Zimní cesty – v případě akutního lavinového nebezpečí – jsou označeny dodatkovými tabule-mi s nápisem Stop!

Bližší informace najdete na interne-tové adrese: www.horskasluzba.cz, odkaz Laviny.

Pro cizojazyčné uživatele jsou urče-ny mezinárodní piktogramy.

Strana 4 Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2005 / 2006

Horská služba Krkonoše byla založena před 70 lety. Sídlem ústředí je Špindlerův Mlýn.

Záchranáři upozorňují návštěvníky hor: Ve vlast-ním zájmu si zjišťujte aktuální stav počasí, při pohybu ve volné přírodě dbejte opatrnosti. Klimatické pod-mínky v Krkonoších nelze podceňovat během celého kalendářního roku. Počasí se mění z hodiny na hodi-nu. Záchranáři každoročně, během dne i v noci, vyjíž-dí do terénu, aby zachránili životy lidem, kteří zbyteč-ně podcenili řadu faktorů.

Pokud vás na hřebenech zastihne prudká změna, hustá mlha a vítr, nebo zabloudíte, řiďte se základními radami: Když se vydáváte na celodenní túru, řekněte některému z přátel nebo v recepci hotelu či penzionu, kam a kterým směrem odcházíte a kudy se budete vracet. Do terénu vycházejte vždy ve skupince nejmé-

ně tří lidí. Do batohu přibalte náhradní části oděvu. Pohybujte se po vyznačených turistických cestách, v zimě na hřebenech podle tyčového značení, infor-mujte se na podmínky a náročnost túry, nepřeceňujte síly a schopnosti. Řiďte se výstražnými a informační-mi značkami, dodržujte doporučení Horské služby.

Nezapomeňte na nabitý mobilní telefon. Pozor, v zimě se jeho baterie rychle vybíjí.

V Krkonoších je 39 katastrů s 50 lavinovými draha-mi, které se vyskytují ve všech jamách, roklích, v ši-rokých dlouhých strmých hladkých nezalesněných svazích se zatravnatělým nebo skalnatým povrchem, především nad horní hranicí lesa se sklonem většinou nad 30 stupňů.

POZOR: v zimě 2004/2005 spadlo na české straně Krkonoš rekordních 80 lavin!

Sedmdesát let pomáhají

„Na počest synů hor“V roce 1850 vzniká koncesovaná služba průvodců a nosičů. První or-ganizovaná záchranná akce v Krko-noších se datuje do roku 1900. Den Horské služby si záchranáři připo-mínají 24. března. Toho dne v roce 1913 byl v Krkonoších odstartován mezinárodní mistrovský padesátiki-lometrový závod v běhu na lyžích. Nikdo netušil, že vejde do dějin ja-ko tragický příběh přátelství a vůle, který zdolala smrt. Při rychlé změně počasí bojoval každý běžec sám za sebe. Závodníkovi Bohumilu Han-čovi docházely poslední zbytky sil. Jeho přítel Václav Vrbata mu dal svůj kabát a za nezištný čin zaplatil životem. Hančova vůle zůstávala, ale ani ta nemohla zachránit zimou promrzlé tělo. Dnes pomník na Zla-tém návrší připomíná nejznámější krkonošskou tragédii. K uctění pa-mátky obou kamarádů se tradičně 24. března v odpoledních hodinách u mohyly Hanče a Vrbaty scházejí členové Horské služby Krkonoše i Ski klubu Jilemnice. Vzdávají čest Václavu Vrbatovi, který položil ži-vot při záchraně svého kamaráda.

V Krkonoších se v roce 1934 vytvo-řil samostatný záchranný sbor o šes-ti oddílech. 12. května 1935 byla založena jednotná organizace Hor-ské služby v Krkonoších. Po roce 1945 postupně vznikaly spolky i v jiných horských oblastech. Od roku 1992 existovalo Sdružení hor-ských služeb ČR. V roce 2000 vzni-ká jeden právní subjekt: Horská služba ČR.

Po I. světové válce dochází v čes-kých zemích k velkému rozvoji ly-žařství, díky tomu stoupá i počet návštěvníků zimních hor. Zvyšuje se počet úrazů, tragických nehod a nutnost vzájemné pomoci. Řadu let lékaři školí místní hasiče v po-skytování první pomoci. K hasičům se přidávají členové místních spol-ků zimních sportů i obyvatelé. Všichni jsou dobrými znalci hor, nevýhodou je nejednotné vedení.

V roce 1934 byl v Krkonoších vy-tvořen první samostatný záchranný sbor o šesti oddílech. Zima dokona-le prověřila schopnosti a možnosti dobrovolníků. Nedostatkem bylo materiální vybavení. Bylo však vyváženo nezměrnou obětavostí, skromností a kamarádstvím. Poli-tické události a 2. světová válka přerušily práci členů horské služby,

ale podstata a myšlenka přežívaly i za okupace.

V září 1945 dochází k obnovení činnosti Horské záchranné služby (HZS) v Krkonoších. Postupně vznikají záchranářské spolky i v ji-ných oblastech. V roce 1948 v Jese-níkách, na Šumavě, v roce 1949 v Orlických horách, 1951 v Besky-dech, 1954 v Jizerských horách a v roce 1955 v Krušných horách. V roce 1950 se aktiv dobrovolných pracovníků HZS usnesl a požádal o zařazení do tehdejšího Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport v Praze. Schváleny byly stanovy HZS. Ke sjednocení dvou největ-ších záchranných organizací v re-publice - Horské záchranné služby a Tatranské horské služby - došlo 1.12.1954. Byla ustavena Horská služba s celostátním působením, byl změněn členský odznak a vytvoře-ny oblastní komise Horské služby.

V roce 1957 byl zrušen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport a usta-ven Československý svaz tělesné výchovy pod jehož vedení HS spa-dala. Zavedeno je mezinárodní zna-čení sjezdových tratí a lyžařských cest, záchranáři měli k dispozici SOS telefony a radiostanice, od ro-ku 1967 pak i sněžné skútry.

Horská služba v ČR se postupně stala jednou z nejlépe vybavených ve východní Evropě. Pravidelná účast na zasedáních a kongresech IKAR - (Mezinárodní federace zá-chranných služeb) při UIAA (Union Internationale des Associations d´Alpinisme) a úspěšné zvládnutí mezinárodního symposia ve Vyso-kých Tatrách v prosinci 1967, které řešilo problém právního postavení záchranných služeb a bezpečnosti v horách, vedlo k přijetí HS ČSSR za člena IKAR, po bok dalších zá-chranných služeb v Evropě. Stalo se tak v roce 1968 při zasedání na cha-tě Monzino v Itálii. Mezníkem v upevnění organizační struktury HS bylo schválení statutu s platnos-tí od 1.1.1975, který byl v roce 1986 nahrazen novým.

V roce 1992 se Horská služba oddě-lila od ČSTV a od této doby existo-valo Sdružení horských služeb ČR, právnicky rozdělených na sedm cel-ků. Každé pohoří získalo svoji práv-ní subjektivitu. V roce 2000 vzniká právní subjekt - Horská služba ČR.

Z podkladu HS ČR

Putování náhodných lovců, bylin-kářů či hledačů zlata, ale i prostých poutníků po horách, přináší i oběti. Lidé v neznámém terénu bloudí a bohužel někdy i zahynou. V 18. století člověk začal hory trva-le osidlovat a využívat ke svému

prospěchu. Stěhoval se do vyšších poloh a stavěl příbytky. Za krásnou horskou přírodou chodilo víc a víc návštěvníků i turistů. Přicházeli v létě i v zimě a obraceli se na do-mácí obyvatele, znalce hor, aby je zavedli do neznámých koutů.

Den Horské služby

zima 2005 / 2006 Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 5

Krkonoše jsou prvním územím v České republice, které od října 2005 používá speciální označení výrobků z chráněného území za- hrnutého do evropské sítě Natura

2000. Smyslem je rozlišení domá- cích „původních“ výrobků od do- vezených z jiných regionů nebo zemí. Návštěvník Krkonoš i starousedlík má tak možnost nejen rozeznat místní vý- robek, ale jeho za- koupením podpořit i zdejšího výrobce a krkonošský region.

Značení místních produktů na území Krkonoš je součástí meziná- rodního projektu, který realizuje nezisková organizace Regionální environmentální centrum Česká Re-publika (REC ČR) se zaměřením na oblast životního prostředí a ochrany

přírody. Projekt je podpořen Evrop-skou komisí. Jeho smyslem je pod-chytit iniciativu místních podnika-telů, živnostníků, zemědělců i fi rem o zviditelnění výrobků, které jsou vyráběny v chráněném území (ná-rodním parku) a zároveň způsobem šetrným vůči přírodě a životnímu

prostředí. Přednost dostávají výrobky s vazbou na region – jsou vyrobené z místních surovin nebo tradiční kr-konošskou technologií.

Jako krkonošské výrobky mohou být označovány

např. med, perníčky, výrob-ky ze slámy (ošatky), zelenina

(vysocké zelí), ovoce, mléko, sýry, krajka, malované hedvábí, časopisy, místní knihy, dřevěné hračky, šper-ky, apod. Jejich seznam bude rozši-řován.„Výrobky, které projdou certifi kač-ními kritérii, jsou značeny speciál-

ním logem,“ řekl koordinátor projek-tu Ing. Tomáš Kažmierski z REC ČR. „O garanci plnění kritérií se stará certifi kační komise složená z odbor-níků i samotných výrobců“.

Mezi výrobci, Správou Krkonošské-ho národního parku, Svazkem měst a obcí Krkonoše, Krajskými úřady, Hospodářskou a Agrární komorou a dalšími subjekty probíhala více než půl roku jednání nad konečnou podobou pravidel značení místních výrobků.

Odsouhlasen byl okruh výrobků i konečný systém jejich certifi kace i společné propagace krkonošských

výrobců. Vzniklo „Sdružení pro kr-konošské produkty“, které systém certifi kace zaštiťuje a jehož členy jsou výrobci, obce, nevládní organi-zace a další zájmové i státní institu-ce. Zakládající schůze „Sdružení pro krkonošské produkty“ se usku-tečnila 29. září 2005 ve Vrchlabí. Při této příležitosti byl představen systém certifi kace včetně dalších plánů do budoucna, např. příprava společného projektu pro rozvoj kr-konošského regionu v rámci evrop-ského programu LEADER.

Bližší informace najdete na adrese:

www.domaci-vyrobky.cz

Krkonošské výrobky mají svojí značku

Zima v národním parkuSpráva Krkonošského národního parku je partnerem ukázněných návštěvníků.

V I Z EKrkonoše 2050je čtyřletá myšlenka o vzniku doku-mentu s představou vývoje Krkonoš do roku 2050, pracovně nazvaného Vize Krkonoše 2050. Radou Krko-nošského národního parku a Svaz-kem Krkonoše byla ustavena devíti-členná pracovní skupina pro jeho přípravu, navržení struktury a obsa-hu.

Jejími členy jsou odborníci z oblasti ochrany přírody a představitelé sa-mospráv. Formálně byla pro Vizi

Krkonoše 2050 navržena forma me-moranda, ke kterému by se jednotli-vé obce a organizace z regionu při-hlašovaly. Přestože není právně závazným dokumentem, předpoklá-dá se její dlouhodobé dodržování jako závazku morálního. Důvodem aktivity jsou dosud nejasné předsta-vy o budoucí podobě Krkonoš, přestože pracovníci různých organi-zací denně řeší řadu záměrů, které se budoucnosti pohoří bezprostřed-ně týkají. Pokud by se významné subjekty shodly na jejich „podobě“ v roce 2050, v mnoha aspektech by byla ulehčena práce všech, kteří v této oblasti rozhodují.

V průběhu uplynulého léta byly v re-gionu rozdávány dotazníky. Oslove-ní účastníci – obyvatelé Krkonoš i jejich návštěvníci – měli možnost vyjádřit názor, charakterizovat nej-větší hodnoty či naopak problémy Krkonoš a doplnit představy řešení. Získané informace, doporučení a ná-měty respondentů, budou odborně vyhodnoceny a zpracovány. Na je-jich základě bude připraven první návrh Vize Krkonoše 2050, předlo-žen k veřejné diskusi a následně upraven do konečné podoby. Bude-li dokument přijat významnou částí dotčených institucí, poslouží široké-mu spektru krkonošských obcí, oby-vatelům, Správě KRNAP a dalším institucím, jako pomocník při každo-denním rozhodování.

Bílý sníh pokryl Krkonoše. Ptáci odlétli na jih. Květiny odpočívají. Příroda se uložila k zimnímu spán-ku. Mohlo by se zdát, že ochranáři v tomto období nemají co dělat, není co chránit, protože není co po-škodit. Opak je pravdou.

V zimě, kdy příroda odpočívá, je velmi zranitelná. Mnozí návštěvníci hor si myslí, když krajinu pokryje sníh, vznikne jakýsi ochranný obal. Málokdo si ale uvědomí, že sněho-vá vrstva není všude stejná. Když ve sdělovacích prostředcích hlásí dvou-metrovou pokrývku na hřebenech, v Krkonoších jsou místa, kde v tu samou dobu je na některých místech i patnáct metrů nafoukaného sněhu. Zároveň jsou partie, kde ho není víc než pár centimetrů.

Silný krkonošský vítr odnáší sníh z vrcholků a ukládá ho na závětr-

ných svazích. Proto je v národním parku zakázán skialpinismus a jízda volným terénem obecně. Stejné dů-vody zakazují tzv. freeride, zejména na snowboardu, v lavinových ka-

rech. Botanické lokality nazývané „zahrádky“ jsou tím nevzácnějším, co v Krkonoších máme. Pro potěše-ní jednotlivců není možné ničit křeh-kou přírodu.

Milosrdná sněhová peřina skryje v zimě i jiné nešvary. Řada lidí za-hrabe odpadky pod sníh. Jistě s vě-domím, že sníh odtaje a nepořádek se objeví v „plné kráse“. Není nic smutnějšího, než se projít jarní kra-jinou a vyhýbat se lidským i psím exkrementům, odhozeným papíro-vým kapesníčkům, igelitovým sáč-kům nebo PET lahvím.

Velkým problémem posledních let jsou bezohlední řidiči skútrů, kteří bez povolení k vjezdu do národního parku jezdí po hřebenech hor a ničí přírodu i lidskou práci. Skútr, který projede po vegetaci, je jako sekač-ka. Pokud si řidič vybere udržované

běžecké tratě, připravenou stopu úplně „zorá“. Spoušť, kterou po sobě vandalové zanechají, vhání slzy do očí nejenom těm, kteří se úpravě tratí věnují, ale především těm, kteří po nich jezdí. Pohříchu málo si vyznavači adrenalinových sportů, kteří nerespektují podmínky ochrany přírody, uvědomují násled-ky svého konání. Často si je však ani nehodlají připustit. Pracovníci Správy Krkonošského národního parku, obyvatelé regionu i jeho hos-té s tím mají velmi bohaté zkuše-nosti.

Každoročně však v síti pracovníků Terénní služby Správy Krkonošské-ho národního parku a Policie ČR uvíznou desítky zimních pirátů skútrařů. Ochranáři společně s poli-cií zintenzívnili kontroly, akce pro-bíhají ve všech lyžařských areálech. Kontrolují dodržování návštěvního řádu národního parku, podchycují provinilce bez příslušných povole-nek pro jízdu v zakázaných oblas-tech.

Zdatnější lyžaře, kteří chtějí v krát-kém čase poznat celé pohoří a mají pro to i fyzické schopnosti, může zlákat Krkonošská lyžařská cesta, která je v délce 90,5 kilometrů páte-ří celé sítě lyžařských cest a vede krkonošskými hřebeny od západu z Harrachova přes Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou na Pomezní Boudy, Rýchory a do Žacléře na východě Krkonoš. V celé trase pře-konává 2 621 metrů výškového převýšení. Odbočuje u Pražské boudy a vede přes Černou horu do Maršova a na Rýchory a dále do Žacléře. Druhá odbočuje u kostela v Horní Malé Úpě, odkud vede hra-ničním hřebenem rovněž na Rýcho-ry.

Zveme vás k projížďce po Krkonoš-ské lyžařské cestě od západu na vý-chod, kterou si rozdělíme do tří etap:

Ve výchozím místě, ve světoznámém středisku klasického lyžování v Har-rachově (700 metrů nad mořem) asi nejvíce upoutá lyžařský stadion s obřím můstkem pro lety na lyžích. Od autobusového nádraží pojedeme kolem Mumlavské boudy dále údolím Mumlavy s čet-nými vodopády až ke Krakonošově snídani, od-kud nás čeká prudší výstup k Vosecké boudě. Tam jsme už vystoupili k horní hranici lesa a dále už pojedeme bíle zasněžený-mi pláněmi po Navorské, Mumlav-ské, Pančavské a Harrachově louce. Musíme počítat s tím, že při dalším putování budou foukat studené ná-horní větry.

Na příštím rozcestí, kde naše trasa odbočuje vpravo, bychom při jízdě

přímo po tyčích dojeli po 700 met-rech k Labské boudě, anebo při od-bočení vlevo, do místa pramene Labe, kde bychom ale beztak hlu-boko pod sněhem ukrytý pramen asi neviděli. Při jasné obloze k nám bude zdánlivě z blízka od severový-chodu shlížet 1 472 metrů vysoký vrchol Violíku a za ním i Vysoké Kolo a věž polského vysílače Wa-vel, stojícího na hraně karu Sněž-ných jam. Je také možné, že se nám otevře nádherný panoramatický pohled na část východních Krkonoš se Sněžkou ve čtrnáctikilometrové vzdálenosti. Upravená bílá stopa mírně klesá ke křižovatce U čtyř pánů. Táhlým stoupáním až na vr-chol se dostaneme do nadmořské výšky 1 425 metrů k mohyle Hanče a Vrbaty. Bude to nejvyšší bod celé túry. Odtud se můžeme porozhléd-nout na všechny strany po celém území Krkonoš až do Jizerských hor.

Pokud nás nezláká k občerstvení Vrbatova bouda, čeká nás dlouhý sjezd po Masarykově silnici na Hor-ní Mísečky a odtud po turistické sjezdovce sjedeme až do krkonoš-ského střediska Špindlerův Mlýn v nadmořské výšce 750 metrů.

Jestliže si za cíl naší druhé etapy zvolíme Benecko, pak na Míseč-kách odbočíme po cestě kolem Tří kopců, která nás svede mírnými sjezdy na Rovinka a dál až na Be-necko v nadmořské výšce 840 met-rů. Ujetá vzdálenost 22,9 kilometrů s převýšením 736 metrů nám zabere přibližně 5 hodin času.

Na druhou část trasy Krkonošské lyžařské cesty se vydáme ze

Špindlerova Mlýna přes lyžař-ský areál ve Svatém Petru,

odkud stoupáme na Hro-movku a do sedla pod Kopřivníkem, kde na-pravo odbočuje cesta

do Strážného. My pojede-me vlevo a hned zas vpravo

dalším stoupáním až na křižo-vatku před loveckým srubem,

kde se napojíme na cestu vedoucí od horní stanice lanové dráhy na Pláni. Po ní neustále stoupáme k místu, kde stávala bouda Klínov-ka. Pod námi se na louce rozkládají chaloupky zvané Klínovky, které tvoří jednu z nejvýše položených sídelních enkláv. Dřívější obyvatelé měli v nynější Kantorské boudě vlastní školu. Ještě nás čeká prudší stoupání a po tisíci metrech dojede-me k Chalupě na Rozcestí ve výšce 1 348 metrů, kde se hřebenová cesta rozbíhá do pěti směrů. Východním směrem k Výrovce a na Luční bou-du, jihovýchodně do Zeleného dolu na západ do Strážného a do Vrchla-bí. Dále pak jižním směrem na Liščí horu. Asi vás nebudeme muset dlouho přemlouvat, abychom se zde

stavili na polévku nebo na koláč s čajem. Při pěkném počasí si mů-žeme odskočit z naší trasy na 1 800 metrů vzdálenou Liščí horu. Odtud si lze „podat“ ruku se Sněžkou a jen o málo nižší, ale za to zdánlivě mo-hutnější její sestrou, Studniční ho-rou. Na všechny strany se rozkláda-jí horské hřebeny a rozsochy, vidět jsou vrcholy Dvorský les, Světlá hora nebo Černá hora na jihu, Žalý nebo roztomilý Kotel na západě. Až se pohledů nasytíme, mohli bychom sjíždět 3 kilometry jižním úbočím hory po neudržované a mnohdy ne-bezpečné cestě k Lesní boudě. Vrá-tíme se však zpět k Chalupě a odtud pojedeme dlouhým pohodlným sjezdem po vyžehlené stopě přes Dvorskou boudu a západním úbo-čím Liščí hory k Lesní boudě, pak přes Lučiny a Javorské boudy do Pece pod Sněžkou. Při tomto sveze-ní se ještě mnohokráte zastavíme k neodolatelným pohledům na Sněžku a Studniční horu s Obřím dolem. Trasa v délce 22,6 kilometrů s převýšením 746 metrů trvá i s po-lední přestávkou na občerstvení přibližně pět hodin.

Na třetí etapu nás Krkonošská ly-žařská cesta povede z Pece pod Sněžkou – od čistírny odpadních

vod – přes velkoúpské Zadní, Střed-ní a Přední Výsluní k boudě Jana a dále do Malé Úpy ke Spálenému Mlýnu. Odtud jedeme stoupáním k maloúpskému kostelíčku až na Pomezní boudy. Po občerstvení se vrátíme ke kostelu a pojedeme přes Cestník k Lysečinské boudě a do Horních Albeřic a dále po Celní cestě a Hraničním Hřebenu přes Mravenečník a Kutnou na Rýchor-skou boudu. Pak už jen sjíždíme Žacléřským hřebenem do Žacléře. Tato třetí etapa Krkonošské lyžařské cesty je dlouhá 29 kilometrů a má celkové převýšení 748 metrů.

Na Rýchory a do Žacléře se po jižní větvi Krkonošské lyžařské cesty při přejezdu Krkonoš také můžeme vydat, jestliže od Pražské boudy budeme pokračovat ve směru ke Kolínské boudě, do sedla pod Ko-línskou boudou, severním úbočím Černé hory pod Černou boudu, přes Velké Pardubické boudy na Krauso-vy boudy, přes Honzův Potok a Rei-sovy Domky do Horního Maršova, západním úbočím Rýchor na Rý-chorskou boudu, přes Kutnou a Ví-zov po Žacléřském hřebenu do centra Žacléře. Tato trasa měří cel-kem 21,4 kilometrů a má převýšení 620 m.

Strana 6 Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2005 / 2006

Krkonoše jsou v současné době protkány sítí zhruba 500 kilometrů pra-

videlně upravovaných běžeckých lyžařských tras. Svojí páteřní devadesá-

tikilometrovou Krkonošskou lyžařskou cestou je tento projekt evropským

unikátem a snese příměr k legendě Union Pacifik, který spojuje americký

kontinent. S tím rozdílem, že místo železnice, která přinesla jiný rozměr

do života Divokého západu, Krkonoše – lyžařský běžecký ráj, je základem

dnešní organizované turistiky. Bílé stopy budou i letos sloužit tisícům lidí,

kteří si oblíbili běžecký sport. V minulé zimní sezóně lyžařské běžecké

trasy využil víc než jeden milión návštěvníků, což je celá jedna třetina

všech, kteří do našich nejvyšších hor zavítali. Cílem i v evropském měřít-

ku výjimečného projektu „pavučiny“ pravidelně upravovaných lyžařských

tras, je nabídnout veřejnosti zdravou, příjemnou lyžařskou turistiku, zajis-

tit bezpečnost pohybu po horách, usměrňovat návštěvnost hřebenových

partií a také chránit okolní vzácnou krkonošskou přírodu.

Krkonoše – lyžařský běžecký rájV běžeckých tratích projedete

kolem většiny nejimpozantnějších

míst nejvyšších českých hor. Ma-

pové podklady a bližší informace

získáte v informačních střediscích

nebo na webové adrese:

www.ergis.cz/krkonose

V zimním období se jezdí do Krko-noš lyžovat nejen na sjezdovkách, ale také na běžkách. Péčí Svazku Krkonoše vznikl projekt Krkonoše – lyžařský běžecký ráj, podle něhož se nyní provádí strojní úprava na vybraných lyžařských cestách v celkové délce 528 kilometrů.

Příznivci běžek a bílé stopy mají při jízdě po páteřní Krkonošské lyžař-ské cestě možnost poznat na lyžích celé pohoří od východu z Rýchor až na západ k Jizerským horám, a nebo se projíždět po poznávacích a vy-

jížďkových okruzích v okolí všech horských středisek i krkonošských vesnic, které vedou i do hřebeno-vých poloh nadmořské výšky 1 400 metrů.

Strojní údržba lyžařských stop se postupně zavádí také do krkonoš-ského podhůří, kde trasy po zasně-žených polích a loukách, mezi les-ními remízky, nejsou tak fyzicky namáhavé a na lyžařské umění tak náročné. Slouží také v čase, kdy ve vyšších horských polohách nepřeje lyžařům počasí.

Pozvánka na běžky

Krkonošská lyžařská cesta

Na výlet se vybavte podrobnou a aktuální mapou.

Na Žalskou rozsochuPokud jsme si při pobytu ve Špindle-rově Mlýně vychutnali svezení po trase „Buď fit“ tišinou podél zasně-ženého Labe, pak bychom se měli jet porozhlédnout přes tři kopce až k Benecku. Jde nanejvýš o poloden-ní výlet. Při hezkém počasí vyjede-me lanovkou na Medvědín odkud shlédneme panorama celých střed-ních Krkonoš se Sněžkou na výcho-dě. Odtud vybíhá rozsocha se třemi kopci Mechovinec, Černá skála a Šeřín končící na jihu Zadním a Předním Žalým, po které se dnes vydáme. Sjedeme do běžeckého areálu na Horní Mísečky, odkud vybíhají okruhy standardních zá-vodních běžeckých tratí, které tam byly postaveny pro Akademické mistrovství světa už v roce 1978.

Tratě s prudšími výstupy a sjezdy ponecháme zdatnějším běžcům a sami se vydáme podél značení stoupáním k biatlonové střelnici na Kozlím hřbetu a pak povětšinou svižně sjíždíme kolem Harrachova srubu na Janovu horu a dále na Ro-vinka, kde už z Medvědína budeme mít ujetých 10 kilometrů. Zpět do Špindlu nás čeká 8 kilometrů, takže se tu na další cestu v bufetu občer-stvíme.

Jestli se nám v dnešní stopě daří, jsou dobré rozhledy, třeba se roz-hodneme, že si výlet prodloužíme

na celodenní túru. V tom případě vyběhneme po plynovodu na Jan-ský vrch a boudu Žalý a dále západ-ním úbočím Zadního Žalého na vr-chol Předního Žalého s překrásnými rozhledy do podhůří z kamenné rozhledny. Náročný bude sjezd po Bucharově cestě k hotelu Zlatá vy-hlídka, odkud půjdeme 400 metrů po silnici směrem k Vrchlabí, pak odbočíme vlevo na Velbloudí cestu, která nás přivede do Podžalého a přes herlíkovické sjezdovky zpět na Rovinka. (Pozor na sjezdaře!). Ten-to okruh měří 13 kilometrů s převý-šením 290 metrů. Pak už pojedeme spíše rovinatou trasou nad údolím Labe do Labské a přes Bedřichov do centra Špindlerova Mlýna. Půl-denní okruh na Rovinka měří 18 kilometrů s převýšením 115 metrů, celodenní túra bude dlouhá 31 km s převýšením 405 metrů.

Do StrážnéhoNa druhý výlet do okolí Špindlero-va Mlýna se vypravíme také lanov-kou z areálu ve Svatém Petru, která nás vyveze na Přední Planinu do nadmořské výšky 1 195 metrů, od-kud opět máme výhledy na Špindle-rův Mlýn a jeho okolí. Od horní stanice lanovky vede upravená sto-pa východním směrem na křižovat-ku před loveckým srubem, kudy prochází trasa Krkonošské lyžařské cesty, po níž se vydáme napravo a budeme sjíždět do sedla pod Kop-

řivníkem a ještě 3 kilometry dále stálým sjezdem do Strážného. Poje-deme se porozhlédnout ke kostelíč-ku v Hořejších Herlíkovicích. Tam se můžeme občerstvit.

Vrátit se však musíme po stejné cestě přes Šestidomí a Rybniční domky do sedla za Herlíkovickým Žalým. Za ním – asi 250 metrů – odbočíme vlevo na Přední Struha-dla. Přes Hromovku se vrátíme do Špindlerova Mlýna. Celá trasa s převýšením 369 metrů měří 20,7 kilometrů a lze ji absolvovat za 4 hodiny.

zima 2005 / 2006 Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 7

Výlety do okolí Špindlerova Mlýna

Okolo VrchlabíNávštěvníci, kteří se přijeli ubyto-vat do Vrchlabí, najdou svůj lyžař-ský běžecký ráj přímo v blízkém okolí města, které je protkáno boha-tou sítí lyžařských stop. Tak napří-klad v Areálu Městský park, který se nalézá v terénu na severovýchod-ním okraji města. Do udržovaných stop lze nastoupit přímo v obydle-ných částech města z ulice Na Va-lech, ulice kpt. Nálepky a z Lidické ulice, nebo také z Lánova u kravína v Horním Lánově. Lyžaři naleznou čtyři vzájemně propojené běžecké okruhy o celkové délce 11 kilomet-rů, které navazují na síť lyžařských cest Krkonošského lyžařského bě-žeckého ráje směřujících na Strážné a do Špindlerova Mlýna.

Na jihozápadním okraji města se snadnou pěší přístupností a nástup-ními místy U koupaliště, anebo od Liščí farmy, se nalézá Areál Vej-splachy s tratěmi o celkové délce 13,5 kilometru, zabíhající k fotbalo-vému hřišti v Dolní Branné. Areál má tréninkové a závodní okruhy v délce 5 kilometrů. Okruh pro ve-černí lyžování s umělým osvětlením má délku 2,1 kilometru, rekreační okruh na Principálku délku 2,6 kilo-metru a rekreační okruh od Liščí farmy 3,8 kilometru. Na severu are-álu jsou tratě napojeny na síť lyžař-ských cest Krkonošského lyžařské-ho běžeckého ráje směřující na Kněžické okruhy, nebo na Benecko. Stopy jsou využity k tréninku i re-kreačnímu lyžování.

Na stopy v podhůří

Na hezké lyžařské toulky po otevře-ných pláních i lesními cestami se můžeme vypravit do podhůří Krko-noš v oblasti mezi Hostinným, Lá-novem, Rudníkem a Pilníkovem, kde turistický oddíl TJ TATRAN Hostinné udržuje sněžným skútrem 42 kilometrů lyžařských stop. Pro-jet se můžeme po tzv. Severní, nebo po Západní trase.

Severní trasa Černínavede v délce cca 12,5 km z Hostin-ného od městského parku severním směrem na Červenou výšinu mezi Rudníkem a Horní Čermnou. Od-kud směřuje východním směrem k Lišce a pak lesem k jihu na Ján-ský dvůr a Lesní Domky, dále zá-

padním směrem přes Čermnou na Hubertovu výšinu, odkud objíždí severním obloukem lesní komplex zpět do Hostinného.

Západní trasa Hlíňákvede v délce 29 kilometrů z Hostin-ného od garáží severním směrem k lomu, po hřbetu mezi obcí Proseč-né a Fořtem přes Hlinský vrch a vr-chy na Šebestián, Ploška, Čihadlo do Lánova k Dřevěnce. Odtud po-kračuje na východ směrem k Bolko-vu, kde se za lesem stáčí na jih okolo vršku Pastvina a prochází kolem rudnické školy, přes Rudnic-kou rokli na Červenou výšinku. Tam navazuje na Severní trasu, po které se vrací do Hostinného.

Na stopy do okolí Hostinného

Vydejte se po okruzích

Na stopy u TrutnovaV oblasti Trutnova se můžeme na upravených stopách v délce 20 kilo-metrů krásně projíždět nejen v bě-žeckém areálu Parakotrmelce, na samém jižním okraji města v měst-ském parku směrem na Starý Ro-kytník, ale také – pokud se vypraví-me do Nových Dvorů a dále po značené turistické cestě bratří Čap-ků kolem Vébrovky do Obešlovce – v biatlonovému areálu SLŠ Trut-nov nad Babím. Odtud můžeme po-kračovat po upravené stopě přes Stachelberg na vrchol Kámen, přes rozcestí Pod Dvorským lesem na Sněžné Domky, k Rýchorskému kříži v nadmořské výšce 950 metrů, kde trasa navazuje na Krkonošskou lyžařskou cestu. Trasa měří celkem 13 kilometrů.

Okolo HvězdySpíše výhled na Krkonoše, než kr-konošská túra, bude okruh okolo Hvězdy. Vydáme se na něj od par-koviště u chaty Na vyhlídce v Koře-nově. Budeme pokračovat po Fam-bekově cestě, která se pod Kaprad -níkem po vrstevnici vine lesní tišinou vysoko nad údolím Jizery až se na paseckém Závršku nad Havírnou z lesa vyhoupne k rozhledům na Pasecko a Vysocko i celou tu kop-covitou kudrlinkatinu až po vzdále-nou Zvičinu. Tento nádherný pohled se ještě vystupňuje na výšině u Vy-strkova při rozhledech k Českému ráji. Kdyby tam foukalo, tak nás

lesní závětří před větrem ochrání, než dojedeme kolem Hutlerova kří-že k vrcholu naší túry na Hvězdě, s rozhlednou Štěpánkou. Tamější vý-hled si nemůžeme nechat ujít, pro-tože tak pěkný výhled na Krkonoše a celé Jizerské hory je jenom tam. Teď už si můžeme dopřát občerst-vení na chatě Hvězda. Pokud nás dosavadní trasa ještě dostatečně neunavila, přidáme si ještě necelých 6 kilometrů dlouhý vrcholový okruh po trase Okolo Bílé skály. Pak už jen sjedeme po loukách mezi chaloupkami zpět na výchozí místo u parkoviště Na vyhlídce. Délka celé trasy, s převýšením 390 metrů, měří 17,6 kilometrů.

Přes Čertovu horuPřes Čertovu horu z Harrachova zcela zlehka přeběhneme, když podlehneme lákavé vyjížďce na její 1 020 metrů vysoký vrchol lanovou drahou a při tom si důkladně pro-hlédneme celý areál světoznámých lyžařských můstků. Ptačí pohled na městečko - a také do sousedních Ji-zerek – bude naší první odměnou, než se rozjedeme po hřebeni přes Janovu skálu, Studenov a po Janově cestě k Ručičkám, odkud jsou pěk-né výhledy na Rokytnicko. Pojede-me vlevo, kousek dolů po Krakono-

šově cestě, a pak vpravo – na Klá-dovku, která nás po 5,5 kilometrech dovede ke Krakonošově snídani v Mumlavském dole. Po dalších 4,5 kilometrech pohodlného sjezdu k Mumlavské boudě se nám ani nebu-de chtít věřit, že jsme tak snadno už překonali 16 km naší túry. Po ob-čerstvení nás už čeká jen lehký „sjezdík“ zpět do centra Harracho-va. Celá trasa, s převýšením 205 metrů, měří 16,9 kilometru.

Na medvědí mlékoK Sosnovce na medvědí mléko se z Janských Lázní vydáme, jestliže absolvujeme 18,1 km dlouhý okruh s převýšením 157 metrů. Dosažení našeho cíle si ulehčíme, když nejpr-ve na vrchol Černé hory dojedeme lanovou dráhou. Od její horní stani-ce pojedeme k Sokolské boudě, odkud západním směrem vede ly-žařská cesta po okruhu Černé hory. Tou přijedeme na trasu Krkonošské lyžařské cesty, po ní sjedeme do sedla pod Kolínskou boudou a smě-rem k Černé hoře dojedeme na Václavák, kde nám vlevo nahoru už

vybíhá cesta Sosnovka. Ta nás sama dovede k horské farmě u Sosnů. U tohoto ojedinělého krkonošského zemědělce můžeme ochutnat mléč-né speciality, včetně dnes už zná-mého medvědího mléka. Při projíž-dění tichou krajinou severního úbočí Světlé hory si neodpustíme pohledy na krajinu horní Úpy s do-minantou Sněžky. Když se přehoupneme přes hřeben Hlaholky, otevře se nám pohled krajinou po Úpě dolů přes Svobodu až k Trutnovu, vlevo budeme vzhlí-žet k Rýchorám. Pak se povezeme kolem Krausových a Modrokamen-ných bud zpět do Janských Lázní.

1

2

3

4

5

DoporučujemeV horách a obzvláště ve vrcholo-vých partiích může dojít k rych-lým změnám počasí. Proto buďte na horskou túru vždy vybaveni rezervním oblečením, kaloric-kým balíčkem. Než se vydáte na cestu, informujte se předem ve střediscích Horské služby Krko-noše na povětrnostní situaci na hřebenech!

6

9

8

7

Strana 8 Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2005 / 2006

zima 2005 / 2006 Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 9

LEGENDAudržované tratě pro běžkaře

doporučené běžecké trasy

Krkonošská lyžařská cesta

sjezdovky

lyžařská střediska, skiareály

státní hranice

lanovky

lyžařské vleky

2

1

4

5

6

3

Strana 10 Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2005 / 2006

Harrachov Čertova hora (1020 m n.m.)

Lyžařské středisko je známým místem lyžařských soutěží. Je pořadatelem Svě-

tových pohárů v klasických disciplínách a mi-strovství světa v letech na lyžích. Nabízí všestranné sportovní vyžití. Kromě kvalit-ních, denně upravovaných sjezdových tratí, najdete ve středisku také ideální podmínky pro výuku lyžování a snowboardingu lyžař-skou turistiku i běžecké lyžování všech stup-ňů náročnosti.

PARAMETRY: cca 7 km sjezdových tratí • 110 km běžeckých tratí v okolí • 4,86 km technic-kého zasněžování � lanovky a vleky: lanová dráha Harrachov – Čertova hora, lanová drá-ha Rýžoviště – Čertova hora, lanová dráha Můstky, lyžařský vlek – Osvětlená sjezdovka � přepravní kapacita celkem 4450 osob/hod. � Všechny sjezdové tratě přístupné pro snow-boarding � Snow park v areálu velkých sko-kanských můstků � Vyzkoušejte sáňkařskou dráhu � skibus zdarma � parking provozo-ván jinými subjekty.

CENÍK: celodenní permanentka pro dospělé 560,- Kč • celodenní permanentka pro děti 445,- Kč • Cena 6-ti denní permanentky pro dospělé 2870,- Kč, pro děti 2215,- Kč

KONTAKT: Sportovní areál Harrachov, a.s. telefon 481 529 353 • fax 481 529 320, e-mail: areal@harrachov.cz • www.skiareal.com

Paseky nad Jizerou(620 - 860 m n.m.)

Lyžařský areál najdete v Pasekách nad Jizerou na rozlehlých stráních Hořenska.

Nachází se tam 5 lyžařských vleků, které pro-vozuje Obec Paseky nad Jizerou a společnost Pizár, s.r.o. Návštěvníci mají možnost bohatého výběru terénů – cvičné louky, sjezdové trati lehké i těžší obtížnosti. Na své si přijdou i vy-znavači snowboardingu. K dispozici je nový snowpark. Část sjezdových tratí je uměle za-sněžována. V areálu jsou návštěvníkům k dis-pozici lyžařské školy a půjčovny lyžařského vybavení. Možnost občerstvení. Parkoviště se nachází přímo u dolní stanice vleků. Lze za-koupit skipass pro celý areál. Od horních sta-nic vleků se mohou běžkaři vydat na okruhy okolo Bílé Skály a k nejkrásnější rozhledně Jizerských hor Štěpánce. Okruhy navazují na Krkonošskou lyžařskou cestu. Provozní doba vleků je od 8.30 do 16.00 hod.

PARAMETRY: 10 km sjezdových tratí, 10 km běžeckých tratí v okolí, 6 km technického zasněžování � lanovky a vleky: pět vleků � přepravní kapacita celkem 4850 osob/hod.

� Snow park - vyžití pro snowboarding � skibus (v době uzávěrky v jednání) � par-king provozováno soukromou osobou a zpo-platněno.

CENÍK: celodenní permanentka pro dospělé 330,- Kč • celodenní permanentka pro děti 220,- Kč • Cena týdenní permanentky pro do-spělé 1600,- Kč, děti 1120,- Kč

KONTAKT: Paseky nad Jizerou, telefon 481 523 589, 481 522 122, e-mail: obec@paseky.cz, pizar@mybox.cz www.paseky.cz • www.pizar.cz

Skiareál Rokytnice nad JizerouLysá hora (1344 m n.m.)

Dlouhé, pravidelně upravované sjezdové tratě všech stupňů náročnosti, nabízí

pestrou paletu možností lyžování. Areál Hor-

ní Domky, který byl oceněn pěti hvězdičkami, uspokojí jak začátečníky, tak náročné lyžaře. Areál Studenov je určen především pro méně zdatné lyžaře, rodiny s dětmi a vyznavače snowboardingu. Moderní lanová dráha vede do výšky 1312 m n.m., kde je místo pro ná-stup na upravovanou běžeckou trasu Krkonoš-ské lyžařské cesty.

PARAMETRY: 15,7 kilometrů sjezdových tratí, 56,7 km běžeckých tratí v okolí, 11,3 km technického zasněžování (tj. 90%) � lanovky a vleky: lanovka a 18 vleků: v areálu Horní Domky: A1-Přibližovací, A2-Křížek, A3-Za-lomený, A4-Montaz, A5-Lanová dráha, A6--Kaprun I, A7-Kaprun II, A8-Snowboard • Areál Studenov: B1-Hranice 1, B3-Hranice 3, B4-Koupaliště 2, B5-Koupaliště 1, B6-Cent-rum, B7-Pařez 1, B8-Pařez 2, B9-P 200, B10-H 210, B11-VL 1000, B12-VL 500 � přepravní kapacita celkem 10 800 osob/hod. Provoz lanové dráhy pouze v zimním období. � Vyžití pro snowboardisty v obou areálech � V areálu Horní Domky snowpark s lyžař-ským vlekem (u lanové dráhy) � Mezi novin-ky patří lyžařský vlek ve snowparku � skibus po Rokytnici nad Jizerou je zdarma � parking zdarma.

CENÍK: celodenní permanentka Horní Domky pro dospělé 570,- Kč • děti 400,- Kč • celo-denní permanentka Studenov pro dospělé 360,- Kč • děti 260,- Kč • Cena týdenní per-manentky pro dospělé 2990,- Kč • děti 2090,- Kč • Společné jízdné na 28 lyžařských vlecích v rámci Skiregionu Rokytnice nad Jizerou.

KONTAKT: Tělovýchovná jednota Spartak, telefon Studenov 481 522 970, 481 522 969, Horní Domky 481 522 380, 481 522 338,e-mail: spartak@rokytnice.com, www.rokytnice.com

Vítkovice v Krkonoších– Vítkovické údolíAldrov (733 - 860 m n.m.)

Lyžařské areály Aldrov, Vurmovka a Ja-nova Hora ve Vítkovickém údolí nabí-

zejí vynikající lyžařské podmínky jak pro začátečníky, tak pro pokročilé lyžaře. Ná-vštěvníkům je k dispozici noční lyžování.

PARAMETRY: 4,5 km sjezdových tratí, 20 km běžeckých tratí v okolí, 3,7 km technického zasněžování � lanovky a vleky: jedna lanov-ka a čtyři vleky � přepravní kapacita celkem 4800 osob/hod. � skibus v provozu � par-king zdarma.

CENÍK: celodenní permanentka pro dospělé Aldrov lanovka 390,- Kč • děti 340,- Kč • Cena týdenní permanentky pro dospělé 6 dní s možností večerního lyžování 1800,- Kč • děti 1530,- Kč.

KONTAKT: Vítkovice Skiareál Aldrov, telefon 481 582 925 • e-mail: obec.vitkovice@iol.cz • www.vitkovicevkrk.cz

Lyžařský areál Benecko(610 - 970 m n.m.)

Zimní středisko nabízí ideální podmínky k lyžování především pro rodiny s dět-

mi, začínající lyžaře a snowboardisty. Pravi-delně upravované sjezdové tratě s večerním lyžováním a technickým zasněžováním uspo-kojí každého lyžaře. Pro milovníky bílé stopy jsou připraveny závodní a turistické běžecké tratě vedoucí na Horní Mísečky, přes Žalý do Kněžic a Vrchlabí. V samém centru obce je pro vás připraveno „benecké kolečko“. K ne-zapomenutelným zážitkům patří daleké vý-hledy do kraje (Trosky, Bezděz, Ještěd, do-konce i Praha) a na jednu z dominant krkonošského pohoří – Kotel 1.434 m n.m.

PARAMETRY: 2,5 km sjezdové tratě • 42 km běžeckých tratí • 1,42 km technického zasně-žování � lanovky a vleky: deset vleků (Mach-ner, Liška, Kejnos, HSK, Krakonoš, Jesen 2x, Zvon, Bulušek, Sychrov) � přepravní kapa-cita celkem 6960 osob/hod. � sjezdovky černá - 300 metrů, červená - 1420 metrů, modrá 1100 metrů � snowboarding ve snowparku u vleku HSK (překážky, skoky) a snowparku Zvon (crossová dráha, skoky) � parking ve Štěpanické Lhotě u dolní stanice vleků Kejnos, Liška – zdarma • na Benecku hlídaná parkoviště, cena 60 Kč/den.

CENÍK: denní permanentka pro dospělé 330,- Kč • děti do 10 let 260,- Kč • Týdenní (šesti-

denní) permanentka pro dospělé 1720,- Kč • týdenní permanentka pro děti 1280,- Kč.

KONTAKT: Benecko, Obecní úřad, telefon 481 582 625,e-mail: obec.benecko@worldonline.czwww.benecko.cz

Skiareál Špindlerův Mlýn, a.s.Pláň (1196 m n.m.) Medvědín (1235 m n.m.)

Areály Svatý Petr a Horní Mísečky – Med-vědín nabízejí vynikající podmínky pro

sjezdové i běžecké lyžování a snowboarding. Skiareál Špindlerův Mlýn je spolupořadate-lem řady významných sportovních akcí špič-kového mezinárodního měřítka. V roce 2005 to byl například Světový pohár v alpském ly-žování žen v termínu od 21. do 22. 12. 2005. Kromě této významné akce můžete být pravi-delně svědky dalších sportovně-kulturních akcí, které se konají převážně v areálu Svatý Petr. Večerní lyžování na osvětlené sjezdové trati Hromovka je každodenně připravené pro lyžaře i snowboardisty od 18.00 do 21.00 hod. Snowparky ve Svatém Petru a na Horních Mísečkách nadchnou každého snowboardistu.

Běžecký stadión na Horních Mísečkách – pro profesionály i rekreační běžce – je jediným v ČR, který leží v nadmořské výšce nad tisíc metrů.

PARAMETRY: 26 km sjezdových tratí, 100 km běžeckých tratí v okolí, 22 km technické-ho zasněžování � lanovky a vleky: pět lano-vých drah a 11 lyžařských vleků • čtyřsedač-kové lanovky Hromovka, Pláň - Svatý Petr, Medvědín • třísedačková lanovka Krausovy boudy – Labská • dvousedačková lanovka Svatý Petr • lyžařské vleky Svatý Petr, Horal, Slovan, Krakonoš, Medvědín, Harmony, Da-vidovy Boudy, čtyři vleky na Horních Míseč-kách � přepravní kapacita celkem 19500 osob/hod. � snowboarding: snowparky ve Svatém Petru (včetně U-rampy) a na Horních Mísečkách � skibus jezdí denně po celou dobu zimní sezóny zdarma � parking pro klienty Skiareálu na Medvědíně, Hromovce a Horních Mísečkách je bezplatné.

CENÍK: celodenní permanentka pro dospělé (750,- / 650,- / 550,- Kč dle sezóny) • děti (500,- / 450,- / 350,- Kč) • děti do 6 let zdar-ma • Zvláštní ceny pro juniory • Týdenní permanentka pro dospělé (3400,- / 2500,- Kč dle sezóny), děti (2250,- / 1600,- Kč dle se-zóny).

KONTAKT: SKIAREÁL Špindlerův Mlýn, a.s.telefon 499 467 102, 499 467 106 • e-mail: skiareal@skiareal.cz • www.skiarealspindl.cz

V krkonošských SKIAREÁLECH jsou vám k dispozi-ci lyžařské školy s privátní i skupinovou výukou sjez-dového lyžování, carvingu, běžeckých technik, snow-boardu, dětské lyžařské školky, organizované výlety na běžkách, sněžnicích nebo na saních. Objednat si můžete skijöring, mushing nebo tandemparagliding. Krkonošské S

• ČT2 - Panorama: 8www.holidayinfo.cz

13

12

11

10

8

7

9

zima 2005 / 2006 Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 11

Strážné (800 m.n.m.)

Zimní středisko nabízí ideální podmínky k lyžování především dětem, začínají-

cím lyžařům a snowboardistům. Pravidelně upravované sjezdové tratě, technické zasně-žování, nezapomenutelná panoramata jistě zaujmou výhledem na Černou horu. Pro mi-lovníky bílé stopy jsou připraveny závodní a turistické běžecké stopy vedoucí od letiště Vrchlabí směrem na Špindlerův Mlýn nebo bufet Na rozcestí (směr Pec pod Sněžkou, Sněžka)

PARAMETRY: délka sjezdových tratí 1600 m, 55 km běžeckých tratí v okolí, 800 metrů technického zasněžování � lanovky a vleky: čtyři vleky (Kotva, Nad Kolonkou, Za hřiš-těm, Pod Starou školou) � přepravní kapaci-ta celkem 3500 osob/hod. � snowboarding:freestyle snowpark, osvětlený s možností ve-černího lyžování, uměle zasněžovaný � ski-bus v provozu � parking 60,- Kč/den, parko-viště je 24 hodin monitorováno.

CENÍK: celodenní permanentka pro dospělé 320,- Kč • děti 230,- Kč • Cena týdenní per-manentky pro dospělé 2000,- Kč • děti 1500,- Kč • Zvažujeme možnost vystavení celose-zónního skipasu.

KONTAKT: Strážné 129, obecní úřad,telefon 499 434 174, 606 724 878, e-mail: oustrazne@volny.cz • www.strazne.cz

SKIPARK Černý DůlVrch Špičák (600 - 1001 m n.m.)

Středisko Skipark Černý Důl je charak-teristické svým romantickým a klidným

prostředím s vysokou kvalitou rozmanitých lyžařských terénů pro náročné lyžaře a snow-boardisty, i začátečníky a děti. Skipark Černý Důl nabízí kvalitní lyžařské zážitky za stále nízké ceny.

PARAMETRY: 7,9 km sjezdových tratí, 26, 2 km běžeckých tratí v okolí, 5,5 km technické-ho zasněžování � lanovky a vleky: lanovka a 10 vleků (areál Saxner, svah Špičák, areál Veronika, svah Aurum a svah Hřbiťák) � pře-pravní kapacita celkem 7310 osob/hod. � snowboarding: nový snowpark v areálu Sax-ner � skibus zdarma z Trutnova a Vrchlabí, dálkový skibus v sobotu z Prahy � parking zdarma.

CENÍK: celodenní permanentka pro dospělé 450,- Kč • děti 360,- Kč • Cena šestidenní per-manentky pro dospělé 2240,- Kč • děti 1610,- Kč.

KONTAKT: SKIPARK Černý Důl,MARKID TRUTNOV spol. s r.o.,snow info: 777 295 339 • TV PANORAMA ČT2 7:50-8:30 • Teletext ČT str. 193,e-mail: info@skipark.cz • www.skipark.cz

SKIPARK Mladé BukyPekelský vrch (550 - 670 m n.m.)

Díky své výborné dostupnosti, kvalitní vybavenosti a široké rozmanitosti sjez-

dových terénnů je SKIPARK Mladé Buky vyhledávaným vyžitím pro zkušené i začínají-cí lyžaře. Celý areál je v provozu i pro večerní lyžování. Pro milovníky běžeckého lyžování je zajištěn kvalitní 5 km okruh s napojením na Krkonošskou lyžařskou cestu.

PARAMETRY: 3,6 km sjezdových tratí, 15 km běžeckých tratí v okolí, 2,8 km technického zasněžování � lanovky a vleky: sedm vleků (areál BUKY, areál SNOWPARK) � přepravní kapacita celkem 4490 osob/hod. � snowbo-arding: nový snowpark s večerním provozem � skibus zdarma z Trutnova, dálkový skibus o víkendu z Pardubic a z Hradce Králové � parking zdarma.

CENÍK: celodenní permanentka pro dospělé 350,- Kč • děti 280,- Kč • Cena šestidenní per-manentky pro dospělé 1740,- Kč • děti 1390,- Kč.

KONTAKT: SKIPARK Mladé Buky,MARKID TRUTNOV spol. s r.o.,snow info: 777 295 339 • TV PANORAMA ČT2 7:50-8:30 • Teletext ČT str. 193e-mail: info@skipark.cz • www.skipark.cz

SKIPARK Dolní Dvůr (610 - 760 m n.m.)

Středisko je vhodné pro klidnou rodinnou rekreaci. Denně upravované tratě užijí

především začínající lyžaři a děti. S jednot-ným skipasem Region Markid můžete využít zdarma skibus do nedalekého lyžařského are-álu Skipark Černý Důl.

PARAMETRY: 1 kilometr sjezdové tratě, 31 km běžeckých tratí v okolí, 0,8 km technické-ho zasněžování � lanovky a vleky: čtyři vle-ky (areál Za potokem, areál Morava) � pře-pravní kapacita celkem 3172 osob/hod. � skibus zdarma z Vrchlabí a do SKIPARK Černý Důl � parking zdarma.

CENÍK: celodenní permanentka pro dospělé 300,- Kč • děti 240,- Kč • Cena šestidenní permanentky pro dospělé 1450,- Kč • děti 1160,- Kč.

KONTAKT: SKIPARK Dolní Dvůr,MARKID TRUTNOV spol. s r.o.,snow info: 777 295 339 • TV PANORAMA ČT2 7:50-8:30 • Teletext ČT str. 193,e-mail: info@skipark.cz • www.skipark.cz

Pec pod Sněžkou(830 m - 1215 m n.m)

Lyžařský areál uspokojí všechny katego-rie lyžařů. Terény jsou oblíbeny zvlášť

rodinami s dětmi, je možné vybrat z řady cvičných louček až po náročné sjezdovky. Večerní lyžování příjemně zpestří nabídku. Sjezdovka Javor je nejdelším osvětleným sva-hem v ČR. Vyznavači snowboardingu nalez-nou velký fun-park a U-rampu. V celém areálu se pohybujete s jedinou magnetickou kartou. Pro běžkaře jsou upravovány stopy Krkonoš-ské lyžařské cesty.

PARAMETRY: 10,8 km sjezdových tratí, 4 km technického zasněžování � lanovky a vleky: čtyřsedačková lanovka a deset vleků � pře-pravní kapacita celkem 9630 osob/hod. � snowboarding: velký fun-park • U-rampa

CENÍK: v celém areálu Pace pod Sněžkou se pohybujete s jedinou magnetickou kartou.

KONTAKT: SKI PEC a.s., telefon 499 736 375, 499 736 285e-mail: info@skipec.com • www.skipec.com

Janské Lázně – Černá horaČerná hora (500 - 1260 m n.m.)

Významné lázeňské město a centrum sportovně-rekreačních aktivit, jsou vstup-

ní branou východních Krkonoš. Lyžařský areál Černá hora – Janské Lázně prochází v současné době dynamickým rozvojem. Te-rény pro sjezdové lyžování se nachází na již-ních až jihovýchodních svazích Černé a Světlé hory. Skiareál disponuje sjezdovými tratěmi, které patří k nejdelším v Čechách, dosahující délky až tří kilometrů. Hlavní sjezdové tratě jsou vybaveny zařízením na výrobu technic-kého sněhu. Lyžařské terény jsou vhodné rov-něž pro rodiny s dětmi, protože areál disponuje sjezdovkami od „cvičných luk“ až po náročné sjezdové tratě. Pro běžkaře je pravidelně stro-jově upravováno 50 km tratí, sáňkaři mohou vyzkoušet 3,5 km dlouhou Černohorskou sáň-kařskou cestu.

PARAMETRY: 11,3 km sjezdových tratí, 50 km běžeckých tratí v okolí, 6,2 km technické-ho zasněžování � lanovky a vleky: dvě la-novky a 12 lyžařských vleků různých typů

a délek � přepravní kapacita celkem 10230 osob/hod. Využijte Černohorskou sáňkařskou cestu v délce 3,5 km � skibus linky Pec pod Sněžkou – Janské Lázně, Svoboda nad Úpou – Janské Lázně, Janské Lázně – CITY • na večerní lyžování linky: Trutnov – Janské Lázně, Horní Maršov – Janské Lázně � parking tzv. třetí –spodní plocha parkoviště pro cca 120 vozů je pro jednodenní parkování zdarma. Ostatní dvě plochy jsou placené s kapacitou cca 300 vozů, 60,- Kč/den.

CENÍK: celodenní permanentka pro dospělé v hlavní sezóně 550,- Kč • děti 360,- Kč • Cena týdenní permanentky pro dospělé v hlavní sezóně 2890,- Kč • děti 1550,- Kč

KONTAKT: Černá hora – Janské Lázně,MEGA PLUS, s.r.o. • telefon 499 875 152, e-mail: megaplus@megaplus.cz,www.cerna-hora.cz

Lyžařský areálMalá Úpa (850 - 1100 m n.m.)

Lyžařský areál U kostela se nachází v Malé Úpě, ve východní části Krkonoš,

na hranici s Polskou republikou. Sjezdové tratě jsou vedeny na jihozápadním svahu Pomezní-ho hřebenu, z nichž se nabízí jedinečné pohle-dy na nejvyšší horu České republiky – Sněžku. Lyžaři mají k dispozici 4 lyžařské vleky v dél-ce od 300 metrů do 1 kilometru, které doplňu-je provázkový vlek pro dětské návštěvníky. Areál nabízí ideální podmínky pro rodiny s dětmi, začínající a středně zdatné lyžaře. Čekací doby na lyžařských vlecích jsou mini-mální. Areál disponuje zařízením na výrobu technického sněhu, přístup lyžařů do areálu je zajištěn skibusem od centrálního parkoviště u celnice. Běžecké tratě jsou průběžně upra-vovány v délce 10 kilometrů.

PARAMETRY: 2,4 km sjezdových tratí, 10 km běžeckých tratí v okolí, 1,2 km technického zasněžování � lanovky a vleky: čtyři vleky, provázkový dětský vlek � přepravní kapaci-ta celkem 3000 osob/hod. � skibus linky Spálený Mlýn – Horní Malá Úpa, Horní Malá Úpa – areál U kostela � skibus od centrální-ho parkoviště � parking plochy jsou placené, kapacita cca 500 vozů, 70,- Kč/den.

CENÍK: celodenní permanentka pro dospělé v hlavní sezóně 390,- Kč • děti 310,- Kč • Cena týdenní permanentky pro dospělé v hlavní sezóně 2190,- Kč • děti 1490,- Kč.

KONTAKT: Malá Úpa - areál U kostela • ME-GA PLUS, s.r.o. • Telefon 499 891 010 • megaplus@megaplus.cz • www.skiarealma-laupa.cz

Půjčovny krkonošských SKIAREÁLŮ nabízejí ly-žařské a snowboardové komplety, helmy, snowbla-dy, bigfooty, aj. Pro instruktory není problém při-pravit pro vás lyžařské a snowboardové závody. Většina skiareálů nabízí dopravu skibusy zdarma!é SKIAREÁLY

a: 8.00-8.30 hodin • Teletext: od str.190

Strana 12 Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2005 / 2006

Můžeme navštívit plavecký bazén v Jilemnici, Trutnově, aquapark ve Špindlerově Mlýně, hrát tenis v kry-tých halách a na squashových kur-tech, na kuželníkových a bowlingo-vých drahách, odpočívat ve vířivých a whirlpoolových vanách. Hrát ku-lečník, pool, elektronické šipky, jít do sauny, na masáže nebo do posi-loven, solárií na mnoha místech. Můžeme si zabruslit, létat na para-glidingu či zažít další adrenalinové aktivity. Hotelové komplexy a spor-tovní haly nabízí další sportovní a relaxační vyžití.

Jízda na pořádném kopci na sáň-kách také nemusí být zábava jen pro děti. Právě naopak. Na udržovaných sáňkařských drahách si „zařádí“ ne-jenom děti, ale i dospělí. Jedna začí-ná nedaleko Erlebachovy boudy a vede do Špindlerova Mlýna. Další najdete například v Janských Láz-ních na sjezdu z Černé hory nebo v Harrachově.

Bobová dráhaNezapomenutelným zážitkem je jíz-da na bobové dráze v Harrachově a Špindlerově Mlýně. V nerezovém krytu, díky účinnému brzdnému systému, se můžete svézt v bobové loďce i v zimním období. Každý může zvolit svoji rychlost i styl.

SnowtubingKoryto ze sněhu a ledu – s terénní-mi nerovnostmi a zatáčkami – vám v neřiditelném člunu zvedne adre-nalin. Tratí doslova profrčíte do cíle ke speciálnímu vleku. Ten vás ve člunu znovu vyveze na start další jízdy. Kde? U Farmy Zlatá podko-

va, v Dolní Rokytnici, ve Svatém Petru a na Bedřichově ve Špindlero-vě Mlýně, na Benecku pod Hančo-vou boudou a na dalších místech.

Projížďky na koních, jízdy v saních za koňským spřeženímVe Farmě Zlatá podkova v Dolní Rokytnici, na Benecku, Farmě Hu-cul na Janově Hoře – Vítkovice v Krkonoších a řadě dalších míst.

Na motokáráchV kryté hale na motokárové dráze Hradsko si můžete vyzkoušet jízdu dva centimetry nad zemí v motoká-ře, která se jízdními vlastnostmi podobá jízdě ve formulích. Motoká-rovou dráhu najdete na trase Jilem-nice - Rokytnice nad Jizerou (13 km

od Jilemnice) v areálu bývalého Vertexu.

S letadlem na lyžíchZimní vyhlídkové lety nad Krkono-šemi z Letiště Lánov u Vrchlabí v letadle vybaveném lyžemi budou nezapomenutelné.

Co s volnýmčasem? Kam na výlet, na výstavu, do muzea, do kina či tančit? Webová adresa www.ergis.cz/krkonose nabídne řadu možností, jak trá-vit volný čas. Poradí vám pra-covníci v krkonošských informač-ních centrech. Proto neváhejte a PŘIJĎTE POBEJT!

Co dělat, když nechceme lyžovat?

Získáte informace o národní parku, podrobnosti o největších horách ČR, aktuální zprávy o uzavírkách cest a přístupnosti hřebenových partií, o doporučených stezkách pro pěší i cykloturisty, výstavních expozi-cích, muzeích. Centra prodávají tu-ristické známky, mapy, tištěné prů-vodce, pohledy a drobné upomínkové předměty. Kiosky s dotekovými ob-razovkami umožní virtuální pro-cházku Krkonošemi a jejich příro-

dou. Možné je dohodnout promítání videofilmů či uspořádání populárně naučné besedy. Pro vycházku do te-rénu lze najmout odborného průvod-ce s výkladem.

VRCHLABÍstálá expozice • tel.: 499 421 474 e-mail: his@krnap.cz www.krnap.czKde nás najdete: v centru města na-proti kostelu sv. Vavřince ve „Třech historických domech“

HARRACHOV, stálá expozice telefon/fax 481 529 188e-mail: tesharrachov@quick.czwww.krnap.czKde nás najdete: asi 50 m od auto-busového nádraží směrem do centra.

ROKYTNICE NAD JIZEROUstálá expozice telefon 481 523 694 • www.krnap.czKde nás najdete: v Horní Rokytnici při cestě do areálu Horní Domky (u pošty v Horní Rokytnici)

ŠPINDLERŮV MLÝNstálá expozice • telefon 499 433 228fax 499 433 369 • www.krnap.cz e-mail: tesspindl@quick.czKde nás najdete: u autokempu pod Medvědínem

TEMNÝ DŮLtelefon 499 874 264 www.krnap.cz Kde nás najdete: na pravé straně cesty vedoucí z Horního Maršova do Pece pod Sněžkou

PEC POD SNĚŽKOUtelefon 499 896 213e-mail: tespec@quick.czwww.krnap.cz Kde nás najdete: v centru města za městským úřadem

OBŘÍ DŮL (Pec p. Sněžkou)stálá expozice telefon 499 736 311 • www.krnap.czKde nás najdete: v ústí nejkrásněj-šího ledovcového karu v Krkonoších

Stálá informační centra Správy KRNAP

Krkonošské muzeum Vrchlabí Budova augustiniánského kláštera • telefon: 499 456 708 • otevřeno ÚT–NE • Stálá ekologická expozi-ce: „Kámen a život“ • Stálá výstava o historii osídlování Krkonoš „Člo-věk a hory“ • Tématicky zaměřené výstavy.

Krkonošské muzeum Vrchlabí Domy č.p. 222 a 224 na náměstí Míru • telefon: 499 421 474 • ote-vřeno ÚT–NE • Stálé výstavy „Li-dové umění a umělecká řemesla“ • Stálá expozice „Počátky turistiky v Krkonoších“ • Tématicky zamě-řené výstavy.

Krkonošské muzeum Jilemnice - ZámekTelefon: 481 543 041 • Expozice historie západních Krkonoš a zdejší lidové kultury • Expozice počátků dějin českého lyžování • Expozice malíře F. Kavána (1866–1941) • Té-maticky zaměřené výstavy.

Krkonošské muzeum Paseky nad JizerouPamátník zapadlých vlastenců • te-lefon: 481 523 609 • otevřeno ÚT–NE • Expozice seznamující s boha-tými kulturními tradicemi obce, obzvlášť se životem a dílem písmá-ka, houslaře a muzikanta Věncesla-va Metelky • Stálá výstava krko-nošské houslařské školy • Lidová rukodělná výroba s ukázkou tkaní na stavu • Tématicky zaměřené vý-stavy.

Pec pod Sněžkou - Obří důl Telefon 499 736 311 • Ekologická expozice Příroda člověku – člověk přírodě

Lesnická a myslivecká expozice „Šindelka“Harrachov • telefon: 481 528 310 • Expozice o vytěžení lesa až po jeho obnovu a péči o něj, o mysli-vosti od historie po současnost.

Muzea a expozice Správy Krkonošského národního parku

Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Evropské unie. Za obsah tohoto

dokumentu je výhradně odpovědný příjemce grantu.

VYDAL: Krkonoše – svazek měst a obcí, Zámek 1, 543 01 Vrchlabí � Redakční rada: Dáša Palátková, Mi-chal Vávra, Klára Kroupová � Autoři příspěvků: Dáša Palátková, Bohu-mil Zemánek, Radek Drahný, Iljana Beránková � Fotografie: Dáša Pa-látková, Josef Zelený, archiv Krkono-še - svazek měst a obcí � Mapový podklad: Jan Petera � Německý překlad: Hans J. Warsow � Polský překlad: Puchalská � Grafické zpra-cování: David Škodný, Zdeněk Žitný � Tisk: Merkurtisk a.s., Náchod.

Zvláštní poděkování za spolupráci patří pracovníkům krkonošských in-focenter � Ministerstvem kultury při-děleno číslo evidence periodického tisku MK ČR E 16345 � Vaše připo-mínky a náměty prosím adresujte na mail: dasa-palatkova@volny.cz

zima 2005 / 2006 Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 13

Krkonoše a Podkrkonoší bezpochy-by patří k nejrozmanitějším a nej-krásnějším místům České republi-ky. Obce Benecko, Bukovina u Čisté, Čistá u Horek, Horka u Staré Paky,

Horní Branná, Jestřabí v Krkono-ších, Kruh, Levínská Olešnice, Mar-tinice v Krkonoších, Mříčná, Peři-mov, Poniklá, Roztoky u Jilemnice, Studenec, Svojek, Víchová nad Jize-rou, Vítkovice v Krkonoších a město Jilemnice založily dobrovolný sva-zek obcí Jilemnicko, aby se společ-nými silami nejen udržely, ale také podpořily ekonomický, kulturní a so-ciální rozvoj oblasti. Jednou z příle-žitostí je rozvoj cestovního ruchu.

Jedinečnost zdejší krajiny vychází z polohy mikroregionu, kde mírně zvlněné podkrkonoší přechází v kopce a hřbety Krkonoš. Domi-

nantou je kamenná rozhledna na Předním Žalém. K procházce lákají romantické výhledy na hory i do údolí, naleziště unikátní formy kře-mene (hvězdovce) na kopci Stráž-

ník u Peřimova, naleziště araukaritů v Černém háji ve Studenci či me-chovce, tzv. „žluťáků“ na Rovních v Čisté u Horek, za kterými přijíž-dějí sběratelé z celé Evropy.

Krásu krajiny znásobují památky, sakrální stavby, lidová architektura a technické památky. Zvláštní pů-vab dodávají zbytky středověkých hradů - u Benecka romantická zří-cenina Štěpanického hradu a u Le-vínské Olešnice nepatrné zbytky hradu Levín. Renesančním zámkem se chlubí Horní Branná a Jilemnice. Z tradiční lidové architektury za-ujme Tuláčkův statek v Kruhu,

soubor roubených domků ve Zvě-davé uličce v Jilemnici a také Pa-mátková rezervace vesnického typu v Horních Štěpanicích u Benecka. Most v Dolní Sytové u Víchové nad Jizerou je – jako jedna z prvních železobetonových konstrukcí v ČR – zařazen mezi technické památky. Netradiční zajímavostí je ukryté le-tiště na území obce Jestřabí v Krko-noších.Území je zajímavé i pro agroturisti-ku. Ranč Montara v Čisté u Horek, Ekofarma u Kotyků v Roztokách, Ranč Kocanda ve Mříčné a Farma Hucul na Janově Hoře ve Vítkovi-cích nabízejí projížďky na koních a příjemný aktivní odpočinek v klid-ném prostředí. Ráj rybářů je v Mar-tinicích v Krkonoších.

Mikroregionem prochází mnoho lyžařských běžeckých tras a najde-me tu řadu lyžařských vleků, které zajišťují zimní vyžití pro rodiny s dětmi, ve vyšších partiích (Benec-ko, Vítkovice v Krkonoších) i na-bídku pro náročnější lyžaře. Během celé zimní sezóny je otevřen pla-vecký pětadvacetimetrový bazén v Jilemnici. Zde i v okolí naleznete i další sportovní a kulturní příleži-tosti pro příjemné prožití volných chvil.

Přijměte pozvání k návštěvě Jilem-nicka, přijeďte si užít turistiku v krásné a čisté podhorské krajině.

PŘIJĎTE POBEJT !

Jilemnicko - svazek obcíMikroregion Žacléřsko ve východní části Krkonoš patří mezi klidnější horská střediska, což je jeho ne-spornou výhodou. Sdružuje obce Bernartice, Královec, Lampertice, Zlatou Olešnici a město Žacléř. V zimním období nabízejí dobré pod-mínky pro lyžování. Vyznavači sjezdovek mají k dispozici dva ly-žařské areály v Prkenném Dole se sjezdovkami s různými stupni ob-tížnosti, technicky zasněžované a s nočním lyžováním. Menší lyžař-ský vlek je v Bernarticích. Samo-zřejmostí tam jsou půjčovna lyžař-ského vybavení, lyžařská škola a občerstvení. Milovníci lyžařské stopy jistě uvítají běžecké trasy, které navazují na Krkonošskou ly-žařskou cestu.

V Žacléři se návštěvníkům - kromě lyžování - nabízejí další možnosti využití volného času. V ulici Bože-ny Němcové bylo zprovozněno moderně vybavené fitnesscentrum, v sídlišti Na Pilíři je možné navští-vit saunu a městskou knihovnu. Rehabilitační zdravotnické zařízení Rehamedica, nedaleko Rýchorské-ho náměstí, nabízí klientům rekon-diční a ozdravné pobyty s širokou škálou léčebných procedur.

Ve městě Žacléř se také koná řada kulturních akcí. V prostorách Měst-ského muzea a v turistickém infor-

mačním centru na Rýchorském ná-městí lze kromě stálé expozice, která se věnuje dějinám města do konce II. světové války, soužití ně-meckých a českých obyvatel, osob-nostem města a dolování černého uhlí na Žacléřsku, zhlédnout od 2. prosince 2005 výstavu věnova-nou životu žacléřských horníků. Město nabízí i další možnosti kul-turního vyžití. Například v koncert-

ní síni Základní umělecké školy se pravidelně konají koncerty renomo-vaných hudebníků. V koncertní se-zóně 2005–2006 tam vystoupí mi-mo jiné Panochovo kvarteto – 7.12. 2005, při vánočním koncertu žáci ZUŠ, klavírista Martin Kasík (24.1. 2006) a violoncellista Jiří Bárta a klavírista Jan Čech (8. 2. 2006).

Mikroregion ŽACLÉŘSKO

Krakonošovo královstvíKrkonoše - to nejsou jen lyžařská střediska v zimní sezóně. Zdejší příroda a pohostinnost místních obyvatel nabízejí svým návštěv-níkům nepřeberné množ-ství rekreačního vyžití také v jarním, letním nebo podzimním období. Krkonoše mohou turistům nabídnout více než jen nejcennější vrcholová území Krkonošského ná-rodního parku.

Pro návštěvníky všech vě-kových kategorií připravil Svazek obcí Východní Krkonoše turistic-kou hru Putování Krakonošovým královstvím. V první fázi projektu, která odstartuje na jaře roku 2006, vám představíme atraktivní lokality

jednotlivých obcí svazku a 50 po-skytovatelů nejrůznějších služeb souvisejících s cestovním ruchem. Provozovny partnerů zapojených

do hry (razítkovací místa) poznáte podle dřevěné

tabule s logem Krako-nošova království. Seznam těchto part-nerů hledejte v in-formačních cent-rech, v katalogu Krakonošova krá-

lovství, na webových stránkách Svazku obcí

Východní Krkonoše, Kra-konošova království a celokr-

konošského informačního systému ergis. Na stejných místech také na-jdete pravidla celé hry.

A jak bude hra probíhat? V infor-mačních centrech (označených stej-

nou dřevěnou tabulí s logem Krako-nošova království) si můžete zakoupit cestovní glejt (pas Krakonošova království). Na výběr bude v prove-dení pro děti a pro dospělé. Glejt bude imitovat skutečný cestovní pas. V souvislosti s využitím služeb partnerů Krakonošova království dostanete do glejtu razítko. Za urči-tý počet nasbíraných razítek si pak můžete v příslušných informačních centrech vyzvednout odměnu – drob-né dárky a upomínkové předměty. Do budoucnosti se uvažuje také o dalších výhodách a slevách.

Hra bude probíhat celoročně. Věří-me, že díky ucelené nabídce služeb a rekreačních aktivit dojde ke zvý-šení návštěvnosti východních Krko-noš i mimo hlavní zimní sezónu, a také k podstatnému rozšíření stá-vajících služeb v cestovním ruchu ke spokojenosti návštěvníků i míst-ních obyvatel.

Strana 14 Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2005 / 2006

Rodinná hrobka Harrachův Horní Branné byla vysvěcena v září 1870. Je zajímavou a ojedině-lou stavbou ve střední Evropě v by-zantském a renesančním slohu, je upomínkou rodu Harrachů. Tvoří ji dva souosé pravidelné osmiboké hranoly o nestejné výšce. Proti hrobce stojí harrachovský špitál, ve kterém mělo být až do smrti zajiště-no dvanáct starých hraběcích slu-

žebníků. Na první polovinu 18. sto-letí vskutku humánní opatření. Horní Branná byla také poslední zastávkou Jana Amose Komenského před odchodem z Bílé Třemešné do Lešna. Čechy opustil v únoru 1682 a v Horní Branné se k němu připoji-li další exulanti. Na paměť jeho po-bytů je v hornobranském zámku stejnojmenná muzejní expozice.

Exkurze ve sklárněHarrachovská sklárna je druhou nej-starší fungující sklárnou v Čechách. Její výrobky vždy patřily mezi svě-tovou špičku, a toto postavení si drží dodnes. Od roku 1763 do roku 1943 vlastnil sklárnu hraběcí rod Harra-chů. Křehké výrobky můžete obdi-vovat nejenom při exkursi v pro-vozech, ale také ve sklářském muzeu. Součástí areálu sklárny je i minipivovar s vlastní výrobou har-rachovského piva, otevřený od roku 2002.

Nejvýše položený kostel v Krkonošíchv Dolní Malé Úpě je u nás nejvýše položená pozdně barokní stavba svého druhu (970 m n.m.). Kostel byl postavený v letech 1788–1789. Nachází se na křižovatce cest mezi Pomezním hřebenem a Kraví horou. Poblíž stavby se nachází původní hřbitov, bývalá škola z r. 1797 a so-cha sv. J. Nepomuckého z r. 1859.

Zvonkohra pro pět ročních obdobív kostele Svatého Josefa – v Dolním Dvoře – pochází ze světoznámé umělecké dílny Marie Dytrychové. Byla vysvěcena v roce 1995. Hraje denně vždy v 10 a v 17 hodin. V so-botu a neděli vždy v 10, 12 a 17 hod. V každém ročním období je pro zvon-kohru připravena jiná melodie. Ob-dobí Vánoc má samostatnou sérii. A proto můžete v Dolním Dvoře pro-žít Patero ročních období - jaro, lé-to, podzim, Vánoce a zimu.

Krkonošské perlyNa začátku minulého století byly populární vánoční ozdoby ze skle-něných perliček. Drobné, třpytivé korálky se navlékaly na drátky a formovaly se do různých tvarů. Chcete vědět jak pracné to bylo a kde že se ozdoby vůbec vyráběly? Vidět to všechno můžete v Poniklé, kde se tradiční ozdoby dělají podob-ně jako před sto lety. Exkurzi do výrobny rozhodně doporučujeme.

Zvědavá uličkareprezentuje v Jilemnici soubor sta-veb lidové architektury, vybudovaný po požáru v roce 1788. Domy jsou na západní straně postaveny za se-bou tak, aby byl každý další vysunu-tý o jednu okenní osu blíž do ulice. Tím domy působí dojmem zvěda-vosti obyvatel, kteří chtěli pozorovat dění na tehdejší hlavní třídě.

Muzeum ve třech domcíchve Vrchlabí na náměstí Míru patří mezi nejstarší lidové stavby v Krko-noších. Při jejich rekonstrukci v le-tech 1976-81 našli řemeslníci v jed-né ze štítových desek domu čp.222 letopočet 1623. Tím se dům zařadil mezi nejstarší datované lidové stav-by v ČR. Dnes se tam nachází infor-mační středisko Správy KRNAP a Krkonošské muzeum.

Bašta ochotníkůMuzeum ve Vysokém nad Jizerou prezentuje historii nejenom města a okolí, ale život dřívějších genera-cí. Zájem upoutává mechanický betlem. Vystavené lyže dokumentují starší podobu lyží u nás. Expozice místního divadla připomíná, že vy-sočtí ochotníci nepřímo navazují na

tradice divadla nepřetržitě už od ro-ku 1786.

Na kole za poznánímMěsto Jablonec nad Jizerou v údolí řeky Jizery v západní části Krkonoš je připomínáno již ve 14. století. V té době zde žili především země-dělci a patrně i horníci. Proto zasvě-tili kostelík svatému Prokopovi, který je patronem obou profesí. V předhusitské době zde bylo cister-ciácké opatství. Největší rozvoj na-

stal v 19.století především díky tex-tilním továrnám - v roce 1890 byla založena firmou Herzfeld & Fischel přádelna hedvábí, která se speciali-zovala na textilie pro církevní účely. Pro rozvoj průmyslu a později i tu-ristiky mělo v roce 1899 velký vý-znam zahájení provozu na železniční trati Martinice v Krkonoších – Ro-kytnice. V roce 1971 se obec stala městem. K významným stavbám patří barokní kostel se znaky Harra-chů a Ditrichstejnů z konce 18. st. a empírová fara z 19. st. Zachovalo se i několik ukázek typické krkonoš-ské lidové architektury. Pro léto bu-dou připraveny nové cyklotrasy.

„Krkonošský mramor“zdobí nejeden architektonický kle-not. Patří mezi ně například zámek Sychrov nebo Tyršův dům v Praze. V minulosti jej – jako dekorační kámen – těžili z ložiska vápence u Hříběcích bud, nedaleko obce Strážné. Ta leží na staré Slezské stezce vedoucí přes Krkonoše. Její zbytek, tzv. Kamenná cesta z Hořej-šího Vrchlabí, ještě existuje. Ve vá-pencových lomech v Lánově a Čer-ném Dole se dodnes pracuje.

Prusko-rakouská válka 1866je událostí, která se významně za-psala do dějin Trutnova i jeho okolí. Pro rakouskou armádu byla tehdejší bitva jediným vítězným střetem bě-hem celé války. 27.6.1866 se tam utkalo 60 000 pěšáků, 4000 jezdců a 25 dělostřeleckých baterií. Na ví-tězství c.k. rakouské armády měl zásluhu i generál Ludvík Gablenz, jehož ostatky byly převezeny do Trutnova před sto lety. Bojiště s de-sítkami hrobů dnes pokrývá z větší části městský park, kterým vede na-učná stezka. U barokní kaple sv. Ja-na Křtitele na Jánském vrchu je malý vojenský hřbitov. Na vrchu Šibeník je pomník generála Gablen-ze s výhledem na Krkonoše.

Letní trasa vozíčkářůmPrvní horská trasa, určená lidem upoutaným na invalidní vozík, je v katastru Špindlerova Mlýna, ces-tou od Dívčích lávek po Boudu u Bílého Labe. Ani ne tříkilometrová trasa, zakončená u dětského hřiště

s prolézačkami, pískovištěm a veřej-ným ohništěm, vyhovuje potřebám vozíčkářů. Její stoupání nepřesahuje tři promile. Povrch z hladkého asfal-tu umožňuje klidný pohyb na elek-trickém i klasickém vozíčku. Infor-mační panely s popisem místních zajímavostí zpestří procházku.

Dělostřelecká pevnost StachelbergNedaleko od Trutnova směrem na Babí, 4 km od Žacléře, navštivte největší českou dělostřeleckou pev-nost, která tam vyrostla v letech 1936-1938. Jako součást valu proti nacistickému Německu měla skrý-vat v hloubce 20 až 50 metrů ve dvanácti propojených objektech celé týlové zabezpečení velitelství s tele-fonní centrálou, strojovnu na výrobu elektřiny, ale i muniční sklady a ku-chyni. Dnes je dole v podzemí vo-jenské muzeum. Víc než 3 km cho-deb vytesaných ve skále propojuje pevnost s dalšími prostorami. Muze-um je otevřeno denně jen v červenci a srpnu. V květnu, červnu a v září pouze o víkendech.

Krkonoše od jara do podzimu Zajímavá místa – doporučujeme k návštěvě

Uplynuly necelé dva roky od první diskuse nad projektem krkonoš-ského svazku měst a obcí nazvaný Krkonoše ze sedla kola. Jeho sou-částí je nejenom zlepšení značení a upřes nění vedení cyklostras na území Krkonošského národního parku, ale hledání nových, dosud neobjevených možností pro cyk-loturisty, především v podhorské, na cyklotrasy dosud chudé části turistického regionu Krkonoše.

Po žluté nezabloudíte„Naším cílem je nejenom přesunout pozornost cykloturistů z horních par-tií hor do podhůří z důvodu ochrany přírody, ale především upozornit a nabídnout další hezká a zajímavá místa Podkrkonoší,“ konstatoval Dr. Pavel Klapuš, koordinátor projektu.Na území Krkonošského národního parku došlo k výrazné změně v ob-lasti značení cyklotras. Pouhé kla-sické dřevěné tabulky s čísly cyk-lotras KRNAP s minimem infor mací, odkud kam v Krkonošském národ-

ním parku vedou, jsou minulostí. Na 390 kilometrech cyklotras je vylep-šeno značení 228 kusy žlutých smě-rovek. Finančně se výrazně podílela Správa KRNAP a Královéhradecký kraj.

Cyklotrasy ve třiceti podhorských obcíchDůležitou součástí projektu jsou nové podhorské cyklotrasy. Stávají-cích přibližně 120 km bylo obohace-no sítí dalších téměř 200 km. Patří mezi ně např.: nejdelší čtyřiadvace-tikilometrová cyklotrasa Libštát –Dolní Kalná, dále Kunčice – Dolní Kalná, Lánov – Fořt – Hostinné, Vlčice – Pilníkov – Kunčice – Fořt, Hostinné – Čermná – Vlčice – Trut-nov aj. Do konce roku 2005 bylo na území Královéhradeckého kraje, s přesahem do Libereckého, vyba-veno rozcestníky, mapami, přístřeš-ky, informačními tabulemi, lavička-mi a stoly víc než sto kilometrů. Trasy vedené na území Libereckého kraje budou vybaveny v roce 2006.

Krkonoše ze sedla kola

Krkonošemi bude od června do září 2006 znovu projíždět cyklo-turistický autobus určený všem, kteří touží v krátké době poznat významnou část Krkonoš. Cyklis-tům budou sloužit speciálně upra-vené autobusy pro přepravu jízd-ních kol.

Z východu na západ a zase zpětDvě pravidelné linky autobusů v jednom dni, v obou směrech, na trase dlouhé 118 kilometrů, proje-

dou tam a zpět celé Krkonoše. Ty, které vyjedou ráno, se budou vracet večer zpět, a to: z Harrachova přes Kořenov, Rokytnici nad Jizerou, Benecko, Vrchlabí, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou do Horní Malé Úpy. Na základní trasu navazují přestupové autobusy: z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna, z Jilemnice na Horní Mísečky a zpět. Východní část Krkonoš – Žacléř – je připojena na páteřní linku v pracovní dny a Trutnov každodenním spojením. Nastoupit do Krkonošské turistické

linky bude možné v Kořenově.Plakáty s mapou a vyznačením pře-stupových míst i s trasami autobusů a vlaků (budou jezdit v sezónním režimu), letáčky se schématickou mapkou a kapesní jízdní řády, zís-káte na jaře 2006 v krkonošských informačních centrech a v kancelá-řích dopravců, na autobusových nádražích či přímo v autobusech.

Bližší informace:

www.ergis.cz/krkonosewww.benecko.com

Krkonošské cyklobusy opět pojedou

zima 2005 / 2006 Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 15

Leden 2006(pokračování ze strany 16)

VRCHLABÍKrkonošské muzeum, augustiniánský klášter – „Malba na hedvábí“Termín: do 31.1.2006Charakteristika: autorská výstava výtvarnice Zdenky Gelnarové.Pořadatel: Krkonošské muzeum Vrchlabí, telefon 499 456 704 JANSKÉ LÁZNĚNoc tuleních pásůTermín: 7.l.2006Charakteristika: noční skialpinistický závodPořadatel: J.Pleskač & spol.,telefon 603 472 966

ŠPINDLERŮV MLÝNŠpindl modrá openTermín: 7.1.2006Charakteristika: veřejný závod ve sjezdovém lyžování.Pořadatel: Ski klub ŠpindlKontakt: Skiareál Špindlerův Mlýn, a.s.

JILEMNICEBrouci - Beatles RevivalTermín: 19.l.2006Charakteristika: koncert vynikající slovenské skupinyPořadatel: SD JILM Jilemnice,telefon 481 544 070

ŠPINDLERŮV MLÝNII. Zimní olympiáda dětí a mládežeTermín: 21 - 26.l.2006Charakteristika: zimní sportovní klání mladých sportovců ČR ve sjezdovém a běžeckém lyžování, hokeji, apod.Pořadatel: Královéhradecký kraj

HARRACHOV Světový pohár v severské kombinaciTermín: 21.- 22.1.2006Charakteristika: závody seriálu Světového poháru v severské kombinaci na skokanském můstku HS 100 a na běžeckých tratích.Kontakt: Skiareál Harrachov, telefon 481 529 353

MLADÉ BUKYSki show 2006Termín: 28.1.2006Charakteristika: skikros, chůze na sněžnicích, skiakrobaté, U-rampa...Pořadatel: MARKID Trutnov, spol. s r.o., telefon 603 526 142

ŠPINDLERŮV MLÝNČeský pohár AČSTermín: 28. - 29.1.2006Charakteristika: závod ve snowboardingu ve Skiareálu Svatý PetrPořadatel: Asociace českého snowboardinguKontakt: Skiareál Špindlerův Mlýn, telefon 499 467 102

ČERNÝ DŮLZávody ve sjezdovém lyžováníTermín: začátek ledna 2006Charakteristika: obří slalom.Místo konání: Skipark Černý DůlPořadatel: Horská služba Černý Důl, telefon 499 435 110

SKIPARK Mladé Buky a SKIPARK Černý Důl4 ročník SKI SHOW 2006Termín: 28.1.2006 a 11.2.2006Charakteristika: zábavně sportovní víkend ve skiparku pro lyžaře i diváky.Doprovodný program: U rampa, bike trial, free style, ochutnávku, soutěže, skitest K2.Pořadatel: MARKID Trutnov spol. s r.o. • telefon 603 526 142

Únor 2006ŠPINDLERŮV MLÝNWorld cup v akrobatickém lyžováníTermín: 1. - 5.2.2006Charakteristika: Světový pohár v akrobatickém lyžování v kategoriích skoky a jízda v boulích.Kontakt: Skiareál Špindlerův Mlýn, a.s. • telefon 499 467 102

PEC POD SNĚŽKOUSvětový pohár SkicrossTermín: 4.2.2006

Pořadatel: Ski Pec, Pec p. Sněžkou,telefon 499 736 375

JANSKÉ LÁZNĚReprezentační plesTermín: 10.2.2006, 20 hodinMísto konání: kolonáda v Janských LázníchPořadatel: SK Janské Lázně, fotbalový oddíl, telefon 603 789 170

VYSOKÉ NAD JIZEROUDivadlo Krakonoš – „Valentýnský bál aneb Láska prochází žaludkem“Termín: 11.2.2006, 20 hodinPořadatel: Divadelní spolek Krakonoš, e-mail: ds-krakonos@iol.cz

VRCHLABÍLedová jízdaTermín: 16.-19.2.2006Charakteristika: závod psích spřežení, fyzicky a orientačně obtížný více etapový v drsném horském prostředí s velkým převýšením. Kontakt: Rudník, telefon 737 225 423

ROKYTNICE NAD JIZEROUTradiční sjezd pašeráků a rej masekTermín: 17.2.2006Charakteristika: sjezd pašeráků v dobových krojích na starých lyžích s pochodněmi a zábava v maskách v jídelně RotextileMísto konání: ski areál Studenov, jídelna Rotextile

PASEKY NAD JIZEROU Mistrovství ČR snowboardové asociaceTermín: 18. - 19.2.2006 Charakteristika: lyžařské závody v areálu PIZÁR.Pořadatel: Skiareál Paseky nad Jizerou, telefon 481 523 589

ČERNÝ DŮLPříjezd KrakonošeTermín: 25.2.2006Charakteristika: rej masek, zábavné hry na lyžích.Místo konání: lyžařský vlek U Hřbitova – Černý DůlPořadatel: Spolek Krakonoš, telefon 737 419 264

VYSOKÉ NAD JIZEROUDivadlo Krakonoš – „Divadelní maškarní bál“Termín: 25.2.2006, 20 hodinPořadatel: Divadelní spolek Krakonoš,e-mail: ds-krakonos@iol.cz

STRÁŽNÉ Setkání s KrakonošemTermín: 26.2.2006Charakteristika: dětský slalom, karneval na lyžích, děti zdarma.Doprovodný program: diskotéka na sněhu, soutěže, zábavné disciplíny pro děti i dospělé.Pořadatel: MěÚ Strážné

Březen 2006 HARRACHOVSetkání s KrakonošemTermín: 4.3.2006Charakteristika: v Harrachově má tradici přjezd bájného vládce hor Krakonoše s doprovodem, čerty a čerticemi, který je doprovázen pestrým průvodem dalších masek na sněhu. Soutěže, atrakce, povyražení i společenský program.Kontakt: telefon 481 529 305www.harrachtour.cz

ŠPINDLERŮV MLÝNKrkonošská 70Termín: 4.3.2006Charakteristika: tradiční každoroční běh na lyžích - vytrvalostní závod družstev s trasou 25, 50 a 70 km vedoucí po vrcholových partiích hor.Pořadatel: TJ Lokomotiva Trutnovtelefon 499 811 396

PASEKY NAD JIZEROUPrdecká lyžeTermín: 4. - 5.3.2006Charakteristika: tradiční závod pro veřejnost v obřím slalom a slalomu v lyžařském areálu obce Paseky nad Jizerou + PIZÁR.Kontakt: Obecní úřadPaseky nad Jizerou

JILEMNICE Mistrovství ČR v běhu na lyžích dorostuTermín: 11. - 12.3.2006 Místo konání: Lyžařský a běžecký areál HraběnkaCharakteristika: další vrcholný závod, který bude v duatlonu a štafetách.Pořadatel: ČKS SKI Jilemnicetelefon 481 544 114

PEC POD SNĚŽKOUBecherovka Ski showTermín: 11.3.2006Charakteristika: zábava a velká podívaná na sněhu.Pořadatel: Ski Pec, Pec p. Sněžkou,telefon 499 736 375 STRÁŽNÉKákův memoriál - běžecký závod Termín: 11.3.2006Charakteristika: závod v běhu na lyžích, kategorie: děti, ženy, muži, veteráni.Pořadatel: OÚ Strážné SVOBODA NAD ÚPOUKarneval na lyžíchTermín: 18.3.2006Místo konání: Lyžařský areál DuncanCharakteristika: zábavné odpoledne, při nepřízni počasí o týden dřív, tedy 11.3.2006Pořadatel: Lyžařský oddíl Svoboda, telefon 603 243 259

PEC POD SNĚŽKOUCena Pece a Trutnova SL, OSLTermín: 18 - 19.3.2006Charakteristika: lyžařský závodPořadatel: Ski Pec, Pec p. Sněžkou,telefon 499 736 375 ŠPINDLERŮV MLÝNMČR v alpských disciplínáchTermín: 21. - 25.3.2006Charakteristika: mistrovství ČR ve sjezdovém lyžování ve slalomu, obřím slalomu a super G.Kontakt: Skiareál Špindlerův Mlýn, a.s.

ŠPINDLERŮV MLÝNMČR snowboard FISTermín: 18. - 19.3.2006Charakteristika: mistrovství ČR v jízdě na snowboardu, závod je zařazen do série FISPořadatel: Skiareál ŠpindlerůvMlýn, a.s., telefon 499 467 102

HARRACHOVVeterániáda - mezinárodní skoky veteránůTermín: 25. 3. 2006Charakteristika: skoky na lyžíchPořadatel: TJ Jiskra HarrachovKontakt: telefon 481 529 305www.skifl ying-harrrachov.cz

PEC POD SNĚŽKOUOS OpenTermín: 26.3.2006Charakteristika: otevřený závod na lyžíchPořadatel: Ski Pec, Pec p. Sněžkou,telefon 499 736 375

Duben 2006PEC POD SNĚŽKOUPec nám spadlaTermín: 1.4.2006Charakteristika: rozloučení se zimní sezónou, netradiční disciplínyPořadatel: Ski Pec, Pec p. Sněžkou,telefon 499 736 375

HORNÍ MÍSEČKYSkimaskyádaTermín: začátek dubna 2006Charakteristika: lyžařská a snowbordová show na sněhu pro děti i dospělé. Závody v přejezdu vodního jezírka, soutěžní přehlídka masek na lyžích, soutěže pro děti, večerní párty.Pořadatel: Skiareál Šp.Mlýn, Horní Mísečky • www.skiarealspindl.cz

HORNÍ MARŠOVDruhý Krakonošův bálTermín: 7.4.2005, 20 hodinCharakteristika: hudba, tanec, dobrá kuchyněPořadatel: OÚ Horní Maršov, telefon 499 874 156

JILEMNICE Společenský dům Jilm 6. lyžařská veselice „Poslední (na)mazáníTermín: 28.4.2005Charakteristika: vyhodnocenílyžařské sezónyPořadatel: ČKS SKI Jilemnice telefon 481 544 114

KDY A KAM: KALENDÁŘ SPORTOVNÍCH A KULTURNÍCH UDÁLOSTÍ

BENECKOINFO FLORAv centru obce, čp. 200tel.: 481 582 606, 603 269 460fax: 481 582 016 e-mail: info-flora@benecko.comwww.benecko.com

ČERNÝ DŮL Černý Důl 48tel.: 499 429 618fax: 499 435 164e-mail: infocentrum@cernydul.czwww.cernydul.cz

HARRACHOV TIC a CAproti Muzeu skla a v budově MěÚtel.: 481 529 401, fax: 481 529 064e-mail: info@harrachtour.cztel.: 481 529 600, fax: 481 529 425e-mail: tic@harrachtour.czwww.harrachtour.cz

HOSTINNÉNáměstí 70tel./fax: 499 404 746e-mail: infocentrum@muhostinne.cz www.infocentrum.hostinne.info

HORNÍ MARŠOVVESELÝ VÝLET - Temný Důltel.: 499 874 298, fax: 499 874 298 e-mail: veselyvylet@mbox.vol.czwww.veselyvylet.cz

JANSKÉ LÁZNĚstanice lanové dráhy na Černou horutel.: 499 875 186, fax: 499 875 008e-mail: info@megaplus.czwww.infocentrum.cerna-hora.cz

JILEMNICEMasarykovo nám. 140, (historická budova spořitelny)tel./fax: 481 541 008e-mail: info@jilemnice.czwww.mestojilemnice.cz

KOŘENOVautobusová zastávka Kořenov - motoresttel.: 605 549 545, fax: 483 399 094 e-mail: info@korenovsko.cz www.korenovsko.cz

LÁNOVVenkovské infocentrummikroregionu LánovProstřední Lánov 39 tel.: 499 432 083e-mail: infocentrum@lanov.czwww.lanov.cz

MALÁ ÚPAHorní Malá Úpa 129tel: 499 891 112e-mail: info@malaupa.czinfo.malaupa.cz, www.malaupa.cz

PEC POD SNĚŽKOU„TURISTA“ přímo v centru na náměstí 188tel.: 499 736 280, fax: 499 736 410 e-mail: turista@turistapec.czwww.turistapec.cz

PEC POD SNĚŽKOU„VESELÝ VÝLET“ U autobusového nádraží 196tel.: 499 736 130, fax: 499 736 131e-mail: veselyvylet@mbox.vol.czwww.veselyvylet.cz

ROKYTNICE NAD JIZEROUCK ROKTOUR, s.r.o. 449tel. 481 522 392fax: 481 522 310e-mail: roktour@rokytnice.comwww.rokytnice.com, www.mesto-rokytnice.cz

SVOBODA NAD ÚPOUNám. Svornosti 527 tel.: 499 871 216fax: 499 871 167 e-mail: info.ets@worldonline.czwww.musvoboda.cz

ŠPINDLERŮV MLÝNbudova MěÚ v přízemítel.: 499 523 656fax: 499 523 818e-mail: infoc@sendme.czwww.mestospindleruvmlyn.cz

TRUTNOVKrakonošovo náměstí 72tel./fax: 499 818 245e-mail: vesely@trutnov.czwww.trutnov.cz

VRCHLABÍKrkonošská 8tel.: 499 422 136fax: 499 421 121e-mail: mic.vrchlabi@jipp.czwww.ergis.cz

ŽACLÉŘRýchorské náměstí 10tel.: 499 739 225, fax: 499 739 210 e-mail: muzeum@zacler.czwww.zacler.cz

Strana 16 Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2005 / 2006

Turistická informační centraVyužijte odborných rad a pomoci pra-covníků Informačních center v Krko-noších nebo Informačních středisek KRNAP, kde vám rádi nabídnou řadu propagačních materiálů.

Získáte informace o možnostech ubytování a aktivního prožití volného času, o kulturních, sportovních či společenských akcích. Zdarma

jsou k dispozici také propagační materiály, včetně informací o autobusových i vlakových spojích. Bohatý je prodej atlasů, turistických map, průvodců, ale i suvenýrů, pohlednic, apod.

Horská služba České republiky Sídlo ústředí: Dům Horské služby • Špindlerův Mlýn 260 telefon/fax: 499 433 230, 499 433 239 hskrkonose@horskasluzba.cz • www.horskasluzba.cz

Horská služba Krkonoše DISPEČER OBLASTI 602 448 338Špindlerův Mlýn 499 433 239 - služebna 602 448 338Harrachov 481 529 449 602 448 334 Rokytnice nad Jizerou 481 523 781 606 157 931Strážné 499 434 177 606 157 934Pec pod Sněžkou 499 896 233 602 448 444Labská bouda 499 421 756 - služebna

Pouze v zimní sezóně:Benecko 724 091 541Černý Důl 721 488 470Janské Lázně 499 895 151 606 157 936Velká Úpa 721 489 580Pomezní Boudy 499 891 233 606 157 935Žacléř pouze SO, NE, svátky 721 031 928

Prosinec 2005ROKYTNICE NAD JIZEROUVánoční trhyTermín: prosinec 2005Charakteristika: komorní trhy, kde zaručeně dýchá vánoční atmosféra.Kontakt: telefon 481 549 311

JILEMNICEKrkonošské muzeum –– „Zvony a zvonky“ Termín: 2.12.2005 - 28. 2.2006Charakteristika: vánoční výstavaKontakt: Krkonošské muzeum Jilemnice, telefon 481 543 041

MALÁ ÚPA„Malá Úpa není malá“ Termín: 3.12.2005Charakteristika: závody ve sjezdovém lyžováníPořadatel: Obec Malá Úpa, telefon 499 891 177

JILEMNICEMasarykovo náměstí –– „Vánoční jarmark“Termín: 10.12.2005Charakteristika: jarmark

s celodenním kulturním programem pro děti i dospělé.Pořadatel: SD JILM Jilemnice, telefon 481 544 070

VRCHLABÍKrkonošské muzeum, náměstí Míru – Tři domky: „Vánoce, zlaté vánoce na vás se těším rok po roce“Termín: do 8.1.2006Charakteristika: výstava Vánoce v díle krkonošských výtvarníků a řemeslníků. Pořadatel: HIS Správy KRNAP, telefon 499 421 474

HARRACHOV Světový pohár ve skoku na lyžíchTermín: 10. - 11.12.2005Charakteristika: dva závody seriálu SP ve skoku na lyžích na skokanském můstku HS 142.Pořadatel: Skiareál Harrachov,telefon 481 529 353

JANSKÉ LÁZNĚ Edita Adlerová a hosté – vánoční koncertTermín: 16. 12. 2005, 19.30 hodinCharakteristika: vánoční koncertPořadatel: MěÚ Janské Lázně,telefon 499 875 121

ŠPINDLERŮV MLÝNSvětový pohár ženTermín: 21.- 22.12.2005Charakteristika: závody FIS v lyžování největších ženských světových sjezdařských es. Pořadatel: Ski klub Špindl produkce, s.r.o., Skiareál Špindlerův Mlýn, a.s., telefon 499 467 102

ČERNÝ DŮLVánoční stanTermín: 24. - 31.12.2005 Místo konání: náměstí Černý DůlCharakteristika: vánoční trhy, program, občerstvení. Pořadatel: Obec Černý Důl, telefon 499 435 164

ŠPINDLERŮV MLÝNSkiareál Svatý Petr –„Silvestrovská show“Termín: 30.12.2005Charakteristika: závody ve sjezdu a běžeckém lyžování na oválu, akrobatické skoky, ohňostroj, jízda na lyžích s loučemi ve Skiareálu Svatý Petr.Kontakt: Skiareál Špindl.Mlýn a.s., telefon 499 467 102

(pokračování na straně 15)

Na horském kole ve čtyřech eta-pách zdolejte 235 km a 6150 výš-kových metrů.

Projeďte napříč Krkonošemi od zá-padu na východ a z východu na zá-pad! Ve čtyřech etapách vede Cross-Cross trasa z Harrachova do Svobody nad Úpou a z Malé Úpy do Karpacze podél Sněžky. Nejprve českou částí, potom po polské stra-ně Krkonoš. Při vícedenním puto-vání vás čekají nezapomenutelné dojmy z krajiny. Navštívíte Harra-chov, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně a Karpacz.

Bližší informace získáte na www.ergis.cz/krkonose v rubrice „Balíčky“.

MTB Krkonoše Cross - Cross - Tour

www.ergis.cz/krkonosewww.holidayinfo.czwww.krnap.czwww.horskasluzba.czwww.kudyznudy.cz

KALENDÁŘ SPORTOVNÍCH A KULTURNÍCH UDÁLOSTÍKDY A KAM?