Dne 12. ledna 2017 odpoledne probìhlo v Ostravì poklidnì a krátce veøejné projednání zámìru „Ná-pravná opatøení – Laguny Ostramo, nadbilanèní kaly, 1. Realizaèní etapa“. Zúèastnili se jej oznamovatelzámìru, AVE CZ odpadové hospodáøství, s. r. o., zástupci Ministerstva životního prostøedí, s. p. DIAMO,zpracovatelé dokumentace a posudku a zhruba ètyøicet lidí, vèetnì zástupcù médií.

Úvodní slovo patøilo Ing. Kláøe Maláèové z Ministerstva životního prostøedí, která byla povìøena øíze-ním veøejného projednání dokumentace a posudku tohoto zámìru, a seznámila pøítomné s cílem a progra-mem veøejného projednání. Po pøedstavení pøítomných a rekapitulaci celého prùbìhu procesu „EIA“ pøe-dala slovo zástupci oznamovatele Ing. Hamplovi, který shrnul základní fakta. Zámìrem je vymístìní„nadbilanèních kalù“ v množství 71 360 t surových kalù pùvodem z laguny R3 a 20 202 t zavápnìných ka-lù umístìných v lagunách R2 a R1 a jejich následné odstranìní/využití ve vhodném zaøízení (celkem91 562 t kalù).

Následnì zpracovatel dokumentace zámìru Ing. Štancl z AZ GEO, s. r. o., struènì popsal technologickýpostup i obsáhlý soubor opatøení, která mají minimalizovat negativní dopady na zdraví obyvatel a životníprostøedí. Technologické øešení úpravy surových kalù je v podstatì shodné s øešením použitým v rámcipøedchozí veøejné zakázky. Hlavním dùvodem pro výbìr a návrh tohoto øešení byla skuteènost, že jde o øe-šení proveditelné a odzkoušené. Významné vlivy z hlediska zachování podmínek pro veøejné zdraví seoèekávají u SO2 a pachových látek, což bude ošetøeno monitoringem všech relevantních faktorù a omezu-jícími provozními podmínkami.

Zpracovatel posudku dokumentace zámìru Ing. Tomášek, CSc., shrnul své stanovisko takto: „Po vyhod-nocení dokumentace, obdržených vyjádøení a dalších podkladù doporuèuji vydat souhlasné stanovisko prorealizaci zámìru za respektování podmínek uvedených v tomto stanovisku.“ Pøítomní zástupci úøadù, kra-je a mìsta krátce potvrdili svá písemná stanoviska. V diskusi pak vystoupil jen jeden úèastník, a to s po-známkou formálního charakteru.

Odstranìní staré ekologické zátìže, která je dùsledkem více než stoleté èinnosti rafinérie minerálnícholejù, je pro Ostravu a její obyvatele dùležitým a sledovaným procesem. Žádné protesty ani pøipomínkyna veøejném projednávání však nezaznìly, a jednání tak netrvalo ani hodinu. Odtìžovací práce by mìlybýt zahájeny na podzim tohoto roku, po schválení provádìcího projektu a vyøízení zmìny integrovanéhopovolení.

Ing. Bc. Jana Dronská, MBA

Státní podnik DIAMO mìl své zastoupení (Ing. Jiøí Mužák, Ph.D.)v doprovodné podnikatelské misi pøedsedy Senátu Parlamentu ÈRMilana Štìcha do Chile ve dnech 8. – 15. ledna 2017.

Chilská republika (República deChile) je pøímoøský stát ležící v ji-hozápadní èásti Jižní Ameriky pøipobøeží Tichého oceánu. Od Èeské

republiky ji dìlí více než 12 000 km. Sousedí s Peru, Bolívií a Argen-tinou. Poèet obyvatel je zhruba 17 milionù. Hlavním mìstem jeSantiago de Chile a úøedním jazykem je španìlština. Zemì mìøí

v prùmìru 150 kilometrù našíøku a celkovì dosahuje odnejsevernìjšího do nejjižnìjší-ho bodu 4 329 kilometrù. Nazápadì je omývána vodamiTichého oceánu, na východì jilemují pøes 6 000 m vysokévrcholky And.

V nedìli 8. ledna ve veèer-ních hodinách odstartovalz pražského letištì Kbelyvládní speciál na dlouhou ces-tu pøes Kapverdské ostrovya brazilskou Fortalezu do San-tiaga de Chile. Na palubì bylikromì pøedsedy Senátu Parla-mentu ÈR Milana Štìcha ještìsenátorky Zdeòka Hamousováa Jitka Seitlová, senátoøi PetrVícha, Miloš Vystrèil a RadkoMartínek. Senátní mise seúèastnili též zástupci Minis-terstva zahranièních vìcí, paníVìra Jeøábková a pánové VítKorselt a Marek Svoboda, zá-stupci Ministerstva prùmyslua obchodu, pánové Vladimír

Bärtl a Matyáš Pelant, dále pak pøedsedkynì Akademie vìd prof. EvaZažímalová a starosta mìsta Bzenec pan Pavel Èejka. Doprovod tvo-øila pìtadvacetièlenná podnikatelská delegace pod vedením vicepre-zidenta Hospodáøské komory ÈR Boøivoje Mináøe.

Po pøistání na letišti v Santiagu jsme byli uvítáni mimoøádnýma zplnomocnìným velvyslancem Èeské republiky v Chile JosefemRychtarem, velvyslaneckým radou Ondøejem Kašinou a øeditelem za-hranièní kanceláøe CzechTrade Chile Josefem Kunickým, kteøí námod této chvíle dìlali stálý doprovod po celou dobu pobytu. Z letištìjsme odjeli do hotelu a poté následovala prohlídka Santiaga.

Santiago leží ve støední èásti Chile na úpatí And 90 km od pobøežíTichého oceánu. I s aglomerací má témìø 6 milionù obyvatel. Je tonejstarší mìsto Chile. Roku 1541 jej založil španìlský conquistadorPedro de Valdivia. Pevnost, vybudovaná na místì mìsta, bránila ob-sazená a dobytá území, pozdìji se stala sídlem guvernéra. Mìsto po-nièilo nìkolik zemìtøesení, navíc mìsto napadaly nájezdy Araukáncù(Mapuèù), indiánských kmenù, které zde pøed kolonizací žily. V roce1820 se Santiago stalo hlavním mìstem Republiky Chile. Centremmìsta je námìstí Plaza de Armas, poblíž stojí prezidentský palác Pa-lacio de La Moneda. Jedním z nejzajímavìjších míst je návrší SantaLucía. Ve mìstì stojí nejvyšší budova Jižní Ameriky, 300 m vysokáSky Costanera.

Druhý den se celá delegace pøesunula do 90 km vzdáleného mìstaValparaíso, které leží na pobøeží Tichého oceánu a je významnýmpøístavem. Valparaíso je chránìno jako Svìtové dìdictví UNESCO.Své sídlo zde má Národní kongres Chilské republiky. Nejprve jsmenavštívili Palacio Museo Baburizza. Zde je umístìna expozice Mu-zea krásných umìní a pøivítal nás tu starosta mìsta Valparaíso JorgeEsteban Sharp Fajardo. Poté jsme se pøesunuli do budovy Národníhokongresu Chilské republiky, kde probìhlo setkání podnikatelù a zá-stupcù èeských a chilských firem. Na zvláštním zasedání SenátuChilské republiky pøijal pøedseda Senátu Parlamentu ÈR Milan

DIAMO

Dnes v listě:

OBČASNÍK ROČNÍK XXII (XXXIX) ČÍSLO 2 ÚNOR 2017

v LAGUNY OSTRAMO – EIA PROJEDNÁNA v MISE SENÁTU DO CHILE v PŘEDÁNÍ ZÁCHRANÁŘSKÝCH ZÁSLUŽNÝCH KŘÍŽŮ v ROZŠÍŘENÍ WASSERLAUFU v

PAMĚTNÍK ING. MILAN FRYČKA v VOLBY V ZOO O. Z. TÚU v 10 LET OD AKREDITACE LABORATOŘE O. Z. SUL v v UZÁVĚRKA 30. 1. 2017

POKRAČOVÁNÍ NA STR. 2

Laguna R2

Prùbìh veøejného projednávání

Laguna R3, v pozadí uprostøed budova dekontaminaèní stanice

Pohled na Santiago z vrcholu Santa Lucía

EIA k nadbilančním kalům na lagunách Ostramo úspěšně projednána

Mise Senátu do Chile

Štìch vyznamenání kongresovou me-dailí za zásluhy.

Následující den jsme odjeli do mìstaPeòaflor. Za doprovodu starosty mìstaNibalda Meza Garfii jsme navštívili ško-lu República Checa, zhlédli jsme vystou-pení krajanské taneèní skupiny „Na zdra-ví“, navštívili bývalou továrnu firmy Ba-t’a a blízký sportovní hokejový klub To-máše Bati a zhlédli ukázku tradic domo-rodého etnika Mapuèe. Indiánský kmenMapuèù nebyl nikdy ve své historii vo-jensky poražen. Odhaduje se, že pøísluš-níkù kmene Mapuèù je po celé Chilskérepublice více než jeden milion. Závìr

dne patøil prohlídce svìtoznámé viniceTarapacá ve mìstì Isla de Maipo.

Ètvrtý den jsme se letecky pøesunulido jižní èásti Chile do mìsta Valvidia,støediska oblasti Patagonie. Kromìpodnikatelského fóra, na kterém probí-hala dvoustranná èesko–chilská jedná-ní podnikatelù a zástupcù firem, navští-vila celá delegace katedrálu ve Valdi-via. V této katedrále pùsobil v letech1924 až 1928 jako biskup AugustinKlinke, rodák z Broumova. Jako velmimalého ho do Chile pøivezli rodièev rámci vlny osídlení v 70. letech19. století. Studoval ve mìstì Ancud najihu Chile, kde byl vysvìcen na knìze.Tragicky zahynul ve Valdivia v roce

1932 pøi hašení po-žáru religiózních ob-jektù. V katedrálejsme pøihlíželi slav-

nostnímu aktu na poèest biskupaAugustina Klinkeho, bìhem kteréhopøedal pøedseda Senátu Parlamentu ÈRMilan Štìch biskupovi Ignaciovi Du-cassemu pamìtní desku a repliku soškyPražského Jezulátka.

Poslední den mise probìhl ve2 000 km vzdáleném mìstì Antofa-gasta. Antofagasta je pøístavní mìstov severním Chile s témìø 300 000 oby-vateli. Jméno mìsta je odvozeno ze sta-rých indiánských jazykù a znamená„mìsto velkého ledkového ložiska“.Ekonomika mìsta je založena na tìž-bì a zpracování surovin, pøedevšímmìdi. I zde probìhlo podnikatelskéfórum s dvoustrannými èes-

ko–chilskými jednáními podnikatelùa zástupcù firem. Dùraz byl kladen pøe-devším na hornictví, tìžbu a likvidacetìžby. V této oblasti státní podnikDIAMO vyniká, což dokumentovalaprezentace souèasných aktivit DIAMO,s. p., a jím založeného Mezinárodníhoškolicího støediska „World NuclearUniversity – School of Uranium Pro-duction“. Tato prezentace vyvolala nachilské stranì velký zájem o možnoubudoucí spolupráci.

Ing. Jiøí Mužák, Ph.D.vedoucí odboru mezinárodní

spolupráce, ØSP vedoucí mezinárodního školicího

støediska, ØSP

V pátek 9. prosince 2016 ve 13 hod. pøedal ve stylovémprostøedí hornického muzea Landek Park v Ostravì–Petøkovi-cích pøedseda Èeského báòského úøadu Martin Štemberka 30báòským záchranáøùm ocenìní – záchranáøské záslužné køíže.

Mezi ocenìnými záchranáøi byli i dva naši kolegové, za-mìstnanci DIAMO, s. p., o. z. ODRA, Bronislav Šrámek, kte-rému byl udìlen støíbrný záchranáøský záslužný køíž,a p. Václav Hantl st., kterému byl udìlen bronzový záchra-náøský záslužný køíž.

Bronislav Šrámek vystudoval v letech 1983–1987 VŠB – TU v Ostravì, od roku 1987 pùsobil na dole Jan Šver-ma ve funkcích revírník rubání, projektant, vedoucí úseku aždo roku 1991. V roce 1992 složil slib báòského záchranáøe na

HBZS v Ostravì Radvanicích a o dva ro-ky pozdìji zkoušky na vedoucího ZBZS.V letech 1992–1999 byl zamìstnán nadole František ve funkci vedoucího úsekuvìtrání. Dále pùsobil na dole Odra jakovedoucí oddìlení vìtrání, ZBZS a dega-zace, od roku 2002 pak ve stejné funkcina DIAMO, s. p., o. z. ODRA, kde byl1. srpna 2016 jmenován do funkce ná-mìstka pro výrobu, techniku a ekologii.

Václav Hantl st. se vyuèil v oboruelektromechanik dùlních strojù a zaøízenína SOU Dolu Dukla v Horní Suché. Poténastoupil na Dùl Dukla jako elektrome-chanik v úseku rubání. Místo základnívojenské služby absolvoval kurz horníkamechanizovaných pracovišt’a dále praco-val v úseku pøíprav a rubání. V roce 1990absolvoval záchranáøský kurz na HBZSv Ostravì Radvanicích a poté nastoupildo úseku vìtrání a následnì do stálého

sboru ZBZS na dole František. Po likvidaci dolu v roce 2001pøestoupil na DIAMO, s. p., o. z. ODRA, kde pracuje jakobáòský záchranáø – èetaø dodnes.

Resortní medaile „Záchranáøský záslužný køíž“ se udìlujeza výjimeèné zásluhy pøi záchranì života nebo majetku pro-jevené pøi zásahu báòských záchranáøù, pøi cestì k zásahunebo pøi výcviku. Mùže být udìlena i za zvláštní zásluhyo zvýšení odborné úrovnì báòské záchranné služby nebozáchranáøské taktiky, a to pøi splnìní podmínky nejménì 10let èinnosti v báòské záchranné službì. Medaile udìlujea odevzdává pøedseda Èeského báòského úøadu.

Ing. Radovan Rudickývedoucí vìtrání, ZBZS a degazace, o. z. ODRA

Václav Hantl st. pøi dekorovánízáchranáøským záslužným køížem

foto: Pavel Melicher - HBSZ Ostrava Radvanice

Delegace v Národním kongresu ve Valparaíso

Pøístav a hornické mìsto Antofagasta

Bronislav Šrámek pøi pøebírání ocenìní z rukoupøedsedy ÈBÚ Martina Štemberky

foto: Pavel Melicher - HBSZ Ostrava Radvanice

STRANA 2

DOKONČENÍ ZE STR. 1

Mise Senátu do Chile

Předání záchranářských záslužných křížů V prùbìhu loòského roku probíhaly

v Pøíbrami oslavy osmistého výroèí za-ložení mìsta. V rámci tìchto oslav seuskuteènilo i 20. setkání hornickýchmìst a obcí ÈR a 16. evropský den hor-níkù a hutníkù. Pøi této významné mezi-národní akci bylo,kromì vlastníhobohatého progra-mu, slavnostnìotevøeno rozšíøeníprohlídkové trasybøezohorskéhopodzemí, kteréprovozuje Hornic-ké muzeum Pøí-bram, o spojovacípøekop Anna –Prokop na 1. patøes pùvodním døevì-ným žlabem propøívod pohonnýchvod do komoryvodního kola u já-my Prokop a èástBoromejskéhopatra kolem Ján-ské jámy k jámìAnna. Zpøístupnì-ním tìchto dùlníchdìl byl propojenokruh prohlídkové trasy, která taktospojuje tøi hlavní bøezohorské jámy,Annu, Vojtìcha a Prokopa, a zároveòèást unikátního systému dùlních dìlz 18. století. Návštìvníci hornickéhomuzea tak mohou uvidìt dùlní díla, kte-rá byla souèástí prvního systematickéhoodvodnìní centrální èásti bøezohorské-ho ložiska, který byl v 19. století rozší-øen a propojen s Dìdiènou štolou CísaøeJosefa II. v úrovni 2. patra. Chodby što-lového patra Karla Boromejského odvá-dìly vodu z dìl sloužících k tìžbì støí-brných a olovnìných rud na Vojtìšskéhlavní, Vojtìšské nadložní, Pro-tiklonné, Matkobožské, Václavské,Barborské a Jánské žíle a zároveòodvodòovaly èásti støedovìkých èi ranìnovovìkých dolù, jako byl dùl Tøešnìnebo Matkobožský dùl.

Zajišt’ovací práce, které provádìlDIAMO, s. p., o. z. SUL Pøíbram, pro-bíhaly v prùbìhu nìkolika let a souvise-ly s údržbou hlavních pøístupù na Dì-diènou štolu a jejich únikových cest.

Souèasnì jsou tato díla využívána i prokontrolu a pøístup pod sanovaná území(napø. pøístup k jámì Vojtìch pøiinjektáži èásteèného zásypu jámovéhostvolu).

Souèástí zajišt’ovacích prací bylo ze-jména obtrhánístropù a bokù cho-deb, odklizeníobtrhávek a opadá-vek do zavodnì-lých a zabahnì-ných èástí zpøí-stupòovaných cho-deb. Èást uvolnì-ného materiálumusela být odváže-na do vzdálenìj-ších èástí a bylapoužita k zakládánívolných prostor.Ke koneèné úpravìpoèvy bylo použitoštìrkodrti frakce 8až 16 mm a 16 až32 mm. Spojovacíkomín pøekopuAnna – Prokop na1. patøe a staréhoBoromejského pat-ra, s výškovým

rozdílem pìti metrù, byl obtrhán, vyèiš-tìn, zajištìn výztuží (ve zhlaví komínudvojitým nárazovým povalem protiopadu kameniva ze staré dobývky)a opatøen žebøíky s peøením a zábrad-lím. Dále byla zøízena døevìná lávkapøes dobývku na Jánské žíle. Byla vy-èištìna èást komory pøed jámou Prokopa prùchod pøes komoru opatøen døevì-nými schody se zábradlím. Tím se ote-vøel pohled do komory vodního kola,které zajišt’ovalo tìžbu v poèátcíchexistence dolu Prokop. Vìtší èást ko-mory vèetnì propojovacích komínùs Prokopskou štolou a povrchem všakzùstává zasypaná haldovinou. Nabízí semožnost dokonèení odklizení zásypo-vého materiálu a zpøístupnìní celého to-hoto vodního systému.

Po prohlídce báòskou záchrannouslužbou, doplnìní identifikaèních údajù(pro rozšíøení podzemního objektuWasserlauf) a zhodnocení míry rizika

M. Štìch pøedává pamìtní deskubiskupovi Ducassemu ve Valdivia

Støíbrný záchranáøský záslužný køíž

Jáma Anna, 1. p. sledná chodba

Rozšíření Wasserlaufu

POKRAČOVÁNÍ NA STR. 4

Své vzpomínání mohu zaèít tím,že jsem vystudoval Vysokou školubáòskou – hlubinné dobývání loži-sek. Promoval jsem v roce 1960. A jak bylo pravidlem v tehdejší dobì,dostali jsme umístìnky. Já na Uranové doly Dolní Rožínka. Mnozí ko-legové dostali umístìnku do Jáchymova nebo do Pøíbrami. Nástupprobìhl tak, že nás generální øeditel sezval poslední týden v èervnuv 60. roce do Pøíbrami. Slavnostnì nás pøivítali a pohostili v novémkulturním domì. Za Dolní Rožínku tam byl delegát Ing. Vlado Landa,to byl geolog. Pozdìji jsem se s ním potkával na Ministerstvu paliva energetiky. A ten Vlado Landa nám tenkrát øekl: ,,Hoši, to nic není,jeïte do Brna a z Brna jede šicht’ák – autobus na Dolní Rožínku.“Takže já jsem v nedìli 3. èervence dojel do Brna, šel jsem na autobu-sové nádraží hned vedle hlavního železnièního nádraží a tam jsem sedoèetl, že autobus odjíždí v osm hodin veèer. Dole bylo napsáno:,,Jez-dí podle potøeb uranových dolù, v nedìli nejezdí.“ No nic, dojel jsemtam 4. èervence 1960 ráno. Tenkrát vedení dolù sídlilo na zámeèkuv parku. Pøijal nás Ing. Jindøich Oplt, který nás rozdìlil podle odbor-nosti na doly. To byl vynikající èlovìk, na kterého nikdy nezapomenu,byl velice férový, rovný a vzdìlaný. Samozøejmì, že nás pøijal i panøeditel Ing. Kolek. Ani nevím pøesný poèet, kdo se mnou tenkrát na-stoupil, nás bylo 14, nebo dokonce 15, rùzných profesí. Vím, že jsmebyli ètyøi horníci, ètyøi geologové, tøi strojaøi, elektrikáø, ekonom.V dobì našeho nástupu se tìžilo na dole Olší a samozøejmì i na KHB,jehož souèástí byl i dùl Jasan. Ten se prohluboval v té dobì za provo-zu. Mám doma obrázky od akademických malíøù Emanuela Rannéhoa Aloise Lukáška. Oni chodili mezi nás a na povrchu dìlali rùzné ski-ci. Malovali, jak to vypadalo v roce 1960. Vše jen z døevìných kon-strukcí, manuální výklopníky, jednoduché kolejištì, jedinou mechani-zací byl vrátek. Tak, jak se to zdìdilo po geologickém prùzkumu.V rámci nástupní praxe jsme prošli lampovnou, døevištìm, dispe-èinkem i ekonomickým oddìlením. Vedoucím laboratoøe byl Ing. Ko-márek. Ten nás v rámci seznamování s provozem poslal na halduk ohromné kádi, do které jsme opatrnì lopatou pøehazovali aktivnímateriál. Pravdìpodobnì dìlal první pokusy s chemickým loužením.Jako praktikant jsem nemìl pracovní zaøazení. Když jsem byl na mì-øièském oddìlení, tak zjistili, že mám státnice z dùlního mìøièství.Ing. Volter, taky pamìtník, který tady pùsobil, mi nabídl zaøazení do

funkce úsekového mìøièe. To nebyl mùj ideál a zachrá-nila mì od toho vojna, protože jsem nastoupil v øíjnuna pùlroèní prezenèní vojenskou službu. Tenkrát to by-lo tak, že po dokonèení vysoké školy následovala pùl-roèní vojna završená dùstojnickými zkouškami. Zaèát-kem dubna jsem se hlásil na Rožínce. Nastoupil jsem

na KHB jako dùlní dozorce. Vzpomínám si, že 1. ocelovou oblouko-vou výztuž (TH) jsem na díle 1–40 stavìl s osádkou. Jako študák jsemsi pøivydìlával na šachtì v Ostravì a tam to bylo naprosto bìžné. THvýztuž se zaèala užívat pøedevším pro její delší životnost. To bylo nì-kdy v dubnu v roce 1961.

Pak jsem byl pøeložen na úsek k vzácnému èlovìku Sýsovi. Byl tomimoøádnì obìtavý èlovìk, nebyl z Rožínky, pocházel od Havlíèko-va Brodu. Bydlel, tak jako my všichni tady, na ubytovnách a nevyne-chal ani jedno veèerní støídání smìn. Vždycky chodil pøes les na Ja-san, takže od pondìlka do soboty každý den. Naprosto zaslouženì bylvyznamenán Øádem práce, a když si jel ten øád pøebírat, tak jel noè-ním rychlíkem do Prahy, v kupé byl sám, a tak si lehl, zul se, tak jakbyl zvyklý. V Praze na Hlavním nádra-ží zjistil, že mu nìkdo ukradl boty, tak-že vystoupil v ponožkách. Byl to vyni-kající èlovìk.

V roce 1962 jsem zaèal dìlat vedou-cího vìtrání, o rok pozdìji provozníhoinženýra dolu. Závodním bylIng. Stuchlík a hlavním inženýremIng. Cimala. K 1. øíjnu 1963 se od KHBosamostatnil dùl Jasan. Tenkrát jsembyl pøeøazen na technický rozvoj, napodnikové øeditelství. Naším hlavnímposláním bylo øešit dobývací metoduvhodnou pro ložisko. Dosud se užívalavýstupková dobývací metoda, ale neby-la ideální. Napøíklad na dobývkách1–242/4 pøedáka Josefa Chadimy bylašíøka zrudnìní 6, v nìkterých místechi 8 metrù. Vydobyté prostory se muselyzaplnit hlušinou z nadloží, nebo z pod-loží, byl to problém, kde tu základkuzískat, soudržnost hornin byla nízká,docházelo k èastým vývalùm, na výškui 8 metrù. A to bylo nebezpeèné. Zkou-šeli jsme foukanou základku z povrchu,ale nebylo to moc úspìšné. Mezitím sena 3. patøe dolu Jasan na dobývce1–313, kde bylo velice kvalitní zrudnì-ní, objevilo tolik odžilkù a tolik kvalit-ního materiálu, že získat materiál prozákladku bylo velmi problematické.Tìžko jsme se v množství odžilkùorientovali. Vrtání do kvalitní rudy zna-menalo, že i základka byla aktivní.Pøed celým kolektivem technikù stálstìžejní úkol. Navrhnout a zavést jinýzpùsob dobývání pøedevším na 1. a 4. zónì. Prvním takovým poku-sem byl mezipatrový zával. Ten pokus nebyl úplnì zdaøilý. Pak pøišelrok 1964, kdy delegace z Rožínky, vedená tehdejším námìstkem Vla-dimírem Brahou, vzpomínám si, že v té delegaci byl i pøedák z do-bývky Antonín Tomeèek, byli na návštìvì uranových dolù, mám za

to, že v Kazachstánu. Vrátili se s takovým poznatkem, že se tam do-bývá podobné ložisko, a to sestupkovou metodou. Pod umìlým stro-pem–matem. S dobýváním pod umìlým stropem jsem se již døíve se-tkal jako praktikant z VŠB na Dole Jan Žižka v Chomutovì. Zde sepod umìlým stropem dobývala uhelná sloj o mocnosti 8 metrù. Pøiaplikaci metody v rožínských podmínkách jsme mìli obavy z pøípad-ných dùlních otøesù, které by mohly nastat, i ze zavøení ústí pøístupo-vého komína na vlastní lávku. Proto jsme se spojili s vìdecko-výzkumným uhelným ústavem v Ostravì–Radvanicích a k ovìøeníchování hornin jsme dìlali modelové pokusy. Podaøilo se vyøešiti otázku ústupových cest. K 1. lednu roku 1965 bylo na dobývkách1 – 711/13 a 1 – 715/17 zahájeno zkoušení dobývání sestupkovoumetodou. Nebylo to ideálnì zvolené místo pro odzkoušení této meto-dy, protože se tam vyskytly i nìjaké odžilky, ale úspìšnì se to zvlád-lo. Pøínos byl mimoøádný pro výtìžnost ložiska, pro hospodárnosti pro systém v dobývání, protože pøestaly takové ty honièky, øíkalo setomu: ,,Fedruj rudu a spokojen budu.“ Tehdejší technický øeditel a ta-ké výkonný øeditel na generálním øeditelství v Pøíbrami, povìstný

Karel Boèek, vyhlásil hlavnímu inže-nýrovi na R1 (což byl v té dobìIng. Bíla, který vystøídal Gjašíka, kte-rý pak dìlal na generálním øeditelství),že až produktivita práce na dobývánídosáhne pìt tun na hlavu a smìnu, takdostane Øád práce. No, nedošlo k tomu.Sestupek se stal prioritním zpùsobemdobývání na ložisku, i když samozøej-mì, že na Dole Olší se dál dobývalovýstupkovou dobývací metodou. NaSlavkovicích byly geologické podmín-ky odlišné, a proto byla odlišná i dobý-vací metoda, která byla popsaná i naHornické Pøíbrami, myslím v roce1968. Specifikem v té dobì bylo i do-bývání žíly Gábor na Dole Javorník.Ložisko bylo dotìženo v roce 1968.A když jsem byl nedávno v lázníchv Jeseníku, tak jsem se ptal místních,jestli vìdí, že kousek od nich se dobý-val uran. Pamìtníci asi vymøeli nebozapomnìli. Už se o tom nemluvía mladí už nevìdí vùbec nic.

Ale abych nezapomnìl, ta návštìvadelegace v tom Kazachstánu byla pro-spìšná i z jiných dùvodù. Dovezli in-formace, že tam v uranových dolechlidé pracují jen omezenou dobu, kterése jinak pak zaèalo øíkat expozièní do-ba, a že tam dostávají svaèiny hornícia tak dále, takže se zaèalo skuteènìhodnì hovoøit o ozdravných opatøe-ních a pøineslo to vlastnì obmìnu. Bylto impuls, o kterém se domnívám, žepøišel právì ze Sovìtského svazu. By-

lo rozhodnuto, že lidé mladší 40 let, kteøí mají odfáráno více než 10rokù, museli okamžitì z podzemí pryè. A ti ostatní šli do obmìny, toznamená, že museli opustit pracovištì v podzemí a dostávali nìjaký

Ing. Milan Fryèka pocházíz Bílovce. Narodil se v roce 1937,letos tedy oslaví 80. narozeniny.Po dokonèení studia na Vysokéškole báòské nastoupil na Urano-vé doly na Dolní Rožínku, celýsvùj produktivní vìk zasvìtil ura-novému prùmyslu, pracoval tamv rùzných technických funkcích.Od roku 1976, po odebrání pøí-stupu k PT, pak pùsobil na VDUPv Tišnovì, kde byl až do odchodudo dùchodu øeditelem závodu.

Od 9. 1. do 18. 1. 2017 probíhaly vol-by zástupcù úsekù do ZV. Pøes všechnusnahu zajistit vše potøebné pro volebníúseky byla nucena hlavní volební komi-se prohlásit volby na C 705 za neplatnéa následnì dorazila stížnost odboráøùz NDS 10 (C/D), kterou se bude hlavnívolební komise rovnìž zabývat. Volbyse prostì na úsecích vyhlašují od–do tak,aby mìly možnost volit všechny smìny.Stìžovat si na to, zda jsou vyhlášeny pøiranní smìnì A, èi C, mi pøijde zbyteèné.

Dne 24. 1. svolala hlavní volební ko-mise zvolené kandidáty. Pøedsedkynìvolební komise p. Alena Fencková se-

známila pøítomné s výsledky voleb najednotlivých úsecích. Podle souhrnnéhoprotokolu se voleb zúèastnilo 379 ze494 odboráøù naší základny, což je76,7 %. Pøedsedkynì doporuèila pro-vést dodateèné volby na C 705, pokudo nì vysloví úsek zájem.

Následovala volba volených zástupcùZV pro volební období 2017–20. Volbabyla na základì souhlasu pøítomnýchprovedena aklamací. Zvoleni byli:Pøedseda ZV ZOO o. z. TÚU

– Vilém VálekMístopøedseda ZV ZOO o. z. TÚU

– Pavel HurdesZIBP – Alena JurkováJednatel – Drahomíra Valešová

Pøedsedkynì hlavní volební komisepogratulovala novì zvolenému pøedse-dovi a pøedala mu slovo. Pøedseda po-dìkoval volební komisi, podìkoval zadùvìru pøi jeho znovuzvolení, pogratu-loval zvoleným èlenùm ZV a požádalje, aby se ostatním v krátkosti pøedsta-vili.

Pøedseda shrnul nìkolik dùležitýchbodù, které bude muset ZV v letošnímroce øešit. Pøedal pøítomným návrhplánu práce a zasedání ZV v roce2017.

Pøípadné návrhy na zmìny oèekává napøíštím zasedání, dne 14. 2. 2017. Podì-koval za úèast a jednaní ZV ukonèil.

Vilém Válek

STRANA 3

POKRAČOVÁNÍ NA STR. 4

Volby v ZOO o. z. TÚU

Z vyprávìní pamìtníkù…

Začátky těžby na Dolní Rožínce

Ing. Milan Fryèka

Emanuel Ranný,Šachta v noci

Foto Ing. Milan Fryèka

Dne 1. 12. 2016 probìhla na o. z. SULPøíbram pravidelná kontrola laboratoøe.Na kontrolu pøijeli dva posuzovatelé zeStøediska pro posuzování laboratoøíASLAB, Výzkumný ústav vodohospo-dáøský T. G. Masaryka, Ing. RomanDvoøák a Ing. Hana Kohoutová. Støedis-ko ASLAB jako nezávislá tøetí stranaposuzuje odbornou zpùsobilost labora-toøí s cílem zajistit vìrohodnost výsled-kù laboratorních stanovení. Posuzovate-lé zkoumali shodu obsahu Pøíruèky kva-

lity laboratoøe s požadavky normy ÈSNEN ISO/IEC 17025:2005 – Všeobecnépožadavky na odbornou zpùsobilostzkušebních a kalibraèních laboratoøí –a shodu tìchto požadavkù se skuteènos-tí. Dále zkoumali postupy zkušebníchmetod a jejich používání v praxi.

Laboratoø o. z. SUL Pøíbram je nej-menší z rodiny laboratoøí s. p. DIAMO.Zabývá se pøedevším analýzou voda ovzduší, nejèastìjšími stanovenímijsou stanovení koncentrace uranu a sta-

novení objemové aktivity radia ve vodì.Provoz laboratoøe v Pøíbrami zajišt’ujepìt pracovníkù. Další dvì pracovnicejsou v provozních laboratoøích v Zad-ním Chodovì a Horním Slavkovì.

Pøístrojové vybavení je podle potøebyobmìòováno a doplòováno. V posled-ních letech jsme napø. poøizovali analy-tické váhy, centrifugu, nutnou pøi stano-vení radia, a spektrofotometr PHARO,na kterém se mìøí koncentrace uranu,železa a manganu. Do budoucna plánu-jeme obmìnit analyzátor pro mìøeníobjemové aktivity, který slouží témìødennì již jedenáct let.

Laboratoø Pøíbram je držitelemOsvìdèení o správné èinnosti laboratoøeè. 435 a pracuje tedy ve shodì s výšeuvedenou normou ÈSN EN ISO/IEC17025:2005. Toto osvìdèení bylo popr-vé vydáno na základì úspìšného posou-zení skupinou nezávislých posuzovatelùze Støediskapro posuzová-ní laboratoøíASLAB v led-nu roku 2006.Tehdy byloposouzeno 11metod. Od tédoby pøibylydalší ètyøi me-tody a v roce2011 tøi po-stupy pro od-bìry vzorkù.V roce 2008probìhlo po-souzení labo-ratoøe po tøech

letech, v roce 2013 další posouzení popìti letech. Toto osvìdèení je platné do31. 1. 2019. Pøi letošní kontrole nebylazjištìna žádná neshoda proti popsanému

systému a nebylo vydáno ani žádné do-poruèení.

Ing. Stanislava Dvoøákovávedoucí laboratoøe, o. z. SUL

Rozšíření Wasserlaufu

10 let od akreditace laboratoře o. z. SUL Příbram

byla zpráva o provedení prohlídky za-slána místnì pøíslušnému obvodnímubáòskému úøadu. Souèasnì byl zpraco-ván nový provozní øád zohledòující roz-šíøení prohlídkové trasy Wasserlaufu.

S Hornickým muzeem Pøíbram,pøíspìvkovou organizací, byla 30. èervna2016 podepsána nová smlouva o využívá-ní dùlních dìl (podzemních objektù) prokulturní a vzdìlávací úèely, jejíž souèástíse stává i tato nová prohlídková trasa.

Celý tento prohlídkový okruh vèet-nì navazujících komor vodních kol jesouèástí národní kulturní památky veStøedoèeském kraji „Soubor hornic-kých památek v Bøezových Horách“vyhlášené naøízením vlády z 28. kvìt-na 2014 s úèinností od 1. øíjna 2014.

Rozšíøenou prohlídkovou trasu od je-jího otevøení do konce roku 2016 na-vštívilo bezmála 10 000 návštìvníkù.

Ing. Josef Kováø, závodní dolu, o. z. SULfoto: Miroslav Zelenka

a Petr Kopeèný

pøíplatek k dùchodu, takovou rentu. Už si nevzpomenu, kolik to bylo,jestli 800 nebo 1200 korun mìsíènì. Zavedly se svaèiny pro horníky,kteøí fárali, a na to mám takovou vzpomínku. Dìlali jsme pro uranovédoly, ale to už jsem byl na VDUP. Hloubili jsme jámu Kubalov naOkrouhlé Radouni. Ve staveništní buòce jsem na lednièce se svaèina-mi vidìl ohromný øetìz a nápis: ,,Soudruzi, dùvìøujeme si.“ Protožepovrchoví pracovníci nemìli na svaèinu ná-rok.

Asi v záøí 1967 jsem byl jmenován hlavníminženýrem dolu Slavkovice–Petrovice, per-spektivního ložiska, pøevzatého od geologic-kého prùzkumu, s kontrastním, ale jen èoèko-vitým, zrudnìním. Tam jsem byl do konce ro-ku 1968. Byl tam vynikající kolektiv, závod-ním byl o dva roky starší Josef Kratochvíl,pøedloni zemøel, provozního dìlal Joška Sala-ga, který zemøel už dávno, to byl starý mláde-nec. A ta naše spolupráce spoèívala v tom, žejsme vedli ten dùl kolektivnì. Závodní nezasa-hoval do prací hlavního inženýra, a když mìlpøipomínky, tak pøišel a øekl: ,,Mnì se to nelí-bí, proè to dìláš tak a tak.“ To bylo prostì ob-dobí takové velice dobré spolupráce. Prù-zkumné práce však nesplnily oèekávání.

Zaèátkem roku 1969 mne pøeložili na tech-nické oddìlení podnikového øeditelství a nì-kdy v roce 1970 jsem byl povìøený vedeníminvestièního oddìlení. Tam jsem byl až do30. bøezna 1976. No, a v roce 1976 jsem na-stoupil na VDUP do Tišnova. Zkratka VDUPznamená výstavba dolù uranového prùmyslu,pøed tím se to jmenovalo PIS – podzemní in-ženýrské stavby. A zaèátkem 90. let, po osa-mostatnìní od ÈSUP, získal názevSUBTERRA. VDUP dostala základ ještìvlastnì tady z Rožínky. Protože když zaèalaplatit ozdravná opatøení, byl založen v roce1969 tzv. MUÈ – mimouranová èinnost. Tabyla zamìøena pøedevším na využití hornic-kých odborností obmìnáøù. MUÈ na Rožnézaèala pracemi na Dalešické pøehradì. To je pøehrada, která slouží ja-ko pøeèerpávací vodní elektrárna, a je to vlastnì vyrovnávací nádržpro chladící vìže na Dukovanské elektrárnì. Støedisko postupnì zís-kalo další stavby provádìné hornickým zpùsobem a Rožínka jej pøe-dala tehdejšímu k. p. VDUP, závodu Tišnov.

I tam jsem mìl šanci dál spolupracovat s uranem. Vìtrací jámuR VII jsem zaèínal jako investor a konèil jsem jako dodavatel. Alepomáhali jsme, nebo naši lidé pracovali, také na otvírce Okrouhlá Ra-douò, napøíklad jsme dìlali vìtrací jámu Kubalov. Je to první jámav naší republice, která je vyztužená støíkaným betonem. Výztuž støí-kaným betonem byla doména tišnovského závodu. Hloubili jsme i já-mu è. 13 na Hamru, stavìli jsme na Køižanech. To byl vlastnì smysltoho VDUP, že jsme dál dìlali pro uranový prùmysl s tím, že èástpracovníkù – obmìnáøi – nemohli jít do radioaktivního prostøedí. Noa s touto firmou jsem zažil stavby po celé republice, v Praze, na Lipnì,

napø. obnovu odpadního tunelu. To bylo asi v roce1978, dvacet rokù od okamžiku, kdy prezident Zá-potocký spustil lipenskou elektrárnu. Dodavatelem

tunelu, který je 3 km dlouhý, byla pražská firma Baraba. V dobì vý-stavby zøejmì nestaèili v termínu dobetonovat posledních 400 metrùpoèvy. Rovnìž 20 let provozu vytvoøilo nìjaké vývaly ze stropu. Do-stali jsme úkol provést celkovou sanaci. Naši pracovníci tam našlipod vodou sbíjeèku. Vylili vodu, trochu ji promazali, pøipojili navzduch a ona jela. Dìlali jsme napø. i v Bratislavì – kolektory inže-nýrských sítí, kanalizaèní sbìraè pøi Devíské cestì, což byla štolaskoro 4 km dlouhá. V Peci pod Snìžkou jsme postavili podzemní èis-

tírnu odpadních vod. Na pøehradìSlezská Harta VDUP provádìlspeciální založení hráze v nesta-bilních horninách. V Ostravì tobyly kolektory inženýrských sítí,se kterými jsme mìli zkušenostiz Brna, kde jich je nìkolik kilo-metrù. Jsou to velkoprofilová díla,kde jsou, kromì splaškové vody,vedené všechny inženýrské sítì.Jezdily se na to dívat delegacez Vídnì, systém byl použit v Pra-ze, nakonec i Bratislava se pøiuèilaa pøevzala tuto myšlenku.

Vesmìs se jednalo o podzemnípráce. I když byly nìjaké drobnos-ti také na povrchu. VDUP v roce1979 zahájilo stavbu pøeèerpávacívodní elektrárny Dlouhé Stránì.Pøi zahájení stavby nezapomenuna slova ministra Ehrenbergra,když klepal na základní kámen, øí-kal tenkrát, že pøeje této stavbì,aby mìla tak lehký prùbìh, jaklehké je kladívko, kterým klepe.To se nesplnilo. Nevím pøesnì, asito bylo na pøelomu roku 1980–81,tenkrát na Silvestra klesla venkov-ní teplota o 15 stupòù, energetickásít’ se rozsypala. Pamìtníci mi dajíza pravdu, že to bylo hrozné. Do-šlo k masivnímu vypínání sítì, noa Ministerstvu paliv a energetikytenkrát nezbývalo nic jiného, než

øešit okamžitì posílení elektrizaèní soustavy. Proto pozastavilo Dlou-hé Stránì. Finanèní prostøedky využili nìkde jinde. Nás to ale zastih-lo v okamžiku, kdy už tam byli nabraní lidé, a my nevìdìli, co s nimi.Doèasným øešením byla èistírna v Peci pod Snìžkou. Neexistovalotenkrát jako dnes: „Stavba konèí, tak já vás propustím, bìžte na pra-cák.“

Nakonec se nám pøerušení podaøilo pøekonat, pomohla myšlenka,že by mohlo dojít ke zmìnì v uspoøádání vlastního soustrojí z tøístro-jového na dvoustrojové. Abych to vysvìtlil nìjak jednoduše, tak tapøeèerpávací vodní elektrárna funguje tak, že voda se pouští z hornínádrže, a je tam turbína a generátor, který vyrábí elektrický proud.V dobì pøebytku elektrického proudu se voda pøeèerpává zpìt naho-ru. Proto je tam èerpadlo, které v pøípadì PVE Dlohé Stránì musípøekonat pøevýšení 500 m. Jsou tam tøi stroje. V té dobì byly dvì ze-mì na svìtì, Japonsko a Švýcarsko, které umìly využít turbínu s ge-

nerátorem jako èerpadlo, a to je dvoustrojové uspoøádání. Pamatuji sii informaci, že dokonce premiér Štrougal pøi cestì do Japonska son-doval možnost dodání tìchto strojù. Nakonec to soustrojí bylo vyvi-nuto a vyrobeno v ÈKD v Blansku a po to období, kdy ministerstvonemìlo dost prostøedkù, jsme uhájili alespoò omezený provoz. Reali-zovaly se objekty, které byly pro obì varianty shodné, takže pár rokùjsme tam živoøili, než nastal ten velký boom.

Ale i tak mìlo vše, po technické stránce, mimoøádnì nároèný prù-bìh, jenom když si vzpomenu na otázku pøípravy této stavby. Rozmì-ry podzemních objektù zùstanou dlouho nepøekonány. Vzorem protuto stavbu byla pøeèerpávací vodní elektrárna Markersbach na zá-padní stranì Krušných hor, pár km od státních hranic, kde jsou turbí-ny také z ÈKD z Blanska, jsou tam ètyøi. Byli jsme se tam podívats Ing. Votrubou, a když jsme procházeli šikminami pøivadìèù, uvìdo-movali jsme si, jak nároèný úkol je pøed námi. Projektanti pùvodnìchtìli úklon do 30 stupòù, ale to z hlediska odtìžování by byl pro nászabiják, podaøilo se nám prosadit 45 stupòù. Pøivadìè má délku720 metrù a jsou tam dva. Výkonnost je stejná, výškový rozdíl je500 metrù, to znamená, že je zde tlak 50 atm. V chodu protéká kaž-dou turbínou 60 m3 za sekundu vody, která toèí turbíny, a každáz nich dodává 330 megawattù. Z klidu do plného výkonu se soustrojíuvede do dvou minut. Zásoba vody staèí asi na 5 hodin nepøetržitéhoprovozu. Ale bylo to spojené s celou øadou technických problémù.ÈSUP pro tuto stavbu nakoupil bezkolejovou mechanizaci, což bylanovinka. Byly to pøepravníkové nakladaèe, to jsou takové bagry, kdemá lžíce obsah ètyøi kubíky, a s naplnìnou lžící se vyjíždí na povrch.Pro ražbu šikmin jsme obdrželi razící plošinu od firmy Alimak zeŠvédska. Nebylo to jednoduché uvést stroj do chodu. Naši lidé bylimimoøádnì schopní, velice rychle se nauèili ovládat toto zaøízení, tospíše nám déle trvalo, než jsme pøesvìdèili dozorèí orgány. Stroj asive 12 bodech nesplòoval naše bezpeènostní pøedpisy. Ale i tak se tovšechno zvládlo. Mìli jsme hroznou „kliku“ i na kolektiv spolupra-covníkù. Ve špièce jsme na PVE mìli asi 300 lidí. Vzpomenu si naVáclava Žižku, je pochovaný v Trutnovì na høbitovì, to byl mecha-nik. Rožínka mìla kdysi øeditelství v Trutnovì. Nebo elektrikáø Bar-vínek, ten mìl velké palce, když zkoušel, jestli je zøízení pod napìtím,tak nepotøeboval zkoušeèku. Lidí bylo tolik, že by to vyžadovalo roz-hovor na nìkolik hodin, kdybych o tom mìl povídat. Jenom když siuvìdomíme, že šíøka té komory turbíny je 27 metrù, výška 50 metrùa délka 87 metrù. Nebylo snadné udržet stropy. Jistili jsme je9 m dlouhými kotvami a vrstvou støíkaného betonu o síle 0,2 m. Našikminách bylo po odstøelu bìžné, že nejdøíve se zachvìje vzduch,pak je slyšet rány a se zpoždìním v øádu minut se zaène sypat horninana úpatí šikminy. V raženém profilu 25 m2 jsme zaznamenali výkonyi 100 m ražby za mìsíc. To vše v omezené viditelnosti. Mlžný oparztìžoval laserové zamìøování díla. Bylo to zpravidla možné asi30 min. po dojezdu plošiny k èelbì. Mlha ustoupila po zahøátí ovzdu-ší od naftového pohonu plošiny. Pøi vlastní ražbì jsme nechávali napoèvì celík 0,5 m k zamezení pøípadných nadvýlomù. Není jistìsmyslem mého vzpomínání vyjmenovávat další problémy, které jsmevyøešili. Co se nám však nepodaøilo, byl zámìr vyrazit pod Èerveno-horským sedlem silnièní tunel. Loni v záøí, u pøíležitosti dvacátéhovýroèí uvedení PVE do provozu, provozovatel ÈEZ pozval zástupcedodavatelù na exkurzi spojenou s besedou. Bylo zdùraznìno, že stav-ba se zaplatila za pìt let provozu.

Využívám našeho rozhovoru k podìkování vedení s. p. DIAMO, ževìnuje pozornost historii uranu a že dává možnost pamìtníkùm za-vzpomínat a pøipomenout nìco z jejich práce na UD.

Ing. Milan Fryèka (redakènì upraveno)

DOKONČENÍ ZE STR. 3

STRANA 4

DOKONČENÍ ZE STR. 2

Emanuel Ranný, Pohled do kaverny na PVEDlouhé Stránì

Foto Ing. Milan Fryèka

Jáma Anna, 1. p. propojovacíchodba k jámì Prokop

Laborantka H. Stehlíková

Začátky těžby na Dolní Rožínce

Podnikový obèasník s. p. DIAMO Stráž pod Ralskem. Vydává vedení s. p.

Vychází zpravidla jednou v mìsíci. Adresa redakce: DIAMO, s. p., Máchova 201, 471 27 Stráž p. R.

Redakce: Ing. Gabriela Úradníkováe-mail: uradnikova@diamo.cz,

tel.: 487 892 007Propagace a komunikace: Ing. Pavlína Sachová, Ph.D.e-mail: sachova@diamo.cz,

tel.: 487 892 077 Sazba: PANTYPE, s. r. o., Liberec

Tisk: GEOPRINT LiberecPro vnitøní potøebu s. p. DIAMO

Texty: redakce DIAMO, není-li uvedeno jinak

DIAMO