Liberální demokracie

Liberální demokracieLiberální demokracieProblémy demokratického vládnutí

Liberální demokracieLiberální demokracie• Liberálně demokratický politický režim typický pro

země západní Evropy a USA. • Je to demokracie nepřímá postavená na

zastupitelském principu. • Pravidelně se konají volby a občané jsou si politicky

rovni (všeobecné volební právo).• Je to demokracie konkurenční → existence politických

stran, které mezi sebou soutěží. • Vládnoucí moc je omezena, existují zde záruky

ochrany občanů před státem → ochrana lidských práv a svobod, vláda zákona

• Tržní hospodářství.

Liberální demokracieLiberální demokracie• Spojení dvou konceptů:

o Liberalismu (ústavního liberalismu), který vychází z liberálního myšlení. Jeho podstatou je ochrana občanských práv a svobod, tj. práv jedince před svévolnými zásahy vládní moci. A také otázka odpovědnosti vládců vůči občanům.

o Demokracie, tzn. politické rovnosti jedinců ve státě (vyjádřené rovným volebním právem), která je spojena s většinovým principem (rozhoduje většina).

Liberální demokracieLiberální demokracie• Demokracie může existovat bez liberalismu =

neliberální demokracie (absolutní prosazení většinového principu, bez záruk dodržování občanských práv a svobod, slabá odpovědnost)

• Liberalismus také může existovat bez demokracie = liberální autokracie (záruky občanských práv a svobod, ale bez politické rovnosti)

Klasické liberální Klasické liberální myšlenímyšlení

• Ranné liberální myšlení se formovalo od konce 16. století, a to v Anglii.

• Klasické liberální myšlení se formovalo na konci 18. a v průběhu 19. století.

• Liberálové se zabývali především otázkou ochrany jedince a jeho práv před mocí státu. Na demokracii jako formu vlády pohlíželi ale dlouho negativně (spojená s vládou lůzy).

Klasické liberální myšlení

• Bylo ovlivněno:o Absolutismem – převládající forma vlády v tehdejší

Evropě• Všemocný panovník, legitimita odvozená od Boha• 16. a 17. století rozrůstání států – posilování

administrativy• Liberálové se vymezovali vůči absolutismu

o Reformací• Protestantismus – v centru pozornosti je člověk,

revoluce proti moci církve nad člověkemo Člověk je pánem svého osudu

Klasické liberální myšlení

• Liberálové usilovali o omezení moci státu (všemocného panovníka) a omezení moci církve. Existuje soukromá sféra jedince, kam stát a církev nesmí zasahovat.

• V centru pozornosti je svoboda člověka, který je pánem svého osudu a může svobodně rozhodovat. Člověk má přirozená práva (získaná narozením).

• Prosazovali konstitucionalismus, ochranu soukromého vlastnictví a tržní hospodářství.

• Liberálové se snažili najít rovnováhu mezi právy jedince na jedné straně a mocí státu na druhé straně (stát je nutný, aby společnost fungovala).

John Locke (1632-John Locke (1632-1704)1704)

• Dvě pojednání o vládě• Ovlivněn Slavnou revolucí 1688, kterou podporoval. • Stát vzniká proto, aby chránil zájmy občanů, kteří v

něm žijí. • Člověk má přirozená práva získaná narozením. • Člověk je svobodný a jeho svoboda je omezena

pouze respektem je svobodě druhého. • Stát je nutný, aby zabezpečil řád ve společnosti, ne

všichni respektují svobodu druhých.


• Občané nepřenášejí na stát všechna svoje práva, jen moc vydávat zákony a zabezpečit jejich dodržování.

• Tuto moc vláda užívá jen za jasně stanovených podmínek. Musí respektovat přirozená práva občanů.

• Moc je rozdělena na exekutivní a legislativní, které by neměly být soustředěny v jedné osobě.

• Zastánce konstituční monarchie – moc měla být ústavou omezena a rozdělena mezi panovníka a shromáždění.


• Podstatný byl koncept „souhlasu“ (consent). Vláda vládne jen se souhlasem občanů. Souhlas je vykonávám prostřednictvím zástupců v parlamentu.

• Občané mohou vládu změnit, pokud zneužívá moc.

• Význam:o Důraz na přirozená práva občanůo Pojetí státu, který chrání práva a svobody občanůo Pojetí jedince, který je svobodnýo Omezení moci (konstituční monarchie)

Charles Luis Charles Luis Montesquieu (1689-Montesquieu (1689-

1755)1755)• O duchu zákonů• Ústřední myšlenky se týkají dělby moci. • Zabýval se institucionální organizací moc,

aby co nejlépe zabezpečila ochranu práv a svobod občanů = konstituční vláda.

• Zároveň by v každém státě měly mít zastoupení všechny zájmy = panovník, aristokracie, lido Významnou roli přikládal aristokracii, která udržuje

rovnováhu mezi panovníkem a lidem (kdyby jedna strana převážila, byla by nastolena despocie)


1755)1755)• Moc měla být rozdělena na legislativní, exekutivní

a soudní. Oddělení mělo být i personální. o Exekutivní moc = panovník (měl by právo vetovat

nepřijatelné zákony, regulovat schůze shromáždění, mít pod kontrolou armádu)

o Legislativní moc = parlament (vytváření zákonů, omezení panovníka – měla právo přimět panovníka k odpovědnosti, pokud by se dopustil nezákonného jednání, kontrola rozpočtu, právo rozpustit armádu). Zastánce dvoukomorového parlamentu (horní komora = aristokracie, dolní komora = lid)

o Soudní moc – měla chránit práva a svobody občanů


1755)1755)• Význam:

o Moc měla být rozdělena, a to tak, aby ta strana, která by se pokusila zneužít moc, vždy narazila na zákonná opatření, která by jí tomu zabránila.

o Vliv na tvůrce americké ústavy i evropský konstitucionalismus

Americká ústava Americká ústava (1789)(1789)

• Vytvoření systému brzd a protivah.

• Jednotlivé instituce se navzájem kontrolují, jsou voleny na různě dlouhou dobu a mají různé pravomoci.

• Jedním z hlavních tvůrců byl James Madison o Články v Listech federalistůo Inspirace Lockem – stát musí chránit občanská práva a

svobody, vláda musí být omezenáo Inspirace Montesquiem – moc musí být rozdělena

James Madison• Kritik přímé demokracie = netolerantní,

nespravedlivé a nestabilní• Pro společnost jsou typické střety mezi různými

zájmy a názory. Je rozdělená na různé frakce, které mají své zájmy a ty mezi sebou soupeří.

• Politický systém musí být nastaven tak, aby jeden zájem nepřevážil a aby co nejvíce zmírnil dopad konfliktu zájmů ve společnosti.

• Důraz na zastupitelský princip a dělbu moci (horizontální a vertikální).

Protektivní Protektivní demokraciedemokracie

• Jeremy Bentham (1748-1832) a James Milla (1773-1836)

• Ústřední myšlenka se týká zajištění odpovědnosti těch, co mají moc, občanům.

• Řešili problém zneužívání moci – v tehdejší Anglii panovník ovládal parlament prostřednictvím korupce (kupování hlasů, prodávání křesel)

• Odpovědnost zajistí pouze demokratická vláda (spojení liberalismu a demokracie).

• Podstatné bylo pravidelné konání voleb, co největší omezení moci panovníka, rozdělení moci a tržní hospodářství.

Protektivní Protektivní demokraciedemokracie

• Intervence státu do života společnosti měly být omezené a kontrolované.

• Preference zastupitelského principu – nejlepší

záruka proti svévoli vlády.

• Volební právo mělo být rozšířeno.

• Pravidelné konání voleb by zajistilo, aby poslanci byli odpovědní voličům.

Vývojová demokracieVývojová demokracie• Ústředním tématem je ochrana svobody před

negativními dopady demokratické vlády. • John Stuart Mill (1806-1859)

o Úvahy o zastupitelské vláděo Demokracie je dobrá forma vlády, protože se v ní

maximálně a harmonicky rozvíjí schopnosti jednotlivceo Demokracie vede k občany k účasti na veřejném

životě → zlepšuje se jejich smysl pro občanstvío Podpora zastupitelského principu. o Obavy z demokracie:

• Vláda se může dostat do rukou neschopných a neznalých.• Mohou se prosadit třídní zájmy a ne zájmy všech.• Demokracie proto musí poskytnout záruky ochrany menšin.

Vývojová demokracieVývojová demokracie• Alexis de Tocqueville (1805-1859)

Demokracie v Americe Zabýval se slučitelností politické rovnosti (demokracie) a

ochrany svobody (liberalismus) → důležité hodnoty, ale mohou být v rozporu

o Tendencí je rozšiřování rovnosti (volební právo). Vláda reprezentuje většinu. Nicméně, pokud vláda většiny není omezena, má tendenci vládnout despoticky (tyranie většiny).

o Tyranie spočívá v tom, že se ve společnosti neuznává nic jiného než většinová rozhodnutí, která ovšem mohou omezovat práva menšin (přirozená práva).

o Tyranie většiny je potlačování svobody ve jménu rovnosti.

Vývojová demokracie• Pokud rozhodování podléhá diktátu většiny, je ohrožena

svoboda menšin. Ze společnosti mizí menšinové názory, převažují pouze názory konformní s většinovým proudem. Z veřejné diskuze mizí význačné osobnosti.

• Zároveň se obával narůstání moci státu a jeho expanze do čím dál většího spektra oblastí, čímž se zvyšuje závislost lidí na státu, což ohrožuje jejich svobodu.

• Stát vychovává občany, kteří jsou na něm závislí a nejsou schopni se o sebe postarat. Občané přestávají být svobodní, přestávají být schopni samostatného jednání a přestávají být odpovědnými = zdětinštění společnosti.

Documents

Liberální demokracie