PROSINEC 2018

LISTYUNIVERZITY OBRANY

LETOS jSmE PORAZILI VšEChNY

Britishmuzeum

Česká stopav Daruvaru

Vězeňčíslo 4859

Slavnostnípovýšení

PŘÍLEŽITOST PRO STŘEDOŠKOLÁKY

Studuj na Univerzitě obrany

Výzva, která se vyplatí!

Nabízíme Ti perspektivní vzdělání v manažérských,technických a zdravotnických programecha jistotu budoucího zaměstnání

Využij možnosti souvislého pětiletého nebo šestiletéhomagisterského studia v akademickém roce 2019/2020

Staň se důstojníkem Armády České republiky!

www.unob.cz/uchazec

OBSAh

LISTYUNIVERZITY OBRANY l E D I T O R I A L l

Ročník 15 / číslo 1akademický rok 2018/2019

VydavatelUniverzita obranyKounicova 65, 662 10 BrnoIČ: 60162694www.unob.cz

RedakceOddělení marketingu UOKounicova 65, 662 10 BrnoTelefon: 973 443 203Fax: 973 442 160E-mail: listy@unob.cz

Vedoucí redaktorMgr. Viktor Slivaviktor.sliva@unob.cz

Redakční radapředsedkyněIng. Hana Vlachová, Ph.D.místopředsedaDr. Miloš Dyčka, CSc.

A opět je to tady. Konec roku. Letošní rok utekl snad až extrémně rychle a pro Uni-verzitu obrany byl plný důležitých událostí. Poprvé podle nových pravidel žádala o nové akreditace, uspěla a na deset let získala akreditace nových souvislých magisterských studijních programů. Oslavila sté výročí vzniku Československa. Studenti dlouho pilně trénovali, aby reprezentovali univerzitu na vojenské pře-hlídce v Praze. Centrum jazykového vzdělávání otevřelo samostudijní centrum pro zaměstnance a navázalo tím na loni spuštěnou aktivitu studentů, kteří v rám-ci tzv. Discussion Club pomáhají svým spolužákům se studiem angličtiny. A na pozadí těchto výrazných událostí tiše probíhaly pravidelně se opakující činnosti, bez nichž by univerzita snad ani nemohla být univerzitou. Jmenujme namátkově například přijímací řízení, výuku, semestrální i státní závěrečné zkoušky, karié-rové kurzy či kurzy třetího věku, konference, semináře a spoustu dalších aktivit.Než letošní rok doběhneme na svůj úplný konec, přečtěte si ještě naše repor-táže a články z posledního čtvrtletí. To patřilo tradičně přísaze studentů prv-ních ročníků, povýšení jejich starších spolužáků, prezentaci Univerzity obrany na 25. ročníku Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus, Dni veteránů či oslavám 17. listopadu. Určitě nevynechejte článek o tom, jak Martin Šonka získal titul světového šampiona, ani ten o účasti našich studentů na výcviku u 73. tankového praporu.A nyní již nezbývá nic jiného, než Vám popřát krásné a klidné vánoční svátky a spoustu úspěchů do nového roku.

Ing. Hana Vlachová, Ph.D.

OBSAh 1

Grafická úprava a zlomMarek SobolaVydavatelské oddělení UO

Tisková příprava a tiskOdbor prezentační a produkčníVojenský historický ústavRooseveltova 23 161 05 Praha 6

V jednotkách ozbrojených silrozšiřuje OPP VHÚ a UO

Evidenční čísloMK ČR E 15403

Uzávěrka čísla: 6. 12. 2018Číslo 1 vyšlo: 20. 12. 2018

2

4

6

10

12

14

16

20

26

29

30

32

Čtvrtletník Univerzity obrany

Slavnostnípřísaha

Denveteránů

Povýšení

VeletrhGaudeamus

Výcviks tankisty

Výročí17. listopadu

Letos jsmeporazili všechny

Vězeň číslo 4859

Česká stopa v Daruvaru

Výročí Ludvíka Svobody

British muzeum

Brněnská kulturní scéna

2 VÝROČÍ

Univerzita obrany se zapojila do oslav stého výročí vzniku Československa

Základní kámen své vojenské kariéry položilo v předvečer významného výročí sta let od vzniku Československa devět set nastupujících studentů Univerzity obrany a nových vojáků Armády ČR. V sobotu 27. října za přítomnosti prezidenta republiky a vrchního velitele ozbrojených sil Miloše Zemana, ministrů obrany Lubomíra Metnara a vnitra Jana Hamáčka a náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Aleše Opaty složili vojenští nováčci na Hradčanském náměstí v Praze slavnostní přísahu.

Studenti Univerzity obrany tak spolu s dalšími novými příslušníky Armády Čes-ké republiky navázali na vojenské tradice naší země, založené již příslušníky čes-koslovenských legií během první světové války, na jejímž konci vznikl samostatný stát Čechů a Slováků.

Ministr obrany Lubomír Metnar se stejně jako prezident Zeman ve svém pro-jevu zmínil o nedávných úmrtích našich vojáků: „I toto riziko však, bohužel, patří k vojenskému povolání. Přesvědčili jsme se o tom letos v srpnu, kdy česká armáda ztratila v Afghánistánu tři výtečné vojáky.“

Připomínka stého výročí vzniku sa-mostatné Československé republiky pro-běhla v neděli 28. října u sochy T. G. Ma-saryka v Brně na Komenského náměstí. Součástí čestné stráže zde spolu se zá-stupci zájmových spolků a historických jednotek byli i představitelé současné ar-mády, studenti Univerzity obrany. „Jsem rád, že letošní takzvaný osmičkový rok

vrcholí výročím, které je pozitivní a mezi těmi ostatními zdaleka nejšťastnější. Před sto lety tehdejší Češi a Slováci psali svě-tové dějiny. V hektické době konce první světové války, kdy se rozpadal starý svě-tový řád, prosadili vznik samostatné re-publiky,“ řekl během hodinu trvající vzpo-mínkové akce primátor města Brna Petr Vokřál.

Vyvrcholením oslav 100. výročí vzni-ku samostatného československého stá-tu byla slavnostní přehlídka na pražské Evropské třídě. Na tribuně se k osobnos-tem zmíněným v souvislosti s vojenskou přísahou připojili i slovenský prezident Andrej Kiska, americký ministr obrany James Matis a slovenský předseda vlády Peter Pellegrinni. Univerzitu obrany, je-dinou vojenskou vysokou školu v České republice zastupovalo mezi více než třemi tisícovkami pochodujících také 160 jejích studentů.

STUDIUM 3

První absolventi pětiletých studijních programů jednali o nástupních pozicích

Tuto významnou okolnost, která má přinést zlom z hlediska kvality přípravy studentů na vojenské povolání, zdůraznil při slavnostním zahájení pohovorů v pon-dělí 3. prosince rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl. „Já jsem na základě svých informací, ale i osobních zkušeností ze setkání s vámi přesvědčen, že dnes jste dobrými studen-ty a budete i dobrými absolventy,“ uvedl generál Přikryl.

Jedním z nových rysů studia je roz-sáhlejší praxe u útvarů, k nimž budoucí absolventi nastoupí. Také z tohoto důvo-du začínají pohovory dříve, než tomu bylo v předchozích letech. O svých prvních služebních pozicích podle potřeb Armády České republiky nejprve jednali studenti

Fakulty vojenských technologií, v příštím týdnu pak jejich kolegové ze sesterské Fakulty vojenského leadershipu. Při sta-novení pořadí, v jakém pohovory budou probíhat v rámci jednotlivých odborností, bylo přihlédnuto ke studijním výsledkům posluchačů.

Dobrou zprávu i pro ty, kteří nenastou-pí na pozice zcela podle svých představ, přednesl ředitel odboru řízení lidských zdrojů Sekce státního tajemníka Jaroslav Daněk: „Pokud budete chtít, máte pro nej-bližší dobu zajištěnu rychlou perspektivu růstu, protože máme nedostatek důstoj-níků. Organizační změny, které v příštím roce budou zahájeny, jsou poměrně am-biciózní, a to především co se týče počtu důstojnického stavu.“

V první polovině prosinceprobíhaly na Univerzitě obrany personální pohovory, ve kterých bude rozhodnutoo zařazení nastávajících absolventů na první služební místo po řádném ukončenístudia. Letos poprvé do této závěrečné fáze vstupují studenti souvislých magisterských programů, které byly do praxe zavedeny v roce 2014.

Viktor Sliva

4 PIETA

Příslušník UO a její absolventi si společně připomněli Den válečných veteránů

v zahraniční operaci kpt. Ondřej ŠimčíkFoto: John ChongCJTF-OIR, Bagdád, Irák

Tento významný den přišlo uctít na dvě stovky vojáků a vojákyň zastupujících všechny národy působící v rámci opera-ce Inherent Resolve, kteří byli v úvodním proslovu seznámeni s důležitými mezní-ky v historii našich národů. První světo-vá válka v roce 1914 měla za následek 9 miliónů mrtvých vojáků, na 7 miliónů obětí civilního obyvatelstva a více než 22 miliónů zraněných nebo trvale ochr-nutých vojáků a civilistů. Tato válka trvala čtyři roky a byla ukončena přesně před sto lety dne 11. listopadu 1918 v 11 ho-

11. listopadu 2018 v jedenáct hodin, nedávno po oslavě století uplynulého od založení Československérepubliky, si příslušníci české armády společně se všemi koaličními partnery připomněli 100. výročí konce 1. světové války a Den válečných veteránů na základně Union III v Bagdádu.

din uzavřením příměří. Na počest všech padlých válečných hrdinů pronesl kaplan plukovník Jack Stumme (USA) modlitbu, po které následovalo vzdání pocty dvěma minutami ticha.

Velitel CJTF-OIR generálporučík Paul LaCamera (USA) a zástupce velitele ge-nerálmajor Christopher Ghika (UK) ve svých projevech zdůraznili význam toho-to dne také pro rodiny, které přišly o své blízké ve všech válečných konfliktech. Poděkovali zároveň i rodinám vojáků, kteří jsou v současnosti nasazováni do

Kladení věnců

Průběh ceremoniálu

PIETA 5

Symbolický pomník válečných veteránů

Zastoupení AČR

Univerzita obrany si Den válečných veteránů připomněla řadou akcí. V pátek 9. listopadu se v Kasárnách Šumavská uskutečnil slavnostní nástup.

O dva dny později, v neděli 11. lis-topadu se zástupci Univerzity obrany spolu s představiteli brněnské posád-ky, veřejné správy, místní samosprávy, partnerských spolků a veteránských organizací zúčastnili pietního aktu na Ústředním hřbitově v Brně.

Po poledni se zástupci Univerzity obrany přemístili na Moravské náměs-tí, kde proběhla neformální akce „Tisíc křížů pro veterány“. Stovky lidí během ní na travnaté ploše před pomníkem Rudoarmějce zapíchli dřevěné kříže s červeným květem vlčího máku jako pa-mátku na oběti všech válečných kon-fliktů.

K symbolice vlčího máku se pak vrátil kancléř Univerzity obrany Miloš Dyčka během svého vystoupení na koncertu Dětského sboru Brno v Čes-kobratrském evangelickém chrámu Jana Amose Komenského v Brně, který proběhl jako ekumenická vzpomínka na padlé ve světových válkách. „Při četbě vzpomínek jednoho z účastníků bojů v Haliči jsem si uvědomil, že vedle vlčího máku mohly utrpení vojáků vyjadřovat i jiné symboly,“ řekl kancléř Dyčka a jako příklad uvedl led, bahno a slámu, kte-ré bojovníky doprovázely v zamrzlých zákopech. Na uspořádání koncertu se spolu s Univerzitou obrany podílely Československá obec legionářská a Českobratrská církev evangelická.

zahraničních operací. Následoval akt pokládání věnců za padlé vojenské ve-terány na speciální pamětní podstavec. V duchu zachování koaliční soudržnosti vždy dva zástupci různých zemí bok po boku pokládali věnce za oběti svého ná-roda. Této pocty se za Českou republiku dostalo plukovníku Miloslavu Bauerovi, kterému společnost dělal plukovník Tho-mas Overhage, příslušník německých ozbrojených sil.

Ceremoniál završila slavná báseň kanadského lékaře a básníka podplu-kovníka Johna McCrae „Na flanderských

polích“ (In Flanders’ Fields), recitovaná Jennifer Macklinvou (AUS) a na závěr přednesla kapitánka Naomi Sirignano (USA) modlitbu za mír.

Po ukončení oficiálního obřadu pak všech pět příslušníků armády České re-publiky (jmenovitě plukovník Miloslav Bauer, major Tomáš Pícha, major Karel Řezáč, kapitán Ondřej Šimčík a kapitán David Koblížek) vzdalo čest památce všech padlých, kteří při plnění svých vo-jenských poviností položili život za svou vlast.

Slavnostní povýšeníViktor Sliva

Zhlédnutí multimediální rekonstrukce setkání rakouského císaře Františka I. a jeho francouzského protějšku Napoleona Bonaparte po skončení bitvy u Slavkova bylo součástí slavnostního povýšení studentů čtvrtého ročníku do hodnosti rotných. Ceremoniál se v souladu s novou koncepcí jmenování studentů do vyšších hodností odehrál v prostorách památníku na Prateckém kopci.

NOVÁČCI 7

Insignie nové hodnosti převzali stu-denti přímo v expozici zahrnující mimo jiné i originální nálezy z plochy slavkov-ského bojiště. Nechvalně proslulé vá-lečné střetnutí připomínají také jména významných velitelů obou nepřátelských stran, kteří vedli své jednotky do boje. „Před třemi lety jsme začínali v Kasár-nách Šumavská, pak jsme se přesunuli do Klubu UO a posléze jsme se rozhodli, že tento ceremoniál budeme provádět na různých lokalitách Jihomoravského kraje spojených s jeho historií,“ vysvětlil velitel školního pluku plukovník gšt. Jaroslav Král důvod, proč se povýšení konalo prá-vě zde.

Každý ročník vstoupil do nové etapy

studia na jiném místě. Akt povýšení, jenž

letos proběhl na Špilberku, byl svým způ-

sobem výjimečný. Poprvé totiž do závě-

rečného pátého ročníku vstoupili studenti,

kteří v roce 2014 jako první zahájili tehdy

nově koncipované studijní programy. Cel-

kem bylo do vyšší hodnosti jmenováno

89 studentů obou brněnských fakult. No-

vinkou byla přítomnost přátel a rodinných

příslušníků povyšovaných studentů.

Obyvatelům i návštěvníkům historického

centra Znojma se v úterý 6. listopadu vpodvečer

naskytl neobvyklý pohled. Sto šedesát studentů

druhého ročníku obou brněnských fakult Univer-

zity obrany křivolakými uličkami pochodovalo do

areálu znojemského hradu, kde byli u rotundy

svaté Kateřiny slavnostně povýšeni do hodnosti

desátníka. Když plukovník gšt. Král před třemi

lety zavedl slavnostní povýšení jako tehdejší no-

vinku, za hlavní důvod uvedl záměr, aby studenti

tento akt vnímali jako významný krok své vojen-

ské kariéry a ne jako běžný okamžik, který za-

nikne v ruchu všedního provozu. Nyní své přá-

ní rozšířil: „Byl bych rád, kdyby si alespoň část

studentů po absolvování školy tento ceremoniál

odnesla ve své paměti a předávali jej dál svým

podřízeným.“

AKTUALITY 9

Velvyslanec USA na Univerzitě

obrany: I po sto letech stojíme bok po boku

V pátek dne 16. listopadu zavítal na Univerzitu obrany J. E. velvyslanec USA v České republice Stephen B. King a před-nesl pro posluchače kurzu Generálního štábu, pedagogy a studenty přednášku na téma současné bezpečnostní a obran-né politiky Spojených států.

Návštěva Stephena Kinga byla zavr-šením ambasádních oslav spojených se stým výročím vzniku Československa. Výročí navázání diplomatických vztahů mezi ČSR a USA, které připadá na 12. listopad, připomněl americký diplomat v úvodu svého vystoupení: „Před sto lety Tomáš Garrique Masaryk a další tehdejší vůdci vyjádřili ve Spojených státech touhu vašich národů po samostatném státu.“

Nicméně hlavní náplní jeho přednášky byla současná bezpečnostní a obranná politika USA. V této souvislosti Stephen King ocenil účast českých jednotek v za-hraničních misích a vyjádřil lítost nad ne-dávným úmrtím čtyř českých vojáků v Af-ghánistánu. Co se týče transatlantických vztahů, potvrdil americký ambasador podporu demokracii a sdíleným hodno-tám s Evropou. USA podle něj prolily příliš mnoho krve, aby teď nechaly Evropu bez pomoci. V diskusi se studenti univerzity ptali například na problematiku radikální-ho islámu, hlavních bezpečnostních rizik vyplývajících ze sílící pozice Číny a na vztahy USA k Ruské federaci. Co se týče energetických vztahů České republiky s Ruskou federací (např. v oblasti jaderné energetiky) upozornil Stephen King na ri-zika spojená s využitím ruských investic k ovlivňování české domácí politiky.

Na začátek návštěvy Univerzity obra-ny seznámil prorektor UO pro rozvoj a internacionalizaci plukovník Luděk Jed-lička amerického velvyslance s historií a současností jediné vojenské vysoké školy v České republice. Stephen King se pak v krátké diskusi zajímal například o jazy-kovou přípravu studentů nebo spolupráci univerzity s obdobnými školami v zahra-ničí.

Hokejová připomínka

Dne válečných veteránů

Akademické hokejové kluby Cavaliers Brno a Academics Pilsen si 8. listopadu před dopoledním vzájemným zápasem připomněli blížící se Den válečných vete-ránů. Zahajovací buly utkání vhodil jako zástupce Univerzity obrany děkan Fakulty vojenských technologií plukovník Martin Macko.

Plukovník Macko přišel před zápasem do šatny povzbudit domácí tým Cavaliers, v jehož barvách dnes nastoupili čtyři stu-denti Univerzity obrany z celkového počtu sedmi posluchačů vojenské školy, kteří jsou zapsáni na soupisce. „V současnosti hrají v týmu významnou roli, jsou vzorní v docházce a mají určité charakterové črty, které v tomto věku hokejistům nejsou vlastní,“ hodnotí přínos vojenských stu-dentů Daniel Jochman, generální mana-žer týmu.

Za tým Cavaliers Brno, jenž svůj ná-zev odvozuje od rytířů, kteří podle pověsti strážili erb města Brna na hradě Špilber-ku, nastupují studenti brněnských univer-zit. „Věřím, že dneska odejdeme se třemi body a oslavíme tento den vítězstvím,“ uvedl v souvislosti s nedělním Dnem vá-lečných veteránů manažer týmu, který se v loňské sezoně pouze těsně neprobojo-val do nadstavbové části soutěže.

Udělení čestnéhohistorického

názvu Kurzu GŠ35. Kurz Generálního štábu, jenž od

září probíhá v Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií na Univerzi-tě obrany, byl nyní nazván jménem čes-kého vlastence generála Heliodora Píky, který se stal jednou z prvních obětí komu-nistického režimu po únoru 1948. Dekret o udělení historického přídomku „Kurz armádního generála i. m. Heliodora Píky“ předal v pátek 30. listopadu v Brně 1. zá-stupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Jiří Baloun.

Osobnost generála Heliodora Píky pří-tomným představil účastník kurzu podplu-kovník Jiří Veselý. Heliodor Píka byl čes-koslovenský legionář ve Francii, vojenský atašé, významný představitel zahraničního protinacistického odboje a po únorovém převratu oběť komunistického režimu. V případu generála Píky šlo o vykonstruova-ný proces zakončený jeho justiční vraždou dne 21. června 1949 v plzeňské věznici na Borech. Dnes není již žádných pochyb o tom, že proces byl iniciován ze strany so-větských nejvyšších míst. Na rehabilitaci museli čekat jeho nejbližší – manželka se synem téměř dvě desetiletí. Skutečnou rehabilitaci generála Píky jako aktivního účastníka prvního i druhého odboje, vlas-tence, vojáka a diplomata však umožnily teprve změny ve společnosti po listopadu 1989 – po čtyřiceti letech.

Generálporučík Jiří Baloun ve svém projevu po předání dekretu nejprve hovořil o roli odvahy a morálky v průběhu kariéry důstojníka. Je to specifické povolání být vo-jákem z povolání – důstojníkem a vyžaduje určité charakterové, osobnostní vlastnosti a předpoklady, které jsou potřebné pro výkon tohoto povolání. „Jako budoucí generálové proto věnujte velkou pozornost výběru lidí na velitelské a řídící funkce v armádě,“ zdů-raznil mimo jiné generál Baloun.

Poté se soustředil na vzdělávání dů-stojníků v Kurzu Generálního štábu, který je nejvyšším resortním kariérovým kur-zem. Podle něj je důležité, aby posluchači kurzu získali především přehled a znalos-ti z oblasti mezinárodní politiky, bezpeč-nostní a obranné politiky a strategického myšlení, tedy nejen znalosti z vojenského umění a operační taktiky. Dále se zmínil o narůstání významu nových technologií, jako jsou kybernetika a robotika, včetně hybridních válek. K těmto tématům pak proběhla rozsáhlá diskuse.

Na závěr setkání ředitel Centra bez-pečnostních a vojenskostrategických stu-dií generálporučík ve výslužbě Jaroslav Kolkus v zastoupení rektora-velitele UO předal pamětní medaili Univerzity obra-ny generálporučíkovi Jiřímu Balounovi za mnohaletou spolupráci s centrem a pomoc při vytváření koncepce kariérové přípravy důstojníků AČR.

Univerzita obrany se představila zájemcům o studium na brněnském

veletrhu GaudeamusViktor Sliva „Šest, sedm, osm, šest, sedm, osm,

devět, devět a půl…“ neinformovanému kolemjdoucímu by se mohlo zdát, že docent Zdeněk Flasar neumí do deseti napočítat. Všechno je ovšem jinak. Zku-šený pedagog záměrně prodlužuje řadu kliků, které spolu s ním a členy skupiny Commandos provádí náhodně vybraný návštěvník expozice Univerzity obrany a jejichž počet výrazně překročil pů-vodně avizovaných deset. Když docent Flasar začne číslovky při každém kliku ještě doplňovat citoslovcem chacha, do-cházejí středoškolákovi fyzické a psy-chické síly a měření sil končí. I tak si mladík odnáší alespoň univerzitní čepici na památku.

„Baví mě chemie a Univerzita obra-ny mi nabízí možnost studovat to, co chci. Navíc je to pro mě jistá práce a jis-tá budoucnost,“ vysvětluje svůj zájem o informace v expozici UO Vojtěch Vrátil z Třebíče. Jeho vrstevník z vyškovského gymnázia Radek Bastl jasnou předsta-vu o dalším studiu zatím nemá: „Chtěl jsem vědět, co to obnáší dostat se do

armády.“ Podobně je tomu i u dalších zájemců: „Ptají se na délku a podmín-ky studia, a hlavně na to, co s nimi po absolvování školy bude, kam půjdou na útvar, jak to je s finanční stránkou a dal-ším zajištěním,“ shrnuje obsah dotazů Josef Krahulec z děkanátu Fakulty vo-jenského leadershipu.

„Teď spadne pár letadel,“ prorokuje s nadsázkou další zájemce o studium, který usedá k simulátoru řízení letového provozu. „Nebude to tak hrozný,“ uklid-ňuje ho rotmistryně Andrea Trávníková, jež se pouští do výkladu základních prin-cipů práce dispečera. Řada zájemců se v expozici Univerzity obrany seznámila nejen se zmíněným simulátorem, ale i s dalšími technickými zařízeními vyví-jenými nebo používanými na katedrách Fakulty vojenských technologií. Zájem budily také ukázky výcviku na sester-ské Fakultě vojenského leadershipu a množství dotazů bylo spojeno s rozsa-hem studia na hradecké Fakultě vojen-ského zdravotnictví.

Informační stánek, ukázky studentských projektů, armádní výzbroje a techniky a také lana, která spolu s lanovým žebříkem visí ze stropu pavilonu V na brněnském výstavišti. Tak vypadala prezentace Univerzity obrany na 25. ročníku Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus.

12 VÝCVIK

Studenti Univerzity obrany se zúčastnili výcviku u 73. tankového praporu

rtm. Lucie Gallovákpt. Bedřich Hýža

Ve dnech 19. až 30. listopadu proběhl ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá výcvik 73. tankového praporu s názvem COVEREX 2018. Prvního týdne výcviku se zúčastnili také studenti 2. ročníku Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. Cílem této stáže bylo zdokonalení studentů v již nabytých znalostech a získaní nových zkušeností z reálného výcviku.

Teoretická příprava - přežiti v lese

Zbudování nouzového přístřešku s využitím ponča pro dvojici

VÝCVIK 13

Ke studentům byli nejprve přiděleni instruktoři z řad vojáků 73. tankového praporu. Celý týden byl veden pod tak-tickým námětem a vyvrcholil nočním přesunem s bojovými drily, kde stu-denti zúročili nově nabyté zkušenosti. Studenti byli schopni si celou závěreč-nou akci naplánovat sami bez pomoci instruktorů. Dvě čety studentů se pod vedením svých organických velitelů přesunuly na místo určení, kde si vy-budovaly přístřešky z přírodních mate-riálů a přečkaly tak noc v extrémních libavských podmínkách. Následující ráno čety provedly přepad hlavního místa velení s cílem proniknout na ne-přátelské území a získat „utajované“ dokumenty. Tomu však předcházela náročná příprava.

Studenti denně absolvovali něko-lik hodin taktické přípravy a plánování, činnost při napadení nepřítele nebo re-akce na kontakt. Instruktor S.E.R.E. pro ně nachystal zaměstnání v přežití v ne-příznivých podmínkách, což zahrnova-lo zejména budování improvizovaných přístřešků, a také jim ukázal „primitivní“ metody rozdělávání ohně pomocí kře-sadla a lupy. Několik hodin bylo věno-váno střelecké přípravě a osvojení ma-nipulace s útočnou puškou Bren.

Studenti se účastnili i zaměstnání z oblasti ženijní přípravy, kde si vyzkou-šeli maskování z přírodních materiálů a pomocí maskovacích barev na obličej. Dále následovaly hodiny topografie, kde se seznámili s prostorem místa působení a zopakovali si základy orien-tace v terénu a souřadnicové systémy. Součástí jejich výcviku byla i spojovací příprava za použití radiostanic RF-13. Nedílnou součástí každého výcviku je i zdravotní příprava, která byla zaměře-na na CABC (C- zástava masivního ze-vního krvácení, A – zajištění dýchacích cest a krční páteře, B – zajištění dýchá-

ní, C – zajištění krevního oběhu), pro-tože pomocí tohoto postupu dokážeme zvýšit šanci zraněného na přežití. Dále probíhal nácvik ošetřování raněného pod palbou a na následnou přípravu pro transport.

„Pro studenty bylo zařazení do vý-cviku 73. tankového praporu velkým přínosem. Nejen, že si na vlastní kůži mohli vyzkoušet, jak to na takovém výcviku reálně probíhá, ale také mohli zúročit doposud nabyté teoretické zna-losti a zkušenosti. Závěrečná operace prověřila vše, co se během týdne nau-čili. Byl jsem velmi potěšen, že si byli schopni celou akci naplánovat a připra-vit sami bez zásahu instruktorů. Odvedli obrovský kus práce a hodnotím to jako velký posun vpřed,“ zhodnotil stáž stu-dentů náčelník skupiny bojové přípravy školního pluku Univerzity obrany kapi-tán Bedřich Hýža.

Zbudování nouzového přístřešku s využitím ponča pro jednotlivce

Taktická příprava – bojové drily

Taktická příprava – bojové drily

14 PIETA

Připomínka listopadových událostí

Dne 17. listopadu se studentky a studenti Fakulty vojenského zdravotnictví zúčastnili pietního aktu u pamětní desky Jana Opletala a Václava Sedláčka v Žitné ulici v Praze, která byla již tradičně organizována Studentskou komorou Rady vysokých škol. Tato akce je velmi důležitou připomínkou událostí let 1939 a 1989 a jejím cílem je uctít památku studentů hájících akademické svobody a lidská práva. Oslavy byly zahájeny u Hlávkovy koleje, a poté se vydal průvod organizovaný RVŠ do Žitné ulice.

Na pietním aktu promluvil k účastní-kům rektor Univerzity Karlovy prof. To-máš Zima, rektor Masarykovy univerzity doc. Mikuláš Bek, rektor ČVUT doc. Voj-těch Petrášek, zástupkyně Národního

parlamentu dětí a mládeže Michaela Doležalová, a také jeden z našich stu-dentů, místopředseda Studentské ko-mory RVŠ rtm. Bronislav Kolář. Předsta-vitelé vysokých škol i zástupci studentů

Aneta Roušová

PIETA 15

Studenti brněnských fakult Univerzi-ty obrany se zúčastnili vzpomínkových akcí u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii v jihomoravské metropoli. Dopoledne tvořili čestnou stráž u po-mníku tří odbojů v Rooseveltově třídě, kde si události let 1939 a 1989 připo-mněli za město Brno primátor Petr Vo-křál a jeho náměstci Petr Hladík, Martin Ander a Jaroslav Kacer. Kromě toho byli na akci přítomni také zástupci Jiho-

moravského kraje, soudů či Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V podvečer se pak posluchači vojenské školy studenti se svými kolegy z dal-ších vysokých škol zapojili do akce s názvem Brněnský sedmnáctý. Studenti vždy byli hnacím motorem a zároveň indikátorem zdraví demokratické spo-lečnosti. Studenti brněnských vysokých škol společně uctili památku těch, kteří se postavili zločinným režimům a připo-mněli si hodnoty, za které nejen studen-ti v letech nesvobody bojovali. Zástupci Univerzity obrany jako praporečníci při-nesli na pódium vlajku České republiky, během následného lampionového prů-vodu pak položili věnce v areálu Kouni-cových kolejí.

a studentek vzpomněli nejen hrdinské činy studenta medicíny Jana Opletala a pekařského dělníka Václava Sedláčka, ale i činy dalších studentů, kteří byli po-praveni nacisty za nesouhlas s okupací a obranu demokratických hodnot. Po-dobně jako pieta u Hlávkovy koleje byla i tato zakončena kladením věnců stu-dentkami a studenty naší fakulty a zpě-vem studentské a státní hymny. Odsud se většina přítomných vydala na Alber-tov, kde oslavy pokračovaly diskusemi, divadlem a vzdělávacím programem pro širokou veřejnost.

Vzpomínkový akt je každoročním vyvrcholením oslav Týdne studentstva. Byl zde připomenut také fakt, že Mezi-národní den studentstva je jediný den mezinárodního významu, který má čes-ký původ, a proto by si zasloužil zahr-nout do názvu státního svátku „Den boje za svobodu a demokracii“, který si právě 17. listopadu připomínáme.

Část projevu našeho studenta, místo-předsedy SKRVŠ, rtm. Bronislava Koláře:

„…Dnes zde stojím jako příslušník ozbrojených sil. Těch ozbrojených sil, které v boji proti nacismu hrály důležitou roli a které slouží jako záruka suverenity a udržení svobody na území České republi-ky. Ztráty, které jsme v poslední době utr-pěli, nesmí zlomit naše odhodlání a pod-volit se tlaku, který je na nás kladen. Boj za svobodu a demokracii byl, je a bude vždy aktuální.

Zároveň zde stojím i jako hrdý stu-dent Univerzity Karlovy a student medi-cíny stejně, jako byl i Jan Opletal. Jeho osud je tak tragickou připomínkou toho, jak konkrétní mohou být dopady ze ztráty svobody. Stejně tak je pro mě i velkou ctí, že zde právě já mohu připomenout jeho odkaz a pracovat pro udržení demokracie tak, aby jeho oběť nebyla marnou.

Non omnis moriar – Nezemřu celý. Přeji proto nám všem, ve spojitosti s

událostmi minulými i současnými, aby-chom šli ve šlépějích mladých lidí z roku 1939 a abychom se mohli po čase ohléd-nout a říci si, že jsme na jejich cestu na-vázali důstojně a se ctí.“

Brněnskýsedmnáctý

16 SPORT

Letos jsme porazili všechny

Jak jste vnímal záměr získat letos mistrovský titul z vašeho technického pohledu?

Začátek sezóny nám bohužel nevyšel p o d l e našich představ. Náš zá-vodn í stroj byl v pauze na vý-měně laku přímo u výrobce v USA, od které jsme si slibo-v a l i úsporu váhy. Bohužel efekt byl přesně opačný, navíc jsme po prvních tré-n i n - cích zjistili, že v po rovnán í s ostatními trochu z t r á -címe v rychlos-ti. Velká výzva byla přede mnou také ve vývoji systému pro kon-trolu otáček vrtule, který jsme nově

na sezónu in-staloval i .

Závod

sám se sice vyvinul dobře, pouze však do chvíle, než jsme obdrželi penalizaci za špatné nastavení předstihu motoru, kte-ré se vlivem opotřebení samo posunulo. Tím pádem bylo ze třetího místa čtvrté a zby- tečná ztráta bodů. Ve dru- hém závodě v Cannes jsme bohužel na-vázali podobně. Za překroče-ní povolených otáček vrtule jsme byli dis- kvalifikování tentokrát už po semifinále. Znovu tedy technické pro-blémy a ztráta bodů. V tu c h v í l i to úplně na útok n a titul nevypadalo.

Jaké změny z technického hlediska

jste pro uplynulou se-zonu připravili?Před prvním závodem jsme

vyvinuli novou řídicí jednotku – tedy jakýsi počítačový mozek letounu, kte-

rý je připojený na závodní telemetrický systém a na další pomocné sensory v

letounu a motoru. Tato řídicí jednotka v reálném čase zpracovává a vyhodno-cuje všechna důležitá data během letu a je esenciální složkou pro další systémy, které v letadle máme. V průběhu sezóny jsme pak přidali další dva pomocné sen-zorické systémy, které se v následujícím průběhu závodů ukázaly jako naprosto klíčové. Telemetrické systémy v letadle poskytují 450 údajů 50krát za sekundu, umění spočívá v tom správně porozumět a vyhodnotit, co je důležité a jak tato data efektivně využít. Před čtvrtým závodem

jsme také vyměnili všechny válce v motoru a v závěru sezóny jsme

vyvinuli nový spodní kryt

Letecký akrobat a bývalý bojový pilot Martin Šonka v rozhovoru pro Listy Univerzity obrany před letošní sezonou deklaroval útok na titul mistra světa. Přes počáteční nezdary se tento cíl podařilo někdejšímu absolventovi brněnské vojenské vysoké školy splnit a nemalou měrou se na tom podílel i jeho tým. Svůj podíl na významném sportovním úspěchu v atraktivní disciplíně má i Univerzita obrany, která čerstvému mistru světa poskytuje podporu v oblasti analýzyletových dat, simulace trajektorie, optimalizace aerodynamiky a vývoje specializovaného softwaru a palubní elektroniky, a to prostřednictvím podplukovníka docenta Petra Františe, zástupce vedoucího Katedry komunikačních a informačních systémů.

S Petrem Františem rozmlouvalViktor Sliva

SPORT 17

sání a chlazení motoru, který spolu s no-vými aerodynamickými kryty kol pomohl zvýšit maximální rychlost v horizontálním letu velmi zajímavým způsobem. Velkou zásluhu na tom má i docent Dalibor Roze-hnal, kterému bych tímto velmi rád podě-koval za odbornou pomoc. Z technických zajímavostí, které mohou být zveřejněny, pak stojí za zmínku například měření krouticího momentu motoru pomocí ten-zometrické jednotky přilepené na klikové hřídeli. Takto je možno vyhodnocovat vý-kon a stav motoru přímo za letu.

Měli jste v průběhu sezony nějakou krizi?

Největší krize přišla hned v úvodu po druhé technické diskvalifikaci v Cannes. V obou dvou závodech jsme sice prošli až do finálové čtyřky, pouze však do chvíle, než přišly ony technické diskvalifikace. To rozhodně nebyly příjemné momenty. Ta

druhá přišla po chybě v systému řízení otáček, který jsem vyvíjel. V podstatě šlo o drobnou chybu v programovém kódu. Naštěstí se ukázalo, jak silný tým jsme a také jakou má Martin v nás důvěru. Na-stavili jsme nové kontrolní mechanismy pro závodní víkend a přepracovali jsme systém řízení otáček. Ten se vyvíjel v podstatě celou sezonu tak, aby se ma-ximálně přizpůsobil charakteru trati. Již v dalším závodu z toho bylo třetí místo a pak hattrick v podobě tří prvních míst v řadě.

Co způsobilo, že sezona z pohledu výsledků tak gradovala?

Kdyby nebylo těch technických dis-kvalifikací, tak jsme byli od začátku každý závod na stupních vítězů, a možná by se žádné drama nekonalo. Takto jsme byli po dvou závodech téměř odepsaný tým. Šlo ale o to poučit se z chyb a vyvarovat se jich. Nikdy jsme ale nepochybovali o po-tenciálu, který máme, což se pak projevilo návratem na přední příčky bodování.

Kdy jste uviděl, že by titul mohl být reálný?

Po závodu ve Vídeňském Novém Městě, kdy jsme dosáhli třetího vítězství v řadě, jsem si říkal, že máme na to letos celkově zvítězit. Měli jsme za sebou velmi náročný závod v Kazani, kde jsme se do-kázali zvednout po nelichotivém výsledku v kvalifikaci až k vítězství v závodě. To bylo klíčové a velmi nás to posílilo. Martin

dokazoval, že je na tom letos mimořádně psychicky dobře a skvěle zvládá tlak roz-hodujících letů.

Jaký je váš největší zážitek ze seri-álu závodů?

Největším zážitkem jsou japonští fanoušci. Berou fandění velmi vážně a někteří jsou schopni několik dní nejít do práce a stát před hotelem, aby se s vámi mohli, pokaždé když jdete kolem, vyfotit. Jsou neuvěřitelně vytrvalí a disciplinova-ní, na naše zvyky by se dalo říct, že až

„šílení“. Ale vše v tom nejlepším smyslu slova.

Byla by nějaká perlička ze zákulisí?Vzhledem k tomu, že náš letecký

mechanik je z USA, je úředním jazykem týmu angličtina. Občas se nám stane, že se mezi sebou bavíme anglicky, i když náš mechanik už dávno konverzaci opus-til. Právě možnost komunikovat s lidmi z různých koutů světa je samo o sobě vel-kým zážitkem. I když jsou týmy navzájem soupeři, přesto si velmi často navzájem pomáhají, pokud chybí nějaký náhradní díl, součástka nebo se objeví nějaká tech-nická potíž. Vždy se je na koho obrátit.

Váš tým je nyní na vrcholu. Jde vý-kony ještě zlepšit?

Závodění je neustálý vývoj, kdo na chvíli usne, jen velmi těžko dožene ostat-ní. Na další sezónu máme naplánované

zlepšení řídicí jednotky letounu. Dál se uvidí podle výsledků a situace. Pokud zjistíme, že některý ze soupeřů se posu-nul dál, budeme muset reagovat i my. Na začátku předešlé sezóny jsme přišli s no-vým systémem chlazení motoru, na konci této ho již okopírovala většina týmů. I tak je úspěch, že se nám ho podařilo skoro rok utajit.

Využíváte zkušenosti z Air Race i v akademické sféře na UO?

Vědecká práce je o kombinování

18 SPORT

různých znalostí a dovedností a jejich využití inovativním směrem. V tomto je Martinovo letadlo pro mě neocenitel-nou laboratoří, kde si mohu vyzkoušet nejrůznější metody a způsoby práce s daty, informacemi, elektronickými obvo-dy atd. bez omezení. V minulosti jsem se

pokoušel vyjednat možnost otestování inovativních technologií ve Vzdušných silách AČR, ale narazil jsem na nepře-konatelné legislativní obtíže. Studentům zadávám práce a úkoly s využitím reál-ných naměřených dat, takže ve svých ře-šených úkolech vidí jasný smysl. Metody

a postupy dále využívám v řešení aka-demických projektů a publikační činnosti. Každý tým spolupracuje s předními svě-tovými univerzitami a jsem rád, že letos jsme je všechny porazili a máme být prá-vem na co hrdí.

ROZHOVOR 9

Petr Františ kontroluje přístroje v letounu Martina Šonky

20 VĚDA

Vězeň číslo 4859

„Očekává se ode mě sice, že popíšu pouze holá fakta. Tak, jak to mí kolegové chtějí. Říkali, že čím víc se budu soustře-dit pouze na fakta, bez jakýchkoliv ko-mentářů, tím cennější má zpráva bude. A tak se o to pokusím... Ale nebyli jsme pře-ce stvořeni ze dřeva... A už vůbec ne z ka-mene,“ píše polský hrdina v úvodu zprávy.

Pilecký se do tábora dostal poté, co se nechal chytit při razii ve Varšavě. Po dvou dnech mučení byl pak dle plánu odeslán do Osvětimi. Zde jako vězeň číslo 4859 prodělal tyfus, zápal plic, nespočet žalu-dečních problémů a několik epidemií vší. Navzdory neustálému hladu, extrémně těžké práci a přísnému dozoru nacistic-kých stráží se mu podařilo zřídit v Osvě-timi odbojovou organizaci. Když se jí na-cisté dostali na stopu, rozhodl se Pilecki v roce 1943 k útěku. A to i přesto, že ně-mecké stráže trestaly každý pokus o únik

náhodným zabíjením lidí, kteří neměli s daným činem nic společného. O tom se Pilecki přesvědčil hned první den na ná-stupišti, když důstojník SS vyzval jedno-ho z mužů, ať se rozběhne k bráně s ne-chvalně proslulým nápisem „Arbeit macht frei“. Muž tak učinil, byl na místě zastřelen a s ním ještě deset přihlížejících vězňů.

Po útěku z Osvětimi se Pilecký zno-vu zapojil do odboje. Během povstání ve Varšavě velel jednotkám v nejtěžších bo-jích. Po porážce povstání byl díky falešné identitě poslán Němci do zajateckého tá-bora v Murnau. Odtud pak odjel do Itálie ke 2. sboru polské armády na západě. Již v říjnu 1945 se pod jménem Roman Jaze-ierski nechal vysadit do Polska, kde měl vybudovat rozvědnou síť, jež by podávala informace o dění v zemi. Brzy se ale ocitl v hledáčku nově vládnoucích komunistů, kteří ho označili za kolaboranta nepřátel-ských imperialistů.

Dne 8. května 1947 byl Pilecki zadr-žen funkcionáři Bezpečnostního úřadu a ihned podroben mimořádně krutému vý-slechu. Později během soudního přelíče-ní pošeptal manželce: „Proti tomuhle byla Osvětim ještě legrace.“ Po dvoutýdenním procesu byl v poledne 15. března 1948 nad Pileckým vynesen rozsudek trestu smrti. Ten byl vykonán o dva měsíce poz-ději v jedné z varšavských věznic.

„Životní příběh kapitána Pileckého je navýsost mravním příkladem člověka – vojáka, který se dokázal mnohokrát a opakovaně postavit zlu i za tu nejvyšší cenu,“ zhodnotil zásadový postoj polské-ho důstojníka prorektor Univerzity obrany pro rozvoj a internacionalizaci plukovník

Jméno polského národníhohrdiny kapitána Witolda Pileckého je dnes ve světě téměř neznámé. A přitom to byl právě on, kdo s nasazením života odhalil zvěrstva, která se děla v koncentračním táboře Osvětim. Jeho zprávě, která vznikla po útěku z tábora, Spojenci vzhledem k uvedeným nepředstavitelně vysokým, byť přesným počtům obětí odmítli uvěřit. Považovali ji za přehnanou.

Panelový dům na třídě Wolska Pol-skiego 40, kde se Witold Pilecki nechal 19. září zatknout, aby se stal vězněm koncentračního tábora Auschwitz

hISTORIE 21

Luděk Jedlička na vernisáži výstavy vě-nované významné postavě polských dě-jin. Ta byla v září roku 2018 instalována

Protokoly z výslechů kapitána Pilec-kého provedených funkcionáři Minister-stva veřejné bezpečnosti

Poručík Witold Pilecki jako Tomasz Serafiňski – vězeň koncentračního tábora Auschwitz č. 4859

Kapitán Witold Pilecki se spolupracovnicí Mariou Szegatowskou v Římě v srpnu 1945

ve vestibulu budovy Kounicova 44.Vernisáže výstavy se spolu s před-

staviteli Univerzity obrany, zástupci part-

nerských spolků a studenty zúčastnili i plukovník Jarosław Przybysławski, přidě-lenec obrany Polska v ČR a Maciej Ruc-zaj, rada velvyslanectví Polské republiky v ČR a ředitel Polského institutu v Praze, jenž výstavu spolupořádal. Tato instituce je jedním z průkopníků prohlubování čes-ko-polských vztahů v rovině politické, kul-turní i společenské a je rovněž důležitým polonistickým centrem v České republice.

„Proti tomuhle byla Osvětim ještě legrace.“

V tomto příspěvku, který se věnuje dalšímu rozboru pojmosloví z nového občanského zákoníku, zaměříme pozornost na vysvětlení pojmu podpůrce. S nově zavedeným termínem podpůrce se setkáme zejména v ustanoveních, jež upravují jedno z podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat, a to nápomoc při rozhodování.

Pojmy z nového občanského zákoníku XXMgr. Miloslav Havlín, Ph.D.

Smyslem nápomoci při rozhodování je zajistit fyzické osobě, u níž duševní porucha působí potíže, dostatečnou míru svobodného jednání na základě její vůle a možností. Pokud tedy člověk potřebuje nápomoc při rozhodování, protože mu v tom duševní porucha působí jisté potíže, třebaže nemusí být omezen ve svépráv-nosti (způsobilosti právně jednat), může si s podpůrcem ujednat poskytování pod-pory, přičemž podpůrců může být i něko-lik. Z předmětných ustanovení pak lze do-vodit, že podpůrcem může být jen fyzická osoba.

Smlouvou o nápomoci se podpůrce (osoba, která nápomoc poskytuje) za-vazuje podporovanému (osobě, která nápomoc potřebuje), že bude s jeho sou-hlasem přítomen při jeho právních jedná-ních, že mu zajistí potřebné údaje a sdě-lení a že mu bude nápomocen radami. Podpůrce je tedy přítomen konkrétnímu právnímu jednání podporovaného a pře-je-li si to podporovaný, poskytuje mu rady, snaží se mu vysvětlit právní jednání, jeho důsledky či mu jen poskytuje oporu při ko-munikaci s třetími osobami. Z použité for-mulace je také patrno, že podpůrce není zástupcem ani opatrovníkem podporova-ného. Smlouva o nápomoci nabývá účin-nosti dnem, kdy ji schválí soud, a pokud není uzavřena v písemné formě, musí smluvní strany projevit vůli uzavřít tuto

smlouvu před soudem. Soud ale smlouvu o nápomoci neschválí, jestliže zájmy pod-půrce odporují zájmům podporovaného. Příslušným soudem ke schválení smlou-vy o nápomoci je okresní soud, v jehož obvodu má podporovaný trvalé bydliště.

Přímo ze zákona vyplývá pro podpůr-ce povinnost, že nesmí ohrozit zájmy pod-porovaného nevhodným ovlivňováním (např. mu nesmí doporučovat uzavření nevýhodné smlouvy), ani se nesmí na úkor podporovaného bezdůvodně obo-hatit (např. ho nesmí přimět k tomu, aby mu daroval svůj majetek). Podpůrce po-stupuje při plnění svých povinností vždy v souladu s rozhodnutími podporovaného. Pokud podporovaný právně jedná v pí-semné formě, může podpůrce připojit svůj podpis s uvedením své funkce, popřípadě i s údajem o podpoře, kterou podporova-nému poskytl; podpůrce má rovněž i prá-vo namítat neplatnost právního jednání podporovaného.

Smlouva o nápomoci zaniká právní mocí rozhodnutí soudu o odvolání pod-půrce. Pokud některá ze smluvních stran již nechce nadále setrvávat ve smluvním vztahu, soud na návrh podpůrce nebo podporovaného podpůrce odvolá. Stejně tak soud podpůrce odvolá i v případě, že podpůrce závažně poruší své povinnosti, a to i bez návrhu.

Zmínku o podpůrci najdeme ještě po-tom v ustanoveních upravujících práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu, ve kterých jsou zakotvena některá práva podpůrce, jako např. právo na oznámení převzetí podporovaného do zařízení poskytující-ho zdravotní péči od provozovatele toho-to zařízení, nebo právo podporovaného, který byl přezvat do zařízení poskytují-cího zdravotní péči, na projednávání se svým podpůrcem vlastních záležitostí při osobním rozhovoru a bez přítomnosti tře-tích osob.

Zavedení institutu podpůrce do na-šeho právního řádu je velice přínosné, neboť v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku byla vytvo-řena vedle již tradiční ochrany fyzických osob, jež nebyly pro duševní poruchu schopny právně jednat buď v některých případech, nebo vůbec, také ochrana lid-ských jedinců se zdravotním postižením v mírnějším stupni.

22 LEGISLATIVA

A N G L I Č T I N A

Připravilo oddělení AJ, CJV

Key

Task 1: 1. broke out, 2. joined, 3.was attached, 4. was posted, 5. took on, 6. survived, 7. applied, 8. served, 9. had fought, 10. was awarded

Task 2: 1.b, 2. d, 3.a, 4.c, 5.e

Susan Travers: The Only Woman to Ever Serve in the French Foreign Legion

The French Foreign Legion is one of the world‘s elite military forces comprising vo-lunteer soldiers from any nation including France, for service in France and abroad. Since its foundation in 1831 by King Louis-Philippe, only one woman has ever been allowed in.

Task 1

Complete the gaps with the verbs from the list below in the correct tense.

to join, to apply, to fight, to be attached, to take on, to be posted, to break out, to survive, to serve, to be awarded

Susan Mary Gillian Travers was born in London on September 23, 1909, to a wealthy family. When war ………… (1) in 1939, Susan Travers was living in the South of France, where she had grown up, and ………… (2) the Croix Rouge, the French Red Cross. From 1941 Travers ………… (3) to the Foreign Legion as a volunteer driver during the World War II campaign in North Africa. She ……. then ……… (4) to Eritrea and ……….. (5) the hazardous job of driving for senior officers - showing remarkable skill in avoiding landmines, rockets, and bullets. She ………… (6) a number of crashes, as well as being wounded by shellfire.

Travers ……….. (7) to join the legion after the war (omitting her sex from the application) and was accepted. She …………. (8) as a logistics officer until 1947. Travers married Nicolas Schlegelmilch, who …………. (9) at Bir Hakeim with the 13th Demi--Brigade of the Foreign Legion and had two sons.

In 1956, Susan Travers ………… (10) the Medaille Militaire in recognition of her bravery at Bir Hakeim and forty years later, in 1996, she was given the Legion‘s highest award, the Legion d‘Honneur.

In 2000, she wrote her autobiography Tomorrow to Be Brave: A Memoir of the Only Woman Ever to Serve in the French Foreign Legion.

Task 2

Match the words from the article with their definitions.

1. Comprising a) worthy of attention, striking

2. Foundation b) consist of, be made of

3. Remarkable c) bombardment by shells

4. shellfire d) the action of establishing an institution or organization

5. application e) a form to be filled out by an applicant, as for a job or a driver´s license

24 ZDRAVOTNICTVÍ

Daruj krev, zachráníš životKpt. Ing. Jan NOHEL, Ph.D.

Ztráta 40 % krve, což u 70 kgmuže představuje 2 litry krve, způsobuje těžký šok a ztrátu vědomí. Bezprostředně život ohrožující je ztráta 50 % objemu krve, která může způsobit až zástavu srdce. Při masivním krvácení z krčních, pažních nebo stehenních tepen lze vykrvácet za 60 až 90 sekund. Jejich příčinou mohou být zranění způsobená při vedení bojové činnosti v zahraničních operacích nebo při dopravních nehodách v ČR.

Přihodit se tedy mohou každému. Po zastavení krvácení a nezbytném lékař-ském ošetření je nutné ztrátu krve v těle doplnit. Velké množství krve a jejich slo-žek je potřebné i při léčbě celé řady dal-ších nemocí (např. krevních a ostatních nádorů, závažných onemocněních led-vin a jater, atd). Nedílnou součástí léčby těchto nemocí a úrazů je proces odběru, zpracování a uchování zásob krve.

Odběr krve od dárce probíhá do jed-norázových odběrových souprav. Celá krev se odebírá v množství 450 ml během asi 8 až 10 minut. Při odběrech krevní plazmy nebo destiček dochází s využitím separátoru k oddělení jednotlivých složek krve v průběhu odběru. Ostatní složky jsou pak vráceny zpět do krevního oběhu dárce. Množství odebraných složek krve se liší v závislosti na hodnotách krevního obrazu a odběr v tomto případě trvá od 40 do 90 minut. Krevní plazmy se mimo jiné využívá při léčbě popálenin, onemocnění ledvin a jater, a výrobě léčiv.

Způsobilost dárce krve posuzuje lékař na základě lékařského a laboratorního vy-šetření. Darovat krev v ČR může každá zdravá osoba ve věku od 18 do 65 let (při-čemž 1. odběr musí být před 60. rokem věku), vážící alespoň 50 kg, schopná ale-spoň minimálně komunikovat v českém jazyce. Naopak darovat krev nemohou například osoby s nádorovým onemoc-něním, cukrovkou, epilepsií, hemofilici a dále ty, které v minulosti prodělali infekční žloutenku, syfilis, tuberkulózu, břišní tyfus a některé tropické choroby. Po chirurgic-

kých zákrocích a při prodělání infekčních chorob, jako je např. borelióza a mono-nukleóza, mohou být dárci vyřazeni pou-ze dočasně. Pauza v odběrech musí být také při pobytu v zahraničí, především v malarických oblastech (šest měsíců). Dal-ší vyřazenou skupinou jsou lidé se zvýše-ným rizikovým chováním, týkající se na-příklad prostituce, závislosti na alkoholu a drogách, a kontaktu s HIV pozitivními osobami.

Podle WHO se pouze 5-6 % světové populace stává dárci krve. V České re-publice to jsou přibližně 4 % obyvatel. Z tohoto důvodu je nutné neustále hledat nové dárce krve. Po bezplatném odběru krve, krevní plazmy nebo destiček přísluší dárci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. O udělení vol-na ale musí žádat předem, v dostatečném předstihu. Největší výhodou pro dárce krve je kontrola zdravotního stavu na zá-kladě lékařské prohlídky a rozboru krev-ního obrazu. Za každý bezplatný odběr si pak dárce může snížit základ výpočtu své daně z příjmu o 3000,- Kč. Na transfuzní stanici dále obdrží vitamínový balíček a může si nechat proplatit cestovní nákla-dy. Vojenská zdravotní pojišťovna dárcům poskytuje poukázku v hodnotě 300,- Kč za každý třetí bezplatný odběr. Za získá-ní Janského plakety nebo Zlatého kříže ČČK poskytuje poukázky v hodnotě až 2000,- Kč. A v neposlední řadě spousta komerčních partnerů Transfuzní služby poskytuje různé výhody a slevy pro dárce krve.

Začátkem listopadu roku 2018 kpt. Ing. Jan Nohel, Ph.D. starší odborný asistent Katedry vojenského zpra-vodajství uskutečnil svůj v pořadí 121. bezplatný odběr krve, krevní plazmy nebo destiček, což doprovodil slo-vy: „Věřím, že řada studentů UO dosáhne stejného počtu bezplatných darů krve. Vo-jáci AČR a studenti UO mají největší předpoklady pro spl-nění všech zdravotních poža-davků na dárce krve. A může to být právě tvoje krev, která zachrání život vojákovi zra-něnému například při plnění úkolů v zahraniční operaci.“

PRAXE 25

Student Fakulty vojenského leadershipu navštívil Spojené státy americké

Viktor Sliva s využitím podkladů Viktora Kratochvíla

Student čtvrtého ročníku rotný Viktor Kratochvíl navštívil ve dnech 8. až 18. listopadu Spojené státy americké na University of North Georgia v rámci tzv. Týdne mezinárodních kadetů (International Cadet Week).

Cílem tohoto pobytu bylo rozšířit po-vědomí zúčastněných o kulturních rozdí-lech všech participujících zemí, seznámit je se studiem a také s výcvikem studentů ROTC (Reserve Officer Training Corps), rozvíjet kompetence leadera, upevnit me-zinárodní spolupráci armád a osvojit si působení v mezinárodním kolektivu.

Tento desetidenní pobyt byl nabit roz-ličnými aktivitami. Účastníci si zastříleli z olympijských vzduchových pušek, slaňo-vali s americkými studenty z univerzitní-ho spolku Mountain Order of Colombo, navštívili Amicalola Falls State Park a prošli se po jedné z nejdelších stezek na světě Appalachian Trail. Podívali se také do Atlanty, kde navštívili Coca-Cola mu-zeum (World of Coca-Cola), budovu CNN a velké nákupní centrum Mall of Georgia. Během celého pobytu byli studenti uby-továni s americkými kadety a účastnili se přednášek se svými patrony. V pátek 9. listopadu měli pak možnost sledovat pře-hlídku na počest Dne veteránů, kterou po-řádali američtí kadeti.

Jednou ze stěžejních činností byla účast na akci „Sympozium leadershipu v komplexním světě: Vliv soukromých vojenských bezpečnostních společností na mezinárodní bezpečnost a zahraniční

politiku“ (Symposium on Leadership in a Complex World: Private Military Security Companies‘ Influence on International Security and Foreign Policy). V jeho rám-ci vystoupily špičky oboru, ať už se jed-nalo o představitele kontraktorů – Eeben Barlow z Jižní Afriky, Dr. Sean McFate a Erik Prince z USA, výzkumníky – Dr. Mo-lly Dunigan a Dr. Edward Mienie z USA či právníky – Laura Dickinson. V závěru se účastníci podívali do Fort Benning, kde měli možnost sledovat vyřazení no-vých Rangers a dynamickou ukázku jejich schopností a dovedností, a dále navštívili Infantry Museum.

Rotnému Kratochvílovi se dostalo ocenění od amerického podplukovníka Anthony E. Fritchleho: “It was great ge-tting to know Cadet Kratochvil during our International Cadet Week. He is a fine young man with an extremely bright futu-re as a commissioned officer! He repre-sented the UoD in an exemplary manner and you and academy should be proud.” Vedle českého studenta se pobytu dále zúčastnili kadeti z Polska, Litvy, Maďar-ska, Rumunska, Itálie, Gruzie, Jižní Afri-ky, Brazílie, Argentiny, Japonska, Tchaj--wanu, Nového Zélandu a samozřejmě Spojených států amerických.

26 HISTORIE

Badatelé Univerzity obrany hledají české stopy v Chorvatsku

Ing. Pavel Zona, Ph.D.

V rámci řešení tohoto záměru se před-mětem bádání stala i historie 1. českoslo-venské brigády Jana Žižky z Trocnova, která působila v letech druhé světové vál-ky na území bývalé Jugoslávie v oblasti Slavonie. Většina příslušníků 1. českoslo-venské brigády Jana Žižky z Trocnova se rekrutovala z řad Čechů, kteří žili ve Sla-vonii od dob Marie Terezie. V letech 2016-2017 realizovali prof. PhDr. František Hanzlík, CSc. a Ing. Pavel Zona Ph.D. rozsáhlý výzkum dostupných archivních

pramenů, dobového tisku a provedli roz-hovory s posledními žijícími pamětníky. Rovněž navštívili a zdokumentovali mís-ta spojená s působením brigády a pietní místa, kde byli pohřbeni příslušníci brigá-dy, včetně jejích velitelů Josefa Růžičky a Antonína Doležala.

V souvislosti s bádáním na tématu, které se týkalo období druhé světové vál-ky se prof. Hanzlík a Ing. Zona stále více seznamovali s informacemi, které se tý-kaly také občanské války v zemích bývalé

Profesor František Hanzlík a inženýr Pavel Zona, příslušníci Katedry vojenského umění Fakulty vojenského leadershipu navázali na konci října na své dosavadní bádání v historii československých jednotek na území bývalé Jugoslávie. Jejich cesta do Daruvaru byla součástí řešení dlouhodobého záměru rozvoje organizace s názvem Rozvoj obecné a aplikované teorie vojenského umění a výzkum vojenské historie v období moderních a postmoderních válek.

Účastníci pietního aktu na místě vzniku I. československé brigády Jana Žižky z Trocnova v Bučje

Příslušníci brigády v osvobozeném Daruvaru v říjnu 1944

HISTORIE 27

Jugoslávie a konkrétně v Chorvatsku. Ob-čanská válka, pro kterou je v Chorvatsku zažitý pojem Domovinská válka velmi sil-ně postihla i celou českou komunitu v ob-lasti Slavonie a zvláště v městě Daruvaru, které je centrem českých krajanů. V době největších bojů od srpna 1991 do února 1992 poskytla našim krajanům význam-nou pomoc Česká republika. Její součástí byl i pobyt více než 700 dětí našich kra-janů s jejich učiteli v České republice v tomto období. Tato i následná materiální pomoc České republiky je našimi krajany dodnes vysoce ceněna. Také proto počá-teční opatrnost a určitou nedůvěru vůči badatelům z České republiky vystřídala po krátké době vstřícnost a důvěra všech osob, se kterými prof. Hanzlík a Ing. Zona setkávali. Předmětem bádání nejsou jen vlastní boje a jejich dopady na civilní oby-vatelstvo včetně četných ztrát na životech a majetku, ale také zdokumentování vý-znamné pomoci z Československa a pů-sobení sil UNPROFOR v oblasti. Ochota a připravenost k pomoci s prací na tomto tématu byla deklarována ze všech stran.

Samotné bádání bude vyžadovat velmi citlivý a obezřetný přístup k ana-lýze zdrojů – písemných, dokumentár-ních, ale především vzpomínek přímých účastníků. Již nyní v nich lze nalézt ce-lou řadu disproporcí a rozporů. Lze však předpokládat, že úkol zpracovat a vydat publikaci k takto živé historii se podaří a odborná kniha, která vznikne, přispěje k pochopení války mezi Chorvatskem a Srbskem (Republikou srbská krajina) v letech 1991-1995, která je v Chorvatsku označována jako Domovinská válka a při-pomene české odborné veřejnosti, že ve východní Slavonii žije významná Česká a Slovenská menšina, která v míru od kon-ce II. světové války rozhodně nežila.

Právě studium materiálů soustředě-ných v archivu Svazu Čechů v Chorvat-sku v Daruvaru, zdokumentování míst, na kterých byla Domovinská válka vedena, bylo cílem zahraniční cesty ve dnech 24. – 28. října letošního roku. Toto datum ne-bylo zvoleno náhodně. Dne 26. 10. 1943 byla v Bučje blízko slavonského Pakracu 1. československá partyzánská brigá-da Jana Žižky z Trocnova založena. Při této příležitosti proběhla v centru Čechů v Chorvatsku v Daruvaru ve dnech 26. a 27. 10. veliká oslava 75. výročí vzniku bri-gády. Součástí vzpomínkových oslav bylo kladení věnců na místech s brigádou spo-jených dne 26. 10. Následující den dopo-ledne bylo slavnostně otevřeno muzeum věnované historii brigády na zámku v Da-ruvaru. Při této příležitosti prof. Hanzlík a ing. Zona představili odbornou publikaci, která vyšla v nakladatelství Powerprint v Praze v létě letošního roku s názvem Češi a Slováci v bývalé Jugoslávii a je-jich zapojení do bojů ve II. světové válce a obnovy poválečného Československa, jejímž autorem je Pavel Zona. Prezenta-ce se setkala s velkým zájmem nejen od-borné, ale i široké laické veřejnosti z řad našich krajanů. Zároveň byl účastníkům prezentován i další záměr, jehož cílem je

na základě studia archivních materiálů, dobového tisku a osobních svědectví pří-mých účastníků ukázat průběh a důsled-ky války mezi Chorvatskem a Srbskem (Republikou srbská krajina) v letech 1991 a 1995 pro českou a slovenskou menši-nu ve Slavonii. Výsledkem bude vydání odborné monografie. Výše uvedený zá-měr se rovněž setkal s velkým ohlasem u účastníků oslav. Hlavním důvodem je skutečnost, že v Republice Chorvatské je toto období ještě příliš živé a citlivé a možnost publikovat materiály s touto té-matikou místními autory z řad české ko-munity je velmi omezené.

Oslavy výročí vzniku brigády pokra-čovaly 27. 10. v odpoledních hodinách setkáním více než 200 potomků pří-slušníků brigády a významných hostů v Českém domě v Daruvaru. Slavnostní-ho zasedání se mimo jiných zúčastnili např. poslanec ve Sněmu Chorvatska za

českou a slovenskou menšinu Vladimir Bilek, zástupce českého velvyslanectví Slavomir Goga, starosta Daruvaru Damir Lneniček, předseda Svazu protifašistic-kých bojovníků Chorvatska Franjo Habu-lin, tajemník Svazu Čechů Dalibor Kolár, předseda Svaz protifašistických bojovní-ků města Daruvar Zdravko Drašner. Pří-tomny byly i delegace znojemských obcí Jiřice a Mišovice. Obě obce patří k těm, které byly po válce osídleny bývalými příslušníky brigády, kteří se rozhodli po válce odejít se svými rodinami na pozvá-ní vlády do Československa. Součástí oslav v Českém domě byl i bohatý kultur-ní program připravený Českou besedou v Daruvaru. Výsledkem celé akce bylo vytvoření příznivých podmínek pro další spolupráci a bádání na tématu historie Domovinské války a pomoci České re-publiky krajanské komunitě v Chorvatsku v tomto období.

Ing. Pavel Zona, Ph.D a prof. PhDr. František Hanzlík, CSc. při prezentaci knihy Češi a Slováci v bývalé Jugoslávii a jejich zapojení do bojů ve II. světové válce a obnovy poválečného Československa v muzeu brigády v Daruvaru

Hroby obyvatel Ivanovo Selo uprostřed obce nedaleko Daruvaru, kteří byli zabiti 21. září 1991. Nemohli být pochováni na hřbitově, protože ten byl v rukou Srbů

28 KONFERENCE

Konference TAKTIKA 2018 se zabývala výstavbou těžkého brigádního

úkolového uskupeníkpt. Ing. Luděk Rak, Ph.D.Foto: Viktor Sliva

V úvodu formuloval předřečník a zá-roveň hlavní organizátor konference a ve-doucí Katedry taktiky Fakulty vojenského leadershipu plukovník gšt. Jaroslav Ko-zůbek svá očekávání z této konference: „Očekávám věcné, pracovní a konstruk-tivní prostředí s tvorbou zásadních závěrů důležitých pro efektivní rozvoj úkolového uskupení.“

Hlavní řečník konference generálma-jor Ivo Střecha pak přednesl stěžejní re-ferát, v němž vymezil základní směřování plánů akvizic vozidel, systémů řízení a termínů, ke kterým jsou plánovány ope-rační schopnosti uskupení, a také faktory ovlivňující koncepci výstavby.

Věcná témata všech 25 vystoupení a referátů byla doplňována diskuzemi, které konkrétně konfrontovaly názory odborní-ků na samotná témata. K přednášejícím, kromě již zmíněného ředitele sekce roz-voje sil generálního štábu generálmajora Ivo Střechy, patřili ředitel sekce podpory generálmajor Jaromír Zůna, ředitel odbo-ru rozvoje pozemních sil plukovník gšt. Pavel Lipka, děkan Fakulty vojenského leadershipu plukovník Ivo Pikner, ředitel Centra bezpečnostních a vojensko-stra-tegických studií generálporučík v.v. Ja-roslav Kolkus, velitelé vojenských útvarů pozemních sil, vedoucí kateder Univerzity obrany, či zahraniční účastníci z Minister-stva obrany Slovenské republiky, Gene-rálního štábu ozbrojených sil Slovenské republiky a také z Akademie ozbrojených sil v Liptovském Mikuláši.

Tím, že víc jak stovku delegátů konfe-rence tvořili převážně významní odborníci nejen z oblasti mechanizovaného vojska, ale také širokého spektra druhů vojsk, setkání dokázalo vytvořit velmi pracovní

prostředí a přinést řadu nových konsen-suálně akceptovatelných myšlenek, které se promítly do závěrů konference.

Několikrát v rámci konference zazněl názor, že nejde o to, pouze nakoupit dra-hou techniku, ale vybudovat funkční a efektivní všestranně zabezpečené uskupe-ní sil s rozhodnou schopností manévru a maximální efektivitou promítající se v oče-kávaných a požadovaných vlastnostech každého systémově zahrnutého prvku.

Přínosné názory doplnili odborníci z oblasti zejména dynamicky se rozvíjejí-cích oblastí elektronického boje a vojen-ského průzkumu, dále příspěvky z oblasti personalistiky či reálné pohledy velitelů jednotek na celou koncepci výstavby úko-lového uskupení. Druhý den konference zazněly mimo jiné také příspěvky z oblas-ti ženijního vojska přinášející informace o vývoji nového nekonvenčního mostu pro potřeby vojsk.

Závěrem došlo k jednoznačnému vy-jádření zásadního významu celé konfe-rence a potřebě v obdobných setkáních pokračovat formou intenzivních worksho-pů průřezem celého příštího roku. Se zásadními závěry, odsouhlasenými dele-gáty konference budou seznámeny kom-petentní osoby v rámci výstavby sil, dále odpovědné osoby a výběrové komise po-dílející se na přípravě akvizičních procesů nové techniky a materiálu.

Nejen počet kompetentních delegá-tů, ale celkové klima, pracovní nasazení a snaha o dosažení reálného koncensu napříč řadou otázek a různých spekter řešení celé široké problematiky brigád-ního úkolového uskupení na bázi 7. mb jednoznačně akcentuje výrazný úspěch a široký význam celé konference.

Fakulta vojenského leadershipu přivítala ve dnech 28. a 29. listopadu jednu z nejdůležitějších vojensko-odborných konferencí pod názvem „TAKTIKA 2018“. Jednalo se po roční přestávce o již 23. ročník této významné události, letos na velmi aktuální a věcné téma spojené se zahájeným akvizičním procesem na nákup nové těžké pancéřované techniky – Výstavba těžkého brigádního úkolového uskupení na bázi 7. mechanizované brigády.

VÝROČÍ 29

Vzpomínka na Ludvíka SvoboduMgr. Miloslav Havlín, Ph.D.

Tradičního setkání u pamětního ka-mene před rodným domem armádního generála Ludvíka Svobody (1895 - 1979) se zúčastnili nejenom váleční veteráni, zástupci kraje Vysočina, obce Hroznatín, 22. základy vrtulníkového letectva Ná-měšť nad Oslavou, Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu, Společnosti Ludvíka Svobody, Klubu českého pohraničí a dalších orga-nizací a institucí, mezi nimiž nechyběli ani příslušníci Univerzity obrany, ale také desítky jednotlivců. Česká a slovenská národní hymna, přítomnost praporečníků a čestné stráže, jakož i položení květino-vých darů, vytvořilo důstojnou kulisu pro připomenutí si památky takové osobnosti, jakou Ludvík Svoboda bezesporu byl.

Z vystoupení jednotlivých řečníků bylo možné si udělat plastický, byť velice struč-ný obraz o životě Ludvíka Svobody od jeho narození, přes studia, vojenskou a

politickou kariéru, zatčení, rehabilitaci až po poslední dny jeho života. Pro všechny přítomné pak bylo příjemným překvape-ním, když k nim krátce promluvila i dcera Ludvíka Svobody, paní profesorka Zoe Klusáková-Svobodová.

Po skončení oficiální části pietního aktu byl vytvořen prostor pro přátelské setkání ve výstavním prostoru statku při-léhajícího k rodnému domu Ludvíka svo-body, kde bylo možné si prohlédnout ex-pozici o jeho životě a díle, a rovněž získat informace o našem zahraničním odboji.

Přestože hroznatínská vzpomínková akce měla slavnostní a důstojný ráz, jistě by nebylo od věci, kdyby v roce, kdy si připomínáme sté výročí československé/české samostatnosti, byla osobnosti Lud-víka Svobody, jehož vojenská i politická činnost byla tak úzce a významně spjata po řadu desetiletí s naším státem, věno-vána větší pozornost.

Poslední listopadovou sobotu bylo zataženo, mlhavo, sychravo, lehce mžilo, teplota mírně nad nulou a foukal studený vítr. Ale ani tato nepřízeň počasí neodradila několik stovek tuzemských i zahraničních účastníků od toho, aby se v tento den sjeli do malé vísky na Českomoravské vysočině - Hroznatína, a v rodišti Ludvíka Svobody, našeho bývalého prezidenta republiky v letech 1968–1975 si společně připomněli 123. výročí jeho narození, které připadá na 25. listopad.

30 POZNÁVÁNÍ

Britské muzeum aneb Přehled konce civilizací

Dr. Vít Pospíšil

Najdete ho v londýnském obvodu Camden na Great Russell Street, několik stanic metrem z Picadilly Circus. Nejstarší veřejně přístupné muzeum světa bylo zřízeno parlamentem a podpisem krále Jiřího II. roku 1753. Finance na stavbu budovy byly získány ve veřejné loterii. Původní sbírkový fond obsahoval 80 tisíc předmětů z kolekce sira Hanse Sloanea. Dnes sbírky obsahují přes 7 milionů exponátů.

Neoklasicistní budova architekta sira Roberta Smirka z roku 1845 a přilehlé objekty mají 92 sálů, 5 a půl hektaru vý-stavní plochy, trasa prohlídky měří přes 4 kilometry. Velká dvorana Alžběty II. byla v roce 2010 zastřešena v Evropě nej-větší samonosnou skleněnou střechou architekta Normana Fostera. Ta zakryla

i 40 metrů vysokou Kruhovou čítárnu z roku 1857, napodobující římský kruhový chrám Pantheon. Řeč je o londýnském Britském muzeu.

Ani tyto fascinující údaje nepřiblíží čte-náři šok návštěvníka při vstupu. Kolosální socha egyptského faraóna Amenhotepa III. ( 1388–1351/1350 př. n. l.) z červe-

Vchod do Britského muzea

Aššurbanipalovy bojové vozy útočí

POZNÁVÁNÍ 31

né žuly s pěstí velkou jako dospělý muž, sedmitunová busta faraona Ramsese II. (1292–1186/1185 př. n. l.) přezíravě hle-dí ze své výše a hlubin tisíciletí. Pod nimi září zakryta těly diváků Rosettská deska (196 př. n. l.) s nápisy v hieroglyfech i starořečtině, klíč k rozluštění egyptských hieroglyfů. Vzápětí šokují monumentální sochy okřídlených býků, strážců paláce asyrského krále Sargona II. (722 - 705 př. n. l.), strůjce biblického babylonského zajetí Židů. Po dobytí Palestiny totiž roku 722 př. n. l. deportoval Židy do Asýrie. Zmínění býci hlídají sedmimetrové mo-numentální dveře asyrského královského paláce Aššurnasirpala II. (884 - 858 př. n. l.) z Imgur Enlil. Mají pět nohou, ale z ka-ždého úhlu lze spatřit jen čtyři.

Za nimi je na reliéfech z Aššurbanipa-lova (669 - 631 př. n. l.) paláce v Ninive zobrazena pochodující armáda starověké vojenské velmoci Asýrie. Oddíl prakovní-ků točí praky. V boční místnosti jsou ještě mnohem starší projektily praků - vyhla-zené kamenné koule o průměru 20 cm. Pocházejí z nejstarší historicky doložené války, v níž sumerská města Umma a La-

gaš vedla cca 2700 př. n. l. stoletou vál-ku o úrodnou zemi podél zavlažovacího kanálu. K vidění je i model dobytí Laga-še pomocí obléhateli vybudované naklo-něné roviny, sahající na úroveň hradeb. V místnosti věnované zlatým pokladům nejstarší civilizace Sumeru je vystavena koza na zadních nohách, spásající spod-ní větve stromku ze zlata, stříbra a lapisu lazuli. Už v roce 2650 př. n. l. zobrazovali Sumerové pasení koz, jeden ze zdrojů dizertifikace Středního východu. Přesuny obyvatelstva podnícené vznikem pouští a

následujícími válkami o vodu jsou i dnes po tisíciletích stále aktuálnější.

Z památek antického Řecka je nej-důležitější sál Elginských mramorů, vě-novaný sochařským dílům z Parthenonu aténské Akropole. Britský velvyslanec v Istanbulu lord Elgin je získal na cestách po Osmanské říši, jejíž součástí bylo i Řecko. Prodal je muzeu roku 1816. Přes veškeré diplomatické úsilí o navrácení těchto významných uměleckých děl ev-ropské civilizace Řecko dodnes neuspělo.

Místo dalších sálů evropských i exo-tických kultur se vraťme do sálu Egypta. Stojící sarkofágy vás sledují očima vyma-lovaných na nich majitelů. Záhadné po-hledy připomínají naivní malby z pouťo-vých střelnic. V údivu stojíte před nejstarší mumií (cca 3600 př. n l.) zvanou Zrzek, památkami nejstarších předdynastických kultur (cca 5300 až 3000 př. n l.), z nichž se asi 3000 př. n l. formovala takzvaná nultá dynastie. Kdo vnese světlo do toho-to období, vysvětlí vznik lidské civilizace. Během 3000 let pak následovaly dynastie Staré, Střední a Nové říše, až v roce 30 n. l. skončila samostatnost Egypta smrtí Kleopatry VII. Definitivní zánik nastal po dobytí Nilského údolí islámskými Araby a vyvraždění původního obyvatelstva, po-kud se bránilo. Egyptolog Miroslav Bárta má možné vysvětlení. Jestliže mandator-ní výdaje státu po delší dobu soustavně přesahují jeho příjmy, stát přestává plnit své úkoly, až se zhroutí. Britské muzeum tak prezentuje křehkost civilizací jako va-rování současným politikům

Kruhová čítárna z roku 1857

Okřídlení býci, strážci paláce asyrského krále Sargona II

Sedmitunová busta faraona Ramsese II

Brněnská kulturní scéna

32 KULTURA

Dr. Vít Pospíšil

Reduta 22. března premiéruje Těsnohlídkův životní pří-běh syna pohodného z Čáslavi, soudničkáře Lidových novin, co povýšil novinařinu na svého druhu umění, spe¬leologa, spoluobjevitele a propagátora slovenské Demänovské jes-kyně, objevitele a popularizátora Eskymo Welzla, válečného zpravodaje v krvavých Balkánských válkách roku 1912, před-obrazu blížící se zákopové Velké války. Tyto boje si za deset týdnů vyžádaly na 200 tisíc mrtvých. Sám Těsnohlídek tragic-ky zemřel před 90 lety a posmrtnou masku mu odléval jeho kamarád, akademický malíř a sochař Luděk Řídký. Ten jako pěšák, následně jako letecký pozorovatel, ubránil Slovákům roku 1919 hranici proti Maďarsku. Eskymo Welzlovi později poskytl svou sbírku pistolí a soutěžil s ním v rozstřelování lahví letících vzduchem. Tak se setkávali příslušníci brněnské bohémy, aktéři válečných konfliktů začátku 20. století - tvůr-ci našich dějin. Inscenaci o Těsnohlídkovi pod názvem Mne blesk se dotekl povede jemnou rukou zkušená režisérka a spoluautorka Zoja Mikotová a na výsledek se lze těšit.

Buranteatr reprízuje v režii Romana Groszmanna hru Gary-ho Mitchella Výslech zahájen. Autor, rodák ze severního Belfastu, je na rozdíl od severoirských dramatiků protestant. Protestanti jsou i jeho hrdinové, o nichž píše pro rádio, televizi, film a diva-dlo. Po premiéře hry Síla zvyku žije s rodinou v utajení někde v Severním Irsku. Teroristická skupina zobrazená ve hře mu totiž vyhrožovala smrtí. Mitchell je ověnčen Irskou národní cenou za nejlepší hru, novou hru roku, vítězem ceny Belfast Arts Drama Award, vítězem ceny BBC Radio Drama. Podtitul hry uváděné Buranteatrem výstižně zní: „Belfast, Severní Irsko. Dvě výslecho-vé místnosti, čtyři policisté, jeden zloděj aut a jeden nebezpečný terorista. Pět mužů a jedna žena.“

Městské divadlo Brno uvádí 15. úno-ra v premiéře příběh loděnice Swan Hun-ter & Wigham Richardson ve Wallsendu na řece Tyne. Prosperující podnik postavil roku 1903 zaoceánský parník Carpathia, který roku 1912 zachraňoval Titanik, roku 1906 zaoceánský parník Mauretania, po dobu 22 let držitele Modré stuhy za nej-rychlejší cestu přes Atlantik, v roce 1941 letadlovou loď Victorious, jejíž letadla po-topila bitevní loď Bismarck, v roce 1977 letadlové lodi Illustrious a Ark Royal ur-

Projekt České hlavičky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podporuje zá-jem středoškolské mládeže o vědecké obory. Tomáš Drábek z Gymnázia Nad Štolou Praha byl oceněn v roce 2018 v kategorii humanitních věd. Začal sbíráním dobových fotografií a průvodcováním v Legiovlaku. V odměněné práci na téma Informačně – osvětový odbor v československé legii na Rusi mimo jiné zjistil, jak důležitou roli hrály při získávání sympatií sibiřského domácího obyvatelstva hudební a divadelní soubo-ry. Legionář Ferdinand Pražský uvádí: „Díky propagandě místního sovětu se nás báli obyvatelé města Čermechova jako divochů, co uřezávají nosy a uši. Po vjezdu do města nařídil velitel ešalonu, aby hrála hudba na nádraží a vytaženo i loutkové diva-dlo. V půl hodině bylo celé město vzhůru, aby se s divochy spřátelilo.“ Loutky stály nejen u vrcholu snah o českou státnost – legií, ale i u emancipace českého národa. V roce 2016 bylo české loutkářství zapsáno na Seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Prezentuje to do 20. ledna 2019 výstava v Muzeu města Brna na Špilberku, nazvaná Umění loutky. Jde o největší soukromou sbírku české historické loutky manželů Jiráskových.

čené k ničení sovětských ponorek v se-verním Atlantiku. Po roce 2000 nastala krize a 2007 se loděnice uzavřely. Rodák z Wallsendu, hudebník a příležitostný he-rec Gordon Matthew Thomas, známý pod uměleckým jménem Sting napsal spolu s Johnem Loganem a Brian Yorkeyem mu-zikál o konci loděnice s názvem Poslední loď. Sting se zapsal do dějin hudby a zku-šený režisér Stanislav Moša uvádí muzi-kál v české premiéře.

Soutěžní křížovkao ceny!

Vyluštěnou tajenku zašlete do 31. ledna 2019e-mailem na adresu: listy@unob.czDva výherce odměníme uvedenými knihami,které do soutěže věnovalo nakladatelství HOST.

Tajenka z č. 4: ...muži a ve třetím svému zeti.Výherci: Bohuslav Doňar a Lucie Řezaninová.

Šance pro dva čtenáře

Afr

ické

přís

loví

. Dan

é sl

ovo

. . .

8

1

3

9

1

8

7

4

6

6

9

3

5

7

1

9

2

1

6

7

5

4

1

2

5

3

7 3 9 4

2 3

1 2 4 5

7 3

8 9

1 6

7 9 2 1

8 7 4

2 1 5 7

8

9

5

4

2

6

3

8

6

9

3

7

9

3

5

4

8

4

2

1

3

3

5

4

1

8 3 4 6

5 3 9 2

8 2 3 4 7

1

7 4 8 9 3

6 9 5 8

4 6 5 7

2 4 8 5

5 3 6

7 9 4

1 9

7 3

6 9

4 3 7

9 4 1

7 6 5 9

2

9

3

6

1

4

9

2

5

5

4

6

2

3

3

2

8

6

8

7

5

9

2

6

5

9

S U D O K U

sudoku na PRosInCoVÉ dnY – luštěte u VÁnoČnÍHo stRoMku, na HoRÁCH neBo Jen tak V tePle doMoVa

Tam u Královýho HradceViktor Sliva

Na jiném místě tohoto čísla Listů UO se zmiňujeme o asi nejznámějším válečném památníku na našem území – Mohyle míru na Prateckém kopci, která připomíná události napoleonských válek z počátku 19. století. Stopy po válečných událostech však můžeme najít i na mnoha dalších místech – patří k nim i ty, které po sobě zanechala prusko–rakouská válka v roce 1866. A právě jim se v tomto ročníku budeme věnovat.

Na svaté Petra a Pavla, tedy 29. června 1866 se v Jičíně a jeho okolí ode-hrálo jedno ze střetnutí, jež předcházelo rozhodující fázi prusko–rakouské války – bitvě u Hradce Králové. Střetnutí skon-čilo vítězstvím Pruska, v jehož důsledku rakouská armáda spolu se svým saským spojencem provedla koordinovaný ústup ke zmíněnému pevnostnímu městu.

mníky. Stavěly je důstojnické sbory pluků a praporů svým padlým kamarádům, ro-diny svým drahým a budovala je také mi-nisterstva válek všech tří bojujících stran i nejrůznější spolky.

V roce 1891 byl u obce Kbelnice na pozemku, věnovaném hruboskalským sládkem Karlem Řezníčkem, zbudován válečný hřbitov. Sem byly postupně pře-váženy pomníky a ostatky vojáků z růz-ných míst bojiště. V letech 1904–5 byla na hřbitově postavena secesní kaple. Projekt kaple s Ossariem připravil ředitel hořické kamenické školy Václav Weizet-tl, vlastní stavbu provedli její studenti a pedagogičtí pracovníci. Nad vchodem do kaple je umístěna socha Anděla míru, shlížejícího na okolní bojiště, zhotovená profesorem hořické školy Václavem Su-chomelem.

Po obou stranách vchodu do kap-le jsou ve zdi zasazeny dvě mramorové desky, udávající v češtině a němčině po-čty padlých na obou stranách: Rakousko 45 důstojníků a 445 mužů, Prusko 21 důstojníků a 308 mužů a Sasko 14 dů-stojníků a 179 mužů. Uprostřed kaple pod úrovní dlažby je pod kamennou deskou umístěna kostnice (Ossarium), v níž jsou uloženy ostatky vojáků.

Vzhledem k panujícímu vedru v den bitvy i ve dnech následujících byli padlí obou stran co nejrychleji pohřbíváni. Pro-tože padlých bylo mnoho a civilních osob k pomoci málo, byli padlí vojáci často po-chováni přímo v místě nálezu a jen výji-mečně snášeni do společných hrobů. Již brzy po prusko-rakouské válce roku 1866 vznikaly na hrobech padlých vojáků po-