95
LOŽISKA RUD - CVIČENÍ Petr Drahota 2010/2011

LOŽISKA RUD - Č

  • Upload
    others

  • View
    4

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: LOŽISKA RUD - Č

LOŽISKA RUD - CVIČENÍ

Petr

Drahota

2010/2011

Page 2: LOŽISKA RUD - Č

Učebnice, skripta•

René, M., 1989, Geologie

rudních

ložisek: Praha, Universita

Karlova, 111 p.•

Pertold, Z., René, M., 1982, Kvalitativní

hodnocení

nerostných

surovin: I. rudy: Praha, Universita

Karlova, 92 p.•

Evans, A. M., 1993, Ore geology and Industrial minerals –

An introduction: Oxford, Blackwell Sci. Publ., (geologická knihovna

studovna), případně

starší

vydání:

Evans, A. M.,

1987, An introduction to ore geology: Oxford, Blackwell Sci. Publ., 357 p. (geologická

knihovna

studovna)

Rozložník, L., Havelka, J., Čech, F., Zorkovský, V., 1987, Ložiská

nerastných

surovín

a ich

vyhledávanie: Praha-

Bratislava, SNTL-ALFA, 693 p.•

Smirnov, V. I., 1983, Geologie

ložisek

nerostných

surovin:

Praha, SNTL, 654 p.•

Havelka, J., Rozložník, L., 1990, Ložiska

rudy: Praha, SNTL,

389 p.

Page 3: LOŽISKA RUD - Č

Literatura

k dispozici ve

studovně

geologické knihovny

Page 4: LOŽISKA RUD - Č

MEZINÁRODNÍ

ČASOPISY

Mineralium

Deposita(studovna

+ el.

přístup

z

fakultního

intranetu)

Ore Geology Reviews

(el.přístup

z

fakultního

intranetu)

Economic Geology

(pouze

ve studovně

geologické

knihovny)

Page 5: LOŽISKA RUD - Č
Page 6: LOŽISKA RUD - Č

UŽITEČNÉ

ODKAZY:

http://minerals.usgs.gov/

(celosvětové

statistiky, USA, různé

komoditní

studie)

http://www.geofond.cz/

(přehledy

a statistiky

z

ČR) •

http://www.smenet.org/opaque-ore/

(rudní

minerály

pod mikroskopem)

Page 7: LOŽISKA RUD - Č

POŽADAVKY K ZÁPOČTU –

rudy (celkem

5 vzorků):

A)

Poznávání

minerálů

(hlavní

rudní

i nerudní

minerály

ve

vzorku)

B)

Zájmový

(užitkový) prvek

v

daném

vzorku

(např. Fe, Au)

C)

Minimální

kovnatost

(hm.

%) daného

kovu

v

rudě

D)

Vzorce

hl. rudních

a nerudních

minerálůPožadována

je znalost

stechiometrických vzorců

následujících

minerálů: křemen, K-živec, kalcit, siderit, magnezit, dolomit, fluorit, baryt, bauxit

(přibližně), arsenopyrit, chromit, chalkopyrit, tetraedrit,

magnetit, hematit, goethit, cinabarit

(rumělka), molybdenit, pentlandit, pyrhotin, pyrit, galenit, antimonit, kasiterit, rutil, ilmenit, scheelit, wolframit, sfaleritU ostatních

minerálů

stačí vědět

zda

se jedná

o oxid, hydroxid,

karbonát, síran,

sulfid, silikát

apod.)

E)

Základní

ložiskový

typ

(magmatický, sedimentární, hydrotermální, zvětrávací, metamorfogenní) –

pokud

jde

určit

Page 8: LOŽISKA RUD - Č

ZÁKLADNÍ

POJMY•

Rubanina

veškerý

těžený

materiál

Ruda

[ore] –

nerostná

surovina

obsahující

užitkové

nerosty v takovém

množství, že je lze

v průmyslovém

měřítku

ekonomicky

získávat•

Rudnina

obsahuje

užitkové

nerosty

(rudu)

Jalovina/hlušina/skrývka

bezcenná

složka rudniny/rubaniny; ukládá

se na

haldy

(odvaly)/odkaliště

Klark

– průměrná

koncentrace

prvků

v zemské

kůře•

Kovnatost

koncentrace

užitkových

složek

(hm. %, g/t,

g/m3) •

Koncentrační

faktor

kovnatost

rudy

/ klark

prvku

Page 9: LOŽISKA RUD - Č

Hierarchie

mineralogický

výskyt

(rudní

výskyt, rudní

indicie) => zvýšený/anomální

obsah

prvku

v hornině

rudní

těleso

[ore body] => ložisko

[ore deposit] •

rudní

revír, okrsek, obvod

[ore district]

metalogenetická

zóna•

metalogenetická

provincie

(desková

tektonika

=>

distribuce

ložisek

v prostoru

a čase)

ZÁKLADNÍ

POJMY

Page 10: LOŽISKA RUD - Č

Klasifikace

ložisek:

Popisné

(geologické

prostředí, morfologie, složení)

Genetické

(ložiskotvorný

proces)

Průmyslové

(podle

ložiskového

obsahu

kovy)

Ložiskové

typy

(geologické

prostředí

+ popis

ložiska

± ekonomické

± technologické

parametry)

ZÁKLADNÍ

POJMY

Page 11: LOŽISKA RUD - Č

ŽÍLA:•

deskovité

těleso

zejména

v metamorfních

horninách•

šířka submilimetry

stovky

metrů, délka

cm až

km, laterálně

se

měníVznik:•

obvykle

v extenzních

trhlinách

migrace

fluid difuzí

nebo

advekcí

vlivem

tlakového

spádu•

krystalizace

vlivem

nižšího

tlaku

v žíle

(rozpustnost

obvykle

stoupá

s tlakem) Alterace:•

vzniká

vlivem

interakce

fluida

s okolní

horninou

obvykle

podobná

šířka jako

u žil

ZÁKLADNÍ

POJMY

Page 12: LOŽISKA RUD - Č

Určení

P-T-X vzniku žíly:•

Mineralogie

thermocalc, „klasické“

termometry

a

geobarometry•

Stabilní

izotopy

geotermometry

(frakcionace

izotopů

mezi

minerály) •

Fluidní

inkluze

chemické

složení

fluid, teplota

fluid

Stáří

vzniku

relativní

ze

strukturních

vztahů, absolutní

pro granát

U-Pb, zirkon

SHRIMP, titanit

U-Pb, sulfidy

Re-Os,

slídy

Ar-Ar•

Tok

fluid (malých

měřítek:

cm-m; středních:

desítky

m–km;

velkých

měřítek:

km-desítky

km)

ZÁKLADNÍ

POJMY

Page 13: LOŽISKA RUD - Č

TEXTURA RUDTyp

prostorového

rozmístění

minerálních

agregátů, lišících

se

navzájem

tvarem, rozměrem

a složením

MASIVNÍ

T. –

typická

pro rudy

celistvého

mono-

nebo

polyminerálního složení

PÁSKOVANÁ

T. –

střídání

pásků

různého

minerálního

složení (sedimentogenní

vrstevnatá, metamorfogenní

rulovitá, břidličnatá,

magmatogenní

krustifikační, proudovitá)

ZÁVALKOVÁ

/ ZÁVALKOVITÁ

T.

KOLOMORFNÍ

T. –

vzniká

v různých

stádiích

přeměny

minerálních agregátů

koloidního

původu

FRAGMENTOVÁ

/ BREKCIOVITÁ

T. –

typická

pro vícestádiovou

tvorbu ložisek, ve

kterých

úlomky

starší

ložiskové

výplně

jsou

tmeleny

mladší

mineralizací

Page 14: LOŽISKA RUD - Č

Chrom (Cr) Klark: 100 ppm

min kovnatost: ~ 40 % Cr2

O3

Chromit

(Fe,Mg)(Fe,Al,Cr)2

O4

Vítané

příměsi: Ni, V, Pt

Škodlivé

příměsi:

S, P, SiO2

, Ca

Základní

typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• zvrstvené

intruze

(magmatická)

85%

45%• podiformní

chromity

(magmat.)

15%

55%

• rozsypy

(zvětrávací)

-

0.X%

Hlavní

producenti: JAR, Kazachstán, IndieDostupnost

současných

světových

zásob: ~ 100 let

Page 15: LOŽISKA RUD - Č

India14%

Kazakhstan19%

Australia1%

Iran1%

South Africa48%

Finland4%

Zimbabwe5%

Brazil63%

Turkey1%

Chinae1%Russia

1%

Chromitová ruda

15,5 Mt

rudyJAR 48%Kazachstán 19%Indie 14%

Page 16: LOŽISKA RUD - Č

Chromit

(Fe,Mg)Cr2

O4

Page 17: LOŽISKA RUD - Č

Metalurgie

(70-80%) –

ferochrom

(FeCr, 1100-1200 °C elektrická

pec)

FeCr

(+C), FeCr(-C), ferrochromsilicium

(FeCrSi) –

z toho

80 % na

nerezové

slitiny

klasická

ocel

(0.2-1 % Cr) •

uhlíková

ocel

(0.01-0.001 % Cr)

nerezová

ocel

(18 % Cr) •

Co-Cr, Ni-Cr, Ti-Cr

úprava

povrchu

kovů•

technické

(1.3 až

760 μm) a dekorativní

(0.0001 až

2,5 μm; i

plasty) •

odolnost

proti

otěru, malé

tření, tvrdost, antikoroze,

restaurování

korodovaných

povrchů

Chemický

průmysl

(14%) –

dvojchroman

sodný

Na2

Cr2

O7

Refraktorní

použití

(9%) •

mletý

chromit

+ magnezit

-> vyzdívky

pecí

Page 18: LOŽISKA RUD - Č

Světová

produkce

chromitové

rudy důsledek

rostoucího

použití

nerezových

ocelí

a slitin

2003

2005

Page 19: LOŽISKA RUD - Č

Cr - dopady na ŽP Těžba:• pouze

podzemním

způsobem

• velmi

koncentrovaná

(malý

zábor

plochy) • pouze

prach

Zpracování• konverze

na

ferrochrom

v elektrických

obloukových

pecích

• výroba

chemických

sloučenin

produkuje

jako

odpad

H2

SO4

Cr3+

-

netoxický

(metabolismus

glukózy, cirkulace

insulinu

-

přípravky

na

hubnutí

☺) •

pracovníci

(těžba, úprava, zpracování) netrpí

žádnými

specifickými

choroba-

mi z povolání, které

by prokazovaly

toxicitu

Cr3+

Cr6+

-

karcinogenní

(pouze

v chemikáliích, ne v přírodních

fázích), Erin Brockovich

Page 20: LOŽISKA RUD - Č

Nikl

Page 21: LOŽISKA RUD - Č

Nikl (Ni)

Typy

ložisek:

% svět zásob

% svět těžby• magmatická

sulfidická

lož.

40%

60%

• zvětrávací

(laterity)

60%

40%• hydrotermální

(žilná)

-%

-%

Hlavní

producenti: Rusko, Austrálie, Kanada, Nová

KaledonieDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 70-80 let

komplexní

Ni-Co-As rudy

hydrotermálního

původu

(Jáchymov)

NiAsNiAs2NiAsS

NikelínRammelsbergitGersdorfit

(Fe,Ni)O(OH) Ni-limonit

zvětrávací(Ni-laterity)

(garnierit, nepouit, schuchardit) Hydrosilikáty

Ni

magmatická(Fe,Ni)9

S8Pentladit

Klark: 75 ppm

min kovnatost: 0.5-1 % Ni

Page 22: LOŽISKA RUD - Č
Page 23: LOŽISKA RUD - Č

Greece2%

Botswana2%

South Africa3%

Brazil3%

Dominican Republic3%

Chinae4%

Colombia5%

Cuba5%

New Caledonia8%

Indonesia10%

Canada12%

Australia15%

Russia23%

Niklová

ruda1,4 Mt

rudy/rok

Rusko 23%Austrálie 15%Kanada 12%Indonézie

10%

Page 24: LOŽISKA RUD - Č

Typy

ložisek

Ni Současné

typy

rud

(zásoby cca 50 Mt / 130 Mt Ni)

magmatické

sulfidické

rudy•

Ni-laterity

(zvětrávací

ložiska)

Budoucí

nové

typy

(dosud

nevyužívané) •

Mn-konkrece

a krusty

(hlubokomořské

sedimenty)

příměs sulfidických

rop•

2.5% S, až

80 g/t

Ni, 300 g/t

V, organické

komplexy

Page 25: LOŽISKA RUD - Č

Metalurgie

(82%) –

zvyšuje

pevnost

za

vyšších

teplot

a odolnost

vůči korozi

nerezové

slitiny

(60%) •

cca 300 Fe-slitin, obvykle

8-12% Ni

zejména feronikl

(FeNi, 1100-1200 °C elektrická

pec) –

speciální

slitiny a superslitiny

(30%)

speciální

slitiny: –

nejběžnější

slitiny: Typ

304 (18% Cr, 8% Ni), Typ

316

(18% Cr, 10% Ni, 2% Mo) -

výroba turbín, nádrží

pro kapalný dusík

Duplex (větší

odolnost

vůči korozi, větší

pevnost) –

až 6% Mo

mincovní

slitiny

(2-8% Ni) –

obyčejné

mince (Euro, dolar)

slitiny

s jinými

kovy

(Cu, Co, Al) (20%) –

magnetické

slitiny (AlNi, aj.), termočlánkové

bimetaly,

invar•

pokovování

(20%) –

elektrolytické

i chemické

Page 26: LOŽISKA RUD - Č

Chemický

průmysl

(13%) –

NiCO3

, NiCl2

, NiO, NiSO4–

NiMoO4

, Ni-V-Mo, …

-

katalyzátory

Akumulátory–

NiCd, NiMH

největší

roční

nárůst–

elektrická

hybridní

vozidla

Page 27: LOŽISKA RUD - Č

Použití nerezových slitin• architektura

(střechy)

• potravinářský

průmysl

(nádoby) •

slitiny s malou tepelnou roztažností

(35% Ni –

Fe): nádrže na

kapalný dusík,

turbíny, reaktory, apod.

Page 28: LOŽISKA RUD - Č

Vznik

sulfidů

během magmatického

procesu

likvace (nemísivost

silikátového

a sulfidického

magmatu)

• sulfidické

rudy

Cu, Ni, Co (Fe) ± Pt (PGE) • 0.X-2 % Ni,

X-20 g/t

Pt

poměry

jednotlivých

kovů

jsou

variabilní

na jednotlivých ložiscích

Magmatická

sulfidická

ložiska

Page 29: LOŽISKA RUD - Č

Kobalt (Co)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• magmatická

sulfidická

lož. 40%

60%

• zvětrávací

(laterity)

60%

40%• hydrotermální

(žilná)

-%

-%

Hlavní

producenti: Rusko, Austrálie, Kanada, Nová

KaledonieDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 70-80 let

magmatické

sulfid.Co3

S4(Fe,Ni,Co)1-x

Sx

LinnéitPyrhotin

komplexní

Ni-Co-As rudy

hydrotermálního

původu

(Jáchymov)

CoAs3-2CoAs2CoAsS(Co,Fe)AsS

SkutteruditSafloritKobaltínGlaukodot

(Fe,Co)O(OH) Co-limonit

zvětrávací(Ni-Co laterity) (asbolan,…) Hydrosilikáty

Co

Co3

(AsO4

)2 * 8 H2

OErytrínKlark: 30 ppm

min kovnatost: 0.1-

0.6 % Co

Page 30: LOŽISKA RUD - Č

Platinové kovy – PGE

Typy

ložisek:

% svět zásob

% svět těžby• magmatická

sulfidická

lož.

40%

60%

• magmatická

“nesulfidická”

lož.

60%

40%• hydrotermální

(žilná)

-%

-%

Hlavní

producenti: JAR, Rusko, FinskoDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 70-80 let

PyrhotinChalkopyritPyrit

Příměs v běžných sulfidech

(pevný

roztok)

Froodit

PdBi2Intermetalické sloučeniny

Sperrylit

PtAs2Laurit

(Ru,Ir,Os)S2

Sulfidy, arsenidy, teluridy magmatická

či

hydrotermální

lož.

(druhotně

rozsypy)

Pt, Ir, Os-Ir, aj.Kovy

a jejich

slitiny

Klark: 1-10

ppb

min kovnatost: ~2 g/t

(ppm)

Page 31: LOŽISKA RUD - Č

Mineralogie

Pt rud „oříšek

pro metalurgy“

velmi

nízké

koncentrace

v primárních

rudách

(X-30 g/t) •

komplexní

mineralogie

rud:

v současnosti

je známo

> 300 fází

(kovy, slitiny, sulfidy, teluridy, arsenidy, …)

velikost

fází

je běžně

okolo

1 mikronu–

PGM tvoží

často

inkluze

v jiných

minerálech

(úprava!)

»

ze

40-60 % tvoří

pevný

roztok

v sulfidech

(pyrhotin, pentlandit, pyrit)

»

z 40-50 % samostatné

fáze

finačně

náročná

technologie:–

zpracování

velkého

objemu

suroviny

mletí

na

vysokou

jemnost–

náročné

hydrometalurgické

a pyrometalurgické

zpracování

vysoká

cena

finálního

produktu

Page 32: LOŽISKA RUD - Č

South Africa

RussiaFinland

ZIMUSA

země

Pt

(t) Pd

(t) Suma (t)

JAR 31 631

19 950

62 816

Rusko 3 585

12 266

17 925

Finsko

3 474

9 406

13 816

Zimbabwe

5 656

3 377

10 091

USA

1 403

5 058

6 628

Kanada 343

442

879

Čína

268

110

425

Kolumbie

145 1

156

Celkem

45 506

50 612 112 735

JAR 56%Rusko 16%Finsko 12%Zimbabwe

9%

USA 6%

Světové

zásoby PGE

Page 33: LOŽISKA RUD - Č

PGE –

roční

těžba

(2002)

JAR 72%Rusko 19%

Rusko 43%JAR 37%

Platina Paládium

Page 34: LOŽISKA RUD - Č

PGE světové

zásoby

-

% dle

zemí

JAR 71%Rusko 13%Zimbabwe

11%

Page 35: LOŽISKA RUD - Č

Autokatalyzátory snižují

atmosférické

znečištění

Pt, Pd, Rh

Šperkařství

snubní

prsteny, módní

šperky

Pt

Zubařství

slitiny pro spravování

zubů

Pt, Pd

Elektronika

pevné

disky

Ptvícevrstvé

keramické

kondenzátory

Pd

Chemický

pr.

katalyzátory chemických syntéz

Pt, Pd, Rh…………………………………………………………………………………...Ropařský

pr.

katalyzátory čištění

benzínu

Pt

pokovování

elektrod

Ir, Ru

Sklářství

výroba skla

Pt, Rh

Medicína

léky na rakovinu, implantáty

Pt

Senzory

teploty a plynů

Pt, Rh

Page 36: LOŽISKA RUD - Č
Page 37: LOŽISKA RUD - Č
Page 38: LOŽISKA RUD - Č
Page 39: LOŽISKA RUD - Č

PGE - klenotnictví•

individuální

obliba

(USA, Japonsko, Čína)

díl

produkce

s mizivou

recyklací•

pro

zvýšení

tvrdosti

se přidává

cca

10 % Pd (X % Ru)

Page 40: LOŽISKA RUD - Č
Page 41: LOŽISKA RUD - Č

Titan (Ti)

Typy

ložisek:

% svět zásob

% svět těžby• magmatická

lož.

70%

20%

• rozsypy

(plážové, black sands)

30%

80%

Hlavní

producenti: Rusko, Japonsko, ČínaTěžba

v cca

12 zemích!

Kvalitní

bohaté

rozsypy

se blíží

vyčerpání.Dostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 10 let (80-90 let)

ilmenit

z něhož

zvětráváním

bylo uvolněno železoleukoxen

(Fe,Ti)3

O4Titanomagnetit

FeTiO3Ilmenit magmatická

lož.

rozsypy

TiO2Rutil

Klark: 0.57 ppm

min kovnatost: 0.3-0.9 % Ti

Page 42: LOŽISKA RUD - Č

Ti - ložiskaSoučasnost:•

plážové

rozsypy

(většinou

fosilní) –

nízká

koncentrace•

lož. magmatického

typu

v mafických

horninách

(anortosit, gabro) –

technicky

náročnější, dražší těžba, ale vyšší

koncentrace)

Budoucnost:•

bitumenózní

písky „Tar sands“

(Alberta, CAN) –

vedlejší

produkt

Page 43: LOŽISKA RUD - Č

Ti – použití a vlastnosti

lehký

(4,5 g/cm3) •

pevnost

i za

vysokých

teplot

(tT

: 1678 °C) •

odolnost

vůči korozi

dobrá

opracovatelnost•

netoxický

(kostní

implantáty)

komerčně

využíván

od

r. 1906•

nejprve

jako

minerál

(ilmenit, rutil)

později

jako

TiO2

-prášek (bílý

pigment) •

letectví

(cca

30 % hmotnosti

letadla), raketová

technika

Page 44: LOŽISKA RUD - Č

Ti rudy - zpracování

rozklad

reakcí

s Cl

na

TiCl4

při cca

800

°C•

redukce

na

kovový

Ti pomocí

kovového

Na či Mg v

argonové

atmosféře•

vzniklá

titanová

houba

se přetavuje

v elektrické

peci

přečišťování

frakční

krystalizací

zpracování

rudy

a kovu

je bezpečné

vzhledem

k životnímu

prostředí

(přítomnost

U, Th

minerálů

v asociaci

s Ti-min, může způsobit

radioaktivitu

rmutu

z úpravy)

Page 45: LOŽISKA RUD - Č

Vanad (V)

Typy

ložisek:• magmatická

lož. –

zvrstvené

intruze

(Bushveld)

• rozsypy

(magmatických

ložisek) • vedlejší

produkt

při zpracování

U (U-V) rud, fosfátů, Fe-rud

epigenetické

rudy

v sedimentech

(U-V pískovce, Colorado Plateu, USA)

Hlavní

producenti: USA, Čína, Rusko, JAR (hl. světový exportér)

Dostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 120 let

sedimentární(až

33 % V v popelu) Příměs v ropě (některé)

epigen. lož. v sedimentechV-slídaKarnotit

Roscoellit

(až

3 % V2

O5) (až

4.5 % V2

O5)

Příměs:• v magnetitu• v titanomagnetitu

magmatická

Klark: 135 ppm

min kovnatost: 0.01 % V

Page 46: LOŽISKA RUD - Č

V - ložiska

Současnost:•

lož. magmatického

typu

v mafických

horninách

(anortosit, gabro) –

magnetit

(až

5 % V) –

21 magnetitových

poloh

v Bushveldském

komplexu

(JAR)

podobně

Kačkanar

(Sibiř) •

nízko

T -

hydrotermální

lož. –

oxidací

V3+

v horninách

se mobilizuje vysoce

rozpustný

V5+, později

vysrážení

na

redukčních

bariérách

USA, Colorado Plateau, U-V pískovce

rollového

typu

Budoucnost:•

vazba

na

organickou

hmotu

(uhlí, ropa, tars)

Tar sands (Alberta, CAN) –

vedlejší

produkt (0.02-0.05 % V)

Page 47: LOŽISKA RUD - Č

V – použití a vlastnosti

hustota

6.1 g/cm3•

pevnost

i za

vysokých

teplot

(tT

: 1900 °C)

příměs v ocelích

(cca

0.01 až

1%) –

zvyšuje

pevnost, tažnost,

produkt

-

kov

(85 %)

netoxická

(hydro-)metalurgie

(je-li

dobře provozována)

spalováním

fosilních

paliv

se do ovzduší

dostává

o 2- řády

více

V než

z V-metalurgie

(hutí)

Page 48: LOŽISKA RUD - Č

V rudy – vliv minerálního složení

klark Cu < klark

V

=>

různý koncentrační

faktor•

ale chalkopyrit

a jiné

Cu min jsou

mnohem

častější

než

V-min. –

vliv

minerální

vazby

na

četnost

výskytu ložisek

rud

V3+

je geochemicky

podobný

Fe3+

… rozsáhlé

isomorfní

zastupování

V5+

je vysoce

mobilní/rozpustný

… mobilizace

během

zvětrávání

a transport

Page 49: LOŽISKA RUD - Č

Karbonatity• magmatické

hor.

tvořené

Ca-Na-Fe-Mg-karbonáty

téměř

vždy

doprovázené

alkalickými

horninami

(nefelit, urtit, ijolit, melteigit),

někdy

výskyt

spolu

s UB (pyroxenity, dunity)

• původ magmatu –

svrchní

plášť1.

částečné

tavení

hornin sv. pláště

s malým množstvím

karbonátů2.

vzájemná

nemísivost silikátové

taveniny s malým množstvím

karbonátůZdroje surovin P apatit

Fe-Ti

magnetit, titanit, titanomagnetit REE

bastnezit, parisit, monazit

(Ce,La,Nd,Th)PO4

Cu

chalkopyrit

(pouze

-

Palabora, JAR) U-Th

Nb-Ta

pyrochlor

(Ca,Na)2

Nb2

O6

(OH,F) Zr

baddeleyit

ZrO2

ostatní: fluorit, baryt, stroncianit

(SrCO3

), flogopit, kalcit

Page 50: LOŽISKA RUD - Č

2.

Page 51: LOŽISKA RUD - Č

Lithium (Li)

Typy

ložisek:

% svět těžby• podzemní

solanky

(0.X-0.0X% Li)

30%

• pegmatity

70%

Hlavní

producenti: Austrálie, ChileDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 70-80 let

solanky(poušť

Atacama,

Chile; podzemní solanky)

Li2 CO3LiCl

Li-karbonátLi-chlorid

pegmatity

LiAlSi2

O6LiAlSi4

O10(Li,Na)Al(PO4

)(F,OH) K(Li,Al)3

(Si,Al)4

O10

(F,OH)2

Spodumen

(pyroxen) PetalitAmblygonitLepidolit

(„cinvaldit“)

Klark: 18 ppm

min kovnatost:

0.5% LiO2

;0.17 ppm

v mořské

vodě

Page 52: LOŽISKA RUD - Č

Australia, spodumene

46%

Canada, spodumene9%Portugal, lepidolite

6%

Zimbabwe, amblygonite, eucryptite, lepidolite,

petalite, and spodumene5%

Brazil, concentrates 5%

Russia, minerals not specified7

1%

Chile, carbonate from subsurface brine

17%

China, carbonate 6%

Lithium chloride2%

Lithium carbonate 2%

United States, subsurface brine

1%

Lithium (2004)258 kt

Li

Austrálie 46%Chile 17%Kanada 9%

Page 53: LOŽISKA RUD - Č

MOŽNÉ

BUDOUCÍ

APLIKACE•

CO2

-absorbce: speciální

Li- sloučenina

schopná

absorbo-

vat až

10x více

CO2

než

jiné látky, až

do teplot

700 °C

hybridní

elektrická

vozidla•

baterie

s dlouhodobou

životností

(až

12 let)

SOUČASNÉ

APLIKACE•

přísady

do keramiky, skla

(21%) –

přímé

použití minerálních

koncentrátů

Li-baterie

(19%) –

rostoucí trh

mazadla

(16%) –

teplotně stálá, letectví

(LiOH·H2

O)

farmacie

(9%) •

vzduchotechnika

(8%) –

absorbce

vlhkosti

(LiBr)•

výroba

hliníku

(5%) –

snižování

teploty

tání

a viskozity

ostatní

(21%)

Page 54: LOŽISKA RUD - Č

Rubidium, Cesium (Rb-Cs)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• pegmatity

?%

100 %•

vedlejší

produkt zpracování

lepidolitu, spodumenu, cinval-

ditu, solanekHlavní

producenti: Kanada, Zambie

pegmatity(Cs,Na)[AlSi2

O6

] ·

nH2

O (Cs+n=1) Pollucit

(skupina

zeolitů)

K(Li,Al)3

(Si,Al)4

O10

(F,OH)2Lepidolit

(slída)

Klark: Rb

78 ppm

min kovnatost: 0.1-0.5 % RbCs 2.6 ppm

0.2-0.5 % Cs2

O

Cs: speciální

výplachy

o vysoké

hustotě

pro vrtání

ropy a zemního plynu

Rb-Cs: atomové

hodiny

(navigace, GPS, GMS) •

vláknová

optika, přístroje na noční

vidění, solární

články

DNA separace

Page 55: LOŽISKA RUD - Č

Berylium (Be)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• Be-metasomatity

?%

70-80 %• pegmatity

?%

20-30 %

Hlavní

producenti: USADostupnost

současných

světových

zásob

: ~ ? let

pegmatityAl2

Be3

(Si6

O18) Be4

Si2

O7

(OH)2

Beryl (4 % Be) Bertrandit

(1 % Be)

metasomatityBe4

Si2

O7

(OH)2Bertrandit

(1 % Be)

Klark: 2 ppm

min kovnatost: 0.1-0.5 % Be

lehký

kov

s vysokou

teplotou

tání

letectví

a kosmonautika•

legující

přísada

do speciálních

ocelí

(žárupevnost, antikorozní)

slitiny

Be-Cu –

vysoká

tepelná

a elektrická

vodivost, tvrdost, pevnost

BeO-keramika

(elektrické

izolační

vlastnosti,odolnost

vysokých teplot)

Page 56: LOŽISKA RUD - Č

United States81%

Zambia0,20%

Portugal0,15%

Madagascar0,03%

Mozambique4%

China 15%

Beryllium

(2005)3440 t Be

USA 81%Čína 15%

Page 57: LOŽISKA RUD - Č

Cín (Sn)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• rozsypy

?%

70 %• hydrotermální

?%

25 %

• subvulkanická• žilná

a greisenová

• vulkanosedimentární• skarny

Hlavní

producenti: Čína, IndonésieDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 25-30 let

Cu2

FeSnS4PbSnS2

StanninTeallit

hydrotermálníSnO2Kasiterit

Klark: 2.1 ppm

min kovnatost: 0.2-0.1 % Sn

Page 58: LOŽISKA RUD - Č

China42%

Indonesia 25%

Peru16%

Bolivia6%

Brazil5%

Vietname2%

Malaysia1%

Cín (2004)262 kt

Sn

Čína 42%Indonézie

25%

Peru 16%

Page 59: LOŽISKA RUD - Č

Sn – použití a vlastnosti•

antikorozní

účinky

kontakty vodičů

v elektrotechnice•

potravinářství

staniol, pocínování

plechů

konzervárenství

slitiny –

bronz

(+Cu)

liteřina

(+Pb

a Sb)–

cínové

kompozice (+

Cu, Sb, Pb)

chemický průmysl –

stabiliza-ce

PVC

(organické

Sn

látky)

Page 60: LOŽISKA RUD - Č

Wolfram (W)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• hydrotermální

?%

99 %• skarny• žilná

a greisenová

(plutonická)

Hlavní

producenti: ČínaDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 70 let

hydrotermální(Mn, Fe)WO4CaWO4

WolframitScheelit

Klark: 1.2 ppm

min kovnatost: 0.2 % W

• vysoká

tvrdost, pevnost, vysoký

bod

tání

(3345 °C) • W-oceli

a ferowolfram

• W-karbidy• vlákna

do žárovek

Page 61: LOŽISKA RUD - Č

Bolivia1%

Portugal1%

Ostatní1%

Korea, North1%

Austria2%Russia

4%

China90%

Wolfram

(2004)74

kt

W

Čína 91%Rusko

4%

Page 62: LOŽISKA RUD - Č

Měď (Cu)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• porfyrová

lož.

?%

70%• Cu v sedimentech

?%

15%

• vulkanosedimentární

?%

15%Hlavní

producenti: Chile, USA

Dostupnost

současných

světových

zásob: ~ 40 let

hydrotermální

ložiska(příp. supergenní)

Cu3

FeS4CuSCu2

SCu3

AsS4Cu3

AsS3.25

BornitCovellínChalkozínEnargitTenantit

hydrotermální

ložiskaCuFeS2Cu12

Sb4

S13

ChalkopyritTetraedrit

Cu2

(CO3

)(OH)2Cu3

(CO3

)2

(OH)2

MalachitAzurit zvětrávání/supergenní

CuRyzí

měď

Klark: 70 ppm

min kovnatost: 0.3-0.5 % Cu

Page 63: LOŽISKA RUD - Č

Ostatní6%

Mongolia1%

Argentina 1%

Mexico:3%

Poland4%

Kazakhstane 3%

Zambia:3%

United States:68%

Chile:537%

Peru:7%

Australia:6%

Indonesia66%

Russiae5%

China4%

Canada 4%

Měď

(2004)14.6

Mt

Sn

Chile

37%USA 8%Peru 7%

Page 64: LOŽISKA RUD - Č

Cu – pužití a vlastnosti•

vysoká

tepelná

a

elektrická

vodivost•

kujnost

a slévatelnost

pyrometalurgie (oxidační

pražení,

kamínek, konvertory) •

hydrometalurgie

(loužení

s H2

SO4

, NH4

OH, bakteriemi

a následná

elektrolýza)

98% jako kov:

elektrické vodiče, plechy, trubky a

jiné

konstrukční

prvky •

slitiny:–

Cu-Zn

mosaz

Sn-Al

bronz–

Be, Ni, Mn, …

biomedicínské

aplikace–

fungicidy (CuSO4

)–

zdroj RTG záření

(tomografie, atd.)

Page 65: LOŽISKA RUD - Č

Molybden (Mo)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• porfyrová

Mo

40%

30%• porfyrová

Cu-Mo

60%

60%

• ostatní

hydrotermální -%

X%

Hlavní

producenti: USA, Chile, Čína

Dostupnost

současných

světových

zásob: ~ 70 let

PbMoO4Wulfenithydrotermální

MoS2Molybdenit

Klark: 1.2 ppm

min kovnatost: 0.1 % Monebo

vedlejší

produkt

Page 66: LOŽISKA RUD - Č

United States30%

Chinae21%

Chile29%

Irane1%

Mongolia 1%

Russiae2%

Mexico3%

Armenia2%

Canada4%

Peru7%

Molybden

(2004)141

kt

Mo

USA

30%Chile 29%Čína

21%

Molybden

(2004)141

kt

Mo

USA

30%Chile 29%Čína

21%

Page 67: LOŽISKA RUD - Č

Mo – použití a vlastnosti•

vysoký bod tání

(tT

: 2623 °C)

Metalurgie–

přísada do oceli (zvyšuje pevnost, žáruvzdornost a kyselinotvornost)

těžce tavitelné

speciální

slitiny (+W, V, Cr, Co) – elektrotechnika

ostatní–

teplotně

odolná

maziva (MoS2

)–

zemědělství

Mo

prášek jako hnojivo

barvení

plastů

a keramiky –

oranžový wulfenit

Page 68: LOŽISKA RUD - Č

3.

Page 69: LOŽISKA RUD - Č

Olovo (Pb)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• Mississippi Valley ?%

20%• vulkanosedimentární

(VHMS, SEDEX)

50%

• hydrotermální

(žilná)

?%

10%

Hlavní

producenti: Čína, Austrálie, USA, PeruDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 20 let

Použití:

akumulátory, ochranný

plášť

elektrických

a telekomunikačních

kabelů, protiradiační

ochrana

(kontejnery,

pláště), sklářství, glazury

(PbO), pigmenty

zvětrávací(oxidace

galenitu)

hydrotermálníPbCO3PbSO4

CerusitAnglesit

PbSGalenit

Klark: 13 ppm

min kovnatost: cca

3 % Pb

Page 70: LOŽISKA RUD - Č

Australia21%

Chinae31%

United States14%

Peru10%

Russiae1%

Poland1%

Sweden2%

Canada2%

Irelande2%

Mexico4%

Romania1% Ostatní

4%

Olovo

(2004)3110

kt

Pb

Čína

31%Austrálie 21%USA

21%

Page 71: LOŽISKA RUD - Č

Zinek (Zn)

Typy

ložisek:

% svět zásob

% svět těžby• vulkanosedimentární

(VHMS, SEDEX)

70%

• Mississippi Valley ?%

20%• hydrotermální

(žilná, metasomatická)

15%

Hlavní

producenti: Čína, Austrálie, Peru, Kanada, USADostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 20 let

Použití:

pozinkování

(60 %), slitiny

(mosaz), pigmenty

(ZnO

– běloba), Zn-prach

(redukční

činidlo), elektrotechnika

zvětrávacíHydrotermální(nízkoteplotní)

ZnCO3Zn4

(OH)2

Si2

O7

* H2

OZnO

SmithsonitHemimorfitZinkit

skarny

hydrotermální

ZnFe2

O4Zn2

SiO4

FranklinitWillemit

ZnSSfalerit

Klark: 76 ppm

min kovnatost: cca

3-5 % Zn

Page 72: LOŽISKA RUD - Č

China 24%

Australia14%

Peru13%Canada

8%

United States8%

Mexico5%

Ireland5%

Brazil2%

Irane1%

Ostatní5%

Poland2%

Namibia2%

Russia 2%

Indiae4%

Sweden2%

Bolivia2%

Kazakhstan 4%

Zinek

(2004)9600

kt

Zn

Čína

24%Austrálie

14%

Peru

13%

Page 73: LOŽISKA RUD - Č

PříbramPb-Zn-Ag

Page 74: LOŽISKA RUD - Č

Kutná

HoraPb-Zn-Ag

Page 75: LOŽISKA RUD - Č

Zlato (Au)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• epitermální

lož

(Au)

40%

20%• mesotermální

(Au)

60%

60%

• kvartérní

rozsypy

(Au)

-%

-%• paleorozsypy

(Au)

-%

15%

Hlavní

producenti:

JAR, Austrálie, USA, ČínaDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 20 let

Au2

BiCalaverit

AuTe2

Sylvanit

AuTe4Petzit

Ag3

AuTe2

Teluridyhydrotermální

lož.

(event. rozsypy)

Maldonit

AuBi2Intermetalické

sloučeniny

Au, Ag(Elektrum)

Ryzí

zlato, stříbroSlitina

Au-Ag

Klark: 4 ppb

min kovnatost: 2-4 ppm

Au

Page 76: LOŽISKA RUD - Č

Au – použití a vlastnosti

Šperky a pozlacování: slitiny s Ag, Cu, Zn, Pa, Ni

Mikroelektronika: spoje v mikro-procesorech (vlivem dobré

vodivosti

a odolnosti

Sklářství: barvení

nebopozlacování

skla

Zubní

lékařství: dentální

slitiny

Bankovnictví

a finanční

spekulace

Page 77: LOŽISKA RUD - Č

South Africa14%

Australia11%

United States11%

Chinae9%Peru11

7%Russia

7%

Canada5%

Ostatní8%Kyrgyzstane

1%

Zimbabwe1%

Mongolia1%

Brazil2%

Ghana2%

Papua New Guinea3%

Indonesia4%

Uzbekistane 4%

Kazakhstan 1%

Philippines1%

Chile2%

Tanzania 2%

Zlato

(2004)2 430

kt

Au

JAR

14%Austrálie 11%USA

11%

Čína

9%

Page 78: LOŽISKA RUD - Č

Středočeská

metalogenetická

zóna

Page 79: LOŽISKA RUD - Č

Produkce zlata v Čechách

panningmining

Page 80: LOŽISKA RUD - Č

Stříbro (Ag)

• epitermální

lož.

(Au-Ag)• hydrotermální

žilná

(Příbram:

Ag-Pb-Zn;

Jáchymov

Co-Ni-As)

• vedlejší

produkt

zpracování

různých

typů

Pb-Zn-(Cu) rud

Hlavní

producenti:

centrální

Amerika, ČínaDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 20 let

Prvek:

záznamová

média (CD, DVD); kvalitní

zrcadla; katalyzátor ox. reakcí• Slitiny:

šperkařství; dentální

slitiny; pájky v elektrotechnice

hydrotermální

lož.Ag2

SAg-tetraedritAg3

AsS3Ag3

SbS3

Argentit

(akantit) FreibergitProustitPyrargyrit

AgClChlorargyrit zvětrávání

Au-Ag

Ag(Elektrum)

Ryzí

stříbroElektrum

Klark: 80 ppb

min kovnatost: 300 ppm

Ag

Page 81: LOŽISKA RUD - Č

Peru 17%

Mexico15%

Chinae12%

Australia11%

Chile7%

Canada 7%

Russiae 6%

Poland6%

USA6%

Kazakhstan 4%

Sweden1%

Indonesia1%

Ostatní7%

Stříbro

(2004)19.7

kt

Ag

Peru

17%Mexiko

15%

Čína

12%Austrálie

11%

Page 82: LOŽISKA RUD - Č

Antimon (Sb)

• hydrotermální

(žilná) • hydrotermální

(epitermální)

epigenetická

stratiformní

ložiska

v sedimentech

(Sikuang- Shan)

Hlavní

producenti: ČínaDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ ? let

• slitiny (např. nové

typy akumulátorů, výroba pájek, liteřina)•

elektronika: polovodiče typu N (diody, tranzistory), optické

disky

Valentinit, seramontit, kermezitSb-okry

(oxidy)

Sb2

S3Antimonit

„stibnit“ hydrotermální

SbRyzí

Sb

Klark: 0.2 ppm

min kovnatost: 1-3% Sb

Page 83: LOŽISKA RUD - Č

Tadžikistán2%

Austrálie2%Bolívie

3%

JAR5%

Čína88%

Antimon

(2004)113

kt

Sb

Čína

88%JAR

5%

Page 84: LOŽISKA RUD - Č

Arzen (As)

• hydrotermální

(skarny, sulfidická

lož.,

epitermální

lož. Au)

Hlavní

producenti: Čína

(~60%), Chile

(~20%) Dostupnost

současných

světových

zásob

: ~15 let

polovodiče v elektronice: GaAs

(solární

články) ; procesory a tranzistory (superčistý Si s As)• dříve pesticidy

pro impregnaci

dřeva

a podobné

chemikálie

• farmacie

FeAsSArzenopyritCu3

AsS4Cu3

AsS3.25

EnargitTenantit

As4 S4As2 S3

RealgarAuripigment

hydrotermální

AsRyzí

As

Klark: 1.8 ppm

min kovnatost: vedlejší

produkt

Page 85: LOŽISKA RUD - Č

Vývoj

používání

As-chemikálií

(USA)

Page 86: LOŽISKA RUD - Č

Bizmut (Bi)

• hydrotermální

různých

typů

Hlavní

producenti:

Čína, Mexiko, Peru, Bolívie

legovací

prvek ve slitinách (snižuje tvrdost a zvyšuje kujnost)•

díky nízké

toxicitě často nahrazuje olovo (instalatérské

materiály, střelivo)

Teluridy, sulfosole

Bi2

S3Bismutin hydrotermální

BiRyzí

Bi

Klark: 8 ppb

min kovnatost: vedlejší

produkt

Page 87: LOŽISKA RUD - Č

Rtuť (Hg)

• monometalické

či polymetalické

rudy

(Hg+Sb, Hg+As, Hg+Au) • polymetalické

rudy

se schwazitem

• dentální

amalgámy• fyzikální

přístroje (teploměry (zákaz výroby v EU) a tlakoměry)

• polarografie (Heyrovský: Nobelova cena 1959)• vakcíny

Schwazit

HgSCinabarit

(rumělka)Metacinabarit hydrotermální

HgRyzí

Hg

Klark: 0.2 ppm

min kovnatost: 0.1 %

Page 88: LOŽISKA RUD - Č

4.

Page 89: LOŽISKA RUD - Č

Železo (Fe)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• sedimentární

(BIQ)

~90%

~90%• magmatická, skarny

Hlavní

producenti: Brazílie, Austrálie, Čína, RuskoDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 120 let

sedimentární(magmatická,

metamorfovaná) FeCO3(Ca,Fe)CO3

SideritAnkerit

silikátyChamosit

Thuringit(Chlority)

FeOOHGoethit

Fe3

O4Fe2

O3

MagnetitHematit

Klark: 6.2 %

min kovnatost: 30-60 % Fe

Page 90: LOŽISKA RUD - Č

Brazil23%

Australia19%

China14%

India10%

Russia8%

Ukraine5%

United States5%

Ostatní5%

Kazakhstan2%

Venezuela2%Sweden

2%Canada2%

South Africa3%

Železo

(2004)739

Mt

Fe

Brazílie

23%Austrálie

19%

Čína

14%Indie

10%

Page 91: LOŽISKA RUD - Č

Modely ložisek Fe

Page 92: LOŽISKA RUD - Č

Mangan (Mn)

• sedimentární

lož.• zvětrávací

(reziduální)

Hlavní

producenti: JAR, Australie, BrazílieDostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 40 let

• feromangan

(pevnost, tvrdost, opracovatelnost

slitin

a ocelí)

sedimentární(magmatická,

metamorfovaná) Mn2+Mn3+6

SiO12Mn2+Mn3+

2

O4

BraunitHausmanit

silikátyChamosit

Thuringit(Chlority)

MnCO3(Mn2+,Fe2+,Mg,Ca)SiO

3

RodochrozitRhodonit

-MnO2MnOOHMnO2

* nH2

O

Psilomelan

„wad“PyroluzitManganit

Klark: 0.1 %

min kovnatost: 15-20 % Mn

Page 93: LOŽISKA RUD - Č

Ukraine9%

China10%

Gabon12%

Brazil14%

Australia14%

South Africa19%

India7%

Kazakhstan, crude ore:6%

Ghana:6%

Other:2%

Mexico1%

JAR

19%Austrálie

14%

Brazílie

14%

Page 94: LOŽISKA RUD - Č

Hliník (Al)

Typy

ložisek:

% svět zásob % svět těžby

• zvětrávací

(laterity)

100%

100%

Hlavní

producenti: Austrálie, Brazílie, …Dostupnost

současných

světových

zásob

: ~ 200 let

magmatická

zvětrávací(laterity)

Na3 AlF6KNa3 (AlSiO4

)3

KryolitNefelín

AlO(OH) (diaspor, boehmit) Al(OH)3 gibbsit

(hydrargyrit) BAUXIT

Klark: 8.4 %

min kovnatost: cca

30 % Al2

O3

Page 95: LOŽISKA RUD - Č

India7%

Russia4%

Venezuela3%

Ostatní11%

Australia36%

Brazil12%Guinea

10%

China9%

Jamaica8%

Bauxit

(2004)159

Mt

bauxitu

Austrálie

36%Brazílie

12%

Guinea

10%