M1: LESNICKÁ BOTANIKAČELEĎ: BRUKVOVITÉ, VŘESOVCOVITÉ

Autor modulu: Ing. Radim Církva

ČELEĎ: BRUKVOVITÉ• plodem je šešule (delší), šešulka (širší) a struk

• květy v hroznovitých květenstvích

• listy střídavé

• významné zeleniny: brukev zelná a její odrůdy (zelí, kapusta,

kedluben, květák, brokolice), ředkev setá a její odrůda ředkvička

• významné olejniny: brukev řepka olejka, hořčice bílá

• běžné plevele: penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, křen selský,

ředkev ohnice

• buňky obsahují enzym, který při kousání pletiv štěpí sousední

buňky za uvolnění hořčičných silic (ostré pálení např. u křenu)

měsíčnice vytrvalá – Lunaria redivivaV: do 1,5 m

S: chlupatý

L: srdčité, řapíkaté, velké, na okraji zubaté

K: světle růžovofialové, vzácně bílé, vonné, kvete V-VII, plodem je stříbřitá šešulka

E: nitrofilní a podhorský druh (půdy bohaté na dusík, výskyt 4.–8. vls, suťové lesy a údolní luhy, stinný Z: chráněná jako ohrožený druh

kyčelnice devítilistá – Dentaria enneaphyllosV: do 30 cm

S: plný, hustě šupinatý oddenek

L: trojčetné, v přeslenu po 3, pilovité

K: žluté, kvete IV-V, jarní aspekt, plodem je čárkovitá šešule

E: nitrofilní a bučinový druh, výskyt 3.–7. vls, často na sutích, stinný

Z: souvislé porosty

kyčelnice žláznatá – Dentaria glandulosaV: do 30 cm

S: dutý, oddenek řídce šupinatý

L: trojčetné, v přeslenu po 3, na rubu mezi dvěma zuby jsou drobné žlázky, lístky užší

K: fialové, kvete IV-V, jarní aspekt

E: nitrofilní a bučinový druh (3.–7. vls), polostinný

Z: výskyt v karpatské oblasti

kyčelnice cibulkonosná – Dentaria bulbiferaV: do 50 cm

S: přímý, nevětvený, tlustý oddenek

L: přízemní lichozpeřené, lodyžní trojčetné až kopinaté, vroubkované

K: světle fialové, vzácně růžové až bílé, kvete IV-V, jarní aspekt

E: bučinový druh, půdy středně bohaté až bohaté, středně vlhké, polostinnýZ: v úžlabí listů černé rozmnožovací opadavé pacibulky

česnáček lékařský – Alliaria petiolataV: do 80 cm

S: přímý, nevětvený

L: srdčité až ledvinité, vroubkované, dolní dlouze řapíkaté

K: bílé, kvete IV-VI, plod šešule

E: nitrofilní druh (luhy, sutě), půdy středně vlhké, polostinný

Z: listy po rozemnutí voní po česneku

ČELEĎ: VŘESOVCOVITÉ

• plodem je tobolka

• vzrůstem polokeře a keře

• listy jehlicovité nebo kožovité

vřes obecný – Calluna vulgarisV: do 50 cmS: keřík

L: jehlicovité, do 3 mm dlouhé, uspořádané ve 4 řadách, střechovitě se překrývající, vždyzelené

K: fialově růžové, kvete VII-IX, v jednostranném hroznu

E: minerálně chudé a kyselé půdy, rašeliniště (vlhké) i suché půdy, humusová forma mor, světlomilnýZ: tvoří souvislé porosty

vřesovec pleťový – Erica carneaV: do 50 cm

S: keřík

L: jehlicovité, 4-7 mm dlouhé, v přeslenu po 4, vždyzelené

K: růžově červené, kvete III-VI, v jednostranném hroznu

E: minerálně chudé a kyselé půdy, suché, mělké a kamenité půdy, jen v j. a z. Čechách, jz. Moravě

Z: chráněný jako ohrožený druh

rojovník bahenní – Ledum palustreV: do 1,5 mS: keř, mladé větve rezavě chlupaté

L: kopinaté až čárkovité, kožovité, celokrajné, na okraji podvinuté, líc tmavě zelený, rub rezavě plstnatý, vždyzelené K: bílé v okolíku, kvete V-VI

E: rašeliniště (Třeboňsko, Labské pískovce, Rejvíz v Hr. Jeseníku), chudé, kyselé a mokré půdy

Z: jedovatý, chráněný jako ohrožený druh, voní po pryskyřici

Úkoly na příště

1. Vysvětlete pojem nitrofilní rostlina a některé uveďte?

2. Porovnejte morfologické znaky kyčelnic?

3. Charakterizujte vřesoviště?

4. Prostudujte si učebnici str. 55 až 58.