M1: LESNICKÁ BOTANIKASYSTÉM KAPRAĎOROSTŮ

Autor modulu: Ing. Radim Církva

Systém kapraďorostů• kapraďorosty dělíme do tří tříd na plavuně, přesličky a kapradiny

Třída: plavuně

• stonek plný, nečlánkovaný, většinou plazivý a vidličnatě větvený

• asimilační listy jehlicovité a zelené

• výtrusnicové listy kopinaté, žluté, na líci mají výtrusnice a většinou uspořádané do výtrusných klasů na koncích vzpřímených stonků

• prokel se vyvíjí velmi dlouho (10 až 15 let)

ASIMILAČNÍLISTTROFOFYL

VÝTRUSNICOVÝLISTSPOROFYL

VÝTRUSNICE

VÝTRUSNÝKLAS

Zástupci plavuní plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)

- až 1 m dlouhý, plazivý stonek, trofofyly s bílým vláskem- na konci vzpřímených větévek 2 až 3 dlouze stopkaté klasy- suché, minerálně chudé a kyselé půdy

plavuň pučivá (Lycopodium annotinum)

- až 1 m dlouhý, plazivý stonek, trofofyly nemají bílý vlásek

- na konci vzpřímených větévek jeden přisedlý klas

- vlhké a kyselé půdy, rašeliniště, podhůří až hory

vranec jedlový (Huperzia selago)

- do 30 cm přímý stonek, trofofyly i sporofyly jsou stejného tvaru

- žluté výtrusnice v paždí zelených listů na konci stonku

- vlhké a kyselé půdy v horách i nad horní hranici lesa

žluté výtrusnice v paždí zelených listů na konci stonku, netvoří zřetelný výtrusný klas

Třída: přesličky

• stonek dutý, článkovaný a přeslenitě větvený• buňky pokožky zpevněny SiO₂ (využítí k čištění nádob)• trofofyly drobné a šupinaté• sporofyly štítkovité, šestiboké a na rubu vakovité výtrusnice• výtrusné klasy se skládají ze sporofylů a jsou na konci stonku• výtrusy kulovité se čtyřmi pentlicovitými mrštníky (hapterami)• pohlavně rozlišené výtrusy se tak rozšiřují ve shlucích a následně dojde snadněji k oplození vaječné buňky• lupenitý prokel je dvoudomý

KLAS

SPOROFYLY

VÝTRUSY

za vlhka za sucha

přeslička rolní (Equisetum arvense)

- má dva typy lodyh: a) jarní – vysoká do 20 cm, hnědá, nevětvená, zakončená klasem, později odumírá

b) letní – do 50 cm, zelená, větvená, postranní větve jednoduché- světlomilná, lesní okraje, podél příkopů a často jako plevel na poli

a b

přeslička lesní (Equisetum sylvaticum)

- má pouze jednu lodyhu, vysokou do 60 cm , je jedovatá

- nejdříve je lodyha hnědá, nevětvená s výtrusným klasem

- až opadne klas, lodyha zezelená a přeslenitě se rozvětví

- postranní větve jsou bohatě větvené

- stínomilná a vlhké půdy

Třída: kapradiny

• stonek plný, nečlánkovaný, redukovaný na oddenek s kořeny

• listy většinou trofosporofyly, v mládí spirálně svinuté

• později jsou listy velké, často 2 až 3 krát zpeřené

• výtrusnice na rubu nebo na okraji listů se seskupují v kupky

• kupky mohou být chráněny blanitou ostěrou

• po obvodu jsou výtrusnice opatřeny prstencem, umožňujícím

roztržení výtrusnice a vyprášení výtrusů

• prokel je zelený, srdčitě lupenitý a oboupohlavní

OSTĚRA

KUPKA VÝTRUSNIC VÝTRUSNICE

VÝTRUSY

oddenek s kořeny

mladý list

čepel listu je rozdělenav úkrojky

trofosporofyly

kupka výtrusnic

kapraď samec (Dryopteris filix-mas)

- listy 1 m vysoké, 2 krát zpeřené- listový úkrojek na okraji jemně (vroubkovaně) zubatý- výtrusné kupky kryty ledvinitými ostěrami- minerálně středně bohaté až bohaté půdy s dobrým rozkladem humusu

kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana)

- listy 1 m vysoké, 3 krát zpeřené, listový úkrojek osinkatě zubatý

- dolní pár listových úkrojků je asymetrický (větší je ú. směřující k bázi)

- výtrusné kupky kryty ledvinitými ostěrami

- minerálně chudší až středně bohaté, vlhké až mokré půdy

papratka samičí (Athyrium filix-femina)

- listy 1 m vysoké, 2 až 3 krát zpeřené, listový úkrojek zřetelně zubatý

- výtrusné kupky kryty čárkovitými (podlouhlými) ostěrami

- minerálně středně bohaté až bohaté půdy

hasivka orličí (Pteridium aquilinum)

- největší naše kapradina, až 2 m vysoká, tvoří rozsáhlé porosty- cévní svazky na příčném řezu řapíku připomínají dvouhlavou orlici- světlezelené listy v obrysu trojboké, 2 až 3 krát zpeřené- výtrusnice na rubu listových úkrojků při jejich podvinutých okrajích- minerálně chudé a kyselé půdy s vrstvou surového humusu

žebrovice různolistá (Blechnum spicant)

- má dva druhy jednoduše zpeřených listů:

asimilační – vnější, poléhavé do 30 cm, tmavozelené s širokými úkrojkyvýtrusnicové – vnitřní, vzpřímené do 50 cm, s výtrusy – úzké čárkovité lístky připomínají žebra zvířecí kostry

- minerálně chudé, kyselé a vlhké půdy v horských smrčinách, rašeliniště

bukovinec osladičovitý (Phegopteris polypodioides)

- listy do 40 cm vysoké, v obrysu trojúhelníkovité, jednoduše zpeřené

- dolní pár listových úkrojků je zřetelně skloněný dolů

- kupky výtrusnic okrouhlé, bez ostěr

- minerálně středně bohaté a vlhké půdy s dobrým rozkladem humusu

osladič obecný (Polypodium vulgare)

- do 40 cm, dlouze řapíkaté, peřenosečné, kožovité, tmavě zelené listy

- kupky výtrusnic okrouhlé, bez ostěr

- na skalách, balvanech, kamenitých a vlhkých půdách

jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium)

- do 45 cm dlouhé, jazykovité, kožovité a celokrajné listy

- kupky čárkovité

- vápnité půdy, zahliněné suťové lesy, skalní štěrbiny

- Moravský kras (Josefovské údolí), Macůška u Hranic,

Trojačka u Hodslavic

Úkoly na příště

1. Vysvětlete pojmy výtrusnicový klas a výtrusnicová kupka?

2. Jakou funkci mají haptery u přesliček?

3. Která kapradina má funkčně rozlišené listy?