M1: LESNICKÁ BOTANIKASYSTÉM MECHOROSTŮ

Autor modulu: Ing. Radim Církva

Systém mechorostů• mechorosty dělíme do dvou tříd na játrovky a mechy

Třída: játrovky

• název odvozen od lupenité stélky podobné svým tvarem játrům

• primitivnější mechorosty s velmi malým prvoklíčkem

• stélka lupenitá nebo listnatá, lístky bez středního žebra

• tobolka nekrytá čepičkou

Třída: mechy

• dokonalejší mechorosty s větším vláknitým prvoklíčkem

• stélka listnatá, střední žebro u lístků je většinou vyvinuté

• tobolka je krytá čepičkou

• dělí se na dva řády: rašeliníkotvaré a prutníkotvaré

Zástupci játrovek porostnice mnohotvárná

- stélka lupenitá, 5 až 20 cm, tmavozelená

- na povrchu stélky pohárky s rozmnož. tělísky

- nápadné stopkaté nosiče pohlavních orgánů

- na vlhkých a stinných místech (okolo potoků, příkopy cest, rokle apod.)

kapraďovka sleziníkovitá

- stélka listnatá, do 10 cm, poléhavá až vystoupavá, světle zelená

- lístky dvouřadě postavené, obvejčité, jemně zoubkaté

- na konci kauloidu je tobolka s krátkým štětem

- na vlhkých místech (okolo potoků) tvoří souvislé koberce

rohozec trojlaločný

- stélka listnatá, do 15 cm

- lístky dvouřadě postavené, vejčité, lesklé, zakončené třemi zoubky

- v horách (přirozené smrkové stanoviště)

- půdy chudé, kyselé a zamokřené

Řád: rašeliníkotvaré mechy

- přirůstá jen horní část lodyžky a dolní část postupně odumírá

- lodyžky jsou zelené, někdy na vrcholu nahnědlé nebo červenavé

- postranní listnaté větévky vyrůstají na lodyžce v přeslenu po 3-5

- lístky nemají střední žebro a mají buňky dvojího druhu

- úzké zelené buňky (chlorocysty) se schopností fotosyntézy

- velké, duté bezbarvé buňky s póry (hyalocysty) jako zásobárny vody

- rostou na zamokřených stanovištích, kde tvoří rozsáhlé porosty

- odumřelé tvoří vrstvy rašeliny

- mají obtížně rozlišitelné druhy, proto jen rod rašeliník (Sphagnum)

rašeliník (Sphagnum)

buňky v lístku

Řád: prutníkotvaré mechy dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium)

- do 10 cm vysoká lodyžka

- lístky kopinaté, srpovitě jednostranně zahnuté s dlouhou pilovitou špičkou

- tobolka mírně zakřivená

- minerálně chudé a kyselé půdy

bělomech sivý (Leucobryum glaucum)

- do 5 cm vysoká lodýžka

- tvoří bochníkovité šedozelené polštáře

- lístky kopinaté, na vrcholu rourkaté

- minerálně chudé a kyselé půdy se surovým humusem (mor)

ploník obecný (Polytrichum commune)

- do 40 cm vysoká lodyžka

- lístky úzce kopinaté s dlouhou hnědou špičkou

- tobolka hranatá

- kyselé a vlhké půdy (rašeliniště)

- v horských jehličnatých lesích

měřík tečkovaný (Rhizomnium punctatum)

- do 5 cm vysoká lodyžka

- lístky lopatkovité až okrouhlé a celokrajné

- vlhké půdy ( v okolí pramenišť a potoků)

- minerálně bohaté půdy

travník Schreberův (Pleurozium schreberi)

- do 15 cm poléhavá, žlutozelená lodyžka

- dvouřadě zpeřené větevnaté lodyžky jsou za vlhka na konci načervenalé

- lístky vejčité s tupou špičkou

- vytváří koberce na kyselých, chudých půdách

rokytník skvělý (Hylocomium splendens)

- do 20 cm, žlutozelená a lesklá lodyžka

- dvouřadě rozložené větve tvoří nad sebou patra

- lístky podlouhle vejčité, zúžené v dlouhou špičku

- vytváří koberce na středně kyselých a středně bohatých půdách

Úkoly na příště

1. Rozdělte mechy: a) indikující horší humusové poměry

b) indikující lepší humusové poměry

2. Prostudujte si učebnici str. 34 až 37.