MÁ SE PSYCHOLOGIE ZABÝVAT DUŠÍ, aneb co víme o duši?

Co víme o duši? (V. Smékal)Co víme o duši? (V. Smékal) 11

MÁ SE MÁ SE PSYCHOLOGIE PSYCHOLOGIE

ZABÝVAT ZABÝVAT DUŠÍ, anebDUŠÍ, anebco víme o co víme o

duši?duši?Vladimír Smékal, Vladimír Smékal,

Katedra psychologie, FSS MUKatedra psychologie, FSS MUBrnoBrno..


C. G. Jung:C. G. Jung:

„„O tom, co je duše, O tom, co je duše,

víme zrovna tak málo jako o tom, co je víme zrovna tak málo jako o tom, co je život.život.

Dost velké tajemství na to, Dost velké tajemství na to,

abychom postrádali jistotu, abychom postrádali jistotu,

nakolik je Já svět a nakolik je svět Já. nakolik je Já svět a nakolik je svět Já. Nevědomí však je skutečnéNevědomí však je skutečné (wirklich) (wirklich)

v každém případě, protože působív každém případě, protože působí (wirkt).“ (wirkt).“


T. G. Masaryk:T. G. Masaryk:

Nedovedu si představit, Nedovedu si představit,

že by taková krásná a jemná věc jako ježe by taková krásná a jemná věc jako je

myšlení, poznávání, zbožnost, mravní úsilí, myšlení, poznávání, zbožnost, mravní úsilí, vnímání krásy, celá kultura, vnímání krásy, celá kultura,

že by to mohlo být k ničemu. že by to mohlo být k ničemu.

Fyzikové říkají - energie se nemůže ztratit - Fyzikové říkají - energie se nemůže ztratit - a což tato energie v nás? a což tato energie v nás?

Duše hýbá hmotou. Což ta může trvat a Duše hýbá hmotou. Což ta může trvat a duše ne?duše ne?


Průzkum EVS z r. 1994Průzkum EVS z r. 1994(European Value System Study (European Value System Study

Group) Group) nazvaný "Zbožnost Evropy "nazvaný "Zbožnost Evropy "konstatuje, že existenci duše konstatuje, že existenci duše

předpokládají následující procenta předpokládají následující procenta respondentů:respondentů:

•• Maďarsko 13, Maďarsko 13, • • ČR 27, ČR 27, •• Bulharsko Bulharsko 33, 33,

•• SR 47, SR 47, •• Švédsko 51 Švédsko 51 •• Německo 62, Německo 62,

•• Polsko 72, Polsko 72, •• Irsko 85. Irsko 85.


Máme zkoumat duši?Máme zkoumat duši?•Má se odborná psychologie zabývat duší, Má se odborná psychologie zabývat duší,

kterou opěvují básníci, o níž uvažují filosofové a kterou opěvují básníci, o níž uvažují filosofové a ve vztahu k Bohu ji vymezují teologové – nebo ve vztahu k Bohu ji vymezují teologové – nebo patří taková badatelská aktivita pouze do patří taková badatelská aktivita pouze do filosofické psychologie? filosofické psychologie?

•Tvrdé vědy odmítají zabývat se duší; nanejvýš Tvrdé vědy odmítají zabývat se duší; nanejvýš o ní prohlásí, že je to prchavá a neuchopitelná o ní prohlásí, že je to prchavá a neuchopitelná nadstavba, funkce či produkt fyziologických nadstavba, funkce či produkt fyziologických dějů v mozku.dějů v mozku.

•Nebo v lepším případě – což je typické pro Nebo v lepším případě – což je typické pro odbornou psychologii – je duše definována odbornou psychologii – je duše definována deskriptivně jako svazek funkcí vědomí, jejichž deskriptivně jako svazek funkcí vědomí, jejichž genezi a podmínky je třeba zkoumat a využívat genezi a podmínky je třeba zkoumat a využívat k poznání a rozvoji osobnosti.k poznání a rozvoji osobnosti.


Nejméně 300 let je vytvářen kult vědy Nejméně 300 let je vytvářen kult vědy jako jedině legitimního způsobu vytváření jako jedině legitimního způsobu vytváření

obrazu světa.obrazu světa.

• Vědy, která duši považuje za fikci či metaforu.Vědy, která duši považuje za fikci či metaforu.

• Věda v posledních třech stoletích postupně Věda v posledních třech stoletích postupně zbavovala člověka výsadního postavení zbavovala člověka výsadního postavení (1) v kosmu tím, že mu vzala Zemi jako střed (1) v kosmu tím, že mu vzala Zemi jako střed

vesmíru, vesmíru, (2) ve světě živého tím, že ztratil výsadní (2) ve světě živého tím, že ztratil výsadní

postavení mezi živými bytostmi a dostal sepostavení mezi živými bytostmi a dostal se až na konec vývojové řady, a až na konec vývojové řady, a

(3) ve vlastním domě své osobnosti tím, že ho (3) ve vlastním domě své osobnosti tím, že ho prohlásila za otroka pudů a jiných sil prohlásila za otroka pudů a jiných sil nevědomí.nevědomí.


• Vědecké objevy a jejich aplikace natolik zkomplikovaly Vědecké objevy a jejich aplikace natolik zkomplikovaly a diversifikovaly obraz přirozeného světa a diversifikovaly obraz přirozeného světa každodenního života, že se v něm stále méně každodenního života, že se v něm stále méně vyznáme a stále méně mu rozumíme v jeho celistvosti. vyznáme a stále méně mu rozumíme v jeho celistvosti.

• Kult vědy vytlačuje Kult vědy vytlačuje vesmír v násvesmír v nás na periferii zájmu a na periferii zájmu a zobrazuje jej jako něco prchavého, subjektivního, zobrazuje jej jako něco prchavého, subjektivního, nepodstatného. nepodstatného.

• Kult vědy i ve slovní zásobě jazyka vyjadřuje svou Kult vědy i ve slovní zásobě jazyka vyjadřuje svou naturalistickou a technickou převahu tím, že slova naturalistickou a technickou převahu tím, že slova týkající se vnitřního světa osobnosti představují jen asi týkající se vnitřního světa osobnosti představují jen asi 10 - 15% slovní zásoby jazyka.10 - 15% slovní zásoby jazyka.

• V důsledku ideologie vědotechniky jsme zcela V důsledku ideologie vědotechniky jsme zcela zapomněli na to, že věda je jen jeden ze způsobů zapomněli na to, že věda je jen jeden ze způsobů našeho rozumění světu.našeho rozumění světu.


Jan Evangelista Purkyně Jan Evangelista Purkyně Útržky ze zápisníku zemřelého Útržky ze zápisníku zemřelého přírodopisce (1850, č.př. 1987)přírodopisce (1850, č.př. 1987)

""Jedním z nejtěžších úkolů přírodovědy je Jedním z nejtěžších úkolů přírodovědy je vysvětlit vznik psychických vzruchů a činností vysvětlit vznik psychických vzruchů a činností pomocí hmotných orgánů a procesů. Většina pomocí hmotných orgánů a procesů. Většina badatelů jde jen po jistou hranici, u které se badatelů jde jen po jistou hranici, u které se zastaví, a na psychické jevy za ní se dívá jako zastaví, a na psychické jevy za ní se dívá jako přes propast bez mostu. Ve své bezradnosti přes propast bez mostu. Ve své bezradnosti pak tito badatelé zahrnují fyzické a psychické pak tito badatelé zahrnují fyzické a psychické jevy pod symbol dále nevysvětlovaného jevy pod symbol dále nevysvětlovaného paralelismu, kterým ovšem nic neobjasňují, paralelismu, kterým ovšem nic neobjasňují, nanejvýšnanejvýš problémproblém ilustrují.ilustrují.""


T. G. Masaryk T. G. Masaryk („Základové konkrétné logiky“(„Základové konkrétné logiky“, , 1894) podrobil kritice názor, že se psychologie 1894) podrobil kritice názor, že se psychologie nepotřebuje zabývat duší:nepotřebuje zabývat duší:

"Nemyslíme, že psychologie se má vyhnout"Nemyslíme, že psychologie se má vyhnout tomutotomuto problémuproblému aa odkazovatodkazovat toho,toho, kdokdo sese chcechce o o tomto předmětu poučit, na nějakou pohádkovou tomto předmětu poučit, na nějakou pohádkovou ‘metafyziku‘. Je to dnes pohodlným počínáním ‘metafyziku‘. Je to dnes pohodlným počínáním mnohých ‘moderních‘ mužů vědy: Fyzik a chemik mnohých ‘moderních‘ mužů vědy: Fyzik a chemik odkazují problém hmoty do této ‘metafyziky’. odkazují problém hmoty do této ‘metafyziky’. Biolog dává se od ní poučit o životním principu a Biolog dává se od ní poučit o životním principu a psycholog doporučuje ‘metafyzice’ duši. Avšak, psycholog doporučuje ‘metafyzice’ duši. Avšak, kdo nám má něco o hmotě říci, když ne fyzik a kdo nám má něco o hmotě říci, když ne fyzik a chemik? A kdo jiný je oprávněn rozhodovat v chemik? A kdo jiný je oprávněn rozhodovat v otázce o pravých příčinách života než biolog, a otázce o pravých příčinách života než biolog, a kdo konečně má o duši něco vědět, ne-li kdo konečně má o duši něco vědět, ne-li psycholog?"psycholog?"


Jak uvažovat o duši?Jak uvažovat o duši?• O duši víme z vlastní zkušenosti a ze O duši víme z vlastní zkušenosti a ze

svědectví důvěryhodných lidí jen to, že svědectví důvěryhodných lidí jen to, že působí (často proti všem vědeckým působí (často proti všem vědeckým předpokladům), a z toho je logické předpokladům), a z toho je logické vyvozovat, že když působí, musí existovat. vyvozovat, že když působí, musí existovat.

• Není tedy únikem přesun důrazu na výklad Není tedy únikem přesun důrazu na výklad ve vztahovém rámci, který duši nahlíží jako ve vztahovém rámci, který duši nahlíží jako souhrn funkcí, jimiž se člověk orientuje ve souhrn funkcí, jimiž se člověk orientuje ve světě, vyrovnává se s úkoly života, sleduje světě, vyrovnává se s úkoly života, sleduje své cíle a naplňuje své poslání,. své cíle a naplňuje své poslání,.

• Jde o snahu zůstat na půdě faktů a uvádět Jde o snahu zůstat na půdě faktů a uvádět jen ty hypotézy a teorie, které se ke světu jen ty hypotézy a teorie, které se ke světu faktů nějak vztahují. Teorie nemateriální faktů nějak vztahují. Teorie nemateriální duše tomuto předpokladu neprotiřečí.duše tomuto předpokladu neprotiřečí.


Orientace výzkumů dušeOrientace výzkumů dušeVýzkumy duše se dějí ve více rovinách: Výzkumy duše se dějí ve více rovinách: • • psychologické,psychologické,• • neurofyziologické či obecně biologické,neurofyziologické či obecně biologické,•• sociálně a kulturně antropologické,sociálně a kulturně antropologické,•• ale také v rovině náboženské a filosofické. ale také v rovině náboženské a filosofické.

Za redukcionistickou lze považovat úzceZa redukcionistickou lze považovat úzce scientistickou orientaci, scientistickou orientaci, •• která duši chápe jen jako interakci molekul která duši chápe jen jako interakci molekul v mozku, v mozku, •• nebo ji považuje jen za tzv. “vyšší nervovounebo ji považuje jen za tzv. “vyšší nervovou činnost”.činnost”.


DUCH DUCH

DUŠEDUŠE

TĚLO TĚLO

NoosféraNoosféra

Psycho- socio- sféra

Geo- bio- techno- sféra

Model osoby a tří světůModel osoby a tří světů


Vztah vyššího a nižšíhoVztah vyššího a nižšího

Každá duchovní cesta je zároveň Každá duchovní cesta je zároveň

psychologickou cestou, psychologickou cestou, ale ne každá psychologická cesta ale ne každá psychologická cesta

je též cestou duchovní.je též cestou duchovní.


Franklova trojdimenzionální Franklova trojdimenzionální antropologieantropologie

3. 3.

Pouze člověkPouze člověkStanovisko Stanovisko k danému k danému

DUCH DUCH Svoboda zaujetí,Svoboda zaujetí, duchovní duchovní (noetická) vrstva(noetická) vrstva

NOOSFÉRANOOSFÉRA

2. 2.

Člověk, zvířeČlověk, zvířeČástečná Částečná závislost závislost na danémna daném

PSYCHÉPSYCHÉZnačně Značně ovladatelnáovladatelná psychosociální psychosociální vrstvavrstva

SOCIO- SFÉRASOCIO- SFÉRA

1. 1.

Člověk, zvíře Člověk, zvíře rostlinarostlina

Závislost Závislost na danémna daném

TĚLOTĚLOMálo ovladatelná Málo ovladatelná biologicko-fyzikální biologicko-fyzikální vrstvavrstva

GEO- AGEO- A

BIOSFÉRABIOSFÉRA


Struktura osoby Struktura osoby a překážky duchovního života a překážky duchovního života

DUCHVztah k Bohu,

k transcendenciDUŠE

Vztah ke své mysli, ke své osobnosti, k svému já,

k druhým, k rodině, k povolání

TĚLOVztah k svému tělu, k jeho zdraví a

zdatnosti


Poznámky k tabulcePoznámky k tabulce• TĚLOTĚLO: Starý Zákon, Jóga (asany, pranajama) a jiné systémy péče : Starý Zákon, Jóga (asany, pranajama) a jiné systémy péče

o rozvoj osobnosti kladou na zdraví těla a tělesnou kulturu jako na o rozvoj osobnosti kladou na zdraví těla a tělesnou kulturu jako na podmínky rozvoje ducha velký důraz podmínky rozvoje ducha velký důraz „V zdravém těle zdravý „V zdravém těle zdravý duch“, „Jsme to, co jíme“.duch“, „Jsme to, co jíme“. Hodně pozornosti se věnuje kultivaci Hodně pozornosti se věnuje kultivaci sexuálních energií. Síla ducha však není na tělesné zdatnosti přímo sexuálních energií. Síla ducha však není na tělesné zdatnosti přímo závislá, ba naopak duchovními energiemi můžeme ovlivňovat stav závislá, ba naopak duchovními energiemi můžeme ovlivňovat stav svého těla.svého těla.

• DUŠEDUŠE: Péče o psychickou a sociální kulturu osobnosti, důraz na : Péče o psychickou a sociální kulturu osobnosti, důraz na etiketu a kulturu vztahů v józe (jama, nijama). Na této úrovni je etiketu a kulturu vztahů v józe (jama, nijama). Na této úrovni je láska rozvíjená jako erotický vztah.láska rozvíjená jako erotický vztah.

• DUCHDUCH: Duchovní kultura osobnosti – morálka, svědomí, : Duchovní kultura osobnosti – morálka, svědomí, moudrost. Láska zde má povahu agapé, projevuje se jako služba moudrost. Láska zde má povahu agapé, projevuje se jako služba bližnímu. U věřících je přítomná úcta a láska k Bohu.bližnímu. U věřících je přítomná úcta a láska k Bohu.

• Ve všech vývojových ontologiích se předpokládá, že vyšší úroveň Ve všech vývojových ontologiích se předpokládá, že vyšší úroveň je vývojově mladší, ale že překračuje nižší úrovně a reguluje je. je vývojově mladší, ale že překračuje nižší úrovně a reguluje je. Proto kultivací duchovní úrovně osoby můžeme ovlivňovat i Proto kultivací duchovní úrovně osoby můžeme ovlivňovat i úroveň psychosociální a tělesnou.úroveň psychosociální a tělesnou.


Idea Idea trialismutrialismu osoby u sv. osoby u sv. PavlaPavla

Sám Bůh pokoje nechť vás cele Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho posvětí a zachová vašeho

ducha, duši i těloducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny bez úrazu a poskvrny

do příchodu do příchodu našeho Pána Ježíše Kristanašeho Pána Ježíše Krista. .

(1Te, 5, 23)(1Te, 5, 23)


SpiritualitaSpiritualita Termín ‚spiritualita‘ je odvozen z hebrejského Termín ‚spiritualita‘ je odvozen z hebrejského RuachRuach, v řečtině ‚, v řečtině ‚pneumapneuma‘, v latině ‚‘, v latině ‚spiritusspiritus‘, ‘, což je významově bohatý termín nejčastěji což je významově bohatý termín nejčastěji překládaný jako ‚překládaný jako ‚duchduch‘, ale také ‚‘, ale také ‚dechdech‘ a ‚‘ a ‚vítrvítr‘. ‘. Mluvit o duchu znamená mluvit o tom, co dává Mluvit o duchu znamená mluvit o tom, co dává život a oživuje. Spiritualita je v tomto pohledu život a oživuje. Spiritualita je v tomto pohledu životem víry, tím, co ji motivuje a pohání, a tím, životem víry, tím, co ji motivuje a pohání, a tím, co lidé nacházejí jako užitečné, udržující a co lidé nacházejí jako užitečné, udržující a rozvíjející víru. Spiritualita je tím, co oživuje, rozvíjející víru. Spiritualita je tím, co oživuje, oduševňuje život věřících a pobízí je oduševňuje život věřících a pobízí je k prohloubení a zdokonalení toho, co nám víra k prohloubení a zdokonalení toho, co nám víra v dnešním světě nabízí.v dnešním světě nabízí.


Spiritualita jako vrstva bytíSpiritualita jako vrstva bytí

• Spiritualitou se nejčastěji míní osobní Spiritualitou se nejčastěji míní osobní náboženská zkušenost a její uskutečňování v náboženská zkušenost a její uskutečňování v životě. životě.

• Slovní spojení ‚spirituální svět‘ se však také Slovní spojení ‚spirituální svět‘ se však také užívá také ve významu noosféra (vedle geo- a užívá také ve významu noosféra (vedle geo- a bio-sféry), nebe, Božské prostředí, Říše Boží, bio-sféry), nebe, Božské prostředí, Říše Boží, Duch svatý, Posvátno, Nadpřirozeno. Duch svatý, Posvátno, Nadpřirozeno.

• Různé náboženské tradice kladou důraz na Různé náboženské tradice kladou důraz na pěstování dovednosti rozlišovat „duchy a pěstování dovednosti rozlišovat „duchy a dobré a zlé“ - míní tím rovněž to, co se dobré a zlé“ - míní tím rovněž to, co se nachází ve spirituální sféře bytí. nachází ve spirituální sféře bytí.


• M. Herold, SJM. Herold, SJ(1)(1) spiritualitou míní spiritualitou míní „žití určitým „žití určitým způsobem zahrnujícím všechny činnosti, které způsobem zahrnujícím všechny činnosti, které tvoří život. Křesťanská spiritualita, jak ji chápu tvoří život. Křesťanská spiritualita, jak ji chápu já,“já,“ píše Herold, píše Herold, „znamená v první řadě pokus „znamená v první řadě pokus dát orientaci celému dennímu žití pod vlivem dát orientaci celému dennímu žití pod vlivem Kristova Ducha a pod vlivem evangelia“.Kristova Ducha a pod vlivem evangelia“.

• Podle Podle T. ŠpidlíkaT. Špidlíka(2)(2) „je cílem duchovního „je cílem duchovního života dokonalé zduchovnění celého člověka. života dokonalé zduchovnění celého člověka. Jeho mysli, vůle, citů, těla.“Jeho mysli, vůle, citů, těla.“

• Pro Pro K. RahneraK. Rahnera je spiritualita je spiritualita „vědomým a „vědomým a metodickým rozvíjením víry, naděje a lásky.“metodickým rozvíjením víry, naděje a lásky.“

------------------------------------------------(1) Lonsdale, D.: (1) Lonsdale, D.: Oči k vidění, uši k slyšeníOči k vidění, uši k slyšení. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladat. 2003.. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladat. 2003.(2) Špidlík, T.: (2) Špidlík, T.: Prameny světlaPrameny světla. Velehrad-Roma, Refugium 1995.. Velehrad-Roma, Refugium 1995.


• Významný konvertita, pražský Významný konvertita, pražský židovský spisovatel židovský spisovatel Franz WerfelFranz Werfel(3)(3), , uvádí, že uvádí, že „spiritualita je nadšený úžas „spiritualita je nadšený úžas nad divy všedního života.“nad divy všedního života.“

• Jiný velký konvertita britský spisovatel Jiný velký konvertita britský spisovatel G. K. ChestertonG. K. Chesterton(4)(4), zase konstatuje, , zase konstatuje, že že „skutečně spirituálně živý je člověk, „skutečně spirituálně živý je člověk, který neztratil schopnost žasnout.“který neztratil schopnost žasnout.“

------------------------------------------3)3) Werfel, F.: Werfel, F.: Velká otázkaVelká otázka, Akord, Olomouc 1936, s. 39., Akord, Olomouc 1936, s. 39.4)4) Chesterton, G. K.: Chesterton, G. K.: Ohromné maličkostiOhromné maličkosti, Praha, Vyšehrad 1976., Praha, Vyšehrad 1976.


Spirituální inteligenceSpirituální inteligence

• Antropologové předpokládají, že mezi tzv. Antropologové předpokládají, že mezi tzv. antropologickými univerzáliemi má antropologickými univerzáliemi má významné místo náboženská potřeba, významné místo náboženská potřeba, resp. náboženský smysl, spirituální resp. náboženský smysl, spirituální inteligence.inteligence.

• Je pravděpodobné, že úzce souvisí s Je pravděpodobné, že úzce souvisí s potřebou sebepřesahu, uchvácení, potřebou sebepřesahu, uchvácení, fascinace, uctívání; snad je v jejím fascinace, uctívání; snad je v jejím základě ještě obecnější potřeba víry ve základě ještě obecnější potřeba víry ve smysl a řád bytí. smysl a řád bytí.


DušeDuše• Ve světle úvah o duchu by mělo být nepochopitelné, že Ve světle úvah o duchu by mělo být nepochopitelné, že

člověk může mít od přírody „nesmrtelnou duši“ či nějaký člověk může mít od přírody „nesmrtelnou duši“ či nějaký nesmrtelný element v sobě. Pokusíme se teď objasnit nesmrtelný element v sobě. Pokusíme se teď objasnit nesrovnalosti, které obklopují slovo „duše“. Hebrejská i řecká nesrovnalosti, které obklopují slovo „duše“. Hebrejská i řecká slova („slova („nefešnefeš“, resp. „“, resp. „psychépsyché“, lat. „“, lat. „animaanima“), která “), která překládáme v Bibli jako „duše“, jsou také překládána takto: překládáme v Bibli jako „duše“, jsou také překládána takto: tělo – dech - bytost/tvor – srdce - mysl – osoba - on sám. tělo – dech - bytost/tvor – srdce - mysl – osoba - on sám.

• „„Duše“ tak odkazuje k osobě, tělu či vlastnímu „já“. Známý Duše“ tak odkazuje k osobě, tělu či vlastnímu „já“. Známý signál „Zachraňte naše duše“ (SOS) znamená zjevně signál „Zachraňte naše duše“ (SOS) znamená zjevně „Zachraňte nás před smrtí!“ „Zachraňte nás před smrtí!“

• „„Duše“ je proto „ty“, nebo souhrn všech věcí, které tvoří Duše“ je proto „ty“, nebo souhrn všech věcí, které tvoří osobu. Je tedy pochopitelné, že mnohé moderní verze Bible osobu. Je tedy pochopitelné, že mnohé moderní verze Bible (např. anglická New International Version) zřídka slovo „duše“ (např. anglická New International Version) zřídka slovo „duše“ užívají a místo toho volí překlady „ty“ či „osoba“.užívají a místo toho volí překlady „ty“ či „osoba“.

• Bohem stvoření živočichové jsou nazýváni „živočišná havěť… Bohem stvoření živočichové jsou nazýváni „živočišná havěť… hbití živočichové“ (Gn 1,20-21). A hebrejské slovo, hbití živočichové“ (Gn 1,20-21). A hebrejské slovo, překládané zde jako „živočichové“, je „nefeš“ – to je jinde překládané zde jako „živočichové“, je „nefeš“ – to je jinde překládané jako „duše“: např. v Gn 2,7 je „… i byl člověk duší překládané jako „duše“: např. v Gn 2,7 je „… i byl člověk duší živou“ (podle BK). živou“ (podle BK).


Křesťanské hlediskoKřesťanské hledisko• A tak je člověk „duší“ zrovna tak, jako jsou A tak je člověk „duší“ zrovna tak, jako jsou

„dušemi“ i živočichové. Jediným rozdílem mezi „dušemi“ i živočichové. Jediným rozdílem mezi lidstvem a živočišstvem je mentální převaha lidstvem a živočišstvem je mentální převaha těch prvých; člověk je stvořen k obrazu těch prvých; člověk je stvořen k obrazu Božímu (Gn 1,26; viz oddíl 1.2). Někteří lidé Božímu (Gn 1,26; viz oddíl 1.2). Někteří lidé jsou povoláni znát evangelium, čímž se pro ně jsou povoláni znát evangelium, čímž se pro ně otvírá naděje na nesmrtelnost (2 Tm 1,10). otvírá naděje na nesmrtelnost (2 Tm 1,10).

• Pokud jde o naši základní přirozenost a Pokud jde o naši základní přirozenost a charakter naší smrti, neexistuje žádný rozdíl charakter naší smrti, neexistuje žádný rozdíl mezi člověkem a zvířaty.mezi člověkem a zvířaty.(Podle Watchman Nee: (Podle Watchman Nee: Trilogie ducha, duše a Trilogie ducha, duše a tělatěla))


Filosofická formulace předpokladu Filosofická formulace předpokladu o způsobu existence duše:o způsobu existence duše:

• Existuje-li duše, pak jako jsoucno o jeden Existuje-li duše, pak jako jsoucno o jeden ontologický řád či stupeň vyšší než je řád ontologický řád či stupeň vyšší než je řád biologický. biologický.

• Duše o nás ví vše, ale my o ní přímo nemůžeme Duše o nás ví vše, ale my o ní přímo nemůžeme vědět nic. vědět nic.

• Vyšší zahrnuje nižší, ale ne obráceně. Vyšší zahrnuje nižší, ale ne obráceně. • Tuto myšlenku vývojové ontologie formuloval Tuto myšlenku vývojové ontologie formuloval

N. HartmannN. Hartmann v díle v díle Nové cesty ontologie Nové cesty ontologie (1942). (1942).• Podle Podle Zd. NeubaueraZd. Neubauera (1991) v důsledku (1991) v důsledku

substancialistického způsobu uvažování, jemuž substancialistického způsobu uvažování, jemuž jsme uvykli, si duši představujeme jako malého jsme uvykli, si duši představujeme jako malého človíčka v nás, který sedí v nějaké ústředně a řídí človíčka v nás, který sedí v nějaké ústředně a řídí všechny funkce.všechny funkce.


Metafory dušeMetafory duše• Mozek jako orgánMozek jako orgán duše, duše jako funkce mozku a duše, duše jako funkce mozku a

produkt mozkové činnosti.produkt mozkové činnosti.• Mozek je nástrojemMozek je nástrojem duše, jehož prostřednictvím se duše, jehož prostřednictvím se

duše projevuje ve vnitřním životě vědomí i ve vnějším duše projevuje ve vnitřním životě vědomí i ve vnějším životě sociálního jednání a předmětných činností.životě sociálního jednání a předmětných činností.

• Tělo (mozek) je žalářemTělo (mozek) je žalářem duše. Duše je uvězněná v duše. Duše je uvězněná v těle, a zanedbávaná pro zájmy těla. těle, a zanedbávaná pro zájmy těla. Je to však opravdu tak, že tělo je vězením duše? Není Je to však opravdu tak, že tělo je vězením duše? Není tělo spíše nástrojem, funkcí duše, a možností, tělo spíše nástrojem, funkcí duše, a možností, rámcem, v němž se duše sama uvědomí a dospěje ke rámcem, v němž se duše sama uvědomí a dospěje ke svobodnému rozhodnutí přijmout či odmítnout svobodnému rozhodnutí přijmout či odmítnout vertikální rozměr života - život ve službě duchovním vertikální rozměr života - život ve službě duchovním hodnotám, transcendujícímu smyslu, LOGOSU či ve hodnotám, transcendujícímu smyslu, LOGOSU či ve službách požitku, fikcím, "mámení světa", které svět službách požitku, fikcím, "mámení světa", které svět nabízí?nabízí?


Text J. A. KomenskéhoText J. A. Komenského

O duši O duši

z z

ORBIS SENSUALIUM ORBIS SENSUALIUM PICTUSPICTUS



Zkušenost dušeZkušenost duše

Za nepřímý důkaz duše je Za nepřímý důkaz duše je možno považovatmožno považovat

• - vědomí smyslu života,- vědomí smyslu života,

• - svědomí - svědomí

• - předvídání, intuice- předvídání, intuice

• - vůle (zejména vůle ke smyslu!)- vůle (zejména vůle ke smyslu!)

• - sebereflexe- sebereflexe

• - NDE- NDE


Funkce dušeFunkce duše• - oživuje tělo- oživuje tělo

• - iniciuje jednání, - iniciuje jednání,

• - reflektuje zkušenost,- reflektuje zkušenost,

• - umožňuje intenci, záměry- umožňuje intenci, záměry


Podle H. Driesche (1928)Podle H. Driesche (1928)duše je oživujícím činitelem těla, je to duše je oživujícím činitelem těla, je to entelechieentelechie (zde (zde si Driesch vypůjčuje termín od Aristotela a více méně si Driesch vypůjčuje termín od Aristotela a více méně shodně s Aristotelem ji definuje), tj. shodně s Aristotelem ji definuje), tj. „činitel nehmotný a „činitel nehmotný a nerozprostraněný, neprostorový a nemnohotvárný, nerozprostraněný, neprostorový a nemnohotvárný, nedělitelný, neenergetický. Chybí mu vůbec všechny nedělitelný, neenergetický. Chybí mu vůbec všechny znaky kvantitativní. Vyčerpává se tím, že dělá znaky kvantitativní. Vyčerpává se tím, že dělá pořádek. ...Obrátí-li se tyto negace, vyplyne z toho, že pořádek. ...Obrátí-li se tyto negace, vyplyne z toho, že entelechie je esencí organismu. Chová v sobě všechno, entelechie je esencí organismu. Chová v sobě všechno, čím se organismus vyznačuje nebo v příštích pokoleních čím se organismus vyznačuje nebo v příštích pokoleních může vyznačovat. Hmotný organismus je její dílo jako je může vyznačovat. Hmotný organismus je její dílo jako je malba výtvor umělcův (viz Bergson), s tím rozdílem, že malba výtvor umělcův (viz Bergson), s tím rozdílem, že pokud je hmota v živém těle, je jí neustále a pokud je hmota v živém těle, je jí neustále a bezprostředně ovládána. Je tedy entelechie ohromně bezprostředně ovládána. Je tedy entelechie ohromně složitá, intensitně rozmanitá, substanciální soustava složitá, intensitně rozmanitá, substanciální soustava schopností pro tvorbu tvarovou, pro růst, pro tvorbu schopností pro tvorbu tvarovou, pro růst, pro tvorbu příštích pokolení"příštích pokolení". . (Základní problémy psychologie, č. překl. 1933)(Základní problémy psychologie, č. překl. 1933)


V. Úlehla V. Úlehla ((Zamyšlení nad životem IIZamyšlení nad životem II. . díldíl, ,

1947)1947)

uvádí některé - moderní přírodovědou uvádí některé - moderní přírodovědou inspirované - teorie o způsobu inspirované - teorie o způsobu existence duše jakožto základu života; existence duše jakožto základu života; v následujících tezích je stručně v následujících tezích je stručně shrneme.shrneme.


Duše jako stavba Duše jako stavba bílkovinných bílkovinných

makromolekulmakromolekul,,• které jsou které jsou "v živém organizovány do "v živém organizovány do

zvláštní účinné, jakoby třaskavé zvláštní účinné, jakoby třaskavé formy, takže neobyčejně rychle formy, takže neobyčejně rychle reagují. Při smrti se tyto labilní reagují. Při smrti se tyto labilní obrovité makromolekuly výbušně obrovité makromolekuly výbušně rozpadají"rozpadají"..


Duše jako souhra Duše jako souhra neznámých energiíneznámých energií..

• Tuto teorii formuloval biolog W. Tuto teorii formuloval biolog W. Ostwald ad. Úlehla konstatuje, že by Ostwald ad. Úlehla konstatuje, že by mohla být dobrou pracovní mohla být dobrou pracovní hypotézou, jejímž základem je názor, hypotézou, jejímž základem je názor, že že "v živém těle se mění energie ve "v živém těle se mění energie ve formy jinak naprosto neznámé, ba i formy jinak naprosto neznámé, ba i ve třetí možnost jsoucna - v ve třetí možnost jsoucna - v duševno".duševno".


Duše jako "zahuštění" Duše jako "zahuštění" jsoucna v živém.jsoucna v živém.

• Zde si V. Úlehla vypomáhá analogií s Zde si V. Úlehla vypomáhá analogií s elektřinou, která se v přírodě tak málo elektřinou, která se v přírodě tak málo projevuje, projevuje, "že nebýt blesku a praskotu "že nebýt blesku a praskotu potřené srsti, nedala by se skoro potřené srsti, nedala by se skoro existence její za normálních okolností existence její za normálních okolností poznat. Teprve lidské stroje dovedly poznat. Teprve lidské stroje dovedly volnou energii zahustit, aby se dala volnou energii zahustit, aby se dala měřit, využívat a aby projevila své měřit, využívat a aby projevila své vlastnosti".vlastnosti".


KomentářKomentář• Úlehla zde vyjadřuje svůj názor, že "podobně, Úlehla zde vyjadřuje svůj názor, že "podobně,

ale ještě mnohem nepravděpodobněji, jako ale ještě mnohem nepravděpodobněji, jako hmota v energii, mění se energie v duševno".hmota v energii, mění se energie v duševno".

• Pozoruhodné je, že Úlehla již ve čtyřicátých Pozoruhodné je, že Úlehla již ve čtyřicátých letech připouštěl, že letech připouštěl, že "duševno jako volný "duševno jako volný stav je ve vesmíru možné i mimo život, a že stav je ve vesmíru možné i mimo život, a že by tedy mohl ve vesmíru vznikat místně stav, by tedy mohl ve vesmíru vznikat místně stav, v němž bez života by převládalo duševno nad v němž bez života by převládalo duševno nad hmotou a energií natolik, že by je pomyslný hmotou a energií natolik, že by je pomyslný pozorovatel mohl prokázat přírodovědecky".pozorovatel mohl prokázat přírodovědecky".


‚‚ANTROPICKÝ PRINCIP‘ANTROPICKÝ PRINCIP‘

• tvrdí téměř totéž ve vztahu k tvrdí téměř totéž ve vztahu k duchovnímu principu existence duchovnímu principu existence vesmíru a v něm inteligentního vesmíru a v něm inteligentního života. života.


Duše jako host z jiného Duše jako host z jiného prostoru.prostoru.

• Přesněji zde V. Úlehla odkazuje na Přesněji zde V. Úlehla odkazuje na hypotézu vytýčenou ve třicátých letech hypotézu vytýčenou ve třicátých letech brněnským biologem F. Herčíkem a brněnským biologem F. Herčíkem a matematikem O. Borůvkou. Autoři matematikem O. Borůvkou. Autoři předpokládají, že život sám je předpokládají, že život sám je "těkavým "těkavým průnikem řádu platícího ve průnikem řádu platícího ve čtyřrozměrném prostoru do našeho čtyřrozměrném prostoru do našeho prostoru trojrozměrného"prostoru trojrozměrného"..


Duše jako zvláštní stav Duše jako zvláštní stav veškeré hmoty.veškeré hmoty.

• Je to domněnka navržená W. Je to domněnka navržená W. Mathewsem (1925), podle něhož jsou v Mathewsem (1925), podle něhož jsou v živé bytosti všechny atomy, a tím i živé bytosti všechny atomy, a tím i molekuly, ve stavu povzbuzeném, tj. molekuly, ve stavu povzbuzeném, tj. anakinetometrickémanakinetometrickém, proti stavu , proti stavu neživého světa, kde jsou ve stavu neživého světa, kde jsou ve stavu katakinetometrickémkatakinetometrickém..


Duše jako nehmotné Duše jako nehmotné předivo z elektronů a předivo z elektronů a

positronů.positronů.• Podle Gaskellové (1928), která tuto Podle Gaskellové (1928), která tuto

hypotézu formulovala, je nositelem hypotézu formulovala, je nositelem života intraatomární soustava nebo života intraatomární soustava nebo předivo (tzv. ‚Z‘), které jsouc předivo (tzv. ‚Z‘), které jsouc elektricky vyrovnané, nemůže vstupovat elektricky vyrovnané, nemůže vstupovat do biochemických reakcí, ale může na ně do biochemických reakcí, ale může na ně působit. Ve smrti se soustava ‚Z‘ oddělí působit. Ve smrti se soustava ‚Z‘ oddělí od hmoty těla, jež propadá od hmoty těla, jež propadá autokatalýze.autokatalýze.


Kvantová teorie dušeKvantová teorie duše

• byla předložena Deepakem Choprou byla předložena Deepakem Choprou (1989), ale inspirovaná názory W. Pauliho (1989), ale inspirovaná názory W. Pauliho na základě jeho spolupráce s C. G. na základě jeho spolupráce s C. G. Jungem. Jungem.

• Její základní ideou je hypotéza, že mezi Její základní ideou je hypotéza, že mezi mentálním obrazem iniciujícím jednání a mentálním obrazem iniciujícím jednání a realizovaným úkonem je mezera, v níž realizovaným úkonem je mezera, v níž musel nastat ohyb procesu - kvantový musel nastat ohyb procesu - kvantový skok, kvantová událost, pro kterou nemá skok, kvantová událost, pro kterou nemá fyziologie žádné vysvětlení.fyziologie žádné vysvětlení.


Podobně uvažuje E. Podobně uvažuje E. Schrödinger:Schrödinger:

„„Fyzik je sžit se skutečností, ze kvantová Fyzik je sžit se skutečností, ze kvantová teorie klasické fyzikální zákony modifikuje, teorie klasické fyzikální zákony modifikuje, zejména jde-li o procesy za běžných teplot. Je na to zejména jde-li o procesy za běžných teplot. Je na to mnoho příkladů. Život je patrně jedním z nich - mnoho příkladů. Život je patrně jedním z nich - příkladem mimořádně pozoruhodným. Život je příkladem mimořádně pozoruhodným. Život je pravděpodobně uspořádané, zákonité chování pravděpodobně uspořádané, zákonité chování hmoty, nespočívající výlučně na její tendenci k hmoty, nespočívající výlučně na její tendenci k přechodu od uspořádanosti k neuspořádanosti, ale přechodu od uspořádanosti k neuspořádanosti, ale spočívající částečně v existující uspořádanosti, spočívající částečně v existující uspořádanosti, které se zachovává.které se zachovává.

Zkušenost nám dobře známa si neomylně Zkušenost nám dobře známa si neomylně vynucuje přesvědčení, že nelze přežít destrukci vynucuje přesvědčení, že nelze přežít destrukci těla, se kterým je život, jak jej známe, těla, se kterým je život, jak jej známe, neoddělitelně spojen. Není tedy po tomto životě už neoddělitelně spojen. Není tedy po tomto životě už nic?nic?


Není. Není, pokud jde o naši Není. Není, pokud jde o naši zkušenost, jak ji známe nutně vázanou zkušenost, jak ji známe nutně vázanou na prostor a čas. Ale v druhu [bytí], kde na prostor a čas. Ale v druhu [bytí], kde čas nehraje roli, ztrácí pojem 'po' čas nehraje roli, ztrácí pojem 'po' význam. Pouhé myšleni nám ovšem význam. Pouhé myšleni nám ovšem nemůže dát záruku, že takový druh nemůže dát záruku, že takový druh [bytí existuje]. Pomůže však odstranit [bytí existuje]. Pomůže však odstranit [zjevné] překážky pochopit, že možné [zjevné] překážky pochopit, že možné to je. Právě to vytvořil Kant svou to je. Právě to vytvořil Kant svou analýzou a v tom je podle mého mínění analýzou a v tom je podle mého mínění jeho filosofický význam.“jeho filosofický význam.“


CESTA DUŠE DO JINÉHO SVĚTACESTA DUŠE DO JINÉHO SVĚTAVýzkumy u osob, které se ocitly ve stavu klinické smrti, ukazují, že 60-75% z Výzkumy u osob, které se ocitly ve stavu klinické smrti, ukazují, že 60-75% z nich mělo jisté zážitky, které mít neměly. Ve stavu téměř odpovídajícím smrti nich mělo jisté zážitky, které mít neměly. Ve stavu téměř odpovídajícím smrti měli intenzivní zážitky, které na ně silně zapůsobily. Průběh zážitků je velmi měli intenzivní zážitky, které na ně silně zapůsobily. Průběh zážitků je velmi podobný - probíhá to zhruba takto:podobný - probíhá to zhruba takto:• jakési zabzučení (svištění)jakési zabzučení (svištění)• pocit klidu a míru, bolesti zmizípocit klidu a míru, bolesti zmizí• člověk (duše) pozoruje seshora své nehybné tělo, lékaře a sestry při operacičlověk (duše) pozoruje seshora své nehybné tělo, lékaře a sestry při operaci• cesta tunelem (černý nebo rudý), na konci je jasné bílé světlocesta tunelem (černý nebo rudý), na konci je jasné bílé světlo• setkání se "světelnou bytostí", telepatický rozhovor s ním; lidem se rychlesetkání se "světelnou bytostí", telepatický rozhovor s ním; lidem se rychle promítne jejich pozemský život, klíčové situace světelná bytost kriticky promítne jejich pozemský život, klíčové situace světelná bytost kriticky zhodnotí (prý hodnotí velkoryse a s humorem - neodpouští prý jen vraždu a zhodnotí (prý hodnotí velkoryse a s humorem - neodpouští prý jen vraždu a sebevraždu)sebevraždu)• zde lidé potkávají své zemřelé příbuznézde lidé potkávají své zemřelé příbuzné• lidé vidí "RÁJ" za plotem nebo řekou - krásné louky aj.příroda, město v dálcelidé vidí "RÁJ" za plotem nebo řekou - krásné louky aj.příroda, město v dálce• lidé - duše, kteří přežili klinickou smrt, se vrací do těla - dobrovolně nebo jsou lidé - duše, kteří přežili klinickou smrt, se vrací do těla - dobrovolně nebo jsou přemluveni světelnou bytostí (příbuznými). Podmínkou je životaschopnost přemluveni světelnou bytostí (příbuznými). Podmínkou je životaschopnost těla a též úsilí lékařů v "hmotném světě„-těla a též úsilí lékařů v "hmotném světě„-• návrat do tělanávrat do těla


Argumenty proti popírání spirituality ve výzkumech R. Argumenty proti popírání spirituality ve výzkumech R. MoodyhoMoodyho

1. HALUCINACE (ty jsou ale mlhavé a u každé osoby jiné)

2. Vliv podávaných léků na uklidnění nebo endorfinů

(tím lze vysvětlit maximálně pocit míru a klidu, ne to ostatní)

3. TUNEL je vzpomínkou na porod

(při něm ale dítě nic nevidí; porod je navíc bolestivý a pomalý - protiklad k pocitům při NDE)

4. Vliv náboženství (nebyl zaznamenán - stejné zážitky mají křesťané, ateisté, židé, muslimové atd. - liší se maximálně v pojmenování "světelné bytosti")

5. Naopak byly nalezeny následující důkazy pro existenci duše:

člověk se cítí být pořád stejný - bez ohledu na věk; duše totiž nestárne na rozdíl od těla děti, které zažily NDE, popisují stejné zážitky jako dospělí někteří lidé v klinické smrti mají nulovou aktivitu mozku (EEG) - přesto po oživení popisují zážitky z "onoho světa"; jasný důkaz toho, že duše cestovala mimo tělo lidé s NDE se po vyléčení vrátí k těm intelektuálním schopnostem, které měly před nemocí/úrazem, neztrácí paměť apod.


Nové cesty zkoumání dušeNové cesty zkoumání duše• W. Penfield W. Penfield – otec neurochirurgie – na základě svých bohatých – otec neurochirurgie – na základě svých bohatých

zkušeností a výzkumů mozku – zkušeností a výzkumů mozku – odmítá ztotožnit mysl s odmítá ztotožnit mysl s aktivitou mozku a nevylučuje přežití mysli po aktivitou mozku a nevylučuje přežití mysli po smrti mozku.smrti mozku.

• Ch. Tarte a J. C. Eccles Ch. Tarte a J. C. Eccles docházejí na základě různých východisek ke shodnému docházejí na základě různých východisek ke shodnému konstatování, konstatování,

že vědomí může existovat nezávisle na těle. že vědomí může existovat nezávisle na těle. • J. Eccles hovoří o mozkových modulech, které J. Eccles hovoří o mozkových modulech, které

přijímají informace z duchovní vrstvy bytí, což přijímají informace z duchovní vrstvy bytí, což rozvíjejí např. R. Sheldrake a F. Capra, na jejichž rozvíjejí např. R. Sheldrake a F. Capra, na jejichž názory ovšem nahlíží akademická věda kriticky.názory ovšem nahlíží akademická věda kriticky.


J. Eccles tvrdí,J. Eccles tvrdí,

• že interakce mezi duší a mozkem že interakce mezi duší a mozkem člověka je analogická člověka je analogická pravděpodobnostnímu poli kvantové pravděpodobnostnímu poli kvantové mechaniky. mechaniky.

• Mentální "energie" vyvolává neurální Mentální "energie" vyvolává neurální účinky analogickým procesem jako účinky analogickým procesem jako probabilistické pole spouští činnost. probabilistické pole spouští činnost.

• Mentální jednotku, která převádí Mentální jednotku, která převádí mentální intence do neurálních jednotek mentální intence do neurálních jednotek nazývá termínem „psychon“. nazývá termínem „psychon“.


ZávěrZávěr• O duši toho víme v perspektivě úzce O duši toho víme v perspektivě úzce

vědeckého myšlení málo.vědeckého myšlení málo.• Více podnětných tvrzení přináší filosofie a Více podnětných tvrzení přináší filosofie a

theologie.theologie.Tato tvrzení je třeba brát jako seriózní Tato tvrzení je třeba brát jako seriózní hypotézy a psychologie musí hledat hypotézy a psychologie musí hledat metody jejich empirického ověřování.metody jejich empirického ověřování.

• Je důvod předpokládat, že duše je Je důvod předpokládat, že duše je principem vědomí (mysli) a podstatným principem vědomí (mysli) a podstatným činitelem integrace biologických, činitelem integrace biologických, sociálních a spirituálních funkcí člověka.sociálních a spirituálních funkcí člověka.


•Naše znalost duše je stejná jako byla znalost Naše znalost duše je stejná jako byla znalost elektřiny ve starověku. Víme, že se projevuje, elektřiny ve starověku. Víme, že se projevuje, a víme dost o tom, jak se projevuje, ale nic víc a víme dost o tom, jak se projevuje, ale nic víc o ní nevíme. Eliášův oheň je takovou dětskou o ní nevíme. Eliášův oheň je takovou dětskou hrou. Blesky a poltergeist. hrou. Blesky a poltergeist.

•Tak jako už starověcí kejklíři dovedli využívat Tak jako už starověcí kejklíři dovedli využívat některých efektů elektřiny, i soudobá některých efektů elektřiny, i soudobá psychologie umí vyvolat mnoho psychologie umí vyvolat mnoho pozoruhodných projevů duše např. pomocí pozoruhodných projevů duše např. pomocí hypnózy nebo technik tzv. neurolingvistického hypnózy nebo technik tzv. neurolingvistického programování. Některé fenomény popisované programování. Některé fenomény popisované parapsychologií nejsou podle všeho ani parapsychologií nejsou podle všeho ani podvodem, ani náhodnou koincidencí dvou podvodem, ani náhodnou koincidencí dvou řad událostí, ale neumíme je kontrolovat. řad událostí, ale neumíme je kontrolovat.


• Připustíme-li námitku, že vědecké studium Připustíme-li námitku, že vědecké studium mimořádných psychických jevů nepatří do mimořádných psychických jevů nepatří do rámce vědeckého zkoumání, protože jsou rámce vědeckého zkoumání, protože jsou neopakovatelné a experimentálně neopakovatelné a experimentálně nevyvolatelné, museli bychom odmítnout i nevyvolatelné, museli bychom odmítnout i vědecké zkoumání uměleckých výkonů, vědecké zkoumání uměleckých výkonů, které také přicházejí, kdy samy chtějí, ne které také přicházejí, kdy samy chtějí, ne tehdy, kdy si je přeje umělec nebo tehdy, kdy si je přeje umělec nebo psycholog tvořivosti, který tvůrčí výkony psycholog tvořivosti, který tvůrčí výkony zkoumá.zkoumá.


Na závěr základní teze o dušiNa závěr základní teze o duši

•Duše je orgánem smyslu, integrace, vztahu Duše je orgánem smyslu, integrace, vztahu k transcedenci.k transcedenci.

•Duše je informace nesená energií.Duše je informace nesená energií.•Duši nelze vyvodit z reflexního mechanismu, Duši nelze vyvodit z reflexního mechanismu,

jak se o to pokoušejí materialisté jak se o to pokoušejí materialisté v návaznosti na starořecké atomisty v návaznosti na starořecké atomisty a na některé názory R. Descarta.a na některé názory R. Descarta.

•Duše se manifestuje jako psychika, mysl, Duše se manifestuje jako psychika, mysl, srdce, tělo, prostřednictvím vědomí a srdce, tělo, prostřednictvím vědomí a jednání.jednání.


Na co je nám zkoumání duše?Na co je nám zkoumání duše?

•Důvody k zájmu o duši nemusí být jen čistě vědecké. Důvody k zájmu o duši nemusí být jen čistě vědecké. Z velké části se – toto ještě stále spíše filosofické a Z velké části se – toto ještě stále spíše filosofické a nesporně i teologické téma – dotýká zájmu běžných nesporně i teologické téma – dotýká zájmu běžných lidí o vysvětlení toho, co je duše, jak a kde existuje a lidí o vysvětlení toho, co je duše, jak a kde existuje a jaké jsou její specifické funkce, co se s ní děje po smrti jaké jsou její specifické funkce, co se s ní děje po smrti těla. těla.

•Věda musí být připravena nabídnout alespoň Věda musí být připravena nabídnout alespoň hypotézy. Vykazování tohoto tématu za hranice vědy hypotézy. Vykazování tohoto tématu za hranice vědy nahrává esoterice a šalebným pseudoteoriím. Stačí nahrává esoterice a šalebným pseudoteoriím. Stačí jen pohlédnout na regály tzv. alternativní literatury jen pohlédnout na regály tzv. alternativní literatury téměř v každém knihkupectví.téměř v každém knihkupectví.

•Ale koho takové otázky u nás v Čechách – jako Ale koho takové otázky u nás v Čechách – jako vědecké otázky – vážně zajímají? vědecké otázky – vážně zajímají?

•Nanejvýš se o ně zajímáme osobně a soukromě.Nanejvýš se o ně zajímáme osobně a soukromě.


Aforismy Leonarda da Vinci Aforismy Leonarda da Vinci na téma DUŠE na téma DUŠE

Každá část se snaží opět spojit s celkem, Každá část se snaží opět spojit s celkem, aby unikla své nedokonalosti. aby unikla své nedokonalosti.

DušeDuše toužítouží býtbýt vv těle,těle, protožeprotože bezbez ústrojíústrojí tohototohoto těla nemůže nic konat ani cítit.těla nemůže nic konat ani cítit.

Kdo se chce přesvědčit, zdali v jeho těle sídlí duše, nechť Kdo se chce přesvědčit, zdali v jeho těle sídlí duše, nechť pozoruje,jak si toto tělo, příbytek duše, každodenně pozoruje,jak si toto tělo, příbytek duše, každodenně

počíná: neboť je-li duše bez řádu a zmatená, počíná: neboť je-li duše bez řádu a zmatená, je v nepořádku a zmatené i tělo, které tato duše je v nepořádku a zmatené i tělo, které tato duše

řídí.řídí.

Documents

MÁ SE PSYCHOLOGIE ZABÝVAT DUŠÍ, aneb co víme o duši?