Foto © Paul Hilton / Greenpeace

kdo jinému jámu vrtá, sám do ní shell…

petr vacek: „hnusný věci zapomínám.“

není rYba jako rYba

maGazín | PODZIM 2012

2

Lidé po celém světě protestovali proti průzkumným vrtům, které u Aljašky zahájila společnost Shell. Na pláži v Helsinkách se

objevili plavci potřísnění ropou – jako symbol rizik, spojených s těžbou ropy v Arktidě.

Aktivisté Greenpeace se ocitli pod palbou z vodních děl, když se snažili zabránit vyplutí lodi, která přiváží dělníky Gazpromu

na těžební plošinu v Arktidě.

fotografie čísla

Foto

© D

enis

Sin

yako

v /

Gre

enp

eace

Fo

to ©

Mat

ti S

nellm

an /

Gre

enp

eace

3

ve zkratce

Ropa v MexickéM zálivu Ropa, která unikla z havarovaného vrtu Deepwater Horizon, je zpátky. Hurikán Isaac

zaplavil rozsáhlou oblast na pobřeží států Alabama, Mississippi a Louisiana ropou a dehtem, které při ka-tastrofě v dubnu 2010 unikly do oceánu. Místní úřady odhadují, že v Mexickém zálivu stále zůstává až jeden milion barelů ropy. Potvrdilo se, že vyčistit velkou rop-nou skvrnu na moři je prostě nemožné.

ochRana indonéského pRalesa v pRaxiPapírenský koncern Asia Pulp & Paper (APP) neustále přesvěd-čuje veřejnost o své

environmentální odpovědnosti. Prohlásil, že přestane kácet v oblastech přirozeného porostu a bude využívat pouze dřevo z plantáží. Naši kolegové z indonéské pobočky ale při „kont-role“ 27. 9. 2012 objevili čerstvou mýtinu v místech, kde před pár dny býval prales. A to uprostřed území, kde provozuje plantáže firma PT Asia Tani Persada. Líbivá mediální prohlášení vzala okamžitě za své. Deštné pralesy kvůli APP dál končí v papírových výrobcích na jedno použití…

editorial

Milé čtenářky, milí čtenáři,letní sluníčko je sice pryč a podzimního šera přibývá, vy ale nepropadejte depresi. Dny vám projasní nové vydání Greenpeace magazínu… a třeba i úsporné zářivky. O jejich výhodách a správném výběru vám poví náš energetický expert Janek Rovenský. Posvítíme si také na české supermarkety, které stále nerady a nedostatečně informují své zákazníky o zboží, jež prodávají. Jan Freidinger vám vysvětlí, že „není ryba jako ryba“ a že při nákupu mořských plodů v obchodě je třeba se ptát a vyžadovat odpovědi. Pak se vám nestane, že si místo pstruha dáte k obědu stříbrnici nebo si koupíte zrovna ten druh tuňáka, jehož populaci hrozí vyhubení. Ve stínu nezůstane ani celosvětová kampaň za záchranu Arktidy, kterou by těžařské firmy rády rozvrtaly kvůli ropě. O tom, jak se daří Shellu a Gazpromu v krajině ledních medvědů, podá zprávu Petr Kucka, vedoucí arktické kampaně. Během našeho „arktického“ letního putování jste nás mohli potkat ve všech koutech České republiky. Velký kus práce tam odvedli naši dobrovolníci. Na nespočtu Greenpeace infostánků, na hudebních festivalech – všude tam vás neúnavně informovali o problematice hrozící těžby ropy v Arktidě a nabízeli energetickou alternativu v praxi. Vařili vám kávu na solárním vařiči, nabili stovky vašich mobilních telefonů díky malé větrné elektrárně a ozvučili kompletní hudební stage elektrickou energií z fotovoltaických panelů. Jak léto s Greenpeace vnímají oni sami, se dočtete na straně 14. Kdyby se vás pochmurná podzimní nálada přece jen nechtěla pustit, slunce do duše vám zaručeně vnese Petr Vacek. Lucka Jakešová si s ním popovídala o dětech, práci i jeho „ekoteroristických“ aktivitách. A nakonec – chcete-li zazářit v novém Greenpeace tričku a navíc rádi luštíte křížovky, určitě nezapomeňte nalistovat stranu 12 a zkuste vyhrát milý dárek.

Přeji vám příjemné počtení a krásný, barevný podzim.

obsah číslaFotografie čísla ........................................................... 2Editorial | Ve zkratce ................................................... 3Kdo jinému jámu vrtá, sám do ní Shell ...................... 4-7Na čem pracujeme .......................................................8Není ryba jako ryba .....................................................9Hnusný věci zapomínám ......................................10-11Rady, tipy, luštění ..................................................... 12 Edisonovy tepelné koule ............................................ 13Letní festivalová jízda .........................................................14Obchůdek............................................................................15Letní festivalová jízda v obrazech .....................................16

Vydává: Greenpeace Česká republikaPrvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667e-mail: greenpeace@ecn.cz | www.greenpeace.czŠéfredaktorka: Pavla HavelkováGrafická úprava: Petr Slezák | Jazyková redakce: Anna BřezinováRegistrováno MK ČR E 20887, ISSN 1211 81 68Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993.Tištěno na 100% recyklovaném papíře.

Pavla Havelková

šéfredaktorka

editorial | ve zkratce

Foto

© J

oe S

myt

h / G

reen

peac

eFo

to ©

Gre

enpe

ace

4 klima

5

Foto © Ibra Ibrahimovič / Greenpeace

klima

kdo jinému jámu vrtá, sám do ní shell

Do arktického svitku se během čtyř měsíců jeho existence zapsaly už více než dva miliony ochránců Arktidy. Potřebujeme i vás. Hrozba, které čelíme, je totiž ohromná. Nadnárodní společnosti jako Shell či Gazprom, s rozpočtem větším než mají průměrné státy, si brousí zuby na ropu ukrytou pod arktickým ledem. Povede se miliónům lidí z celého světa tuto šílenost zastavit?

6

Arktický svitek není jen petice. Svým podpisem podpoříte mezinárodní snahu o vytvoření chráněné rezervace v neobydlené oblasti kolem severního pólu a zákaz těžby ropy a průmyslového rybolovu v celých arktických vodách. Vaše jméno bude zapsáno do elektronického svitku, uzavřeno do nerozbitné kapsle a umístěno na dno moře na severním pólu. Jak už víte, jednou z firem, které se připravují na těžbu ropy v Arktidě, je Shell. Společnost původně počítala s tím, že průzkumné vrty u Aljašky budou zahájeny 13. července. Dali jsme v inkriminovaném červencovém týdnu Shellu najevo, že proti těžbě ropy v Arktidě neprotestuje jen hrstka „grínpísáků“, ale že jeho nebezpečné těžařské plány odsuzují miliony lidí po celém světě. Vše začalo v Holandsku. Greenpeace obsadilo tamní sídlo Shellu. Ředitelka holandské pobočky Greenpeace pronikla až do kanceláře výkonného ředitele Shellu, odkud poté vyhlásila, že Shell dostal rozum, odstupuje od svých ropných plánů v arktických vodách a začne investovat do obnovitelných zdrojů. Vlna protestů se valila dál. Ve Velké Británii Greenpeace odstavilo 78 čerpacích stanic Shellu. Všude po světě přicházeli „lední medvědi“ na benzínové pumpy a vysvětlovali lidem, co je v sázce. Jeden dokonce vylezl na ropný terminál Shellu v Argentině s transparentem „zachraňme Arktidu“. Na plážích se objevili ropou potřísnění

plavci, na náměstích ledové sochy a všichni společně žádali Shell, ať dá od Arktidy ruce pryč. Ač Shell od začátku tvrdil, že je na těžbu v Arktidě dobře připravený, opak se ukázal pravdou. Nejproblematičtějším článkem těžařské flotily je paradoxně havarijní plavidlo Arctic Challenger, které má v případě potřeby uzavřít vrt a zabránit tak úniku ropy. Protože Shell bere možnost ropné havárie velice vážně, věnoval testování havarijní „vrtné zátky“ v červnu celé dvě hodiny! A to byla přítomnost Arctic Challengeru hlavním bezpečnostním argumentem Shellu! Pravda je ovšem taková, že ač měl Shell zahájit vrty v červenci, v září pořád ještě stál Challenger v doku a technický stav mu nedovoloval vyplout. Shellu se nakonec podařilo získat výjimku – mohl zahájit vrtání i bez havarijního plavidla! Ovšem nikoli až do vrstvy obsahující ropu. Shell tedy 9. září začal s vrtáním v čukotském moři, asi 110 km od pobřeží Aljašky. Ale Arktida jako by se bránila. Hned druhý den totiž poslala směrem k vrtné lodi kru o velikosti 50 × 20 km a Shell musel vrtání přerušit, loď odpoutat od kotev a uklidit do bezpečí.

Ledním medvědům mezitím došla trpělivost a přijeli nám do Česka ukázat, jak to vypadá, když vám někdo vrtá na zahrádce. Na barrandovskou benzínovou pumpu Shellu přivezli medvědi vrtnou soupravou a společně s aktivisty Greenpeace rozvinuli transparent s heslem: „Kdo jinému jámu vrtá, sám do ní Shell.“ Přesto se zdálo, že Shellu už letos nikdo nezabrání zavrtat se do arktického ledu. V polovině září s velkou slávou dokončil opravu svého havarijního plavidla. Při posledním testu těsně před spuštěním na vodu zátka, která měla ropný vrt v případě nehody uzavřít, praskla! Shell ohlásil, že se pro letošek vzdává plánu vrtat do vrstvy obsahující ropu. Pokračovat bude až příští rok. Shell ale není jediný, kdo touží po „ledové“ ropě. Další společností, operující v Arktidě, je ruský Gazprom. Už má v Arktidě i vrtnou plošinu

klima

Foto

© G

reen

pea

ce

Foto

© G

reen

pea

ce

7

– Prirazlomnaja. S naší lodí Arctic Sunrise jsme se vydali přesvědčit, jak probíhá těžba Gazpromu na pevninském ropném poli v Arktidě. I nejotrlejší ten pohled překvapil. Ropná krajina z vašich nejčernějších představ. Jezera plná ropy přetékající do řek, z kterých místní obyvatele pijí a loví ryby… A to jsme viděli jen zlomek zničeného území. Při havárii Deepwater Horizon v mexickém zálivu uniklo do moře přibližně 4,9 miliónů barelů ropy a každý to nepochybně považoval za katastrofu. V Rusku každoročně unikne na pevninu šestkrát tolik, tedy 30 miliónů barelů, a nikdo se o tom nedozví. Gazprom si prostě neláme hlavu se zrezivělým potrubím, netěsnostmi a nezodpovědností obsluhy… Jak potom máme věřit jeho ujišťování, že v ještě extrémnějších a komplikovanějších podmínkách severního moře, bez potřebné infrastruktury, kterou na pevnině má, bude všechna těžba probíhat čistě, bez havárií? Gazprom se chystal začít s provozem na plošině už letos na podzim. Teoreticky by tak bylo možné letos na pumpách natankovat první ropu z Arktidy. Abychom Gazprom zdrželi, rozhodli jsme se na plošinu vylézt. Společně s aktivisty vyšplhal na plošinu i výkonný ředitel Greenpeace Kumi Naidoo. Dělníci neměli pochopení pro nenásilný protest. Aktivisty bombardovali z vodních děl, jeden člun převrhli a potopili posádku do ledového moře. Z bezpečnostních důvodů jsme se tedy přesunuli na loď, přivážející dělníky na plošinu, a přípravné práce na těžbu jsme tak zdrželi o několik dní. Na Gazprom se upřela pozornost světových médií,

otázka bezpečnosti těžby se stala velkým tématem. Několik týdnů se zdálo, že přípravy na Prirazlomnaja probíhají podle plánu, ale těsně před koncem září Gazprom neočekávaně ohlásil, že z bezpečnostních důvodů odkládá začátek těžby na podzim 2013! Ukázalo se, že těžba ropy v Arktidě vůbec není tak jednoduchá a bezpečná, jak se nám ropné společnosti snažily tvrdit. Pro letošek se povedlo ropnou horečku zastavit. Pomozte nám jí zastavit navždy! Můžeme zachovat Arktidu divokou a krásnou. A to i díky vytvoření chráněné rezervace v arktických vodách. Připojte svůj podpis pod arktický svitek na www.zachranmearktidu.cz a zachraňte Arktidu!

klima

Foto

© D

enis

Sin

yako

v /

Gre

enp

eace

Foto

© D

enis

Sin

yako

v /

Gre

enp

eace

Petr kucka vedoucí klimatické kampaně

8 na čem Pracujeme

PoslaneckÁ snĚmovna scHvÁlila nÁmi ProsazovanÉ vYŠkrtnutí vYvlastŇovacícH ParagrafŮ z HorníHo zÁkona

Minulý týden Poslanecká sněmovna schválila nove-lu horního zákona, která ruší totalitní vyvlastňovací paragrafy. Ty až dosud umožňovaly důlním společnos-tem vzít lidem proti jejich vůli dům či pozemek, který se nalézá na ložisku uhlí či jiného tzv. vyhrazeného nerostu. V současnosti jsou vyvlastněním a zbouráním ohroženy především Horní Jiřetín, Černice v Podkruš-nohoří a Karviná – Staré Město ve Slezsku. Greenpeace

prosazuje zrušení vyvlastnění kvůli těžbě již od roku 2010 – měli jsme proto důvod k malé oslavě. Rozhodnutí sněmovny znamená důležité, ale bohužel dosud nikoliv definitivní vítězství. Novelu totiž musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. V Senátu mají přitom většinu ČSSD a KSČM, které při projednávání zákona ve sně-movně statečně bojovaly – ovšem nikoliv za zájmy tisíců obyčejných lidí v ohrožených obcích, ale za výsady uhlobaronů. Vyzvali jsme sociální demokracii, aby se jasně a veřejně zavázala, že vyvlastňování obyčejných lidí ve prospěch uhlobaronů odmítne a v Senátu novelu podpoří. ČSSD na naše argumenty bohužel nereago-vala. Aktivisté Greenpeace proto 10. října symbolicky vyvlastnili Lidový dům. Jejich cílem nebylo odradit před volbami voliče ČSSD, ale odradit ČSSD od další nepochopitelné a neomluvitelné podpory uhlobaronů. Zároveň se sociálními demokraty intenzivně jednáme. Sledujte naše webové stránky a držte nám palce, Senát bude o zrušení vyvlastnění rozhodovat již na konci října.

demonstrovali jsme Proti vYtvoŘení českÉHo uHelno-jadernÉHo skanzenuAčkoliv nemáme nic proti uchovávání tradic, záměr vlády vybudovat z Česka uhelno-jaderný skanzen se nám vůbec nelíbí. Navrhovaná energetická a surovinová koncepce sází na jádro, připouští budoucí těžbu uhlí za platnými územně ekologickými limity a snaží se všemožně házet klacky pod nohy obnovitelným zdrojům. Vláda má obě koncepce schválit do konce roku, a tak jsme dali své výhrady najevo i účastí na demonstraci před sídlem Vlády. Děkujeme všem z vás, kteří přišli – v dešti a v pracovní den dopoledne se nás sešly téměř dvě stovky.

Pokračovali jsme v kamPani za zÁcHranu arktidY

Zapojili jsme se do celosvětových aktivit proti plánu firmy Shell zahájit průzkumnou těžbou ropy v Arktidě. Spolu s našimi dobrovolníky jsme přes 50 benzínových pump Shellu „vyšperkovali“ jasným sdělením: Nevrtejte se v Arktidě! S vrtnou soupravou jsme na čerpací stanici na pražském Barrandově simulovali ropný vrt. Akce zau-jala i v zahraničí – fotky se objevily až v Sydney Morning Herald. O tom, že aktivity proti firmě Shell přinášejí první výsledky, čtěte více na str. 4-7. Ve středu 3. října jsme se připojili ke globálnímu týd-nu akcí. Na náměstí Republiky v Praze jsme díky našim frontlinerům získali 571 dalších podpisů na arktický svi-tek. Oblečeni do medvědích kostýmů jsme vysvětlovali kolemjdoucím, jak absurdní je bezpečností plán firmy Shell, podle kterého chtějí postupovat v případě ropné havárie v Arktidě.

na čem pracujemeFo

to ©

Mar

tin B

oud

a

Foto

© G

reen

pea

ce

Foto

© M

artin

Bou

da

9oceÁnY

Foto

© P

ierr

e G

leiz

es /

Gre

enp

eace

Foto

© P

aul H

ilton

/ G

reen

pea

ce

Foto

© M

arco

Car

e /

Gre

enp

eace

evropský rybolov se již několit let nachází v krizi. rybářská flotila je dvakrát větší než je podle odborníků únosné. to znamená, že evropská loviště jsou „přelovená“ a rybáři směřují ke břehům afriky a do dalších rozvojových oblastí. tam v podstatě „kradou“ ryby těm nejchudším. vše se děje se štědrou podporou evrop-ských daňových poplatníků, kteří v podobě dotací eu rybáře sponzorují.

Reforma Společné rybářské politiky je na stole, ale výsledek je zatím nejistý. Občas se podaří „průmyslové“ rybáře z ohrožených oblastí vykázat. Například v Senegalu, kde prezident Macky Sall vyslyšel argumenty Greenpeace a ponechal senegalské vody výhradně místním rybářům. Jejich úlovky se rázem mnohonásobně zvýšily. Takový přístup je bohužel zatím spíše výjimkou. Zodpovědnost za řešení krize máme i my – konzumenti. Co tedy můžeme udělat? Ptát se a nakupovat odpovědně. Označení ryb bývá v českých obchodech nedostatečné a matoucí. Například „pstruh holandský“ není žádný pstruh, ale jakási stříbrnice. Hejk, mořská štika a štikozubec jsou jedna a táž ryba. Různé druhy tresek se téměř nerozlišují, stejně tak jako druhy tuňáků. Těžko si pak koupit správnou

rybu. Prodavači vám výběr příliš neusnadní. Zvlášť když se začnete pídit po tom, kde přesně byla ryba ulovena a jakým způsobem. To někteří méně trpěliví prodejci považují skoro za provokaci. Tyto informace by přitom měly hrát při výběru mořských ryb svou roli. Nemusíme si přece kupovat zrovna ten druh tuňáka, jehož populace se nachází na pokraji vyhubení, nechceme mořské plody, při jejichž lovu se „bagruje“ mořské dno a umírají tisíce dalších živočichů. Nebojme se tedy ptát. Jen tak jsme schopni přimět obchodníky, aby tyto důležité informace sledovali a zveřejňovali. Vše, co by vám mohlo pomoci při orientaci v nabídce ryb na našem trhu, naleznete v našem novém průvodci nákupem ryb a mořských plodů

(ke stažení na www.greenpeace.cz). Zapojte se do naší kampaně. Společně můžeme dosáhnout nejen toho, že prodejci budou dostatečně informovat o tom, co prodávají. Síla nás spotřebitelů je i v tom, že zodpovědným výběrem můžeme přimět obchodníky, aby nakupovali ryby a mořské plody z udržitelného lovu a chovu. Pomozte nejen naší kampani, ale i budoucnosti života v mořích a oceánech.

Úspěšný lov přeje Jan Freidinger.

není rYba jako rYba

jan freidinger

vedoucí oceánské kampaně Greenpeace

10 rozHovor

hnusný věci zapomínám o Petru vackovi se rozhodně nedá říct, že by byl součástí mainstreamu. kromě své herecké profese a rodiny se dlouhodobě věnuje problematice opuštěných a ohrožených dětí a také ochraně životního prostředí. recept na spokojený život nám sice neprozradil, ale zato na pikantní mexické fazole ano (najdete ho na straně 12). na jaké představení vás zve do Ypsilonky, proč se chce vyjadřovat ke státní energetické koncepci a co si myslí o televizních seriálech? nejen o tom jsme se s Petrem pobavili.

co vás teď nejvíc zaměstnává? Teď se ze všeho nejvíc snažím věnovat svým dětem. Kromě práce, rodiny a dalších normálních věcí stále občas vyrazím i do děcáků, buď s Letním domem nebo s o. s. Múzy dětem. Moje mysl se v poslední době také hodně zabývá úvahami nad novým zákonem o náhradní péči. Protože na jedné straně se všichni odborníci sho-dují, že péče rodinná nebo pěstounská je mnohem lepší než dětské domovy, na druhé straně je spousta otázek k dořešení. Tohle je mnohem důležitější než Klausův

pseudoatentát. Ohrožené děti ohrožují nás všechny. A když je budeme ignorovat, možná na nás jednou vezmou jinou pistolku než na kuličky.

Máte recept na spokojený život?Recept nemám. To holt musíte mít štěstí. Není to spra-vedlivé, ale na to málo, co dělám a co umím, se mám nevídaně. Jiní lidi makají a nemají nic. Kolikrát se stydím, ale já se mám dobře. Když poslouchám vyprávění lidí, co prošli koncentrákama, když jdu do nemocnice, kde jsou na hematologii děti, co jsou celý život na ha-dičkách, když čtu, jak bagrista zabil mámu od dítěte na přechodu – znova a znova mi dochází, jak se mám nezaslouženě dobře a kdybych byl věřící, děkoval bych denně Pánubohu. Mám skvělou ženu, čtyři krásné děti, práci, co mě baví, střechu nad hlavou a v ledničce jídlo. Co víc si můžu přát?

docela intenzivně spolupracujete s neziskový-mi organizacemi. Jaký to má smysl? Intenzivní je trochu silné slovo... Ale dělám, co můžu. Z pudu sebezáchovy a ze zoufalství. Smysl to má zásadní, občanská společnost přebírá funkce státu, pro-tože politici jej programově oslabují, aby nebyl schopen chránit občany před byznysem.

pomáhá vám v tom váš známý obličej? To je důvod, proč mě neziskovky oslovují. Když už se náhodou zadařilo a lidi mě znají, je podle mě logické, že to využívám.

v září jste se aktivně účastnil demonstrace před Úřadem vlády kvůli státní energetické koncepci. z jakého titulu se k tak složitému tématu chcete vyjadřovat, vždyť jste herec...Energetice rozumím stejně jako lecjaký lékař, pekař nebo kosmonautka. Ale vzhledem k tomu, že jsem občan téhle země, týká se energetická koncepce i mě. Bude ovlivňovat i můj život, proto mám plné právo o ní mluvit. A když může kremlofilní ufňukaná bába se vzděláním ekonoma kecat do všeho od architektury, přes hudbu, divadlo, ochranu přírody až po klimatologii, proč by nemohl herec mluvit do energetiky? Po Face-booku běhal status, kde byly vypsány odbornosti členů vlády. Bylo to velmi vtipné a ani u jednoho se vzdělání neshodovalo s funkcí.

Řekl vám někdy někdo, že jste ekoterorista? Je možné, že o mě někdo něco takového řekl, ale já naštěstí hnusný věci rychle zapomínám. Jo, vlastně pan Jirsa a spol. (pozn. red.: senátor a zastánce kácení v prvních zónách Národního parku Šumava) nechali loni na Šumavě udělat ceduli proti ekoteroristům, kterou mohu vztáhnout i na sebe, takže tam to mám písemně.

Foto

© a

rchi

v P

etra

Vac

ka

11rozHovor

Jak jste potkal Greenpace?Začalo to někdy v roce 1991. Dělal jsem rozhovory v Rádiu Golem s lidmi z neziskovek. Pozval jsem tam tehdy také Honzu Piňose, tehdejšího mluvčího Greenpeace, a tím to začalo. Pak jsem byl členem Správní rady, což je orgán, který dohlíží na správné fungování organizace, z nouze jsem byl krátce i jejím šéfem.

co se za těch 20 let změnilo?Změnilo se toho moc – z malé buňky, která neustále zápa-sila o život, se stala samostatná a akceschopná kancelář. Co se ale nezměnilo dodnes, jsou mé důvody ke spolu-práci s Greenpeace. Pořád je třeba přinášet svědectví o lumpárnách, kterých by si jinak nikdo nevšiml. Možná je to důležitější než kdy jindy, protože síla a sofistikovanost gaunerů je stále větší.

proč se staráte o to, co se děje v arktidě, když žijete uprostřed evropy? Máte rád lední medvědy?Lední medvědy nijak zvlášť nemiluju, ale mám rád sebe. A když hrozí nebezpečí ledním medvědům, hrozí i mně. Lední medvěd je najednou pověstným kanárkem v dole. Pomalu zjišťujeme, jak je naše planeta malá a citlivá, a že se nás týká i to, co se děje na druhé straně zeměkoule. Těžba ropy v Arktidě je nesmyslná nejen kvůli ochraně arktické přírody. V době, kdy hrozí – a vlastně již probí-hají – klimatické změny, je pošetilost otvírat nová ložiska fosilních paliv. Je třeba hledat jinou cestu, cestu úspor a obnovitelných zdrojů. Chci, aby i ve světě mých dětí nebyli lední medvědi jen pohádkou.

co vás v poslední době rozesmálo? Syn Eliáš (4). Když jsem se ho zeptal, proč ho musím nosit, když ostatní děti jdou samy, odpověděl: „Protože to tak zařídila Matka Příroda.“

a co vás naopak naštvalo? Toho jsou mraky, ale jak jsem říkal, hnusný věci zapomí-nám. Takže vám neřeknu.

Jak vnímáte jako herec kontrast „umění“ vs. televizní seriál? Seriál je dnes v první řadě spotřební zboží. Jak řekl pan re-žisér Klein, musíme si uvědomit, že sloužíme jen k udržení pozornosti od reklamy k reklamě. To ovšem neznamená, že se i seriál nedá dělat dobře. Seriál jsou Velmi křehké vztahy i Hříšní lidé města pražského. Kdo zná, chápe rozdíl. A když se podíváte na americké seriály – ano, moc se u nich přemýšlet nemusí. Ale zajímavé jsou tematicky. Často jde o jakousi občanskou nauku pro – jak to říct slušně – široké masy. I trapná Pobřežní hlídka. Viděl jsem jeden díl, kde se řešilo umístění neslyšící holčičky do školky – jestli znakový jazyk nebo odezírání. A všichni to sežrali i s navijákem, protože prsatá Pamela u toho byla v plavkách.

co vám přineslo hraní v seriálu ulice?Ulici vděčím minimálně za profesní dovednosti a „pro-vařenost“. To, že můžu oslovovat lidi ohledně životního prostředí, to je i díky Ulici.

dotýká se vás to, co o vás napíší noviny? Jak se vyrovnáváte s bulvárem? Je to hnusný a nepřál bych to nikomu. Jednu dobu mě furt nutili do rozhovorů ohledně rozvodu. Snažil jsem se vykroutit a říct něco tak obecného, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, ale přesto se to členů rodiny dotklo. Jenže když bulváru nevyhovíte, začnou o vás psát lži a svinstva. Ale jak už jsem řekl, zlé zapomínám. Přece jim neudělám tu radost a nebudu se kvůli nim trápit. Jen bych jednou chtěl, aby napsali takovou lež, že bych je mohl zažalovat.

která herecká role vás nejvíc bavila? která pro vás byla největší výzvou? Strašně mě před lety bavila práce s Milanem Lasicou na postavě Villebraquinna ve hře Hlava Medúzy a strašně rád ji hraju dodnes. Na tohle představení se přijďte určitě podívat, hrajeme ho ve Studiu Ypsilon. Teď jsem se na stará kolena zbláznil a zkusil muzikál Já, Francois Villon. Se svou pohybovou dysfunkcí tam tančím a též zpívám. Velká výzva.

a jaká knížka vám zrovna leží na nočním stolku? Na mém nočním stolku kniha neleží, ale z poličky bych Vám vyndal a doporučil Chasidské příběhy Martina Bube-ra. Najdete tam odpověď na lecjakou otázku. Třeba eko modlitbu: „Bože, odpusť člověku, tajemství světa jsou tak složitá a on se jich dotýká svou nešetrnou rukou“.

lucie jakešová

tisková mluvčí Greenpeace

„Na slavnostním otevření Národního technického muzea, které jsem moderoval, jsem se dověděl z projevů Klause a děkana ČVUT Hrdličky, že za špatný stav české techniky můžou ekologisti a herci. Ekologisti zdržujou a herci lákají mládež na scestí, každý chce být hercem a nikdo technikem. A vidíte, já jsem dokonce oboje...“

Foto

© G

reen

pea

ce

12 radY, tiPY, luŠtĚní

eko tipYJak chladit a šetřit…

ledniČka paTŘí do chladu

Pokud jsou lednice nebo mrazák umístěny

vedle tepelného zdroje, třeba u radiátoru,

sporáku, „stoupaček“, ale i u myčky nádobí

nebo pračky, spotřebují mnohem více

elektřiny. Každý stupeň Celsia v okolním

prostředí navíc totiž znamená zvýšení

spotřeby elektrické energie zhruba o 4%.

Je proto potřeba umístit lednici co nejdál

od tepelného zdroje, nebo mezi ně vložit

tepelnou izolaci.

Důležité je nepřisouvat zadní stranu lednice

těsně ke zdi. Nemůže se pak ochlazovat okolním

vzduchem a její spotřeba elektřiny roste.

Jaká ziMa Je „Tak akoRáT“?

Ideální teplota pro uchovávání potravin

v lednici se pohybuje mezi 5 až 7 stupni

Celsia. Obvykle odpovídá prvnímu,

nejslabšímu regulačnímu stupni.

odMRazovaT, odMRazovaT

Když se v lednici nebo v mrazáku vytvoří

vrstva ledu, začne prudce stoupat spotřeba

elektrické energie. Proto se je snažte

pravidelně odmrazovat.

Rychle se tvořící led a námraza mohou

být způsobeny špatným dovíráním

dvířek, nezapomeňte raději jednou za čas

zkontrolovat těsnění.

meXické Fazole podle petra vacka

Osmažte plnou pánev cibule. Červené fazole namočte přes noc a uvařte do měk-ka. Slijte, rozmačkejte na kaši a smíchejte

s osmaženou cibulí a slunečnicovým olejem. Podle chuti přidejte sůl a chilli. Výborné jsou také uzené papričky chipotle, u nás se dají koupit v obchodních řetězcích. Jídlo můžete podávat už takhle. Ale je možné použít ho do celého mexického talíře, kam patří ještě rýže, pasta z avokáda (fajnšmekr si může udělat guacamole, recep-tů je na internetu plno) a zelenina se sójovými kostkami. Na pánvi osmažíte cibuli, přidáte rajčata, papriky a cu-ketu, vše pokrájené nadrobno. Uvařené sojové kostky osmažíte na pánvi, lépe zvlášť, a smícháte se zeleninou. Dochutíte solí, pepřem, česnekem a zeleným korian-drem. To vše se dá použít také jako náplň do tortily.dobrou chuť.

(vY)hrajte siZkuste vyluštit naši osmisměrku a vyhrajte tričko nebo kalendář! Tajenku – jméno jedné z Greenpeace lodí – pošlete do konce listopadu na adresu pavla.havelkova@greenpeace.org a nezapomeňte připojit své jméno a adresu. Pět vylosovaných luštitelů získá tričko a další dva velký nástěnný kalendář 2013, plný krásných fotografi í přírody.

A Y A K S E L B R A

K N C P Ř U R T K I

E I T E Š O B Š C A

T N Č A K T I M Á N

I E S O R L R U A R

V Z K V E K S O R B

S O N P N R T I S O

S R M B U B L I N A

J A Z Y K O V Ě D A

P N E E Š E P E D A

ANTARKTIDA • BAMBUS • BLESK • BROSKEV • BUBLINA • DEPEŠE • JAZYKOVĚDA • NÁMITKA • NAROZENINY • OBRNA • PAMPELIŠKA • PŠTROS • ROKOKO • SVITEK • ŠKUNER • VEČEŘE

13

edisonovY tepelné koule vás vYjdou pěkně drahovypadá to jako žárovka, hřeje to jako žárovka, svítí to jako žárovka… co je to? tepelná koule.

Evropská unie zakázala klasické Edisonovy žárovky. Ty skleněné baňky s vláknem, které tak pěkně hřejí. Zakázáno nebylo jejich používání, ale prodej. Našli se ale mazaní obchodníci s elektrotechnikou, kteří na Unii vyzráli a prodávají žárovky dál jako tzv. tepelné koule. Je to sice obcházení zákona (aspoň to píšou na wikipedii), ale zatím to vykukům prochází. Chcete-li, můžete si tedy žárovku koupit u některého z nich i vy. Jak se to vyplatí? Pokud vám právě odešel váš dosavadní zdroj světla do silnoproudého nebe, máte na výběr ze tří základních možností: tepelnou kouli (dříve žárovka), kompaktní zářivku (známá pod rozšířeným, leč nepřesným pseudonymem úsporná žárovka), nebo LEDku. Nespornou, a v zásadě jedinou, předností tepelných koulí je spojité spektrum světla, které vydávají. To se podo-bá světlu slunce či ohně a různé barvy by v něm měly mít nejvyšší možnou věrnost. Většina lidí (včetně mne) ovšem tuto přednost ani při značném úsilí nezaznamená – světlo z tepelné koule a z kompaktní zářivky se stejnou barevnou teplotou od sebe běžný smrtelník nerozezná. Následují podstatné nevýhody. Tepelná koule (věrna svému názvu) přemění drtivou většinu (konkrétně 90 %) spotřebované energie na teplo. Stowattová tepelná koule tak k výrobě světla využije pouhých 10 wattů dodané energie. To se samozřejmě projevuje na spotřebě elektřiny, provozních nákladech (tedy na vaší peněžence) i vlivu na životní prostředí (zejména pokud byla použitá elektřina vyrobena z uhlí). Nízká pořizovací cena tepelné koule vás tak v konečném důsledku přijde pěkně draho.

Obvyklá kompaktní zářivka se stejným světelným tokem (900 lm) bude mít příkon 14 wattů. Připusťme, že jde o dražší značkový typ, který jste pořídili za 120 Kč, taková zářivka vydrží 10 000 hodin (tedy zhruba tolik, jako deset „edisonek“ dohromady). Za svůj život spotřebuje 140 kWh, za které zaplatíte 700 korun. K nim přičtěte zmíněnou

pořizovací cenu 120 Kč a porovnejte s výše uvedenými provozními náklady tepelných koulí. Jak vidno, provoz tepelných koulí se ve srovnání s kom-paktní zářivkou drasticky prodraží, dokonce i kdybyste je dostávali zadarmo. Totéž platí o emisích skleníkových plynů – vyšší emise spojené s výrobou kompaktní zářivky jsou zanedbatelné ve srovnání s množstvím emisí, které za dobu svého provozu ušetří. O kompaktních „úsporných“ zářivkách se tradují divoké legendy – že obsahují páry jedovaté rtuti, pomaleji nabíhají, mají údajně ošklivé bílé světlo a některé dokonce vyzařují radioaktivní alfa záření. Stojí nám taková úspora za to? Realita je méně vzrušující. Pokud zářivku nerozbijete, je pro vás rtuť v ní asi stejně nebezpečná jako vosa venku za zavřeným oknem. V zářivce je mnohem méně rtuti než ve starých rtuťových teploměrech – v případě jejího rozbití stačí pořádně vyvětrat. Použité zářivky ovšem vracejte prodejci, obsahují řadu vzácných prvků, které lze recyk-lovat. Pomalejší náběh je znatelný především u levných neznačkových typů, které se zároveň obvykle vyznačují nižší životností – i tady platí, že úspora může ve výsledku vyjít dráž. A konečně – alfa záření vydávají jen některé, levnější typy zářivek. A i tak se jedná o zcela zanedbatel-né hodnoty – i s citlivými profesionálními přístroji jsou již ve vzdálenosti 30 centimetrů neměřitelné. Pokud jde o barvu (či přesněji barevnou teplotu), ve většině obchodů jsou k dispozici kompaktní zářivky se žlutějším světlem, než mají tepelné koule. Stačí si správně vybrat nebo se zeptat prodavače. Výše uvedeným reálným i domnělým nevýhodám kom-paktních zářivek se ovšem můžete lehce vyhnout, pokud se rozhodnete pro LED osvětlení. Má ještě vyšší účinnost a del-ší životnost (tedy i nižší provozní náklady) než kompaktní zářivky, neobsahuje rtuť, nabíhá okamžitě a žádné škodlivé záření nevysílá ani ve stopovém množství. I LEDky jsou samozřejmě k dispozici v různých variantách barvy světla.

Tipnu si, že Edison by dnes svítil LED. Používat dnes jeho žárovku je totiž asi stejně moderní, praktické a ekono-mické, jako bylo v jeho době svítit svíčkou.

klima

jan rovenský

vedoucí energetické kampaně Greenpeace

Ve srovnání s tepelnou koulí má standardní kom-paktní zářivka 4 až 5krát vyšší účinnost. Zkusme si malý příklad s trojčlenkou (nebojte, počítat budu já, vy si pouze můžete, chcete-li, zkontrolovat výsledky). Představte si, že jste dostali úplně zadarmo deset tepelných koulí s příkonem 75 wattů. Každá z nich má životnost 1000 hodin – všechny dohromady tak za svůj život spotřebují 750 kWh, za které zaplatíte ČEZ (či jinému prodejci elektřiny) přes 3 700 Kč.

Mají sice vyšší pořizovací náklady, ale vyplatí se. LED „žárovka“, která nahradí výše zmíněnou 75 W tepelnou kouli, má příkon pouhých 9 wattů, životnost 25 000 ho-din a pořizovací náklady 370 Kč. Za 10 000 hodin pro-vozu (abychom srovnali krok s předchozím příkladem) spotřebuje tedy 90 kWh, za které zaplatíte 450 Kč. Za dobu své životnosti vás tak vyjde o 7700 korun levněji než ekvivalentní „edisonka“, případně o 555 Kč levněji než kompaktní zářivka. Dosažené úspory skle-níkových plynů jsou dokonce ještě výraznější.

14 dobrovolníci

soláRní vaŘiČ

Doprovázela jsem letos Greenpeace na letních hu-debních festivalech napříč celou Českou republikou. Obsluhovala jsem solární vařič. Díky němu měli ná-vštěvníci u Greenpeace stánku vždy po ruce čerstvou faitradovou kávu a čaj. Při popíjení čaje, který nám uvařilo sluníčko, jsme si povídali s příchozími i o kam-paních Greenpeace. Tahle práce mě neskutečně bavi-la. Kromě skvělého kolektivu Greenpeace, se kterým jsem si užila spoustu legrace, jsem měla možnost poznat plno zajímavých lidí, různých názorů a postojů. Zlepšila jsem svoje komunikační dovednosti, pomoh-la dobré věci a navíc jsem se pěkně opálila – prostě super prázdniny!

jana meixnerová, 20 let

nabíJení MobilůNa festivalech jsem se starala o nabíjení mobilů z obnovitelných zdrojů energie. Všechno klapa-lo výborně – návštěvníci festivalů byli nadšení, za-jímali se o Greenpeace a čistou energii, která z našich solárních pa-nelů a mobilní větrné elektrárny oživovala stovky vybitých telefonů. Užila jsem si krásné léto ve společnosti Greenpeace, dobré hud-by a zajímavých lidí.

martina valešová, 16 let

RecyklaČní dílna

Na letních festivalech jsem vedl recyklační workshop. V naší recyklační dílně jste si mohli vyrobit třeba peněženku z tetrapaku, cestovní solární vařič nebo překvapivě moderní letní sandály z vysloužilých pneu-matik. Odpovídali jsme na dotazy o recyklaci obecně i o fungování Greenpeace.

michal koten, 21 let

vodní zoRbinGI letos jsme, tak jako každý rok, na letních festivalech provozovali vodní zorbing. Jo, to je ta velká nafukovací koule, do které vás zapneme a hodíme na vodu. Počáteční ostych návštěvníků festivalu vystřídalo nadšení a fronty, když zjistili, že Greenpeace zorbing je na rozdíl od komerčního zdarma a jen a pouze pro radost. Od té chvíle jsme se nezastavili. Kluci frajeřili před holkami, ty se nechtěly nechat zahanbit, až jsme je občas museli vyhánět, aby se dostalo na ostatní. Při čekání ve frontě došlo i na hovory o ekologii, ochraně planety a o Greenpeace všeobecně. A bylo vidět, jak je dobře, že nabízíme i takové aktivity. Měl jsem totiž pocit, že právě při takovýchto akčních činnostech jsou lidé mnohem otevře-nější, než u infostánku nebo na ulici.

Pavel Hříbal, 37 let

letní Festivalová jízdaletošní festivalová úroda byla opravdu bohatá. dobrovolníky greenpeace jste mohli potkat během léta na de-víti hudebních festivalech. možná vám dobili mobilní telefon, pomohli vyrobit recyklovanou peněženku nebo jste s nimi zkusili vodní zorbing. na to, jak si užili léto s greenpeace oni sami, jsme se zeptali několika z nich…

15

TaŠka z banneRu

Unikátní recyklované tašky, ručně vyrobené z bannerů, které byly použity při našich přímých akcích. Každý kousek je originál. Každý má svůj příběh. Přestože jejich historická a umělecká hodnota je nevyčíslitelná, nabízíme nyní tyto sběratelské skvosty za cenu 150,- Kč! Rozměry tašky: 45 ×40 cm, délka ucha: 90 cm, barvy: bílá, žlutá, oranžová.

velkÝ násTĚnnÝ kalendáŘ GReenpeace 2013

STANDING UP FOR THE EARTH, s nádhernými fotografi emi přírody, vytištěný na 100% recyklovaném papíru, rozměry otevřeného kalendáře: 38×61 cm. Cena: 350,-Kč.

PodPoŘte greenPeace

Naše kampaně můžete podpořit i fi nančním darem prostřednictvím platební brány na www.greenpeace.cz. Děkujeme vám.

obchŮdek

MaGneTMagnet na ledničku, s fotografi í ledních medvědů a logem kampaně Save the Arctic. Rozměry: 7×5 cm. Ekologicky šetrný výrobek. Cena: 20,-Kč.

„placka“ se ŠpendlíkeM Průměr 25 mm – motivy Save the arctic, Nuclear scream, logo Greenpeace. Cena: 20,-Kč

Recyklovaná pRopiska Propiska z recyklovaného papíru. Oslavte s námi 20 let Greenpeace v ČR! Za symbolických dvacet korun můžete mít originální kuličkové pero z recyklovaného papíru s logem Greenpeace. Cena: 20,-Kč

Zakoupením zboží z našeho obchůdku podpoříte aktivity Greenpeace a získáte originální dárek pro sebe nebo své blízké. Kompletní nabídku najdete na webových stránkách www.greenpeace.cz/obchudek. Své objednávky posílejte na pavla.havelkova@greenpeace.org. Zboží vám obratem zašleme na dobírku (115,-), nebo si pro ně můžete přijít osobně do naší kanceláře (Prvního pluku 12, 186 00, Praha 8).

Foto © Martin Bouda Foto © Petr Kucka

Foto © Petr KuckaFoto © Petr Kucka

letní Festivalová jízdaletní Festivalová jízdav obrazech