MANAGEMENT

TEORIE A PRAXE V

MANAGEMENTU

VÝVOJ MANAGEMENTU

2015

Faktory

Věda v oblasti managementu není exaktní, ale poměrně obecná a mnohdy značně

nepřesná.

Faktory prosperity:

- MĚKKÉ (neměřitelné) – lidský činitel - umění

- TVRDÉ (měřitelné) – cíle, efekty - věda

Manažerské vlastnosti

VROZENÉ • potřeba řídit

• potřeba mít moc

• umění vcítit se do potřeb spolupracovníků

ZÍSKANÉ v podobě znalostí a

dovedností

• Ekonomická teorie

• Teorie organizace

• Sociálně psychologické znalosti

• Dobrá tělesná a duševní kondice

Vědecký přístup

MANAGEMENT – uspořádaný soubor poznatků podle určitých hledisek, který se opírá o poznatky z oblasti (ekonomiky, matematiky, psychologie, sociologie atd.)

MANAGEMENT = věda = zákony = ?

Malá přesnost a obecnost vědy podepírající management je způsobena zejména tím, že při koordinování (řízení) podniku je mnoho proměnných a mimořádně složité situace.

FORMOVÁNÍ MANAGEMENTU JAKO VĚDY

Pojetí managementu

Sociotechnické

systémy

Manažerské

jednání

Interpersonální

jednání

Skupinové

jednání

Aplikovaná

systémová

teorie

Sociální

systémy

Racionální

volba Vědecký

management

MANAGEMENT

JAKO VĚDA

TEORIE

ROZHODOVÁNÍ PSYCHOLOGIE

SOCIOLOGIE,

SOCIÁLNÍ

PSYCHOLOGIE

TEORIE

SYSTÉMŮ

MATEMATIKA MANAŽERSKÁ

PRAXE

MANAGEMENT techniky, principy, paradigma

TECHNIKY

Zásady určující, jak provádět činnosti či metody, jak dosáhnout požadovaných výsledků (síť. grafy, rozpočty, plány atd.)

Podobně lze uvažovat o dovednostech –“Soft and Hard skills“

PRINCIPY

Jsou tvrzení, která se považují v rámci vědecké disciplíny za pravdivá a nedokazují se. Za principy v managementu považujeme základní pravdy nebo to co je považováno za pravdivé. Význam principů

spočívá v možnosti předvídat co se stane, jestliže nastanou podobné

podmínky.

Principy nemají trvalou pravdivost – jsou dobově podmíněné.

MANAGEMENT paradigma

PARADIGMA

Nosná myšlenka vědecké disciplíny, dobově podmíněná, vycházející z koncepce platné jen po určitou dobu. Je založeno na soustavě principů,

které vytvářejí příslušnou koncepci myšlení.

POSUN PARADIGMATU

Změna platnosti starých principů a vytvoření principů nových.

Příklad: koncepce vlády – monarchie/demokracie

MANAGEMENT paradigma - CASE

"Kosmické sondy Voyager i Galileo naznačily, že se

pod ledem na Europě nachází hodně velký oceán.

Zpočátku jsme nevěřili, že by se zde pod ledem

mohl vyskytovat život," říká A.L.Lane.

"A pak se najednou z průzkumu v mořských

hlubinách ukázalo, že k udržení života není potřeba

světlo.

Když jsem chodil do školy, bylo to jedno ze

základních paradigmat. Dnes jsme prokázali opak."

Zdroj: Arthur Lonne Lane je jedním z vedoucích vědců v Jet Propulsion

Laboratory , www. ihned. cz 5.12.2005

Příklad principů

1. Dělba práce

2. Rovnováha pravomoci a zodpovědnosti

3. Disciplína

4. Jednoznačnost přikazování

5. Jednota zaměření

6. Podřízenost individuálních zájmů zájmům obecným

7. Spravedlivé odměňování

8. Centralizace

Atd. dle principů Fayolovy správy společnosti

K L A S I C K Ý M A N A G E M E N T

P S Y C H O L O G I C K O S O C I Á L N Í P Ř Í S T U P Y

F U N K Č N Ě P R O C E S N Í P Ř Í S T U P Y

S Y S T É M O V É P Ř Í S T U P Y

K V A N T I T A T I V N Í P Ř Í S T U P Y

P R A G M A T I C K É P Ř Í S T U P Y

P O S T M O D E R N Í P Ř Í S T U P Y

Vývoj manažerského myšlení

Vývoj manažerského myšlení a jednání…

Manažerské myšlení a jednání se vyvíjelo v závislosti na historických podmínkách, s využitím různých konceptů (firemní kultura, strategie, informační strategie).

Různé přístupy, zejména akademických pracovníků v posledních čtyřiceti až padesáti letech vytváří jistý zmatek (Harold Koontz: džungle managementu) v tom, co je to management, co je věda a teorie managementu a jak by měly být manažerské činnosti analyzovány.

Historické vymezení

Starověk Mezopotámie (dělba práce, protopísmo)

Egypt (otrokářský systém)

Sun-c‘, Arthašástra

Středověk/novověk N. Machiavelli

A. Smith, J.S. Mill

Průmyslová revoluce E. Whitney, J. Watt, M. Boulton

J. Wharton (1881 „managerské kursy“)

1865 – zrušení otroctví USA

standardizace,

velkovýroba, cost-accounting,…

20. století Vědecké řízení (Taylor, Gantt,)

Správní řízení (Fayol, Weber)

Psychologie (Scott. Mooney)

Sociologie (Mayo, Follet, Barnard)

Systémová teorie (Bertalanffy)

Kvantitativní metody (Fisher)

Postmoderní přístupy

Moderní management Management lidských zdrojů

Operační management

Strategický management

Marketing management

Finanční management

Management informačních systémů

Znalostní management

Niccoló Machiavelli: Vladař (1513)

Italský politik, diplomat, historik a vojenský teoretik (1469-1527).

V čem jedni u něho vidí hospodárnost, druzí zas lakotu, v oprávněné

přísnosti ukrutnost, v soucitu a vlídnosti naopak slabost a zbabělost. Co jeden na něm považuje za účelné a praktické, druhý může mít za věrolomné a bezzásadové, ve velkorysosti lze vidět i lehkomyslnost, v uzavřenosti a zdrženlivosti třeba pýchu a nafoukanost, vážný člověk může někomu připadat jako morous a nelida, zbožný jako pokrytec a tak dále.

Panovník má budit respekt, nikoli však strach, protože ten vede zase k nenávisti. A respekt si udrží potud, dokud nesáhne poddaným na majetek a na jejich ženy.

Ideálem panovníka by vždycky měla být shovívavost a lidskost. Jenomže ne vždy je to možné a prospěšné.

Lidé klidně ublíží tomu, koho milují, protože láska je morální závazek a ten pro svůj prospěch klidně poruší. Právě proto, že jsou špatní a slabí. Ale strach z trestu je přece jen drží na uzdě.

„machiavellismus“

Adam Smith: Bohatství národů

Adam Smith (1723 - 1790) zakladatel moderní ekonomie

Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) teorie spontánního řádu se svobodou konkurencí a

dělbou práce jako nezbytnými předpoklady bohatství všech členů společnosti,

podobenství o neviditelné ruce trhu (!)

Pozn.: anachronismy…

Vývoj teorií a modely managementu

(pre-klasická teorie managementu Období rozvoje dělby práce (tovární výroba)

James Montgomery

James Watt (1736 – 1819)

Robert Owen (1771 - 1858)

Charles Babbage

Američtí průkopníci průmyslové revoluce

Henry R. Towne

Cornelius Vanderbilt

John P. Morgan

John D. Rockeffeler

Andrew Carnegie

Pragmatické zkušenosti,

intuice

Kvalita výroby, kvalifikace

pracovní síly

Vývoj teorií a modelů moderního managementu

1. období - konec 19. století - 30. léta 20. století F. W. Taylor, H. Gantt, manželé Gilberthovi, H. Ford, E. Mayo

H. Fayol. M. Weber,

2. období - 40. léta 20. století - 70. léta 20. století manažerská revoluce

Teorie procesního přístupu (Luther Gullick)

Teorie systémového přístupu (L. Bertalanffy, Chester Barnard)

Empiricko/pragmatické přístupy

3. období - konec 20. století Koncepce dokonalého podniku

Peter. F. Drucker

4. období - 21. století Koncept znalostní společnosti

Strategické zdroje: informace, znalosti, tvůrčí myšlení

Souvislosti vývoje managementu a společnosti

Obsahové hledisko

Nakonec se vývoj managementu rozdělil do následujících konceptů/škol:

1. Klasický management vědecké průmyslové řízení

správní a byrokratické řízení

2. Psychologicko – sociální přístupy

3. Funkčně-procesní přístupy

4. Systémové přístupy

5. Kvantitativní přístupy

6. Pragmatické a empirické přístupy

Klasická teorie managementu

Frederic Winslow Taylor (1856-1915)

Taylorismus, vědecké řízení

Henri Fayol (1841-1925)

Správní řízení

Max Weber (1864-1920)

Byrokratická organizace řízení

•rozhodování dle obecných a neosobních pravidel •stanovení pevných kompetencí jednotlivých úředníků •hierarchická struktura rozhodování •odborně školený personál, který je vzhledem k organizaci v zaměstnaneckém poměru

•Nahradit empirii vědou, tj. organizovanými znalostmi. •Normování práce a pracovních operací •Kvalifikaci pracovníků zajišťovat plánovitým školením •Sladit vhodné postupy s organizací práce •Správné rozdělení práce dělníků a odpovědnosti vedoucích pracovníků

Vědecké řízení (Taylor)

Hlavní zásady řízení (podle Taylora): exaktnost, místo ustálených návyků, které si přinášejí dělníci

harmonie mezi dělníky, místo vzájemných konfliktů a rozporů

spolupráce, místo individuálních postupů, které každý dělník doposud utajoval

maximální produktivita práce organizovaná vedením, místo dosavadního chaosu

maximální výkon, se kterým je nutno sladit také hmotnou odměnu

Správní řízení (Fayol)

Zásady správy všeobecné a správy podniků (1913).

5 funkcí správy a 14 principů úspěšného řízení

plánování – stanovení cílů a postupů jak jich dosáhnout

organizování – zabezpečení hmotných i lidských zdrojů, případně podmínek pro vykonávání plánovaných činností

přikazování – přidělování úkolů podřízeným

koordinace – slaďování činností pracovníků

kontrola – prověřování souladu plánu a skutečnosti včetně přijmutí příslušných opatření

Správní řízení (Fayol)

14 principů úspěšného řízení:

1. Dělba práce - zabezpečuje

efektivnost řízení

2. Rovnováha pravomoci a

odpovědnosti vedoucích pracovníků

3. Disciplina

4. Jednoznačnost přikazování - princip

jediného vedoucího

5. Jednota zaměření – pro každý cíl má

být jen jeden plán

6. Podřízení individuálních zájmů

zájmům organizace

7. Spravedlivé odměňování

8. Centralizace – centrální místo vedení a

kontroly

9. Nepřetržitý řetězec – řídící příkazy a

informační sdělení by měly vytvářet

nepřetržitý řetězec

10. Pocit sounáležitosti - spolupráce ve

skupinách

11. Jednoznačnost – každý pracovní úkol by

měl být specifikován tak, aby ho pracovník

nejen správně pochopil, ale viděl i jeho

souvislosti s činnostmi jinými

12. Spravedlnost – ustavená pravidla a

dohody by měly být řádně dodržovány

13. Stabilita zaměstnanců ve funkcích i

v práci

14. Iniciativa u všech zaměstnanců

Byrokratická organizace řízení (Weber)

Německý sociolog Max Weber se snažil postihnout problematiku fungování společenské moci a pořádku v řízených kolektivech.

Vytváří ideální typ administrativní organizace.

„byrokracie“ = sociologická koncepce racionalizace kolektivní činnosti Dělba práce je základem organizace

Přesně definovat práva a povinnosti každého pracovníka

V každé organizaci musí fungovat soustava pravidel popisujících fungování organizace, kterou tvoří normy, popisy činností a instrukce, jak pracovat

Vedoucí pracovník řídí neosobně a spravedlivě

Práce je služba, ve které je nutno dodržovat přesně vymezená pravidla

Vedoucí pracovník je povinen vytvářet podmínky pořádku, stability fungování byrokratické organizace a zajišťovat její efektivnost

Klasický management byl budován na myšlence, že vhodné plánování, organizování, vedení a kontrolování prací povede k růstu produktivity…

Hawthorne Works, Cicero, IL

Hawthorneovský experiment 1924-32

Zkoumání vlivu osvětlení pracovního místa na výkonnost pracovníka

Pokusy zaměřené na zjištění účinku vlivu změn osvětlení na produktivitu práce.

Pokusy zabývající se otázkou vlivu doby nepřetržité práce a dalších pracovních podmínek (například doby odpočinku) na produktivitu práce (pozorování montáže relé).

Realizace široce pojatého programu dotazování pracovníků s cílem zjistit jejich pracovní postoje a názory.

Identifikace a analyzování sociálních podmínek práce

Behavioristická teorie managementu

Elton Mayo a M. Parker-Folletová vztahy mezi pracovní výkonností pracovníků a faktory,

které na tuto výkonnost působí.

jedná se zejména o psychologické a sociologické faktory.

Abraham Maslow tvůrce první motivační teorie

Hugo Munsterberg zabýval se vědeckým výběrem pracovníků a o tvorbu

podmínek pro zvyšování výkonu

Teorie motivace…

Maslowova teorie potřeb

Alderferova ERG teorie Existence

Sociální vztahy k pracovnímu okolí

Zajištění dalšího rozvoje

Herzbergova dvoufaktorová teorie Hygienické faktory

pracovní podmínky, plat, vztahy s podřízenými a nadřízenými, firemní benefity

Motivační faktory

úspěch, uspokojení z práce, uznání, odpovědnost, pokrok, osobní rozvoj

Systémový model Stephena Coveye 4 základní lidské potřeby:

fyzická, sociální, mentální, duchovní

Funkčně/procesní přístupy

Funkčně procesní přístupy k řízení vyrůstají z principů klasického managementu a byly vybudovány zejména na Fayolově správním řízení a na Weberově byrokratické organizační struktuře.

Kladou důraz na klasifikaci manažerských funkcí a snaží se o následné spojení těchto dílčích funkcí v integrovaný celek.

Představitelé : Luther Gulick, J.D. Mooney, H.Koontz, C.O’Donell, H. Weihrich a další.

P

Kvantitativní přístupy

Rozhodující impuls pro rozvinutí těchto přístupů dal rozvoj exaktních přístupů pro vojenské rozhodování a vedení válečných operací.

Soubor kvantitativně založených přístupů a metod pro manažerské rozhodování se označoval jako operační výzkum a nebo operační analýza.

Důraz je kladen především na modelování rozhodovacích úloh a techniky jejich matematického řešení.

Kvantitativní přístupy

Pozitivně ovlivnily myšlení mladých manažerů, protože klady důraz na uspořádanost, snahu o exaktnost a kvantifikaci doposud jenom verbálně vyjadřovaných jevů.

Vývoj podpořil vznik systémů na podporu rozhodování, odhalil nové pohledy na optimalizaci a racionalitu rozhodování apod.

Vývoj směřoval k nesrozumitelnosti pro širokou odbornou veřejnost, vytvářené modely se stávaly čím dál tím složitější, i přesto že většinou silně zjednodušovaly realitu.

Systémová teorie managementu

Zakladatelem Ludwig von Bertalanffy (1901–1972) Po druhé světové válce podnítil svými pracemi vznik vědecké

společnosti pro rozvíjení obecné teorie systémů.

škola systémové teorie managementu, jejíž základnou byla představa organizace jako transformačního systému, v němž se vstupy z okolí transformují na zboží a služby pro toto okolí.

Systémem rozumíme jakýkoliv účelně (cíleně) definovaný komplex (soubor) elementů (komponent, prvků, částí, činitelů, jevů) spojených vzájemnými vztahy (vzájemným působením) v prostoru a čase.

Vazbami uvnitř systému vzniká vyšší kvalita, než je kvalita jednotlivých izolovaných prvků. Tato vlastnost systému se nazývá synergismus.

Synergický efekt

1+1= 3 Fakt nebo fikce? Co je to synergický efekt

Synergický efekt

Podle tohoto principu není celek jenom pouhý souhrn jednotlivých částí, ale obsahuje i nehmotný a nepoznaný činitel CELISTVOSTI.

Rozložením celku na jednotlivé části tento efekt zaniká!

Z pozice teorie systémů vycházíme z toho, že osobitá kvalita systému není dána jenom vlastnostmi jeho jednotlivých částí, ale teprve vzájemným působením v určitém prostředí se objevují konečné vlastnosti systému...

Empirický přístup

Peter F. Drucker (1909 - 2005) americký teoretik, filozof managementu a ekonom

zakladatel moderního managementu

1945 Concept of Corporation

Pragmatický přístup P. Druckera spočívá v plnění aktivit:

Stanovení cílů a strategií

Organizace

Motivace a komunikace

Měření a hodnocení výsledků

Kvalifikační rozvoj skupiny lidí

Koncepty manažerské teorie přístup H. Mintzberga

Spočívá v odlišném pojetí manažerské práce, která spočívá v podobě naplňování rolí. Mintzberg definoval následující role a jejich podrole:

INTERPERSONÁLNÍ - reprezentant

- vedoucí

- koordinátor

INFORMAČNÍ - monitor

- rozsévač

- mluvčí

ROZHODOVACÍ - podnikatel

- zachránce

- alokátor

- vyjednávač

Koncepty manažerské teorie přístup „7 S“

Vznikla u firmy McKinsey. Jedná se o 7 vzájemně se

podmiňujících faktorů manažerské činnosti.

Strategie (strategy)

Struktura (structure)

Systémy řízení (systems)

Styl manažerské práce (style)

Spolupracovníci (staff)

Schopnosti (skills)

Sdílené hodnoty (shared values)

Koncepty manažerské teorie přístup „SLO“ a komponenty organizace

Koncepce SLO K.H. Chunga považuje za kritické faktory:

strategie

lidské zdroje

operační systém

Komponenty organizace a jejich vzájemné vazby navazuje na koncepci procesního řízení s požadavkem harmonické integrace vedoucí k synergickému efektu.

Podniková kultura je v tomto pojetí nezbytná podmínka pro nastartování a permanentní vytváření synergického efektu.

Postmoderní přístupy

Theory of Constraints Identifikuje nejslabší článek produkčního řetězce

Reengineering

Optimalizuje podnikové procesy tak, aby přinášely maximální efekty při optimální spotřebě podnikových zdrojů.

Six Sigma/Lean Manufacturing cílem identifikovat a odstranit příčiny defektů a chyb v

procesech výroby a obchodu

Zjednodušeně řečeno…

Jednotlivé koncepce managementu se rozvíjely postupně do následujících proudů:

Klasický přístup

Behavioristický přístup

Vědecký přístup

Jejich částečnou integraci se konstituují teorie: Systémového přístupu

Pravděpodobnostního přístupu

Teorie systémového přístupu

Standardizovaný přístup opírající se realistický pohled na problémy managementu.

Při řešení problémů v managementu se manažeři dívají na organizaci jako dynamický celek a řeší problémy v rámci celého systému pomocí manažerských funkcí.

Teorie pravděpodobnostního přístupu

Kontingenční přístup vychází z předpokladu, že neexistuje žádný nejlepší způsob.

Pro tento přístup je charakteristické neustálé hledání vhodných metod managementu pro různé situace.

KONTINGENCE SITUACE

Integrace manažerských přístupů

Lze zajistit plněním tří základních úkolů spočívající v managementu práce a organizace, pracovníků a produkce a operací

Management práce a organizace

Management produkce a operací

Management lidí

Základní manažerské

funkce Synergický efekt

Lidské chování Psychologie, sociologie,

antropologie

Prognózy chování složitých systémů

v přírodním prostředí.

Matematické modelování

Ideální manažer?

Literatura

Donelly, J.H., Gibson, J.L., Ivancevich, J.M.: Management, str. 28 - 46

TRUNEČEK, J. a kol.: Management v informační společnosti, str. 33 - 39, str. 208 - 219

Veber, J, a kol.: Management, základy, prosperita, globalizace

str. 287 – 310

Capra F.: Tkáň života, ACADEMIA Praha 2004,

str. 46 – 57 a 83 -109