Marek Burian diplomka3.1 Vztah etiky a morálky, morální normy, dleitost morálky _______________ 11
3.2 Etika, ekonomie a právo ____________________________________________ 14
3.3 Etika v podnikání__________________________________________________ 16
3.4 ízení podniku a etické chování______________________________________ 18 3.4.1 Principy etického ízení __________________________________________________ 18 3.4.2 Nástroje etického ízení __________________________________________________ 19 3.4.3 Metody etického ízení___________________________________________________ 22
3.5 Etický kodex jako základní nástroj etického ízení firmy _________________ 24 3.5.1 Historie_______________________________________________________________ 25 3.5.2 Tvorba etického kodexu firmy_____________________________________________ 26 3.5.3 Význam etického kodexu firmy____________________________________________ 27 3.5.4 Struktura etického kodexu firmy ___________________________________________ 29 3.5.5 Pouití ve firm ________________________________________________________ 32 3.5.6 Pouití mimo firmu _____________________________________________________ 32 3.5.7 Plnní a dsledky porušení etického kodexu __________________________________ 33
4 Charakteristika spolenosti _________________________________________ 35
4.1 Historie spolenosti ________________________________________________ 35
5.1 Pouité metody____________________________________________________ 41 5.1.1 Sekundární data jako informaní zdroj ______________________________________ 42 5.1.2 Sbr primárních dat _____________________________________________________ 42
5.1.2.1 Pozorování _______________________________________________________ 44 5.1.2.2 Dotazování _______________________________________________________ 45 5.1.2.3 Tvorba dotazníku __________________________________________________ 46
5.2 Systém vyhodnocení dotazníku ______________________________________ 48 5.2.1 Skladba respondent ____________________________________________________ 48 5.2.2 Píprava dotazníku ______________________________________________________ 50
5.3 Zpsob vyhodnocení dotazníku ______________________________________ 52
5.4 Vyhodnocení okruhu I – Vztahy mezi zamstnanci a vedením a diskuse nad výsledky ________________________________________________________________ 52
5.4.1 Vyhodnocení okruhu I a diskuse ___________________________________________ 53
5.5 Vyhodnocení okruhu II – Vztahy mezi zamstnanci navzájem a diskuse nad výsledky ________________________________________________________________ 60
5.5.1 Vyhodnocení okruhu II a diskuse __________________________________________ 60
8
5.6 Vyhodnocení okruhu III – Vztahy vi ostatním stakeholders a diskuse nad výsledky ________________________________________________________________ 64
5.6.1 Vyhodnocení z hlediska konkurence a diskuse ________________________________ 64 5.6.2 Vyhodnocení z hlediska majitel, vlastník a diskuse___________________________ 68 5.6.3 Vyhodnocení z hlediska zákazníka a diskuse _________________________________ 74 5.6.4 Vyhodnocení z hlediska dodavatel a diskuse_________________________________ 75 5.6.5 Vyhodnocení z hlediska spoleenského okolí podniku a diskuse __________________ 76
6 Doporuení pro spolenost __________________________________________ 80
7 Ekonomické zhodnocení zavedení etického kodexu ve spolenosti __________ 85
8 Návrh etického kodexu firmy XYZ, s. r. o.______________________________ 87
9 Závr ___________________________________________________________ 93
Seznam píloh ________________________________________________________ 99
1 Úvod
Po roce 1989 a uvolnní trhu zaala eská republika a s nimi i podnikatelé, obchodní
spolenosti ji zavedené, stejn tak i nov vznikající usilovat o vytvoení moderní
vysplé ekonomiky, která by fungovala v souladu se standardy podnikatelské etiky.
Mnoho pípad z poátku devadesátých let však tento postoj nerespektovalo a jejich
podnikání provázelo mnoho porušení základních etických princip. Podnikatelská etika
a její aplikace do eských podnik je dlouhodobou záleitostí s velkou setrvaností.
Zejména v eské republice se situace ve vnímání podnikatelské etiky mní jen
pozvolna.
Proto je nutné, aby si podniky uvdomily, e svým chováním formují podnikatelské
prostedí a zárove jsou jím limitováni, a stávají se tak souasn producenty i
konzumenty podnikatelské etiky. Podniky si musí uvdomit a zaít chápat
podnikatelskou etiku jako komparativní výhodu na trhu, a ne jako omezující a svazující
okolnost.
Asi nejdál, co se etického chování firem týká jsou Spojené státy americké, zejména
proto, e sankce za neetické chování jsou zde nejvyšší. Tém kadá velká spolenost
má zpracovaný svj firemní etický kodex, který je jedním z nejvíce pouívaných
nástroj etického ízení ve spolenosti. I ve státech vysplé Evropy ji pochopili, e
etika je v podnikání dleitá a me výrazn pomoci podnikm v dosaení lepších
vztah s dodavateli, zákazníky, zamstnanci a ostatními dleitými skupinami, a tím
pádem, i k dosaení potencionáln lepších obchodních výsledk. V souasnosti však u
i naše podniky pomalu po transformaních devadesátých letech zaínají respektovat
nutnost zavedení etického pístupu do svého podnikání a dávají stále vtší draz na jeho
uplatnní ve své podnikatelské innosti, a to zejména zavádním a dodrováním
etických kodex.
2 Cíl práce
Cílem diplomové práce je zpracovat návrh etického kodexu pro spolenost XYZ, s. r. o.
Název spolenosti jsem zmnil na základ poadavku firmy. Tento firemní dokument
by ml slouit jako základ pro uplatnní podnikové etiky a ml by pispt spolu
s ostatními doporueními k posílení etických hodnot ve firm. Tento návrh spolen
s doporueními je zpracován na základ dkladné analýzy etického a sociálního
prostedí v dané spolenosti.
V úvodní ásti práce uvádím základní pojmy z oblasti etiky, strun nastíním danou
problematiku podnikatelské etiky se zamením na poznatky spojené s tvorbou a
zavádním etického kodexu do spolenosti.
Po údajích informaního charakteru o sledované spolenosti následuje nejrozsáhlejší
kapitola diplomové práce, která je zamena na zjištní souasného povdomí ve firm
o etice v podnikání a zjištní stávajícího stavu etického a sociálního prostedí ve
spolenosti. Na zaátku kapitoly jsou zpracovány pouité metody, které byly pouity pi
analýze prostedí ve spolenosti. Jde zejména o metody skrytého zúastnného
pozorování a písemného dotazování.
Na základ výsledk výzkumu ve sledované spolenosti jsou navrena doporuení,
která by mla pispt ke zlepšení stávajícího stavu etického chování jak spolenosti
samotné, tak jejich zamstnanc. Stejní kapitolou je pak samotný návrh etického
kodexu spolenosti, jeho pípadné zavedení je podpoeno jeho ekonomickým
zhodnocením.
11
Následující kapitola je zamena pedevším na získání základních poznatk, které
souvisí s tématem diplomové práce. Je zamena zejména na problematiku etiky
v podnikání, vysvtlení existence vztahu mezi etikou a morálkou, etikou a ekonomií,
etikou, firemní kulturou a ízením firmy. Samostatná kapitola je pak vnována etickému
kodexu, jako základnímu nástroji podnikové etiky. Teoretická východiska jsou
zamena na vysvtlení základních pojm v jednotlivých oblastech a na pouití etického
kodexu v podnikové sfée i mimo ni.
3.1 Vztah etiky a morálky, morální normy, d leitost morálky
Na prvním míst je teba nejprve rozlišit pojmy etika a morálka, nebo pomrn asto
dochází k pekrývání tchto pojm. Jde mi pedevším o oddlení tchto pojm pro lepší
pochopení.
Etika (z eckého slova ÉTHOS = zvyklost) je teorií morálky, soubor filosofických
názor na mravnost, na pvod a podstatu morálního vdomí a jednání. Etika obecn je
chápána jako normativní vda, její všeobecn platná, resp. uznávaná a respektovaná
pravidla nejsou zakotvena v písemných dokumentech, ale jsou souástí kulturního
ddictví a povdomí dané spolenosti.
Nedodrení tchto pravidel není postihováno dle trestního práva, pokud souasn není
porušením nkterého ze zákonem chránných práv i povinností. Porušení etického
pravidla je sankcionováno nap. vyazením ze spolenosti, opovrením, morálním
odsouzením apod. V pesn vymezených sférách lidského konání pak bývají etická
pravidla formulována v tzv. etických kodexech a postihy za jejich porušení se rzní –
závisejí na písemn daných podmínkách onoho daného kodexu. Etika je odrazem
mravnosti a morálky a souasn je v nich realizována. Dle kontext lze rozlišit nap.
etiku ekologickou, globální, kesanskou, etiku vdy,…
12
Definice etiky dle Thompsona je: „Etika se zabývá normami lidského chování,
rozhodnutími, která lidé iní, a zpsoby, jimi svou volbu odvodují.“ (17, s. 27)
Morálka (z latinského slova MÓRÉS = mrav) je soubor hodnot, norem a vzor chování,
jejich úkolem je regulovat vztahy jak mezi jednotlivci, tak mezi spoleenskými
skupinami. Respektování morálky je vynucováno sankcemi. Normy morálky, ili
morální normy, bývají vtšinou nepsané a jsou spíše (mly by být) jakýmsi vnitním
vybavením kadého z nás – našeho vztahu k normám spolenosti, ve které ijeme.
Hlavním regulátorem a hodnotitelem je zde naše svdomí.
Definice morálky dle Thompsona je: „Morálka se zabývá svobodným rozhodováním
rozumem nadaných lidských bytostí.“ (17, s. 40)
Vymezení vzájemného vztahu mezi etikou a morálkou se snaí vysvtlit autoi A.
Steinmann a A. Lohr ve své knize Základy podnikové etiky, kteí usuzují na nutnost
propojení tchto dvou pojm a zárove na jejich odlišení. Následující obrázek
dokumentuje vztahy mezi morálkou a etikou.
Obrázek . 1: Vztah mezi etikou a morálkou
Zdroj: Steinmann, H. a Lohr, A (13, s. 13)
13
Zajímavým píspvkem k tématu je pohled Marie Bohaté v publikaci Základy
hospodáské etiky, která podporuje oprávnnost vzájemného propojení a odlišení etiky a
morálky: „Morálka nepostihuje rzné aspekty morální reflexe povahy a ospravedlnní
správného konání. Práv o to usilují etická teorie a morální filozofie, které se snaí
vyjasnit podstatu a upesnit argumenty v oblasti morálky. Mnoho lidí se toti
nespokojuje pouze s tím, e existující morálku je teba uznávat, ale ptá se, zda to, co
daná spolenost zakazuje, je opravdu špatné, zda hodnoty uznávané danou spoleností
jsou ty správné hodnoty, apod.“ (2, s. 6)
Pi pohledu na výše uvedený obrázek si meme vyprofilovat rozdíl mezi morálkou a
etikou. Termíny etika a morálka jsou na tom vlastn obdobn jako pojmy ekonomie a
ekonomika. Stejn jako ekonomie (jako vdní disciplína) zkoumá ekonomiku (jako
svou oblast výzkumu), tak etika (jako vdní disciplína) zkoumá oblast morálky (tj.
faktický stav jednání/chování ve spolenosti). Jde však dál – nejenom, e tento stav
popisuje a analyzuje, ale snaí se taky ukázat (18):
jaká by morálka být mla i nemla (nikoliv však ve smyslu hotových a
vypracovaných návod, spíše ve smyslu kritérií, pomocí kterých lze správné
jednání nalézt),
pro by taková být mla i nemla,
v em je daná morálka pínosná a jaké slabiny nebo dokonce nebezpeí
skýtá.
Základní pístupy k etice jsou v souasnosti tyto (17):
a) Deskriptivní etika - etika popisuje mravní hodnoty a soudy, které ve
spolenosti platí. Neíká tedy, zda je to i ono dobré nebo špatné, pouze
konstatuje, jaký je stav ve spolenosti.
b) Normativní etika - zabývá se otázkami povinností (deontologické otázky -
co by lovk dlat ml) a otázkami hodnot (axiologické otázky - co utváí
dobrý ivot). Narozdíl od etiky deskriptivní hledá odpovdi na to, zda je
nco moráln správné i nikoli.
c) Metaetika - zkoumá jazyk, kterým pronášíme etické výroky a morální
soudy. Co to skuten znamená, kdy eknu, e nco není správné? Není to
jenom moje osobní preference?
d) Aplikovaná etika - patí k nejvýznamnjším, eší konkrétní, praktické otázky
týkající se etických rozhodnutí.
Nejslavnjší a svtov nejrozšíenjší uebnice ekonomie, kterou napsal nositel
Nobelovy ceny za ekonomii Paul A. Samuelson, hned v úvodu explicitn vykazuje etiku
a hodnotové soudy za hranice tzv.pozitivní ekonomie. Pívlastek pozitivní tak pestal
mít smysl a ekonomií se v uebnici nadále rozumí jen pozitivní ekonomie. Normativní
ekonomií, kam se etika a hodnotové soudy adí, se tato uebnice ekonomie nezabývá
(11). Z toho je zejmé, e velká skupina ekonom povauje rámec pravidel, v nm lidé
volí mezi rznými monostmi vzácných zdroj za daný a tak samozejmý, e není
nutné se o existenci a významu tohoto rámce ani zmiovat, co se ukazuje být zásadní
chybou.
Ekonomie zkoumala vdy chování lidí v trních vztazích. Toto chování bylo a je
vedeno principem maximalizace uitku. Klíov dleité je však to, e toto chování
není samo o sob schopné zajistit ve spolenosti ád. Teprve tehdy je úpln definované,
je-li omezeno souborem pravidel, jejich podstatným znakem je, e jsou to zákazy dlat
nkteré vci (pravzor tchto zákaz je v Desateru). Ekonomie popisuje chování lidí
jednajících uvnit oblasti vymezené a chránné onmi zákazy.
Vztah mezi ekonomií a etikou, mezi ekonomy a obhájci morálních princip, mezi
podnikateli a nepodnikajícími obany, mezi trhem a morálkou je napjatý odnepamti.
Morálka, a u reprezentuje jakýkoli soubor pravidel, pedstavovala vdy dodatená
omezení tomu, kdo chtl uspt v jakémkoli boji, tedy i v konkurenním boji trní
ekonomiky. To je dvodem, pro ekonomové etiku píliš rádi nemají, svdí o tom
dobe i citát A. Smitha z jeho knihy Pojednání o podstat a bohatství národ: „Chceme-
li se naobdvat, nedovoláváme se soucitu ezníka, sládka nebo pekae, nýbr jejich
vlastního zájmu, e neapelujeme na jejich lidskost, ale na jejich sobectví a e jim nikdy
15
nevyprávíme o našich vlastních potebách, ale o výhodách, které budou mít
z uspokojení našich poteb.“ (11)
Oddlení etiky a práva od ekonomie není niím osudovým ve spolenostech, kde
uspokojiv fungují a mohou fungovat všechny instituce potebné pro rozvoj a
prosazování pravidel správného chování. Je to ovšem problémem v té ásti svta, která
na pelomu 80. a 90.let zaala s transformací hospodáství . Ekonomie a ekonomové zde
nemohou existenci pravidel etického chování nezbytných pro vznik a fungování trního
ádu pedpokládat. To proto, e pedmtem transformace jsou sama tato pravidla
chování a to v mnohem vtší míe ne samotné procesy, které studuje ekonomie (5).
Etická pravidla a pravidla právní umoují urit meze chránné oblasti kadého jedince.
Dle (5) „Pravidla práva a morálky definují jakýsi „plot“, který chrání oblast volného
jednání kadého jedince nebo organizace. Ekonomie v uším podání se zajímá výlun
o to, co se dje uvnit „na zahrad“, ani si všímá toho, e ono dní – výroba, nabídka,
poptávka, investování atd. jsou moné jen tehdy, bude-li je ochraovat „plot“ – pravidla
práva a morálky.“
Pravidla chování, z jejich dodrování povstává ád spolenosti, musí mít jednu
dleitou vlastnost – být negativní, tj.mít formu zákaz dlat nkteré vyjmenované vci.
Tato pravidla musí být vynucována kvli základnímu sklonu lidí je porušovat.
Celkov se dá íct, e ekonomie je obecnou vdou o lidském jednání, jejím hlavním
cílem je porozumní spoleenským dsledkm lidského jednání. Ekonomie se nezabývá
problematikou, zda je správné nebo nesprávné etická pravidla dodrovat. Studuje, jaké
dsledky s sebou pináší jejich dodrování a jaké naopak plynou z jejich porušování.
Jako oprávnné se ukazují teze, e etika pedstavuje spolený základ ekonomie a práva.
Etika vymezuje, která z pravidel jsou ta skuten platná, právo pak rozvíjí implikace
absolutních vlastnických práv a otázky jejich právního vynucení, zatímco ekonomie
zkoumá spoleenské dopady jednotlivých pípad lidského jednání, které jsou
s etickými pravidly v souladu nebo je porušují.
16
3.3 Etika v podnikání
Podnikatelská etika a etika vbec je kadým chápána jinak. Mohou být znané rozdíly v
chápání etiky u rzných jedinc. Nkdo podnikatelskou etiku chápe jako zásady
slušného jednání s obchodními partnery, nkdo jako vztahy s konkurencí, pi
dodrování nepsaných pravidel. Nejastjší chápání etiky v podnikání je jako uritý
názor veejnosti, i snad spíše spolenosti na samotné podnikatele a jejich veškerou
podnikatelskou innost. V dnešní dob konen zaíná být toto téma diskutované. Pro
definování podnikatelské etiky pouiji dv definice z obrovského mnoství definic
zveejnných mnoha autory.
Amerití autoi Ferrell a Friedrich definují etiku v podnikání v knize I. Šroka takto:
„Etika podnikání zahrnuje morální zásady a normy, které usmrují chování ve svt
podnikání. Zda specifické chování je správné nebo nesprávné, etické nebo neetické,
asto uruje veejnost prostednictvím sdlovacích prostedk, zájmových skupin a
podnikatelských organizací a také prostednictvím osobní morálky a hodnot
jednotlivc.“ (15, s. 174)
eská odbornice na toto téma M. Bohatá uvádí, e u podnikatelské etiky: „Jde o reflexy
etických princip do veškerých podnikatelských inností zahrnujících individuální,
korporativní a spoleenské normy a hodnoty. Tato reflexe se me týkat základních
idejí, rozhodování, ale i specifických oblastí, jako nap. marketing, finance, pracovní
vztahy, ochrana ivotního prostedí apod.“ (15, s. 174)
Podle úrovn, na které se eší etická dilemata, lze podnikatelskou etiku rozdlit na ti
kvalitativn rozdílné úrovn s jinými cíli, zájmy a motivací (7):
a) makroúrove (hospodáská etika) – zabývá se otázkami ekonomického systému
jako celku, utváením obecných podmínek pro podnikání
b) mezoúrove – rozhodování na firemní úrovni, tj. dovnit firmy vi svým
zamstnancm, managementu, vlastníkm, tak i k blízkému okolí – investorm,
dodavatelm, ale i konkurenci nebo místní komunit
17
Pilíem podnikatelské etiky jsou takové zásady, které vyadují dodrování základních
hodnot, bez nich by podnikání jako innost nebylo uskutenitelné. Tmito pilíi jsou
poctivost a spravedlivost (15).
Poctivost se vztahuje k pravdomluvnosti, kdy v podnikání stejn jako jinde se poctivost
rovná pravd. Nejde však o pravdu absolutní, nebo zejména v prbhu obchodního
jednání se nevyhneme polopravd i neúplné pravd. Spravedlivost vychází ze zásady
stejného zacházení. V praxi to však neznamená, e se všem stejného zacházení dostává.
Spravedlnost se také uplatuje pi dodrování smluv. Etické podnikání je velice opatrné,
kdy se jedná o nadje, které samo o sob vzbuzuje. Pokud jsou tyto nadje a oekávání
nepimené, jsou hlavním zdrojem pocit, e podnikání je nespravedlivé. Konkrétnji
lze obecné zásady etiky v podnikání shrnout do tchto bod (15, s. 180):
dobrovoln dodrovat zákony – význam spoívá v dobrovolném, nikoli
vynuceném dodrování zákonných a jiných závazných norem pi podnikání,
zachovávat dvrnost – ada informací, znalostí a zkušeností má dvrný
charakter a proto je teba zvláš ve vztahu k jiným subjektm ji respektovat,
vyhýbat se stetu zájmu – ke stetu zájmu dochází nap. tam, kde se
soukromé zájmy jednotlivce dostanou do rozporu se zájmy subjektu, pro
který jednotlivec pracuje,
jednat v dobré víe – znamená dodrovat sliby, plnit smlouvy, pouívat
poctivé obchodní praktiky,
vnovat práci ádnou péi – kadý pracovník, podnikatel, zamstnanec,
zamstnavatel by ml pracovat na dostatené profesionální úrovni,
být si vdom zvláštní odpovdnosti, pokud ji má – týká se pedevším
firemních funkcioná a osob a institucí se zvláštní odpovdností, a také
institucí, jím byly sveny prostedky.
18
Aplikace etiky do podnikání není jednoduchá. Etika je do podnikatelského prostedí
zavádna pedevším pomocí princip, nástroj a metod etického ízení. Jedná se
zejména o zavedení tradiních nástroj etického ízení (kodexu etiky, etických vzor,
výcviku a vzdlávání v oblasti podnikatelské etiky), stejn tak nových moderních
nástroj, mezi které patí etický a sociální audit, úad ombudsmana pro etiku ve firm
i zavedení etického výboru. Cílené zavádní etiky do podnikání je moné jen aplikací
etických princip, nástroj a metod do podnikatelského procesu, tedy vznikem etické
infrastruktury. Spolen s uvedenými nástroji podnikatelské etiky je nutné zavést do
ivota i základní metody – dialog a konsensus (8).
3.4.1 Principy etického ízení
Principy etického ízení pedstavují klíové zásady pro zavedení eticky odpovdného
jednání do kadodenní innosti podniku. Tyto principy musí být odborné a odborné, ale
zárove srozumitelné. Zavedením princip etického ízení jsou ve firm vytvoeny
píznivé podmínky pro zavedení jednotlivých nástroj etického ízení, jak tradiních,
tak moderních (8).
Jak uvádí literatura (8, s. 73) existují tyto základní principy etického ízení:
Odpovdnost podnikání – od odpovdnosti vi akcionám k odpovdnosti
vi participujícím skupinám
Ekonomický a sociální vliv na podnikání – smrem k inovacím a svtovému
spoleenství
Respektování pravidel
3.4.2 Nástroje etického ízení
Nástroje etického ízení lze obecn rozdlit na nástroje tradiní a nástroje moderní.
Mezi nástroje tradiní patí pedevším kodexy etiky, etické vzory a výcvik a vzdlávání
v oblasti podnikatelské etiky. Moderními nástroji nazýváme pedevším etický a sociální
audit, etického ombudsmana ve firm i firemní etický výbor.
Kodex etiky
Kodexy etiky jsou nejvýznamnjší a také nejpouívanjší nástroje etického ízení.
Hlavní oblastí ve které je jejich pouívání nejbnjší jsou Spojené státy americké, kde
mají tém všechny velké spolenosti etický kodex zavedený, a i mezi menšími podniky
nenaleznete mnoho z nich, které by etický kodex nemly zpracován. V západní Evrop
je dle souasných odhad cca 50 % spoleností, které ji aplikují v praxi svj vlastní
etický kodex. eská republika má dle posledních przkum etnost zastoupení
firemních etických kodexu cca u kadé páté spolenosti a piblin dalších 40 %
uvauje o jeho zpracování.
K pijetí etických kodex dochází vtšinou v pípadech, kdy do firmy pichází nový
vlastník nebo vrcholový management, pípadn kdy firma stojí ped náronou
obchodní operací, která klade nároné cíle i v oblasti podnikové kultury (8).
Jeliko hlavním cílem mé diplomové práce je zpracování takového etického kodexu,
bude následující kapitola (3.5) zamena na poskytnutí vyerpávajících informací, které
se v literatue nachází.
Etické vzory
Etický vzor je konkrétním vzorem pro jednání a chování a jsou u nj zpravidla
zdraznny ty stránky osobnosti, které jsou v daném spoleenství nejvíce cenny, jako
nap. loajalita, tvoivost, estnost, pracovitost apod. Etické vzory poskytují dalším
lenm kolektivu i komunity motivaci. Vzor by ml obsahovat celé spektrum
20
zejména svoboda, spravedlnost, dobro, estnost, moudrost, ale i prosperita a racionalita.
Prostednictvím etických vzor meme prosazovat a upevovat principy a standardy
etického jednání a chování (8).
Výcvik a vzdlávání k etickému jednání
Vzdlávání a výcvik se me odehrávat jak prostednictvím externích, tak interních
zpsob. Jejich podstata spoívá v prbném a systematickém prohlubování znalostí a
vdomostí managementu a zamstnanc, a zárove v provování jejich schopností ešit
modelové eticky problematické situace. I v oblasti vzdlávání a výcviku zamstnanc
v oblasti podnikové etiky se vyskytují nové pístupy. Tmi jsou (8):
Learning by doing (uení praxí) – metoda, která se vyuívá k osvojení
nových znalostí a zkušeností v rámci pracovní innosti. Základ je
v získávání praktických zkušeností pomocí stáí na jednotlivých úrovních
podnikové hierarchie i v jednotlivých pobokách spolenosti. Velmi
pínosný je tento zpsob vzdlávání u nových zamstnanc.
E-learning – metoda zaloená na vyuívání poítaové techniky a internetu
jak pi výuce, tak pi individuálním studiu. Výhodou je, e me jít jak o
klasické kursy, tak o pravidelné vzdlávání. Tato forma je pístupná
kdekoliv a kdykoliv, kde je pipojení k internetu. Výhodou jsou také niší
náklady na tento typ vzdlávání.
Je dleité neustále udrovat a zvyšovat povdomí k etickému jednání, zpsobem jak
toho dosáhnout je zúastovat se rzných forem celoivotního vzdlávání.
Etický a sociální audit
Jak se uvádí v literatue (8) je etický a sociální audit je povaován za jeden
z nejnovjších, a zárove nejkomplexnjších nástroj etického ízení, který se
v souasnosti pouívá ve vysplých trních ekonomikách pro zavedení podnikatelské
etiky do praxe. Etický a sociální audit patí do skupiny tzv. nefinanních audit a
21
komplexnosti tchto cíl:
analýza sociálního klimatu v podniku.
Pokud je etický a sociální audit proveden kvalitn, me pinést adu pozitivních efekt,
ke kterým patí:
vytvoení konsenzu mezi skupinami participujícími na podnikání,
odhalení rozpor mezi etikou a morálkou, mezi nástroji a metodami etického
ízení,
pomáhá omezovat stresové a krizové situace v podniku.
Etický a sociální audit me být provádn dvma zpsoby, a to extern a intern.
Externí audit provádí najatý auditor, interní audit vykonává povená osoba i oddlení
uvnit organizace.
asto nahrazuje klasické struktury rzných dvrník a zástupc zamstnanc, nkdy
se jedná pímo o zamstnaneckého ombudsmana. V podstat se jedná o stálou funkci
v hierarchii podniku, jeho hlavním úkolem je zajišovat rovnováhu a harmonii zájm
všech skupin participujících na podnikání. Mimoádná pozornost je vnována ešení
kolizních problém a spor ve vztahu zamstnanec – zamstnavatel – zákazník (8).
Etický výbor
Etické výbory jsou vtšinou poradní orgány statutárních orgán ve firm, které tvoí
odborníci na podnikatelskou etiku, vtšinou z akademické sféry a poradenské praxe.
Cílem je dbát na vysokou odbornou úrove tvorby nástroj etického ízení a následnou
implementaci do podnikové praxe. Nutným pedpokladem vlivu etického výboru na
22
zavedení etiky do podnikové praxe je kvalita komunikaního systému, nebo kvalitní
komunikaní systém me i v oblasti podnikové etiky a firemní kultury pomoci
k odstraování bariér a k vasnému ešení etických problém a spor (8).
3.4.3 Metody etického ízení
Tradiními metodami etického ízení jsou dialog a konsensus. Tyto metody jsou velmi
staré, pouíval je ji Sokrates, který pomocí tchto metod zkoumal morální názory
druhých a odhaloval v nich nedostatky. Od té doby je metoda dialogu souástí morální
filozofie a z ní se dostává i do podnikatelské etiky.
Dialog, který oznaíme za metodu podnikatelské etiky, musí probíhat za uritých
pedpoklad (8, s. 86):
ob strany dialogu musí být racionální, tedy schopné pijímat dvody
jednání,
ob strany musí být schopné svobodné volby, tedy jednat zámrn pi
sledování svých cíl a brát na sebe za své jednání odpovdnost,
kadá strana dialogu musí usilovat o souhlas druhých a být pipravena init
ústupky pro dosaení konsensu (shody),
kadá strana musí být pijímána jako suverénní initel dialogu, tedy jako
svobodn jednající,
kadá strana musí být schopna dodret závazky, které vyplývají z dialogu.
Dialog by ml být veden o kadém potenciálním etickém principu ve firm a jeho
prosazení je vázáno na následný konsensus. Jakýkoliv konsensus je spojen s uznáním
výsledk dialogu nebo vyjednávání. Jestlie chceme, aby byly výsledky pijatelné pro
všechny strany, v tom pípad je dleité respektovat jejich racionalitu, suverenitu a
svobodu (8).
Mimo tchto tradiních metod se vyuívají v podnikatelské etice i modernjší metody,
které jsou souástí managementu a organizace. Mezi tyto metody lze zaadit Corporate
23
Corporate governance (ízení a správa korporací) pedstavuje systém, kterým je
spolenost vedena a kontrolována. Systém definuje distribuci práv a povinností mezi
zainteresovanými stranami ve spolenosti jako jsou akcionái, výkonný management,
statutární orgány, zamstnanci a zákazníci, pípadn další zainteresované osoby. Jedná
se o soubor právních a exekutivních metod a postup, které zavazují pedevším veejn
obchodovatelné spolenosti udrovat vyváený vztah mezi spoleností a tmi osobami,
je ji tvoí (8).
Teorie stakeholders (teorie participujících skupin) je zaloena na stanovisku, e podnik
má širší odpovdnost ne jen vi svým vlastníkm. Pojem stakeholders vznikl na
zaátku 60. let 20. století spojením slov „stockholders“ (akcioná, podílník) a „stake“
(zájem na nem, vtšinou finann podloený) a vyjaduje skupinu tch, kteí mají
zájem na innosti firmy. Stakeholdery neboli participujícími skupinami jsou v tomto
smyslu mínni ti, jich se aktivity podniku dotýkají, co pi souasném pojetí obchodní
spolenosti me být me být velmi široká skupina subjekt. Z teorie i praxe jsou
známé rzné modely participujících skupin, které mají bu strategický nebo normativní
základ. Tyto modely vycházejí z ušího pojetí, které zahrnuje maximáln šest
participujících skupin: vlastníci, zamstnanci, zákazníci, manaei, dodavatelé a
investoi, nebo z širšího pojetí, které zahrnuje minimáln dvanáct participujících
skupin. Krom výše uvedených jsou to dále konkurence, místní spoleenství, média,
veejní aktivisti, stát a místní zastupitelství, veejnost, zahraniní vlády a obchodní
asociace. Pouívají se dv teorie stakeholders (8, s. 114):
a) Normativní teorie participujících skupin, které jsou orientovány na:
1. ideály sociální spolenosti
3. odpovdnost obchodních spoleností
1. strategické nástroje a organizaci
2. management participujících skupin
výnos
Corporate Social Responsibility (sociální i spoleenská odpovdnost firmy) se
v podnikovém ízení stává velmi frekventovaným výrazem. Je jedním z klíových
nástroj, který by ml zkvalitnit vztahy mezi podnikem, státem a obanem. Z pohledu
podniku ji není hlavním cílem snaha o dosaení maximálního zisku, ale zisku
optimálního, který vezme v úvahu (8, s. 115):
všechny principy udritelného rozvoje spolenosti
transparentnost v rozhodování, finanním hospodaení a personální politice
firmy
zalenní problematiky dodrování etických norem jednání a chování nad
rámec norem právních tak, aby firma nového typu byla schopna jednat jako
„odpovdný oban“
Corporate Social Responsibility (CSR) je relativn nový nástroj ízení, který se pouívá
i v oblasti ízení etického, nebo aplikuje do kadodenní praxe podniku klíové principy
a hodnoty morální filozofie. Aplikace princip CSR je zaloena na dobrovolnosti, ale na
druhé stran je však pozitivní, e se v píslušných zákonných normách specifikují
subjektivní povinnosti výkonného managementu, kdy je kladen draz zejména na
šetrnjší pisout k ivotnímu prostedí, na dodrování lidských práv a na jiné zásady
trvale udritelného rozvoje spolenosti.
3.5 Etický kodex jako základní nástroj etického ízení firmy
Jak bylo eeno v pedchozí kapitole (3.4.2) etický kodex je nejvýznamnjším a
v souasnosti nejpouívanjším nástrojem podnikové etiky a jejího ízení ve firm. Tato
kapitola se snaí o maximální zveejnní informací o etickém kodexu, které lze
naleznout v literatue zabývající se podnikovou etikou a etikou obecn.
25
3.5.1 Historie
Etické kodexy nejsou záleitostí teprve posledních let. Za první etický kodex v historii
se oznauje tzv. Hippokratova písaha, zformulovaná piblin ped 2400 lety. Je
adresovaná lékam a zavazuje je nezištn pomáhat nemocný, zachovávat lékaská
tajemství apod. V prbhu djin vzniklo mnoství nejrznjších etických (mravních)
kodex. Známy jsou kodexy urující mravní jednání nap. mistr a tovaryš. Existují
kodexy mravních norem mnišských ád, stejn tak jsou známy kodexy ivota student
a mistr stedovkých univerzit (1).
První kodex, který uroval pravidla obchodního jednání vznikl ji v roce 1913 ve
spolenosti J. C. Penney Comp. Sestával ze sedmi zásad, odráejících filozofii
podnikání, kterou zastával majitel podniku. Ve tyicátých letech minulého století
vydala svj etický kodex jako jedna z prvních firma Johnson&Johnson. Po nich
následovalo mnoho dalších firem, které vydáním formálních etických kodex reagovaly
na rostoucí kritiku svých mezinárodních operací i domácí problémy (3).
Etické kodexy se neustále vyvíjely a jejich uplatnní bylo stále širší.. Dnes se ji
vyskytují skoro ve všech oblastech spoleenského ivota. V souasnosti se
v ekonomickém ivot vyskytují u tí skupin subjekt. Jsou to kodexy pro innost
profesionálních asociací a jejich len, pro innost hospodáských sdruení
vykonávajících urité hospodáské innosti a kodexy jednotlivých hospodáských
subjekt.
Kodexy pro innost profesionálních asociací a jejich len, té zvané profesní kodexy,
upravují innost profesních sdruení a jejich len. Shrnují morální poadavky
jednotlivých povolání. Slouí jak k regulaci vzájemných vztah lidí v pracovních
kolektivech, tak k regulaci chování a jednání vi dalším stranám, vetn spoleenské
zodpovdnosti. Známé jsou kodexy léka, noviná, uitel, pracovník bank atd.
Dodrování profesních kodex není vynutitelné, jde o individuální chování jedinc,
kteí se k nmu zavázali. Pokud ale vydá profesní komora (i asociace) dokument,
zavazující leny k dodrování jistých etických pravidel, je pro leny závazný a jeho
26
Míra závaznosti je proto velmi vysoká (1).
Kodexy pro innost hospodáských sdruení se píliš nevyskytují, lze se zmínit, e
specifickou úlohu mají ti kodexy vydané Mezinárodní obchodní komorou. Ve sfée
etiky podnikání mezi její dokumenty patí mezinárodní kodexy pravidel etiky v prodejní
innosti z roku 1973, v reklam pvodn z roku 1937 a v pímém marketingu. V eské
republice se lze zmínit o Kodexu bankovní etiky, který vydala Bankovní asociace (15).
Firemní kodexy jsou kodexy vytvoené pro poteby jednotlivých spoleností. Jsou
obvykle vyjádením celkové politiky firmy, jejího vztahu k zákazníkm, ke konkurenci
a vztah mezi zamstnavatelem a zamstnanci. Zabývají se i vztahy mezi zamstnanci,
bezpeností na pracovišti a adou ostatních otázek. Kodexy bývají zveejovány a mají
pispt i k pohledu široké i odborné veejnosti na danou firmu(15).
3.5.2 Tvorba etického kodexu firmy
Pi vytváení etického kodexu se v podstat uplatují dva rzné pístupy (1, s. 109):
tzv. skandinávský model, kde se pikládá význam prodiskutování a
formulování podnikového etického kodexu za aktivní úasti všech
zamstnanc,
managementu a vlastníci podnik.
V obou pípadech se pi tvorb etického kodexu vyaduje vysoká profesionalita.
Dleitá je výstiná, srozumitelná a pehledná formulace dokumentu. Nelze podcenit
ani úrove grafického zpracování kodexu, ani zpsoby jeho presentace. V našich
podmínkách se doporuuje pouívat skandinávský model s participací zamstnanc.
Podnt k vytvoení kodexu obvykle vychází od nkoho z nejvyššího vedení firmy.
Pokud má mít etický kodex úspch, ml by být podporovaný také editelem spolenosti.
Existující politika firmy – napíklad v oblasti úplatkáství, personální diskriminace nebo
pouití majetku spolenosti k soukromým úelm – me poslouit jako dobrý
27
odrazový mstek k tvorb etického kodexu. Etický kodex si me spolenost nechat
zpracovat i externí poradenskou firmou, ale pouze jako návrh.
Snahou je, aby kodex obsáhl kontroverzní témata a souasné problémy vyskytující se
v chodu firmy – v tomto správném „nasmrování“ kodexu mohou pomoci pohovory se
zamstnanci na všech úrovních firmy, dotazníkové šetení a další metody
sociologického výzkumu. Obecn ím více lidí je zapojeno do vytváení kodexu, tím
více se piblíí k potebám firmy, zohlední daná témata z rzných úhl pohledu a ádná
dleitá oblast není pehlédnuta nebo pekroucena.
3.5.3 Význam etického kodexu firmy
Je teba se zmínit o funkcích firemního etického kodexu, jeho pínosu pro spolenost,
ale také o námitkách, které existují proti tvorb etického kodexu.
Obecné funkce etického kodexu firmy zobrazuje následující obrázek.
Obrázek . 2: Obecné funkce etického kodexu firmy
Zdroj: Rolný I., 10, s. 74
28
Pínosy a klady etických kodex jsou shrnuty do tchto bod (1, s. 101-102):
a) Etický kodex me pomoci manaerm a zamstnancm sdílet spolené
hodnoty a seznamovat nové zamstnance organizace s hodnotami firmy,
b) Kodex je smrnicí v nejednoznaných situacích, kdy není zcela zejmé, jaké
jednání je etické nebo vhodné. Kodexy pispívají k tomu, aby
o upevnily vhodné jednání,
o urily opatení, která budou pouita pro eliminaci nevhodných inností,
o orientovaly organizaci na dlouhodobou strategii, nikoli na krátkodobé
zisky za kadou cenu.
c) Kodex dává manaerm návod pro jednání s externími partnery a
zainteresovanými skupinami. Velké a stední firmy jsou pod reflektorem
spolenosti. Malé firmy pitahují pozornost mén, ale etický kodex jim me
pomoci koncentrovat energii na vhodné podnikatelské jednání,
d) Kodex pomáhá manaerm v ízení a kontrolování vztah a v komunikaci se
zákazníky, dodavateli a dalšími aktéry trhu. To uruje firemní úspch.
e) Kodex nastiuje základní pravomoci a povinnosti manaer a zamstnanc,
„dlá implicitní explicitnjším, je prvodcem pro jednání lidí a takto posiluje
firemní kulturu“,
h) Kodexy zvyšují pracovní morálku zamstnanc, jejich hrdost, loajalitu a
umoují snadnjší získávání pracovník z vnjších zdroj,
i) Kodexy psobí jako katalyzátor konstruktivních zmn a zajišují vyrovnávání se
s vnjším prostedím,
j) Kodexy zvyšují srozumitelnost zámr a zájm organizace, cíl organizace a
jejich realizace,
l) Kodexy zvyšují otevenost, pravdivost a estnost komunikace uvnit firmy,
m) Kodexy napomáhají penosu a integraci kultur organizací, které psobí
v rzných zemích (kulturách), a pispívají k rozšíení etických podnikatelských
aktivit v rámci jedné organizace a k zvyšování organizaní kultury,
29
n) Kodexy omezují neetické, nevhodné i nelegální poadavky spolupracovník na
manaery organizace,
o) Kodexy zvyšují efektivitu zejména v oblastech, ve kterých se trh málo prosazuje
a právo je slabé nebo neúinné,
p) Kodexy pispívají k tomu, e podnik se chová jako dobrý „oban“ ve
spolenosti,
q) Kodexy zvyšují dvryhodnost managementu, který dá popud k jejich tvorb.
Námitky a problémy, které se vyskytují s tvorbou etických kodex je mono shrnout do
nkolika bod. První námitkou je, e kodexy jsou jen slohovým cviením, které je
dobré pro veejnost, ale nemá prakticky ádný vliv na chování lidí v organizaci. Další
námitka se týká skutenosti, e v organizaci pracují dosplí lidé, s ji vytvoenými
hodnotami, které etický kodex nezmní. Tetí námitkou je ta, e obsah etických kodex
je asto píliš obecný a nepostihuje etické problémy, kterými se musí organizace
skuten zabývat. Je teba si však uvdomit, e od etického kodexu nelze oekávat
zlepšení ekonomické situace v podniku, okamité polepšení zamstnanc nebo
manaer. Je dleité, aby v podniku fungovala organizaní kultura, která v souladu
s etickým kodexem me pispt k zlepšení stávajícího stavu spolenosti.
3.5.4 Struktura etického kodexu firmy
Etické kodexy vysvtlují závazky organizace pedevším v pti základních okruzích (6):
zamstnanci
dodavatelé
zákazníci
spoleenské okolí podniku
Dále eší vztahy se státní správou týkající se placení daní a dalších závazk vi státu a
vztahy s konkurencí firmy.
30
Akoli vtšina etických kodex sdílí tuto obecnou strukturu, ádné dva kodexy nejsou
stejné. Efektivní a dvryhodný kodex by ml odráet zájmy zamstnanc v rzných
funkcích a pozicích v organizaci. Etický kodex by ml být ivým dokumentem. Ml by
se trvale vyvíjet a reagovat na stále nové sporné otázky objevující se v podnikání.
Mnoho v poslední dob vytvoených nebo revidovaných kodex se napíklad zabývá
problémy jako poítaové pirátství, pouívání elektronické pošty a Internetu
zamstnanci, sexuálním obtováním atd.
Oblasti zahrnuté do etického kodexu se liší v závislosti na pedmtu podnikání, existují
ale oblasti, které mají všeobecný charakter a jsou tudí všeobecn aplikovatelné pro
všechna odvtví.
Pi sestavování etického kodexu by mla být respektována zásada postupu od obecného
ke konkrétnímu a mli bychom se dret základní osnovy (6):
Úvod
Obvykle podepsaný editelem spolenosti. Na zaátku je zmínn v nkolika vtách úel
etického kodexu, zmiuje se o hodnotách dleitých pro spolenost, jako jsou poctivost,
est, zodpovdnost, dobré jméno. Dále uvádí závazek vedení firmy a jejího vedení
dodrovat vysoké morální standardy pi jednání v rámci firmy i navenek v zájmu
zlepšení dobrého jména firmy a trvale udritelného rozvoje firmy.
Smysl existence firmy
ím se firma zabývá, jaký výrobek vyrábí nebo jaké sluby poskytuje. Její finanní cíle
a smysl její innosti pro spolenost.
Zamstnanci
Vysvtluje politiku spolenosti v oblasti dobrých pracovních podmínek; pijímání
zamstnanc, jejich vzdlávání a kritéria postupu v hierarchii firmy; spravedlnost pi
stanovování mezd a jiných odmn; právo na informace; spoluúast pi rozhodování;
zdraví zamstnanc; bezpenost práce; rovné podmínky mu a en; respektování práv
osobnosti; úrove spolupráce, vzájemného respektu, tolerance, informovanosti mezi
31
prostedk spolenosti k soukromým úelm zamstnanc.
Zákazníci
Stanovisko spolenosti ke svým zákazníkm s ohledem na dodrování sjednaných
termín; kvalitu výrobk a slueb; cenovou tvorbu; poskytování informací;
respektování práv zákazník; ochranu zdraví zákazník; reklama; zákaz dávat úplatky
potencionálním zákazníkm; záruní a pozáruní servis a spokojenost zákazník;
chování k regionu, kde podnik sídlí
Akcionái, investoi a vlastníci majetku spolenosti
Postoj spolenosti k akcionám, investorm a vlastníkm majetku spolenosti,
poskytování pravdivých a úplných informací o hospodaení, oekávaná návratnost
vloených prostedk, nezvýhodování ádné skupiny, ochrana jejich investic, atd.
Dodavatelé
Vztahy spolenosti s dodavateli zahrnující nap. dodrování termín splatnosti, spolená
snaha o zvyšování kvality a efektivnosti, pravidla pro pijímání a poskytování dar a
dalších výhod.
Spoleenské okolí podniku
Zde by ml být zdraznn závazek spolenosti dodrovat zákony a obecn platné
normy. Dále otázky týkající se ochrany ivotního prostedí, respektování ekologických
norem, zapojení firmy do veejného ivota, charitativní innosti a sponzorství.
Konkurence
Mlo by zde být vysvtleno poínání firmy v konkurenním boji, nap. firma by se
nemla pokoušet získávat neestn informace o konkurenci, poškozovat dobré jméno
konkurence atd.
3.5.5 Pouití ve firm
Úspch kodexu závisí na tom, zdali ho zamstnanci budou chápat jako dleitý a
významný. Proto je jedním z nejdleitjších rozhodnutí o tom, jak bude kodex
prezentován a podporován ped zamstnanci. Minimáln by kadý zamstnanec ml
dostat k rukám jednu kopii kodexu. Pouhé vyvšení kodexu na nástnku tko pinese
njaký efekt. Aktivnjším krokem je zapojit kodex do firemní zamstnanecké politiky a
firemních formulá. Napíklad mnoho amerických firem zapojuje etický kodex jako
nedílnou souást pracovních smluv se zamstnanci. Tím se kodex také dostává více do
povdomí zamstnanc (9).
Není píliš pravdpodobné, e zamstnanci pochopí sami plný význam, všechny
dsledky kodexu a jejich závazek ho dodrovat, pokud jim kodex není osobn
vysvtlen. Pro nové zamstnance by ml být kodex zakomponován v pijímacích
instrukcích a prezentován v rámci zauení zamstnanc. Následovat by mly i
pravidelné odkazy na kodex ve školících programech.
Mnoho spoleností zjistilo, e je velice tké udret mezi zamstnanci zájem o kodex a
zajistit jeho zapojení do podnikové kultury. Proto je teba stále vytváet programy na
posílení podnikové kultury. Zahrnutí etických dilemat (teba ve form krátkých
pípadových studií) ve firemních školících programech se ukazuje jako efektivní pi
pekonávání lhostejnosti k etickým tématm.
3.5.6 Pouití mimo firmu
Povdomí okolí firmy o tom, e firma má vytvoený etický kodex, je dobré pro její
povst. Kopie kodexu by mly být k dispozici akcionám, obchodním partnerm,
personalistm, dodavatelm a dalším osobám, s nimi firma pichází do styku.
Zákazníci by také mli mít právo vdt, jaké chování mohou od firmy oekávat.
Nkteré firmy pidávají etický kodex ke svým produktm a na propaganí materiály
nebo jej tisknou na zadní stranu faktur a útenek. Takové veejné vyhlášení etických
33
zásad je vlastn návodem pro zákazníky; jak kontrolovat, zda je její chování ve shod
se standardy, které obhajuje. Tato taktika se me jevit jako dosti riskantní, ale pokud si
firma vybuduje dobrou povst projeví se to ve vtší míe loajality zákazník k firm.
Dodavatelm by také mly být poskytnuty detailní informace o dleitých ástech
kodexu, abychom se vyhnuli pípadným nedorozumním. Nkteré firmy také prosí
dodavatele, aby jim nahlásili moné porušení kodexu, kterého si povšimli v prbhu
jednání se zamstnanci spolenosti. Kdy firma projeví ochotu ešit kadé moné etické
selhání, me to vést ke zvýšení vzájemné dvry mezi firmou a dodavateli.
3.5.7 Plnní a dsledky porušení etického kodexu
Obvyklou metodou je, e malá skupina vedoucích pracovník pebírá zodpovdnost za
plnní etického kodexu, sledování jeho pijetí a efektivnost. Taková skupina by mla:
sledovat, jestli je systém natolik zabhnutý, e me podporovat nebo
dokonce vynucovat dodrování kodexu
prošetovat údajné porušení kodexu
pravideln revidovat obsah kodexu a formulace v nm obsaené dle nov se
objevujících témat
V USA je nyní bné ve velkých firmách jmenovat pracovníka zabývajícího se etickými
tématy ve firm. Jeho hlavní inností je poskytovat rady zamstnancm v oblasti etiky,
zkoumat zjevné porušení kodexu, školit zamstnance v ešení etických dilemat a
postarat se o to, aby manaei ve svých oddleních jednali v souladu s etickým kodexem
firmy. Mnoho velkých amerických firem rovn provozuje linky dvry, které mohou
být pouity k upozornní vedení firmy na podezelé praktiky nebo k dotazm jak ešit
konkrétní etické otázky. Nkteré firmy preferují, aby tyto linky provozovala nezávislá
najatá konzultaní spolenost – pedevším z dvod zvýšení jejich dvryhodnosti a
pekonání obav zamstnanc z jejich zneuití (9).
34
Jedním z nejvtších nebezpeí je, e kontrolní procesy zamené na zabhnutí kodexu
zcela pekryjí hlavní úel kodexu – nastavit etické standardy a poskytovat radu a
pouení. Celkovým smyslem kodexu je zakotvit myšlenky etické ohleduplnosti do
všech inností firmy.
Aby ml etický kodex njakou dvryhodnost, musí být spolenost ochotná potrestat
kadého zamstnance, který byl shledán vinným z porušení kodexu. Tento postih by
ml být jasný a srozumitelný. Zamstnanec obvinný z porušení kodexu by ml být také
podrobn seznámen s doklady o tomto pochybení a vyslechnut k tomu úelu zízenou
disciplinární komisí. V závislosti na závanosti obvinní by ml být trest v rozmezí od
napomenutí a po propuštní zamstnance.
Obtínji se eší pípady, kdy je po zamstnanci poadováno neetické chování jeho
nadízeným. Pípad by se ml ešit co nejcitlivji bez nadrování obvinné stran
(nadízenému). Obvykle je stanovena nezávislá osoba, výše postavená ne domnlý
delikvent a z jiného oddlení, k prošetení celého pípadu (nap. korupce aj.). Pokud se
jedná o anonymní udání jsou vdy poadovány písemné dkazy o vin. V pípad, e se
jedná o problém diskriminace, obtování nebo šikany pistupuje se k pohovorm
s jednotlivými leny oddlení, kde k pípadu došlo. Nejvtším problémem tchto kauz
je, e je obvykle tké rozlišit mezi pomstou, zaujatostí a nevraivostí mezi zamstnanci
a opravdovým porušením etického kodexu (13).
35
4 Charakteristika spole nosti
4.1 Historie spole nosti
Spolenost, pro kterou je zadané téma zpracovávané, si nepála být jmenována pravým
jménem, proto jsem pouil obecný název firmy – XYZ, s. r. o. Pesto mohu uvést
základní údaje týkající se spolenosti, její historie, souasnosti, pozice na trhu a
ostatních dleitých údaj, které je nutno znát pi analýze spolenosti zamené a
podnikovou etiku.
Spolenost XYZ, s. r. o. byla zaloena v roce 1993 se sídlem v Beclavi jako spolenost
s ruením omezeným. Souasná výše základního kapitálu spolenosti iní necelých 11
mil. K. V souasnosti spolenost zamstnává cca 500 zamstnanc po celé republice a
také na Slovensku. Spolenost má hlavní centrálu v Brn a poboky v Praze, Karlových
Varech a Ostrav v R a v Bratislav na Slovensku.
Dle odvtvové klasifikace ekonomických inností (dále jen OKE) jsou hlavními
innostmi firmy tyto:
505000 Maloobchodní prodej pohonných hmot
521200 Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách
553000 Restaurace
602400 Silniní nákladní doprava
Klasifikace firmy dle OKE je vyuívána pedevším pro statistické úely a pro poteby
mé diplomové práce je vyuitelná jen minimáln. Spolenost se zabývá pedevším
kompletním servisem sortimentu ovoce, zeleniny a suchých plod. Hlavními innostmi
firmy jsou:
Dodávky velkoobchodním odbratelm
program, školení, informaní materiál,recepty)
Distribuce erstvého zboí v poadovaném ase a teplot
Dodávky speciálního exotického a baleného zboí
Kompletní technologie dozrávání banán
Kompletní program balení zboí
Cash & Carry
Vlastní doprava
Logistické sluby
4.2 Souasnost
Spolenost patí mezi ti nejvtší ve svém oboru v eské republice, spolupracuje
s mnoha zahraniními partnery pedevším z jiní Evropy, speciáln ze Španlska. Proto
je kladen draz u obchodník, kteí mají na starosti nákup zboí, na jazykovou
vybavenost – a to pedevším anglitiny a španlštiny.
editelem spolenosti je bratr zakladatele spolenosti, který ve spolenosti psobí jako
jednatel. Po vstupu irské mezinárodní spolenosti v roce 2002 je dalším jednatelem
spolenosti také zástupce majitele této irské spolenosti. V souasnosti má spolenost
dva jednatele. V centrále v Brn a také na poboce v Praze jsou dv obchodní oddlení,
která se starají o dodávku a odbyt zboí. Obchodní oddlení je dále rozdleno na
specialisty na nákup zboí a specialisty na prodej zboí, nebo kadá tato innost je
ízena odlišným zpsobem.
Další dleitou souástí firmy je informaní systém. Firma v souasnosti pouívá
systém IS KARAT. Tento informaní systém je integrován do všech poboek firmy a je
pouíván ke všem dleitým firemním procesm, které ve firm probíhají. Informaní
systém obsahuje standardní úetní, finanní a skladové aplikace, navíc je schopen
pizpsobovat jednotlivé agendy celého IS potebám obchodu spolenosti. Další
výhodou tohoto IS je propracovaná a dsledná evidence obalového hospodáství nebo
37
také dsledná evidence pohybu a vracení zboí zákazníky, která umouje
zefektivovat nákup a minimalizovat tak ztráty. Tento systém je navíc otevený pro
další vývoj a je mono ho dále upravovat dle poadavk firmy. Firma tento IS pouívá
od roku 1999, jeho však pomrn velkou nevýhodou je moné pipojení v centrále
firmy maximáln 100 uivatel, a vzdálen (tzv. v on-line reimu) maximáln 60
uivatel, co dává dohromady maximální souasné pouívání pouze 160 uivatel, co
je vzhledem k velikosti firmy dost hraniní poet. Samozejm ne kadý zamstnanec
potebuje pístup do tohoto systému, pesto je tento maximální poet pipojených
uivatel pomrn omezující pro firmu.
4.3 Organiza ní struktura
rozloení pracovních vztah ve spolenosti, kde generální editel spolenosti má tyi
hlavní podízené, kterými jsou finanní editel, obchodní editel, provozní editel a
editel IT & logistiky. Další rozdlení pravomocí a povinností tchto editel je
vyjádeno na schématu.
Zdroj: vlastní zpracování
Hlavní ekonom Obchodní manaer – nákup Obchodní manaer - prodej
Obchodník senior - nákup
Obchodník junior - nákup
4.4 Získaná ocen ní
Dkazem o kvalit a úspšnosti spolenosti ve svém oboru mou být i ocenní, která
se podailo spolenosti získat. Jedná se zejména o tyto ocenní: Zlatý dukát a Top
Retailer.
Prestiní ocenní Zlatý dukát udluje redakce asopisu moderní obchod za vynikající
výkony v potravináství a obchod. O jeho udlení rozhoduje nezávislá porota, která se
skládá z odborník a významných osobností. Na rozdíl od ebíku top 50 obchodních
spoleností (který je rovn sestavován asopisem moderní obchod), který vychází
pouze z kvantitativních hledisek, se porota pi udlování zlatého dukátu rozhoduje podle
kvalitativních ukazatel. Symbolickým vzorem tohoto vyznamenání je zlatý dukát,
který nechal poprvé ve 14.století razit eský král Jan Lucemburský. Spolenost toto
ocenní získala za rok 1999.
Top Retailer je cena, kterou udluje spolenost Incoma, v mnoha kategoriích.
Spolenosti XYZ, s. r. o. se podailo získat toto ocenní v kategorii nazvané Cena za
nápad roku za kontinuální inovaci a snahu zvyšování hodnoty v roce 2003.
40
V roce 2000 spolenost obdrela certifikát jakosti ISO 9001, který by ml být pro
kadou spolenost, která chce dosáhnout úspchu, samozejmostí. Normy ISO ady
9000 se obecn týkají proces souvisejících se zajištním stabilní úrovn kvality
výrobk a zboí opouštjících brány podniku. Znamenají výrazné sníení reklamací ze
strany odbratele a zvyšují tak spokojenost zákazník, ím podporují dlouhodobé,
perspektivní obchodní vztahy. Spolenost XYZ, s. r. o. je dritelem certifikátu ISO
9001, je je zárukou dlouhodobé stability tradin vysoké úrovn produkt a slueb
spolenosti. Samozejmostí je neustálé zdokonalování všech proces v systému obsluhy
zákazník nad rámec ji získané certifikace.
41
5 Analýza etického a sociálního prost edí ve firm
Kapitola analyzuje souasný stav etického a sociálního prostedí ve firm.
V souasnosti má firma vytvoený etický kodex pouze samostatn pro jediné oddlení
ve firm – a to oddlení personální. Zamstnanci personálního oddlení se tak snaí
ešit všechny problémy spojené s etikou nejen pomocí vlastní intuice a slušného
chování, ale také dodrují ustanovení tohoto interního firemního dokumentu (viz.
píloha .2). Etické a sociální problémy ve firm jsou tak mimo personální oddlení
ešeny pouze intuitivn a na základ slušného chování zúastnných osob. Vytvoení
dokumentu, ešícího otázky etické a sociální, je hlavním cílem mé diplomové práce.
Tímto dokumentem je tzv. etický kodex firmy.
Dvodem, pro jsem si vybral tuto firmu, pro zpracování uvedeného tématu, je m
firma sama prostednictvím školy oslovila. Firma je ji delší dobu sama nespokojena
s etickým prostedím na pracovišti, proto vyuila této monosti vzájemné spolupráce.
Zárove mi bylo umonno tém neomezen se pohybovat ve firm a lépe tak poznat
souasné firemní prostedí. Ml jsem také monost nahlédnout do interních firemních
dokument (pracovní ád, úetní výkazy, rzné firemní manuály, smrnice apod.),
jedinou omezující podmínkou však byla ta, e všechny mnou získané údaje budou
zveejnny pod fiktivním jménem a tím zstane zachována anonymita firmy. Po
konzultaci s vedoucí mojí diplomové práce bylo této podmínce firmy vyhovno.
Ped samotnou analýzou je teba se zmínit o metodách, které lze aplikovat pi tvorb
etického kodexu.
5.1 Pouité metody
V této ásti popíši a vysvtlím základní metody a principy pi sbru dat pro analýzu
etického a sociálního prostedí ve spolenosti XYZ, s. r. o.
42
5.1.1 Sekundární data jako informa ní zdroj
Nejprve je poteba získat co nejvíce informací o etickém prostedí ve firm ze
stávajících materiál, které ji byly vytvoeny pro njaký jiný úel – tzv. sekundární
data. Je to levnjší a efektivnjší zpsob ne provádní nových výzkum. Umoní to
také udlat si základní pedstavu o stavu etického a sociálního prostedí ve spolenosti.
Tyto informaní zdroje lze rozdlit na informaní zdroje získané uvnit firmy (interní ) a
zdroje informací voln dostupné vn firmy (externí).
Mezi interní zdroje informací patí firemní dokumenty, smrnice, dokumenty systému
ISO atd. Mezi externí zdroje patí informace získané na internetových stránkách
spolenosti, z obchodního rejstíku, z lánk publikovaných o spolenosti a dalších
dostupných zdroj.
V pípad mnou sledované firmy bylo k dispozici dostatené mnoství sekundárních
informací. Jak jsem ji ekl díve, ml sem monost prakticky neomezeného pohybu po
firm a monost náhledu do mnoha interních dokument spolenosti. O firm jsem
získal mnoho informací, a to nejen díky interním dokumentm, ale i díky externím
zdrojm informací, pedevším internetových stránek spolenosti, z lánk, které byly
zveejnny a také z obchodního rejstíku. Tyto informace je však nutné doplnit a
shromádit o informace získané vlastními silami – o tzv. primární data. Tyto informace
jsou pvodní a byly získány pro daný specifický úel. Nejvtší pedností primárních dat
je jejich pímá vázanost na zámry poznávání a cíle výzkumu. Primární data jsou
konstruována co do kvality i kvantity tak, aby v nich byla zachycena sledovaná
problematika co nejúplnji a nejpesnji. V další kapitole se budu vnovat zpsobm
získávání primárních dat.
5.1.2 Sbr primárních dat
V praxi se obvykle lení výzkum pouívaný pro sbr primárních dat na kvantitativní a
kvalitativní. Kvantitativní výzkum je dnes jedním z nejpouívanjších zpsob
43
jev (14):
• rozsah výskytu, zastoupení – zjišování etnosti a rozsahu, v jakém se daný
jev vyskytuje – nap. u kterých pracovník firmy, v jaké oblasti inností
• frekvence – nap.opakování jevu v ase, opakované hodnocení situace
• intenzita – síla nebo mohutnost jednotlivých sloek jevu, nap. síla zájmu,
míra spokojenosti zamstnanc atd.
Úkolem kvantitativního výzkumu je mení výše uvedených charakteristik a jejich
souvislostí. Mení kvantitativn odlišných skuteností a jejich pomování mezi sebou
je moné, jsou-li kvantity pevedené na zcela homogenní tídu jev (kvantum vyjádené
íslem). Takto zpracovaná data lze dále statisticky zpracovávat. Kvantitativní výzkum
lze rozdlit do nkolika na sebe navazujících fází:
• analýza jevu a formulace hypotéz
• stanovení ukazatel a škálování
odhalovat neznámé skutenosti o sociálních jevech (14):
• existenci tchto jev a jejich strukturu
• jejich vlastnosti a funkce
• faktory, které tyto jevy ovlivují a nebo s nimi souvisejí
Cílem kvalitativního výzkumu není zmení jednotlivých parametr stanovených
ukazatel, ale popsání sociálního jevu jako celku. Informace získané kvalitativním
výzkumem nelze matematicky zpracovat, mly by poskytovat pehled o celkovém stavu
zkoumaného problému.
Dále následuje pehled základní metody primárního sbru dat. Tyto metody se lení dle
(14) do ty základních kategorií:
44
• pozorování – zachycuje pedevším chování lidí v nejrznjších situacích, reakce
lidí na mnící se podmty, interakce lovka s druhými lidmi i s okolím,
• dotazov&