Operační systémy firmy Microsoft (aktualizováno 5. 4. 2019)

- OS – pojem, jednotlivé části OS, funkce

- MS-DOS (pojem, výhody, nevýhody, emulátor DOSBox, klony MS-DOSu, základní části systému (systémové soubory), rozhraní systému (příkazový řádek a jeho spuštění, souborové manažery), verze MS-DOSu, základní pojmy (disková jednotka, soubor (typy a přípony), označování souborů, adresář, hlavní adresář, stromová struktura adresářů, úplná specifikace souboru, spouštění programů, přerušení činnosti programu), interní a externí příkazy)

- MS Windows (pojem, multitasking, GUI, popis jednotlivých verzí MS Windows, BSOD, výhody, nevýhody, webové prohlížeče, podíl na trhu)-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Operační systém je základní programové vybavení počítače. Je to rozhraní, jehož prostřednictvím uživatel komunikuje s hardwarem. Ze začátku však počítače vůbec operační systém neměly a programátor musel se strojem rozmlouvat v jeho řeči, tedy zadávat přesně jedničky a nuly, a přitom vědět, kde se v počítači co nachází, kde je jaké zařízení. S rozvojem výpočetní techniky se ale tato metoda stávala pomalu neúnosná, a tak si programátoři pro svou potřebu vytvořili několik tzv. programovacích jazyků.

Jednotlivé části OS

Osobní počítače mají operační systém rozdělen do dvou částí:

BIOS (Basic Input Output System) je naprogramován v paměti ROM nebo nahrán v paměti (E)EPROM (tzv. FlashBIOS) jako firmware a slouží k tomu, aby počítač po zapnutí provedl inicializaci periférií a zavedl operační systém.

Vlastní operační systém, který je BIOSem nahrán z diskety, pevného disku, flash disku, externího disku nebo jiného média. U některých menších počítačů býval i tento systém zabudován jako firmware (např. KickROM u Amigy).

Funkce OS

- organizuje přístup a využívání zdrojů PC (čas procesoru, přístup k datům na discích, přístup do paměti).

- fyzicky zajišťuje vstup a výstup dat podle požadavků ostatních programů.- komunikuje s uživatelem a na základě jeho pokynů vykonává požadované akce.- reaguje na chybové stavy programů a mylné požadavky uživatelů tak, aby tyto chyby nezpůsobily

zásadní destrukci systému nebo poškození dat.- eviduje využívání systémových zdrojů.

MS-DOS

V roce 1981 firma IBM uvedla na trh první PC spolu se 16bitovým operačním systémem MS-DOS (Microsoft Disk Operating System). Pro další vývoj počítačového průmyslu a šíření OS od Microsoftu se ukázalo jako rozhodující, že firma IBM umožnila výrobu klonů svých počítačů - velmi rychle se pak rozšířily do celého světa (do té doby to nebylo zvykem - firmy jako Atari, Commodore a Apple licencování svých počítačů neumožňovaly).

Ačkoliv MS-DOS v podstatě umožnil masivní rozvoj mikropočítačů, byl již v době svého vzniku nepohodlný a z hlediska návrhu nedostatečný a v podstatě zastaralý. MS-DOS podporoval pouze jednoho připojeného uživatele, který mohl v čase pracovat s pouze jedním programem (chybějící podpora multitaskingu). MS-DOS měl hardwarová omezení, např. nedokázal pracovat s pamětí větší než 640 kB nebo s disky většími než 30 MB. Většina nedostatků MS-DOSu, především uživatelská nepřívětivost a absence multitaskingu, byla postupně překonána pozdějšími verzemi systému Windows.

Výhody a nevýhody

Mezi výhody MS-DOSu patřila jeho rozšířenost a stabilita, dále pak velké množství aplikačních programů běžících právě pod MS-DOSem (obrovská urživatelská základna).

Naopak mezi nevýhody patřilo nepřívětivé uživatelské rozhraní (technicky zaostalé a textově orientované), uživatel musel znát velké množství příkazů, jejich syntaxi a správnou volbu parametrů a samozřejmě postrádal i multitasking.

Emulátor DOSBox

Při spouštění DOSových programů ve Windows 95 / ME běžel DOS v přímém nechráněném módu, což umožňovalo velkou rychlost a dobrou kompatibilitu těchto programů, ale celkově tato vlastnost snižovala stabilitu. Ve Windows NT (2000) běžely DOSové aplikace v jakési emulaci, díky níž nemohou způsobit pád systému, ale některé z programů zhavarují, nebo běží pomalu.

Kvalitnějším programem pro jeho emulaci na novějších počítačích s nejrůznějšími systémy je DOSBox. V něm lze zprovoznit jak staré programy, tak i většinu her.

http://www.dosbox.com/

Klony MS-DOSu

Označení „DOS“ je zkratkou slov Disk Operating System a obvykle se takto označuje skupinka příbuzných operačních systémů, které dominovaly trhu zhruba mezi léty 1981 až 1995 (resp. 2000 pro lidi, kteří považují Win 95 a Win 98 za jakousi DOSovou nadstavbu). Jedná se o slušnou řádku let. Není proto divu, že se během nich nastřádalo velké množství systémů: DR-DOS, FreeDOS, PTS-DOS, Novell DOS, OpenDOS, PC-DOS, ROM-DOS, JM-OS a spousty dalších.

DR-DOS

DR-DOS (čti di: a: dos - "dý ár dos") je verze operačního systému DOS od firmy Digital Research (DEC) vycházející z původního CP/M, stejně jako konkurenční MS-DOS.Později po odkoupení firmy Digital Research společností Novell byl operační systém přejmenován na Novell DOS. Ještě později byl DR-DOS koupen společností Caldera, která jej přejmenovala na Caldera DOS.DR-DOS - Konkurent MS-DOS. V současné době dosáhl verze 8.0 a má stále velmi nízké nároky na hardware. Vystačí si i s i286 s 2 MB RAM. Možná ho rozchodíte i na šicím stroji. Podle dokumentace disponuje DR DOS dobrou podporou sítě. DR-DOS nedisponuje grafickým rozhraním ani žádnými zvláštními programy. Osmičková verze již nabízí podporu velkých disků se souborovým systémem FAT a multitasking. Můžete bootovat i z Flashky.

FreeDOS

Je složen z mnoha různých, oddělených programů, které se chovají jako "balíčky" v celém FreeDOS. I když zvládá i dvoujádrové procesory, tak jeho hlavní myšlenkou je podpora starého hardwaru, jako například staré IBM PC s procesorem 8086. Bootuje z čehokoli. Uživatelé si mohou vytvořit svoji vlastní uživatelskou distribuci.

FreeDos vznikl 26. června 1994, tedy v době, kdy Microsoft oznámil, že již nebude prodávat ani podporovat MS-DOS.

PTS-DOS

PTS-DOS - ruský operační systém s výzbrojí ve formě:

archivátoru souborového manažera interní antivirové ochrany bootsektoru internetového prohlížeče (Arachne) poštovního programu Telnetu (Telecommunication Network) je protokol na aplikační

vrstvě používaný v počítačových sítích a na Internetu pro spojení klient-server pomocí protokolu FTP klienta apod.

Na jeho chod vám bude stačit 286, 512 kB RAM a 2 MB na disku. Rychlejší než MS-DOS. M602, T602 vám poběží bez problému. PTS-DOS byl údajně používaný pro lety do vesmíru.

Základní části systému (systémové soubory)

Aby počítač mohl pracovat, musí mít aktivní operační systém. Operační systém se spustí při zapnutí počítače z tzv. systémového disku.

Systémový disk musí obsahovat minimálně tyto čtyři základní části operačního systému:

Boot zaváděcí programIO.SYS vazební programMSDOS.SYS jádro systémuCOMMAND.COM komunikační program

Zaváděcí program (Boot) - je uložen na začátku disku. Po zapnutí počítače zavede operační systém do operační paměti.

Vazební program (IO.SYS) - zprostředkovává komunikaci mezi technickým vybavením počítače (hardware) a jádrem operačního systému.

Jádro systému (MSDOS.SYS) - provádí základní operace s uloženými informacemi ve vnějších pamětech, zajišťuje ošetření chyb.

Komunikační program (COMMAND.COM) - provádí veškerou komunikaci uživatele se systémem: přijímá z klávesnice zadané příkazy, provádí je a informuje uživatele o výsledku. Spouští další programy. Příkazy se zadávají na příkazovou řádku za výzvu (PROMPT).

Na systémovém disku mohou být i speciální inicializační soubory CONFIG.SYS (je to konfigurační soubor, jeho příkazy se provádí při startu operačního systému) a AUTOEXEC.BAT (to je dávkový soubor, který se automaticky spouští při startu systému. Většinou se v něm zavádějí ovladače přídavných zařízení, spouštějí rezidentní programy a nastavuje výchozí stav operačního systému po startu).

Operační systém dále obsahuje množství služebních programů pro různé další operace s uloženými informacemi.

Rozhraní systému

DOS standardně poskytuje jen textový terminál a v něm příkazový řádek, pomocí kterého může uživatel zápisem příkazů počítač ovládat.

Protože je příkazový řádek poměrně nepohodlný, byly velmi často využívány specializované programy (souborové manažery), které usnadňovaly správu souborů (kopírování, mazání, vytváření adresářů, …) a vytvářely charakteristické textové uživatelské rozhraní. Nejpoužívanější byl Norton Commander, který se stal vzorem pro mnoho klonů, jako například Volkov Commander, Manažer M602 a další (v současnosti se Midnight Commander stále používá v unixových operačních systémech včetně Linuxu).

Souborové manažery

Norton Commander Volkov Commander

Manažer M602 Midnight Commander

DOS neposkytuje žádné API (Application Programming Interface) označuje v informatice rozhraní pro programování aplikací) pro práci v grafickém režimu, takže nelze přímo na DOSem vystavět grafické uživatelské rozhraní ani jeho služby využít pro počítačové hry.

Příkazový řádek a jeho spuštění

MS DOS se ovládal pomocí textových příkazů. Každý příkaz měl určitý význam. Uživatel si příkazy pamatoval anebo si je zapsal na papírek. K zadávání příkazů sloužila stejně jako dnes klávesnice. Později se objevily užitečné programy, které mohl uživatel ovládat pomocí myši.

Dnes jsou na trhu operační systémy, které uživatel ovládá pomocí myši a grafických symbolů (ikonky, okna). Tímto systémem je například Windows. MS DOS byl v systémech ponechán zřejmě z historických důvodů. Také se jedná o prostředí, kde je možné za určitých okolností vyřešit například havárii operačního systému Windows.

Příkazový řádek je možné spustit dvěma odlišnými způsoby. Spuštění příkazového řádku MS DOS při běhu systému je podobné tomu, jako když spouštíte například textový editor či jiný program.

Spuštění příkazového řádku MS DOS ve Windows:

1. Klikněte pomocí levého tlačítka myši na ovládací prvek Start.2. Z nabídky vyberte možnost Spustit

3. Do textového pole v nově otevřeném okně Spustit napište příkaz command. (cmd)4. Stiskněte tlačítko OK anebo klávesu ENTER

Druhou možností je spuštění příkazového řádku přímo z Nabídky Start.

1. Klikněte pomocí levého tlačítka myši na ovládací prvek Start.2. Do vyhledávacího políka napíšeme text: Příkazový řádek3. Potvrdíme klávesou Enter

Verze MS-DOSu

prosinec 1980 - firma Seattle Computer Products vyrobila 86-DOS 0.30duben 1981 - firma Seattle Computer Products vyrobila 86-DOS 1.00červen 1981 - Microsoft získal výlučné právo na 86-DOS 1.00 pod registračním názvem MS DOSsrpen 1981 - IBM vyrobil PC s MS-DOS 1.01983 - Microsoft vyvinul MS-DOS 2.01985 - Microsoft vyvinul MS-DOS 3.01987 - Microsoft vyvinul MS-DOS 4.01991 - Microsoft vyvinul MS-DOS 5.01993 - Microsoft vyvinul MS-DOS 6.01995 - Microsoft vyvinul MS-DOS 6.21996 - Microsoft vyvinul MS-DOS 6.221995 - Microsoft vyvinul MS-DOS 7.0 (součástí MS Windows 95)1998 - Microsoft vyvinul MS-DOS 7.1 (součástí MS Windows 98)2000 - Microsoft vyvinul MS-DOS 8.0 (součástí MS Windows ME)

Disková jednotka

Disková (vnější) paměťová média osobního počítače, na kterých jsou uloženy informace se nazývají diskové jednotky (Drive). Jednotky se označují názvem který se skládá z jednoho písmena abecedy a dvojtečky.

Většinou se jedná o tato zařízení:

Název Označení PopisDisketové mechaniky A: B: dnešní počítače už většinou mají pouze

disketovou mechaniku pro diskety 31/2"Pevné disky C: D: označení pevných disků vždy začíná od písmene

C:, i když počítač nemá disketovou mechaniku B:CD-ROM E: nezbytnou součástí dnešních počítačů jsou

mechaniky pro čtení CD-ROM diskůSíťové disky F: G: disky na řídícím počítači sítě (serveru), pokud je

počítač připojen do počítačové sítě (většinou označené F: až Z:)

Soubor

Soubor (File) je základní informační jednotkou operačního systému MS-DOS pro trvalé ukládání informací do vnějších pamětí.

Název souboruKaždý soubor je určen svým názvem, který se skládá ze jména a přípony oddělených tečkou.

Zapisuje se tímto způsobem : J J J J J J J J . P P Pjméno přípona1-8 znaků 0-3 znaky

(Pozn.: Systém při výpisech nahrazuje tečku mezerou) Při zadávání názvů souborů systém nerozlišuje velká a malá písmena. V názvu souboru mohou být použity skoro všechny znaky z ASCII tabulky, ale doporučuje se používat pouze písmena, číslice a znak podtržítko _ .

Mezi nedovolené znaky pro jména a přípony souborů patří : mezera ? * < > : . , ; + / \ ¦ (systém tyto znaky využívá k jiným, speciálním účelům)

Základní typy souborů

Typ souboru se rozeznává podle přípony v jeho názvu.

Programy - spustitelné soubory - obsahují instrukce pro procesor, mají vždy příponu COM nebo EXE, jsou spustitelné, tzn. že po jejich spuštění (zavedení do vnitřní paměti) se postupně provádějí instrukce, které jsou v nich uloženy.

Data - datové soubory - obsahují informace, které jsou zpracovávány prostřednictvím programů, mají libovolnou jinou příponu (tedy i žádnou). Data jsou obecně soubory obsahující nějaké informace například texty, databázové položky, tabulky hodnot, obrázky apod.

Je zvykem pomocí přípony určovat, ke kterému programu daný datový soubor patří. Např.: TXT - obecný text, 602 - text pro textový editor T602, DBF - databázový soubor, PAS - text programu v jazyce PASCAL, PCX - obrázek, BAK - záložní kopie datového souboru...

Dávkový soubor je speciální textový soubor s příponou BAT obsahující posloupnost příkazů operačního systému. Tento soubor lze také "spustit" přičemž příkazy v něm uložené se provedou, jako by byly postupně zadávány na příkazovou řádku.

Označování souborů

Pro označení skupiny souborů určené vlastnostmi jejich názvů se používá tzv: hvězdičková konvence (wildcards). Pomocí zástupných znaků * a ? lze specifikovat (určit) najednou více souborů podle potřeby.

* - nahrazuje skupinu libovolného počtu jakýchkoliv znaků ? - nahrazuje jeden libovolný znak (nebo žádný znak, pokud je uveden jako poslední)

Př.: *.* všechny soubory*.BAK všechny soubory s příponou BAKE*.* všechny soubory jejichž jméno začíná na E a mají libovolnou příponuLEKCE?.TXT všechny soubory jejichž jméno se skládá z "LEKCE" a ještě jednoho znaku

a přípona je TXT (např. lekce.txt, lekce1.txt, lekce2.txt, lekceA.txt ...)?.* všechny soubory s jednopísmenovým jménemM?T.TXT soubory, jejichž jméno obsahuje jako druhé písmeno libovolný znak a přípona je

TXT (např.: mat.txt, m1t.txt, m_t.txt ...)

Adresář

Adresář (Directory) je název označující skupinu souborů a podadresářů (Subdirectory) a slouží pro rozdělení souborů kvůli přehlednosti. Obecně adresář představuje seznam položek (soubory, podadresáře a speciální položky) s informacemi o jejich velikosti, datu, času poslední změny a jejich vlastnostech (atributech). V jednom adresáři nemohou být dvě položky se stejným názvem. Pozn.: Výrazem adresář se označují i podadresáře. Adresář, který obsahuje podadresáře je vůči svému nadřízeném adresáři podadresářem.

Název adresáře

Pro název adresáře platí stejná pravidla jako pro název souboru ale je zvykem (kvůli přehlednosti) označovat adresáře pouze jménem bez přípony. V dalším textu budou pro přehlednost názvy adresářů uváděny velkými písmeny a názvy souborů malými. Operační systém MS-DOS však všechny zadané názvy převádí na velká písmena a takto je i vypisuje.

Hlavní adresář

Na každém disku je vždy jeden hlavní (kořenový) adresář (Root directory) který se označuje \ (zpětné lomítko) a je vytvořen automaticky při formátování disku. Tento adresář nelze smazat a jsou v něm uloženy podadresáře a soubory a může v něm být uložena speciální položka se jménem disku. Jméno disku může být dlouhé 11 znaků a může obsahovat i mezeru. Počet položek hlavního adresáře je omezen, počet položek podadresářů je omezen pouze kapacitou disku.

Stromová struktura adresářů

Adresáře a podadresáře tvoří na disku tzv. stromovou strukturu (Tree). V podadresářích (tzn. kromě hlavního adresáře) jsou vždy obsaženy dvě speciální položky . a .. . - odkaz na sebe (seznam položek adresáře s informacemi o jejich velikosti, datu, času a

vlastnostech) .. - odkaz na nadřízený, rodičovský adresář (Parrent directory)

Úplná specifikace souboru

Každý soubor je uložen na nějaké diskové jednotce v nějakém adresáři. Pokud chceme s tímto souborem pracovat, musíme nějak určit (specifikovat) jeho umístění.

Úplná specifikace souboru se skládá ze tří částí : jednotka:\cesta\název

jednotka - název disku, například C:

cesta - posloupnost adresářů oddělených zpětným lomítkem - začíná kořenovým adresářem, pokračuje přes všechny vnořené podadresáře až k podadresáři se specifikovaným souborem, například \PROGRAMY\T602

název - název souboru oddělený od cesty zpětným lomítkem například t602.exe

Př.: úplná specifikace souboru t602.exe na disku C: je : C:\PROGRAMY\T602\t602.exe

Spouštění programů

Spuštění programu je činnost, kdy se program uložený ve vnější paměti zavede do vnitřní operační paměti a předá se mu řízení. Programy se spouštějí zadáním jejich názvu nebo jen jména na příkazovou řádku komunikačního programu operačního systému. Po ukončení programu se řízení vrátí komunikačnímu programu a zabraná operační paměť se uvolní.

Způsoby spouštění programů

Aplikační programy je vhodné (v síti většinou nutné) spouštět z jiného adresáře, než kde tyto programy leží. Spouští se tedy z adresáře, kam se mají ukládat vytvářené soubory a to úplnou specifikací (nejlépe pomocí dávkových souborů přístupných pomocí PATH, kdy dávkové soubory obsahují úplnou specifikaci spouštěných programů).

Často používané obslužné, pomocné a servisní programy se spouští pomocí vyhledávacích cest nastavených příkazem PATH (abychom nemuseli neustále vypisovat úplné specifikace, nebo nastavovat aktivní adresáře).

Uživatelské programy a výjimečně používané programy se spouští přímo jménem po nastavení aktivního adresáře ke spouštěnému programu.

Přerušení činnosti programu

Všechny složitější programy s propracovaným uživatelským prostředím se většinou ovládají pomocí nějakého nabídkového systému (menu), kde lze vybrat možnost ukončení programu. Pokud spustíme některý z jednodušších obslužných, pomocných nebo systémových programů a nechceme dál pokračovat v jejich činnosti (pokud samy neskončily), můžeme je přerušit použitím těchto kombinací kláves:

Pause nebo Ctrl-S pozastavení programu během výpisu na obrazovku Ctrl-Break nebo Ctrl-C zrušení probíhající nebo pozastavené činnosti programu Pokud program nereaguje na žádné klávesy a zdá se že nevyvíjí žádnou činnost, nezbývá jiná

možnost než provést restartování operačního systému: Ctrl-Alt-Del Přerušení všech činností počítače, restart celého systému

RESET Přerušení všech činností počítače, restart celého počítače (RESET je tlačítko na panelu počítače)

Příkazy MS-DOSu

Příkazy OS se dělí na interní a externí. Interní příkazy jsou automatickou součástí jádra OS, které tvoří soubory IO.SYS, MSDOS.SYS, COMMAND.COM .

Ostatní - externí příkazy provádějí programy uložené v adresáři DOS, na který by měla být nastavena vyhledávací cesta příkazem PATH.

Interní příkazy

PŘÍKAZY PRO PRÁCI SE SOUBORYPříkaz ke spuštění souboruCOPY kopíruje souboryDEL maže souboryREN provádí přejmenování souborůTYPE vypíše obsah textového souboru

PŘÍKAZY PRO PRÁCI S DISKY A ADRESÁŘI Příkaz k přepnutí disku

DIR vypíše obsah adresářeCD přepne do pracovního adresářeMD vytvoří adresářRD vymaže prázdný adresář

PŘÍKAZY PRO PRÁCI S DATEM A ČASEMDATE čte a nastavuje systémové datumTIME čte a nastavuje systémový čas

OBECNÉ ŘÍDÍCÍ A KONFIGURAČNÍ PŘÍKAZY BREAK nastavuje způsob přerušení programu klávesami ctrl+break nebo ctrl+cCLS maže obsah textové obrazovky

EXIT ukončuje činnost stávajícího interpreteru příkazů a vrací řízení na vyšší úroveň interpreteru

VER zobrazí číslo aktuálně používané verze OS MS-DOS

PROMĚNNÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍKAZY PRO PRÁCI S NIMIPATH proměnná, která definuje přístupovou cestu do adresářů, ve kterých bude OS hledat

spustitelné programyPROMPT proměnná, která definuje způsob zobrazení výzvy OS v příkazovém řádkuSET definuje proměnné prostředí, zobrazuje je a přiřazuje jim hodnoty

PŘÍKAZY PRO ČINNOST DÁVKOVÝCH SOUBORŮCALL, FOR, GOTO, IF, REM, SHIFT

Externí příkazy

Příkazy pro práci se soubory a adresářiMOVE přesouvá soubory a přejmenovává adresářeUNDELETE obnovuje vymazané souboryXCOPY kopíruje celé adresářové strukturyREPLACE řídí nahrazování souborůATTRIB zobrazuje a upravuje atributy souborůTREE zobrazuje adresářový strom diskuDELTREE maže celé adresářové stromyFC porovnává obsah souborůMSBACKUP zálohuje soubory a adresářeSUBST vytváří umělý, virtuální diskSHARE definuje podmínky pro sdílení a zamykání souborůEDIT spouští jednoduchý textový editorEXPAND rozbaluje soubory

Příkazy pro práci s diskemFORMAT formátuje disk nebo disketuFDISK připravuje medium k formátováníUNFORMAT obnovuje data ztracená formátovánímLABEL přiřazuje disku jménoSYS vytváří systémový diskDISKCOPY kopíruje celé diskyDISKCOMP porovnává obsahy diskůCHKDSK kontroluje integritu souborů na diskuSCANDISK rozsáhlým způsobem kontroluje a opravuje chyby na diskuDEFRAG odstraňuje fragmentaci diskuDRVSPACE komprimuje disk

Příkazy pro práci s pamětíMEM zkoumá obsah paměti počítačeMEMMAKER optimalizuje využití pamětiLOADFIX načítá program nad prvních 640 kB paměti

Klávesnice a obrazovka, národní nastaveníDOSKEY umožňuje editaci příkazového řádku a tvorbu příkazových makerKEYB zapíná na klávesnici národní sadu znakůCOUNTRY instaluje národní podporu

Periferie a komunikaceMODE nastavuje základní komunikační parametry rozhraníPRINT definuje parametry tiskuMSCDEX instaluje rozhraní pro jednotku CD-ROM

INTERLNK instaluje podporu komunikace dvou pořítačů po paralelním nebo seriovém portu

INTERSVR instaluje podporu komunikace dvou pořítačů po paralelním nebo seriovém portu ze strany serveru

Ostatní externí příkazy a programyMSD diagnostický test počítačeMORE filtr, pauzuje výpis po stránkáchFIND filtr, nalézá řetězceSORT filtr, třídí výstupyMSAV antivirový programDEBUG ladící a programovací prostředekQBASIC programovací jazykVSAFE rezidentní antivirový programHELP nápovědaFASTHELP stručná nápověda

Programová podpora MS WindowsProgramy MWAVTSR, MWBACKUP, MWAB, SMARTMON, MWUNDEL.

MS Windows

Microsoft Windows

- je v informatice označení pro několik různých operačních systémů od firmy Microsoft. Všechny mají grafické uživatelské rozhraní, avšak liší se použitým jádrem, úrovní podpory multitaskingu (současného běhu více úloh najednou) i používanými knihovnami a účelem použití.

Multitasking

Termínem multitasking (z angličtiny, multi = mnoho, task = úloha) se v informatice označuje schopnost počítače, resp. operačního systému provádět (přinejmenším zdánlivě) několik úloh současně. Dnešní operační systémy jsou typicky víceúlohové – sem patří např. Microsoft Windows či Linux. Naopak MS-DOS je příkladem jednoúlohového systému, na kterém vždy běží pouze jediný program a teprve po jeho ukončení je možno spustit jiný.

GUI

Grafické uživatelské rozhraní (anglicky Graphical User Interface, známe pod zkratkou GUI) je uživatelské rozhraní, které umožňuje ovládat počítač pomocí interaktivních grafických ovládacích prvků. Na monitoru počítače jsou zobrazena okna, ve kterých programy zobrazují svůj výstup. Uživatel používá klávesnici, myš a grafické vstupní prvky jako jsou menu, ikony, tlačítka, posuvníky, formuláře a podobně.

První grafické uživatelské rozhraní WIMP (Windows, Icons, Menus, Pointers) bylo vyvinuto v roce 1973 ve vývojových laboratořích společnosti Xerox. Jeho popularizaci zajistil v roce 1983 počítač Apple Lisa a v roce 1984 pak masivně Apple Macintosh.

Jednotlivé verze MS Windows (založené na MS-DOSu)

První verze OS s GUI od Microsoftu - Windows 1.0 byla uvedena na trh 20. listopadu 1985 . Tato nadstavba OS DOS sice nebyla příliš použitelná, ale např. již nenutila uživatele ukončovat a znovu spouštět programy. Pokud chtěl s programy pracovat současně, mohl se mezi nimi přepínat, avšak okna se nemohla překrývat.

Opět z listopadu, avšak nyní z roku 1987, pochází Microsoft Windows 2.0. V zásadě se jedná o systém stejný jako Windows 1.0 (16-bitový multi-taskový operační systém pro PC platformu s grafickým rozhraním), který však přinesl několik zajímavých novinek. Předně, ve Windows 2.0 již mohla okna přesahovat jedno do druhého, což ve Windows 1.0 nebylo možné. Windows 2.0 také přinesly sofistikovanější koncept klávesových zkratek. A v neposlední řadě byl s touto verzí představen koncept minimalizace a maximalizace oken - doposud se používalo "Iconize" (shodit do ikony) a "Zoom" (přiblížit). Na Windows 2.0 také běžely první verze programů Microsoft Word a Microsoft Excel.

V květnu 1990 se objevila v pořadí třetí hlavní verze tohoto operačního systému a to Microsoft Windows 3.0. Tato verze se občas označuje jako první, která dosáhla masovějšího rozšíření a použití. Dle názoru mnohých se stala rivalem pro Apple Macintoshe a tehdejší stroje řady Commodore Amiga. Musíme ovšem doplnit, že pouze pokud jde o GUI, jinak byly schopnosti jednotlivých platforem výrazně odlišné. Značně přepracované uživatelské rozhraní spolu s technickými inovacemi se podepsalo na lepší práci s pamětí i tehdejšími procesory řady 286 / 386.

Microsoft Windows 3.1 byl představen v březnu 1992 a uvedl mimo jiné inovace zejména TrueType systém fontů. Windows 3.1 byly vytvořeny s důrazem na širokou míru zpětné kompatibility. Od Windows 3.1 nahoru je také podporován 32-bitový přístup k disku. Jako přímo dodávaná hra se poprvé objevuje Minesweeper. Pro východní trhy bylo třeba speciálních fontů s podporou cyrilice a dalších písmen charakteristických pro tento sektor. Tehdy také vznikla Microsoftu vlastní kódovací stránka Windows-1250, které firma dala přednost před dosavadními ISO standardy.

Update pro Windows 3.1 nese prosté jméno Microsoft Windows 3.11 a bylo to cosi na způsob dnešních service packů. Někteří si jej pletou se samostatnou verzí, avšak není tomu tak.

Microsoft Windows 3.2Méně známá verze, která se však vydání dočkala pouze na čínském trhu.

Microsoft Windows 95

Windows 95 (pracovní název Chicago) je smíšený 16bitový/32bitový grafický operační systém uvedený na trh 24. srpna 1995 společností Microsoft Corporation a je přímým následníkem dříve oddělených produktů firmy Microsoft MS-DOS a Windows.

Ve Windows 95 bylo již upuštěno od podpory starších 16bitových x86 procesorů, ale jsou vyžadovány procesory Intel 80386 (nebo kompatibilní) běžící v chráněném módu. Mezi jeho vlastnosti patří významné vylepšení GUI a správy procesů, podpora 256znakových jmen souborů a preemptivní mnohoúlohový chráněný mód 32bitových aplikací.

Windows 95 používá ke spuštění MS-DOS 7.0, který je v něm obsažen (ale většinou je před uživateli ukrytý). Windows 95 se stal prvním produktem Windows pevně svázaným s určitou verzí operačního systému DOS. Tato firemní politika umožnila neztratit dominantní pozici Windows 3.1x na poli s GUI a zabezpečit, že software třetích stran víceméně poběží i pod novým operačním systémem.S příchodem Windows 95 se objevuje tlačítko „Start“, Správce úloh, Hlavní panel (taskbar) a Plocha, tyto prvky byly zachovány i v pozdějších verzích.

Microsoft Windows 98

Windows 98 je operační systém vydaný společností Microsoft 25. června 1998, součást řady operačních systémů Microsoft Windows. Systém Windows 98 je velice podobný o něco staršímu systému Windows 95, mezi novinky patří lepší podpora sběrnic AGP a USB, podpora pro více monitorů.

BSOD

Na rozdíl od řady Windows NT se stále jedná o hybridní 16/32-bitový systém, který měl časté problémy s nestabilitou a pády do modré obrazovky s chybovým hlášením, které se přezdívalo „Modrá obrazovka smrti“ (Blue screen of death, BSOD). Modrá obrazovka smrti je obrazovka, která obsahuje informace o pádu aplikace, chyby čtení z CD-ROM, že je systém přetížený, ... Dědí se ještě podpora DOSu.

Microsoft Windows 98 Second Edition (Windows 98 Druhé vydání, běžně označováno jako „Windows 98 SE“) je mírně vylepšená verze tohoto operačního systému, vydaná 10. června 1999. Druhé vydání obsahovalo opravy mnoha menších chyb, novou (pátou) verzi prohlížeče Windows Internet Explorer, podporu pro sdílení připojení k Internetu (Internet Connection Sharing), vylepšenou podporu USB, Netmeeting verze 3 a podporu pro DVD.

Microsoft Windows Me

Windows Me (Millenium Edition) je operační systém společnosti Microsoft. Byl vydán 14. září 2000. Je víceméně vylepšením stávajících Windows 98 a je posledním systémem běžícím jako nadstavba nad MS-DOS. (Další produkty používají už výhradně jádro založené na Windows NT). Jako jsou Windows 2000 určeny na práci a nasazení ve firmách, Windows Me se zaměřují na domácí uživatele.

Windows Me přebírají nový vzhled z Windows 2000. Mají vylepšenou stabilitu, ovšem bezpečnosti jádra Windows NT se rovnat nemohou. Vylepšeno bylo i spouštění systému – informace a funkce, které jsou ve Windows 95/98 načítány ze souborů AUTOEXEC.BAT a CONFIG.SYS, byly přesunuty do jádra systému a byl zakázán reálný režim MS-DOSu, díky čemuž by se Windows ME měly spouštět rychleji.

Kromě vzhledu přebírají Windows ME z Windows 2000 i některé nové funkce jako Universal Plug-and-play, Ochrana systémových souborů či Automatické aktualizace (a mimo jiné také standardně obsahují ovladače pro USB Mass storage zařízení). Pro zpříjemnění uživatelského rozhraní obsahují navíc (oproti Windows 2000) některé další aplikace či funkce (Internet Explorer 5.5, Windows Media Player 7, Windows Movie Maker, Komprimované složky…), bylo uděláno grafické rozhraní pro ScanDisk (oproti textovému rozhraní ScanDisku ve Windows 95/98), a také obsahují novou funkci System Restore – obnovení předchozího nastavení v případě havárie systému.

Obnovení systému

Ve Windows Me byla poprvé představena funkce Obnovení systému (anglicky System restore), která umožňuje obnovit předchozí stav systému, což může být užitečné například v případě, kdy byly nainstalovány problémové ovladače nebo aplikace a systém kvůli tomu nepracuje správně.

Ochrana systémových souborů

Ochrana systémových souborů (anglicky Windows File Protection) představena už ve Windows 2000. Má za úkol chránit důležité systémové soubory před změnou. V případě, že se nějaká aplikace či uživatel pokusí odstranit nebo přepsat starší verzí důležité systémové soubory, Windows „tajně“ vytvoří kopii těchto důležitých souborů, a poté je obnoví do jejich původního stavu. Tato funkce je také ve Windows 2000 a Windows XP.

Automatické aktualizace

Automatické aktualizace (anglicky Automatic Updates) kontrolují, automaticky stahují a instalují kritické záplaty, které jsou dostupné na Windows Update, uživateli stačí pouze instalaci potvrdit. Jako výchozí je nastaveno, aby se Windows Update kontrolovala každých 24 hodin. Tato komponenta je také ve Windows XP a Windows 2000 SP3 a vyšší.

Komprimované složky

Funkce Komprimované složky umožňuje uživatelům pracovat se ZIP soubory přes Průzkumníka, aniž by k tomu byl potřeba nějaký další program. Soubory ZIP mají ikonu složky se zipem. Tuto funkci tvoří knihovny zipfldr.dll (rozšíření Průzkumníka, které umožňuje procházet ZIP souborem, jako by to byla složka), dzip32.dll (komprese souborů) a dunzip32.dll (dekomprese souborů).

Zda bude tato funkce nainstalována či nikoli, lze nastavit při instalaci systému i dodatečně. Tato funkce je obsažena v balíku Plus! pro Windows 98 a vylepšená verze této funkce je standardně ve Windows XP.

Jednotlivé verze MS Windows (založené na NT)

Windows NT je v informatice označení pro řadu operačních systémů firmy Microsoft, které jsou určeny pro

osobní počítače IBM PC kompatibilní (s procesory IA-32 (Intel Architecture, 32-bit) a novějšími). První verze

systémů obsahovaly v názvu přívlastek NT (anglicky New Technology, tj. nová technologie), avšak později

se firma rozhodla dále toto označení nepoužívat a dále jsou voleny různé obchodní názvy.

Windows NT 3.1

Datum vydání: 27. červenec 1993. Je prvním systémem z řady Windows NT od společnosti Microsoft. Tento systém byl určen především pro použití na serverech a v podnikové sféře. Číselné označení bylo určeno v souvislosti s uživatelským rozhraním, které vychází z Windows 3.1x. Celkem vyšla dvě vydání: Windows NT 3.1 a Windows NT Advanced Server.

Windows NT 3.5

Datum vydání: 21. září 1994. Windows NT 3.5 je v informatice název operačního systému z řady Windows NT od firmy Microsoft, který byl vydán v roce 1994. K dispozici byla verze pro firemní počítače (workstation) a serverová verze. Poslední aktualizační balíček (anglicky Service Pack) pro Windows NT 3.51 s označením SP3 byl vydán 21. června 1995. Podpora systému byla ukončena 31. prosince 2001.

Windows NT 3.51

Datum vydání: 30. květen 1995. Windows NT 3.51 je v informatice název operačního systému z řady Windows NT od firmy Microsoft, který byl vydán v roce 1995. K dispozici byla verze pro firemních počítače (workstation) a serverová verze. Poslední aktualizační balíček (anglicky Service Pack) pro Windows NT 3.51 s označením SP5 byl vydán 19. září 1996. Podpora systému byla ukončena 31. prosince 2001.

Windows NT 4.0

Datum vydání: 29. červenec 1996. Windows NT 4.0 je v informatice název operačního systému z řady Windows NT od firmy Microsoft, který byl vydán v roce 1996. K dispozici byla verze pro firemních počítače a několik serverových verzí. Do systému bylo přejato úspěšné grafické uživatelské rozhraní vytvořené pro Windows 95 (předchozí verze Windows NT 3.51 používala rozhraní z Windows 3.1x). Podpora systému byla ukončena 30. června 2004 (Workstation) a 31. prosince 2004 (Server). Nástupcem byl systém Windows 2000. Varianty produktu: Workstation, Server, Server Enterprise Edition, Terminal Server, Embedded.

Windows 2000

Datum vydání: 17. leden 2000. K dispozici byla verze pro firemních počítače a několik serverových verzí. Podpora systému byla ukončena v červenci roku 2010.

Windows 2000 obsahovaly podporu Plug-and-play, DirectX (verze 7.0), Windows Internet Explorer (verze 5.01) a souborového systému NTFS, vylepšeného o podporu diskových kvót. Byla také poprvé představena funkce spánku (uložení veškerého obsahu paměti na pevný disk a vypnutí počítače s možností opětovné reaktivace systému a pokračování ze stavu, ve kterém byl počítač uspán).

Windows 2000 byly vydány ve čtyřech verzích: Professional, Server, Advanced Server a DataCenter Server. Chystaná odlehčená verze s pracovním názvem Windows Neptune nikdy oficiálně nevyšla.

Windows XP

Datum vydání: 25. říjen 2001. Je určen pro obecné použití na domácích či firemních osobních počítačích, laptopech či mediálních centrech. Zkratka „XP“ označuje zkušenost (anglicky experience). Systém sdílí důležité části se systémem Windows Server 2003.

Prodej Windows XP byl ukončen v roce 2008, distribuce OEM verze (GGK) verzí byla ukončena 30. června 2010. Instalace netbookové verze bylo ukončeno 22. října 2010. Dále je možný downgrade z Windows 7 (Professional a Ultimate). Dne 14. dubna 2010 byly Windows XP převedeny do režimu Rozšířené podpory a do 8. dubna 2014 budou poskytovány už jen bezpečnostní aktualizace. Poté bude jakákoliv další podpora ukončena.

Aktualizační balíčky

Od svého uvedení na trh se dočkal tří velkých aktualizačních balíčků (anglicky Service Pack). Aktualizační balíček integruje rozsáhlejší sadu oprav (bezpečnostních aktualizací) a nových verzí integrovaných programů, které byly k danému datu vydány. Vydání pro Windows XP obsahovaly kromě toho podstatné změny v jádře systému.

Service Pack 1

Service Pack 1 (SP1) pro Windows XP byl vydán 9. září 2002. Obsahoval podporu pro USB 2.0, podporu pro SATA a pro disky větší než 137 GiB (48bitové LBA). Nově byla začleněna podpora pro jazyk Java pomocí Microsoft Java Virtual Machine a pro IPv6. Po prohraném soudním sporu Microsoftu s firmou Sun Microsystems byl 3. února 2003 vydán SP1a, ze kterého byl odstraněn Microsoft Java Virtual Machine.

Service Pack 2

Service Pack 2 (SP2) vyšel 25. srpna 2004 a byl zaměřen na bezpečnost. Přidává podporu šifrování WPA pro bezdrátové Wi-Fi sítě a podporu pro bezdrátové sítě Bluetooth. Do jádra systému byla přidána podpora NX bitu, která zamezuje zneužití přetečení zásobníku a tím i běžný postup pro šíření virů. Odstraněna byla podpora pro raw socket, která byla často zneužívána. Aktualizován byl Windows Firewall, který je od SP2 implicitně aktivní. Začleněn byl nástroj Windows Security Center, který poskytuje rozhraní (API) pro antivirové programy, která skrze něj mohou signalizovat svůj stav společně s Windows Update a Windows Firewall. Podpora SP2 již byla ukončena, uživatelé by měli používat SP3.

Service Pack 3

Service Pack 3 (SP3) byl vydán 6. května 2008, tedy až po vydání Windows Vista. SP3 je posledním aktualizačním balíčkem, další již pro Windows XP vydán nebude, protože doba pro poskytování všeobecné odborné pomoci byla v roce 2009 ukončena. Podpora SP3 skončí společně s ukončením podpory prodloužené odborné pomoci pro Windows XP v roce 2014.

Varianty systému

Windows XP Professional Windows XP Home Edition Windows XP Professional x64 Edition Windows XP Media Center Edition 2005 Windows XP Tablet Edition Windows XP Corporate Windows XP Embedded Windows Fundamentals for Legacy PCs Windows XP Starter Edition Windows XP Professional N Windows XP Home Edition N

Systémy Windows označené písmenem N jsou výsledkem antimonopolního řízení Evropské komise, po kterém kromě zaplacení pokuty 497 miliónu euro musela firma Microsoft vydat verzi Windows XP bez integrovaného přehrávače Windows Media Player. Provedení a cenová politika verzí N je však taková, že se nesetkaly se zájmem uživatelů.

Funkce

Windows XP mají pozměněný vzhled grafického uživatelského rozhraní a přepracovanou nabídku Start. Byla také upravena řada dalších maličkostí (jiné ovládací panely, přihlašovací obrazovka). Byla zařazena možnost rychlého přepínání uživatelů, funkce vzdálené pomoci, integrovaná podpora vypalování CD/DVD.

Windows Server 2003

Datum vydání: 24. duben 2003Je určen pro použití jako server v počítačové síti. Systém sdílí důležité části se systémem Windows XP.

Windows Server 2003 měl čtyři základní varianty: Windows Server 2003, Web Edition Windows Server 2003, Standard Edition Windows Server 2003, Enterprise Edition Windows Server 2003, Datacenter Edition

Windows XP Professional x64 Edition (64 bitová verze)

Datum vydání: 25. duben 2005Windows XP Professional x64 Edition je 64-bitová verze operačního systému Windows XP. Tento OS je však postaven na Windows Serveru 2003 SP1 a proto je také stabilnější než Windows XP, se kterými vyjma vzhledu nemá moc společného. Lze jej instalovat pouze na 64bitové procesory architektury x86-64 (například AMD Athlon 64, Intel Core 2 nebo Intel Core i7). Zatímco 32 bitová verze Windows podporuje maximálně 3,1 GB operační paměti, 64bitová verze podporuje až 128 GB RAM a 16 TB virtuální paměti.

64bitové verze Windows XP:

Windows XP 64-Bit Edition for Itanium systems 2002 (2001) - postavená na 32bit Windows XP Windows XP 64-Bit Edition, Version 2003 (2003) - na jádru Windows Server 2003 Windows XP Professional x64 Edition - postavená na Windows Server 2003 SP1

Windows Vista

Datum vydání: 30. leden 2007Označení vista znamená výhled, rozhled. Je určen pro obecné použití na domácích či firemních osobních počítačích, laptopech či mediálních centrech. Systém sdílí důležité části se systémem Windows Server 2008.

Původní plán počítal s vydáním Visty někdy na počátku roku 2006 jako mezikrok mezi Windows XP a Windows Vienna (tj. Windows 7), postupně však byla velká část významných inovací plánovaných do Windows Vienny přenesena do Windows Vista.

Aktualizační balíčky

První aktualizační balíček (anglicky service pack) byl uvolněn 18. března 2008. Druhý (SP2) byl uvolněn 26. května 2009. Dne 27. října 2009 byl vydán Platform Update for Windows Vista, který obsahuje některé komponenty vydané společně s Windows 7 včetně aktualizovaných běhových knihoven (v automatickém seznamu aktualizací je označen jako doporučený).

Přehled novinekVista obsahuje mnoho konkrétních novinek; následující seznam obsahuje některé takové vlastnosti. Některé z nich se nemusí vyskytovat ve všech verzích Windows Vista.

Aero

Ve Windows Vista se objevuje zcela přepracované grafické rozhraní, označované názvem Aero, které využívá počítačovou 3D grafiku. Podporuje průhlednost oken a nabídek, trojrozměrné animace, ikonky přizpůsobené vyšším rozlišením apod. Pro funkčnost rozhraní Aero je nutné mít v počítači grafickou kartu, ke které musí existovat WDDM ovladač (softwarové řešení pomocí hlavního procesoru počítače není k oficiálně dispozici).

Vyhledávání

Vista obsahuje nové vyhledávání fungující na principu indexování souborů, takže výsledky poskytuje prakticky okamžitě (na rozdíl od hledání ve Windows XP, kde hledání trvá typicky několik minut). Obsahuje také nové funkce, jako např. kombinované filtry, nebo uložená vyhledávání, která fungují jako tzv. virtuální adresáře – otevření takového adresáře automaticky provede zadané hledání a výsledky zobrazí jako obsah tohoto adresáře (podobná funkce již byla součástí aplikace Microsoft Outlook ve verzi 2003). Obsah těchto virtuálních adresářů je také možno nabízet prostřednictvím RSS, a naopak, vyhledávání má schopnost hledat i ve feedech RSS/ATOM. Ostatní programy mohou toto vyhledávání rozšiřovat o podporu pro prohledávání vlastních formátů souborů.

Uživatelské prostředí

Grafické uživatelské rozhraní (GUI) bylo přepracováno (proti Windows XP) a obsahuje mnoho nových funkcí. Na mnoha místech je využíváno výše zmíněné vyhledávání (kromě adresářů a souborů i na různé seznamy). Ve vyšších verzích obsahuje funkci stínová kopie (anglicky shadow copy), která zajišťuje ukládání omezené historie obsahu měněných souborů.

Shell také obsahuje řadu vylepšení v zobrazování souborů – při pohledu do adresáře se zobrazují náhledy multimediálních souborů spolu s popisem typu souboru a možností zobrazení z měny odporovaných metadat. Velikost náhledů může uživatel plynule měnit.

Další novinky

Podpora pro NX bit nabízený novými procesory s technologiemi AMD64 a EM64T. Tato funkce umožňuje označit některé části paměti jako nepoužitelné pro provádění programu, což se využívá pro zvýšení odolnosti proti bezpečnostním chybám.

Vestavěná podpora pro vypalování DVD, včetně podpory pro systém Mt. Rainier. Systém Ximage pro ukládání diskových obrazů, zkracující instalaci Windows Vista na cca 15 minut

(oproti cca 40 typickým v dřívějších verzích). Nativní podpora formátu RAW, který se používá ve většině profesionálních digitálních fotoaparátů. Vestavěná podpora pro RSS, včetně API pro další programy. Vylepšené šifrování souborů, snadno umožňující chránit data na přenosných paměťových médiích či

noteboocích. Vestavěný hodnotící nástroj Windows System Assessment Tool (WinSat), který analyzuje části

systému (grafika, paměť atd.) a umožňuje porovnání systému s jinými a optimalizaci jeho výkonu.

Virtualizace souborů – schopnost automaticky vytvářet soukromé kopie souborů, které může aplikace používat v případě, že nemá k původním souborům požadovaná oprávnění. To umožňuje snadný (a současně bezpečný) běh aplikací, které nemají správně implementovanou bezpečnost.

Microsoft vydal celkem 6 různých edicí:

Windows Vista Starter – obdoba Windows XP Starter pro rozvojové země (cena v přepočtu asi 1500-2500 Kč)..

Windows Vista Home Basic – základní nabídka pro domácí uživatele - odpovídá dřívějším Windows XP Home Edition.

Windows Vista Home Premium – prémiová nabídka pro domácí uživatele, obsahuje grafické rozhraní Aero, aplikace Media Center a Tablet PC

Windows Vista Business – nástupce Windows XP Professional Edition. Obsahuje nástroje pro kancelář a firemní prostředí.

Windows Vista Enterprise – edice Business, rozšířená například o ochranu čipem TPM, Virtual PC 2007 a pokročilé šifrování disku Bitlocker

Windows Vista Ultimate – vše z výše zmíněných edicí, navíc obsahuje Windows Ultimate Extras, které nabízí jako jediná edice výhody pro vlastníky nejvyšší edice Windows, například 36 jazyků zdarma mezi kterými je možné se přepínat. Dále jako jediná verze obsahuje obě instalační média pro platformy x86 a x64.

Hardwarové požadavky

Všechny nové schopnosti systému Windows Vista vyžadují relativně vysoké nároky na hardwarové vybavení počítače oproti předchozí verzi systému Windows. Doporučené požadavky pro plnohodnotnou funkci systému a především pro plné využití grafického subsystému Windows Aero jsou:

1 GHz 32bitový (x86) nebo 64bitový (x64) procesor 1 GB systémové paměti Grafický procesor umožňující spuštění grafického rozhraní Windows Aero 128 MB grafické paměti Pevný disk s kapacitou 40 GB a s 15 GB volného místa Jednotka DVD-ROM Zvukový výstup Připojení k Internetu (pouze pro aktualizace)

Kritika

Kritizovanými vlastnostmi Windows Vista jsou jejich cena, nekompatibilita s některým software i hardware, licenční politika, ochrana Digital rights management (DRM), User Account Control (UAC), podobnost s Mac OS X, vysoké hardwarové požadavky. Ze srovnávacích testů vyplynulo, že Vista jsou pomalejší, než starší Windows XP nebo novější Windows 7.

Problémy způsobovala významná nekompatibilita se starším softwarovým vybavením a skutečnost, že jen málo odborníků si vědělo v případě potíží se systémem rady (ve srovnání s Windows XP). V důsledku toho prodejci počítačů při reklamacích raději nabízeli zákazníkům instalaci starších verzí operačního systému (nejčastěji Windows XP), což také mnozí zákazníci při koupi nového počítače sami vyžadovali. Někteří výrobci a prodejci počítačů již nainstalované Visty začali stahovat z prodeje. Toto označil viceprezident konzultační společnosti Gartner za „úplnou katastrofu“.

V Česku proběhl úspěšný pokus o vrácení peněz za nepoužitou instalaci Windows Vista.

Windows Server 2008

Datum vydání: 27. únor 2008Je určen pro použití jako server v počítačové síti. Systém sdílí stejný kód důležitých částí se systémem Windows Vista (od SP1).

Vlastnosti

Windows Server 2008 vychází ze stejného kódu jako Windows Vista (jádro Windows NT 6.0 kernel), se kterou sdílí mnoho ze své funkcionality a architektury. Automaticky tak těží z výhod nových technologií spojených s vývojem Windows Vista, jako je přebudovaný síťový modul

(IPv6, nativní podpora bezdrátových sítí nebo zvýšení rychlosti a bezpečnosti), lepší podpora instalačních obrazů, spouštění a zálohování, širší možnosti diagnostiky, monitoringu a záznamu událostí serveru, lepší bezpečností prvky (Bitlocker, ASLR, RODC, vylepšený Windows Firewall), .NET Framework 3.0, vylepšení jádra a správy paměti a procesů.

Verze Windows Server 2008:

Windows Server 2008 Standard Windows Server 2008 Enterprise Windows Server 2008 Datacenter Windows Server 2008 Itanium Windows Server 2008 Web

Windows 7

Datum vydání: 22. říjen 2009Windows 7 (dříve kódově označovaný Blackcomb a Vienna) je další verzí operačního systému Microsoft Windows a nástupcem Windows Vista. K dostání je 64bitová i 32bitová verze na rozdíl od serverové verze, která je pouze 64bitová. Oproti svému předchůdci je Windows 7 výrazně modernizován a cílem je jeho plná kompatibilita s existujícími ovladači zařízení, aplikací a hardwaru.

Přehled edicí

Windows 7 je standardně dostupné v těchto třech verzích: Home Premium - verze pro domácnosti Professional - verze pro firmy Ultimate - nejvyšší edice obsahující veškeré dostupné funkce

Další edice jsou: Starter - verze pro použití pro netbooky a slabší PC sestavy, není volně dostupná Home Basic - základní verze pro domácnosti, dostupná pouze v rozvojových trzích Enterprise - verze pro firmy používající multilicence

Systémové požadavky MS Windows 7

- 32bitový (x86) nebo 64bitový (x64) procesor s frekvencí 1 gigahertz (GHz) nebo vyšší - 1 gigabajt (GB) paměti RAM (32bitový systém) nebo 2 GB paměti RAM (64bitový systém) - 16 GB volného místa na disku (32bitový systém) nebo 20 GB (64bitový systém) - Grafické zařízení DirectX 9 s ovladačem WDDM 1.0 nebo vyšším

Charakteristické rysy MS Windows 7

1. Vylepšená plocha. Systém Windows 7 vás provede počítačem rychleji než dřívější systémy. Hlavní panel má větší tlačítka a náhledy v úplné velikosti a připnutím programů k nim můžete získat přístup jediným kliknutím. Seznamy odkazů poskytují zástupce souborů, složek a webů. A funkce Přichytit, Náhled a Shake poskytují snadné (a zábavné) nové způsoby práce se všemi těmito otevřenými okny.

2. Inteligentnější vyhledávání. Začněte psát do vyhledávacího pole a ihned se zobrazí výsledky seskupené podle kategorie – dokumenty, obrázky, hudba, e-mail a programy. Prohledávejte složku nebo knihovnu a vyhledávání můžete upřesnit pomocí filtrů, jako je datum nebo typ souboru – a pomocí podokna náhledu zobrazit obsah výsledků.

3. Snadné sdílení pomocí funkce Domácí skupina. Sdílení souborů a tiskáren v domácí síti by mělo být jednoduché. Pomocí funkce Domácí skupina konečně je. Propojte dva nebo více počítačů se systémem Windows 7 a s minimem zmatků můžete začít sdílet hudbu, obrázky, videa a dokumenty s ostatními členy vaší domácnosti.

4. Vytvořen s ohledem na rychlost. Systém Windows 7 obsahuje zásadní vylepšení výkonu zajišťující nižší využití paměti a spouštění služeb na pozadí jen tehdy, když je potřebujete. Je vytvořen tak, aby rychleji spouštěl programy a aby přechod do režimu spánku, obnovení a opětovné připojení k bezdrátovým sítím probíhaly rychleji. A díky 64bitové podpoře můžete plně využívat nejnovější výkonné 64bitové počítače.

5. Lepší využití bezdrátových sítí. Připojování k bezdrátovým sítím z přenosného počítače, které dříve představovalo spoustu nepříjemností, nyní vyžaduje pouhých pár kliknutí. Vyberte si ze seznamu dostupných sítí na hlavním panelu, klikněte na jednu z nich a pak se připojte. Po připojení k síti si ji systém Windows zapamatuje, abyste se k ní mohli později znovu připojit.

6. Windows Touch. Pomocí prstů můžete procházet web, prohlížet fotografie a otevírat soubory a složky na počítači s dotykovou obrazovkou – systém Windows poprvé zahrnuje skutečnou vícedotykovou technologii. S gesty pro přiblížení/oddálení, otočení a dokonce kliknutí pravým tlačítkem myši se jedná o zcela nový způsob práce s počítačem.

7. Dobře funguje se zařízeními. Nástroj Device Stage, nová funkce systému Windows 7, funguje jako domovská stránka pro zařízení, jako jsou přenosné přehrávače hudby, telefony SmartPhone a tiskárny. Po zapojení kompatibilního zařízení do počítače se zobrazí nabídka s informacemi a známými úkoly, jako je životnost baterie, počet fotografií připravených ke stažení a volby pro tisk.

8. Vysílání datových proudů médií. S novými funkcemi programu Windows Media Player 12 si můžete užívat svou knihovnu médií po celém domě – nebo městě. Přehrát na zařízení umožňuje vysílání datového proudu hudby, videí a fotografií z počítače do sterea nebo televizoru (může být třeba další hardware). A s funkcí Vzdálené vysílání datového proudu médií můžete dokonce vysílat média přes Internet z jednoho počítače se systémem Windows 7 do jiného, který je na kilometry daleko.

9. Přizpůsobte si počítač. Systém Windows 7 vám umožní snadno se vyjádřit pomocí vlastních motivů, pozadí plochy, prezentací na ploše a dalších funkcí. Nové položky ke stažení jsou k dispozici v galerii individuálního nastavení, takže si můžete stáhnout zábavné doplňky, aby váš počítač získal osobní nádech.

10. Oznamování bez potíží. Centrum akcí, novinka v systému Windows 7, vám umožňuje získat přehled o údržbě a zprávách o zabezpečení. Máte možnost zapínat a vypínat oznamování pro položky, jako jsou Windows Defender nebo Řízení uživatelských účtů. Pokud systém Windows vyžaduje vaši pozornost, zobrazí se zcela vpravo na hlavním panelu upozornění. Klikněte na ně a zobrazí se doporučené opravy problémů.

Windows Server 2008 R2

Datum vydání: 22. červenec 2009

Windows Server 2008 R2 je operační systém z řady Windows NT od firmy Microsoft. Je určen pro serverové sítě. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se jedná pouze o update pro Windows Server 2008, R2 je novou verzi operačního systému a na rozdíl od verze 2008, která vychází z verze Vista, používá R2 kód obdobný tomu ve Windows 7.

Edice:

Windows Server 2008 Foundation Windows Server 2008 Standard Windows Server 2008 Enterprise Windows Server 2008 Datacenter Windows Server 2008 Web Server Windows Server 2008 HPC Server Windows Server 2008 Itanium-Based Systems

Windows 8

Windows 8 je operační systém z řady Microsoft Windows, který je určen pro použití v desktopových i přenosných počítačích včetně tabletů. Uvedení Windows 8 do prodeje je plánováno na 26. října 2012. Operační systém spadá do rodiny Windows NT a je nástupcem Windows 7.

Windows 8 je založen na uživatelském rozhraní Metro, které je dříve známé ze systému Windows Phone. V systémových aplikacích se také rozšířila vysouvací nabídka Ribbon, která má nahradit klasické textové menu a byla použita už v některých aplikacích systému Windows 7, jako třeba Malování, a také v novějších verzích balíku Microsoft Office. Kvůli změnám v jádře systému může dojít k nekompatibilitě ovladačů. Dle posledních zpráv nebudou aplikace napsané pro architekturu x86-64 kompatibilní s verzí pro architekturu ARM.

ARM je architektura procesorů vyvinutá v Británii firmou ARM Limited. Starší obchodní název architektury ARM je Advanced RISC Machine, původní název je Acorn RISC Machine. Tato architektura způsobila v několika směrech revoluci v informačních technologiích.

Novinky: nový správce úloh nativní podpora USB 3.0 integrace s Xbox Live Windows Store jako jediná možnost nákupu a stahování Metro aplikací hybridní start systému umožní rychlejší spouštění ukládáním jádra systému na disk a jeho načítáním

během spouštění

Windows 8.1

Windows 8.1 není jen servisní balíček se záplatami. Upgrade přináší hromadu nových funkcí a jednou z nich klidně mohla být nějaká forma nabídky Start třeba po vzoru Start8, kterou její autoři připravili v řádu několika měsíců.

Pro Microsoft by to nemohl být technický problém, ale přesto s ničím takovým nepřišel. Nabídka Start je pro něj už prostě minulost.

Některé z novinek Windows 8.1

1) Tlačítko Windows

Vlevo na hlavním panelu objevíte tlačítko. Nespouští nabídku Start, ale přepíná systém mezi prostředím Metra a desktopu.

2) Různě veliké dlaždice

Dlaždice zástupců aplikací v Metru mohou mít nově čtyři různé velikosti. Záleží na autorovi aplikace.

3) Stejné a animované pozadí

Pozadí Metra může být stejné jako na desktopu, případně může obsahovat drobné animace, které mohou vzdáleně připomínat živé tapety ze světa Androidu. Rybička na obrázku výše tak při posouvání tapety vypouští bubliny.

4) Fotoaparát přímo z pohotovostního displeje

Pokud pohotovostní roletu vytáhnete nahoru, můžete se stejně jako doposud přihlásit. Pokud ji však stáhnete, nově se přepnete do fotoaparátu a můžete tedy rychle pořizovat snímky.

5) Sférické panorama

Fotoaparát na Windows 8.1 nabízí možnost tvorby sférických panoramat stejně jako nejnovější verze Androidu (tam se funkce jmenuje Photo Sphere).

6) Fotoeditor

V prohlížeči obrázků se nyní můžete přepnout do editoru, který nabízí základní funkce pro úpravu barev.

7) Gesto pro zobrazení všech programů

Pokud v Metru šoupnete po displeji vzhůru, zobrazí se všechny programy.

8) Nové vyhledávání

Ve Windows 8 obsahoval vyhledávací panel několik filtrů. Mohli jste hledat mezi soubory, aplikacemi, v nastavení a pak v jednotlivých nainstalovaných programech. To se nyní zcela mění. Vyhledávač má sice i nadále několik filtrů, ale ve výchozím stavu hledá všude včetně internetu, k čemuž používá Bing.

9) Nový Store s automatickou instalací aktualizací

Windows Store už konečně umí sám instalovat aktualizace. Nabízí nové filtry, vyhledá doporučený obsah podle toho, které aplikace používáte atd. Konečně začíná připomínat dospělé katalogy ze světa Applu a Androidu.

10) Lepší multitasking pro Metro

Aplikace nyní mohou spouštět další programy v rozděleném okně, takže můžete pracovat se dvěma naráz. Když například klepnete v e-mailu na odkaz, displej se rozdělí na dvě části a ve druhé se spustí dotykový Internet Explorer.

11) Nová kalkulačka a budík

K novým aplikacím patří také vylepšená kalkulačka s převodníkem a budík včetně stopek a odpočtu. Dozvíte se tak, kolik litrů potřebujete na naplnění vany atp.

12) Internet Explorer 11

Internet Explorer 11 je jednou z mála novinek, která se týká i desktopu. Jedenáctá verze je opět rychlejší a podporuje nové technologie včetně WebGL.

WebGL (Web Graphics Library) je JavaScriptové API pro nativní zobrazování (bez použití zásuvných modulů) interaktivní 3D grafiky. WebGL programy se skládají z obslužného kódu napsaného v JavaScriptu a kódu shaderu, který je vykonáván na grafické kartě počítače. WebGL je vyvíjeno a spravováno neziskovou organizací Khronos Group.

Windows 10

Windows 10 je operační systém společnosti Microsoft, určený pro budoucí použití na stolních počítačích, noteboocích, tabletech, chytrých telefonech, Xboxu a dalších zařízení, jednoho dne i například v hodinkách. Tento systém vyšel 29. července 2015 a má být podle Microsoftu přelomový: sjednocuje všechna zařízení pod jeden systém (byť lehce modifikovaný, vždy ale se stejným jádrem), vrací zpět jednotu uživatelského prostředí spojením Modern UI a Windows Aero a zároveň přidává nové funkce jako například virtuální plochy a dalším účelem je sjednotit obchod (Store – Windows Store a Windows Phone Store).

Název systémuMicrosoft u systému Windows 10 sice pokračoval v označování systémů čísly, přeskočil však číslo 9. Podle svých slov chtěl Microsoft pojmenovat systém Windows One, Windows 1 je již ale obsazeno. Navíc chtěl vynecháním devítky zdůraznit skok, který systém představuje. Spekuluje se ale o tom, že to byl důvod ryze praktický – název Windows 9 se využívá v programování pro souhrnné označení systémů Windows 95 a Windows 98.

Přehled edicí

Home - verze pro domácnosti Pro - pro malé a střední firmy Enterprise - pro velké firmy Education - verze určená školám Mobile - mobilní verze Windows 10 Mobile Enterprise IoT Core

Požadavky na systémPokud chcete upgradovat na Windows 10 v počítači nebo tabletu, budete potřebovat následující minimální hardware.

Nejnovější operační systém:Je nutné používat nejnovější verzi systému, buď Windows 7 SP1, nebo Windows 8.1 Update.

Procesor:

1 GHz nebo rychlejší nebo procesor SoC

RAM:

1 GB pro 32bitovou verzi nebo 2 GB pro 64bitovou verzi

Volné místo na pevném disku:

16 GB pro 32bitovou verzi operačního systému, 20 GB pro 64bitovou verzi operačního systému

Grafická karta:

DirectX 9 nebo novější s ovladačem WDDM 1.0

Obrazovka:

800 x 600

Vlastnosti Windows 10

Nabídka StartNabídka Start ve Windows 10 vznikla spojením klasické nabídky Start ze starších verzí systému Windows a obrazovky Start z Windows 8. Nabízí zde pole pro hledání (které umí nově prohledávat i internet), nedávno použité aplikace, nástroj pro přepínání nebo odhlášení uživatelských účtů a pravou část nabídky Start tvoří živé dlaždice. Nabídka Start se může zobrazovat ve dvou velikostech, při přepnutí do velké nabídky se složky dlaždic zobrazují ve dvou sloupcích.

MultitaskingHlavní panel ve Windows 10 nově obsahuje tlačítko Task View, které je (stejně jako tažení prstem od levého okraje obrazovky) vstupem do řízení multitaskingu. Zde je samozřejmě možné přeskakovat z jedné aplikace do druhé, přibyla zde navíc možnost vytváření virtuálních ploch. Uživatel si také může vybrat, zda chce zobrazovat aplikace z jiných ploch na hlavním panelu právě otevřené plochy.

Vylepšené přichytávání aplikacíV dřívějších verzích Windows bylo možné přichytit okna pouze k polovině obrazovky, nyní je tato možnost rozšířena také na čtvrtinu obrazovky-to při přichycení aplikace k rohu monitoru. Navíc, při opakovaném stisknutí klávesy Windows a některé šipky je možné aplikaci přichytit také k horní nebo dolní polovině obrazovky. Pokud se okno přichytí k polovině obrazovky, otevře se navíc asistent přichytávání, který zobrazí výběr ostatních aplikací k přichycení do volného prostoru.

Notifikační centrumNotifikační centrum se poprvé objevilo v sestavení 9860. Je určeno pouze pro práci s notifikacemi, nenabízí tedy žádné rychlé nastavení. Spouští se pomocí nové ikony v oznamovací oblasti Hlavního panelu.

OstatníDalší zajímavou funkcí je nastavení barvy motivu na automatickou. V tomto případě je tato barva vždy určena barvou pozadí. Vylepšen byl také příkazový řádek, který nyní podporuje klávesové zkratky. Navíc při ovládání myší nejde aktivovat panel Charm; jeho funkci nyní obstarává nové tlačítko v horní liště spuštěných aplikací. Mnoho změn se událo také ve verzi pro firmy, které mohou například lépe oddělovat firemní data od dat osobních.

Přehled verzí MS Windows

Webové prohlížeče používané v MS Windows

Mozilla Firefox, Google Chrome, Internet Explorer, Opera, Edge, Avant Browser, Avas Secure Browser, Brave, Chromium, Lynx, Maxthon Cloud Browser, Maxthon Nitro, Pale Moon,…

Podíl operačních systémů MS Windows v ČR (leden 2019 - duben 2019)

Zdroj: http://gs.statcounter.com/windows-version-market-share/desktop/czech-republic/#monthly-201901-201904-bar

Podíl webových prohlížečů v ČR (leden 2019 - duben 2019)

Zdroj: http://gs.statcounter.com/browser-market-share/desktop/czech-republic/#monthly-201901-201904-bar