36
Mediální výchova Mgr. Lenka Brychová, č.39 3. ročník, studijní obor (MS3) Tento projekt je spolufinancován Tento projekt je spolufinancován Evropským Evropským sociálním fondem a státním sociálním fondem a státním rozpočtem rozpočtem České republiky.“ České republiky.“

Mediální výchova

  • Upload
    maili

  • View
    76

  • Download
    1

Embed Size (px)

DESCRIPTION

„Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.“. Mediální výchova. Mgr. Lenka Brychová, č.39 3. ročník, studijní obor (MS3). - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Mediální výchova

Mediální výchovaMgr. Lenka Brychová, č.393. ročník, studijní obor (MS3)

„„Tento projekt je spolufinancován Evropským Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtemsociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.“České republiky.“

Page 2: Mediální výchova

Využití

Mediální výchova může být samostatným předmětem nebo je součástí všeobecných i odborných předmětů (učitel zvolí téma podle odbornosti).

Český jazyk a literatura (sloh),

studijní i učební obory

Občanská nauka,

Informační a komunikační technologie,

odborné předměty.

Page 3: Mediální výchova

Průřezová témata

Občan v demokratické společnosti Člověk a životní prostředí Člověk a svět práce Informační a komunikační technologie

Page 4: Mediální výchova

Média tištěná - seriózní a komerční (shrnutí celku)

Rozsah: 3 vyučovací hodiny

Page 5: Mediální výchova

Média tištěná - seriózní a komerční (shrnutí celku)

V předcházejících hodinách jsme se věnovali masovým médiím, zaměřili jsme se na noviny a časopisy - vytvářeli jsme si schopnost analytického přístupu k jejich obsahům a kritického odstupu od nich. Pracovali jsme se seriózním tiskem (Mladá fronta dnes), bulvárním (Blesk) a časopisem pro teenagery (Bravo). Všímali jsme si titulků, obsahu článků, výběru informací, obrazového doprovodu, zastoupení jednotlivých slovních druhů. Často jsme pracovali ve dvojicích, které např. vytvářely zprávy, k nim jiní vymýšleli vhodné titulky.

Page 6: Mediální výchova

Metody

Ledolamka Rychlí špióni Hraní rolí Skupinová práce Hodnocení a sebehodnocení Prezentace

Page 7: Mediální výchova

Pomůcky

Papír, pastelky (fixy), počítač, tiskárna, promítací plátno, kartičky se slovy,

tabulka Sada kritérií s indikátory k ústní prezentaci, Realizační tým

Page 8: Mediální výchova

Evokace – ledolamka Rychlí špióni

Žáci se rozdělí do 5 skupin po 5 žácích. Učitel vysvětlí pravidla. Jednotlivé skupiny vyšlou vždy jednoho zástupce,

kterému učitel zadá slovo – podstatné jméno, které mají jeho spoluhráči prostřednictvím jeho kresby uhodnout. „Špión“ nesmí mluvit, naznačovat. Kreslí do té doby, dokud slovo není uhodnuto v zadané podobě (př. neuzná sluníčko, pokud je zadáno slunce).

Page 9: Mediální výchova

Evokace – ledolamka Rychlí špióni

Učitel zadává další slova vždy po uhodnutí předchozího. Pokud by některá skupina byla neúspěšná, stanoví limit, po kterém slovo prozradí sám.

Zadaná slova: město, píšťala, hlodavec, propast, odměna.

Po získání všech slov špióny má skupina najít mezi slovy souvislost.

Při tápání dá skupině pomocnou radu: Název díla, které jsme letos probírali (Krysař).

Page 10: Mediální výchova

Uvědomění

Třída byla rozdělena do 5 skupin po 5 žácích (pokud by počet neodpovídal, učitel přidělí zdvojené role v realizačních týmech).

Žákům byl rozdán text nazvaný Realizační tým (redakce), kde byly charakterizovány jednotlivé role dané redakce. Studenti si text pročetli a vybrali si svou roli. Rozhodující pozici měl šéfredaktor.

Šéfredaktor si vylosoval druh novin: seriózní tisk, bulvární tisk (2x), časopis pro teenagery, odborný časopis.

Page 11: Mediální výchova

Uvědomění

Námět k vlastní činnosti vycházel z dění ve městě Hameln podle novely Krysař od Viktora Dyka.

Žáci vytvářeli článek do novin, rozhovor, název časopisu, logo a ilustraci k článku.

Page 12: Mediální výchova

Uvědomění

A vlastní práce začala … Nejmohutnější debata začala při vytváření

názvu svých novin. Učitel skupiny obcházel a sledoval jejich

činnost, popř. odpovídal na dotazy, kterými si studenti potřebovali ujasnit obsah svých novin.

Page 13: Mediální výchova

Realizační tým (redakce)

Š é f r e d a k t o r – moderuje výběr rolí (pokud se členové redakce nemohou dohodnout, kdo bude plnit který úkol). Vede diskusi, dbá na to, aby se všichni zapojovali do diskuse, aby nikdo nezůstával stranou nebo naopak nezastínil svou aktivitou ostatní. Předloží úkoly redakce novin a nechá skupinu, aby je prodiskutovala. Pořizuje stručný záznam z diskuse – snaží se zachytit významné nápady, které v diskusi zaznějí, a také otázky, které si skupina položila. Zároveň kontroluje činnost jednotlivých členů redakčního týmu, motivuje je k činnosti tak, aby po dvou hodinách mediální výchovy (popř. českého jazyka) měli výsledky své činnosti připravené na výuku ICT (2 hodiny), kde vytvoří elektronickou podobu čísla (powerpoint, videoformát). Výsledky své práce budou prezentovat na další hodině mediální výchovy (každá skupina po dobu 4-6 minut).

R e d a k t o r – vybere si některý žhavý problém obyvatel města a pokusí se napsat článek, jím osloví čtenáře novin či časopisu, který je jim přiřazen (zvolen, vylosován). Bude spolupracovat s ilustrátorem, spolu s ním vytvoří celistvý obraz problému, jež má čtenáře vyburcovat k nějaké reakci – přesvědčení o aktuálnosti dění, pomoci …

R e p o r t é r – zpracuje poutavý útvar publicistického stylu (interview, reportáž, popř. fejeton), který bude zachycením přímých pocitů či problémů postav příběhu. Přemýšlí o vhodné formulaci otázek, dbá na to, aby oslovený se nevyhýbal přímé odpovědi.

I l u s t r á t o r – vytvoří grafické ztvárnění něčeho podstatného z článku redaktora (literárního příběhu). Ilustrace by měla podněcovat zájem čtenáře – nemusí jen zachycovat téma příběhu, ale může být i obrazným (nepřímým) zachycením soudobého problému.

G r a f i k – zpracuje graficky název novin, na kterém se redakce dohodla. Také vytvoří logo novin. Přemýšlí o rozvržení jednotlivých textů, obrazů či jiných objektů na straně - stranách čísla média, které jejich redakce vytváří. Svůj návrh redakci předloží, reaguje na připomínky, návrhy svých kolegů, diskutuje s nimi, je schopen přijmout jejich názory nebo je vyvrátit.

Page 14: Mediální výchova

Názvy časopisů

Wikiskop (inspirace nejčastěji používanými stránkami na internetu wikipedií a mikroskopem) – odborný časopis

Brak – bulvární tisk (první schválený název) HOSPODář – bulvární tisk – název se inspiroval

vyvrcholením sporu - hádkou ve vesnické hospodě U Žíznivého člověka

TEEN´S časopis pro teenagery SEDLÁK - seriózní tisk (řeší hospodářské problémy

společnosti)

Page 15: Mediální výchova

R e p o r t é r časopisu TEEN´s (přepsáno doslova i s chybami)

Krotitel krys Krysař z Lamalu je krysí vymítač s nejlepšími výsledky v širokém okolí. Dokáže prý zkrotit i stádo býků. R: Tvé umění je podivuhodné, kde ses mu naučil? K: Jednoho dne při lovu jsme narazil na obří krysy, které mě napadly a ošklivě pokousali. Když jsem se už mále smířil se smrtí, zaslechl jsem píšťalu a v ten moment krysy utekli. Byl to nějaký zatoulaný stařec, který mne svému umění naučil a krátce na to zemřel. R: To je mi líto. Někteří lidé říkají, že jsi čaroděj, jiní zas vědec. Jak to tedy s tebou je? K: Čaroděj rozhodně nejsem a za vědce se také nepovažuji. Celé to spočívá v hypnóze. Píšťalou upoutávám pozornost, očima hypnotizuji. R: Zkoušel jsi to i na jiných zvířatech? K: Ano, jednou jsem zkrotil stádo býků. R: Naše čtenáře zajímá, jestli toto hypnotizování používáš i na lidech. Zkoušel si to už? K: Raději ne. R: Proč? Mohl byste mít co chcete, bohatství, krásné ženy … K: Nejsem zloděj a ženy mi nic neříkají. Nejspíš jsem nepotkal tu pravou. R: Jsi osamělý poutník, proč se vyhýbáš společnosti? K: Jsem už prostě takový, mám raději samotu a navíc hodně cestuji. R: Kam máš namířeno? K: Půjdu na Východ. Už jsem se díval do map a nejspíš první noc strávím ve městě Hameln. R: Díky za rozhovor. -o.l.-

Page 16: Mediální výchova

Loga

Page 17: Mediální výchova

Ilustrátor

Page 18: Mediální výchova
Page 19: Mediální výchova
Page 20: Mediální výchova
Page 21: Mediální výchova
Page 22: Mediální výchova
Page 23: Mediální výchova

Reflexe

Na závěr promluvil za každou redakci šéfredaktor, popř. někdo jiný z týmu (skupina rozhodla sama). Při představování svého týmu vysvětlil, jak byly role rozdělovány. Vždy si žáci vybrali sami, šéfredaktor nemusel nikoho o žádné roli přesvědčovat. Vybírali si dle svých schopností. Dokonce v jedné skupině si navíc vytvořili roli korektora, kterou si vzal dobrovolně ilustrátor (dobrá znalost pravopisu, poměrně rozsáhlá slovní zásoba, rád kreslí). Zdůvodnil, jakým způsobem vytvořili název svého časopisu. Zhodnotil práci svého týmu, zejména spolupráci v rámci skupiny. Členové ho mohli doplnit. Na závěr vybral jeden z výtvorů a ostatním ho představil.

Page 24: Mediální výchova

Reflexe

Hodinu zakončil učitel slovním zhodnocením práce skupin, které při jejich činnosti pozoroval a dělal si poznámky. Hodnotil zejména spolupráci – vzájemnou pomoc, diskusi o způsobech zpracování.

Page 25: Mediální výchova

Reflexe

Vyzdvihl činnost týmu novin Brak, která maximálně využila času k práci. Dokonce nabídla elektronické zaslání svých výtvorů. Velmi dobré nápady měl i tým Wikiskopu, který ještě doladí odborný text o hlodavcích. Rozhovor je veden rovněž s odborníkem na deratizaci hlodavců. U týmu časopisu pro teenagery byl nejlépe ohodnocen reportér. Redaktor jen převyprávěl obsah díla. Celá skupina ale pracovala intenzívně. Tým Sedláku nebyl svým šéfredaktorem usměrňován a práci zvládl částečně (základní obrys článku, rozhovoru, jen název bez nápadu loga, inzerát v náčrtu). Nejhůře byl hodnocen tým HOSPODáře, který probíral kdeco a své činnosti se věnoval jen po napomenutí. De facto žádnou část nedotáhl do konce.

Page 26: Mediální výchova

Reflexe

Vyučující zároveň zopakoval zadání na další hodinu MV. Žákům rozešle elektronicky hodnotící tabulku, podle které se zaměří nejen na svou prezentaci, ale i na hodnocení ostatních skupin.

Page 27: Mediální výchova

Sada kritérií s indikátory k ústní prezentaci - 1

zdařilá prezentace nadějná prezentace nezdařilá prezentace

prezentace základních

údajů o médiu uvede základní údaje o médiu: název, druh, vysvětlí původ názvu

(asociace)

uvede jen název a druh, popřípadě jen některou z dalších položek

uvede jen název

Page 28: Mediální výchova

Sada kritérií s indikátory k ústní prezentaci - 2

práce ve skupině Ve skupině pracovali min. 3, šéfredaktor nebo další členové uvedli, jakou kdo zastával roli a jak probíhala spolupráce, zdůvodnil(i), proč se zbývající členové nezapojili nebo zapojili jen minimálně (převzali roli, měli nápad, jak svou roli splnit)

Ve skupině pracovali méně než 3 členové týmu, šéfredaktor nebo další členové skupiny nezdůvodnili, proč jejich činnost neodpovídala

zadání

Ve skupině pracovali méně než 3 členové týmu, šéfredaktor nebo další členové skupiny nezdůvodnili, proč jejich činnost neodpovídala

zadání

grafická úprava prezentace splňuje základní rysy zvoleného (vylosovaného) média – název, titulky, obsah textu, vrstva jazyka (spisovnost-nespisovnost), působivost (líbivost) vytvořeného čísla,všechny zadané útvary (název, logo,článek,interview, inzerát,ilustrace)

splňuje některé základní rysy zvoleného (vylosovaného) média – název, titulky, působivost (líbivost) vytvořeného čísla, chybí jeden zadaný útvar

splňuje některé základní rysy zvoleného (vylosovaného) média – název, titulky, působivost (líbivost) vytvořeného čísla,chybí víc jak tři zadané útvary

Page 29: Mediální výchova

Sada kritérií s indikátory k ústní prezentaci - 3

forma prezentace uvede, jakou formu prezentace užili a proč

(powerpoint, video formát)

uvede, jakou formu

prezentace užili neuvede, jakou formu

prezentace užili

strukturovanost projevu předkládá obsah prezentace v promyšleném sledu, nepřeskakuje myšlenky, nevrací se k již řešenému, neopakuje se;na začátku prezentace stručně sdělí, jaké části prezentace bude mít, během prezentace uvádí, o kterou část se právě jedná

někdy není úplně jasný sled informací; žák se opakuje nebo informace

zpětně doplňuje

žák nedokončuje načatou myšlenku nebo podtéma, často doplňuje podrobnosti k již řečenému nebo

opakuje, co již řekl

časový limit dodrželi limit dodrželi limit, chyběla některá část obsahu prezentace

nedodrželi limit

Page 30: Mediální výchova

Sada kritérií s indikátory k ústní prezentaci - 4

plynulost projevu vyjadřuje se spíše kratšími větami; slova nehledá dlouho, nepoužívá příliš mnoho vycpávkových slov, projev nepřerušuje např. smíchem

občas tápe při volbě slova, místy se v jeho projevu objeví „plevelný“ zvuk nebo výraz; některé z vět jsou „hadovité“ – žákovi se nedař ukončit

myšlenku

dlouho přemýšlí o volbě slov nebo výrazů; vystoupení zatěžuje mnoho vycpávkových slov; věty postrádají jasný začátek a konec nebo používá příliš

dlouhých souvětí

Poznámky (1) Je důležité nesledovat jen výsledek, ale všímat si způsobu, kterým žák uvažuje. Žák(ci) by měl(i) vystihnout, které rysy zvolil(i),aby text a celkové vyznění působily jako zvolené (vylosované) médium.

(2) Žák může například sdělit posluchačům: „Nejprve vám ukážu logo s názvem média a nechám vás odhadovat, o jaké

médium se jedná.“

Page 31: Mediální výchova

Sada kritérií s indikátory k ústní prezentaci

Page 32: Mediální výchova

Prezentace

Page 33: Mediální výchova

Prezentace

Page 34: Mediální výchova

Reflexe

Žáci prezentovali před třídou výsledky činnosti své skupiny podle tabulky Sada kritérií s indikátory.

Ostatní skupiny prezentaci pozorně sledovaly a připravovaly si hodnocení podle stejné tabulky, kterou měla každá skupina k dispozici (zdařilá prezentace – 3 body,nadějná prezentace – 2 body,

nezdařilá prezentace – 1 bod). Učitel pozorně sledoval prezentaci i skupiny, také si

připravoval hodnocení podle stejné tabulky.

Page 35: Mediální výchova

Reflexe

Po skončení prezentací jednotlivé skupiny hodnotily práci ostatních, každá skupina pozorně sledovala své hodnocení.

Na závěr hodnotil prezentaci také učitel. V hodnocení se skupiny a učitel lišili cca o 1 bod

(hodnocení strukturovanosti projevu). Hodnocení tedy bylo vyvážené.

Page 36: Mediální výchova

Použité prameny

Kurz Kritické myšlení V. Dyk: Krysař (film, režie J. Bárta, 1985)