Embed Size (px)
Citation preview
Mendelova univerzita v Brně
Zahradnická fakulta v Lednici
Listová výživa ve vinohradu
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce Vypracovala
Ing. Radek Sotolář, Ph.D. Kateřina Kreisinger
Lednice 2015
3
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Listová výživa ve vinohradu
vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu
použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona
č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou
Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský
zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití
této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou
(subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva
není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný
příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Lednici dne 7. 5. 2015
Kateřina Kreisinger
4
OBSAH
1. Úvod ............................................................................................................................... 7
2. Cíl práce ......................................................................................................................... 8
3. Současný stav řešené problematiky ................................................................................ 9
3.1 Výživa rostlin a význam jednotlivých živin .......................................................... 9
3.1.1 Dusík .................................................................................................................. 9
3.1.2 Draslík .............................................................................................................. 10
3.1.3 Fosfor ................................................................................................................ 11
3.1.4 Hořčík .............................................................................................................. 13
3.1.5 Vápník .............................................................................................................. 13
3.1.6 Síra ................................................................................................................... 14
3.1.7 Mikroprvky ...................................................................................................... 15
3.2 Listová výživa rostlin ........................................................................................... 17
3.2.1 Vstup živin přes list ......................................................................................... 17
3.2.2 Hnojiva používaná pro listovou výživu ........................................................... 18
3.2.3 Smáčedla .......................................................................................................... 18
3.2.4 Mořské řasy ..................................................................................................... 19
4. Experimentální část ...................................................................................................... 20
4.1 Vinařství v Mostě ................................................................................................. 20
4.1.1 Vinice na výsypce ............................................................................................ 20
4.2 Vinice Libuše – historie a současnost .................................................................. 21
4.3 Odrůda Chardonnay v Mostě ............................................................................... 24
4.3.1 Půdně klimatická charakteristika zkušební lokality ......................................... 26
4.3.2 Ošetřování vinice Libuše v roce 2014 ............................................................. 29
5. Materiál a metodika ...................................................................................................... 30
5.1 Rozbor půdy ......................................................................................................... 30
5.2 Fosfa a.s. – výroba hnojiv .................................................................................... 32
5.3 Testování vodorozpustných hnojiv ...................................................................... 33
5.4 Rozbory listů po aplikaci vodorozpustného hnojiva ............................................ 37
5.5 Uvologické chrakteristiky .................................................................................... 42
5.6 Rozbory moštu ..................................................................................................... 45
6. Diskuse ......................................................................................................................... 49
7. Závěr............................................................................................................................. 51
8. Souhrn .......................................................................................................................... 54
9. Summary ...................................................................................................................... 55
10. Seznam použité literatury ......................................................................................... 56
5
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1 Výsadba vinice Libuše na jaře 1983 .................................................................... 21
Obr. 2 Vinice Libuše dva roky po výsadbě v roce 1985 ................................................. 22
Obr. 3 Vinice Libuše po sesutí výsypky dne 4. 1. 2003 ................................................ 23
Obr. 4 Obnovená vinice Libuše – sklizeň odrůdy Rulandské šedé v říjnu 2012 ............ 24
Obr. 5 Vinice Hněvín v Mostě ........................................................................................ 25
Obr. 6 Průměrné měsíční srážky v roce 2014 ve srovnání s dlouhodobým průměrem
(Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky) ............................................. 28
Obr. 7 Průměrné měsíční teploty v roce 2014 ve srovnání s dlouhodobým průměrem
(Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky) ............................................. 28
Obr. 8 Srážky ve vegetačním období v roce 2014 (Ústav fyziky atmosféry Akademie
věd České republiky) ...................................................................................................... 29
Obr. 9 Keře Chardonnay po zimním řezu před vyvázáním tažňů 18. 3. 2014 ................ 30
Obr. 10 Před osečkováním 19. 6. 2014 ........................................................................... 36
Obr. 11 Před sklizní 2. 10. 2014 ..................................................................................... 36
Obr. 12 Hrozny ve stadiu plné zralosti 2. 10. 2014 ........................................................ 37
Obr. 13 Obsah makroprvků v sušině listů ....................................................................... 39
Obr. 14 Obsah mikroprvků v sušině listů ....................................................................... 40
Obr. 15 Celkové zlepšení výživového stavu oproti kontrole .......................................... 41
Obr. 16 Průměrná hmotnost hroznů v g .......................................................................... 43
Obr. 17 Délka a šířka hroznu v cm ................................................................................. 44
Obr. 18 Hmotnost a velikost jedné bobule ...................................................................... 44
Obr. 19 Celkové kyseliny ............................................................................................... 46
Obr. 20 Asimilovatelný dusík ......................................................................................... 47
6
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 Cukernatosti hroznů odrůdy Chardonnay , vinice Libuše ................................... 26
Tab. 2 Analýza půdního vzorku (Fosfa a.s.) ................................................................... 32
Tab. 3 Obsah živin ve vodorozpustném hnojivu (Fosfa a.s.) .......................................... 33
Tab. 4 Obsah živin ve vodorozpustném hnojivu s přídavkem mořských řas (Fosfa a.s.)
......................................................................................................................................... 34
Tab. 5 Fenologická stádia ............................................................................................... 35
Tab. 6 Obsah živin v sušině listů, minimální a maximální doporučené obsahy
(Fosfa, a.s.) ...................................................................................................................... 38
Tab. 7 Nárůst živin ve srovnání s nehnojenou kontrolou (Fosfa, a.s.) ........................... 38
Tab. 8 Celkové zlepšení výživového stavu oproti kontrole ............................................ 40
Tab. 9 Počet hroznů na keři ............................................................................................ 42
Tab. 10 Uvologické charakteristiky hroznů .................................................................... 43
Tab. 11 Rozbory titračně (KUMŠTA, 2015) ..................................................................... 46
Tab. 12 Rozbory HPLC (KUMŠTA, 2015) ....................................................................... 48
Tab. 13 Rozbory HPLC (KUMŠTA, 2015) ....................................................................... 48
7
1. ÚVOD
Réva vinná, stejně tak jako ostatní rostliny s podpovrchovým kořenovým
systémem, přijímá živiny pro svůj růst a vývoj z půdy. Réva potřebuje půdní živiny pro
všechny své fyziologické procesy, pro tvorbu letorostů, listů, květů a plodů. Ne vždy je
však rostlina vysazena v prostředí, kde jsou všechny nezbytné živiny v relativním
dostatku, nebo je v prostředí, v němž některé faktory ztěžují přísun živin, např. vápenité
půdy, těžké a vlhké půdy, zhutnělé a zamokřené půdy, v nichž se železo vyskytuje
většinou v nerozpustné formě a není proto pro révu vinnou dostupné. Výsledkem jsou
potom chlorózy neboli žloutnutí listů a celkové snížení vitality keřů. Příznaky
nedostatku živin však nemusí být vždy způsobeny skutečným nedostatkem živin v půdě,
ale např. vlhkým a chladným počasím, přetížením keře, stresem, klimatickými změnami
apod. V tomto případě je možné situaci rychle řešit mimokořenovou výživou, tedy
postřikem dobře ve vodě rozpustných hnojiv přímo na zelené části rostliny, především
na list. Cílem mimokořenové výživy není nahradit výživu přes kořeny rostlin, nýbrž ji
pouze doplnit. Výhodou je též okamžitý účinek a rychlá využitelnost živin rostlinou.
Kromě živin lze přes list dodat také látky zvyšující obranyschopnost rostliny vůči
biotickým i abiotickým vlivům, např. huminové látky, mořské řasy nebo rostlinné
hormony. Ke zlepšení ulpění hnojiva na listech lze do roztoku přidat smáčedlo.
8
2. CÍL PRÁCE
Cílem diplomové práce bylo vyzkoušet vodorozpustné hnojivo připravené
společností Fosfa a.s ve stanovené koncentraci živin postřikem na list révy vinné.
Vodorozpustné hnojivo bylo zkoušeno na odrůdě Chardonnay na vinici Libuše na
Čepirožské výsypce v Mostě. Vodorozpustné hnojivo bylo testováno ve čtyřech
variantách jako samostatné hnojivo, dále ve spojení se smáčedlem nebo mořskými
řasami a v poslední variantě s oběma dohromady, tj. se smáčedlem i mořskými řasami.
Byl sledován obsah vybraných prvků v sušině listů před a po aplikaci v jednotlivých
variantách, nástup fenologických fází, zdravotní stav keřů, velikost hroznů a provedeny
základní laboratorní rozbory moštů z hroznů jednotlivých variant. Cílem bylo
zodpovědět na otázky: Přispívá hnojivo k vyváženému obsahu živin v rostlině?
Podporuje použité hnojivo odolnost vůči stresu a chorobám? Jak ovlivní zdravotní stav
hroznů, jejich velikost a cukernatost? Projeví se pozitivně na kvalitě moštu?
9
3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
3.1 Výživa rostlin a význam jednotlivých živin
Rostliny přijímají živiny jako ionty rozpuštěné v půdním roztoku. Hůře
přístupné jsou již živiny vázané na půdní koloidy a nepřímo přístupné jsou živiny
vázané povrchově na půdní částice. Ty živiny, které rostlina přijímá ve větším množství
a které jsou rozhodující pro její růst a vývoj, se nazývají makroprvky – uhlík (C), vodík
(H), kyslík (O), dusík (N), draslík (K), fosfor (P), síra (S), vápník (Ca) a hořčík (Mg).
V menším, ale přesto nezbytném množství, jsou přijímány mikroprvky – železo (Fe),
molybden (Mo), bor (B), měď (Cu), mangan (Mn), zinek (Zn), chlor (Cl), sodík (Na),
nikl (Ni), kobalt (Co) a křemík (Si). Na rostlině lze sledovat jak příznaky nedostatku,
tak i přebytku živin.
3.1.1 Dusík
Nejdůležitějším prvkem pro výživu révy vinné je dusík. Je součástí nukleových
kyselin, chlorofylu, aminokyselin a bílkovin. Ovlivňuje růst, výnos, hmotnost a velikost
bobulí. Je hlavní zásobní látkou v kořenech i starém dřevě, odkud je transportován na
jaře do vyvíjejících se listů. Pro ukládání dusíku jakožto zásobní látky je důležité sklidit
hrozny před opadem nebo zmrznutím listů. Dusík je z půdy přijímána především jako
ion NO3-, v menší míře jako kation NH4
+, případně též ve formě aminokyselin. Po
vstupu do rostliny je NO3- redukován ve dvou stupních až na amoniak NH3. Nejprve
enzymem nitrátreduktázou na NO2- a poté nitritreduktázou na NH3. Nitrátreduktáza
obsahuje molybden. NH3 je pro buňku toxický, protože odpojuje syntézu ATP od
přenosu elektronů v membránách tylakoidů. Amoniak je dále zabudován do
aminokyselin dvěma způsoby:
1. při vyšších koncentracích amoniaku činností glutamátdehydrogenázy
α-ketoglutarát + H+ + NH4
+ + NADPH glutamát + NADP
+ + H2O
2. účinnější je však systém GS/GOGAT (glutaminsyntetáza/glutamátsyntáza)
glutamát + ATP + NH4+ glutamin + ADP + Pi
glutamin + α-ketoglutarát 2 glutamát
10
Dusík může rostlina získat také zprostředkovaně přes hlízkové bakterie rodu
Rhizobium, které jsou schopny redukovat vzdušný dusík. Tyto bakterie žijí na kořenech
bobovitých rostlin, jež se často využívají v systému ozelenění vinic jako zdroj dusíku.
Redukční reakci dusíku katalyzuje enzym nitrogenáza:
N2 + 6 e- + 12 ATP + 6 H
+ 2 NH3 + 12 ADP + 12 Pi
Pohyblivost dusíku zejména formy NO3- je velmi vysoká, proto je z velké části
vymýván. Jeho pohyblivost v pletivech rostlin je vysoká. Koncentraci dusíku v keři
zvyšuje obsah fosforu a železa a snižuje ji obsah vápníku a hořčíku. (BARKER, 2014).
Při nedostatku dusíku se snižuje poměr hmotnosti sušiny nadzemní a podzemní
části, což je způsobeno spíše poklesem rychlosti růstu nadzemní části než zvýšením
růstu kořenů. Mezi další symptomy nedostatku dusíku patří pokles syntézy chlorofylu a
s tím související světle zelené až žlutavé zabarvení listů. U révy vinné lze pozorovat
slabý růst, tenké letorosty, listy jsou malé a světle zelené, řapíky jsou načervenalé.
Snižuje se asimilace, listy předčasně žloutnou, zhoršuje se zrání hroznů a ukládání
zásobních látek, což zvyšuje citlivost na poškození zimními mrazy.
Nadbytek dusíku má za následek bujný růst, velké bobule, husté velké hrozny,
tmavozelenou barvu listů. Tvorba silných letorostů zhoršuje vyzrávání dřeva na podzim,
a s tím související nižší odolnost vůči zimním mrazům. Rychlý růst má za následek
nižší odolnost vůči houbovým chorobám, zejména plísni šedé, sklon ke sprchávání
květenství a abiotickému odumírání třapiny hroznů.
Výživa dusíkem se projevuje též na kvalitě vína, neboť amonné ionty a
aminokyseliny v moštu jsou nutné pro výživu kvasinek a některé aminokyseliny jsou
prekursory aromatických látek ve víně. Při nedostatku asimilovatelného dusíku, jako
hranice nedostatku se uvádí 60 – 90 mg.l-1
, může být alkoholové kvašení problematické
a doporučuje se přidat výživu ve formě síranu amonného nebo hydrogenfosforečnanu
diamonného v množství max. 30 g.hl-1
. U červených vín nedostatek dusíku může zhoršit
průběh jablečno-mléčné fermentace. Při nadbytku dusíku se zvyšuje tvorba vyšších
alkoholů na úkor aromatických esterů, hrozí nebezpečí bílkovinných zákalů a tvorba
alergenních biogenních aminů (BAROŇ, 2010).
3.1.2 Draslík
Draslík je rostlinou přijímán jako kation K+, patří k prvkům s vysokou
pohyblivostí v půdě i v pletivech rostlin. Funkce draslíku je spojována zejména
11
s regulací vodního režimu. Patří mezi nejvýznamnější osmotika v rostlině a má význam
při dlouživém růstu buněk. Podílí se na udržení iontové rovnováhy a elektroneutrality
v buňce. Činnost draslíku je spojena s funkcí více jak šedesáti enzymů, účastní se tvorby
polymerů. Významná je jeho funkce při otevírání průduchů. Při nedostatku draslíku
klesá turgor buněk a listy mohou vadnout. Ve fotosyntéze ovlivňuje syntézu bílkovin a
činnost enzymu Rubisco. Draslík snižuje příjem hořčíku a vápníku. Naopak vysoké
dávky fosforu blokují příjem draslíku.
Draslík má vliv na zrání a kvalitu hroznů, ovlivňuje průběh fotosyntézy a
akumulaci cukru v bobulích. Změny v obsahu kyselin v bobulích, zejména kyseliny
vinné, jsou spojovány s příjmem draslíku. Draslík v bobuli reaguje s kyselinou vinnou
za vzniku solí. Tím se obsah kyseliny vinné snižuje a následně vzrůstá pH moštu.
Hodnota pH v moštu nad 3,8 je pro výrobu bílých vín nežádoucí, neboť se snižuje
stabilita barvy a chuť vína je fádní. Současně se snižuje poměr mezi kyselinou vinnou a
jablečnou. Přehnojení draslíkem je škodlivé hlavně u odrůd pro výrobu bílých vín.
Naopak nízké zásobení půdy draslíkem má za následek nižší extrakt a menší plnost vína
(WALKER, 2012).
Draslík ovlivňuje nejen zrání hroznů, ale též vyzrávání dřeva, což souvisí
s mrazuodolností a odolností vůči houbovým chorobám. S nedostatkem draslíku se
setkáme spíše na velmi lehkých písčitých nebo naopak velmi těžkých jílovitých půdách.
Při nedostatku draslíku se na listech objevují okrajové nekrózy, okraje listů se
stáčejí směrem dolů a postupně usychají. Listové čepele se u bílých odrůd zbarvují od
okrajů listů dožluta, později dohněda, u modrých odrůd dočervena. Nejprve se
nedostatek draslíku projeví na starších, později i na mladých listech. Starší listy
postupně uschnou a opadnou. Bobule jsou malé, s malým podílem dužniny. Hůře
vyzrává jednoleté dřevo. S nedostatkem i nadbytkem draslíku je spojováno též abiotické
vadnutí třapiny hroznů a jejich vadnutí (PAVLOUŠEK, 2011).
3.1.3 Fosfor
Fosfor je součástí mnoha látek nezbytných pro správný průběh metabolismu
jako jsou fosfolipidy, fosforylované bílkoviny a sacharidy, ribonukleová a
deoxyribonukleová kyselina, adenyláty (NAD+, NADP
+), sloučeniny s vysokým
obsahem energie adenozintrifosfát ADP a adenozinedifosfát ATP. Fosfor je také
součástí systémů přenášejících signály uvnitř buněk i mezi buňkami. Na mezibuněčné
12
úrovni je přenašečem signálu adenozinmonofosfát cAMP, který vzniká z ATP
působením adenylátcyklázy a následnou hydrolýzou cAMP-fosfodiesterázou. Dalším
přenosovým systémem je fosfoinozitidový signální systém, v němž přenášejí signály
z vnějšího prostředí do buněk dva poslové inozitol-1,4,5-trifosfát a diacylglycerol.
Součástí přenosu signálu je také fosforylace bílkovin kinázami.
Fosfor se v buňce účastní pochodů spojených s přeměnou a využíváním energie.
Při nedostatku fosforu se snižuje účinnosti přenosu excitační energie z antén do
reakčního centra PS II, a tím se snižuje i kvantový výtěžek fotochemický procesů
probíhajících na tomto fotosystému. Koncentrace fosfátu se v buňce udržuje na poměrně
stálé hladině. Pokud má však buňka dostatek fosfátu, je více jak polovina lokalizována
v tonoplastu vakuol. Při deficitu fosforu se snižuje přenos triózafosfátu z chloroplastu
do cytosolu, současně dochází k syntéze škrobu v chloroplastech i k syntéze sacharózy
v cytosolu. Při dlouhodobém nedostatku se zvyšuje syntéza látek, které fosfor
neobsahují, jako jsou jednoduché cukry, škrob a polysacharidy tvořící buněčnou stěnu,
zvyšuje se aktivita fosfatáz a snižuje se syntéza molekul, jenž fosfor obsahují (JACOB,
1995).
V zásobních orgánech je zdrojem fosforu fytát se šesti atomy fosforu. Při klíčení
jsou fytázou rozkládány nerozpustné soli Mg-Ca a soli Zn, Fe a K, a tak jsou uvolněné
kationty i fosfor využity k syntézám při růstu kořenů i nadzemních orgánů.
Rostlina přijímá fosfor z půdy jako ionty H2PO4-
a HPO4-2
. Fosfor patří mezi
živiny málo pohyblivé a pro rostlinu obtížně dostupné a přijatelné z půdního roztoku.
Nejpohyblivější je při pH 6 - 6,5. Při vyšším pH se urychluje mineralizace organického
fosforu. Příjem fosforu kořenovým systémem usnadňují mykorhizní houby žijící
symbioticky na kořenech révy. Nadbytečné hnojení fosforem však může mykorhizu
oslabit. Při nedostatku fosforu byly pozorovány modifikace kořenového systému,
změny v metabolizmu uhlíkatých sloučenin, změny ve složení membrán. Fosfor má vliv
na kvašení moštu, obsah kyselin a stabilitu barviv ve vínu. Ovlivňuje též aromatický
charakter vín.
Při nedostatku fosforu jsou listy malé, tmavozelené až načervenalé, řapík a
žilnatina se zbarvují dočervena, může se objevit sprchávání květenství a hráškovatění,
bobule se nevyvíjejí, je utlumen růst kořenů. Nadbytek fosforu zhoršuje příjem
13
mikroprvků Cu, Zn, Mn a Fe. Nadbytečné hnojení fosforem snižuje jeho dostupnost pro
rostlinu (VANCE, 2003).
3.1.4 Hořčík
Hořčík jako součást molekuly chlorofylu se účastní procesu fotosyntézy, podílí
se na tvorbě gran a světlosběrných pigmentů v chloroplastech. Dvacet procent
celkového obsahu hořčíku je lokalizováno v chloroplastech. Po ozáření listů je hořčík
transportován z lumen tylakoidů do stromatu, kde se podílí na aktivaci enzymu Rubisco.
Dále se účastní syntézy bílkovin a aktivace DNA-polymerázy a tím, že jej vyžaduje
fruktóza-1,6-bifosfatáza, hořčík spolurozhoduje o využívání asimilátů buď v exportu
trióz z chloroplastů nebo v syntéze škrobu (PROCHÁZKA, 2003).
Hořčík je z půdního roztoku rostlinou přijímán jako ion Mg2+
. Patří mezi prvky
v půdě středně pohyblivé, v rostlině se pohybuje rychle. Draslík a hořčík patří mezi
antagonisty, ideální poměr mezi nimi je 1,7 : 1 až 5 : 1, optimálně 2 : 1. Při vyšším
poměru než je 5 : 1 se projevuje již nedostatek hořčíku. Při přehnojení hořčíkem se
může zhoršit příjem draslíku a naopak. Intenzivně je hořčík přijímán před zaměkáním
bobulí (TROEH, 2005).
Nedostatečné množství hořčíku zpomaluje jablečno-mléčnou fermentaci a
způsobuje destabilizaci barvy u červených vín.
Hořčík je v rostlině dobře pohyblivý a je translokován ze starších do mladších
listů, proto i jeho nedostatek je patrný nejprve na starších listech. První příznaky
žloutnutí se objevují v květnu až červnu, koncem léta je již patrné zežloutnutí a zbělení
listu mezi žilnatinou druhého a třetího řádu, okolí hlavní žilnatiny zůstává zelené.
U červených odrůd se mění barva listové čepele dočervena. Může se objevit též
abiotické odumírání třapiny hroznů, snižuje se ukládání zásobních látek a
mrazuodolnost. Silný nedostatek hořčíku pak omezuje funkci vodivých pletiv. Nadbytek
hořčíku je pak spojován s hořkými tóny ve víně (PEACOCK, 1996).
3.1.5 Vápník
Většina vápníku je v rostlině je lokalizována v buněčných stěnách, v nichž
s pektiny tvoří gelovou matrix. Vápník se podílí též na udržení integrity biomembrán.
Účastní se předávání signálů. Koncentrace vápníku v cytosolu se mění působením
kyseliny abscisové. Jsou popsány změny v obsahu Ca2+
vlivem větru, mechanického
pohybu, světla, gravitace, zasolení, auxinu, kyseliny giberelové a cytokininů. Na mnohé
14
podněty zvenčí reaguje buňka nejprve změnou obsahu Ca2+
v cytosolu. Změna
koncentrace Ca2+
má za následek i změnu exprese genů. V závislosti na druhu podnětu
se může koncentrace Ca2+
zvýšit vtokem extracelulárního Ca2+
z buněčných stěn nebo
uvolněním z intracelulárních zásob, např. z endoplazmatického retikula. Přenosu
signálu se Ca2+
účastní spolu s dalšími přenašeči signálů, jako je inozitol-1,4,5-trifosfát
a diacylglycerol (SANDERS, 1999).
Vápník je z půdního roztoku rostlinou přijímán jako ion Ca2+
. Patří mezi prvky
se střední pohyblivostí v půdě a v rostlině se pohybuje velmi pomalu. Rostlina vápník
přijímá především v době intenzivního růstu a před zaměkáním bobulí.
Při nedostatku vápníku se svinují okraje listů směrem vzhůru, objevují se
nekrózy, hlavně na mladších listech. Listy se odbarvují, místo sytě zelené barvy jsou
nažloutlé až bílé, hlavní žíly však zůstávají zelené. Omezuje se růst kořenového
systému, květenství mohou sprchat. Vysoký obsah vápníku v půdě zhoršuje příjem
jiných prvků, zejména hořčíku, draslíku, boru, železa, zinku a manganu (PAVLOUŠEK,
2012).
3.1.6 Síra
Síra je v rostlině redukována a zabudována do aminokyselin metioninu a
cysteinu nebo do sulfhydrylových skupin koenzymů a sulfolipidů. Redukce SO42-
probíhá v chloroplastech a je významně stimulována světlem. Nejprve sulfát reaguje za
účasti enzymu ATP-sulfátdenyltransferázy s ATP za vzniku adenozin-5´-fosfosulfátu
(APS) nebo 3´-fosfoadenozin-5´-fosfosulfátu (PAPS), pak je sulfátová skupina
přenesena na tiolový nosič, kterým je u vyšších rostlin glutation, a to enzymem
adenozin-5´-fosfosulfátsulfotransferázou. Sloučeniny APS a PAPS se nazývají aktivní
sulfát. Sulfát vázaný v APS nebo PAPS se přenáší na nosičový komplex s SH-skupinou.
Vodík je nahrazen sulfurylovou skupinou SO3H, která je za účasti feredoxinu
redukována na SH-skupinu. Volný nebo na bílkovinu vázaný sulfid reaguje s O-acetyl-
L-serinem za vzniku cysteinu (HAWKESFORD, 2006).
Síra je přijímána z půdního roztoku jako ion SO42-
. Příjem síry kořeny je
inhibován selenem. V rostlině je SO42-
rychle pohyblivý. Může zvýšit odolnost révy
vinné vůči plísni šedé, podílí se na tvorbě aromatu vína. Je součástí mnohých prostředků
na ochranu rostlin, zejména proti padlí révovému, např. Kumulus WG, Sulfurus,
15
Sulfolac 80 WG. Sirné sloučeniny se také dostávají do ovzduší spalováním
z průmyslové činnosti, takže s nedostatkem síry se u révy vinné nesetkáváme.
3.1.7 Mikroprvky
Bor v rostlině je nutný pro transport sacharózy floémem, při klíčení pylu, při
oplodnění, syntéze buněčných stěn a lignifikaci, v metabolizmu ribonukleových kyselin,
auxinu apod. Plní funkci posla v četných fyziologických procesech, které jsou
iniciovány světlem, působením zemské tíže nebo fytohormony. Nadbytek boru více jak
0,5 mg.g-1
v sušině působí na růst inhibičně a na špičkách listových čepelí se objevují
krystalické sraženiny. Nedostatek boru inhibuje dělení buněk v meristémech. Bor
podporuje růst kořenů a diferenciaci květních pupenů. Bor je z půdního roztoku
přijímán jako H3BO3, v rostlině je středně pohyblivý. Pro révu vinnou je důležitý v době
květu, neboť ovlivňuje klíčení a růst pylové láčky. Při jeho nedostatku květenství
sprchává, dochází ke hráškovatění. Na listech se objevuje světle zelená mozaika, listy
postupně žloutnou nebo červenají a okraje se svinují směrem dolů. Letorosty jsou
zakrslé se zkrácenými internodii, nody jsou ztluštělé (HLUŠEK, 2002).
Železo je nezbytné pro syntézu chlorofylu a je součástí hemových skupin
cytochromů. Nachází se v enzymech peroxidáze a kataláze, ve feredoxinu a dalších
sloučeninách. Listy u rostlin se silným deficitem železa mají snížený obsah chlorofylu
i snížený obsah enzymu Rubisco. Důsledkem je pak nižší rychlost čisté fotosyntézy.
Železo je přijímáno z půdního roztoku nejčastěji v komplexní formě chelátů nebo jako
ionty Fe2+
, méně Fe3+
. U dvouděložných rostlin může deficit železa vést ke zvýšenému
výdaji H+ do rizosféry, tím se zvýší redukce Fe
3+ na Fe
2+, které jsou pak přijaty kořeny.
Železo je v antagonistickém vztahu s vápníkem, takže vysoký obsah vápníku v půdě
společně s chladným a deštivým počasím může způsobit zhoršený příjem železa a
projevy jeho nedostatku. Na mladých listech se objevuje chloróza, vrcholy letorostů
mají světle zelené nažloutlé listy (TAGLIAVINI, 2001).
Mangan se účastní tvorby lamelární struktury tylakoidů v chloroplastech, je
součástí molekulárního fotosystému II, jenž štěpí molekuly vody při fotosyntéze.
Mangan je součástí četných enzymů. Podílí se též na hospodaření s vodou.
Mangan je z půdního roztoku přijímán jako ion Mn2+
, v rostlině se pohybuje
pomalu. Nedostatek manganu se projevuje nejprve ve střední a horní části listové stěny,
pletivo na listech žloutne mezi žilkami, okolí žilek zůstává zelené. Příznaky jsou
16
podobné jako u hořčíku s tím rozdílem, že při nedostatku hořčíku je patrná chloróza
nejprve na mladých listech.
Molybden je spojen s metabolizmem dusíku, účastní se redukce molekulárního
dusíku hlízkovými bakteriemi, je obsažen v nitrátreduktáze. Z půdního roztoku je
přijímán jako ion MoO42-
. Má vliv na kvalitní odkvět révy vinné, při nedostatku může
květenství sprchnout. Na listech se objevují při nedostatku molybdenu žluté skvrny,
listy na vrcholcích letorostů jsou slabě vyvinuté a zasychají.
Měď je složkou mnoha oxidáz (cytochromoxidáza, askorbátoxidáza,
aminooxidáza a dalších), fenoláz i laktáz, které se podílejí na lignifikaci pletiv. Účastní
se tvorby sacharidů a vyzrávání dřeva. Ovlivňuje obsah chlorofylu. Polovina mědi
lokalizovaná v chloroplastech je složkou plastocyaninu, který přenáší elektrony na
fotosystém I. Měď je z půdního roztoku přijímána jako ion Cu2+
nebo v komplexu
chelátu. Je v antagonistickém vztahu se železem a manganem. Vysoký obsah mědi
může být příčinou nedostatku železa a manganu.
Při nedostatku mědi jen omezen růst kořenů, listy jsou malé, chlorotické,
usychají a opadávají. Zkracují se internodia u letorostů. Vzhledem k používání
fungicidů proti plísni révové obsahujících měď se nedostatek mědi v plodných vinicích
nevyskytuje, např. Aliette Bordeaux, Cuproxat SC, Champion 50 WP, Kuprikol 50,
Ridomil Gold Plus 42,5 WP a další. Vzhledem k tomu, že měď je těžký prvek
hromadící se v organizmech rostlin i zvířat, je jeho použití omezeno na množství 3 kg
čistých živin na hektar a jeho možné negativní účinky jsou sledovány (BRUN, 2002).
Zinek je nutný pro činnost enzymů glycidového metabolizmu, při syntéze
bílkovin, rostlinných hormonů a fotosyntetických barviv. Je součástí
alkoholdehydrogenázy, RNA-polymerázy a karbonátdehydrogenázy. Je nutný pro
kvalitní opylení a oplození. Z půdního roztoku je přijímán jako ion Zn2+
a v chelátové
formě. Mezi zinkem, mědí a železem je antagonistický vztah. Nedostatek zinku se
projevuje nejdříve na mladých listech, žilnatina je zelená, pletivo mezi žilnatinou
žloutne. Listy mají otevřený řapíkový výkrojek a ostré zoubkování listů. Zkracují se
internodia na letorostech, květenství sprchává, bobule hráškovatějí. Hrozny jsou řídké
s drobnými bobulemi (PROCHÁZKA, 2003).
Chlor je součástí fotosystému II, který rozkládá vodu. Účastní se hospodaření
s vodou a změn při otevírání průduchů. Chlor je přijímán jako ion Cl-, v rostlině je
17
rychle pohyblivý. Chloridové ionty jsou dobře rozpustné a vyplavují se do půdního
profilu. Častěji než nedostatek se u révy vinné objevuje nadbytek chloru (HLUŠEK,
2002).
3.2 Listová výživa rostlin
Anorganické sloučeniny mohou vstupovat do rostliny také prostřednictvím
nadzemních orgánů, především listů. Záměrná aplikace vodných roztoků na list se proto
označuje jako listová nebo foliární výživa, neboť nejvíce postřikové kapaliny ulpí na
listech. Přes list se dostávají do rostliny také plyny, kromě kyslíku a oxidu siřičitého
účastnících se fotosyntézy, také oxidy dusíku, síry, peroxid vodíku, amoniak a další,
které se také na výživě rostliny podílejí.
3.2.1 Vstup živin přes list
Réva vinná, stejně tak jako ostatní rostliny ukotvené v půdě, přijímá vodu a
prvky v ní rozpuštěné téměř výhradně kořenovým systémem. Příjem anorganických solí
jinými částmi rostlin než pouze kořeny byl prokázán již v 19. století.
Dle KANNANA (1986) lze prvky aplikované na list rozdělit podle pohyblivosti
v rostlině na volně pohyblivé (N, P, K, Rb, Na, Mo), částečně pohyblivé (Fe, Mn, Ca,
Mg, Mo, Cu, B) a relativně nepohyblivé (Ca, Mg).
List je na povrchu chráněn nebuněčnou vrstvou kutikuly proti výparu. Kutikula
je hlavní překážkou pro vstup vody a v ní rozpuštěných živin do listu. Kutikula se
skládá z několika vrstev tvořených kutinem a vosky a je prostoupena pektinovými
látkami. Její houbovitá struktura umožňuje pomalý transport roztoku. Propustnost
kutikuly se zvyšuje při ovlhčení listu, neboť tím dochází k hydrataci a bobtnání
kutikuly. Na pohybu roztoku kutikulou se podílejí pektinové látky, které tvoří souvislé
struktury s dobrou vodivostí pro roztoky až k povrchu buněčných stěn. Skrze buněčné
stěny pak roztok volně difunduje. Jedná se tedy o pasivní apoplastický transport.
Apoplastem se rozumí spojení všech buněčných stěn a mezibuněčných prostorů na
rozdíl od symplastu, jenž vzniká spojením protoplazmy všech buněk prostřednictvím
plazmodezmat. Pasivní transport může být v určitých místech nahrazen aktivním
přenosem přes membránu. Předpokládá se, že systém přenosu iontů přes membrány
v listech je obdobný přenosu iontů v kořeni. Ionty jsou pak dále v buňce transportovány
symplastem až do vodivých cest. Transport na dlouhé vzdálenosti je poté zajišťován
především sítkovicemi floému, tak jako asimilační tok (PROCHÁZKA, 2003).
18
Pro zlepšení prostupnosti kutikuly se do hnojivého roztoku přidává smáčedlo.
Smáčedlo usnadňuje vstup roztoku živin do buněčné stěny a mezibuněčných prostorů.
Roztok spolu se smáčedlem také lépe ulpí na listu.
Jednotlivé živiny jsou absorbovány různou rychlostí. Kationty K+ , Ca
2+, Mg
2+
pronikají přes membránu rychleji než anionty fosforečnany a dusičnany. Listy přijímají
jak makroelementy N, P, K, Ca, Mg, tak mikroelementy B, Mo, Cu, Zn, Fe, Mn
(HLUŠEK, 2002).
3.2.2 Hnojiva používaná pro listovou výživu
Vzhledem k tomu, že hnojiva pro listovou výživu se rozprašují na list ve formě
kapaliny, je třeba, aby připravené hnojivo bylo dobře rozpustné ve vodě. Používají se
hnojiva kapalná nebo prášková dobře rozpustná ve vodě, která se rozpustí ve vodě
teprve těsně před postřikem na list. Tato hnojiva je možno kombinovat s přípravky na
ochranu rostlin. Výhodou práškových vodorozpustných hnojiv je snadná příprava, dobrá
rozpustnost ve vodě. Kromě vlastních prvků určených pro listovou výživu rostlin
přidávají výrobci do směsí hnojiv také další preparáty, např. huminové látky pro zvýšení
odolnosti, doprovodné látky na bázi nitrofenolátů pro podporu příjmu živin, pomocné
stimulační látky a další.
3.2.3 Smáčedla
Dle zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých
souvisejících zákonů dle § 54 jsou smáčedla řazena mezi pomocné prostředky na
ochranu rostlin. Pomocným prostředkem na ochranu rostlin je látka přírodního nebo
syntetického původu nebo mikroorganismus mimo účinnou látku, upravené do formy,
v níž jsou uváděny na trh, a určené k použití v ochraně rostlin. Jedná se většinou
o jednoduché chemické látky, které zpravidla nejsou určené k přímé ochraně proti
škodlivým organismům, nýbrž ke zlepšení fyzikálních vlastností vlastní účinné látky
(PETERKA, 2005).
Vive smáčedlo společnosti Fosfa a.s. je povrchově aktivní látka klasifikovaná
jako bezpečná, neovlivňuje zdravotní stav rostlin, neobsahuje nebezpečné příměsi.
Smáčedlo je v půdě odbouráváno a nekoncentruje se v biomase. Smáčedlo zlepšuje
pokryvnost listu aplikační kapalinou, zvyšuje její absorpci listem, neboť snižuje
vysýchání listu, zvyšuje retenci postřiku, tedy jeho záchyt na listu, snižuje povrchové
napětí na listu a zlepšuje translokaci kapaliny přímo v listu. Umožňuje lepší distribuci
19
i na ty části rostliny, které nebyly při aplikaci přímo zasaženy. Smáčedlo též zvyšuje
odolnost postřikové kapaliny proti smytí deštěm, zlepšuje účinnost pesticidů, pokud
jsou pesticidy použity společně se smáčedlem a umožňuje snížit množství aplikační
kapaliny na hektar. Výhodou je též možnost kombinace smáčedla s kapalnými hnojivy a
minimalizace rizika úletu aplikační kapaliny na sousední kultury. Předpokládá se, že
smáčedlo pozitivně ovlivňuje vstřebávání dusíku.
Smáčedlo se dávkuje v koncentraci 0,1 % na 1 ha (tj. 8 ml na 1 ha) a ke
zkušebnímu postřiku je připraveno přímo v kombinaci s vodorozpustným hnojivem.
3.2.4 Mořské řasy
Do vodorozpustného hnojiva byl přidán výtažek z mořských řas Ascophyllum
nodosum (Linnaeus) Le Jolis, třída Phaeophyceae - hnědé řasy, čeleď Fucaceae –
chaluhovité z velmi čisté oblasti Evropy (www.biolip.cz). Tato řasa se vyskytuje na
severním a západním pobřeží Evropy od soustroví Svalbard na severu až po
Portugalsko, při pobřeží Grónska a dále na severovýchodním pobřeží Severní Ameriky.
Řasa je využívána pro výrobu alginátů a potravin. Využívá se též k hnojení vzhledem
k tomu, že obsahuje jak makroprvky N, P, K, Ca, Mg, S, tak i mikroprvky Mn, Cu, Fe,
Zn, rostlinné hormony cytokininy, auxiny, gibereliny, organické kyseliny,
polysacharidy, aminokyseliny a bílkoviny.
Mořské řasy byly aplikovány na stolní hrozny za účelem zvýšení velikosti
bobulí i hmotnosti celého hroznu. Po aplikaci nebyla zjištěna toxická rezidua
(COLAPIETRA, 2005). Byly zkoumány ochranné účinky mořských řas vůči plísňovým
chorobám. Aplikací roztoku s extraktem mořských řas se podařilo snížit výskyt
houbových chorob u skleníkové zeleniny (JAYARAMAN, 2011). Extrakt z mořských řas
pozitivně ovlivňuje zdraví rostlin, podporuje kořenové vlášení po kořenové aplikaci
(MACDONALD, 2013), podporuje mrazuodolnost, snižuje biotický i abiotický stres
(SABIR, 2014). Lze jej použít k listové aplikaci i k fertigaci, zejména při akutním
nedostatku dusíku (STAMATIADIS, 2015). Při aplikaci řas na rostliny ve sklenících se
zvyšuje mikrobiologickou aktivitu půdních organismů (ALAM, 2013), při aplikaci na
listovou zeleninu lze prodloužit dobu skladování (FAN DI, 2014). Po použití nezůstávají
v půdě rezidua. A. nodosum se využívá též k monitorování koncentrace těžkých kovů
v mořské vodě.
20
Extrakt používaný pro listovou výživu je dobře rozpustný ve vodě. Obsahuje
makroelementy i mikroelementy, ze 42 - 52 % organickou složku, dále aminokyseliny,
antioxidanty a přírodní fytohormony, které v běžných minerálních hnojivech chybějí.
Běžná dávka činí 0,8 kg.ha-1
(8 g na 100 l vody) a aplikuje se jedenkrát za tři týdny.
4. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST
4.1 Vinařství v Mostě
První historická zmínka o pěstování révy vinné na Mostecku pochází z roku
1207 z archivu kláštera Osek. Řádu cisterciáků v Oseku platili mostečtí vinaři vinný
desátek. Největšího rozkvětu dosáhlo vinařství v Mostě, stejně tak jako v ostatních
českých městech, v 15. - 16. století, kdy je doloženo 500 domů v Mostě věnujících se
pěstování révy vinné. Po době rozkvětu přichází úpadek, války, průmyslová revoluce a
těžba uhlí od 18. století. Poslední plocha vinic je doložena na kopci Zlatník z roku 1918.
Vinařství v Čechách se začíná vzpamatovávat až v 60. letech minulého století. Obnova
přichází i do Mostu. První vinice byly vysazeny v nedaleké obci Chrámce, 42 ha, od
80. let 20. st. pak v Mostě na kopci Špičák a na Čepirožské výsypce. Celkem Státní
statek Most vysadil 112 ha vinic. V roce 1991 Státní statek Most ukončil svoji činnost a
jednotlivé závody byly postoupeny do velké privatizace. Na vinařskou část podniku byl
vypracován pouze jeden privatizační projekt. Pěstování révy vinné a výrobu vína
převzal Ing. Ivan Váňa-České vinařství Chrámce. V roce 2001 pak vznikla společnost
České vinařství Chrámce s.r.o. Dnes hospodaří na 72 ha vinic, z toho je 30 ha výsypce
hnědouhelných dolů.
4.1.1 Vinice na výsypce
Raritou je pěstování révy vinné na zrekultivované výsypce. Čepirožská výsypka
lomu Hrabák byla založena v roce 1958. Výsypka vznikla jako odpad při těžbě hnědého
uhlí z lomu Hrabák, sypký materiál byl navrstven do výše 60 m. V rámci znovuoživení
neboli rekultivace výsypky byla pokusně vysazena i réva vinná v letech 1980 - 1986
(Obr. 1) a (Obr. 2). Na výsypku byla navezena ornice ve výšce 20 - 50 cm, bohužel
někde zcela chyběla. Révě se na výsypce daří stejně tak dobře jako na orné půdě. Za
dobu pěstování révy vinné na výsypce od roku 1980 nebyly pozorovány výrazné
odlišnosti ve zdravotním stavu keřů ani hroznů, v cukernatosti ani v kvalitě vína, pokud
porovnáme révu vinnou na výsypce a na původní půdě, např. na vinici Sv. Vavřince
v Mostě na čedičovém podloží (VÁŇA, 2015).
21
Nevýhodou výsypky je však její nestabilita. Již od roku 1983 byly pozorovány
sesuvné pohyby lokálního charakteru. Při aktivním sesouvání se část sesouvajících
zemin přemístí a nasune na povrch neporušené patní části svahu. Vzniká tak výrazná
odlučná plocha. Svahovými pohyby jsou postiženy jen ty části svahu, ve kterých
dochází k hydrodynamické nestabilitě výsypkových zemin při proudění podzemní vody
a nebo při zvýšení hydraulického spádu (ŽIŽKA, 2003).
4.2 Vinice Libuše – historie a současnost
Poprvé byla vinice Libuše založena na jaře roku 1983 a byla na ní vysazena
odrůda Ryzlink rýnský ve sponu 1,2 x 3 m. Řady byly vedeny po vrstevnici. Keře byly
řezány do tvaru svislého kordonu – vertika. Až do roku 1991 byl ve vinici udržován
černý úhor, pak byly vinice zatravněny. Sloupky byly betonové, opěrné tyčky železné.
Obr. 1 Výsadba vinice Libuše na jaře 1983
22
Obr. 2 Vinice Libuše dva roky po výsadbě v roce 1985
Dne 4. ledna 2003 se část výsypky odtrhla, sesula se o pět metrů a ohrozila
sesuvem blízkou zastavěnou obytnou část města Mostu – Čepirohy vzdálenou pouhých
70 m od vinice (Obr. 3), (VÁŇA, 2015). Celkem bylo zničeno 7 ha vinice. Statutární
město Most a Doly úpravny Komořany, s.p. vyzvaly Výzkumný ústav hnědého uhlí a.s.,
aby provedl průzkumné práce za účelem zjištění všech skutečností ovlivňujících
stabilitu svahu. Vzhledem k tomu, že nestabilita výsypky ohrožovala obytné území, byla
již v květnu 2003 vypracována průvodní zpráva a prováděcí projekty stavby na
odstranění ekologických škod. Na zakázku Projekt sanace a rekultivace sesuvného
území Čepirožské výsypky bylo vyhlášen výběrové řízení. Terénní úpravy, přesuny
zemin, odvodnění, zatravnění a oplocení bylo v I. etapě dodavatelsky řešeno
Rekultivační výstavbou a.s., vinařské práce pak ve II. etapě provedlo České vinařství
Chrámce s.r.o.
23
Obr. 3 Vinice Libuše po sesutí výsypky dne 4. 1. 2003
Na znovuobnovenou výsypku byly vysazeny na jaře v roce 2005 odrůdy
Chardonnay a Rulandské šedé (Obr. 4). Řady jsou vedeny po spádnici ve sponu 1 x 3 m.
Pěstitelským tvarem je upravená jednouchá záclona, výška kmínku je 1,20 m, v této
výšce je první drát, o 15 - 20 cm výše je druhý drát. Keř se řeže na dva tažně, které se
ohýbají do mírného oblouku přes horní drát a vyvazují ke spodnímu opěrnému drátu.
Opěrné sloupky i tyčky u keřů jsou plastové. Letorosty se nezastrkují, tak jako
u středního rýnsko-hessenského vedení mezi dvojdrátí, ale pouze se třikrát během
vegetace osečkují. Osečkované letorosty volně visí přes horní drát a do meziřadí.
Pokusná plocha byla vybrána na vinici Libuše, parcelní čísla 561/2 a 561/4
v katastrálním území Čepirohy, vinařská oblast Čechy, podoblast litoměřická, vinařská
obec Most, registrační číslo vinice dle evidence Ústředního kontrolního zkušebního
ústavu zemědělského je 619591/0009, výměra 70 200 m2, dle evidence půdy LPIS
(Land Parcel Identification System) má vinice číslo půdního bloku 3001/1, majitelkou je
Kateřina Kreisinger, pěstitelem je České vinařství Chrámce s.r.o. Na pokusné ploše je
vysazena odrůda Chardonnay.
24
Obr. 4 Obnovená vinice Libuše – sklizeň odrůdy Rulandské šedé v říjnu 2012
4.3 Odrůda Chardonnay v Mostě
Odrůda Chardonnay patří k celosvětově rozšířené odrůdě, pochází z Francie,
pravděpodobně vznikla volným křížením odrůd Rulandské šedé a Heunisch. Je osmou
nejrozšířenější odrůdou na světě, pěstuje se na 175 tisících hektarech. V České republice
tvoří 4,9 % plochy všech vinic (SEDLO, 2014).
V Mostě byla odrůda Chardonnay poprvé vysazena v roce 1996 na vinici Sv. Jiří
na ploše dvou hektarů na výsypce v Čepirozích, v těsném sousedství vinice Libuše.
Odrůda se osvědčila, průměrné cukernatosti hroznů v letech 1998 - 2006 se pohybovaly
od 18,7 °NM v roce 2001 až po 22,5 °NM v roce 2003. V roce 2012 z důvodu
rekonstrukce vinice bylo odrůda Chardonnay vyklučena a nahrazena odrůdou Solaris.
V roce 2004 byly sazenice Chardonnay vysazeny na vinici Hněvín přímo ve
městě Most na ploše půl hektaru na čedičových terasách, které se dochovaly ze
středověku (Obr. 5). Přestože se jedná o velmi teplý jihovýchodní svah s písčitou až
hlinito-písčitou půdou, nebylo od první panenské sklizně v roce 2006 až po současnost
dosaženo vyšší cukernatosti hroznů než na vinicích na výsypce v Čepirozích. Příčinou
25
může být nedostatek vláhy, což se projevilo v roce 2009, kdy zde byla cukernatost
hroznů pouze 19,2 °NM oproti 20 °NM na vinici Libuše.
Obr. 5 Vinice Hněvín v Mostě
Po sesutí sedmi hektarů vinice Libuše v roce 2003 bylo rozhodnuto, že Ryzlink
rýnský původně zde vysazený bude nahrazen odrůdou Chardonnay. Výsadba byla
provedena po úpravě pozemku na jaře v roce 2005 na ploše 3,58 ha.
Celkem ze 72 hektarů plodných vinic v Mostě je odrůda Chardonnay vysazena
na ploše čtyř hektarů, což činí 5,5 % z celkové plochy vinic v Mostě, průměrný
hektarový výnos je 5,3 tuny, cukernatost a termíny sklizně jsou uvedeny v Tab 1. V roce
2014 byla průměrná cukernatost hroznů 20,3 °ČNM, bylo sklizeno 18 000 kg hroznů,
průměrný hektarový výnos byl 4,5 t, vyrobeno bylo 13 500 l vína.
Cílem je sklidit hrozny s co nejvyšší cukernatostí a obvykle se Chardonnay
sklízí až koncem měsíce října. V roce 2014 však byly hrozny sklizeny dříve z důvodu
masivního rozšíření plísně šedé.
26
Tab. 1 Cukernatosti hroznů odrůdy Chardonnay , vinice Libuše
Rok Cukernatost
°NM
Datum
sklizně
2007 23,4 19.10.
2008 20,2 10.10.
2009 20 20.10.
2010 19,6 21.10.
2011 19,8 18.10.
2012 20,6 29.10.
2013 20,1 30.10.
2014 20,3 10.10.
4.3.1 Půdně klimatická charakteristika zkušební lokality
Půda na pokusné ploše patří do referenční třídy antroposoly, což jsou půdy
výrazně ovlivněné lidskou činností, kultivacemi a melioracemi nebo vzniklé pohřbením
původních půdních horizontů, a nebo jsou to půdy vzniklé přesunem materiálů. Půdním
typem je antrozem, tedy půda vzniklá přemístěním materiálu z těžební činnosti a jeho
navrstvením (JANDÁK, 2001). Navrstvená výsypka byla dále upravena a zrekultivována.
Z hlediska půdního druhu se jedná o středně těžkou až těžkou hlinito-jílovitou až
jílovitou půdu.
Lokalita leží v nadmořské výšce 260 - 270 m n. m., průměrný roční úhrn srážek
je 499 mm, průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm. Průměrná roční teplota
8,7 °C. Mostecko leží v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a
suché léto a krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima. Dlouhodobé srážkové
úhrny jsou v rámci České republiky podprůměrné, území jihozápadně od Mostu patří
vzhledem ke srážkovému stínu Krušných hor k nejsušším oblastem v ČR. Převládají zde
větry se západní složkou proudění, tedy západní až severozápadní (BAŽANT, 2011).
Na pokusné lokalitě v Čepirozích není umístěna meteorologická budka pro
měření teplot a srážek, což jsou nejdůležitější meteorologické údaje pro hodnocení
průběhu roku z hlediska révy vinné. Nejbližší observatoř pro měření meteorologických
27
údajů je umístěna v obci Kopisty v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve
v blízkosti petrochemického podniku CHEMOPETROL a.s. Litvínov. Stanice měří
nepřetržitě od 1. 8. 1969. Je vzdálena 7,5 km od pokusné lokality v Čepirozích.
Observatoř je spravována Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.
Průměrná roční teplota za období 1985 - 2014 je 9,2 °C, průměrné roční srážky
491,2 mm, průměrný počet hodin slunečního svitu je 1536 hodin.
Rok 2014 byl nadprůměrně teplý, průměrná roční teplota díky mírné zimě
dosáhla 10,4 °C, nejnižší teplota v lednu dne 26. 1. byla pouze -10,7 °C, poškození
zimními mrazy nehrozilo. Všechny měsíce kromě května a srpna byly teplotně
nadprůměrné. Již potřetí od roku 2011, kdy z noci 3. 5. na 4. 5. klesly teploty až na
minus 2 °C někde i -4 °C a zmrzlo 80 % letorostů, opět hrozily jarní mrazy. 17. 4. 2014
klesla teplota až na -3,2 °C, bylo to však ještě před rašením, takže poškození nebyla
pozorována. 4. 5. klesla teplota na -0,8 °C a mrazem byly poškozeny keře v mrazových
kotlinách. V době květu od 10. 6. do 19. 6. byly velmi příznivé teplotní podmínky,
nepršelo. 10. 6. byla zaznamenána nejvyšší denní teplota v daném roce 34,2 °C bez
srážek, tropické teploty nad 30 °C trvaly od 8. 6. do 11. 6., pak teplota poklesla a réva
vinná velmi dobře odkvetla.
Vzhledem k rozsáhlému napadení padlím révovým v předchozím roce, byly
provedeny včas postřiky proti padlí révovému i proti plísni révové a až do poloviny
měsíce září se podařilo udržet hrozny ve velmi dobrém zdravotním stavu. Nadnormální
srážky v měsících září a říjnu, zejména trvalý déšť ve dnech 11. - 14. 9., kdy spadlo
22,8 mm srážek, ve dnech 19. - 21. 9. (36,8 mm srážek) a v době sklizně 13. - 23. 10.
(35 mm srážek) přispěly k rozvoji plísni šedé a zhoršily natolik zdravotní stav hroznů,
že ztráty hroznů u některých odrůd byly až 50 %. Hrozny odrůdy Chardonnay na
pokusné lokalitě byly sklizeny 11. 10. a plísní šedou bylo poškozeno cca 20 % hroznů.
První podzimní mráz přišel 28. 10., kdy již bylo téměř po sklizni. Jako poslední se
sklízely hrozny Zweigeltrebe a Ryzlinku rýnského pro výrobu košer vín dne 31. 10. Od
1. 11. až do 31. 12. nebyly výraznější mrazy, nejnižší teplota byla 27. 12. -8,2 °C a
srážky byly nižší, než je třicetiletý průměr (Obr. 6 - 8).
28
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
sráž
ky v
mm
Měsíce v roce
Srážky průměr 1985-2014
Srážky 2014
Obr. 6 Průměrné měsíční srážky v roce 2014 ve srovnání s dlouhodobým průměrem
(Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky)
-5,0
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12Prů
mě
rná
de
nn
í te
plo
ta v
e °
C
Měsíce v roce
Teplota průměr 1985-2014
Teplota 2014
Obr. 7 Průměrné měsíční teploty v roce 2014 ve srovnání s dlouhodobým průměrem
(Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky)
29
0
5
10
15
20
25
sráž
ky v
mm
Srážky
Obr. 8 Srážky ve vegetačním období v roce 2014 (Ústav fyziky atmosféry Akademie
věd České republiky)
4.3.2 Ošetřování vinice Libuše v roce 2014
Keře nebyly v průběhu zimy 2013/2014 poškozeny zimními mrazy, na jaře sice
mrzlo 17. 4. a 3. 5., teplota klesla dvakrát pod 0 °C, naštěstí jarní mrazy nepoškodily
keře v horní části výsypky, postiženy byly pouze keře Ryzlinku rýnského u paty
výsypky, kde pomrzlo cca 50 % oček. Keře byly v zimě řezány na dva tažně, každý
s 8 - 10 očky (Obr. 9). Tažně byly vyvázány do mírného oblouku přes horní drát.
Dvakrát byl použit herbicid proti plevelům v příkmenném pásu – Dominátor
28. 5. a Clinic 10. 7., bylinný porost v meziřadí byl třikrát podrcen mulčovačem. Během
vegetačního období byly provedeny tyto zelené práce: čištění kmínků, podlom,
osečkování, odstraňování martinských hroznů. Další zelené práce jako vylamování
letorostů, odstraňování zálistků v zóně hroznů a snižování násady odstřihnutím hroznů
nebyly provedeny. Porost nebyl natolik hustý, aby bylo nutné tyto zásahy provést, stejně
tak násada hroznů dle mého názoru nebyla nadměrná. Pokusná plocha byla během
vegetace ošetřena stejným způsobem jako ostatní plochy vinic proti houbovým
chorobám: před květem 11. 6. postřik Polyram proti plísni révové, 21. 6. postřik
Sulfurus proti padlí, po odkvětu 4. 7. postřik Zato proti padlí a Ridomil Gold Combi
Pepite proti plísni révové, 17. 7. Kumulus WG proti padlí a Melody Combi WG proti
plísni šedé, 28. 7. Polyram WG proti plísni révové a Prosper proti padlí, při zaměkání
30
16. 8. Sulfurus proti padlí, 27. 8. Thiram Granuflo proti plísni šedé a 10. 9. Rovral
Aquaflo proti plísni šedé.
Obr. 9 Keře Chardonnay po zimním řezu před vyvázáním tažňů 18. 3. 2014
5. MATERIÁL A METODIKA
5.1 Rozbor půdy
Dne 18. 3. byl odebrán z meziřadí vzorek půdy pro půdní rozbor. Tři vzorky
z horní, střední a nejnižší části pokusné plochy byly odebrána z hloubky 40 cm a poté
smíchány. V laboratoři společnosti Fosfa a.s. byl proveden rozbor dle metodiky
Mehlich III, stanoveno pH a obsah uhličitanu vápenatého a nestandardní analýza
významných mikroprvků (Tab. 2). Metodou Mehlich III se zjistí množství pro rostlinu
přístupných živin, což jsou živiny rozpuštěné v půdním roztoku, živiny vázané
v půdním sorpčním komplexu a živiny vázané v půdě ve sloučeninách rozpustných ve
slabých kyselinách nebo zásadách. Na odebrané vzorky půdy se působí vhodnou
31
chemickou sloučeninou, která živiny ze vzorku extrahuje. Výsledky rozboru se pak
porovnávají s tabulkovými hodnotami zásobenosti půdy živinami pro danou plodinu.
Základní analýza potvrdila velmi vysoká množství P, Ca, Mg, vysoký obsah K.
Byl zjištěn velmi nízký obsah uhličitanů v půdě, což ovšem neznamená nedostatek
přístupných forem Ca a Mg, které byly detekovány ve velmi vysokých hodnotách. I tak
obsah Mg a Ca však není nijak extrémně vysoký ve srovnání s jinými vzorky z vinic.
Kvůli mírně zvýšenému pH půdy, které pro révu na těžkých půdách optimálně činí
6,8 - 7,2, není doporučováno vápnění. Půda je těžká, jílovitá, může negativně ovlivňovat
přístupnost živin kořeny rostlin. Réva vinná vyžaduje dobře propustné hlinitopísčité,
středně těžké půdy. Organický podíl v půdě je vyšší oproti standardu v České republice,
což je spíše výhodou, neboť organický podíl zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy,
podporuje mikroflóru, úrodnost a také se významnou měrou podílí na degradaci
polutantů v půdě, tím že podporuje rozvoj mikroflóry a tím urychluje detoxikační
procesy. Poměr antagonistů K : Mg 0,57 je v normě.
Půda z hlediska obsahu přístupných živin je zcela v pořádku. Problémem je fakt,
že je silně jílovitého charakteru, což může negativně ovlivňovat přístupnost živin
rostlinou (HALOUZKOVÁ, 2014).
32
Tab. 2 Analýza půdního vzorku (Fosfa a.s.)
Parametr Půda Norma
Typ půdy těžká Střední
Sušina 78,49 -
pH-CaCl2 7,45 6,5-7,0
Typ půdy dle pH alkalická 7,3-7,7
CO32-
0,1
(nevápnitá) 0,3 a více
P (ppm) 313
(velmi vysoký) 56 a více
K (ppm) 540
(vysoký) 126 a více
Ca 6 540
(velmi vysoký) 1 001 a více
Mg 950
(velmi vysoký) 106 a více
Poměr K:Mg 0,57 0,0- 3,2
B ≤10* 7-80
Cu (ppm) 20 2-180
Fe (ppm) 29 600 5 000 – 50 000
Mn (ppm) 780 20-3 000
Mo (ppm) ≤5* 0,2-10
Zn (ppm) 140 10 - 300
Organická složka (%) 9,08 2-5
Minerální složka (%) 90,92 95-98
* nestanoveno přesně (pod detekčním limitem)
5.2 Fosfa a.s. – výroba hnojiv
Společnost Fosfa a.s. sídlí v Břeclavi-Poštorné, Hraniční 268/120, 691 41
Břeclav. Historie společnosti sahá až k roku 1884, kdy pražská firma Adolf Schram
vybudovala chemický závod na výrobu kyseliny sírové a superfosfátu. Výrobek Refos
se vyráběl až do roku v letech 1876 - 1978, Fostim bylo kapalné dusíkato-fosforečné
hnojivo. V roce 1984 byla uvedena do provozu výrobna krmného dikalciumfosfátu a
v roce 1986 výrobna tripolyfosfátu sodného. V roce 1990 byl státní podnik Fosfa
transformován na akciovou společnost a výroba postupně klesala. V roce 1992 byl dán
na trh výrobek Folinour NPK pro hydroponii. Jediným výrobním programem mezi lety
1997 - 2001 byla výroba krmných fosfátů. Po roce 2002 dochází opět k vzestupu,
33
obnovuje se výroba kyseliny fosforečné, fosforečných solí a detergentů, firma
expanduje i do zahraničí. Dnes se 90 % výrobků vyváží (DVOŘÁK, 2012).
V současné době má společnost Fosfa a.s. ve svém výrobním programu výrobu
detergentů, tj. pracích prášků a tekutých čisticích prostředků, včetně ekologické řady
Feel Eco označené certifikátem Evropské unie Ecolabel. Dále se společnost zabývá
četnými průmyslovými a potravinářskými aplikacemi, jako je úprava vody, povrchová
úprava kovů, průmyslové čistění, výroba fosfátů, fosfátových směsí, pyrofosforečnanu
disodného apod. Důležitou součástí sortimentu je výroba hnojiva pro dům a zahradu a
hnojiva pro zemědělství. Jsou vyráběna jak pevná organominerální hnojiva Omifos a
VIVE pro základní hnojení, tak také kapalná listová hnojiva VIVE Super NPK a VIVE
Ligno Super NPK obohacený lignohumátem. Vyrábí se též kapalné vícesložkové
hnojivo Folinour určené pro hydroponické pěstování rostlin (FOSFA, 2015).
Vodorozpusná hnojiva jsou ve společnosti ve stadiu zkoušení. Jsou to prášková
nebo krystalicko-prášková hnojiva s různým poměrem živin, která mohou být
obohacená o další příměsi. Pro výrobu vodorozpustného hnojiva použitého v pokusu
byly použity následující suroviny: KNO3, MKP, extrakt z mořských řas z Irska, K2SO4
91%, bezvodý MgSO4, Tenso Fe 6 %, MnSO4 . H2O, H3BO3, ZnSO4.7 H2O, CuSO4
bezvodý, Na2MoO4 . 2H2O. Suroviny byly smíchány a homogenizovány
(HALOUZKOVÁ, 2015).
5.3 Testování vodorozpustných hnojiv
V pokusu byly použity čtyři varianty:
A. Kontrola zcela bez použití hnojiva
B. Vodorozpustné hnojivo pro vinice, dávkování 0,16 % roztok, 16 g na 10 l
vody (Tab. 3).
Tab. 3 Obsah živin ve vodorozpustném hnojivu (Fosfa a.s.)
Parametr pH N (%) P2O5 (%) K2O (%) MgO (%) S (%)
Hodnota 6,7 4,3 15,2 38,5 1,37 7,1
Parametr Fe (ppm) Mn (ppm) Cu (ppm) Zn (ppm) B (ppm) Mo (ppm)
Hodnota 2 676 422 75 143 200 90
34
C. Vodorozpustné hnojivo pro vinice s přídavkem mořských řas, dávkování
0,16 % roztok, 16 g na 10 l vody (Tab. 4).
Tab. 4 Obsah živin ve vodorozpustném hnojivu s přídavkem mořských řas (Fosfa a.s.)
Parametr pH N (%) P2O5 (%) K2O (%) MgO (%) S (%)
Hodnota 6,6 4,2 15,2 35,5 1,2 5,9
Parametr Fe (ppm) Mn (ppm) Cu (ppm) Zn (ppm) B (ppm) Mo (ppm)
Hodnota 2 520 406 95 162 201 87
D. Vodorozpustné hnojivo pro vinice + VIVE WET smáčedlo. Dávkování
0,16 % roztok, 16 g na 10 l vody + 80 ml smáčedla.
E. Vodorozpustné hnojivo pro vinice s přídavkem mořských řas + VIVE
WET smáčedlo. Dávkování 0,16 % roztok, 16 g na 10 l vody + 80 ml
smáčedla.
Pro postřik byl použit zádový ruční motorový rosič STIHL s objemem nádrže
20 litrů. Vodorozpustné hnojivo nebylo kombinováno s chemickými prostředky na
ochranu rostlin. Do varianty D a E bylo přidáno smáčedlo VIVE WET na bázi
polysiloxanu. Smáčedlo bylo vmícháno do postřikovače až po rozpuštění hnojiva ve
vodě. Postřiková kapalina obsahující smáčedlo pěnila.
Postřiky byly provedeny dne:
1. 14 dní před květem, dne 27. 5., v 9 hodin ráno, ve stadiu 10 - 17 listů, teplota
vzduchu 18 °C, polojasno. V 11 hodin začalo pršet a postřik byl opakován 3. 6.
2. 14 dní po květu, dne 4. 7., v 8 hodin ráno, bobule velikosti broku 1 - 2 mm,
teplota vzduchu 19 °C, polojasno.
3. 28 dní po květu, dne 17. 7., v 8 hodin ráno, bobule velikosti hrachu 5 - 7 mm,
teplota vzduchu 25 °C, jasno.
4. Ve stadiu uzavírání a prodlužování hroznů, dne 30. 7., hrozny volně visí,
v 8 hodin ráno, teplota vzduchu 25 °C, polojasno.
Byly sledovány nástupy jednotlivých fenologických stadií (Tab. 5) a
(Obr. 10 - 12). U jednotlivých pokusných variant nebyly pozorovány rozdíly v termínu
nástupu fenologických stadií.
35
Tab. 5 Fenologická stádia
Zpracováno dle PAVLOUŠEK (2011)
BBCH
kód
fenologické stadium datum nástupu
1 začátek nalévání oček 11. 4.
5 stadium vlny 15. 4.
7 začátek rašení oček 18. 4.
9 rašení oček 19. 4.
11 první list rozvinutý a odkloněný od letorostu 21. 4.
15 5 listů 25. 4.
19 9 a více listů 20. 5.
57 květenství úplně vyvinuta, jednotlivé květy se
oddělují
5. 6.
60 z květního lůžka se uvolňují první čepičky 10. 6.
61 začátek kvetení - opad 10 % květních čepiček 12. 6.
65 plné kvetení - opad 50 % květních čepiček 17. 6.
69 konec kvetení 19. 6.
71 nasazování bobulí 27. 6.
73 bobule velikosti broku - hrozny se začínají stáčet
dolů
4. 7.
75 bobule velikosti hrášku - hrozny visí 17. 7.
77 začátek uzavírání hroznů - bobule se začínají
navzájem dotýkat
25. 7.
79 konec uzavírání hroznů - většina bobulí se dotýká 30. 7.
81 začátek zrání - bobule se začínají vybarvovat 18. 8.
83 vybarvování bobulí 25. 8.
85 zaměkání bobulí 15. 9.
89 plná zralost-bobule zralé pro sklizeň Sklizeň 11. 10.
36
Obr. 10 Před osečkováním 19. 6. 2014
Obr. 11 Před sklizní 2. 10. 2014
37
Obr. 12 Hrozny ve stadiu plné zralosti 2. 10. 2014
5.4 Rozbory listů po aplikaci vodorozpustného hnojiva
Po opakované aplikaci vodorozpustného hnojiva byly v růstové fázi zaměkání až
počátek vybarvování bobulí odebrány vzorky listů z odrůdy Chardonnay. Z každého
pokusného řádku bylo odebráno dvacet listů z různých keřů, a to jak ze střední, tak
i z vrcholové části letorostů. Listy byly zaslány do laboratoře společnosti Fosfa a.s., kde
byly dle metodiky Ústředního a kontrolního ústavu zemědělského provedeny rozbory
listů (Tab. 6).
Byly provedeny rozbory listů pro varianty:
K kontrola, bez postřiku
VRH vodorozpustné hnojivo
VRH+MŔ vodorozpustné hnojivo + mořské řasy
VRH+S vodorozpustné hnojivo + smáčedlo
VRH+MŘ+S vodorozpustné hnojivo + mořské řasy + smáčedlo
38
Výsledky rozborů listů
Tab. 6 Obsah živin v sušině listů, minimální a maximální doporučené obsahy
(Fosfa, a.s.)
Prvek K VRH VRH+MŔ VRH+S VRH+MŘ+S Min. Max.
N (%) 1,47 1,85 1,91 1,86 1,83 1,50 2,00
P (%) 0,13 0,27 0,38 0,30 0,34 0,17 0,22
K (%) 1,10 1,34 1,34 1,24 1,53 1,10 1,40
S (%) 0,05 0,10 0,10 0,13 0,10 0,30 0,50
Mg (%) 0,22 0,26 0,25 0,25 0,24 0,30 0,50
Ca (%) 2,19 2,34 2,27 2,36 2,27 3,00 3,80
Fe (mg.kg-1) 92,24 94,95 99,21 119,56 128,74 90,00 280,00
Zn (mg.kg-1) 164,32 208,89 317,47 249,08 168,35 25,00 55,00
Cu (mg.kg-1) 9,22 9,50 9,92 9,96 9,90 25,00 40,00
Mo (mg.kg-1) 8,00 9,50 9,92 9,96 9,90 0,13 0,35
Mn (mg.kg-1) 64,57 94,95 69,45 229,15 79,22 30,00 250,00
B (mg.kg-1) 65,40 85,20 71,30 87,40 86,50 20,00 40,00
Z rozborů je zřejmé, že zkoumané prvky po provedených postřicích přešly přes
kutikulu do listového parenchymu a oproti kontrole byly zvýšeny koncentrace všech
sledovaných prvků v sušině listů.
Tab. 7 Nárůst živin ve srovnání s nehnojenou kontrolou (Fosfa, a.s.)
Nárůst živin oproti
kontrole (%)
VRH VRH+MŔ VRH+S VRH+MŘ+S průměr
N (%) 25,9 29,9 26,5 24,5 26,7
P (%) 107,7 192,3 130,8 161,5 148,1
K (%) 21,8 21,8 12,7 39,1 23,9
S (%) 100,0 100,0 160,0 100,0 115,0
Mg (%) 18,2 13,6 13,6 9,1 13,6
Ca (%) 6,9 3,7 7,8 3,7 5,5
Fe (mg.kg-1
) 2,9 7,6 29,6 39,6 19,9
Zn (mg.kg-1
) 27,1 93,2 51,6 2,5 43,6
Cu (mg.kg-1
) 3,0 7,6 8,0 7,4 6,5
Mo (mg.kg-1
) 18,8 24,0 24,5 23,8 22,8
Mn (mg.kg-1
) 47,1 7,6 254,9 22,7 83,1
B (mg.kg-1
) 30,3 9,0 33,6 32,3 26,3
Procentuální zvýšení obsahu živin ukazuje Tab. 7. Nejvíce se obsah živin oproti
kontrole zvýšil po postřiku vodorozpustným hnojivem se smáčedlem, kdy došlo
k 73,94 % nárůstu živin oproti kontrole, následoval postřik vodorozpustným hnojivem
s mořskými řasami +42,7 %, vodorozpustným hnojivem s mořskými řasami a
smáčedlem +38,83 %. Nejnižší nárůst živin byl po postřiku samotným vodorozpustným
39
hnojivem +34,13 %. U varianty vodorozpustné hnojivo se smáčedlem byl zjištěn obsah
manganu o řád vyšší než u ostatních variant. Laboratoř společnosti Fosfa, a.s. však
potvrdila, že zjištěná hodnota odpovídá skutečnosti. Pokud by hodnota manganu byla
eliminována, nejlepší variantou by pak bylo vodorozpustné hnojivo s mořskými řasami.
Vybrané vodorozpustné hnojivo pro révu bylo na základě výsledků rozborů
zhodnoceno jako velmi dobré, jelikož došlo k nárůstu všech sledovaných živin (Obr. 13)
a (Obr. 14).
Po jednoletém pozorování lze konstatovat, že vodorozpustné hnojivo
v odpovídající koncentraci obecně podporuje příjem zejména fosforu (+148,1 %) a síry
(+115 %), což je pro ovocné dřeviny velmi vyhovující (Tab. 8). Byly potvrzeny vyšší
koncentrace i zbývajících živin včetně mikroprvků (Obr. 15). Zajímavostí je také fakt,
že ačkoli nebyla ve vodorozpustném hnojivu použita vstupní surovina na bázi vápníku,
došlo průměrně k 5,5 % nárůstu obsahu vápníku v sušině listů. Lze se tedy domnívat, že
aplikované hnojivo podporuje správné fungování rostliny, čímž dochází ke zlepšení
příjmu vápníku z půdy. Jelikož proběhly první dvě aplikace hnojiva v době častých
dešťů, je možné, že by obsahy jednotlivých prvků byly ještě vyšší.
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
4,00
N (%) P (%) K (%) S (%) Mg (%) Ca (%)Živina
ob
sa
h v
su
šin
ě lis
tů (
%)
kontrola VRH VRH+MŘ VRH+S VRH+MŘ+S minimum maximum
Obr. 13 Obsah makroprvků v sušině listů
40
0,00
50,00
100,00
150,00
200,00
250,00
300,00
350,00
Fe (mg/kg) Zn (mg/kg) Cu (mg/kg) Mo (mg/kg) Mn (mg/kg) B (mg/kg)
Živina
ob
sa
h v
su
šin
ě lis
tů (
%)
kontrola VRH VRH+MŘ VRH+S VRH+MŘ+S minimum maximum
Obr. 14 Obsah mikroprvků v sušině listů
Tab. 8 Celkové zlepšení výživového stavu oproti kontrole
Varianta/účinnost výživy pořadí celkem
(%) makro- a sekundární
živiny (%) mikro živiny
(%) VRH+S 1. 62,81 58,57 67,04
VRH+MŘ 2. 42,52 60,22 24,82
VRH+MŘ+S 3. 38,83 56,31 21,35
VRH 4. 34,13 46,73 21,53
41
0,00
10,00
20,00
30,00
40,00
50,00
60,00
70,00
celkové zlepšení výživového stavu oproti
kontrole (%)
celkové zlepšení výživového stavu
makro- a sekundárních živin (%)
celkové zlepšení výživového stavu
mikroživin (%)
VRH
VRH+MŘ
VRH+S
VRH+MŘ+S
Obr. 15 Celkové zlepšení výživového stavu oproti kontrole
U všech variant postřiku vodorozpustným hnojivem byl obecně prokázán
znatelný pozitivní vliv na nárůst obsahu živin v listech. Obsah makroživin byl
průměrně o 66,2 % vyšší než u nehnojené varianty, obsah mikroživin pak o 33,7 %
vyšší. Nejlepší výsledky byly dosaženy u varianty se smáčedlem, kde došlo celkově
k navýšení obsahu všech živin v listech o 73,94 % oproti nehnojeným keřům. Výsledky
jednoletého pokusu prokazují úspěšnost listové výživy při dodání chybějících živin,
především mikroprvků, a prokazují význam použití smáčedla pro zvýšení efektu ulpění
hnojiva na listech a následného průchodu prvků do buněk listů. Společnost Fosfa a.s.
navrhuje ověřit tento jednoletý pokus dalším zkoušením alespoň po dobu tří let a
pozorovat reakci rostlin na různé koncentrace roztoku.
Obecně lze říci, že z hlediska doplňkového hnojení prokázalo použité
vodorozpustné hnojivo svoji účinnost. Má pozitivní efekt na výživu révy vinné. Je
vhodné pro oblasti s půdami s vysokým pH, v nichž je ztížen příjem železa, manganu a
boru. Přepokládá se, že zvýšený obsah fosforu bude podporovat květní násadu a měl by
mít vliv na růst výnosů. Zvýšený obsah síry pozitivně ovlivňuje kvalitu plodů, tvorbu
aminokyselin, aromatických látek, olejů, vitamínů, chuťové vlastnosti a aroma vína,
ošetřené hrozny by měly mít zvýšenou odolnost vůči napadení plísní šedou. Hnojivo
nepřímo ovlivňuje vstřebávání vápníku z půdy. Vápník podporuje růst výhonů, kořenů,
listů, zvyšuje mrazuodolnost, zpevňuje slupky bobulí hroznů. Zvýšením obsahu železa
42
jsou podpořeny fotosyntetické procesy v rostlině, je eliminován výskyt chloróz, keře by
měly být odolnější vůči stresu. Lepší zásoba zinku podporuje kvetení, nasazování a
vývoj bobulí. Mangan má pozitivní vliv na tvorbu cukrů, bílkovin, vitamínů a celkově
na fotosyntézu. Bór ovlivňuje kvetení, nasazování bobulí, růst kořenů, rostliny jsou
odolnější ke sprchávání v době květu. Obsah dusíku vzrostl průměrně o 26,7 %, obsah
fosforu o 148,1 % a obsah draslíku o 23,9 %, obsah základních živin v listech vzrostl
průměrně o 66,2 %. Účinek vodorozpustného hnojiva lze zvýšit přídavkem smáčedla.
Výše uvedené pozitivní vlivy hnojiva v jednoletém pokusu však nebyly sledovány.
5.5 Uvologické chrakteristiky
Uvologie jakožto nauka o vinných hroznech zkoumá hrozen ze všech možných
pohledů, např. podíl bobulí k třapinám, podíl slupek, peciček, počet bobulí na hroznu,
hmotnost jedné bobule, hmotnost hroznu, rozměry hroznu, počet hroznů na letorostu
apod. Jako popisné uvologické charakteristiky byly vybrány tyto parametry: počet
hroznů na keři, počet hroznů na letorostu, hmotnost hroznu, délka a šířka hroznů,
průměrná hmotnost bobule a velikost bobule. Násada hroznů na keřích během vegetace
nebyla redukována.
Počet hroznů byl počítán na vybraných šesti keřích se dvěma kmínky, na
každém kmínku byl ponechán jeden tažeň s 8 - 10 očky. Na keřích bylo průměrně
šestnáct hroznů, na každém letorostu 1 - 2 hrozny (Tab. 9). Mezi jednotlivými
variantami nebyly zřetelné rozdíly v počtu hroznů na keři a na letorostech.
Tab. 9 Počet hroznů na keři
varianta průměrný počet
hroznů na keři
průměrný počet
hroznů na letorostu
K 16,4 1,6
VRH 18,5 1,5
VRH+MŘ 15,5 1,4
VRH+S 16,2 1,4
VRH+MŘ+S 14,2 1,5
Ke zjištění délky a šířky hroznu bylo z každé zkušební řady vybráno dvacet
hroznů z různých keřů a různých částí keře. Hrozny byly odebrány těsně před sklizní
dne 8. 10. 2014. K měření délky a šířky hroznů byl použit milimetrový papír. Hmotnost
byla zjištěna vážením na digitální váze KERN PCB, průměrná bobule byla zjištěna
z hmotnosti sta bobulí, stejně tak i průměrná velikost bobule (Tab. 10).
43
Tab. 10 Uvologické charakteristiky hroznů
varianta hmotnost
hroznu
g
délka
hroznu
cm
šířka
hroznu
cm
hmotnost
100 bobulí
g
hmotnost
1 bobule
g
velikost
bobule
cm
K 142,59 12,47 8,74 120,03 1,20 1,23
VRH 145,08 12,46 8,40 117,61 1,18 1,24
VRH+MŘ 137,63 12,20 8,52 119,02 1,19 1,24
VRH+S 119,51 12,01 8,26 121,01 1,21 1,23
VRH+MŘ+S 128,36 12,18 8,77 122,31 1,22 1,25
K kontrola, bez postřiku
VRH vodorozpustné hnojivo
VRH+MŔ vodorozpustné hnojivo + mořské řasy
VRH+S vodorozpustné hnojivo + smáčedlo
VRH+MŘ+S vodorozpustné hnojivo + mořské řasy + smáčedlo
Z měřených parametrů nejsou vidět podstatné rozdíly mezi jednotlivými
variantami. Z rozborů listů po provedených postřicích bylo patrné zvýšení sledovaných
makro i mikroprvků v sušině listů. Je otázkou, zda-li se zvýšení obsahu prvků v listech
projeví i na velikosti a hmotnosti hroznů. Z provedených měření není zřejmá korelace
mezi hnojením a kvalitou hroznů, pokud ji posuzujeme dle výše uvedených
uvologických parametrů (Obr. 16 - 18).
0
20
40
60
80
100
120
140
160
K VRH VRH+MŘ VRH+S VRH+MŘ+S
Průměrná hmotnost hroznu v g
Obr. 16 Průměrná hmotnost hroznů v g
44
Nejvyšší průměrná hmotnost hroznů 145,08 g byla zjištěna u varianty VRH
s vodorozpustným hnojivem, nejnižší 119,51 g u varianty se smáčedlem VRH+S
(Obr. 16). Pozitivní vliv hnojení na hmotnost hroznů není průkazný.
0
2
4
6
8
10
12
14
K VRH VRH+MŘ VRH+S VRH+MŘ+S
Délka hroznu cm
Šířka hroznu cm
Obr. 17 Délka a šířka hroznu v cm
1,14
1,16
1,18
1,2
1,22
1,24
1,26
K VRH VRH+MŘ VRH+S VRH+MŘ+S
Hmotnost 1 bobule g
Velikost bobule cm
Obr. 18 Hmotnost a velikost jedné bobule
Největší průměrná velikost hroznů byla zjištěna u kontrolní nehnojené varianty
(Obr. 17). Rozdíly v délce a šířce hroznů mezi jednotlivými variantami však byly
minimální, pouze 2 - 5 mm. Předpokládaný pozitivní vliv listového hnojení na velikost
hroznů nebyl prokázán.
45
Velikost i hmotnost bobule byla nejvyšší u varianty VRH+Ř+S, nejnižší
hmotnost byla zjištěna u varianty VRH, nejmenší velikost u varianty VRH+S (Obr. 18).
Ze zjištěných údajů nebyla potvrzena korelace mezi hnojením na list a velikostí a
hmotností bobule.
5.6 Rozbory moštu
Rozbory moštů jednotlivých variant byly provedeny v laboratoři Ústavu
vinohradnictví a vinařství zahradnické fakulty v Lednici (Tab. 11).
Obsah cukru v moštu byl stanoven digitálním refraktometrem Pocket
refractometer PAL-1, který měří index lomu světla. Čím je vyšší obsah cukru v moštu,
tím je vyšší hustota a tedy i index lomu světla. Refraktometr je kalibrován při 20 °C a
automaticky převádí index lomu světla na jednotky Brix (°Bx), které vyjadřují
hmotnostní procento rozpustné sušiny. Počet stupňů °Bx odpovídá počtu gramů
rozpuštěného cukru ve 100 g roztoku při 20 °C. Normalizovaný moštoměr používaný
k měření cukernatosti v České republice udává množství cukru v kg ve 100 l moštu při
teplotě 15 °C.
Hodnota pH (záporná hodnota dekadického logaritmu koncentrace vodíkových
iontů) byla stanovena pH metrem pH 526 WTW Multical.
Veškeré titrovatelné kyseliny byly stanoveny potenciometrickou titrací
0,1 mol.l-1
roztoku NaOH do hodnoty pH 8 na automatickém titrátoru Titroline Easy.
Do kádinky o objemu 50 ml bylo odměřeno 10 ml moštu, k moštu bylo přidáno 10 ml
destilované vody, míchání roztoku bylo zajištěno magnetickou míchačkou. Titrátor
automaticky přikapává 0,1 mol.l-1
roztok NaOH až do dosažení pH 8. Poté se na displeji
objeví hodnota odpovídající spotřebě NaOH. Veškerý obsah kyselin K přepočtený na
kyselinu vinnou je vypočten dle vzorce:
K = Sp * f * 0,75
f - faktor roztoku NaOH = 1,02597
Sp - spotřeba NaOH v ml
Asimilovatelný dusík je dusík ve formě iontů NH4+ a aminokyselin využitelný
kvasinkami pro svůj růst a rozmnožování v průběhu alkoholického kvašení.
Asimilovatelný dusík se stanoví formaldehydovou titrací na automatickém titrátoru
Titroline Easy. Do roztoku 10 ml moštu s 10 ml destilované vody se přidá 0,23 ml
46
formaldehydu k uvolnění protonů a titruje se 0,1 mol.l-1
roztokem NaOH až do dosažení
hotnoty pH 8. Poté se na displeji titrátoru objeví číslo označující spotřebu NaOH v ml.
Obsah asimilovatelného dusíku AN se vypočte dle vzorce:
AN = (Sp – 0,23) * 140 * f
f - faktor roztoku NaOH = 1,02597
Sp - spotřeba NaOH ml
Tab. 11 Rozbory titračně (KUMŠTA, 2015)
varianta °Bx °NM pH celkové kyseliny
g.l-1
asimilovatelný dusík
mg.l-1
K 20,3 19,2 2,94 14,76 68,95
VRH 19,8 18,7 2,88 12,44 89,05
VRH+MŘ 20,4 19,4 2,95 11,30 93,36
VRH+S 20,3 19,2 3,03 11,34 136,45
VRH+MŘ+S 20,6 19,6 2,94 12,02 112,04
0
2
4
6
8
10
12
14
16
K VRH VRH+MŘ VRH+S VRH+MŘ+S
Celkové kyseliny g.l-1
Obr. 19 Celkové kyseliny
47
V kontrolní variantě byl nejvyšší obsah titrovatelných kyselin 14,76 g.l-1
, ve všech
hnojených variantách byl obsah nižší, nejnižší ve variantě s mořskými řasami 11,30 g.l-1
a ve variantě se smáčedlem 11,34 g.l-1
(Obr. 19). Nižší obsah kyselin u hnojených
variant by mohl být dán do souvislosti se zjištěným vyšším obsahem draslíku v listech.
Průměrně se obsah draslíku v listech oproti nehnojené variantě zvýšil o 23,9 %. Obsah
draslíku byl zjišťován laboratorním rozborem pouze v listech nikoliv v moštu, přesto lze
předpokládat, že jeho obsah byl vyšší v bobulích hnojených variant než ve variantě
nehnojené. Draslík v bobuli reaguje s kyselinou vinnou za vzniku hydrogenvinanu
draselného a snižuje tak obsah kyseliny vinné.
0
20
40
60
80
100
120
140
160
K VRH VRH+MŘ VRH+S VRH+MŘ+S
Asimilovatelný dusík mg.l-1
Obr. 20 Asimilovatelný dusík
Z rozborů moštu zpracovaných hroznů je zřejmá pozitivní korelace mezi
hnojením na list a obsahem asimilovatelného dusíku v moštu (Obr. 20). V kontrolní
nehnojené variantě bylo pouze 68,95 mg.l-1
, u všech hnojených variant byl obsah
asimilovatelného dusíku podstatně vyšší, nejvíce při použití smáčedla 136,45 mg.l-1
.
V sušině listů byl naproti tomu zjištěn nejvyšší obsah dusíku ve variantě s mořskými
řasami. Pro dobrý průběh kvašení se doporučuje obsah asimilovatelného dusíku v moštu
alespoň 90 mg.l-1
. Nižší obsahy asimilovatelného dusíku v moštu jsou často spojovány
s trvalým ozeleněním vinic. Je pravdou, že vinice Libuše je trvale ozeleněna od roku
1988 a pravidelné zásobní hnojení není prováděno. Od roku 1991, kdy vinice přešla do
užívání Českého vinařství Chrámce s.r.o., byla vinice Libuše hnojena v roce 2007, 2008
48
a 2012 hnojivem ledek amonný 27 %, průměrně bylo dodáno 30 kg čistých živin dusíku
na hektar. Deficit dusíku vizuálně na keřích není pozorován, ale nízká hodnota
asimilovatelného dusíku v moštu vede k zamyšlení, zda by vinice neměla být častěji
hnojena, příp. by se měl změnit způsob trvalého ozelenění na ozelenění každého
druhého meziřadí s výsevem jetelovino-travních směsí vázajících dusík. Přestože obsah
asimilovatelného dusíku byl tak nízký a do moštu nebyla přidána žádná speciální
dusíkatá výživa pro kvasinky, mošt bez problému dokvasil dosucha. Za posledních
dvanáct let pouze jedenkrát víno z odrůdy Chardonnay neprokvasilo dosucha. Za
poslední dva roky – sklizeň roku 2013 a 2014 však můžeme pozorovat, že některé
odrůdy hůře prokvášejí, např. Müller Thurgau a Zweigeltrebe pro výrobu růžových vín.
Příčinou právě může být nižší obsah asimilovatelného dusíku spojený s trvalým více jak
dvacetiletým ozeleněním vinic.
Kromě titračního stanovení obsahu cukrů, celkového obsahu kyselin a
asimilovatelného dusíku byl také využit kapalinový chromatograf HPLC (High
Performance Liquid Chromatography) ke zjištění dalších charakteristik moštu (Tab. 12)
a (Tab. 13).
Tab. 12 Rozbory HPLC (KUMŠTA, 2015)
varianta
Glukoza +
fruktoza
g.l-1
Glukoza
g.l-1
Fruktoza
g.l-1
Kyselina vinná
g.l-1
Celková kyselina
jablečná g.l-1
K 201,5 99,65 101,87 7,78 5,97
VRH 195,7 97,00 98,65 8,52 5,96
VRH+MŘ 201,2 98,67 102,57 8,16 5,27
VRH+S 192,5 92,41 100,05 8,60 5,02
VRH+MŘ+S 199,2 96,68 104,27 8,42 5,49
Tab. 13 Rozbory HPLC (KUMŠTA, 2015)
varianta
L-jablečná
g.l-1
D-jablečná
g.l-1
Kyselina
citrónová
g.l-1
Kyselina
šikimová
g.l-1
Kyselina
slizová
g.l-1
Kyselina
glukunová
g.l-1
K 5,93 0,04 0,22 45,07 0,01 0,08
VRH 5,93 0,03 0,18 49,11 0,00 0,00
VRH+MŘ 5,24 0,03 0,16 51,94 0,00 0,00
VRH+S 4,96 0,06 0,17 44,34 0,01 0,00
VRH+MŘ+S 5,41 0,04 0,16 45,43 0,00 0,00
Rozbory moštu provedené na kapalinovém chromatografu již nepřinesly další
nové skutečnosti k hodnocení jednotlivých variant.
49
6. DISKUSE
Vzhledem k tomu, že réva vinná roste a plodí na daném stanovišti třicet i více
let, je pro její výživu rozhodující zásobní hnojení před výsadbou a další hnojení
průmyslovými nebo organickými hnojivy dle potřeb rostlin na daném stanovišti. Listová
výživa se využívá například v případech chloróz na vápenitých půdách, při nedostatku
hořčíku nebo při působení obou faktorů současně. ZATLOUKALOVÁ (2011) aplikovala
hořečnaté listové hnojivo Epso Combitop a Epso Top na Ryzlink vlašský v obci Žabčice
pětkrát během vegetace. Použitím hnojiva obsahujícího kromě hořčíku také síru,
mangan a zinek se výrazně zvýšil obsah těchto prvků v listech, u zinku a manganu
dokonce nad doporučované množství. Na rozdíl od půdní aplikace hořečnatého hnojiv
Kieseritu však postřik na list nezvýšil výnos hroznů, ani nebyl zvýšen obsah cukrů
v hroznech oproti kontrole. TAKACS (2007) z Maďarska naopak spojuje zvýšení Mg
v listech po foliární aplikaci s vyšším výkonem fotosyntézy a zvýšením obsahu cukrů
v hroznech.
Listová výživa je také významná při řešení chloróz z nedostatku železa na
vápenitých nebo silně alkalických půdách. TAGLIANI (2001) doporučuje k předcházení
chloróz na těchto půdách použít syntetické cheláty obsahující železo. Pro listovou
výživu jsou dostupné EDTA ethylendiaminetetraacetic acid a DTPA
diethylentriaminepentaacetic acid. Velkou nevýhodou je však jejich vysoká cena, která
činí až 250 Eur.ha-1
a také dosud nedostatečný výzkum možného nebezpečí pro životní
prostředí. Vzhledem k malé mobilitě železa v rostlině je třeba k zajištění dostatku železa
použít postřik na list třikrát.
Také při nedostatku zinku je vhodné aplikovat hnojivo na list. CHRISTENSEN
(1980) v tříletém pokusu sledoval vliv zinku na průběh kvetení, odkvět a násadu hroznů
Petite Sirah a Muškát alexandrijský. Nejlepší výsledky byly zaznamenány při
opakovaném postřiku dva týdny před květem, jeden týden před květem a během květu.
Ostatní varianty s postřikem na podzim nebo čtyři týdny před květem se na zvýšení
násady hroznů neprojevily. Zinek je důležitý pro diferenciaci květních pupenů i pro
samotný odkvět.
MAREK (2014) sledoval zvýšení výnosu po aplikaci listového hnojiva Substral
NPK 20-20-20 v 1 % roztoku, které bylo aplikováno 10 x během vegetace na odrůdě
50
Chardonnay v obci Olbramovice. Do listového hnojiva byly přidány též pomocné látky
Foliar, Stimul a Fruktos, které zvyšují odolnost rostliny vůči stresu, podporují
fotosyntézu, mohou se projevit zvýšením výnosu i cukernatosti. Byl potvrzen pozitivní
účinek na výnos, který se zvýšil o 6,6 % oproti kontrole a byla zvýšena cukernatosti
o 0,3 %. Obsah kyselin byl srovnatelný s pokusnou variantou.
ČECH (2012) sledoval vliv pomocných rostlinných stimulátorů na kvalitu hroznů
odrůdy Cabernet Moravia v obci Hrušky. Pomocné látky Trisol Folia, Trisol Stimul
plus, Trisol Sentinel a Trisol Impuls obsahují huminové látky, výtažky z mořských řas,
rostlinné hormony a mikroprvky. Jejich použití by mělo zvýšit výnos i kvalitu hroznů.
Aplikace byla provedena třikrát. Zvýšení cukernatosti ani výnosu nebylo potvrzeno,
stejně tak nedošlo ke snížení obsahu kyselin.
Rozdílných výsledků po aplikaci Trisolů dosáhl MATOCHA (2011), který
aplikoval třikrát během vegetace pomocné přípravky Trisol a Energo na odrůdu André
v Obci Milovice ve třech letech 2008 - 2010. Ve všech pokusných variantách byla
zvýšena cukernatost i výnos, snížen obsah kyselin a zlepšen zdravotní stav keřů. Byla
pozorována vizuálně lepší odolnost vůči padlí.
Použití kapalných a vodorozpustných hnojiv na list pro zvýšení obsahu
makroprvků i mikroprvků v listech a pro rychlé řešení náhlého nedostatku živin je
zdokumentováno pozitivními výsledky všech studií. Vliv pomocných látek přidávaných
do hnojiv jako jsou huminové látky, výtažky z mořských řas či rostlinné hormony není
vždy jednoznačně pozitivní a jejich projev závisí na více faktorech, jako je průběh
počasí, odrůda, ošetřování révy vinné, náchylnost k houbovým chorobám, hnojení apod.
Právě proto, že výsledky několika studií týkajících se použití pomocných látek ve
vinohradnictví se různí, je v zájmu pěstitelů révy vinné tyto látky zkoušet a porovnávat
jejich účinky. Obvykle nepředstavují ani velké finanční zatížení.
51
7. ZÁVĚR
V diplomové práci Listová výživa ve vinohradu bylo na vinici Libuše v Mostě-
Čepirozích zkoušeno vodorozpustné hnojivo vyrobené ve společnosti Fosfa, a.s.
v Břeclavi. Hnojivo bylo připraveno ve čtyřech variantách jako samotné vodorozpustné
hnojivo, hnojivo s výtažky z mořských řas, hnojivo se smáčedlem a hnojivo se
smáčedlem a mořskými řasami. Hnojivo bylo zkoušeno na čtyřech řadách, každá
s padesáti keři révy vinné odrůdy Chardonnay, pátá řada byla kontrolní bez postřiku
hnojivem. Plánovány byly čtyři postřiky, první postřik byl opakován z důvodu smyvu
deštěm. Postřiky byly provedeny v období od 27. 5. - 30. 7. Vizuální rozdíly ve
zdravotním stavu keřů během vegetace nebyly pozorovány. Nebyl rozdíl ani v míře
napadení houbovými patogeny mezi jednotlivými variantami. Sledováno bylo padlí
révové, plíseň révová a plíseň šedá. Padlí se vyskytlo sporadicky na některých
hroznech, plíseň révové nebyla pozorována. Také počátky nástupu jednotlivých
fenologických stadií se od sebe neodlišovaly. Předpoklad, že by keře ošetřené hnojivem
s výtažky mořských řas byly odolnější vůči napadení houbovými chorobami, se v roce
2014 za daných podmínek počasí nepotvrdil.
V září byly odebrány listy k laboratornímu rozboru. Rozbory listů prokázaly
velmi dobrou schopnost živin obsažených v hnojivu prostoupit přes kutikulu listu do
celé rostliny. Nejvyšší účinnost prostoupení živin do listu byla zjištěna u varianty se
smáčedlem, což potvrzuje jednu ze základních vlastností smáčedla, a tou je dobré ulpění
na listu a odolnost proti smyvu deštěm. Obsah makroživin byl průměrně o 66,2 % vyšší
než u nehnojené varianty, obsah mikroživin pak o 33,7 % vyšší. Obsah všech
sledovaných prvků v sušině listů byl vyšší než v sušině listů nehnojené varianty. Vyšší
byl také obsah vápníku v sušině listů hnojených variant, a to i přesto, že vstupní hnojivo
vápník neobsahovalo. Použité vodorozpustné hnojivo prokázalo velmi dobrou účinnost
jako doplňkové hnojení v případě nedostatku určité živiny a lze jej doporučit pro další
zkoušení. Vhodné je jeho použití zejména na středně těžkých až těžkých jílovitých
vlhkých studených půdách, kde je příjem živin kořeny z půdního roztoku ztížen.
Hrozny byly zkoumány z hlediska množství na keři a letorostu, velikosti,
hmotnosti, hmotnosti a počtu bobulí. Rozdíly mezi jednotlivými variantami byly
minimální a ani kontrolní varianta se výrazně neodlišovala od průměrných hodnot.
52
Po sklizni hroznů byly provedeny laboratorní rozbory moštu a stanoven obsah
cukru, obsah celkových kyselin, hodnota pH a obsah asimilovatelného dusíku.
Významně byla zvýšena hodnota asimilovatelného dusíku oproti kontrole u varianty se
smáčedlem, a to o 97,8 %. U ostatních variant to bylo o 62,5 % u varianty mořské
řasy+smáčedlo, o 35 % u varianty s mořskými řasami a nejméně o 29 % u samotného
hnojiva. Z ostatních sledovaných parametrů je významný i nižší obsah kyselin u všech
hnojených variant oproti variantě nehnojené. Nižší obsah kyselin svědčí o větší
vyzrálosti hroznů, na druhé straně nebyly zjištěny významné rozdíly mezi obsahem
cukru. Pokud by opravdu hrozny u nehnojené varianty byly méně vyzrálé, měly by mít
i nižší cukernatost. A to se nepotvrdilo. Také v hodnotě pH nebyly mezi variantami
výrazné rozdíly. Nejnižší pH 2,88 bylo změřeno u varianty vodorozpustné hnojivo,
stejně tak i cukernatost 18,7 °NM byla nejnižší u této varianty.
Kvalita hroznů při sklizni závisí na velkém počtu faktorů, především na průběhu
počasí v daném roce, na výskytu chorob a škůdců, na způsobu ošetřování. Správná
výživa je pouze jedním z mnoha činitelů podílejících se na konečném výsledku. I proto
hodnoty měření uvologických charakteristik a rozbory moštů nepřinesly očekávané
výsledky, které by bylo možné vztáhnout k aplikaci listové výživy. Na kvalitě hroznů a
moštu se v roce 2014 výrazně podepsaly srážkové periody v době zaměkání a zrání,
které podpořily rozvoj plísně šedé a pravděpodobně i snížily možné rozdíly mezi
jednotlivými variantami.
Jako nejlepší varianta v daném roce byla vyhodnocena varianta vodorozpustné
hnojivo plus smáčedlo VIVE WET v dávkování 0,16 % roztok. Tato varianta dosáhla
nejvyššího zvýšení obsahu živin v listech po provedených postřicích. Průměrná
hmotnost hroznu, délka a šířka hroznu byla naopak ze všech variant nejnižší. Cílem
doplňkového hnojení na list u vysoce kvalitních odrůd pěstovaných pro výrobu vín
s přívlastkem však není zvýšit výnos, ale zlepšit zdravotní stav keřů a dosáhnout
vyváženého poměru cukrů a kyselin v moštu. Ve vinařské oblasti Čechy totiž stále ještě
platí, že hrozny se sklízejí ve stadiu co nejvyšší možné cukernatosti. Cukernatost moštu
byla 19,2 °NM oproti nejvyšší cukernatosti 19,6 °NM naměřené u varianty
vodorozpustné hnojivo+mořské řasy+smáčedlo a obsah kyselin 11,34 g.l-1
oproti
nejnižší hodnotě 11,30 g.l-1
, která byla naměřena u varianty s mořskými řasami.
Výrazně vyšší než u ostatních variant byl též obsah asimilovatelného dusíku
53
136,45 mg.l-1
, což je o 97,8 % více než u nehnojené varianty a o 21 % více než u druhé
nejvyšší varianty, kterou je vodorozpustné hnojivo+mořské řasy+smáčedlo.
Z jednoletého pokusu se vodorozpustné hnojivo jeví jako velmi perspektivní. Je
zapotřebí jej však zkoušet více let, alespoň v tříletém období. Doporučuje se vyzkoušet
různé koncentrace hnojiva a sledovat změny ve zdravotním stavu rostlin. V pokusu se
neprojevil vliv mořských řas na zvýšenou odolnost rostlin. Přesto by bylo vhodné
účinky hnojiva s výtažkem mořských řas nadále sledovat, neboť jejich pozitivní vliv na
zdraví rostlin byl již prověřen, např. na skleníkové zelenině nebo u stolních odrůd révy
vinné.
54
8. SOUHRN
Diplomová práce popisuje testování vodorozpustného hnojiva připraveného
společností Fosfa, a.s. na odrůdě Chardonnay pěstované na vinici v Mostě-Čepirozích.
Hnojivo bylo připraveno ve třech variantách jako čisté hnojivo obsahující makroprvky
N, P, K, Mg a S a mikroprvky Fe, Cu, Zn, B a Mo. Do druhé varianty byly přidány
výtažky z mořských řas, ve třetí bylo smáčedlo a ve čtvrté byly všechny tři složky
dohromady.
Na jaře před aplikací hnojiva byl proveden půdní rozbor. Celkem bylo
provedeno pět postřiků na list. Ve stadiu zaměkání hroznů byly odebrány listy
k analytickému rozboru. Byla hodnocena účinnost hnojiva a jeho schopnost proniknout
do listů. Ve stádiu plné zralosti hroznů byly hodnoceny uvologické charakteristiky. Ze
sklizených hroznů byly odebrány vzorky pro rozbor moštu. Byly stanoveny analytické
hodnoty: obsah titrovatelných kyselin, cukernatost, pH a obsah asimilovatelného dusíku.
Jednotlivé varianty byly porovnány s variantou kontrolní bez postřiku na list.
Jako nejlepší byla vyhodnocena varianta vodorozpustné hnojivo se smáčedlem,
v níž byly dosaženy nejlepší výsledky z hlediska analýzy listů, zvýšení cukernatosti,
snížení kyselin a zvýšení obsahu asimilovatelného dusíku. Nebyly pozorovány rozdíly
ve zdravotním stavu rostlin ani v uvologických charakteristikách jednotlivých variant.
Vliv výtažků z mořských řas na kvalitu hroznů nebyl zaznamenán. Kvalita hroznů byla
silně ovlivněna nadměrnými srážkami v době dozrávání a hrozny byly napadeny plísní
šedou.
Klíčová slova: réva vinná, vodorozpustné hnojiv, smáčedlo, mořské řasy,
makroelementy, mikroelementy, listová výživa.
55
9. SUMMARY
The thesis describes testing of powder water-soluble fertilizer produced by
Fosfa, a.s. company on Chardonnay variety grown on the Most-Čepirohy vineyard. The
fertilizer was prepared in three variants as a pure fertilizer containing makroelements N,
P, K, Mg and S and microelements Fe, Cu, Zn, B and Mo. Extracts of seaweed were
added to the second variant, the third one contained a surface-active agent, and the
fourth one contained all the additives.
In the spring before the fertilizer was applied, soil analysis was performed.
Altogether the fertilizer was applied on the leaves five times. During the softening of
berries, leaves were removed for an analysis. The analysis focused on the fertilizer
efficiency and its ability to penetrate the leaves. In the stage of full grapes’ maturity,
uvological characteristics were evaluated. Samples for the juice analysis were removed
from the harvested grapes. The following analytical values were determined: content of
titrationable acids, sugar content, pH and assimilable nitrogen content. Individual
variants were compared with a control variant without foliar application.
The variant with the water-soluble fertilizer and the surface-active agent was
determined as the best one, because it showed the best results from the perspective of
leave analysis, increased sugar content, reduction of acid content and increased content
of assimilable nitrogen. There were no differences observed in the plant health
conditions nor uvological characteristics of individual variants. No influence of the
seaweed extract on the grape quality was observed. Grape quality was significantly
influenced by above-the-average rainfall during maturing and the grapes were infected
by Botrytis cinerea.
Key words: vine, Vitis vinifera, water-soluble fertilizer, surface-active agent,
seaweed, macroelements, microelements, foliar nutrition
56
10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. ALAM, Mohammed Zahidul, Gordon BRAUN, Jeffrey NORRIE a D. Mark
HODGES. Effect of Ascophyllum extract application on plant growth, fruit yield
and soil microbial communities of strawberry. Canadian Journal of Plant
Science. 2013, vol. 93, issue 1, s. 23-36. DOI: 10.4141/cjps2011-260. Dostupné
z: http://pubs.aic.ca/doi/abs/10.4141/cjps2011-260
2. BARKER, Allen V a D PILBEAM. Handbook of plant nutrition: A manual for
improving the management of plant nutrition. Boca Raton, FL: CRC/Taylor,
2014, 613 p. ISBN 978-082-4759-049.
3. BAROŇ, Mojmír. Vliv asimilovatelného dusíku na průběh fermentace moštů
révy vinné. Lednice, 2010. Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně,
zahradnická fakulta.
4. ČECH, Pavel. Vliv pomocných látek pro zvýšení výnosu a cukernatosti (Trisolů)
na kvalitu hroznů u odrůdy Cabernet Moravia. Lednice, 2012. Diplomová práce.
Mendelova univerzita v Brně.
5. CHRISTENSEN, Peter. Timing of Zinc Foliar Sprays. I. Effects of Application
Interval Preceeding and during the Bloom and Fruit-Set Stages. II. Effects of
Day VS Night Application. American J. Enol. Vitic. 1980, č. 1, s. 53-59.
6. BAŽANT, Václav a JANEČEK V. Vliv klimatických faktorů na přírůstky
dřevin výsypkových stanovišť mostecké pánve. Úroda časopis pro rostlinnou
výrobu vyd. Min. Zemědělství a Výživy. 2011, s. 716-725.
7. Biological library. BioLib [online]. 1999-2014 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z:
http://www.biolib.cz/cz/taxon/id127670/
8. BLAŽKOVÁ, Andrea, Petr HARAŠTA, Václav PETERKA, Vladimír ŘEHÁK,
Josef ŠEDIVÝ a Milan ZAPLETAL. Správná praxe v ochraně rostlin a
bezpečné zacházení s přípravky: Česká společnost rostlinolékařská.
Olbramovice, 2005.
9. BRUN, L.A, J. MAILLET, P. HINSINGER a M. PÉPIN. Evaluation of copper
availability to plants in copper-contaminated vineyard soils. Environmental
Pollution. 2001, vol. 111, issue 2, s. 293-302. DOI: 10.1016/s0269-
7491(00)00067-1.
10. DVOŘÁK, Roman. Moderně řízená úspěšná chemička. MM: Servis/Reportáž.
2012, č. 12, s. 16. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/moderne-
rizena-uspesna-chemicka.html
11. FAN, Di, Saveetha KANDASAMY, D. Mark HODGES, Alan T. CRITCHLEY
a Balakrishnan PRITHIVIRAJ. Pre-harvest treatment of spinach with
57
Ascophyllum nodosum extract improves post-harvest storage and quality.
Scientia Horticulturae. 2014, vol. 170, no. 2, s. 70-74. DOI:
10.1016/j.scienta.2014.02.038. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/
retrieve/pii/S0304423814001113
12. FOSFA a.s. Propagační materiály. 2014. vyd. Břeclav, 2014. Dostupné z:
www.fosfa.cz
13. HALOUZKOVÁ, Klára. Složení vodorozpustného hnojiva. Ústní podání.
Břeclav, 2014.
14. HAWKESFORD, MALCOLM J. a LUIT J. DE KOK. Managing sulphur
metabolism in plants. Plant, Cell and Environment. 2006, vol. 29, issue 3, s.
382-395. DOI: 10.1111/j.1365-3040.2005.01470.x. Dostupné z:
http://doi.wiley.com/10.1111/j.1365-3040.2005.01470.x
15. HLUŠEK, Jaroslav, Rostislav RICHTER a Pavel RYANT. Výživa a hnojení
zahradních plodin. Vyd. 1. Praha: [Martin Sedláček], 2002, 81 s. ISBN 80-902-
4135-2.
16. JACOB, John. Australian journal of plant physiology: Editorial report.
Australian Journal of Plant Physiology. 1995, vol. 22, issue 1. DOI:
10.1071/ppv25n1_ed.
17. JANDÁK, Jiří. Půdoznalství. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita, 2001, 140 s. ISBN 80-715-7559-3.
18. JAYARAMAN, Jayaraj, Jeff NORRIE a Zamir K. PUNJA. Commercial extract
from the brown seaweed Ascophyllum nodosum reduces fungal diseases in
greenhouse cucumber. Journal of Applied Phycology. 2011, vol. 23, issue 3, s.
353-361. DOI: 10.1007/s10811-010-9547-1. Dostupné z:
http://link.springer.com/10.1007/s10811-010-9547-1
19. KANNAN, S. Foliar absorption and transport of inorganic nutrients. CRC Crit.
Rev. Plant Sci. 1986, roč. 1986, č. 4, s. 341-375.
20. MATOCHA, Miloslav. Vliv pomocných látek pro zvýšení výnosu a cukernatosti
(Trisolů) na kvalitu hroznů u odrůdy André. Lednice, 2011. Diplomová práce.
Mendelova univerzita v Brně.
21. MAREK, Jan. Vliv půdních, klimatických podmínek a aplikovaných pomocných
látek na kvalitu hroznů dané lokality. Lednice, 2014. Diplomová práce.
Mendelova univerzita v Brně.
22. MACDONALD, Joanne E., Jen HACKING, Yuhui WENG a Jeff NORRIE.
Effects of Ascophyllum nodosum extract application in the nursery on root
growth of containerized white spruce seedlings. Canadian Journal of Plant
Science. 2013, vol. 93, issue 4, s. 735-739. DOI: 10.4141/cjps2012-268.
Dostupné z: http://pubs.aic.ca/doi/abs/10.4141/cjps2012-268
58
23. PAVLOUŠEK, Pavel. Pěstování révy vinné: moderní vinohradnictví. Praha:
Grada, c2011, 333 s. ISBN 978-80-247-3314-2.
24. PEACOCK, Bill a Peter CHRISTENSEN. Magnesium Deficiency Becoming
More Common. University of California: Pub. NG5-96, 1996.
25. PROCHÁZKA, Stanislav. Fyziologie rostlin. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998,
484 s. ISBN 80-200-0586-2.
26. SABIR, Ali, Kevser YAZAR, Ferhan SABIR, Zeki KARA, M. Atilla YAZICI a
Nihal GOKSU. Vine growth, yield, berry quality attributes and leaf nutrient
content of grapevines as influenced by seaweed extract (Ascophyllum nodosum)
and nanosize fertilizer pulverizations. Scientia Horticulturae. 2014, vol. 175, no.
10, s. 1-8. DOI: 10.1016/j.scienta.2014.05.021. Dostupné z:
http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0304423814002878
27. SANDERS, Dale, Colin BROWNLEE a Jeffrey F. HARPER. Communicating
with Calcium. The Plant Cell. 1999, vol. 11, issue 4, iii-706. DOI:
10.1057/9781137325242.0009.
28. SEDLO, Jiří a Ivana LUDVÍKOVÁ. Přehled odrůd révy 2014. Velké Bílovice:
Svaz vinařů ČR ve spolupráci s ÚKZÚZ, 2014, 175 s. ISBN 978-80-903534-73.
29. STAMATIADIS, Stamatis, Lefteris EVANGELOU, Jean-Claude YVIN,
Christos TSADILAS, José Maria Garcia MINA a Florence CRUZ. Responses of
winter wheat to Ascophyllum nodosum (L.) Le Jol. extract application under the
effect of N fertilization and water supply. Journal of Applied Phycology. 2015,
vol. 27, issue 1, s. 589-600. DOI: 10.1007/s10811-014-0344-0. Dostupné z:
http://link.springer.com/10.1007/s10811-014-0344-0
30. TAKACS, Maria, HAJOS, Lajos SZABO, Istvanne RACZ, Akos MATHE a
Eva SZŐKE. The effect of Mg-leaf fertilization on quality parameters of some
horticultural species. Cereal Research Communications. 2007, vol. 35, issue 2,
s. 1181-1184. DOI: 10.1556/crc.35.2007.2.254.
31. TAGLIAVINI, Massimo, Adamo Domenico ROMBOLÀ a Ronald F.
KORCAK. Iron deficiency and chlorosis in orchard and vineyard ecosystems.
European Journal of Agronomy. 2001, vol. 15, issue 2, s. 133-186. DOI:
10.1002/9781118060827.ch5.
32. TROEH, Frederick R a Louis M THOMPSON. Soils and soil fertility. 6th ed.
Ames, Iowa: Blackwell Pub., c2005, viii, 489 p. ISBN 08-138-0955-X.
33. VANCE, Carroll P., Claudia UHDE-STONE a Deborah L. ALLAN. Phosphorus
acquisition and use: critical adaptations by plants for securing a nonrenewable
resource. New Phytologist. 2003, vol. 157, issue 3, s. 423-447. DOI:
10.1515/9783110854190.bm.
34. VÁŇA, Ivan. Historie pěstování révy vinné na Mostecku.Ústní podání. Most,
2014.
59
35. WALKER, R.R. a D.H. BLACKMORE. Potassium concentration and pH inter-
relationships in grape juice and wine of Chardonnay and Shiraz from a range of
rootstocks in different environments. Australian Journal of Grape and Wine
Research. 2012, vol. 18, issue 2, s. 183-193. DOI: 10.1111/j.1755-
0238.2012.00189.x.
36. ZATLOUKALOVÁ, Andrea. The influence of soil and foliar application of
magnesium fertilizers on yield and quality of grapevine. Brno, 2011. Dostupné z:
http://web2.mendelu.cz/af_291_mendelnet/mendelnet2011/articles/23_zatloukal
ova_524.pdf. Akademická práce. Mendelova univerzita v Brně.
37. ŽIŽKA, Lukáš a Jaromír FULTNER. Lokalita Hrabák-vinice. Projekt sanace a
rekultivace sesuvného území Čepirožské výsypky.: Průvodní zpráva. Výzkumný
ústav pro hnědé uhlí a.s. Most, 2003.
