Nové divadlo v âeské LípûPfied ‰esti lety zastupitelé âeské Lípy schválili zámûr

vybudovat ve stfiedu mûsta nové Centrum umûní a kultury

a nyní na jeho v˘stavbu uvolnili prvních sto milionÛ korun.

Starostka Hana Moudrá vûfií, Ïe zbylé prostfiedky se podafií

získat prostfiednictvím státní dotace. Umûleck˘ komplex

se bude nacházet mezi námûstím T. G. Masaryka

a ·kroupov˘m a Jefiábkov˘m námûstím a podle podmínek

památkáfiÛ zahrne i jednu stávající historickou budovu.

Dodavatelem stavby bude spoleãnost Metrostav, která

práce zahájí uÏ v dohledné dobû.

Poslední kubíkv KlimkovicíchPráce ve více neÏ kilometr

dlouhém tunelu Klimkovice

na rozestavûném úseku

dálnice D47 z Bílovce do

Ostravy opût pfiekroãily dal‰í

v˘znamnou metu. Od

zahájení raÏby uplynul jen jeden rok a tfii ãtvrtû a v obou

tubusech o plo‰e v˘rubu 114,38 m2 uÏ jsou hotové

definitivní obezdívky. Poslední kubík na tunelové troubû B

zabetonovali pracovníci spoleãnosti Subterra loni

12. prosince a o tfii dny pozdûji svou práci ve vedlej‰í

troubû A dokonãili i betonáfii divizí 4 a 5 Metrostavu.

Obûma t˘mÛm se to povedlo je‰tû v pfiedstihu pfied

termínem, kter˘ pro dokonãení betonáÏí vymezil

harmonogram stavebních prací.

Den otevfien˘ch dvefií v DuchcovûStfiední prÛmyslová ‰kola v Duchcovû umoÏÀuje odborné

vzdûlání v oborech technické zafiízení budov, geodézie

a kartografie, uÏitá geologie a technické lyceum se

stavebním zamûfiením. Na základû rámcové partnerské

smlouvy o spolupráci Metrostav jejím absolventÛm nabízí

moÏnost uplatnûní ve svém pracovním t˘mu. Pro zlep‰ení

podmínek v˘uky proto ‰kole v loÀském roce poskytl

i sponzorsk˘ dar na vybavení multimediální uãebny a jejím

vybran˘m studentÛm umoÏnil v rámci exkurze nav‰tívit své

stavby. O perspektivû stavebních oborÛ se zájemci mohou

pfiesvûdãit pfii Dni otevfien˘ch dvefií, kter˘ Stfiední

prÛmyslová ‰kola v Duchcovû pofiádá 26. ledna 2007.

Svûtov˘ tuneláfisk˘ kongresV kvûtnu se v Praze uskuteãní 33. svûtov˘ tuneláfisk˘

kongres ITA/AITES. Mohou se ho zúãastnit i ãe‰tí

odborníci. Setkají se na nûm s více neÏ tisícem pfiedních

specialistÛ z celého svûta a budou s nimi moci diskutovat

otázky t˘kající se tunelÛ, podzemních staveb, speciálního

zakládání a geotechniky. Tato pfiíleÏitost se v dohledné

dobû urãitû nebude opakovat! Více informací lze získat

na vedení divizí, u Ing. Miloslava Novotného z âTuK na

tel.: 724 170 278 a na internetov˘ch stránkách

http://www.wtc2007.org/showdoc.do?docid=4

Ptáme se: Ing. Ivana Hrdiny,v˘robnû-technického fieditele str. 2

Nová ãtyfisedaãková lanovka na Lysou horu str. 2

V motolské nemocnici se bl˘skána lep‰í ãasy str. 3

FotoreportáÏ: První projíÏìka ponovém úseku dálnice D8 str. 4

Hlavní nádraÏí v Praze seprobouzí k Ïivotuvíce na na str. 2

16. ledna 2007 / 1 / XIX

M E T R O S T A V A . S . â L E N D D M G R O U P

K R Á T C E / A K T U Á L N ù

Z âech aÏ na konec svûta

Darujte krevTermín akce Daruj krev s Metrostavem se blíÏí, je‰-tû je v‰ak moÏné pfiihlásit se prostfiednictvím intra-netu. Tento pátek, 19. ledna 2007, bude v dobû od 8do 11 hodin v centrále Metrostavu v KoÏeluÏské uli-ci v Praze 8 ve druhém podlaÏí umístûna transfúznístanice a místo pro kontrolní laboratorní odbûryi pro lékafiské vy‰etfiení. KaÏd˘ dobrovoln˘ dárce kr-ve musí mít s sebou obãansk˘ prÛkaz a kartiãku po-ji‰tûnce, po odbûru jej ãeká obãerstvení na zotave-nou. Tuto akci prozatím nelze pofiádat v jinémmûstû. Mimopraωtí zájemci získají informaceo moÏnostech dárcovství krve ve svém regionu nainternetov˘ch stránkách www.darujkrev.cz. Dûkuje-me v‰em dobrovoln˘m dárcÛm krve, kdo se k akciDaruj krev s Metrostavem pfiipojí, nebo které inspi-ruje k individuální náv‰tûvû transfúzní stanice.

Nová kolektivnísmlouva MetrostavuNová Kolektivní smlouva Metrostav a.s. 2007 a 2008pfiiná‰í fiadu zmûn, které vyplynuly jednak z vlastníhokolektivního vyjednávání, ale také z nového zákoníkupráce, kter˘ vstoupil v platnost 1. ledna 2007.

Mezi nejv˘znamnûj‰í zmûny oproti poslední Kolektivnísmlouvû Metrostav a.s. 2005 a 2006 patfií: • nav˘‰ení 13. platu za rok 2007 na 16 000 Kã a za rok

2008 na 17 000 Kã (za rok 2007 13. plat nebude nále-Ïet zamûstnancÛm zafiazen˘m ve 12. tarifním stupni)

• zv˘‰ení minimálních mzdov˘ch tarifÛ v prÛmûru o osmprocent

• nav˘‰ení pfiíplatku za práci v noci na 12 Kã za hodinu• zv˘‰ení pfiíspûvku zamûstnavatele na penzijní pfiipoji‰-

tûní, a to podle délky zamûstnání na ãástky od 400 do800 Kã za mûsíc

• poskytnutí roz‰ífien˘ch lékafisk˘ch prohlídek, oãkováníproti chfiipce a dvakrát roãnû poukázek na vitamínovédoplÀky, aby zamûstnavatel více motivoval zamûstnan-ce ke sníÏení nemocnosti

• v˘razn˘ nárÛst odmûn za pracovní v˘roãí, zejména u za-mûstnancÛ s del‰ím pracovním pomûrem.

Vzhledem k rÛzn˘m poÏadavkÛm penzijních fondÛ sizamûstnanci budou Ïádat o zv˘‰en˘ pfiíspûvek zamûstna-vatele na penzijní pfiipoji‰tûní prostfiednictvím personál-ních útvarÛ sv˘ch divizí.

Je‰tû do konce leto‰ního ledna by v‰ichni zamûstnan-ci Metrostavu mûli obdrÏet Kolektivní smlouvu ve známéformû broÏury, jako v pfiedchozích obdobích.

Vûfiím, Ïe v následujících dvou letech tato Kolektivnísmlouva v˘raznû pfiispûje k sociálnû klidné pracovní at-mosféfie, otevfiené komunikaci uvnitfi spoleãnosti a k soci-álním jistotám na‰ich zamûstnancÛ pfii plnûní jejich ná-roãn˘ch úkolÛ.V á c l a v V o s i k a , v e d o u c í Ú P M / Ú P ¤

Nová Kolektivní smlouva je natolik dÛleÏitá, Ïe se jí i sou-visejícím oblastem pracovnûprávních vztahÛ budou vûno-vat i dal‰í ãlánky. V tomto ãísle na ãtvrté stranû je‰tû textIng. Martiny Zrckové a JUDr. Jifiího R˘dla rozvádí zmûnyv zákoníku práce. Jeho dokonãení pfiineseme pfií‰tû. – r e d –

Kupecké stezky pfiemûnûné na po‰tovní silnice od ne-pamûti spojovaly ãeské zemû s okolím. V trase jednéz nich se o dal‰í ãást rozrostla Via Porta Bohemica, dál-nice spojující DráÏìany a Prahu. Tûsnû pfied Vánocemise setkali pfiedstavitelé Nûmecka a âeska, aby slav-nostnû uvedli do provozu jejích necel˘ch 47 nov˘ch ki-lometrÛ na ãeské D8 a saské A17.

Via Porta BohemicaSouãást IV. Panevropského koridoru spojuje Balt s âer-n˘m mofiem a v˘stavba nov˘ch úsekÛ stála pfies dvû mili-ardy EUR. V˘znamnou mûrou na ni pfiispûla také EU.

„Pfiedev‰ím ãeská ãást byla budována v mimofiádnûobtíÏn˘ch terénních podmínkách, jak o tom svûdãí i to, Ïese tady na dvou desítkách kilometrÛ se‰ly dosud nejdel‰ídálniãní most a tunel v âeské republice,“ v zahajovacímprojevu upozornil ministr dopravy âR Ale‰ ¤ebíãek. „V té-to souvislosti si zaslouÏí obrovsk˘ dík v‰ichni ti, kdo ná-roãnou stavbu budovali.“ Spolu se spolkov˘m ministrempro dopravu Wolfgangem Tiefensee a dal‰ími pfiedstavite-li obou zemí i EU provoz na dálnici symbolicky zahájil.

Na zimním stadionu v Ústí nad Labem se potom zá-stupci organizací i firem setkali na neformální slavnosti,jejíÏ souãástí byla i dosud nejkrat‰í, jen tfiíhodinová vefiej-ná sbírka, kterou Komunitní nadace Euroregionu Labeuspofiádala ve spolupráci se ‰esti hlavními tuzemsk˘mistaviteli dálnice. Mezi témûfi 650 hosty z âR i z Nûmeckadobrovolníci z nadace vybrali v pfiepoãtu témûfi 23 000 ko-run na vybavení dûtského domova v Tisé. KaÏdá z ãesk˘chstavebních spoleãností – a nadto i tfii nûmecké – potomdo sbírky pfiispûla navíc ‰ekem na 50 000 korun. Za Met-rostav jej pfiedával obchodní fieditel Ing. Pavel Pilát.

Ke spokojenosti motoristÛ v‰ak na D8 stále chybí do-stavût 16,4 km dálnice pfies âeské stfiedohofií, kde stavbuzdrÏuje protahování správních lhÛt a odvolání ze stranyobãansk˘ch sdruÏení. Pokud v‰e dobfie dopadne, mohlaby celá dálnice b˘t dokonãena v polovinû roku 2010.

Novû otevfiené úseky dálnice D8 v ãesko-nûmeckémpohraniãí procházejí nedotãenou krajinou a musejí splÀo-vat vysoké poÏadavky na ochranu pfiírody. Na její v˘stav-bû se podíleli i pracovníci Metrostavu, ktefií sami, nebo vesdruÏení se spoleãností Skanska k jejímu dokonãení pfii-spûli hned nûkolika v˘znamn˘mi díly.

T˘m Ing. Pavla Kouby z divize 4 pfieklenul Ïelezniãnítratû mezi Trmicemi a Pfiedlicemi více neÏ kilometr dlou-hou mostní estakádou. Její ocelová dvoutrámová nosnákonstrukce je spfiaÏená s Ïelezobetonovou mostovkoua ve v˘‰ce 30 metrÛ nad terénem ve 33 polích stoupá odÚstí k úboãím Kru‰n˘ch hor.

Jejich svahy pak pfiekonávali pracovníci divize 5, kdyÏje pod vedením Ing. Jifiího Vale‰e prorazili tunely Libou-chec a Panenská. Oba mají pro kaÏd˘ smûr zvlá‰È vyraÏe-nou tunelovou troubu pro dva jízdní pruhy. Tunel Libouchec mûfií necelého pÛl kilometru a jeho trou-by spojují dvû propojky. Celkov˘ objem v˘rubu dosáhl té-mûfi 150 000 m3 pfii plo‰e kolem 85 m2.

Trouby dosud nejdel‰ího zprovoznûného dálniãníhotunelu Panenská mají osovou vzdálenost 21 m. Jejich dél-ka se pohybuje kolem dvou kilometrÛ a jsou propojenydeseti propojkami, z nichÏ jedna je dokonce prÛjezdná.K bezpeãnosti tunelu pfiispívají také tfii nouzové zálivy s ra-Ïen˘m profilem 121 m2. Celkov˘ objem v˘rubu pfiesáhl400 000 m3. NadloÏí tunelÛ se pohybuje od 10 do 80 m. d o k o n ã e n í n a s t r . 3

Ministfii dopravy Ale‰ ¤ebíãek a Wolfgang Tiefensee Ing. Pavel Pilát pfiedává ‰ek fiediteli Komunitní nadace

M_01_07 12.1.2007 14:00 Stránka 1

Vánoãní setkáníJen pár hodin pfied ·tûdr˘m dnem se v praÏském Ru-dolfinu rozeznûla hudba George Gershwina. Její jazzo-vé tóny se tu setkaly s pozorn˘mi posluchaãi na závû-reãném prosincovém koncertu Metrostavu, kter˘ zavr‰ilfiadu pfiátelsk˘ch pfiedvánoãních setkání.

Americkému skladateli George Gershwinovi osud vy-mûfiil pouh˘ch 39 let Ïivota. I ty staãily, aby se sv˘m dílemzafiadil mezi nejznámûj‰í hudební skladatele v celé historiiAmeriky. V první polovinû dvacátého století komponovalmuzikály pro Broadway, klasickou hudbu, úspûch v‰akmûla i jeho populární tvorba. V Dvofiákovû síni zaznûla je-ho Rapsodie v modrém, která dodnes patfií k nejhranûj‰ímjazzov˘m skladbám nejen v Americe, suita Ameriãan v Pa-fiíÏi a Klavírní koncert F-Dur. PraÏskou komorní filharmo-nii (foto ã. 2) pod taktovkou Libora Pe‰ka pfii koncertu do-plnily tóny klavíru v podání Martina Kasíka.

Dirigent Libor Pe‰ek (foto ã. 1) patfií k v˘znamn˘mosobnostem ãeské i svûtové hudební scény uÏ dlouhá lé-ta. Tfiicetilet˘ klavírista Martin Kasík (foto ã. 3) jeho vûhla-su sice je‰tû nedosáhl, patfií v‰ak k nejv˘raznûj‰ím osob-nostem nastupující generace ãesk˘ch koncertníchumûlcÛ. Spoleãnû s filharmonií dokonale oÏivili Gershwi-novu hudební podobu meziváleãné Ameriky a v‰ichni pfií-tomní je ocenili dlouhotrvajícím potleskem.

Zdi Rudolfina po nûm je‰tû vyslechly i fiadu pfiání donového roku, která si vymûnili také Ing. Vladimír Brejcha,prokurista spoleãnosti SMP CZ a prezident DDM GroupIng. Ivan ·esták (foto ã. 4). V‰echno nejlep‰í v roce 2007!L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

strana 2

Ing. Ivana Hrdiny v˘robnû-technického fieditele Metrostavu

Ing. Ivan Hrdina nastoupil do Metrostavu v roce 1986 ihned po ukonãení studia na âVUT, kde na stavební fa-kultû absolvoval obor Konstrukce a dopravní stavby sezamûfiením na geotechniku. Zaãínal v podzemí na stav-bû stanice metra v Jinonicích jako asistent hlavníhostavbyvedoucího divize 1 a s narÛstajícími zku‰enostmipostupoval po pracovním Ïebfiíãku. V roce 2001 se stalv˘robnû-technick˘m fieditelem Metrostavu.

Jak v Metrostavu probûhl loÀsk˘ rok z v˘robnû-technic-kého hlediska, ãím byl charakteristick˘?Pro v‰echny divize rok 2006 znamenal intenzivní nárÛstobjemu v˘roby i poãtu staveb, pfii jejichÏ realizaci byly vy-soce vyuÏity na‰e vnitropodnikové nosné technologie.Zdokonalili jsme systém fiízení nejsloÏitûj‰ích projektÛ zaúãasti technick˘ch rad, a tak se v nûkter˘ch pfiípadech po-dafiilo najít ojedinûlá technická fie‰ení, jeÏ zúroãila na‰ezku‰enosti a pomohla pfiekonat tfieba krátké dodací lhÛty.Jaké stavby a technologie Vás osobnû zaujaly?Na to by nestaãily ani celé noviny, takÏe mohu vybrat jenpár. Mezi tunely si pozornost zasluhuje Valík s velmi zají-mav˘m technick˘m fie‰ením stfiedového pilífie. Pracovnícidivize 5 v tunelu Libouchec poprvé pouÏili definitivní ostû-ní bez vyztuÏení a vyrazili také dosud nejdel‰í dvoukilo-metrov˘ dálniãní tunel Panenská. Z technologií mostníchkonstrukcí bych vyzdvihl v˘suv mostu pfies Rybn˘ potok.Divize 4 pfii budování estakády na trase Chomutov – Kfii-mov poprvé nasadila pfiesuvnou skruÏ a zvládla i nároãnépráce pfii v˘suvu mostu u Rzavé. Divizi 9 se velmi dobfiedafiilo ufiídit sloÏité, velké a komplikované stavby, tfieba Hu-dební divadlo v Karlínû. Díky v‰em dotãen˘m divizím se pfiipovrchov˘ch dílech dobfie uplatnily také na‰e dal‰í nosnétechnologie – Ïelezobetonové a ocelové konstrukce a TZB.Co zajímavého z Va‰eho pohledu pfiinese leto‰ní rok? ÚkolÛ je mnoho. Musíme se úspû‰nû vypofiádat s pláno-van˘m obratem a zakázky realizovat v takové kvalitû, jakouzákazník poÏaduje. Budeme také klást dÛraz na rozvoj a fií-zení vnitropodnikov˘ch nosn˘ch technologií, abychom by-li na ‰piãce nejen ãeského stavebního trhu, ale prosadili sei v evropském kontextu. Abychom uspûli, jsme pfiipraveniinvestovat jak do technologií, tak i do kvalifikovan˘ch lid-sk˘ch zdrojÛ. Vloni do‰lo k úpravû organizaãnû fiídícíchdokumentÛ pfiedv˘robní pfiípravy a od leto‰ního ledna nakaÏdé divizi novû pracují techniãtí námûstci se sv˘mi útva-ry. Oboje by mûlo pfiispût k vût‰í pfiesnosti anal˘zy budou-cích zakázek a mûlo by zlep‰it pfiedv˘robní pfiípravua schopnost fiídit narÛstající poãet stále komplikovanûj‰íchstaveb. Vût‰í pozornost v leto‰ním roce budeme vûnovattaké BOZP, a to nejen u vlastních pracovníkÛ, ale i pfii fiíze-ní subdodavatelÛ. Jaké stavby budou v pfií‰tím období nejnároãnûj‰í?Z tûch, co na nás ãekají, zmíním jen tu nejvût‰í v˘zvu – pfií-pravu a realizaci praÏsk˘ch tunelÛ Blanka. Budou prochá-zet pod Vltavou, pod Stromovkou i hustû obydlenou ãástímûsta a budou technologicky velmi nároãné. Jejich stavbazasáhne do Ïivota Prahy a nás neminou ani dopravnû-lo-gistické problémy. âeká nás také nároãné pokraãování sta-vebních prací v zahraniãí na Islandu a v Chorvatsku, kdebychom chtûli dosáhnout evropsk˘ch parametrÛ zejménav rychlosti stavby.V kvûtnu se v Praze sejde 33. svûtov˘ tuneláfisk˘ kongresITA/AITES, co od nûj oãekáváte?Pofiádání kongresu je pro nás velká pocta. V âeské repub-lice se naráz shromáÏdí na 1200 odborníkÛ ze v‰ech ob-lastí ‰irokého tuneláfiského spektra a kongres jim poskyt-ne prostor pro odbornou v˘mûnu názorÛ i pro osobnísetkání, která jsou stále nejdÛleÏitûj‰í komunikaãní cestoui v dobû internetu. Jsem rád, Ïe na nûj mohu pozvat i na‰etuneláfie. Podrobnosti o kongresu a o moÏné úãasti nanûm se dozvûdí i z dal‰ích ãísel novin Metrostavu.Z a r o z h o v o r d û k u j e L e n k a S v o b o d o v á

P T Á M E S E

Hlavní nádraÏí v Praze se probouzí k Ïivotu

Nová ãtyfisedaãková lanovka na Lysou horuVe sportovním areálu Horní domky v Rokytnici nad Ji-zerou za rekordních pût mûsícÛ vyrostla nová lanovka,která svou kapacitou pfiekonává pÛvodní pfiibliÏovacívlek k lyÏafisk˘m svahÛm na úboãí Lysé hory. V prosinciloÀského roku si ji pfii slavnostním otevfiení vyzkou‰elsám vládce hor Krakono‰, jenÏ milostivû zadrÏel prvnísnûhové vloãky, dokud stavbafii z divize 6 Metrostavunedokonãili v areálu svou práci.

Lysá hora pfiipravila t˘mu Ing. Davida ·tochla nelehképodmínky. Staveni‰tû horní stanice lanovky i nûkteré pat-ky pro sloupy byly velmi ‰patnû pfiístupné, zakládání dol-ních objektÛ zas v˘raznû zkomplikovala neúnosná zeminaa naváÏky. Nákladní Tatry si s nároãn˘m terénem neumû-ly poradit, a tak se ke slovu dostaly i staré, ale spolehlivéPragy V3S. Ve ‰patnû pfiístupném svahu pfiemístily kolem10 000 m3 zeminy, makadamu i lomového odpalu, aby vÛ-bec bylo moÏné provést v‰echny vyprojektované terénníúpravy, zemní figury i hutnûné zásypy. Stavba si dohro-mady vyÏádala uloÏení asi 3500 m3 betonu, betonáÏ vevy‰‰ích a hÛfi pfiístupn˘ch místech pfiitom vût‰inou probí-hala jen za pomoci pásov˘ch nakladaãÛ.

„Práci nám nejvíc komplikovalo poãasí,“ pfiiblíÏil stav-bu Ing. David ·tochl. „Vydatné srpnové de‰tû stavební já-mu promûnily v bahni‰tû, ve kterém se topili jak lidé, taki stroje, a z pfiilehl˘ch svahÛ vytvofiily kluzké stránû, kamse nedostali ani lidé, ani mechanizace, a tím do‰lo k v˘-raznému zpoÏdûní zemních prací a celé v˘stavby.“

Vybudování opûrné zdi âerného potoka zase umoÏniloaÏ nasazení devíti v˘konn˘ch ãerpadel, která divoké vodyodvedla do náhradního koryta.

Vlídn˘ Krakono‰ v‰ak pozdrÏel snûhovou nadílkua stavbafii staãili dokonãit svou práci je‰tû pfied zimou.

Nová dolní stanice lanovky je dvoupodlaÏní a díky za-pu‰tûní do terénu pfiirozenû zapadá do svého okolí. Na1066 m2 hrubé podlaÏní plochy ukr˘vá nejen zázemí tech-nologie a obsluhy, ale také pokladny, velkokapacitní WCpro náv‰tûvníky, obãerstvení a prostory pro úschovnu ly-Ïí ãi napfiíklad lyÏafiskou ‰kolu.

Nová ãtyfisedaãková lanovka se 160 pfiepravními vozyz ní v zimním provozu odveze aÏ 2000 lyÏafiÛ za hodinu,ktefií za necel˘ch 8 minut rychlostí aÏ 2,6 m/s vystoupajío 252 metrÛ v˘‰ a o 1210 metrÛ dál kolem ‰estnácti tra-Èov˘ch podpûr k malé a jednoduché horní stanici.

V leto‰ním roce areál je‰tû doplní tfiípodlaÏní objekttechnického zázemí zahrnující i garáÏe snûhov˘ch vozidela malou ãerpací stanici pohonn˘ch hmot.

Hlavní nápor novou lanovku v Rokytnici nad Jizerouteprve ãeká. Sníh a rychlej‰í vlek jistû zaplní svahy Lyséhory lyÏafii i snowboardisty a snad i k nim bude Krakono‰milosrdn˘ a pfiinese jim takové poãasí, jaké si budou pfiát.Teì uÏ vydatná snûhová nadílka nebude vadit nikomu.L e n k a S v o b o d o v á , f o t o O t a M r á k o t a

Více neÏ ‰edesát Ïelezniãních stanic âesk˘ch drah byv následujících letech mûlo projít celkovou rekonstruk-cí. Souãástí této strategie, oznaãované jako „Îivé ná-draÏí“, je i projekt revitalizace hlavního nádraÏí v Pra-ze, kter˘ v prosinci 2006 zaãala realizovat divize 9Metrostavu pod vedením Ing. Miroslava Ka‰para.

Rekonstrukce hlavního praÏského nádraÏí je pfiíklademspolupráce vefiejného sektoru a soukromého kapitálu.Italská spoleãnost Grandi Stazioni do ní investuje jednumiliardu korun a na oplátku dostane nádraÏní budovy do30letého pronájmu. Poãítá s tím, Ïe novou moderní praÏ-skou Ïelezniãní stanici nav‰tíví aÏ 150 000 náv‰tûvníkÛdennû. Cestující v ní budou vyuÏívat sjednocené Centrumzákaznick˘ch sluÏeb, které jim zajistí podobnou úroveÀodbavení, jakou nyní znají napfiíklad z mezinárodních le-ti‰È. Vedle toho nabídne zásadní roz‰ífiení nákupních moÏ-ností a nové typy sluÏeb i pro ‰irokou vefiejnost, objeví setu mimo jiné banky, hotel a restaurace. Bezpeãnost a ãis-tota tu budou samozfiejmostí.

Vlastní stavba je rozdûlena do nûkolika samostatn˘ch,na sebe navazujících etap. I kdyÏ se pfii nich cestující do-ãkají fiady omezení, provoz Ïeleznice i sousedícího metrazÛstane po celou dobu zachován.

Rekonstrukce se dotkne nejen odbavovací haly s tfie-mi podzemními podlaÏími, z nichÏ nejvût‰í má pÛdoryspfies 15 500 m2, ale i monumentální staré budovy nádra-Ïí, kterou zaãátkem minulého století v secesním stylu vy-tvofiil architekt Josef Fanta. Kromû suterénu má osm nad-zemních podlaÏí. To poslední ve ‰piãkách ãtyfi vûÏídosahuje jen kolem 50 m2 plochy, pfiízemí je v‰ak víc neÏ

stokrát rozsáhlej‰í. Celá budova je ve velmi ‰patném sta-vu, a tak ji neminou dÛkladné restaurátorské práce.

Souãástí projektu je pfiestavba 1. nástupi‰tû, kde prv-ní kolej nahradí stromofiadí a venkovní posezení, krytémoderním prosklen˘m pfiístfie‰kem. Obnovy se doãkají ta-ké pfiilehlé Vrchlického sady.

„Metrostav vstupuje na pÛdu, kterou dÛvûrnû zná –odbavovací hala hlavního nádraÏí patfií k projektÛm, kterévznikly v souvislosti s v˘stavbou metra, pro niÏ byla na‰efirma pfied 35 lety zaloÏena. VáÏíme si toho, Ïe mÛÏemeoÏivit prostor, jeÏ je nejen v˘znamn˘m komunikaãnímuzlem, ale mûl by b˘t také dÛstojnou branou do hlavníhomûsta,“ zmínil pfiedseda pfiedstavenstva Metrostavu Ing.Jindfiich Hess pfii zahájení první etapy rekonstrukce. Celápfiestavba by mûla skonãit za pût let.L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k ,

v i z u a l i z a c e G r a n d i S t a z i o n i â R

Stavbu symbolicky zahájila pneumatická kladiva

1

2

3

4

M_01_07 12.1.2007 14:00 Stránka 2

Tfiicet let stará budova dûtské ãásti Fakultní nemocnicev Motole byla jiÏ dlouhou dobu ve velmi ‰patném tech-nickém stavu. Její lÛÏkové kfiídlo C bylo koneãnû vloniv létû vyklizeno a touÏebnû oãekávaná první ãást rekon-strukce zaãala. Jako generální dodavatel se na ní podí-lí sdruÏení firem pod vedením na‰í akciové spoleãnos-ti, dal‰ími ãleny konsorcia jsou firmy OHL ÎS a UnistavBrno. T˘m divize 9 Metrostavu s vedoucím projektu Jo-sefem Majerem v Motole spolupracuje s divizí 1, kterámá na starost raÏbu spojovacího tunelu a pfieloÏky sítí.

Celá nároãná rekonstrukce budovy s 9 nemocniãnímia tfiemi aÏ ãtyfimi provozními podlaÏími na pÛdorysu kfiíÏeje rozdûlena do dvou ãástí a její celkové náklady se vy‰pl-hají asi na ‰est miliard korun.

Souãasná první etapa prací zahrnuje komplexní pfie-stavbu centra budovy se schodi‰ti a v˘tahy a jednohokfiídla s pÛdorysem patra kolem 1000 m2, dostavbu novékoncové vertikály a raÏbu cca 250 metrÛ dlouhého okruÏ-ního tunelu o profilu 6 m2, kter˘ spojí dûtskou nemocnicise stávajícím pavilonem pro dospûlé.

Stavba probíhá za plného provozu ostatních ãástízdravotnického zafiízení a její koordinace je velmi nároãná.Práce se ãasto musí pfieru‰ovat, aby hluk a prach co nej-ménû ru‰ily nároãné lékafiské zákroky. Pracovníci Metro-stavu si uvûdomují obtíÏnost situace, a proto, kromû conejvût‰ího ohledu k poÏadavkÛm investora, navíc dûtemnakoupili a rozdali hraãky jako omluvu za ztíÏené podmín-ky. Nutnost rekonstrukce i její postup také popsali v dopi-sech, které rozeslali rodiãÛm hospitalizovan˘ch dûtí.

Objekt dûtské nemocnice je v havarijním stavu. Nosnékonstrukce byly navrÏeny bez dostateãné rezervy a pro‰patné provedení se jejich únosnost pohybuje na hranicipoÏadovaného zatíÏení. Budovu proto bylo nutné nejdfiíveodlehãit. V‰echny instalace a v˘plÀové konstrukce bylyodstranûny aÏ na hol˘ Ïelezobetonov˘ skelet a jeho prvkymusely b˘t v fiadû pfiípadÛ sanovány a zesilovány.

V souãasnosti byly hluãné demoliãní práce v lÛÏkovéãásti ukonãeny. Pfies vánoãní období, kdy byla celá ne-mocnice na mûsíc vyklizena, byla v komunikaãním centrubudovy rozvedena média, podlahy a omítky pfiipravenypro pokládku koneãn˘ch vrstev a v‰echny konstrukce roz-pracovány tak, aby finální práce mohly dobûhnout uÏ zaobnoveného provozu.

ProtoÏe stávající plochy podlaÏí nevyhovovaly poÏa-davkÛm poÏární ochrany, do ãela kfiídla se nyní dostavujenová komunikaãní ãást s únikov˘m schodi‰tûm a v˘tahy.

Uvolnûn˘ pÛdorys je postupnû zastavován lehk˘misádrokartonov˘mi pfiíãkami a konstrukcemi podle novédispozice a poÏadavkÛ na tepelnou pohodu a také s ohle-dem na nutnost sníÏit energetické i provozní náklady.

Ve‰keré slaboproudé rozvody v rekonstruované ãástibudou sdruÏené do jedné datové sítû pomocí IP technolo-gie. Jednotlivá zdravotnická oddûlení obslouÏí automatic-k˘ vozíkov˘ systém napojen˘ na stávající okruhy v pavilo-nu dospûl˘ch, kter˘ umoÏní bezobsluÏn˘ systém rozvozujídla a svozu v‰ech potfiebn˘ch materiálÛ. Po dokonãení

v‰ech etap stavby tyto nadãasové technologie zafiadí ne-mocnici mezi svûtovou ‰piãku.

Nejvût‰í pfiekvapení pfii stavbû ãekalo na pracovníkyMetrostavu v podzemí. Z projektu bylo zfiejmé, Ïe souãás-tí areálu je vojensk˘ kryt, v prÛbûhu raÏby propojovacíhotunelu v‰ak pracovníci divize 1 neãekanû objevili takéúkryt z druhé svûtové války, o nûmÏ nikdo nevûdûl. Práceznaãnû zkomplikoval, a proto bylo ve spolupráci s inves-torem rozhodnuto, Ïe jej pro nestabilitu zaplní betonem.

V prÛbûhu leto‰ního roku první etapa rekonstrukceskonãí. Druhá bude zahájena v roce 2008 a za ãtyfii rokynato by uÏ nejvût‰í dûtská nemocnice na svûtû mûla sv˘mzamûstnancÛm i pacientÛm nabízet dÛstojné a moderníprostfiedí, odpovídající skvûlé povûsti a úspûchÛm zdej-‰ích specializovan˘ch lékafiÛ. L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

strana 3

Z P R A V O D A J S T V Í Z D I V I Z Í

Lidé s omezenou schopností pohybu a maminky s ko-ãárky mohou bez obtíÏí vyuÏívat od konce loÀského rokudal‰í klíãovou stanici na trase B praÏského metra. Spo-jení povrchu se stanicí Florenc jim umoÏÀuje nov˘ v˘tahpro 8 osob, kter˘ pracovníci divize 1 Metrostavu pod ve-dením Ing. Martina Cimaly vybudovali v rámci zlep‰o-vání podmínek pro cestující. Technická koncepce fie‰e-ní této hlubinné stanice je postavila pfied nelehk˘ úkol.

Raziãi nejprve museli vyhloubit témûfi ãtyfiicetimetro-vou ‰achtu pro lanov˘ v˘tah a patnáctimetrovou raÏenou‰tolou ji spojili s pfiestupní chodbou mezi trasami metraB a C. Pfii v˘stavbû ustoupili od pÛvodnû uvaÏovan˘ch tr-hacích prácí a pro hloubení prvních dvaceti metrÛ ‰achtyvyuÏili pfievrtávané pilotové stûny, pro zbytek pouÏili No-vou rakouskou tunelovací metodu.

Do dvaceti osmi metrÛ hloubky má ‰achta eliptick˘profil a v nûm mimo místa pro prÛjezd v˘tahu vytváfiíi prostor vybaven˘ podestami a Ïebfiíky pro nouzové vy-pro‰tûní osob. Dolní ãást ‰achty je kruhová.

Souãástí novû vyraÏené spojovací ‰toly, která lanov˘v˘tah propojuje se stávajícími podzemními komunikacemimetra, je mechanicky ovládan˘ tlakov˘ uzávûr proti pro-niknutí vody do stanice pfii pfiípadné povodni. Elegantníkeramick˘ obklad novou ãást podzemí sladil s pÛvodnímiprÛchody. Spojení podesty pfiestupní chodby s nástupi‰-tûm stanice trasy B dokonãil hydraulick˘ v˘tah.

K pohodlnému zpfiístupnûní metra na Florenci patfiilataké instalace zvukové signalizace pro nevidomé, kterátfieba pfii ukonãení provozu metra ohla‰uje automatickyovládané spou‰tûní zabezpeãovací rolety u vstupu do v˘-tahu. Nov˘ informaãní systém se svûteln˘mi prvky zasedokáÏe pfiedem upozornit cestující, Ïe jeden z v˘tahÛ ne-funguje a Ïe cestu do podzemí nemohou dokonãit.

Pohyb osob v okolí v˘tahu sleduje kamerov˘ systém,jenÏ snad spolu s nátûry pro preventivní ochranu pfiedgrafitti zabrání, aby nikdo nezniãil ani novou komunikaci,ani její architektonicky zajímavû fie‰en˘ v˘stup na ulici.L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

Cesta bez bariér do stfiedu Prahy

V pfiedstihu pfied termínem se pracovníkÛm divize 4Metrostavu pod vedením Ing. Petra ·tûdronského poda-fiilo dokonãit vysouvání obou mostních konstrukcí tech-nologicky velmi zajímavû budovaného mostu na trasedálnice D3 nedaleko Tábora.

Témûfi 242 metrÛ dlouhé subtilní mosty, samostatnépro kaÏd˘ jízdní smûr dálnice, s rozpûtím polí kolem 36metrÛ se zpÛsobem své v˘stavby oprávnûnû fiadí do gale-rie ojedinûl˘ch staveb Metrostavu. Stavbafii divize 4 ve

spolupráci s oceláfii divize 7 pfiipravovali jejich ocelovékonstrukce na pfiedpolí, odkud je spfiaÏené i s betonovoudeskou postupnû vysouvali nad údolí. Od zaãátku bfieznaloÀského roku oba mosty rychlostí 6 km za hodinu pfie-kroãily ve tfiinácti krocích po osmnácti metrech celé pfie-klenované území a dosáhly své koneãné délky.

Nejprve byl dokonãen lev˘ most ve smûru z Prahy doTábora a po pfiestûhování zafiízení pro posun mostovky byl21. listopadu definitivnû vysunut i druh˘, prav˘. Po ukon-ãení vodorovného pohybu stavbafii mosty spustili je‰tûo cca 50 mm dolÛ do jejich definitivní polohy a celou kon-strukci aktivovali podlitím loÏisek. Odstranili provizornípodpory z materiálu PiÏmo a demontovali také dal‰í po-mocné ocelové konstrukce na betonov˘ch pilífiích.

BetonáÏ poslední ‰estimetrové ãásti mostovky skonãi-la na Mikulá‰e a tûsnû pfied Vánocemi byly dobetonoványdva krajní pfiíãníky nad opûrami, které poslední kubíky be-tonu v nosné konstrukci zavr‰ily.

„Pfies zimu bychom chtûli dokonãit kfiídla a závûrnézídky mostu a podle poãasí také aktivní zóny za opûrami,pfiechodové desky a kamenné obklady kuÏelÛ opûr,“ pro-zradil postup dal‰ích stavebních prací Ing. Petr ·tedron-sk˘. „Po montáÏi dilatací nás potom v dubnu ãeká dokon-ãení fiíms na pravém mostû. Na pozdûj‰í jaro zÛstanouizolace mostovek, vozovky a spousta dokonãovacích pra-cí, které stavbu uzavfiou.“

Mosty u Rzavé zkrátka konec roku nezajímal. Jim anijejich tvÛrcÛm zimní spánek není souzen˘. L e n k a S v o b o d o v á , f o t o a r c h i v d i v i z e 4

Most u Rzavé ani jeho stavbafii v zimû nespí

Z âech aÏ na konec svûta

V motolské nemocnici se bl˘ská na lep‰í ãasy

Do v˘suvu pravého mostu chybí pouhé dva takty

D o k o n ã e n í z e s t r . 1

Pro zaji‰tûní co moÏná nejvût‰í bezpeãnosti jsou tunely Li-bouchec i Panenská napojeny na centrální fiídící systéma vybaveny ‰piãkov˘mi technologiemi. Zafiazují se tak me-zi nejmodernûj‰í stavby svého druhu v Evropû.

Pracovníci divize 5 fiízení vedoucím projektu Alexan-drem Tvrzem dokonãili práce Metrostavu unikátním mos-tem pfies Rybn˘ potok tûsnû pfied hranicemi s Nûmeckem.Pro oba jízdní pásy má most jen jednu, 31,1 metru ‰iro-kou nosnou konstrukci z podélnû a pfiíãnû pfiedpjatého Ïe-lezobetonu, která v délce 356 metrÛ a ve v˘‰ce pfies50 metrÛ pfieklenula údolí pomocí v˘suvu tfiicetimetro-v˘ch segmentÛ betonovan˘ch ve dvou taktech. Spolus dal‰ími inovacemi pfii v˘stavbû tato technologie pomo-hla k tomu, Ïe most byl dokonãen v rekordním ãase.

Via RegiaV pfiedvánoãní dobû také témûfi 42 km dlouh˘ dálniãníúsek zkrátil frekventovanou cestu evropsk˘ch králÛ „ViaRegia“ z Prahy do Hradce Králové.

V úter˘ 19. prosince 2006 se na pódiu kousek od pÛ-vodního konce dálnice D11 u Podûbrad se‰li zástupci or-ganizací i dodavatelsk˘ch firem, aby se s pfiihlíÏejícími po-dûlili o radost z otevfiení dal‰ího dlouho oãekávanéhoúseku ãeské dálniãní sítû. Jak pfiipomnûl pfiedseda posla-

necké snûmovny Parlamentu âR Miroslav Vlãek: „Podlestatistiky se na staré silnici z Prahy do Hradce vÏdy ode-hrávalo nejvíc dopravních nehod. Otevfiení nového úsekudálnice tady pfiispûje nejen ke zrychlení dopravy, ale i kezlep‰ení bezpeãnosti provozu.“ Hejtmané Stfiedoãeskéhoa Královéhradeckého kraje Petr Bendl a Pavel Bradík po-dûkovali v‰em, kdo se na v˘stavbû podíleli.

Patfiil mezi nû i Metrostav, konkrétnû t˘m vedoucíhoprojektu Ing. Jifiího Roubíãka z divize 4. Spolu se SSÎa Doprastavem jako vedoucí SdruÏení Ole‰nice Rakousyzde vybudoval 4 mosty a podílel se i na zemních pracícha souvisejících objektech vãetnû pfieloÏek sítí, úprav koryta bfiehÛ fiek a rekultivace celého dotãeného území.

Od zahájení stavby v záfií 2004 jim práci zkomplikova-ly hned dvû záplavy desetileté vody, protoÏe staveni‰tû le-Ïelo v zátopovém území nedalek˘ch fiek. Ani sloÏité sana-ce podloÏí násypového tûlesa, které bylo budováno nanestabilním podloÏí baÏin, jim v‰ak nezabránily splnit plá-nované termíny a finanãní objemy.

Nov˘, 42 kilometrÛ dlouh˘ úsek dálnice D11 rychléspojení mezi Prahou a Hradcem Králové úplnû nevyfie‰í.Zkrátí je sice o pÛl hodiny, stále v‰ak zb˘vá dokonãit po-sledních pût problematick˘ch kilometrÛ. Podle odhadÛ bycelá Via Regia mohla b˘t hotová do tfií aÏ pûti let.L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

M_01_07 12.1.2007 14:00 Stránka 3

strana 4 I N F O R M A C E / A K T U A L I T Y / Z A J Í M A V O S T I

âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a. s., ãlen DDM Group / Povûfiená ‰éfredaktorka PhDr. Blanka Hrdinová / Redaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, 180 00 Praha 8-LibeÀ, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz,

âíslo 1/2007 vy‰lo 16. 1. 2007 (2/2007 vyjde 30. 1. 2007) / SloÏení redakãní rady Ing. Franti‰ek Polák (pfiedseda), Ing. Jan Cuc, PhDr. Blanka Hrdinová, Ing. Jifií Kavan, Mgr. Jan Kuchafi, Pavel Meyer, Ing. Jaromír Pavlíãek, Ing. Jaromír ·ob a Ing. Libu‰e

Weinfurtová / Design TomበMachek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / V˘roba Boomerang Publishing, Podûbradská 110/1, 198 00 Praha 9, tel.: 244 023 201, fax.: 244 023 333 / Podávání novinov˘ch zásilek povolila âeská po‰ta,

s.p., od‰tûpn˘ závod Praha, ã.j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinov˘ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âR E 7121, ISSN 1211-0736

N A · E F O T O R E P O R T Á Î

První projíÏìka po novém úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem k nûmecké hranici Tfii dny pfied loÀsk˘m ·tûdr˘m dnem byly ‰tûdré také ¤editelství silnic a dálnic âR a Dálniãní úfiad Sasko – zkrátily cestu

z Ústí do DráÏìan. Cestujícím tak vûnovaly u‰etfien˘ ãas a fiadû obcí, kde dosud jeden kamion stfiídal druh˘, poskytly

dlouho oãekávan˘ klid. Na novém úseku lze z oken automobilÛ obdivovat nejen krásy pfiírody, ale i zajímavá technická

díla. Ocelov˘ Ïelezniãní most na trati Ústí n/L – Teplice (foto ã. 2) tfieba pracovníci Metrostavu zhotovili na terénu je‰tû

dfiív, neÏ jej podkopala stavba dálnice. Musela se dál prokopávat i svahy Kru‰n˘ch hor, do nichÏ se zafiízla pod vysoké

opûrné zdi (foto ã. 3). Nové dálniãní mosty jsou zajímavé i architektonicky. Lávce kousek za Ústím místní fiíkají Koãiãí oãi

(foto ã. 4). Cesta se ãastûji neÏ dfiív také zavrtává do horsk˘ch masivÛ. Od jiÏního portálu tunelu Libouchec (foto ã. 5)

stoupá k hranici s pfiev˘‰ením kolem 4,5 %. U jeho severního portálu pfii cestû zpût prochází 166 metrÛ dlouhou galerií

(foto ã. 6), která mírní záfiez dálnice do pfiilehlého úboãí. Nejzajímavûj‰ím záÏitkem cesty je prÛjezd dosud nejdel‰ím,

více neÏ dvoukilometrov˘m dálniãním tunelem Panenská (foto ã. 1). Má tfii bezpeãnostní zálivy pro pfiípadné odstavení

nepojízdného vozidla (foto ã. 7) a deset propojek (foto ã. 8). Zv˘razÀují je fotoluminiscenãní pásy a nouzová opatfiení

zlep‰ují i únikové znaãky ze stejného materiálu, jenÏ naakumulovanou svûtelnou energii umí uvolÀovat i po v˘padku

osvûtlení. Souãástí obou tunelÛ, které razila divize 5 Metrostavu, je ‰piãkové technologické vybavení. Díky nûmu mÛÏe

obsluha centrální fiídicí jednotky v objektu ¤editelství silnic a dálnic v ¤ehlovicích (foto ã. 9) sledovat, vyhodnocovat

a ovlivÀovat aktuální situaci tak, aby provoz v tunelech i na celé nové dálnici D8 byl co nejbezpeãnûj‰í.

L e n k a S v o b o d o v á , f o t o J o s e f H u s á k

2

1

3

54

76

8 9

AktualityV˘bor ZO OS Stavba na svém 53., 54. a 55. zasedánív roce 2006 mimo jiné projednával:• kolektivní vyjednávání (KS 2007 a 2008) – prÛbûh

vyjednávání (Zápis ã. 5, 6) vãetnû schválení koneã-ného znûní Kolektivní smlouvy Metrostav a.s. 2007a 2008; VZO projednal a schválil návrh kolektivnísmlouvy na roky 2007 a 2008 pro Metros a skupi-nu TBG (v˘zva k zahájení kolektivního vyjednávání)

• návrh aktualizovaného Pracovního fiádu Metrostavu(s pfiipomínkami na odkaz k Nafiízením vlády k ZP –nevydané) a O¤N o hmotné stimulaci personálu

• problematiku sociálního zázemí provozÛ divize 7v areálu SDHP (dosavadní postup v fie‰ení neutû‰e-ného stavu)

• Ïádost divize 5 o povolení práce pfiesãas nad sta-novené limity v roce 2006

• informace z operativních jednání pfiedsedy ZO OSs personálním fieditelem spoleãnosti

• informaci ze zakázky na Islandu (personální oblast)• problematiku BOZP – závûry porady komise BOZP

z 13. 11., protokoly z inspekcí OBÚ za listopad 2006 • majetkov˘ blok – informace o stavu realizace plá-

novan˘ch investic a oprav (oprava komínového tû-lesa a povrchu parkovi‰tû v penzionu Sokol a návrhpfiípadné zmûny topného systému v RS Trnávka –plynofikace); jmenování inventarizaãní komise

• provizorní rozpoãet ZO na 1. ãtvrtletí 2007• vyhodnocení realizovan˘ch aktivit volného ãasu pro

ãlenskou základnu v roce 2006• nabídku na zahraniãní rekreaci v roce 2007.

S L O U P E K O D B O R ÒBlahopfiejemeSrdeãné pfiání v‰eho nejlep‰ího zasíláme v‰em na‰im

spolupracovníkÛm, ktefií v lednu leto‰ního roku oslaví

Ïivotní jubileum. V‰em pfiejeme do dal‰ích let hodnû

zdraví, ‰tûstí a spokojenosti nejen v pracovním, ale

také v rodinném Ïivotû. Za práci, kterou vykonávají pro

na‰i akciovou spoleãnost, jim dûkujeme a pfiejeme

je‰tû mnoho pracovních a osobních úspûchÛ.

50 letMartin ChuraÀ, hlavní stavbyvedoucí z divize 3

60 letJifií Novák, zedník z divize 1

Stanislav Pu‰, provozní zámeãník z divize 5

Josef Hofmann, manipulaãní dûlník z divize 6

Franti‰ek Kroutil, strojník z divize 6

Ing. Franti‰ek Chytil, mistr z divize 7

Ladislav Kripner, fiidiã z divize 7

Peter Pintér, topenáfi z divize 9

Jifií Beránek, provozní elektrikáfi z divize 11

V lednu oslaví své Ïivotní jubileum také

ZdeÀka Mar‰íková, referentka z divize 3

Eva Dragounová, odborná referentka z divize 5

Eva Hnízdová, odborná referentka z divize 9

RovnûÏ jim srdeãnû blahopfiejeme.

Cena pro Jeden svûtMezinárodní festival Jeden svût získal od organizaceUNESCO prestiÏní âestné uznání za v˘chovu k lidsk˘mprávÛm. Festival v âeské republice kaÏdoroãnû pfied-stavuje nejv˘raznûj‰í dokumenty a filmy, které upozor-Àují na závaÏné problémy a poru‰ování lidsk˘ch práv.Vytváfií diskusní a vzdûlávací fórum, nabourává pfied-sudky a události zasazuje do ‰ir‰ích souvislostí. Metro-stav tuto roli vysoce oceÀuje, a proto je uÏ nûkolik letjeho hlavním partnerem. âestné uznání UNESCO pomÛ-Ïe posílit image âR v této oblasti a pro Jeden svût zna-mená nejen ocenûní, ale i závazek zvy‰ovat kvalitu.

Zákoník práce, anebco by mûl kaÏd˘ vûdût 1. ãástS prvním dnem nového roku vstoupil v platnost nov˘ zá-koník práce a pfiinesl s sebou fiadu zmûn, které se do-tknou snad kaÏdého. Následující text pfiiná‰í první ãástsouhrnu jeho nejdÛleÏitûj‰ích zmûn. Úplné znûní obsa-huje zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, související in-formace lze nalézt v Kolektivní smlouvû Metrostav a.s.2007/2008 a v Pracovním fiádu Metrostav a.s.

Jednou z hlavních zmûn, kterou nov˘ zákoník prácepfiiná‰í, je zesílení jeho vazby na obãansk˘ zákoník a libe-ralizace pracovnûprávních vztahÛ. Jeho základní principby se dal jednodu‰e shrnout do tvrzení: „Co není v˘slov-nû zakázáno, je dovoleno“. Smlouva (pracovní, kolektivní,individuální) nebo vnitfiní pfiedpis (O¤N) tak mohou od-chylnû upravit i práva a povinnosti uvedené v zákoníkupráce, pokud takovou úpravu zákon v˘slovnû neomezuje.

Nov˘ zákoník práce nerozli‰uje hlavní a vedlej‰í pra-covní pomûr. V‰echny pracovní pomûry vãetnû tûch sou-bûÏn˘ch poÏívají stejné právní ochrany.

Zákoník práce také vymezuje nov˘ pojem závislá prá-ce – ta mÛÏe b˘t konána v˘hradnû v pracovnûprávnímvztahu, tj. v pracovním pomûru nebo na základû dohodo pracích konan˘ch mimo pracovní pomûr (dohoda o pro-vedení práce, dohoda o pracovní ãinnosti).

Roãní limit u prací konan˘ch na dohodu o provedenípráce se zvy‰uje ze 100 hodin na 150 hodin. Zákonemstanovená minimální mzda se vztahuje také na dohodyo pracích konan˘ch mimo pracovní pomûr. Do zku‰ebnídoby se nezapoãítává doba, v níÏ zamûstnanec nepracujepro pfiekáÏky v práci.

Za mladistvé jsou povaÏováni zamûstnanci aÏ do 18 letvûku a jejich pracovní doba nesmí pfiekroãit 30 hodin t˘d-nû a 6 hodin dennû.

Zákon taxativnû vymezuje pfiípady, kdy je zamûstnava-tel povinen nebo kdy mÛÏe zamûstnance pfievést na jinoupráci sv˘m jednostrann˘m opatfiením, aniÏ k tomu potfie-buje jeho souhlas. Pokud by v‰ak pfievedení pfiesáhlo21 dní a zamûstnanec by s ním nesouhlasil, musí zamûst-navatel své rozhodnutí projednat s odborovou organizací.

V˘povûdní doby jsou stejné pro zamûstnance i za-mûstnavatele a u Metrostavu ãiní 2 mûsíce. Rozvázat pra-covní pomûr mÛÏe zamûstnanec z jakéhokoli dÛvodu, aletaké bez jeho uvedení. Zamûstnavatel to v‰ak mÛÏe udûlatjen z dÛvodÛ v˘slovnû stanoven˘ch zákonem.

Pfii v˘povûdi z organizaãních dÛvodÛ se odstupné zvy-‰uje z 2násobku na 3násobek prÛmûrného v˘dûlku.d o k o n ã e n í p fi í ‰ t û

Potfiebujete-li s nûãím v této oblasti poradit, obraÈte sena svÛj personální útvar, nebo na útvar pracovnûprávníchvztahÛ Metrostavu, kde se vám rádi budou vûnovat.I n g . M a r t i n a Z r c k o v á ,

v e d o u c í ú t v a r u p r a c o v n û p r á v n í c h v z t a h Û

J U D r . J i fi í R ˘ d l , ú t v a r l e g i s l a t i v n û p r á v n í

Dlouhé noÏeOd konce loÀského roku rychlobruslafika Martina Sáblí-ková krouÏí po ledov˘ch oválech s logem Metrostavu nasvé závodní kombinéze. Nadûjná reprezentantka na se-be poprvé v˘raznû upozornila ãtvrt˘m místem v pûtiki-lometrovém závodû na loÀsk˘ch ZOH v Turínû.

Rok 2006 zakonãila svûtov˘m rekordem na 10 kmv Calgary a do druhé poloviny sezony jí jistû bude pfiáthodnû úspûchÛ nejen Metrostav, kter˘ se stal jedním z je-jích dvou generálních partnerÛ. V duchu své sponzorskéstrategie pomáhat spí‰e minoritním sportÛm jí finanãnûpodpofií, aby mohla zlep‰it své tréninkové podmínkya úãastnit se v‰ech v˘znamn˘ch sportovních klání. L e n k a S v o b o d o v á , f o t o S P O R T I N V E S T

M_01_07 12.1.2007 14:00 Stránka 4