Mikroekonomie cvičení 1 A CH - Webzdarma.cz · 2005-09-09 · Mikroekonomie cvičení 1 Model produkčních možností – demonstruje princip alternativních nákladů. Jedná

Mikroekonomie cvičení 1

Model produkčních možností – demonstruje princip alternativních nákladů. Jedná se odvourozměrný graf, který popisuje dva statky.

A = Automobily.CH = Chmel.

Vyrobit lze 100 aut a sklon křivky je 1/3, sklon je neměnný. Kolik tedy lze vyprodukovatchmele, když lze vyrobit 100 aut? Chmele lze vyprodukovat 300 t.Vždy musíme brát v úvahu optimální využívání zdrojů. Určíme maximální počet aut nebochmele za předpokladu, že buď vyrobíme 100 % aut a chmel produkovat nebudeme nebovyprodukujeme 100 % chmele a auta vyrábět nebudeme. V praxi ppf přímkou není, protožechmel a auta jsou zcela rozdílné komodity a jejich získávání je zcela odlišné.

– Co mají tyhle dva body společného? = leží na ppf, na těchto bodech se jedná o optimálnívyužití zdrojů.

– Co mají odlišného? – při různých hodnotách se produkují různé kombinace statků.– Jak znázorníme konkrétní stav ke konkrétnímu dni? – určíme si výsledný bod.

Případové studie

V důsledku sporu se naše ekonomika nachází v bodě, který odpovídá situaci, kdy se vyrábí50 % aut a produkuje 30 % chmele - – Aut se vyrábí 50 ks.– Chmele se produkuje 90 t.Tato situace uvádí, že zdroje nejsou využívány efektivně.

Vyšrafovaný trojúhelník ukazuje všechny možnosti, které by vedly k optimálnímu využitívšech výrobních faktorů.

Po vyřešení sporů se ekonomika nachází v bodě, který odpovídá situaci, kdy se vyrábí 50%aut a produkuje 50 % chmele - – Aut se vyrábí 50 ks.– Chmele se produkuje 150 t.

A (Ks)

100

CH (t)0 300100 200

50A

A

B

B 30 aut a 210 t chmele

Nová technologievýroby aut


Nová situace, v grafu bude značena červeně.

Stoupla spotřeba piva – zvýší se nabídka – produkce chmele se zvyšuje, chceme se chovatoptimálně – zůstaneme na stávající ppf – nastane posun po křivce - – Sníží se množství vyrobených aut.– Zvýší se produkce chmele.– Tato ekonomika obětuje 7 % kapacit aut.

Kolik tedy budeme produkovat chmele? – Vyrábíme 30 aut.– Sklon přímky 1/3.

Změna Y : Změna X = 1 : 3 = 3 * 70 = 210 tun chmele.

Naše ekonomika bude tedy produkovat 210 tun chmele.

Čím je způsoben posun po křivce? – ten je způsoben tím, že pro produkci užívámeomezených zdrojů.Alternativní náklady – náklady, které vzniknou při výběru druhé nejlepší varianty – nákladyušlého zisku z nerealizované produkce.

Nová technologie – vyvolá zvýšení výroby aut, změna sklonu, nenastane posun ppf. Tatosituace je v našem grafu zanesena modře.

Chmel jde na odbyt – producenti se rozhodnou přinutit zaměstnance pracovat 22 hodin denně= drancování faktoru času = využití zdrojů je za ppf = krátkodobé neefektivní využívánízdrojů.

Tržní mechanismus

Mějme dva kupující, pana Brauna a pana Smitha, budeme sledovat vlastnosti tržní poptávky.

p

1

2

3

4

5

010 20 30 40 500 10 20 30 40 50

dB dS

p Individuální Individuální


Hypotéza – domněnka.

Funkce

y = 500 + 20 x – Nabídková – rostoucí funkcey = 1400 - 40 x – poptávková – klesající funkceZa y dosadíme p a za x dosadíme q.

Trh cukrové řepy, tento trh je znázorněn předcházejícími funkcemi.– Najdi z rovnic rovnováhu mezi cenou a množstvím.

P/q = Cena za metrák.Q/t = Množství v tunách, Q/q – Množství za metrák.

Bod rovnováhy – stejné souřadnice pro nabídku a poptávku.

Vláda nabídne, že vykoupí od zemědělců přebytky při ceně 1000 za metrák. Na kolik přijdesplnění tohoto závazku – vláda využije diskreční opatření.

Kolik tedy vláda koupí?

P

1

2

3

4

5

30 40 50 60 70

D

Q

p(P) Braun Smith D1 30 40 702 20 30 503 10 20 30

Tržní

P/q

1000

Q/t3010 20

400

600

800

200

S - nabídka

D - poptávka

E

Vyvolává přebytek

P = 500 + 20 Q P = 1400 - 40 Q

0

25155


Y = 1400 – 40 x – poptávková funkce

1000 = 1400 – 40 x40 x = 1400 – 100040 x = 400x = 400 : 40x = 10

Spotřebitelé koupí 10 tun.

1000 = 500 + 20 x1000 – 500 = 20 x500 = 20 x500 : 20 = x25 tun = x

Zemědělci nabízejí 25 tun.

Vláda tedy koupí přebytek, který činí 15 tun.

Vláda nakupuje 1 metrák za 1000, kupuje 15 tun, tj. 150 metráků po 1000.

1000 * 150 = 150 000 Kč.

Vláda bude muset pro splnění svého závazku vynaložit 150 000 Kč.

Případ pohybu po křivce – změny ceny – cenový faktor.

Substitut k cukrové řepě je cukrová třtina = snížením ceny substitutu nastane posunpoptávkové křivky dolevou, poptávka se přesunula na cukrovou třtinu u které se poptávkovákřivka posune doprava.

Situaci analyzujeme dle toho, co způsobilo danou změnu.

Změna DPH – snížení daně = posun křivky nabídky doprava. Změna ceny může býtzpůsobena sezónnosti, či slevy z důvodu skončení doby trvanlivosti.

Při ceně 600 Kč za tunu je nabídka 5 tun a poptává je 20 tun. Kolik se tedy prodá? Prodá se 5tun řepy, protože 5 tun je nabízeno. V našem grafu je tato situace znázorněna zeleně.

600 = 1400 – 40 x40 x = 800x = 800 : 40x = 20

600 = 500 + 20 x


100 = 20 x100 : 20 = x5 = x

Poptává se 20 tun, ale nabízí se 5 tun.

Přebytek výrobce a přebytek spotřebitele

S ---- P = 4 + QD ---- P = 10 – 2Q

Rovnováha je v bodě, který udává cenu 6 Kč a množství 2 ks.Maximální cena může být 10 Kč. Tuto hodnotu zjistíme tak, že za Q v poptávkové funkcidosadíme 0.

P = 10 – 2QP = 10 – 2 * 0P = 10 – 0P = 10 Kč

Nejnižší cenu zjistíme tak, že do nabídkové funkce dosadíme za Q 0.

P = 4 + QP = 4 + 0P = 4 Kč

Přebytek spotřebitele dle výpočtu plochy trojúhelníku

= (a * b) : 2 = (2 * 4) : 2 = 4 Kč = Přebytečná hodnota ušetření

Přebytek nabídky dle výpočtu plochy trojúhelníku

= (a * b) : 2 = (2 * 2) : 2 = 2 Kč = Přebytečná hodnota ušetření

Chování spotřebitele

P

Q2

6

S - nabídka

D - poptávka

Vyvolává přebytekSpotřebitele

0

Vyvolává přebytekNabídky


MUR = PR – cena za statek je adekvátní užitku.MUR < PR – užitek je menší, než cena.MUR > PR – užitek je vyšší, jak cena.

Sestrojení modelu linie příjmů

I = Příjem.

Zadání

I = 200 KčPX = 25 ksPY = 16 ks

Hraniční body = X = I : PX = 200 : 25 = 8, Y = I : PY = 200 : 16 = 12,5.

U tohoto modelu uvažujeme - – Pokaždé je utracen celý důchod.– Za celkový důchod jsou vždy nakoupeny různé varianty obou statků.– Každá Kč, kterou nevynaložíme na jeden statek, musíme vynaložit na statek druhý.

Když se zdraží statek X, sníží se nákup tohoto statku, v našem případě nastalo snížení z 8 na4, sklon přímky je strmější, černá barva.Zvýší-li se důchod na 300 Kč (Ceteris Paribus), nastane posun přímky doprava a v našempřípadě X = 12 a Y = 18,75, zelená barva.

Hraniční body = X = I : PX = 300 : 25 = 12, Y = I : PY = 300 : 16 = 18,75.

Rovnice rozpočtové linie

200 = 25X + 16Y nebo 300 = 25X + 16YZadání

Y

20

X0 124 8

10

I = 300 Kč

I = 200 Kč

Y = I : PY

X = I : PX


Ponožky PP = 30,-- Jablka PJ = 15,--Q MUP MUP

4 60 405 55 326 50 30

Najděte rovnováhu. Kolik si máme koupit ponožek a jablek, abychom byli spokojeni.

MUP : PP = 60 : 30 = 2 MUJ : PJ = 40 : 15 = 2,7MUP : PP = 55 : 30 = 1,83 MUJ : PJ = 32 : 15 = 2,13MUP . PP = 50 : 30 = 1,7 MUJ : PJ = 30 : 15 = 2

Kolik potřebujeme peněz na nákup? [MUP : PP = MUJ : PJ]

= (4 * 30) + (6 * 15) = 120 + 90 = 210 Kč

Indiferenční analýza

Rovnováha – stav, kdy se protne se indiferenční křivka s rozpočtovou linií.

Určení rozpočtové linie = Suma na nákup : Cena za jednotku= 210 : 30 = 7 – Určení u ponožek= 210 : 15 = 14 – Určení u jablek

Bod A– Co má společného a rozdílného oproti bodu E?

– Společného má to, že se musí docílit stejného celkového užitku.– Liší se stylem, jakým bylo užitku dosaženo jinou kombinací statků.– Když snížíme nákup jablek = zvýší se mezní užitek.– Když zvýšíme nákup jablek = sníží se mezní užitek.

Do bodu A se dostaneme, když změníme cenu - – Snížíme cenu jablek.

YJablka

14

X Ponožky0 74

6E

A


– Zvýšíme cenu ponožek.– Beze změny důchodu.

Pohybujeme-li se po křivce, zůstává celkový užitek stejný, ale mění se pouze mezní užitky.

Rovnice rozpočtové linie

210 = 30P + 15J

Zadání

Mezní užitek z Fernetu je 3 krát vyšší, než mezní užitek z toniku. 2 deci toniku stojí 15 Kč.Kolik jsme ochotni dát za Fernet.

(3 * MUT) : PF = MUT : PT

3MUT : PF = MUT : 15(45 * MUT) : MUT = PF

45 = PF

Za Fernet jsme ochotni zaplatit 45 Kč.

Zadání

Graficky znázorněte. Polička na knížky - – Deska.– 2 šrouby na uchycení jedné deky.– Police bude složena ze třech desek.

Jedná se o případ komplementu

Elasticita – pružnost – reaguje na podnět, změnu.

YŠrouby

6

X Desky0 31

4

2

2


Jak reaguje na cenu? Reagují poptávkové nebo nabídkové veličiny - – Cenová.– Důchodová.– Čas – časový prostor vyvolá možnost reagovat = delší čas = elasticita roste.– Množství substitutů.– Povaha statků.– Preference spotřebitelů.– Podíl nakupovaného statku na rozpočtu spotřebitele.

Úvahová řešení

Marie má ráda mandarinky, grepy jsou pro ni kyselé. Jeníčkovi je to jedno. Čí elasticitapoptávky po mandarinkách bude vyšší? Jeníčkova, může užít substitut, kterým jsou grepy. UMarie je třeba vzít v potaz preference na mandarinky = snižuje se tedy pružnost.

Kde se setkáme s vyšší elasticitou? Když se bude jednat jen o mandarinky nebo o ovocný koš?U ovocného koše lze užít substitut. Vyšší elasticita bude u mandarinek, protože lidé přestanoukupovat mandarinky a budou kupovat jiné ovoce, tím elasticita v ovocném koši je zcelamizivá.

Hodnoty elasticity

Elektřina 0,4Jízdenky tramvají 10,8Pračka 0,13Pivo 1,1Olivy 3,6

Pračka = Statek dlouhodobé spotřeby.Pivo = Preference.Olivy = Zbytný, nadstandardní statek.

Poptávka po mandarinkách

P = 100 – (5 : 3)QEd = 0,6 (elasticita) P1 = 28,-- (původní cena)P2 = ? (Nová cena)Jak vysoká cena způsobila pokles poptávaného množství o 15%? = ∆Q

Ed = % změna Q : % změna P Elasticita = ∆Q : ∆P0,6 = 0,15 : ∆P2

0,6 ∗ ∆P2 = 0,15 ∆P2 = 0,15 : 0,6∆ P 2 = 25%

Nastalo zvýšení ceny o 25% a to (28 * 0,25 = 7) o 7,-- Kč. Cena po zdražení je 35,-- Kč.Prodejci se o elasticitu zajímají, jaké mají po cenových změnách?


Tržby = P * Q – tržby se zvýší, protože elasticita je nepružná.

Použijeme poptávkovou rovnici.

P = 100 – (5 : 3)Q Tržby = P * Q28 = 100 – (5 : 3)Q Tržby = 28 * 43,2 (5 : 3)Q = 100 – 28 Tržby = 1209,60 Kč (5 : 3)Q = 72Q = 43,2

P = 100 – (5 : 3)Q Tržby = P * Q35 = 100 – (5 : 3)Q Tržby = 35 * 39(5 : 3)Q = 100 – 35 Tržby = 1365,-- Kč(5 : 3)Q = 65Q = 39

Tržby se zvýšily o 1365 – 1209,60 = 155,40 Kč.

Příklad

d1 P = 30 – 2Qd2 P = 40 – 4Qd3 P = 44 – 2Q

Najdi tržní poptávku po čokoládě. Abychom mohli horizontálně sečíst, tak musíme převéstrovnice na Q =.

d1 2Q = 30 – P Q = (30 – P) : 2 Q = 15 – (P : 2)d2 4Q = 40 – P Q = (40 – P) : 4 Q = 10 – (P : 4)d3 2Q = 44 – P Q = (44 – P) : 2 Q = 22 – (P : 2)

QT = 47 – (5P : 4) Příklad – P1 = 12,-- KčP2 = Zdražení o 1/3 = (12 : 3) = 4 = 4 + 12 = 16Zjisti individuální elasticitu.

(% ∆ Q : % ∆ P) = (Q2 – Q1) : Q1 Výpočet v bodě, je nepřesný.(P2 – P1) : P1

(% ∆ Q : % ∆ P) = ((Q2 – Q1) : (Q1 + Q2)) : 2 Výpočet v oblouku((P2 – P1) : (P1 + P2)) : 2

Výpočet pro d1

Q1 = 15 – (P1 : 2) Q2 = 15 – (P2 : 2)Q1 = 15 – (12 : 2) Q2 = 15 – (16 : 2)Q1 = 15 – 6 Q2 = 15 - 8Q1 = 9 Q2 = 7Výpočet pro d2


Q1 = 10 – (P1 : 4) Q2 = 10 – (P2 : 4)Q1 = 10 – (12 : 4) Q2 = 10 – (16 : 4)Q1 = 10 – 3 Q2 = 10 - 4Q1 = 7 Q2 = 6

Výpočet elasticity v bodě pro d1 a d2

d1 d2

(% ∆ Q : % ∆ P) = (Q2 – Q1) : Q1 (Q2 – Q1) : Q1 (P2 – P1) : P1 (P2 – P1) : P1

(7 – 9) : 9 (6 – 7) : 7(16 – 12) : 12 (16 – 12) : 12- 0,22 : 0,33 - 0,14 : 0,330,67 0,43

Výpočet elasticity v oblouku pro d1 a d2

d1 d2

(% ∆ Q : % ∆ P) = ((Q2 – Q1) : (Q1 + Q2)) : 2 ((Q2 – Q1) : (Q1 + Q2)) : 2((P2 – P1) : (P1 + P2)) : 2 ((P2 – P1) : (P1 + P2)) : 2((7 – 9) : (9 + 7)) : 2 ((6 – 7) : (7 + 6)) : 2((16 – 12) : (12 + 16) : 2 ((16 – 12) : (12 + 16) : 2(- 2 : 16) : 2 (- 1 : 13) : 2(4 : 28) : 2 (4 : 28) : 20,0625 : 0,0714 0,0384 : 0,07140,87 0,54

Čokoládu má raději spotřebitel s d2, má nízkou elasticitu.

Příklad

Čaj Jeníček MaruškaP1 = 30,-- Q1 = 12 Q1 = 12P2 = 22,-- Q2 = 7 Q2 = 14Káva

Jde o substituci, použijeme výpočet pro křížovou elasticitu.

Jeníček Maruška(% ∆ QK : % ∆ PČ) = (Q2 – Q1) : Q1 (Q2 – Q1) : Q1

(P2 – P1) : P1 (P2 – P1) : P1

(7 – 12) :12 (14 – 12) : 12(22 – 30) : 30 (22 – 30) : 30- 0,42 : (- 0,27) = 1,56 0,16 : (-0,27) = - 0,59

Maruška se zachovala nestandardně, za standardních podmínek vychází kladný výsledek. Čaj


slevil, Jeníček snížil spotřebu kávy a začal kupovat čaj. U Marušky se projevila extrémnípreference kávy.

Firma – produkční funkce

Vstupy (VF) - – Práce.– Kapitál.– Půda.

Výstup (Q) - – Výrobky.– Služby.

Znázornění produkční funkce - – Rovnicí.– Grafem – izokvanta, izokosta.– Tabulkou.

Forma rovnice

Q chleba = 2L1/2 * K1/2 [Q = K * L]

Q chleba = 2 2 * KZpůsob propojení L s K je technologií. Čím dokonalejší je použit postup práce, tím vzrůstákapitál.

O kolika faktorovou funkci se jedná? Jedná se o funkci dvou faktorovou - – Práce.– Kapitál.Určí se to dle toho, kolik faktorů se mění = má dynamiku, dle toho určíme, kolik má danáfunkce faktorů = jedná se o krátké období. V dlouhém období se může měnit i půda. Tentofaktor se mění v dlouhém období z důvodu toho, že stálé zvyšování technologie způsobípřesycení místa práce a je proto zapotřebí rozšířit místo práce, v našem případě dojde knutnosti zvýšit plochu půdy.

Příklad

Pekárna týdně vyprodukuje Q = 150 chlebů. Na produkci 150 chlebů je třeba 100 hodin lidsképráce a 100 hodin strojového času. Zjistěte, zda vedení pekárny pracuje efektivně, či nikoliv.

Q chleba = 2L1/2 * K1/2

Q chleba = 2 L * K

150 chleba = 2 100 * 100150 chleba = 20 * 10150 chleba = 200V tomto případě lze vyprodukovat 200 chlebů, ale je vyprodukováno jen 150. Aby byla


produkce efektivní, je třeba vyprodukovat o 50 chlebů více. Rozhodli jsme se vyprodukovat200 chlebů použitím jiné technologie.

200 chleba = 2 25 * 400200 chleba = 10 * 20200 chleba = 200

Výslednou hodnotu znázorněte graficky.

Pro náš případ můžeme použít izokvantu = funkce stejné produkce. Předpona izo znamenástejný. Izoterma – křivka, která spojovala místa se stejnou teplotou. Pro náš případ bodyspojují stejné produkce.

Výstup je stále stejný, rozdíl je ve smyslu jiného technologického postupu.

Příklad

V následující tabulce je zadána produkční funkce firmy a dále známe ceny vstupů a produkce:PL = 100 Kč/L, PK = 300 Kč, P výrobku = 100 Kč, Me = konstanta = 100 Kč.

L 1 2 3 4 5 6K 10 10 10 10 10 10Q 10 17 22 25 26 25TP 10 17 22 25 26 25MP 10 7 5 3 1 -1AP 10 8,5 7,33 6,25 5,2 4,2MR 1000 700 500 300 100 -10

K

300

L0 6020

200

100

40

400

Q = 200


Úkoly:1. o kolika faktorovou funkci se jedná2. o jaké období fungování firmy se jedná3. zjistěte, jak se vyvíjejí u této firmy celkový, mezní, průměrný produkt a mezní příjem4. najděte optimum této firmy, kdy firma maximalizuje zisk a proveďte analýzu tohoto stavu

firmy, tj. Určete:1. optimální objem produkce Q 2. jaké jsou TC pro toto optimum3. sestrojte izokvantu a izokostu pro stav rovnováhy (optima) s přesnými údaji (Q,

kombinace K a L, koncové body) 4. jaká je MRTS v bodě rovnováhy? 5. napište rovnici izokosty této firmy pro stav rovnováhy

L = Práce.K = Plocha, na které vyrábíme.Q = Vyráběná produkce.TP = Celkový produkt.

MP = Mezní produkt.AP = Průměrný produkt.MR = Mezní příjem.

1. Jedná se o jedno faktorovou funkci – jediný faktor se mění a to je L.2. Jedná se o krátké období.3. TP – Celkový produkt = suma mezních produktů, celkový výstup, když je použit celkový

objem vstupů.

MP – Mezní produkt – nová změna – předchozí hodnota.AP – Průměrný produkt – kolik připadá CP na jednotku faktoru = TP : L.MR – Změna TR : Změna L (Tržby = Q * P)MR = MP * PMR = 10 * 100MR = 1000

Optimální objem produkce Q = 26 (Zjistíme dle vztahu MC = MR)

Jaké jsou TC pro toto optimum

TC = K * PK + L * PL

TC = 10 * 300 + 5 * 100TC = 3000 + 500TC = 3500

Sestrojte izokvantu pro stav rovnováhy (optima) s přesnými údaji (Q, kombinace K a L,koncové body)

Hodnota izokosty = 3500 (Hraniční body)TC : PK = K TC : PL = L3500 : 300 = K 3500 : 100 = L11.67= K 35 = L


Sestavení izokosty

MRTS = Mezní míra technické substituce – udává sklon, jedná se o poměr cen.

MRTS = ∆ K : ∆ LMRTS = (TC : PK) : (TC : PL)MRTS = (3500 : 300) : (3500 : 100)MRTS = 11,67 : 35MRTS = 0,33

Rovnováha firmy bez použití nákladů

Poměřujeme přes poměry mezního produktu a mezní cenu.

Technologickékombinace

A B C D E

MPL/MPK 5 4 3 2,5 2

PL = 5 KčPK = 2 Kč

Která z těchto kombinací je výhodná, která má firma použít.MPL/MPK = PL : PK

5 = 5/2 4 = 5/2 3 = 5/2 2,5 = 5/2 2 = 5/2 (MPL/MPK = PL : PK)5 = 2,5 4 = 2,5 3 = 2,5 2,5 = 2,5 2 = 2,5

Optimální kombinací je D = 2,5.Změníme cenu na 4 Kč = pro tuto situaci je vhodná kombinace E = 2.

TC/PK

= K

6

TC/PL = L0 3010

4

2

20

8

K = 10

TC = 3500

1226

L = 5


Firma vyčlení na nákup VF – Celkové náklady - TC = 100 KčPL = 5 KčPK = 2 Kč

Sestavte izokostu

Příklad

Doplňte do tabulky chybějící údaj X, předpokládejte dělitelnost všech jednotek produkce.

Q FC VC TC MC AFC AVC AC12 20 40 60 10 203 20 60 80 6,67 204 20 80 100 5 20

AVC = VC : Q AFC = 20 : 3 TC = VC + FC TC = VC + FCAVC * Q = VC AFC = 6,67 TC = 60 + 20 TC = 80 + 2020 * 2 = VC TC = 80 TC = 1002 * 20 = 40

FC = TC – VC AFC = 20 : 4 VC = Q * FCFC = 60 – 40 AFC = 5FC = 20

AFC = FC : QAFC = 20 : 2AFC = 10

TC/PK

= 50

30

TC/PL = 200 3010

20

10

20

40

50

TC = 100


Příklad

Při produkci 25 ks zboží jsou fixní náklady 50 Kč a celkové náklady 550 Kč. Vypočítejtevelikost průměrných variabilních nákladů.

Q = 25 KsFC = 50 KčTC = 550 KčAVC = ?

VC = TC – FC AVC = VC : QVC = 550 – 50 AVC = 500 : 25VC = 500 Kč AVC = 20 Kč

Příklad

Tabulka obsahuje údaje o výrobním procesu malé firmy. Cena kapitálu (nájemné za výrobníplochu) PK = 300 Kč, cena práce (mzda) PL = 50 Kč.

L počet osob 0 1 2K plocha m2 10 10 10

Q objem produkce 0 10 15

Určete FC při výrobě 15 Ks produkce (Q)

FC = K * PK

FC = 10 * 300FC = 3000 Kč

Určete TC při výrobě 10 Ks produkce (Q)

TC = K * PK + L * PL

TC = (10 * 300) + (1 * 50)TC = 3050 Kč

Určete VC při výrobě 15 Ks produkce (Q)

VC = L * PL

VC = 2 * 50VC = 100 Kč

Uveďte, jak se tabulka nazývá a v jakém časovém horizontu se pohybujeme.

Jedná se o tabulku technologického postupu a pohybujeme se v krátkodobém období, protožeplocha se nemění, jedná se také o jednofaktorovou funkci.

Příklad


Pro firmu platí následující údaje - – Cena její produkce P = 300 Kč/Ks– Celkem firma vyrobila Q = 800 Ks– Pronajímá výrobní plochu K = 1 000 m2 (FC) za cenu PK = 150 KčIm2

– Průměrné variabilní náklady pro tento objem produkce jsou AVC = 90 Kč– Alternativní náklady pro majitele firmy jsou dány -

– Mzdou, kterou by získal, kdyby pracoval jako zaměstnanec u konkurence w = 30 000Kč

– Úrokem, který by získal, kdyby svůj kapitál, který vložil do podnikání ponechal v bancejako úspory ú = 7 000 Kč

Celkové příjmy

TR = P * QTR = 300 * 800TR = 240 000 Kč

Celkové náklady

TC = FC + VC FC = K * PK AVC = VC : QTC = 150 000 + 72 000 FC = 1 000 * 150 AVC * Q = VCTC = 222 000 FC = 150 000 90 * 800 = VC

72 000 = VCÚčetní zisk

ÚZ = Příjmy – NákladyÚZ = 240 000 – 222 000ÚZ = 18 000

Ekonomický zisk

EZ = Účetní zisk – Alternativní nákladyEZ = 18 000 – (30 000 + 7 000)EZ = 18 000 – 37 000EZ = - 19 000

Pro daného podnikatele by bylo vhodnější, aby pracoval jinde.

Dokonalá konkurence

Co je to malý výrobce - – Výrobce, který není schopen pokrýt celý trh.– Výrobce, který nemůže ovlivnit cenu na trhu.– Má nízkou technologii výroby – řemeslník, manufaktura.


Cena vznikne na základě tržní nabídky a poptávky.

Pro krátké období jsou charakteristické mezní náklady a pro dlouhé období průměrné.

MR = MC = kolik firma prodá.

Firma prodá 110 králíků, každý stojí 8 Kč = průměrná cena. Jednotková cena = průměrnýpříjem.D = Linie přímých příjmů.

Mezní náklady = mezní ceně

Podmínka je splněna dvakrát, bereme v úvahu jenom tu druhou vpravo. První nevyhovuje zdůvodu toho, že půl králíka by bylo prodáno za 10 Kč, ale náklady by byly mnohem vyšší.1. králík by byl prodán za 10 Kč a náklady by byly 10, tím by nebyl dosažen ani zisk a aniztráta.2. králík by byl prodán za 10 Kč, náklady by byly 6 Kč, zisk by tak byl 4 Kč.5. Králík by byl prodán za 10 Kč, náklady by byly 4 Kč, zisk by tak byl 6 Kč. Jedná se o

P

15

Q0 15050

10

5

100

20

P/j

15

q0 62

10

5

4

20

S

D

E

8

D/ P/ MR

0,5

1 5

MezníziskMezní náklady

MC

Cena 8 Kč

AVC

7 Kč


nejvyšší mezní zisk. V našem příkladě nás ale mezní zisk nezajímá. Nás zajímá celkový zisk.

Proč není dobré skončit produkci na 5 králících?

Celkový zisk = součet všech mezních zisků. Mezní zisk sice klesá, ale celkový příjem roste,každý králík přispívá k zisku.

8. králík by byl prodán za 10 Kč, náklady jsou ale také za 10 Kč, není zisk a ani ztráta.

Celý zisk = součet příjmů = celý oblouk.

Celkový příjem TR z 5 králíků = plocha do 5 králíků.

Mezní příjem z pátého králíka je obdélník od 4. - 5. králíka. (ohraničení I I).

Mezní zisk z 5 králíků – obdélník, který je v oblouku.Mezní náklady z 5 králíků – obdélník, který je pod obloukem.

Co se bude dít na trhu na který přijde nový prodejce – všichni chtějí prodávat – nastane posunnabídkové křivky doprava dolů – sníží se cena, ale poptávka je stejná.

Jaká je individuální nabídka? Bude záviset na ceně a na mezních nákladech. Nabídkováfunkce se odvozuje od ceny mezních nákladů. MC od minima funkce roste – v našem případěje to od 5 králíků. Je třeba najít rostoucí část nabídkové křivky, naší úvahu je třeba doplnit oprůměrné variabilní náklady (AVC). Platí o nich, že mají tvar U. Vztah s mezními náklady(MC) je ten, že danou funkci protnou.

AVC protne MC na 7 králících = cena je 8 Kč. MC = MR (Mezní příjem) = 8 Kč stačí napokrytí variabilních nákladů = zaplacení mezd a krmení pro králíky.

Když cena klesne na 7 Kč = nenastane pokrytí variabilních nákladů = krach.

Protnutí znamená, že se horko těžko přežívá = bod uzavření firmy. Cena = průměrná cena =průměrným variabilním nákladům. Opačně od 0 nahoru = od 8 Kč = nastává minimální AVC= začíná mít smysl podnikat = bod otevření firmy .

Za nabídkovou křivku nepovažujeme celou křivku celou rostoucí AVC, za křivku nabídky jipovažujeme až od bodu uzavření, či otevření firmy.

Příklad

s --- P = 8 + 4q– Za jakou cenu firmy prodávají.– Kolik králíků prodávají.– Kolik firem na trhu prodává.– Zaneste graficky stav v dlouhodobém období = dlouhodobá rovnováha.

Vypracování


– Králíci se budou prodávat po 20 Kč.– Každá firma bude prodávat 3 králíky.

P = 8 + 4q20 = 8 + 4q12 = 4q12 : 4 = q3 = q

– Králíky bude prodávat 30 firem – poptávka je 90 králíků a každá firma prodává 3 králíky.

Počet firem = Poptávka : Prodávané množství za jednu firmuPočet firem = 90 : 3Počet firem = 30

Optimum = největší zisk = budou jím procházet mezní náklady MC, dlouhodobé období,

P

30

Q0 13545

20

10

90

40

S

D

E

P/j

30

q0 6020

20

10

40

40

d17

AVC

AC

MC


uvažuje se o průměrných nákladech AC, funkce ve tvaru U. AC se musí protnout s MC vminimu, také dojde k dotyku s d, jedná se o tečnu.Průměrné celkové náklady ATC dostaneme součtem průměrných fixních a průměrnýchvariabilních nákladů. ATC musejí být pod průměrnými variabilními náklady. Jsou tak pokrytyprůměrné variabilní a fixní náklady.

Stav 17 Kč – Jedná se o nejnižší možnou cenu, za kterou lze prodat 3 králíky. Rozdíl 3 korunyjsou průměrné fixní náklady. 17 Kč jsou průměrné variabilní náklady. Na jednoho králíkapřipadá 3 Kč fixních nákladů.

Krátké období

Rovnovážná cena je 50 Kč za m2.Jak bude vypadat individuální poptávka? Za kolik bude firma nabízet své stavební práce?Poptávka bude 50 Kč, protože se jedná o dokonalou konkurenci.

Firma maximalizuje zisk – MC = MR.

65 m2 – jaký je průměrný zisk na m2?

Průměrný zisk = Celkový zisk : Plocha

Celkový zisk = Celkové tržby – Celkové náklady

Průměrný zisk za jeden m2 = 50 – 36 = 14 Kč/m2

Celkový zisk = 65 * 14 = 910 Kč = jedná se o ekonomický zisk, tento zisk pokrývá AC a ještěněco zbývá.

Dlouhé období

Kde se ustálí rovnováha v dlouhém období: Ustálení ceny nastane v ceně 30 – bud vyrovnání– minimum – cena = nákladům, firma bude produkovat 60 m2 za 30 Kč/m2, v tomto případě se

P

q* m20 6560

30

27

57

50 AVC

AC

MC

Průměrnáveličina


mění množství a cena. Ekonomický zisk je 0 = vyrovnání nákladů se ziskem, firma zvažuje,zda v odvětví zůstat, či nikoliv, je zde bod zvratu, může nastat krach nebo zisk.

ATC = pod MC a ve svém minimu.Bod uzavření firmy – cena je za 27 Kč/m2 a firma produkuje 57 m2 – nižší hodnoty již nelzeakceptovat.

Nedokonalá konkurence

– Maximalizace zisku.– Maximalizace produkce.– Maximalizuje celkový příjem.– Obtížný přístup do odvětví – bariéry.

– Nelze konkurovat ekonomickou silou.– Jsou odvětví, ke kterému není substitut.– Cenu stanovuje výrobce, ale rozhoduje

koupěschopnost.

Jeden výrobce – monopol, poptávka = nabídka, tržní poptávka = individuální poptávka.

Když se mění poptávka = dojde k změně ceny a nabízeného množství. Poptávka je linií ceny,ale zde toto neplatí. Poptávka se nerovná mezním příjmům. Mezní přínos je podstatně nižší zdůvodu klesajícího tvaru poptávkové křivky. Mezní příjmy klesají dvojnásobně rychle.

Když chceme prodat 10 ks, musíme prodávat po 25 Kč/ks. Mezní příjem z 10. kusu je 0 Kč.

P

Q0

Koupěschopná poptávka

Nekoupěschopná poptávka

10

100

P

Q0

Mezní příjmy

Mezní příjmy do 10 rostou

75

10 12MR


Při 15 Kč/ks je mezní příjem záporný.

Příklad

Mezní příjem = mezní náklady, neplatí, že mezní příjem se nerovná poptávce a ani ceně.

Firma - – Konstantní mezní náklady 10 Kč.– Poptávka výrobce Q = 10 000 – 100P.– Maximalizace zisku.

Kolik bude vyrábět a za kolik bude prodávat?

– Mezní příjem 5 000.– Poptávková křivka 100P a 10 000Q.– MC = MR.

Výpočet Q dle mezního příjmuQ = 10 000 - 100PQ = (10 000 – 100 * 10) : 2Q = 9 000 : 2Q = 4 500

Výpočet PQ = 10 000 – 100P4 500 = 10 000 – 100P100P = 10 000 – 4 500100P = 5 500P = 5 500 : 100P = 55

Celkový příjem TR = P * Q

Jaký je zisk? Když chceme zjistit zisk, musíme použít průměrné celkové náklady. V našempřípadě nemůžeme o zisku nic říci, protože neznáme průměrné AC.

Monopolista si stanovil za úkol, že bude maximalizovat zisk. Jak se dostaneme na 9000 ks po

P

10 000Q0

Ztráta*

Přebytek spotřebitele100

5000 9 000

10

Cena, kterou jsou spotřebitele ochotni zaplatit

Ztráta

Celkový příjem

55

4500

Poznámka – děleno lze užít z důvodu toho,že Mc jsou konstantní a také to, že MR půlígraf.

Kdyby nastala dokonalákonkurence, prodávalo by se 9 000

ks po 10 Kč


10 Kč? Prostor by mohli zaplnit výrobci, kteří by byli ochotni prodávat, ale nemohou zdůvodu těžkého přístupu do odvětví, prostor je tak nevyužit.

Náklady* = Náklady mrtvé váhy – nikdo nemá z této situace zisk.

Příklad –

P 0 27 22 17 12 7Q 0 1 2 3 4 5

TR 0 27 44 51 48 35MR 27 17 7 -3 -7

TR = P * QMR = Rozdíl mezi dvěma MR

– Jedná se o funkci poptávkovou.– O jakou firmu se jedná – jedná se o firmu v nedokonalé konkurenci.Předpokládáme, že MC jsou konstantní a jsou tedy 6,5. Firma maximalizuje zisk. Za kolikbude prodávat a kolik bude prodávat?

MC = MR – Mezní náklady = Mezní příjmy

V našem případě odpovídá této podmínce MR = 7, rozhodujeme se tedy pro prodej 3 ks po 17Kč.

Co může ještě firma sledovat - – Maximalizuje obrat – prodej, tržby, celkový příjem (nebere se v úvahu mezní a ani

průměrný příjem!!!). Podmínka, že Mezní příjem = 0, MR = 0– Maximalizace produkce – množství, objem, výstup.

Když se firma rozhodne maximalizovat obrat, tak je to při ceně 17 Kč při prodeji 3 ks. Pokudjsou mezní příjmy kladné, tak vždy je jistota, že daný výrobek přinese do firmy příjem.

Maximalizace Q – čím se řídíme - – Řídíme se celkovými náklady, které musíme pokrýt a budeme je porovnávat s celkovými

příjmy.– Průměrné náklady, které musíme pokrýt, budeme je porovnávat s průměrnými příjmy.– Průměrný příjem, tento je příjem za jeden kus.

Jaké platí pravidlo o ceně a mezních příjmech – MR klesá dvakrát rychleji, než cena.

V našem příkladě – cena klesá po 5 Kč a mezní příjem klesá o 10 a to je 2 * 5 = 10.

Příklad -

S prodávaným množstvím zbožím klesá cena vždy o 4 Kč, ukažte vývoj ceny a MR.


Q P MC MR0 50 15 501 46 20 422 42 24 343 38 26 264 34 28 18

Když firma maximalizuje zisk?

MC = MR26 = 26 = prodává tedy 3 ks po 38 Kč.

Monopolistická konkurence – charakteristika - – Na trhu je více větších firem.– Minimální bariéry vstupu.– Je možnost výběru substitutu.– Firma má vliv na cenu – jedinečnost produkce.– Typickým příkladem je Restaurace -

– Je jich hodně.– Všude se uspokojuje stejná potřeba, může se však jednat o produkci jiných značek.– Specializace kuchyně – vegetariánská, masná.– Cena je tvořena dle sortimentu.– Bariéry vstupu -

– Kapitál.– Živnostenský list – souvisí s praxí, vyučením v oboru.– Hygienické normy.

Příklad –

Maximalizace zisku a vše se daří při prodeji 1 000 porcí špaget týdně po 40 Kč.

P

Q0 1 000

d

MR

20

40

MC

30

AC

1 100

35

27

1 110


Průměrná cena za špagety je 40 Kč.

Hodnota 20 – mezní náklady na tisící porci a zároveň je to mezní příjem z tisící porce.

Zisk = Tržby – Náklady Tržba = 1 000 * 40 = 40 000

Celkové náklady – 1 000 s průměrnými náklady 30 Kč, odpovídají průměrným celkovýminákladům.

Hodnota 30 – AC musejí mít minimum v MC.

Celkové tržby

Celkové tržby = P * QCelkové tržby = 40 * 1 000Celkové tržby = 40 000

Celkové náklady

Celkové náklady = AC * QCelkové náklady = 30 * 1 000Celkové náklady = 30 000

Celkový zisk

Celkový zisk = Celkové tržby – Celkové nákladyCelkový zisk = 40 000 – 30 000Celkový zisk = 10 000

Průměrný zisk

Průměrný zisk = Tržba za 1 kus – náklady 1 kusuPrůměrný zisk = 40 – 30Průměrný zisk = 10

Ekonomická síla restaurace – Lenerův index

L = (P – MC) : PL = (40 – 20) : 40L = 0,5

Kdyby se jednalo o dokonalou konkurenci, kde P = MC, znamenalo by to pro náš příklad, žeLenerům index bude roven 0.

L = (P – MC) : PL = (40 – 40) : 40L = 0


Maximalizace tržeb – obrat, příjmy, tržby. Ptáme se, kdy bude celkový příjem conejvyšší.

Mezní příjem = 0

Celkové tržby – skládají se z mezních příjmů. Kolik přinese mezní produkt do pokladny, tentostav ukazuje křivka MR. V našem příkladě jde o hodnotu 1 100. Mezní příjem = 0 při hodnotě1 100.

Najdi cenu při hodnotě 1100, cena je 35 Kč za jeden kus. Celkové tržby


Celkové náklady


Celkový zisk

Celkový zisk = Celkové tržby – Celkové nákladyCelkový zisk = 38 500 – 29 700Celkový zisk = 8 800

Průměrný zisk



L = (P – MC) : PL = (35 – 27) : 35L = 0,23

Každý jiný cíl, než maximalizace zisku znamená, že se musí zvyšovat nabízené množství asnižovat cena. (viz poptávková a nabídková křivka)

Maximalizace objemu – obrat, příjmy, tržby. Ptáme se, kdy bude celkový příjemco nejvyšší.

Celkové náklady = Celkové příjmy, Průměrné náklady = Průměrné příjmy


Průměrný příjem = cena za jeden kus.

V našem případě jde o to, kde AC protne poptávkovou křivku D. 10 jídel má ale mezní příjemv záporu, těchto 10 jídel nepřináší přínos, ale naopak přínos odebírá.

Celkové tržby


Celkové náklady


Celkový zisk

Celkový zisk = Celkové tržby – Celkové nákladyCelkový zisk = 33 300 – 33 300Celkový zisk = 0

Průměrný zisk



L = (P – MC) : PL = (30 – 35) : 30L = - 0,17

Záporné L – ekonomická slabost – firma bojuje o svou existenci na trhu.

Bod uzavření firmy by se analyzoval stejně jako v předešlých příkladech (str. 19 – 20).Znázornění situace, že přichází konkurence a tím odcházejí zákazníci – křivka d se posunedoleva a dolů.

AC

dd

q

p

0

Zde je konecexistence firmy

Zde dochází k pokrytí nákladů,níž jít ale nelze.


Trh výrobních faktorů– Domácnosti nabízejí práci.– Firmy poptávají práci.

Maximalizace zisku – Mzdová sazba – částka za určitý odpracovaný čas.– Mzda – mezní náklad MCL.– MCL = MRL

Příklad -

Mzda za jeden den = 160.Cena za jeden produkt = 20.– Kolik firma zaměstná dělníků, jestliže víme, že maximalizuje zisk.– Určete, jak se vyvíjí mezní příjem.– Co se stane, když by produkce poklesla na 10.

L TPPL (Q) P TR MRL (1) MRL (2) MPL 1 6 20 120 120 120 62 15 20 300 180 180 93 23 20 460 160 160 84 26 20 520 60 60 35 27 20 540 20 20 1

TPPL = Cekový fyzický produkt.L = Množství práce.MPL = Mezní produkt.Hodnoty již zadané.

TR = P * QTR = 20 * 6TR = 120

Výpočet mezního příjmu

MRL (1) = ∆ TR : ∆ L nebo MRL (2) = MPL * P

Výpočet mezního produktu

MPL = ∆ TPPL : ∆ L

Jak se vyvíjí mezní příjem – klesají výnosy.Firma zaměstná 3 dělníky, protože mezní příjem je 160 a mzda také 160 a ta je meznímnákladem.

Documents

Mikroekonomie cvičení 1 A CH - Webzdarma.cz · 2005-09-09 · Mikroekonomie cvičení 1 Model produkčních možností – demonstruje princip alternativních nákladů. Jedná