Mikroekonomie I Cvičení 4 – Chování (rozhodování) spotřebitele, poptávka na trhu produktů

Mikroekonomie ICvien 4 Chovn (rozhodovn) spotebitele, poptvka na trhu produkt

Ing. Vojtch JindraKatedra ekonomie (KE)

MIEK1 Cvien 4Rozhodnte, zda uveden tvrzen jsou pravdiv nebo nepravdiv.Kdy je domcnost v rovnovze, pak MU jednoho zbo se mus rovnat MU zbo ostatnch.

Cokoliv, co zv celkov uitek - za pedpokladu ceteris paribus - m tendenci zvit i mezn uitek.

Voda m tendenci mt nzk MU, protoe jej substituty jsou iroce a voln dostupn.

Vzcnj zbo m vt relativn hodnotu substituce.

Sklon indiferenn kivky m relativn mezn uitky dvou zbo.

[ NEPRAVDA ][ NEPRAVDA ][ NEPRAVDA ][ PRAVDA ][ PRAVDA ]

MIEK1 Cvien 4Rozhodnte, zda uveden tvrzen jsou pravdiv nebo nepravdiv.

Snen vech absolutnch cen na polovinu bude mt za nsledek (za jinak stejnch podmnek) zdvojnsoben relnho pjmu.

Indiferenn analza je cestou odvozen poptvkov kivky v ordinalistick verzi teorie uitenosti.

Indiferenn kivky jednoho racionln se chovajcho spotebitele se mohou protnat.

Kivku poptvky lze chpat jako mnoinu bod rovnovhy spotebitele pi zmnch ceny statku X, nemnnm dchodu a cench ostatnch statk.

[ PRAVDA ][ PRAVDA ][ PRAVDA ][ NEPRAVDA ]

MIEK1 Cvien 4

Rozhodnte, zda uveden tvrzen jsou pravdiv nebo nepravdiv.

Konvexnost indiferennch kivek vyplv ze zkona substituce, za kterm se skrv zkon klesajcho meznho uitku.

Racionln jednajc spotebitel maximalizuje celkov uitek v rmci svho rozpotovho omezen.

Mezn uitek nikdy neme bt negativn.

[ NEPRAVDA ][ PRAVDA ][ PRAVDA ]

MIEK1 Cvien 4Spotebitel bude uvaovat, e se nachz v rovnovnm stavu:kdy z nkupu zbo A bude mt stejn uitek jako ze zbo B

kdy z nkupu posledn jednotky zbo A bude mt stejn uitek jako z nkupu posledn jednotky zbo B

kdy kad koruna nkupu zbo A mu pinese stejn uitek jako kad koruna nkupu zbo B

kdy posledn koruna nkupu za zbo A mu pinese stejn uitek jako posledn koruna vydan za zbo B

kdy posledn koruny vydan na nkup zbo A i B nepinesou zven uitku spotebitele

MIEK1 Cvien 4Kter z vrok je plnou definic kivky poptvky po statku X? Poptvkov kivka (pro urit trh) vyjaduje:kolik vrobku X by bylo koupeno pi rovnovn cen

jak a o kolik by se zvily nkupy spotebitel, jejich pjmy se zvily a kte sv pjmy vynaloili na nkup danho zbo

jak se mn mnostv penz, kter lid vynakldaj na nkup vrobku X, kdy se jeho cena nemn

mnostv vrobku X, kter by se nakupovalo v kadm okamiku, pokud by klesly dan

mnostv vrobku X, kter by bylo zakoupeno v kadm okamiku pi kad a jakkoliv cen, za pedpokladu, e jin faktory, kter ovlivuj poptvku jsou konstantn

MIEK1 Cvien 4K maximln realizaci poteb si za danho pjmovho omezen spotebitel vyberou spotebitelsk ko, kter je umstn tam, kde:se nejvy indiferenn kivka dotk linie pjm

linie pjm teuje nejvy indiferenn kivku

MRS = Px/Py

plat vechny pedchoz odpovdi

neplat dn z pedchozch odpovd

MIEK1 Cvien 4K maximln realizaci poteb si za danho pjmovho omezen spotebitel vyberou spotebitelsk ko, kter je umstn tam, kde:se nejvy indiferenn kivka dotk linie pjm

linie pjm teuje nejvy indiferenn kivku

MRS = Px/Py

plat vechny pedchoz odpovdi

neplat dn z pedchozch odpovd;

MIEK1 Cvien 4Kter z nsledujcch vlastnost nen vlastnost rozpotov linie:

negativn sklon (resp. smrnice)

linern tvar pi konstantnch cench

posun doprava nahoru pi rstu velikosti dchodu

klesajc mezn mra substituce

sklon vyjden podlem cen statk

MIEK1 Cvien 4Kter z nsledujcch tvrzen popisujcch indiferenn analzu je nesprvn?kad bod na indiferenn kivce pedstavuje rzn kombinace zbokad bod na rozpotov pmce pedstavuje rozdln kombinace zbo

vechny body na jedn indiferenn kivce pedstavuj stejnou rove realizace poteb

vechny body na rozpotov pmce pedstavuj stejnou rove pennho pijmu

vechny body na jedn indiferenn kivce pedstavuj stejnou rove pjmu

MIEK1 Cvien 4Jestlie pt broskev, kterou spotebitel konzumuje, mu poskytuje 8 jednotek uitku, est mu obvykle bude poskytovat:

pesn 8 jednotek uitku

vce ne 8 jednotek uitku

mn ne 8 jednotek uitku

dvakrt tolik jednotek uitku

pesn (8/5) . 6 jednotek uitku

MIEK1 Cvien 4Kter z nsledujcch pedpoklad nen nutn pro indiferenn analzu?

uitek zbo je miteln

uitek odvozuj spotebitel ze zbo

spotebitel se sna celkov uitek maximalizovat

spotebitel si mohou vybrat mezi rznmi druhy zbo

dn z nabzench pedpoklad nen nezbytn nutn

MIEK1 Cvien 4Jestlie spotebitel v prbhu dne spotebovv jednu tabulku okoldy za druhou a nej nic jinho, postupn zjiuje, e:

neustle kles jeho celkov uitek

neustle roste jeho mezn uitek

souasn neustle roste jeho celkov i mezn uitek

roste jeho mezn uitek, zatmco celkov kles

roste celkov uitek, zatmco mezn roste a pak kles

MIEK1 Cvien 4Jestlie cena citron vzroste, spotebitel bude kupovat:

vce pomeran, take mezn uitek klesne

vce pomeran, take mezn uitek stoupne

mn pomeran, take mezn uitek klesne

mn pomeran, take mezn uitek stoupne

mn citron, take mezn uitek klesne

MIEK1 Cvien 4Zkon klesajcho uitku znamen, e:

s rostoucm mnostvm spotebovanho statku osobn realizace ze spoteby vdy kles

realizace lovka s dodatenou spotebou zbo neustle roste

vzrst osobn realizace bude eventuln s rostouc spotebou zbo klesat

s rstem pjm poteba veho kles

osobn realizace s rostoucm pjmem neustle roste

MIEK1 Cvien 4Alokan funkce linie pjmu a indiferennch kivek spov v tom, e:

pomr meznch uitk a cen vech nakupovanch zbo mus bt shodn

mezn uitky kadho nakoupenho zbo nsoben cenou si mus bt rovny

mezn uitek kadho zbo mus bt nulov

mezn uitky vech nakupovanch zbo mus bt stejn

dn z nabzench variant nen sprvn

MIEK1 Cvien 4Mezn mra substituce statku Y za statek X (MRSXY) vyjaduje:

mru relativnch MU obou zbo

smrnici indiferenn kivky

pomr, v nm je statek Y nahrazovn statkem X, ani dojde ke zmn mry realizace poteb, kter je vyjdena pomoc TU

obrcen pomr meznch uitk statk

vechny nabdky jsou sprvn

MIEK1 Cvien 4MRS (statku Y za X) = 5 znamen, e:cena X je ptkrt vy

5 jednotek X me bt nahrazeno jednou jednotkou Y pi stejnm uitku

cena Y je ptkrt vy

5 jednotek statku Y mue bt nahrazeno jednou jednotkou statku X, ani se sn rove realizace poteb

dn z odpovd nen sprvn

MIEK1 Cvien 4Kter z ne uvedench vlastnost nen vlastnost indiferennch kivek?

indiferenn kivky se nemohou protnat

indiferenn kivky jsou obvykle konvexn

v kadm bod indiferenn mapy le njak indiferenn kivka

mezn mra substituce pi pohybu po indiferenn kivce smrem dol roste

indiferenn kivky jsou klesajc

MIEK1 Cvien 4 Sprvn doplte nsledujc tvrzen:

Uitek je termn pouvan ekonomickou teori k oznaen pocitu spotebitele ze ________ jednotlivch statk (vrobku a slueb) nebo z vykonn urit aktivity. Celkov realizace je vyjadovna pomoc kategorie ________ uitek (TU).

Meznm uitkem (MU) rozumme ____________ realizaci, kter spotebiteli pin spoteba jednotky statku, piem mnostv vech ostatnch statk se nemn. MU tedy vyjaduje zmnu ________ pi zmn spotebovvanho mnostv danho statku o ________ (za ceteris paribus").subjektivnhorealizacespotebycelkovdodatenoudodatenTUjednotku

MIEK1 Cvien 4Sprvn doplte nsledujc tvrzen:

Pedpokldme-li pmou mitelnost uitku (nap. v ________ i v ________), pak hovome o __________________ verzi teorie uitku, kter je spjat zejmna s tzv. rakouskou kolou - nap. C. Menger (1840 - 1921) apod.

Zkon ____________ meznho uitku odr skutenost, e ________ m tendenci s ________ spotebovvanho mnostv statku od uritho bodu ________(+tzv. prvn Gossenv zkon). penzchbodechkardinalistickklesajchoMUrstemklesat


Pokud spotebitel vol optimln kombinaci statk (tj. takovou kombinaci, kter mu pin maximln celkov uitek), pak plat, e pomr ________ k ________ statku je stejn pro ________ spotebovvan zbo (podmnka rovnovhy spotebitele, +tzv. druh Gossenv zkon). Racionln spotebitel tedy zvyuje objem nkupu uritho zbo a do bodu, kdy se ________ posledn penn jednotky vynaloen na jeho nkup ________ meznmu uitku posledn penn jednotky vynaloen na nkup ________ ostatnch statk.MUcenvechnaMUrovnvech


Jestlie pedpokldme pmou nemitelnost uitku - pak se jedn o ________________ verzi teorie uitku a uvme apartu ________________ analzy - zejmna V. Pareto (1848-1923).

Indiferenn kivka znzoruje vechny kombinace ________ se stejnm ________ pro spotebitele bez ohledu na ________ tchto statk. Sklon indiferenn kivky je dn ____________ pomrem ________ statk a nazv se mezn mrou _____________(+ve spoteb). V ppad konvexnho tvaru indiferennch kivek tento pomr pi pohybu po kivce ________, (co lze odvodnit pomoc zkona _____________ za kterm je skryt pokles ________ statk). ordinalistickouindiferennstatkuitkemcenyobrcenmMUsubstitucesubstituceMUkles

MIEK1 Cvien 4Sprvn doplte nsledujc tvrzen:Spotebitel vol kombinaci statk v zvislosti na jeho ____________(kter jsou odreny indiferennmi kivkami) a v zvislosti na ________ monostech. Mnoina vech ________ dostupnch kombinac dvou statk, kter si spotebitel me podit za dan dchod a pi danch cench, se nazv ________ rozpotu (rozpotov omezen). Jej sklon je dn pomrem ________ obou statk a je na tto lini ________V bod dotyku linie rozpotu s ____________ dosaitelnou ___________ kivkou se sklon linie rozpotu (tj. pomr PX a PY) ________ sklonu indiferenn kivky (MRS - tj. pomru MUX a MUY)- Opt se dostvme k zkonu rovnosti ________, tentokrt za pedpokladu pm nemitelnosti uitku.preferencchtrnchmaximlnliniecenkonstantnmaximlnindiferennrovnMU


Rovnovhou spotebitele (pesnji optimem spotebitele) oznaujeme takovou situaci, ve kter spotebitel maximalizuje ________ pi danm ___________ a cench statk; tj. nachz takovou kombinaci statk, kter pi danm dchodu a cench nejlpe realizuje jeho ________.uitekdchodupoteby

Documents

Mikroekonomie I Cvičení 4 – Chování (rozhodování) spotřebitele, poptávka na trhu produktů