Mikroregiony x MAS: přínosy a nevýhody pro obce

Pončíková Irena

FOND MIKROPROJEKTŮ

Brno, 2015

2

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 3 1 Rozdíl mezi mikroregionem a MAS .................................................................................. 4

1.1 Formy meziobecní spolupráce.................................................................................... 4 1.1.1 Dobrovolný svazek obcí - mikroregion .............................................................. 4 1.1.2 Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami - MAS .................................... 6

1.2 Shrnutí ........................................................................................................................ 7 2 Obecné výhody a nevýhody členství obcí v DSO .............................................................. 9

2.1 Výhody členství obcí v DSO ...................................................................................... 9 2.2 Nevýhody mikroregionů .......................................................................................... 11

3 Obecné výhody a nevýhody členství obcí v MAS ........................................................... 12 3.1 Výhody členství obcí v MAS ................................................................................... 12 3.2 Nevýhody členství obcí v MAS .............................................................................. 13

4 Představení DSO a MAS Hrušovansko ............................................................................ 14 4.1 Mikroregion Hrušovansko ........................................................................................ 14 4.2 MAS Hrušovansko ................................................................................................... 14 4.3 Srovnání výhod a nevýhod členství obcí v DSO a MAS Hrušovansko ................... 16

4.3.1 Výhody a nevýhody členství v mikroregionu Hrušovansko ........................... 16 Výhody obcí jako členů v mikroregionu Hrušovansko .................................................... 16 Nevýhody obcí jako členů v mikroregionu Hrušovansko ............................................... 17 4.3.2 Výhody a nevýhody členství v MAS Hrušovansko ......................................... 18 Výhody obcí jako členů MAS Hrušovansko .................................................................... 18 Nevýhody obcí jako členů MAS Hrušovansko ................................................................ 19

Závěr ......................................................................................................................................... 22 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 23 Seznam příloh ........................................................................................................................... 24 Přílohy ...................................................................................................................................... 25

3

Úvod Tato práce je zaměřena na problematiku meziobecní spolupráce v České republice. Především

se jedná o mikroregiony (dále bude zaměňováno s DSO) a místní akční skupiny (dále pouze

MAS). Na počátku je vymezeno chápání jednotlivých pojmů, čímž je myšleno, co jsou

mikroregiony a MAS1, jakým způsobem fungují, kdo může být členem, k jakému účelu jsou

zřízeny apod. Na teoretický úvod se v práci navazuje obecně vytyčením výhod a nevýhod

členství obcí jak v mikroregionech, tak v místních akčních skupinách. Následně je ve zkratce

představen mikroregion Hrušovansko a MAS Hrušovansko, což plynule přejde k problematice

výhod a nevýhod tohoto členství, zkoumaného na území regionu Hrušovansko.

Hlavním cílem této práce je identifikace jednotlivých přínosů a nevýhod, které plynou

členským obcím ze spolupráce v mikroregionu Hrušovansko a MAS Hrušovansko.

V práci jsou využity následující metody - dotazníkové šetření zasílané elektronickou poštou

zastupitelům obcí a telefonické rozhovory se zastupiteli členských obcí mikroregionu

Hrušovansko.

Při zpracování práce se autorka opírala především o legislativní bázi, internetové zdroje,

interní dokumenty sledovaného mikroregionu a MAS a výsledky vlastního empirického

výzkumu.

1 Pod pojmem mikroregion se v tomto textu rozumí dobrovolný svazek obcí, pod termínem MAS specifická struktura (síť) participujících subjektů v území iniciovaná EU a využívající nástroj LEADER (viz dále v textu).

4

1 Rozdíl mezi mikroregionem a MAS

1.1 Formy meziobecní spolupráce

Dle Zákona o obcích mohou obce při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.

Spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje zejména na základě smlouvy uzavřené ke splnění

konkrétního úkolu, na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí a zakládáním

právnických osob dvěma nebo více obcemi.2

Obce se mohou sdružovat podle předpisů o sdružování občanů pouze v případě, jsou-li členy

občanského sdružení i jiné osoby než obce. Na spolupráci mezi obcemi nelze použít

ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě

o sdružení, nestanoví-li tento zákon jinak.3

1.1.1 Dobrovolný svazek obcí - mikroregion

Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných

zájmů. Mikroregiony právně fungují především na základě vytvoření dobrovolného svazku

obcí (dále jen DSO) nebo na základě Zapsaného spolku právnických osob (dále jen ZSPO).4

Pro účely této práce budou pojmy „DSO“ a „mikroregion“ používány jako synonyma. Obce

mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku

obcí mohou být jen obce. Svazek obcí je právnickou osobou, která vede účetnictví podle

zákona o účetnictví. Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména úkoly v oblasti

školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany

životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, zabezpečování čistoty obce, správy

veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich

nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění

odpadních vod, zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů

2 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 3 tamtéž 4 Ústav územního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=4015

5

veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území, úkoly v oblasti

ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody

tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných

objektech ve vlastnictví obcí, provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě

nerostných surovin, správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a

bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.5

Smlouva mezi dvěma nebo více obcemi ke splnění konkrétního úkolu se uzavírá na dobu

určitou nebo neurčitou. Majetek získaný výkonem společné činnosti obcí na základě smlouvy

se stává spoluvlastnictvím všech účastníků této smlouvy. Podíly na majetku získaném

společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou stanoveno jinak. Ze závazků vůči třetím

osobám jsou účastníci smlouvy zavázáni společně a nerozdílně, není-li smlouvou stanoveno

jinak.6

Z výše uvedeného vyplývá, že mikroregion je formou spolupráce obcí uzavřené na základě

smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí.

Občané obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni účastnit se

zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání, podávat orgánu svazku obcí

písemné návrhy, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu svazku

obcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, nebo ústně na zasedání orgánu svazku

obcí.7

Svazky obcí mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci.

Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí,

který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel, tzn. musí jít o předmět činnosti uvedený

ve stanovách svazku obcí.8

5 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 6 tamtéž 7 tamtéž 8 Moderní obec: Svazky obcí podle nového zákona [online]. 2013 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://moderniobec.cz/svazky-obci-podle-noveho-zakona/

6

O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní zákon.9 O

majetku, rozpočtu a hospodaření svazku obcí pojednává zákon č. 250/2000 Sb.

o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.10

1.1.2 Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami - MAS

Místní akční skupiny (zkráceně MAS) jsou uskupením, které spojuje neziskovou, veřejnou a

soukromou sféru na obecní úrovni. MAS fungují na neziskovém principu a jejich cílem je

rozvoj svého regionu s ohledem na potřeby místních aktérů. Právě místní aktéři hrají v tomto

procesu klíčovou roli, neboť MAS fungují dle určitých specifických principů. Hlavním

principem, kterým se MAS řídí, je metoda LEADER, k jejíž aplikaci dochází od roku 1991. 11

MAS byly zpravidla zřízeny jako občanské sdružení nebo obecně prospěšné společnosti. Na

spolupráci mezi obcemi a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze

použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o

smlouvě o sdružení.12 Nyní se ovšem řada MAS dle NOZ transformovala na spolky.13

Dále jsou vytyčeny podstatné informace NOZ, které jsou důležité pro fungování MAS. První

touto skutečností je fakt, že právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém

zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osoby. Právnická osoba

vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Více zakladatelů zakládá právnickou osobu

přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy. Právnická osoba se zrušuje právním jednáním,

uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla

ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. Právnická osoba zapsaná do veřejného

rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. Korporaci jako právnickou osobu vytváří

společenství osob.14

9 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 10 Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 2000. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=49567&recShow=3&nr=250~2F2000&rpp=10 0#parCnt 11 Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861 12 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 13 Občanský zákoník. In: 89/2012 Sb. 2012. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/ 14 Občanský zákoník. In: 89/2012 Sb. 2012. Dostupné z:

7

MAS se sdružují prostřednictvím Národní sítě Místních akčních skupin. Ke dni 28. 2. 2015 je

na území České republiky evidováno 180 MAS.15 Národní síť, jejíž snahou je i odborná

pomoc a podpora místním subjektům, hájí zájmy místních akčních skupin a funguje jako

prostředník v komunikaci mezi vládními institucemi či regionálními subjekty Veřejné správy

a popřípadě komunikuje i s nadnárodními subjekty zabývajícími se problematikou venkova.

Na základě výzvy uveřejněné příslušnou místní akční skupinou své projekty předkládají

subjekty, které působí či vykonávají příslušnou činnost v rámci daného území MAS. Projekty

jsou následně s ohledem na jasně daná kritéria posuzovány, schvalovány, případně zamítnuty.

Schváleným projektům je poskytnut předem domluvený finanční příspěvek, který je nevratný.

V rámci realizace projektu je následně možné očekávat případné kontroly ze strany MAS či

jiného pověřeného kontrolního subjektu.16

V rámci programového období 2014+ probíhá proces standardizace MAS, v rámci něhož

musí být splněny metodické pokyny vycházející z požadavků MMR a MZe. Na konci

minulého programového období byly realizovány a dokončovány Strategie rozvoje území pro

jednotlivé MAS na období 2014-2020, následně proběhne proces posouzení těchto strategií

dotčenými řídicí orgány ve spolupráci s MMR. Následně schválená MAS získává finanční

prostředky, jejichž výše je odvislá od aktivit podporovaných v dané strategii. Strategie je

základním dokumentem definujícím potřeby občanů i samotného území a jakým způsobem by

tento stav měl býti dosažen.17

1.2 Shrnutí

Obecně lze tvrdit, že mikroregion i MAS spojuje především společný zájem obecného rozvoje

území jako celku (pokud se ovšem nejedná o monotematicky zaměřené uskupení, např. za

účelem vybudování ČOV apod.). Obě tyto formy mají ve valné většině případů zpracovanou

společnou dlouhodobou či střednědobou koncepci územního rozvoje.18

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/ 15 Národní síť Místních akčních skupin České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://nsmascr.cz/o-nas/mistni-akcni-skupiny/uzemni-pusobnost-mas/ 16 Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861 17 tamtéž 18 tamtéž

8

Hlavní rozdíl mezi mikroregionem a MAS je možnost členství. Zatímco v dobrovolném

svazku obcí mohou být členy pouze obce, v případě místní akční skupiny to mohou být jak

obce, tak neziskové organizace, tak podnikatelské subjekty a široká veřejnost. Lze tedy tvrdit,

že toto uskupení propojuje neziskovou, státní a veřejnou sféru. Dalším rozdílem je způsob

financování těchto svazků. Zatímco mikroregiony jsou financovány převážně způsobem,

v rámci kterého se vynásobí fixně stanovená částka a počet obyvatel, místní akční skupiny

mají další příjmy z členství neziskových a podnikatelských osob a také je fixně stanovená

částka pro obec, ke které se připočítá součin pevně dané částky a počtu obyvatel. MAS mají

také možnost čerpat finanční prostředky na svůj provoz na rozdíl od mikroregionů.

Mikroregiony mají ovšem možnost čerpat ze stejných dotačních titulů jako obce, čímž se jim

otevírá širší škála možností. Dalším, spíše administrativním rozdílem je právní úprava, kdy

dobrovolné svazky obcí, tedy mikroregiony jsou upraveny Zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích

a MAS jsou sdružením právnických osob, které je definováno v Občanském zákoníku. Rozdíl

také může být spatřován v organizaci. Zatímco Místní akční skupiny jsou zastřešovány

Národní sítí místních akčních skupin, DSO nemají žádné oficiální zastřešení.

Pro mikroregiony byl ovšem Svazem měst a obcí vytvořen projekt „Obce sobě“, v rámci

kterého jsou pobízeny k meziobecní spolupráci. Nejedná se ovšem o zastřešení, nýbrž pouze

o pomoc s administrativou a dalšími činnostmi.19

19 Obce sobě: Evropský projekt meziobecní spolupráce [online]. 2013 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.obcesobe.cz.

9

2 Obecné výhody a nevýhody členství obcí v DSO

2.1 Výhody členství obcí v DSO

Mezi obecné výhody mikroregionů se na základě výše zmíněného může zařadit celková

spolupráce jak zastupitelů, tak zaměstnanců jednotlivých členských obcí a koordinace

při dosahování společných cílů. Neopomenutelným pozitivem je jasně stanovená legislativní

báze.

Příkladem může být zpracování společné střednědobé či dlouhodobé koncepce rozvoje

daného území. Mikroregiony ve valné většině případů mají zpracovaný Strategický rozvojový

dokument (dále jen SRD), který často zpracovává odborná firma, čímž se zajišťuje přijatelná

kvalita zpracování. DSO mohou zpracovat společný územní plán, který může být velmi

nápomocný při žádání o dotace z fondů EU. Konkrétně za zpracovaný územní plán obdrží

obec určitý počet bodů navíc. V rovině finanční má tedy mikroregion jako celek šanci při

kvalitně zpracované žádosti dosáhnout na vyšší objem dotačních prostředků ze všech úrovní,

které tyto dotace poskytují (krajská, státní, evropská).20

Obce v rámci mikroregionu mohou spolupracovat v oblasti kulturní, kde se řadí např.

pořádání společných kulturních akcí, zajišťování potřebné infrastruktury pro konání akcí

(party stan, pronajmutí místa konání za snížený poplatek apod.)21

Kulturní oblast na sebe váže také oblast sportovní. Myslí se tím vybudování infrastruktury

(např. cyklostezek či cyklotras s odpočívadly, občerstvovacími stánky apod.), pořádání

společných sportovních akcí, turnajů, vybudování hřiště apod.22

20 Ústav územního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=4015 21 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 22 tamtéž

10

Mikroregiony jsou zakládány mj. za účelem společného vystupování vůči třetím subjektům.

Konkrétně se tím myslí společná propagace území, jehož obce mají něco společného, např.

historii, těžbu nerostné suroviny, přírodní památky apod.23

Neopomenutelnou výhodou je také působení profesionálního manažera, který se stará jak

o celou administrativu mikroregionu, tak poskytuje poradenství nejen v oblasti

administrativních žádost o dotace jednotlivým členským obcím. Pokud má ovšem

mikroregion takovou funkci zřízenu. V porovnání s MAS mají také DSO jednodušší

management uskupení. Tím pádem funkce manažera není tak náročná jako v místních akčních

skupinách.

Obce mohou fungovat na principu „částečného centralismu“, který by měl zajišťovat větší

efektivitu poskytovaných služeb. Dle předmětu činnosti svazku obcí mohou municipality

spolupracovat také v oblasti školství. V praxi se může jednat např. o zřízení mateřských či

základních škol, zajišťování letních táborů apod.

Podobnou oblastí je také zdravotnictví, kde může být zřízeno jedno větší zařízení pro

spádovou oblast mikroregionu, čímž se ušetří náklady na provoz. V rámci mikroregionu

mohou také spolupracovat svazy dobrovolných hasičů nebo dobrovolný svaz hasičů jedné

obce zajišťuje požární ochranu celému mikroregionu. Stejným příkladem je také obecní

policie v rámci zajišťování veřejného pořádku. Zaměstnanci jednotlivých obcí mohou

zajišťovat pořádek, čistotu a údržbu veřejné zeleně v celém mikroregionu. DSO si také může

zřídit společný útulek pro psy, provozovat objekty k těžbě nerostných surovin apod.24

Mezi značné výhody také lze zařadit lepší vyjednávací schopnosti např. při budování sítě

veřejného osvětlení, budování čističky odpadních vod, zajišťování veřejné dopravy či svozu

komunálního odpadu a jeho následném zpracování. Obce v DSO mohou např. svou povinnost

zpracovat plán odpadového hospodářství řešit společně, tj. zpracovat společný plán pro DSO

dle § 44 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.25

23 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam 24 tamtéž 25 Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. 2001. 2001. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=51365&nr=185~2F2001&rpp=100#local- content

11

Neopomenutelný je také fakt, že spolupráce probíhá nejen na úrovni členských obcí,

ale mikroregion jako celek může také spolupracovat s jiným dobrovolným svazkem

v zahraničí. Tato přeshraniční spolupráce bezesporu přináší největší výhodu v tom, že na tyto

projekty lze čerpat prostředky v rámci bilaterální spolupráce, konkrétně se jedná o OP

přeshraniční spolupráce. ČR v rámci těchto programů spolupracuje se Slovenskem, Polskem,

Rakouskem, Saskem a Bavorskem.26

Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů

obcí s rozšířenou působností je částečně zajištěná v rámci projektu realizovaného Svazem

měst a obcí hrazeného ze zdrojů OP LZZ. Tento projekt nabízí zajištění zákonných

kompetencí obcí, které by bylo vykonáváno malými týmy pracovníků za výrazné podpory

starostů a metodickou podporu bude poskytovat právě Svaz měst a obcí. Těmto týmům bude

umožněno vytvořit ucelené materiály za jednotlivá území pro konkrétní oblast (školství,

doprava, odpadové hospodářství apod.). Tyto materiály se stanou podkladem pro diskuzi

zástupců obcí o problémových oblastech. Doba trvání projektu je však omezená od 1. května

2013 do 30. června 2015, což může vyvolat otázku udržitelnosti projektu, která závisí na

ochotě starostů tyto týmy financovat ze svých vlastních zdrojů. Tato podpora ovšem není

zaštítěním spolupráce na základě mikroregionů, ale jednou z možností, kterou mohou DSO

využít.27

2.2 Nevýhody mikroregionů

Členství v dobrovolném svazku obcí skýtá také několik nevýhod, kterých je zcela nepochybně

méně než výhod. Mezi tyto nevýhody se řadí např. členské poplatky spojené s členstvím

v mikroregionu. Administrativní náročnost jak při zakládání, tak při samotném fungování

DSO. Dále lze připustit možnost, že by jedna obec, která je výraznou v daném mikroregionu a

totožná s názvem DSO, mohla poškodit pověst celému mikroregionu. Především tedy pro cizí

neznalé návštěvníky. Např. pokud by se zjistilo, že v Hrušovanech nad Jevišovkou je

zkorumpovaná státní správa, méně znalí obyvatelé by si to mohli spojit s celým DSO. Další

nevýhodou je také nemožnost čerpání dotací z programu LEADER, který je určen místním

26 Evropská územní spolupráce. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2015 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013/Programy-2007- 2013/Evropska-uzemni-spoluprace/OP-CR-Slovensko, 27 Obce sobě: Evropský projekt meziobecní spolupráce [online]. 2013 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.obcesobe.cz

12

akčním skupinám. Tato nevýhoda je ovšem kompenzována možností čerpat dotace určené

obcím (což ovšem vytváří konkurenční boj mezi obcemi a DSO). Nevýhodu DSO mohou

vnímat také ve velmi striktní legislativě. Fungování DSO je upraveno např. zákonem o

obcích, zákonem o rozpočtových pravidlech, dále mj. zákonem o přezkoumávání hospodaření

územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Na základě těchto legislativních

dokumentů má svazek povinnost ročního přezkoumání jejich závěrečného účtu.

3 Obecné výhody a nevýhody členství obcí v MAS

3.1 Výhody členství obcí v MAS

Mezi kladné stránky lze začlenit možnost členství jak obcí, tak právnických osob – místních

podnikatelů, nestátních neziskových organizací i široké veřejnosti. Tedy všech, kteří mají o

místní dění zájem.

Nespornou výhodou je také možnost čerpání dotací z dotačního programu zvaného Leader,

který je určen výlučně pro MAS a pro mnohé se stal také důvodem, proč bylo vhodné MAS

založit.28 Obecným cílem leader je „ posílit rozvojový potenciál venkovských oblastí využitím

místní iniciativy a dovedností, podporou osvojování know-how v procesu místního

integrovaného rozvoje a šířením know-how do dalších venkovských oblastí“.29

Další výhodou vyplývající z podstaty založení MAS se jeví také administrativní a jiná pomoc

ze strany místní akční skupiny s problematikou čerpání dotací jak soukromému, tak

veřejnému sektoru (obcím).

Obce mohou také shledávat výhodu v diverzifikaci příjmů. A to takovou, že členské

příspěvky neplatí pouze obce, ale i všichni ostatní členové MAS. Navíc také toto sdružení

může čerpat také část dotací na režijní výdaje.30

28 Leader ČR. EAGRI Dotace [online]. 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/leader-cr/ 29 Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861 30 Státní zemědělský a intervenční fond [online]. 2013 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.szif.cz/cs/eafrd/osa4/1/11

13

Za pozitivum se také považuje „bottom-up“ přístup, kdy podněty na řešené problémy

přicházejí „zdola“. Tím pádem by se tedy měly řešit problémy, které obyvatelstvo skutečně

vnímá.31

3.2 Nevýhody členství obcí v MAS

Stejně jako u DSO jsem nalezla méně nevýhod v porovnání s výhodami MAS. Finanční

nevýhodou z pohledu obcí je opět hrazení členských příspěvků obcemi. Institut hospodářské a

environmentální politiky uvádí také nevýhody v nedostatečné informovanosti o možnostech

a službách MAS a problém vidí také v administrativní náročnost pro nezkušené žadatele.

Problémem může také být neefektivní spolupráce veřejného a soukromého sektoru.32

Z podstaty uskupení vyplývá, že MAS má ve srovnání s DSO složitější organizační strukturu,

z čehož plyne komplikovanější koordinace mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru.

Proto mají MAS vyšší nároky na management.

31 Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861 32 Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální politiky [online]. 2014 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861

14

4 Představení DSO a MAS Hrušovansko Vzhledem ke skutečnosti, že tento text je určen především mikroregionu Hrušovansko, bude

představení oblasti velmi stručné a v této práci se jím nebudeme podrobněji zabývat. Oblast

Hrušovanska, nacházející se na samotném jihu Moravy, se prezentuje slovy: „Kraj rovinatý,

úrodný, vínem vonící, kraj rozehřátý horkým létem a vyčkávající jara v mírných zimách. Kraj,

kde říkáme, že jsme doma a kde kdysi své doma říkaly i jiné národy.“33

Mikroregion i Místní akční skupinu Hrušovansko tvoří téměř stejné obsazení obcí, které

budou vypsány dále v textu.

4.1 Mikroregion Hrušovansko V rámci tohoto ZSO dnes působí celkem 14 obcí různé velikosti. Těmi jsou Božice, Borotice,

Břežany, Čejkovice, Dyjákovice, Hevlín, Hrabětice, Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovka,

Litobratřice, Makovice, Pravice, Šanov a Velký Karlov. Obce v rámci tohoto mikroregionu

vzájemně spolupracují dlouhodobě. V rámci této spolupráce již ZSO realizoval i několik

projektů spolufinancovaných Evropskou unií. Mezi tyto projekty lze zařadit např.

Hrušovanskem na kole či Společná prezentace prostřednictvím katalogu. Druhý zmíněný

projekt poukazuje na spolupráci dvou přeshraničních mikroregionů – Hrušovansko a Land um

Laa.34

4.2 MAS Hrušovansko

Místní akční skupinu Hrušovansko tvoří stejné obce jako výše zmíněný mikroregion

Hrušovansko vyjma obcí Jevišovka a Borovice. Dalšími členy spolku zastupující soukromý

sektor jsou Břežanský vodovod, s.r.o., TJ Sokol Hrabětice, Tenisový klub Bejlek, Sdružení

hrušovanských vinařů, Družstvo božických vinařů, SDH Makovice, SDH Hevlín, SDH Velký

Karlov, Okrašlovací spolek Šanov, SDH Pravice, Marek Procházka, Robert Turoň, Milan

Kočí, Ing. Vladislav Škarek, Sewar plus spol. s r.o., , 1. FC Čejkovice a MS Obora Pravice.35

33 Mikroregion Hrušovansko [online]. 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.hrusovansko.cz/ 34 tamtéž 35 MAS Hrušovansko [online]. 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.mashrusovansko.cz/

15

MAS Hrušovansko je v porovnání se stejně zvaným mikroregionem poměrně mladším

uskupením, kde mají obce možnost spolupracovat se soukromým sektorem. Vzhledem

k tomu, že tento spolek nemá ještě dostatečně dlouhou tradici, zkušenosti obcí jsou v této

oblasti mnohem menší než u mikroregionu. K obtížnosti srovnání přispívá také aktuální

období zkoumání této problematiky, kdy ještě nejsou vypsány výzvy jednotlivých dotačních

titulů, čímž nemohou čerpat dotační prostředky ani DSO ani MAS.

16

4.3 Srovnání výhod a nevýhod členství obcí v DSO a MAS Hrušovansko Na základě poznatků uvedených výše v textu byly zastupitelé jednotlivých obcí dotazování na

jejich úhel pohledu, který se dotýká jak mikroregionu Hrušovansko, tak MAS Hrušovansko.

V textu jsou zpracovány názory všech členských obcí mikroregionu Hrušovansko, z nichž

pouze dvě obce (Jevišovka a Borotice) neparticipují v MAS Hrušovansko. Názory byly

zjišťovány nejprve dotazníkovým šetřením zasílaným prostřednictvím e-mailu. Vzhledem

k velmi nízké návratnosti byl způsob dotazování změněn a dotazování probíhalo skrz

telefonický hovor, čímž byla zajištěna 100% návratnost odpovědí. K tomuto dotazování byly

použity dva podobné typy dotazníků. Jeden typ pro obce, které jsou členy obou uskupení a

druhý typ pro obce, které jsou pouze členem ZSO, nikoliv však MAS. Tyto dotazníky jsou

umístněny v příloze této práce. Otázky byly záměrně zvoleny jako otevřené a kladeny dosti

široce, aby nedocházelo k ovlivňování dotazovaných. Na základě těchto odpovědí byla

vypracována následující část týkající se výhod a nevýhod ZSO a MAS Hrušovansko. Důležité

je také podotknout, že daná oblast byla zkoumána pouze z pohledu výhod a nevýhod

pro členské obce mikroregionu.

4.3.1 Výhody a nevýhody členství v mikroregionu Hrušovansko

Na základě výše uvedených poznatků jsou sumarizovány jednotlivé klady a zápory členství

dotčených obcí v mikroregionu Hrušovansko.

Výhody obcí jako členů v mikroregionu Hrušovansko

První výhodou, kterou uvedly všechny členské obce, jsou bezesporu důvody finanční,

především čerpání dotací. Na čerpání dotací v rámci výhod mikroregionu respondenti

pohlíželi ze dvou úhlů. Jednak v rámci čerpání dotací ZSO jako celku a také v rámci nejen

administrativní pomoci ze strany manažerky ZSO při žádání o obecní dotace.

S čerpáním dotací je také spojena nově vybudovaná cyklostrasa napříč mikroregionem, kterou

valná většina reprezentantů obcí kladně ocenila. Nespornou výhodou v rámci čerpání dotací je

také spolupráce s rakouským Land um Laa, se kterým Hrušovansko vydalo společný

17

propagační materiál. Obce tedy těží z toho, že nemusejí samy propagovat, aby zvýšily zájem

o cestovní ruch v této oblasti.

Valná většina respondentů také uvedla pozitivum v oblasti využívání služeb manažerky

mikroregionu, např. v oblasti pomoci při žádání o dotace, ale i pomoc v jiných oblastech

správy.

Výhodu členové spatřují také v oblasti kulturní. A to v pořádání společných kulturních akcí či

si chválí možnost využívání společně zakoupených krojů, které je zcela zdarma. Obce platí

pouze poplatek za vyčištění krojů. ZSO vlastní také party stan, který mají možnost obce

využívat k různým akcím. Příjemnou zkušeností v této oblasti bylo také setkání Hevlínů, které

se prozatím konalo pouze jednou.

V oblasti sportovní se Hrušovansko může pochlubit již výše zmíněnou nově vybudovanou

cyklotrasou. Jednou za 4 roky také ZSO Hrušovansko pořádá olympiádu, jejíž místo konání

koluje mezi ZSO a dalšími třemi mikroregiony (Land um Laa, Mikulovsko a Rudice).

Členové také oceňují známosti získané v rámci mikroregionu. Hodně představitelů obcí se zná

prostřednictvím mikroreginu poměrně dlouho a tudíž nemají problém si vyměňovat znalosti

a zkušenosti. Starostové si vyměňují nejen zkušenosti v oblasti správy obce, ale jedna obec

vidí výhodu také v oblasti zaměstnanosti, kdy se ostatní členové dozví o volných pracovních

místech, které mohou nabídnout také občanům své obce.

V odpovědích byly uvedeny také veřejné služby. Jedna obec vytyčila výhodu v tom, že se

napojila na obec Hrušovany nad Jevišovkou především dopravou a službami. Mezi kladnými

stránkami uváděly obce taktéž výhodnější vyjednávací pozici v oblasti odpadového

hospodářství či plánování zřízení společného útulku pro psy.

Nevýhody obcí jako členů v mikroregionu Hrušovansko

Všichni členové přistupují k ZSO Hrušovansko spíše pozitivně a nevýhod vytyčili mnohem

méně než výhod členství v mikroregionu Hrušovansko.

18

Mezi nejčastější negativní ohlasy se řadí nedostatečná podpora státu a kraje. Reprezentanti

obcí si často myslí, že tato nedostatečná podpora je způsobena vznikem místních akčních

skupin, kdy obecně mikroregiony byly upozaděny jak ze státní, tak z krajské úrovně.

Někteří členové také očekávají vyšší možnosti čerpání dotací právě místní akční skupinou a

zastávají názor, že v rámci mikroregionu si nebudou moci „sáhnout“ na tak velký objem

dotací jako u MAS Hrušovansko.

Další zjištěné problémy byly uvedeny pouze jednou obcí, tudíž jim není přikládán tak velký

význam. Navíc jsou v rozporu s tím, co uvedla většina členů jako výhodu. Mezi takové

problémy se řadí neposkytování konzultací obcím v oblasti čerpání dotací a „nedotažení

projektů do konce“, kdy daná obec dále nespecifikovala, o jakou oblast se jedná.

4.3.2 Výhody a nevýhody členství v MAS Hrušovansko

Jak je již výše uvedeno, MAS působí poměrně krátkou dobu na to, aby si zastupitelé obcí

mohli utvořit objektivní obrázek o fungování tohoto spolku, proto zatím vycházeli pouze

z vlastních krátkých zkušeností s fungováním místní akční skupiny Hrušovansko.

Mezi nevýhodami jsou také uvedeny fakta, která nelze ovlivnit na obecní úrovni (např.

čerpání dotací), ale mohou se změnit až postupem času se změnami na krajské a státní úrovni

(např. vypsání výzev na čerpání dotací apod.). Většina výhod a nevýhod členství ve spolku se

kryje a názory jednotlivých členů jsou poměrně rozporuplné.

Výhody obcí jako členů MAS Hrušovansko

Stejně jako u ZSO byla hlavní výhoda vytyčena v rámci očekávaném čerpání dotací ve

vyšších objemech než u ZSO. Především z programu Leader a z fondů EU. Líbí se jim také

způsob financování, na kterém oceňují především dotaci na zřízení a chod MAS.

Výhodu reprezentanti očekávají také v podpoře podnikání a turismu.

V rámci dosavadního fungování si někteří členové chválí způsoby setkávání, které jsou podle

nich na perfektní úrovni, kde kladně zdůrazňují setkávání u tzv. kulatých stolů.

19

Obec, která v současnosti není členem MAS Hrušovansko z důvodu členství v jiné MAS,

uvedla jako pozitivum to, že Hrušovansko je novou MAS bez minulosti. Předpokládá tam

tedy nový, inovativnější přístup k fungování spolku.

Nevýhody obcí jako členů MAS Hrušovansko

Téměř všechny obce spatřují nevýhodu v tom, že tamní MAS je rozjíždějící se organizace,

která je spojená především s obsáhlou administrativní náročností na zřízení a provoz

v souvislosti se standardizací MAS. Prozatím je tato MAS vnímána jako formální organizace

zřízená pouze na čerpání dotačních prostředků spíše než živým spolkem, který by aktivně

fungoval.

Velkou nevýhodou je také dosavadní čerpání dotací v malém objemu a pouze na zřízení

MAS.

Špatné zkušenosti mají respondenti také v oblasti komunikace s podnikatelskou sférou, kde

nemohou najít společnou cestu při řešení problémů.

V závěru této kapitoly jsou uvedeny komparační tabulky, které heslovitě shrnují výhody

a nevýhody členství v obou uskupeních.

20

TABULKA 1: Komparace výhod a nevýhod členství obcí v ZSO Hrušovansko

Komparace výhod a nevýhod členství obcí v ZSO Hrušovansko

Výhody Nevýhody

Dotace Nedosáhnutí na tak velký objem dotací jako u MAS

Pořádání společných akcí Nedostatečná podpora státu a kraje Party stan Meziobecní spolupráce – zaměstnanost, rozvoj CR (společná propagace) Spolupráce ze zahraničím (Land um Laa) Cyklotrasa Setkání Hevlínů Pořádání olympiády (1x za 4 roky) Kulturní oblast – kroje Předávání zkušeností mezi starosty Využívání služeb manažerky mikroregionu Pomoc při žádání o obecní dotace Zřízení útulku pro psy Napojení na město Hrušovany n. J. – dopravou a službami Výhodnější vyjednávací pozice v oblasti odp. hospodářství Požární ochrana Zdroj: vlastní zpracování

TABULKA 2: Komparace výhod a nevýhod členství obcí v MAS Hrušovansko

Komparace výhod a nevýhod členství obcí v MAS Hrušovansko

Výhody Nevýhody Nová MAS bez minulosti Rozjíždějící se organizace

Podpora podnikání, turismu Čerpání dosavadních dotací - pouze na zřízení

Způsob financování Formální organizace Setkávání veřejného se soukromým sektorem Špatná komunikace s podnikatelskou sférou

Čerpání dotací ve vyšších objemech Obsáhlá administrativa (v souvislosti se standardizací MAS)

Zdroj: vlastní zpracování

21

TABULKA 3: Celková komparace DSO a MAS Hrušovansko

Zdroj: vlastní zpracování

Vlastnost DSO MAS

Čerpání dotací určených pro obce �

Čerpání dotací - LEADER �

Dotace na zřízení �

Pořádání společných akcí �

Společná propagace � �

Spolupráce se zahraničím �

Společné projekty (cyklotrasa) �

Kulturní akce (Setkání Hevlínů,…) �

Sportovní akce (Olympiáda,…) �

Půjčovna krojů �

Spolupráce mezi starosty (předávání zkušeností) �

Pozice manažera � �

Podpora státu a kraje � �

Společná požární ochrana �

Dlouholetá tradice �

Nová organizace bez minulosti �

Podpora podnikání a turismu �

Setkávání soukromého a veřejného sektoru �

Obsáhlá administrativa �

22

Závěr Srovnání mikroregionu a MAS Hrušovansko mělo výhodu v tom, že v MAS Hrušovansko

participují stejné obce jako v ZSO Hrušovansko (kromě obcí Borotice a Jevišovka, které jsou

součástí jiné MAS, tudíž nemohou být součástí Hrušovanska). Obrovskou nevýhodou je

ovšem krátkodobost fungování MAS Hrušovansko, která z mého pohledu ovlivnila odpovědi

jednotlivých respondentů z řad zastupitelů dotazovaných obcí. Jedním z příkladů může být

např. tzv. „hluché období“ v rámci čerpání dotací, které je způsobeno přelomem

programových období 2007-2013 a 2014-2020. Obce tak mají kladné zkušenosti s čerpání

dotací v rámci mikroreginu z minulosti, ovšem nemají moc pozitivních zkušeností s čerpáním

dotací skrz MAS Hrušovansko. Což ovšem nemusí být spojeno s nefungováním MAS jako

takové, ale právě výše zmíněným přelomovým obdobím.

Prozatímní zkušenosti členů kladně hodnotí spíše fungování mikroregionu Hrušovansko,

který si obce chválí především celkově v meziobecní spolupráci, v oblasti čerpání dotací,

společně konaných akcí a mnohým dalším. Negativní ohlasy na fungování tohoto uskupení se

nevyskytovaly téměř žádné.

Místní akční skupinu Hrušovansko obce hodnotí jako formální organizaci, která zatím čerpala

dotace pouze na zřízení spolku a meziobecní spolupráce v ní funguje podstatně méně než

v mikroregionu. Kladné zkušenosti nemají také se spoluprácí se zástupci soukromého sektoru.

Názory na nově vniklou MAS se dělí do dvou hlavích skupin. První skupina je velmi

optimistická a věří v budoucí perfektní fungování MAS a možnost čerpání dotací ve vyšších

objemech. Zato druhá skupina je spíše skeptická vůči tomuto spolku a od budoucího vývoje

nemá přílišné očekávání.

Celkově lze tedy konstatovat, že objektivní fungování MAS bude možné hodnotit až za delší

časové období, ve kterém bude možné nasbírat řadu jak pozitivních, tak negativních

zkušeností. Obce mohou v současnosti doufat, že se MAS dosáhne minimálně na tak kvalitní

úroveň, na jaké v současnosti funguje ZSO Hrušovansko.

23

Seznam použitých zdrojů Internetové zdroje [1] Evropská územní spolupráce. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2015. Dostupné z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013/Programy-2007-2013/Evropska-uzemni-spoluprace/OP-CR-Slovensko

[2] Leader ČR. EAGRI Dotace [online]. 2015. Dostupné z:

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/leader-cr/ [3] MAS Hrušovansko [online]. 2015. Dostupné z: http://www.mashrusovansko.cz/ [4] Mikroregion Hrušovansko [online]. 2015. Dostupné z: http://www.hrusovansko.cz/ [5] Místní akční skupiny - subjekt místního rozvoje. Institut hospodářské a environmentální

politiky [online]. 2014. Dostupné z: http://ihep.cz/?p=861 [6] Moderní obec: Svazky obcí podle nového zákona [online]. 2013. Dostupné z:

http://moderniobec.cz/svazky-obci-podle-noveho-zakona/ [7] Národní síť Místních akčních skupin České republiky [online]. 2015. Dostupné z:

http://nsmascr.cz/o-nas/mistni-akcni-skupiny/uzemni-pusobnost-mas/ [8] Obce sobě: Evropský projekt meziobecní spolupráce [online]. 2013. Dostupné z:

http://www.obcesobe.cz. [9] Státní zemědělský a intervenční fond [online]. 2013. Dostupné z:

http://www.szif.cz/cs/eafrd/osa4/1/11 [10] Ústav územního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012. Dostupné z:

http://www.uur.cz/default.asp?ID=4015

Legislativa [1] Občanský zákoník. In: 89/2012 Sb. 2012. Dostupné z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/ [2] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. 2000. Dostupné také z:

https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=128~2F2000&rpp=15#seznam [3] Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 2000. 2000. Dostupné

také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=49567&recShow=3&nr=250~2F2000&rpp=10 0#parCnt

[4] Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. 2001. 2001. Dostupné také z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=51365&nr=185~2F2001&rpp=100#local- content

24

Seznam příloh [1] Mapa MAS Hrušovansko

[2] Otázky kladené v dotazníkovém šetření

25

Přílohy Mapa MAS Hrušovansko

Zdroj: www.mashrusovansko.cz

Otázky kladené v dotazníkovém šetření Obcím, které jsou členy ZSO i MAS Hrušovansko 1) Jaký byl hlavní motiv vstupu do mikroregionu a jaký do MAS? 2) Jaké shledáváte výhody členství v mikroregionu Hrušovansko? 3) Jaké shledáváte nevýhody členství v mikroregionu Hrušovansko? 4) Jaké vidíte výhody členství v MAS Hrušovansko? 5) Jaké vidíte nevýhody členství v MAS Hrušovansko? 6) Spatřujete ve vašem mikroregionu jisté problémové oblasti, které by si zasloušily změnu? Jaké oblasti, popř. jakou změnu? 7) Spatřujete v MAS jisté problémové oblasti, které by si zasloušily změnu? Jaké oblasti, popř. jakou změnu?

26

Obcím, které jsou členy pouze ZSO Hrušovansko 1) Jaký byl hlavní motiv vstupu do mikroregionu? 2) Jaké shledáváte výhody členství v mikroregionu Hrušovansko? 3) Jaké shledáváte nevýhody členství v mikroregionu Hrušovansko? 4) Zvažovali či zvažujete jako obec vstup do MAS Hrušovansko? 5) Jaké vidíte potencionální výhody členství v MAS Hrušovansko? 6) Jaké vidíte potencionální nevýhody členství v MAS Hrušovansko? 7) Jaká kritéria by musela MAS Hrušovansko splňovat, abyste začali uvažovat o vstupu do tohoto sdružení? 8) Spatřujete ve vašem mikroregionu jisté problémové oblasti, které by si zasloužily změnu? Jaké oblasti, popř. jakou změnu?