Embed Size (px)
Citation preview
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií
Obor: Mezinárodní vztahy
Moderní pirátství v Somálsku – analýza bezpečnostních hrozeb
Bakalářská práce
Tomáš Černohous
Vedoucí práce: doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. UČO: 273617 Obor: MV-ES Imatrikulační ročník: 2007 Brno, 2010
2
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Moderní pirátství v Somálsku – analýza bezpečnostních
hrozeb vypracoval samostatně pouze s využitím pramenů v práci uvedených.
V Brně, dne 30. 04. 2010 Tomáš Černohous
3
Poděkování
Rád bych vyjádřil svůj velký vděk doc. PhDr. Zdeňku Křížovi, Ph.D. za vstřícné vedení mé
práce, cenné rady a za čas, který mně ochotně věnoval. Děkuji také MSc. Nicole Stracke z Gulf
Research Center (Dubai) a Dr. Peter Lehrovi z Centre for the Study of Terrorism and Political
Violence (St. Andrews) za jejich ochotu odpovědět na mé otázky týkající se somálského pirátství.
V neposlední řadě bych také rád poděkoval rodině a blízkým za jejich podporu a toleranci při
psaní této práce.
4
Obsah
ÚVOD .............................................................................................................................................. 5
1. TEORETICKÝ RÁMEC .......................................................................................................... 9
1.1. Konceptuální a pojmový aparát Kodaňské školy .............................................................. 9 1.1.1. Prohloubení a rozšíření konceptu bezpečnosti ....................................................... 11 1.1.2. Sekuritizace............................................................................................................. 12 1.1.3. Úrovně bezpečnostní analýzy ................................................................................. 13 1.1.4. Sektory bezpečnostní analýzy................................................................................. 15
1.1.4.1. Vojenský sektor ......................................................................................... 15
1.1.4.2. Politický sektor .......................................................................................... 15
1.1.4.3. Ekonomický sektor .................................................................................... 16
1.1.4.4. Environmentální sektor ............................................................................. 16
1.1.4.5. Societální sektor ........................................................................................ 17
1.2. Pirátství – definice a typologie ........................................................................................... 18
2. ÚVOD DO PROBLEMATIKY SOMÁLSKÉHO PIRÁTSTVÍ ......... ................................ 21
3. ANALÝZA BEZPE ČNOSTNÍCH HROZEB ....................................................................... 31
3.1. Mezinárodní systém ............................................................................................................ 31 3.1.1. Vojenský sektor ...................................................................................................... 31 3.1.2. Politický sektor ....................................................................................................... 34 3.1.3. Ekonomický sektor ................................................................................................. 36 3.1.4. Environmentální sektor ........................................................................................... 41
3.2. Regionální systém ............................................................................................................... 43 3.2.1. Vojenský sektor ...................................................................................................... 43 3.2.2. Politický sektor ....................................................................................................... 45 3.2.3. Ekonomický sektor ................................................................................................. 47 3.2.4. Environmentální sektor ........................................................................................... 51
4. ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 56
5. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů ........................................................................................ 62 Primární zdroje ................................................................................................................... 62 Sekundární zdroje ............................................................................................................... 63
6. PŘÍLOHY................................................................................................................................. 73
5
Úvod „Vzhledem k povaze člověka si můžeme být jisti, že když námořní Ábel poprvé spustil svou loď na vodu, Kain byl těsně za ním.“1
Námořní pirátství je jedno z nejstarších zaměstnání světa, fenomén starý jako mořeplavectví
samo. Již v období antického Řecka bylo velice rozšířeno a považováno dokonce za vcelku
počestný způsob obživy. Toto vnímání se proměnilo až za časů římského impéria, kdy okolo roku
70 př. n. l. ovládli piráti jeho důležité zásobovací trasy. Rázem se z nich stali univerzální
nepřátelé, hostis humani generis. Flotila padesáti římských válečných plavidel tehdy zničila více
než 1700 pirátských lodí.2 Od tohoto období si státy vyhrazovaly právo zajmout a popravit piráty
v souladu s doktrínou univerzální jurisdikce. Po pádu Římské říše začalo množství pirátských
útoků ovšem opět narůstat a sílilo i nadále během středověku i novověku. V této době nabývá
pirátství nových rozměrů, kdy jednotlivé státy uzavírají s piráty spojenectví, aby si zajistily jejich
pomoc v boji proti vlastním nepřátelům. Rozlišení mezi piráty jako kriminálními živly a piráty
jako soukromými námořníky (korzáry) tak požívalo jisté autorizace některých států.
Ve zlaté éře pirátství 1650 – 1725 se tak bylo možné setkat například s piráty vybavenými
oficiálními pověřeními Britské koruny, která jim formálně propůjčovala status korzárů.3 Velká
Británie, podobně jako ostatní námořní mocnosti Francie, Dánsko či Portugalsko, využívala
korzárství k narušování obchodu ostatních zemí a k obohacování sebe sama. Poté, co byla tato
praktika v roce 1856 postavena mimo zákon Pařížskou deklarací o námořních válkách4,
nepřinášelo již pirátství pro jednotlivé státy žádné výhody. Piráti začali být opět vnímáni jako
univerzální nepřátelé. Státy, ve své snaze zbavit se pirátské lůzy, přistoupily k doprovázení svých
obchodních lodí, nabízení milosti pirátům, kteří se dobrovolně vzdali, najímání soukromých
lovců pirátů, zvyšování počtů lodí povinovaných protipirátskou službou, blokování a
bombardování jejich přístavů, stíhání pirátů na moři i na souši a ničení jejich skrýší.5
Na rozdíl od období pirátských válek probíhajících od 17. století do poloviny 19. století se
pirátství během 20. století z veřejné debaty téměř vytratilo. Nelze říci, že by přestalo existovat,
1 MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, New York: Columbia University Press 2009. s. 1 2 BERG, D. et al.: Piracy – Threat at Sea: A Risk Analysis, Munich: Münchner Rück/Munich Re Group 2006. On-line verze: (http://www.munichre.com/publications/302-05053_en.pdf). s. 10 3 KONSTAM, A.: The History of Pirates, Guilford: The Lyons Press 2002. s. 94 – 95 4 Paris Declaration Respecting Maritime Law, 16 April 1856. (http://avalon.law.yale.edu/19th_century/decparis.asp) 5 BOOT, M.: Pirates, Then and Now: How Piracy Was Defeated in the Past and Can Be Again, Foreign Affairs, Vol. 88, No. 4, July/August 2009. s. 104 – 5
6
pouze oslabené vstoupilo do pozadí uvolňujíc místo na výsluní dvěma světovým a jedné studené
válce. Právě konflikt západu a východu dominoval bezpečnostní diskuzi, přičemž všechna ostatní
témata, společně s pirátstvím, odsunul na okraj zájmu.
Na ukončení studené války navazující globalizace a liberalizace světového obchodu
způsobila masivní nárůst objemu zboží přepravovaného po moři. V současné době se tímto
způsobem přepravuje více než 90 % světového obchodu.6 S rostoucím objemem a cenou
přepravovaného zboží rostlo i množství potenciálních cílů pro pirátské útoky. Konec studené
války a rozpad Sovětského svazu vedl navíc ke snížení počtu hlídkujících válečných lodí, a to
zejména v Tichém a Indickém oceánu.7 Výše zmíněné skutečnosti společně s klesajícím zájmem
o námořní otázky rozšířily prostor pro nelegální námořní aktivity. Dnes, na počátku 21. století a
téměř 20 let po ukončení studené války, je námořní pirátství zpět, a to v plné síle.
***
Tato práce se z geografického hlediska zabývá oblastí, která je v současné době postižena
pirátstvím nejvíce – pobřežím Somálska a jeho širším okolím (konkrétně Adenským zálivem a
jeho přilehlou oblastí při severním pobřeží a částí Indického oceánu při východním pobřeží).8
Vzhledem k tomu, že jsou piráti v této oblasti v převážné většině případů somálského původu,
hovoříme o tzv. somálském pirátství. To dosahuje co do množství útoků alarmujících rozměrů.
Jen za rok 2009 se dle Mezinárodní námořní kanceláře (International Maritime Bureau, IMB),
která monitoruje množství pirátských útoků ve světě, stalo terčem somálských pirátů 217 plavidel
(ze 406 celosvětově), z nichž bylo 47 lodí a více než 867 členů jejich posádek uneseno.9
6 IMO – MKC: International Shipping and World Trade: Facts and Figures, IMO Maritime Knowledge Center, October 2009. On-line text: (http://www.imo.org/includes/blastDataOnly.asp/data_id%3D28127/InternationalShippingandWorldTrade-factsandfiguresoct2009rev1___tmp65768b41.pdf). s. 7 7 LEHR, P. (eds.): Violence at Sea: Piracy in the Age of Global Terrorism, New York: Taylor & Francis Group 2007. s. viii 8 Mezi další oblasti postižené námořním pirátstvím patří v Africe pobřeží Nigérie (poblíž Lagosu) a Guineje (poblíž Conakry), v Asii pobřeží Bangladéše (poblíž Chittagong), Indonésie (ostrovní oblasti Anambas, Natuna, Mangkai), Malajsie (ostrovní oblasti Tioman a Pulau Aur) a Vietnamu (poblíž města Vung Tau), Malacký a Singapurský průliv a další různé oblasti Jihočínského moře, a na americkém kontinentu zejména oblast Karibského moře, Panamského průplavu, pobřeží Brazílie (přístavní oblast Santos v São Paulu) a Peru (poblíž přístavu Callao). IMB: Piracy Prone Areas and Warnings, Piracy Reporting Centre. On-line text: (http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_content&view=article&id=70&Itemid=58) 9 ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2009, London, ICC International Maritime Bureau, January 2010, s. 21. Na vyžádání dostupné on-line: (http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_fabrik&view=form&fabrik=18&random=0&Itemid=92)
7
Somálské pirátství narušuje mezinárodní obchod, vytváří šedou ekonomiku Somálska, je
sponzorem konfliktů v této zemi, ovlivňuje její stabilitu, stejně jako bezpečnost celého regionu.
Základním cílem této práce je zjistit, zda somálské pirátství představuje bezpečnostní
hrozbu, přičemž je k tomuto účelu využit konceptuální aparát bezpečnostní analýzy Kodaňské
školy bezpečnostních studií. Toto označení se používá pro okruh analytiků sdružených okolo
Kodaňského institutu pro výzkum míru (Copenhagen Peace Research Institute, COPRI).
Primárním zájmem vědců, jako je Barry Buzan, Ole Wæver, Jaap de Wilde, Morten Kelstrup či
Pierre Lemaitre, bylo zkoumání samotného konceptu bezpečnosti. Tu vnímají jako souřadnice
vertikální (individuální, státní, regionální a mezinárodní hladina analýzy) a horizontální
(vojenský, politický, societální, ekonomický a environmentální sektor) roviny.
V souvislosti s výše zmíněným je tedy mou konkrétní snahou zjistit, zda somálské
pirátství představuje bezpečnostní (existenční) hrozbu v některém ze sektorů bezpečnostní
analýzy Kodaňské školy a pokud ano, tak na které úrovni analýzy. Vzhledem k mezinárodně
vědnímu pojetí této práce bude daný problém analyzován pouze na mezinárodní a regionální
hladině. Z pěti sektorů bezpečnostní analýzy bude vynechán pouze societální sektor, který se týká
společnosti a bezpečnosti její identity, a u kterého je předem zřejmé, jak bude vysvětleno později,
že v něm somálské pirátství nemůže představovat bezpečnostní hrozbu.
Výzkumné otázky, na které se budu v jednotlivých kapitolách snažit nalézt odpověď,
mají tato znění:
Struktura práce je následující: První kapitola seznamuje čtenáře s teoretickými
východisky práce – je popsána koncepce bezpečnosti Kodaňské školy a definice pirátství. Druhá
kapitola poskytuje náhled do problematiky somálského pirátství. Následuje samotná analytická
část, která je strukturována sestupně dle zkoumaných hladin analýzy – třetí kapitola analyzuje
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro mezinárodní systém ve vojenském sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro mezinárodní systém v politickém sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro mezinárodní systém v ekonomickém sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro mezinárodní systém v environmentálním sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro regionální systém ve vojenském sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro regionální systém v politickém sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro regionální systém v ekonomickém sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro regionální systém v environmentálním sektoru?
8
hrozby pirátství na mezinárodní úrovni a čtvrtá na regionální. Každá z těchto kapitol v rámci
analytické části práce je dále dělena dle Buzanova konceptu do částí týkajících se jednotlivých
sektorů. Poslední část práce tvoří závěr, ve kterém shrnu a okomentuji odpovědi na výzkumné
otázky, ke kterým jsem dospěl v průběhu analýzy.
9
1. Teoretický rámec
1.1. Konceptuální a pojmový aparát Kodaňské školy
Tato kapitola čerpá především z textů badatelů Kodaňské školy, kteří rozšířili a prohloubili
koncept bezpečnosti. Relevantní pro tuto část práce byly zejména publikace People, States and
Fear: An agenda for international security studies in the post-cold war era (Barry Buzan)10,
Bezpečnost: nový rámec pro analýzu (Barry Buzan, Ole Wæver, Jaap de Wilde)11 a práce
Securitization and Desecuritizatin (Ole Wæver)12.
***
Bezpečnost je ústředním pojmem bezpečnostních a strategických studií. Její přesnou
definicí se během historie zabývalo mnoho odborníků, přičemž každý se na její podstatu díval
odlišným pohledem.13 V průběhu studené války se na bezpečnost nahlíželo především skrze
realistickou optiku a docházelo k jejímu ztotožňování s vojenskou bezpečností státu (popř. aliancí
států). S jejím koncem a na něj navazující proměnou mezinárodního prostředí dochází k posunu
ve vnímání bezpečnosti, který dále rozděluje v otázce agendy bezpečnostních studií samotné
odborníky do tří skupin:
1. zastánci tradičního pojetí (např. Stephen Walt) – zaměřují se výlučně na
studium hrozeb, užití a kontroly vojenské síly, přičemž se v jejich zorném poli
ocitá především fenomén války
2. umírnění reformisté (např. Richard Schulz) – uznávají zvyšující se roli
nestátních aktérů, uvědomují si vzájemný vztah státu a jedince, kdy stát může
ohrozit jedince a naopak, ovšem za hlavní referenční objekt považují i nadále
stát, své zkoumání rozšiřují také o nevojenské zdroje hrozeb; do této skupiny
lze zařadit i odborníky Kodaňské školy
10 BUZAN, B.: People, States and Fear: An agenda for international security studies in the post-cold war era, Harlow: Longman 1991. 11 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, Brno: Barrister & Principal 2005. 12 WÆVER, O.: Securitization and Desecuritization. In: Lipshutz, R. D. (eds.): On Security, New York: Columbia University Press 1995, pp. 46 – 86. 13 Srovnej COLLINS, A.: What is Security Studies? In: COLLINS, A. (eds.): Contemporary Security Studies, Oxford/New York: Oxford University Press 2007. s. 2 – 9
10
3. radikální reformisté (např. Spike Peterson) – rozšiřují agendu i do dalších
oblastí, které zatím zůstávaly stranou; můžeme se zde setkat např. s koncepcí
lidské bezpečnosti (human security) či koncepcí bezpečnosti žen (women
security)
Výše uvedené dělení je převzato z práce Šárky Waisové14. Lze dodat, že se shoduje i
s velmi často citovaným rozdělením Sarah Tarry, která zmíněné tři skupiny označuje jako
tradicionalisté (traditionalist), rozšiřovatelé (wideners) a prohlubovatelé (deepeners).15
Badatelé Kodaňské školy upozorňují, že je důležité nahlížet na bezpečnost optikou
mezinárodních vztahů, neboť v tomto kontextu nemá stejné konotace jako v našem každodenním
jazyce, nýbrž si uchovává svůj distinktivní, radikálnější význam. V jejich pojetí je bezpečnost
synonymem pro přežití čili zachování existence (survival).16 Taková situace nastává, pokud je
určité téma prezentováno jako existenční hrozba pro daný referenční objekt. Pokud je toto
chápání hrozby veřejností přijato, její závažnost a zvláštní povaha ospravedlňují použití
mimořádných prostředků k jejímu zvládnutí v rámci procesu sekuritizace. Existenčním hrozbám
lze porozumět pouze ve vztahu ke konkrétní podobě daného referenčního objektu, jejich povaha
se bude mezi jednotlivými sektory a analytickými rovinami výrazně lišit. S ohledem k výše
zmíněnému identifikuje Kodaňská škola pět obecných kategorií bezpečnosti: vojenská, politická,
ekonomická, environmentální a societální bezpečnost. Je zachována klasická logika bezpečnost –
přežití, vycházející z tradičního chápání bezpečnosti, ale je také rozšířena za hranice vojenské
bezpečnosti do dalších čtyř kategorií.17 Mimořádná opatření se vyznačují dočasnou suspenzí
standardních pravidel, stojí mimo klasické hranice politických procedur.18 Jejich spektrum je
vcelku široké, lze mezi ně zařadit např. omezení svobody shromažďování, vyvlastňování či
prolomení suverenity státu za účelem humanitární intervence.
K tomu, abychom logiku výše zmíněného modelu lépe pochopili, je nutné si koncept
bezpečnosti Kodaňské školy rozebrat více do hloubky. 14 WAISOVÁ, Š.: Bezpečnost – vývoj a proměna konceptu, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2005. s. 25 – 28 15 Blíže viz TARRY, S.: „Deepening“ and „Widening“: An Analysis of Security definitions in the 1990s, on-line Journal of Military and Strategic Studies, Vol. 2, No. 1, Fall 1999. On-line text: (http://www.jmss.org/jmss/index.php/jmss/article/download/272/286) 16 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 31 17 EMMERS, R.: Securitization. In: COLLINS, A. (eds.): Contemporary Security Studies, s. 110 18 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 32
11
1.1.1. Prohloubení a rozšíření konceptu bezpečnosti
Analytici kodaňské skupiny na základě studia postbipolárního světa tvrdili, že je nutné
rozšířit realistický koncept bezpečnosti, který dominoval bezpečnostním studiím v období
studené války. Tradiční vojenská bezpečnost, ústřední pro realistické pojetí, dle těchto autorů
postupně ztrácí svou důležitost a novou bezpečnostní agendu ovládnou ekonomická, societální a
environmentální témata.19 Na počátku 90. let se tedy analytici Kodaňské školy zaměřují na
vytvoření nového, užšího konceptu bezpečnosti.
Za tímto účelem rozpracovávají teoretický koncept bezpečnosti Davida Baldwina20, jehož
konceptualizaci lze vymezit na základě tří specifických otázek:
1. Čí bezpečnost?
2. Bezpečnost jakých hodnot?
3. Bezpečnost před čím?
První otázka „ Čí bezpečnost?“ se ptá po referenčních objektech bezpečnosti a na jejím
základě vytvořila bezpečnostní analýza tzv. vertikální rovinu referenčních objektů. Druhá klíčová
otázka „Bezpečnost jakých hodnot?“ zkoumá vztahové a emociální vazby referenčního objektu.
Třetí Baldwinova otázka „Bezpečnost před čím?“ se ptá po charakteristice hrozeb dle jejich
původu a byla z ní odvozena tzv. horizontální rovina zdrojů hrozeb, kterou Kodaňská škola dále
rozpracovala lokalizováním hrozeb do pěti sektorů.21 Baldwinovský koncept je tedy převeden do
dvojdimenzionálního modelu, který poskytuje ucelený přehled o referenčních objektech a o
zdrojích jejich ohrožení (viz Schéma č. 1).
Schéma č. 1: Kombinace vertikální a horizontální roviny podle Kodaňské školy 22
19 Tamtéž, s. 31 – 34 20 BALDWIN, D. A.: The Concept of Security, Review of International Studies, Vol. 23, No. 1, January 1997. On-line verze: (http://tau.ac.il/~daniel/pdf/37.pdf). s. 5 – 26 21 WAISOVÁ, Š.: Bezpečnost – vývoj a proměna konceptu, s. 13 – 14 22 převzato z WAISOVÁ, Š.: Bezpečnost – vývoj a proměna konceptu, s. 68; grafická úprava autor
vojenský – politický – societální - ekonomický - environmentální
SEKTORY
mezinárodní (systém)
regionální (systém)
stát
vnitrostátní skupiny
lidský jedinec
ÚROVNĚ
12
1.1.2. Sekuritizace
Sekuritizace je dynamický proces sociálního konstruování hrozeb a rizik, při kterém se
určité téma stává tématem bezpečnostním. Důležitou charakteristikou sekuritizace je skutečnost,
že se hrozba či riziko bezpečnostním tématem nestává na základě reálně existující hrozby
(objektivistický přístup), ale protože je jako hrozba prezentováno a tato prezentace je cílovými
posluchači přijata (subjektivistický přístup).23 Bezpečnostní hrozba tedy nemusí mít nutně reálný
základ, ale může být produktem přesvědčivé (nikoliv nutně pravdivé a objektivní) argumentace o
její nadřazenosti nad jinými tématy a tím získá prioritu. Pokud se s danou hrozbou ztotožní velká
část společnosti, dochází k sekuritizačnímu pohybu, jehož výsledkem je sekuritizace hrozby.24
Dle autorů Kodaňské školy lze sekuritizaci považovat za radikálnější verzi politizace.
Z hlediska jejich teorie může být jakékoliv veřejné téma umístěno na škále sahající od
depolitizovaného (téma není součástí veřejné debaty) přes politizované (je součástí veřejné
politiky a předmětem rozhodování) až k sekuritizovanému (téma je chápáno jako existenční
hrozba, která vyžaduje mimořádná opatření a ospravedlňuje konání vybočující ze standardních
politických procedur).25 Je třeba dodat, že umístění témat na výše zmíněné ose nelze nikdy
považovat za definitivní, v závislosti na okolnostech se daná témata mohou nacházet v kterékoliv
její části.
Schéma č. 2: Sekuritizační spektrum 26
23 WAISOVÁ, Š.: Bezpečnost – vývoj a proměna konceptu, s. 91 24 Proces, během kterého se z daného tématu stane bezpečnostní problém, lze rozdělit do několika fází: (1) nastolení tématu – prvotní impuls související s vyhodnocováním hrozeb; (2) přijetí tématu za existenční hrozbu – iniciativu přebírá sekuritizační aktér; (3) předložení daného tématu publiku – pokud je jím téma přijato jako existenční problém, dochází k úspěšné sekuritizaci. EMMERS, R.: Securitization. In: COLLINS, A. (eds.): Contemporary Security Studies, s. 111 – 114 25 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 34 26 převzato z EMMERS, R.: Securitization. In: COLLINS, A. (eds.): Contemporary Security Studies, s. 112; grafická úprava autor
Depolitizováno Politizováno Sekuritizováno
13
K úplnosti popisu procesu sekuritizace je nutné vysvětlit i další související prvky a pojmy,
které v jejím rámci Kodaňská škola využívá:
1. Referenční objekt – entita, která je existenčně ohrožena a disponuje
legitimním právem na přežití.27 V podání Kodaňské školy je nutné počítat
s vcelku širokým spektrem možných referenčních objektů, přičemž
v konečném důsledku může být tímto pojmem označeno v podstatě cokoliv, u
čeho je vytvořen dojem existenciálního ohrožení (např. jednotlivci, národní
suverenita či životní prostředí).
2. Aktér sekuritizace – prohlašuje referenční objekt za existenčně ohrožený a je
tedy hybatelem procesu sekuritizace.28 Prostřednictvím tzv. řečového aktu se
snaží přesvědčit publikum o existenční povaze hrozby. Jedná se obvykle o
politické elity, armádu, nevládní organizace či lobbistické skupiny.
3. Funkcionální aktér – působí na dynamiku bezpečnostních vztahů v sektoru a
ovlivňuje rozhodovací proces v bezpečnostní oblasti, přičemž ho nelze
považovat ani za referenční objekt, ani aktéra sekuritizace (např. firma
znečišťující životní prostředí).29
1.1.3. Úrovně bezpečnostní analýzy
Úrovně lze považovat za předměty analýzy definované podle prostorových měřítek. Na
jednotlivých rovinách lze hledat výsledky bezpečnostního dění i zdroje teoretického vysvětlení.
Kodaňská škola operuje s následujícími pěti analytickými rovinami30:
1. Mezinárodní systémy – nejširší uskupení vzájemně závislých jednotek, nad nimiž
se už nenachází žádná další systémová rovina (planeta Země)
2. Mezinárodní subsystémy – skupiny jednotek v rámci mezinárodního systému,
které od sebe lze odlišit na základě určitých specifik či intenzity jejich interakcí
(geografické regiony, ale také např. ASEAN, OECD, OPEC)
27 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 48 28 Tamtéž, s. 54 29 Tamtéž, s. 48 - 49 30 Tamtéž, s. 14 – 16
14
3. Jednotky – aktéři s dostatečnou vnitřní jednotou a nezávislostí, aby je bylo možné
odlišit od ostatních aktérů na stejné úrovni, a kteří se zároveň mohou pohybovat
na úrovních vyšších (zpravidla stát, nadnárodní firmy)
4. Podjednotky – organizované skupiny jednotlivců v rámci jednotek systému (např.
lobbistické skupiny)
5. Jedinci
Bezpečnostní hrozby pirátství budou v této práci analyzovány v prvních dvou
analytických rovinách. Nižšími úrovněmi se tato práce vzhledem ke své mezinárodně vědní
povaze zabývat nebude.
Obrázek č. 1: Vymezení regionu ovlivněného somálským pirátstvím 31
Mezinárodní subsystém bude představován koherentním geografickým teritoriem
tvořeným skupinou států, na které má somálské pirátství bezprostřední vliv. Kromě států
Afrického rohu (Somálsko, Eritrea, Džibutsko, Etiopie) do této skupiny řadím také některé státy
31 ilustrace vytvořená autorem; podkladová mapa U.S. CIA: Africa (Political) 2008, Perry-Castañeda Library Map Collection, University of Texas 2008. (http://www.lib.utexas.edu/maps/africa/txu-oclc-238859671-africa_pol_2008.jpg)
15
Arabského poloostrova (Jemen, Omán, Saudská Arábie) a také Súdán, Egypt a Keňu (viz
Obrázek č. 1). Výběr těchto států je obhajitelný s ohledem na moderní technické vybavení
somálských pirátů, které jim umožňuje operovat i několik stovek kilometrů od pobřeží Somálska,
a je založen také na lokaci pirátských útoků dle zprávy Mezinárodní námořní kanceláře za rok
2009.32
1.1.4. Sektory bezpečnostní analýzy
Sektory jsou definovány jako náhledy na mezinárodní systém, které staví do popředí jeden
konkrétní aspekt vztahů a interakcí mezi veškerými jeho jednotkami.33 Účelem sektorového
přístupu je rozlišení jednotlivých druhů interakcí (vojenských, politických, ekonomických,
societálních a environmentálních) a redukce komplexnosti celku v zájmu usnadnění analýzy.
1.1.4.1. Vojenský sektor
Nejvýznamnějším referenčním objektem v tomto sektoru bývá obvykle stát, nicméně může jím
být i jakákoliv jiná entita (např. různá separatistická a autonomistická hnutí či ozbrojené síly).34
Za aktéry sekuritizace ve vojenském sektoru lze považovat vládnoucí elity státu, zástupce
mezinárodních organizací, zpravodajské služby či vůdce mafií a ozbrojených gangů.
Funkcionální aktéři jsou zde zastupováni např. armádou, společnostmi žoldnéřů nebo zbrojním
průmyslem.
Bezpečnost v tomto sektoru se tradičně zaměřuje na obranu územní integrity státu a
většina úvah se soustředí do dvou bezprostředně souvisejících úrovní – regionální a vnitrostátní.35
Vojenské hrozby představují primát ve sféře národní bezpečnosti. Od ostatních hrozeb se liší tím,
že jsou často záměrné a přímé, ohrožují celou společnost a lze je označit za existenční hrozby par
excelence.
1.1.4.2. Politický sektor
Politická bezpečnost je založena na organizační stabilitě společenského řádu. Jádro tohoto
sektoru je tvořeno ohrožením suverenity státu, přičemž do něj zahrnujeme všechny nevojenské
32 ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2009, London, ICC International Maritime Bureau, January 2010. Na vyžádání dostupné on-line: (http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_fabrik&view=form&fabrik=18&random=0&Itemid=92) 33 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 38 34 Tamtéž, s 64 – 66 35 Tamtéž, s. 84
16
hrozby státní suverenitě.36 Hlavním referenčním objektem politického sektoru je opět stát. Za
další můžeme považovat nadnárodní celky typu Evropské unie, etnické a národnostní menšiny či
transnacionální hnutí (např. světová náboženství). Všechny tyto jednotky disponují bezvýhradnou
loajalitou svých přívrženců a donucovací mocí. Díky tomu mají i kapacitu k realizaci
bezpečnostních kroků v případě ohrožení své existence.
Sekuritizační aktéři jsou v tomto sektoru definováni poměrně jednoznačně. V případě
státu je aktérem sekuritizace jeho politická reprezentace, EU má také svou formální
institucionální strukturu a i společensko-politické skupiny mají své vůdce.
1.1.4.3. Ekonomický sektor
Rozpoznat ekonomické hrozby není díky povaze ekonomiky samotné jednoduchým úkolem.
Bezpečnost ve smyslu eliminování hrozeb na nejnižší možnou míru, a tím pádem i eliminace
nejistoty z prostředí, totiž neodpovídá logice fungování trhu.37 Nejen z tohoto úhlu pohledu lze
považovat ekonomickou bezpečnost za nezvykle komplikovaný předmět výzkumu.
V rámci tohoto sektoru se pohybuje velké množství referenčních objektů, které se často
překrývají. Spadá sem lidský jedinec, společenské třídy, státní ekonomiky či samotný systém
globálního trhu. Sekuritizačními aktéry jsou v tomto sektoru především vlády jednotlivých států a
funkcionálními aktéry firmy či státy.
Ekonomické hrozby mohou mít různý charakter, který se často odvíjí od podoby
referenčního objektu. Jako příklad ekonomické hrozby lze uvést obchod s ilegálním zbožím,
ekonomické embargo či obavu, že určité druhy hospodářské závislosti na globálním trhu budou
využity k politickým cílům.38
1.1.4.4. Environmentální sektor
Ze všech pěti sektorů je právě v tom environmentálním nejlépe zřetelná existence dvou
svébytných proudů – vědeckého a politického. Vědecká agenda vychází z přírodovědeckých
oborů a aktivit nevládních organizací, přičemž předkládá seznam environmentálních problémů.
36 Tamtéž, s. 165 37 U aktérů pohybujících se v tržním prostředí se předpokládá pocit nejistoty, který vyplývá z podstaty kapitalistického systému. Právě ona nejistota zajišťuje trhu jeho výkonnost. (BUZAN, B.: People, States and Fear: An agenda for international security studies in the post-cold war era, s. 124) 38 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 116 - 117
17
Politická agenda je naopak především záležitostí vlád a mezivládních jednání, přičemž do ní
spadá rozhodovací proces a politické strategie na řešení environmentálních problémů.39
Referenční objekt je představován životním prostředím, popř. některou z jeho nedílných
součástí. Hrozby environmentální bezpečnosti můžeme dělit na hrozby přírodního původu
(sopečné výbuchy a zemětřesení), existenční hrozby zapříčiněné lidskou aktivitou (emise
skleníkových plynů) a neexistenční hrozby zapříčiněné lidskou aktivitou (vyčerpávání nerostných
zdrojů).40
1.1.4.5. Societální sektor
Societální bezpečnost je ve velmi úzkém vztahu s bezpečností politickou, nicméně obě oblasti je
třeba striktně rozlišovat. Z hlediska analýzy mezinárodní bezpečnosti jsou to především ideje a
zvyklosti, jejichž prostřednictvím se jedinci identifikují jako příslušníci určité sociální skupiny.
Koncept societální bezpečnosti je možné chápat ve smyslu bezpečnosti identity.41
Za referenční objekt lze označit kterýkoliv kolektiv, jehož podřízené subjekty mu
prokazují loajalitu v takové míře, která zakládá společensky přesvědčivý argument, že tato
společná identita je ohrožena.42 Konkrétně může být referenční objekt v societálním sektoru
představován kmeny, národy, etnickými skupinami, náboženskými skupinami či rasami.
Největší bezpečnostní hrozby tohoto sektoru jsou představovány dle Kodaňské školy
migrací (migranti utváří novou kompozici společnosti a tím i její identitu), horizontální soutěží
(původní společnost mění svůj způsob života kvůli kulturní a jazykové nadvládě sousední kultury
– např. obavy obyvatel Quebeku z Kanady) a vertikální soutěží (ohrožení identity společnosti
konkurencí integračního, nebo separatistického projektu).43
Je zřejmé, že somálské pirátství nezapadá do žádného z výše uvedených témat societální
bezpečnosti. Somálští piráti sice přispívají k migraci v regionu tím, že napomáhají pašování lidí
ze Somálska do Jemenu (viz kapitola 3.2.2.), ale to je z pohledu societálního sektoru vedlejší
záležitost. Kromě toho by v tomto případě byla referenčním objektem jemenská společnost, která
nezapadá do úrovní analyzovaných v této práci – regionu a mezinárodního systému. Societální
sektorem se tedy z výše uvedených důvodů nebudu zabývat.
39 Tamtéž, s. 88 40 Tamtéž, s. 97 41 Tamtéž, s. 140 42 Tamtéž, s. 144 43 Tamtéž, s. 141
18
Jistou souvislost mezi somálským pirátstvím a societálním sektorem ovšem teoreticky
nalézt lze. Připustíme-li, že před rokem 1991 existovala nějaká somálská společnost, založená ze
zřejmých důvodů spíše na pocitu příslušnosti k vlastnímu státu, než na etnickém základě, lze
dnešní situaci v Somálsku a stejně tak i námořní pirátství chápat jako důsledek jejího zhroucení,
ztráty jednotné identity a tedy i ztráty societální bezpečnosti. Od roku 1991 trvající kmenové a
klanové násilí v této zemi je toho čirým důkazem.
Na závěr popisu konceptuálního a pojmového aparátu Kodaňské školy je důležité dodat, že při
analýze bezpečnostních hrozeb „kodaňskou“ optikou je vždy nutné myslet na skutečnost, že
úkolem analytika není určení jakýchsi objektivních hrozeb, před nimiž je „doopravdy“ nutné
něco (někoho) chránit, ale spíše porozumění procesům konstrukce sdílených významů, které
definují, co má být považováno za hrozbu, a co si tedy žádá kolektivní odpověď.44 Koncept
mezinárodní bezpečnosti Kodaňské školy sice jasně vymezuje oblast zájmu, nicméně nesděluje
výzkumníkovi nic o tom, jak oddělit závažné případy od těch méně významných. To je tedy plně
v jeho moci.
1.2. Pirátství – definice a typologie
Pirátství bylo po velmi dlouhé období, datující se od konce 17. století do první čtvrtiny 20.
století, charakterizováno v té nejjednodušší podobě jako „nezákonné drancování na moři
zahrnující použití nebo hrozbu násilím a potenciálně, ovšem nikoliv nutně, také krádež.“45
Moderní doba, vyznačující se proměnou podoby pirátství a růstem počtu států, s kterým úměrně
rostly také požadavky těchto států na stále větší pravomoc nad svými teritoriálními vodami, které
musely být podpořeny příslušnými úpravami v mezinárodním právu a dohodách, učinila výše
zmíněnou definici nedostatečnou. Z tohoto důvodu tedy postupně vznikaly definice nové, jejichž
ambicí bylo lépe vyhovět potřebám moderní doby.
V současnosti dvě nejčastěji používané a všeobecně přijímané definice pirátství pochází z
pera Mezinárodní námořní organizace (International Maritime Organisation, IMO) a
Mezinárodní námořní kanceláře (International Maritime Bureau, IMB).
44 Tamtéž, s. 37 45 MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, s. 7
19
Agentura Organizace spojených národů zodpovědná za námořní otázky, Mezinárodní
námořní organizace, využívá definice pirátství Úmluvy OSN o mořském právu (United Nations
Law of the Sea Convention, UNCLOS) z roku 1982, která ve svém článku 101 považuje za
pirátství následující činy:
(a) jakýkoliv protiprávní čin násilí nebo zadržení anebo jakýkoliv loupežný čin spáchaný
k soukromým účelům posádkou nebo cestujícími soukromé lodi nebo soukromého
letadla namířené:
i. na volném moři proti jiné lodi nebo letadlu anebo proti osobám nebo majetku
na jejich palubě;
ii. proti lodi, letadlu, osobám nebo majetku v místě, které nepodléhá jurisdikci
žádného státu;
(b) jakýkoliv čin dobrovolné účasti při použití lodi nebo letadla, jestliže ten, kdo se jich
dopouští, ví o skutečnostech, které vtiskují této lodi nebo tomuto letadlu charakter
pirátské lodi nebo letadla;
(c) jakýkoliv čin, který má za účel podněcovat nebo úmyslně usnadňovat čin uvedený v
pododstavci (a) nebo (b).46
Mladší definice, vytvořená Mezinárodní námořní kanceláří, která spadá pod Mezinárodní
obchodní komoru (International Chamber of Commerce, ICC), je mnohem pragmatičtější a
otevřenější než výše uvedená definice z UNCLOS. Murphy uvádí, že je to dáno především
skutečností, že IMB je na rozdíl od IMO komerčně financovanou organizací, která nemusí brát
takový ohled na požadavky států.47 V rámci její definice lze pirátstvím označit: „Akt nalodění,
nebo pokusu o nalodění na kteroukoliv loď s úmyslem spáchat krádež nebo jakýkoliv jiný zločin a
se záměrem nebo schopností použít sílu k posílení tohoto aktu.“48
46 United Nations Convention on the Law of the Sea, Montego Bay, 10 December 1982. (http://www.un.org/Depts/los/convention_agreements/texts/unclos/closindx.htm) 47 MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, s. 8 48 ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2009, London, ICC International Maritime Bureau, January 2010. s. 3
20
Je třeba dodat, že ani jednu z uvedených definic nelze považovat za dokonalou a
absolutně platnou. Z právního i akademického hlediska je naopak mnoho odborníků považuje za
nedostatečné.49
Vzhledem k tomu, že se mezi zainteresovanými aktéry začaly objevovat tendence
označovat veškeré kriminální námořní aktivity za pirátství, rozpoutala se diskuze o podrobnější
klasifikaci tohoto jevu. Motivací byl převážně fakt, že ozbrojený útok na malou rybářskou loď lze
jen stěží srovnávat s ozbrojeným útokem na ropný tanker. Výsledkem se stala podrobnější
klasifikace pirátských útoků. Mezinárodní námořní komora (International Chamber of Shipping,
ICS) je rozděluje do následujících tří základních kategorií50:
1. Ozbrojená loupež nižší úrovně (Low – Level Armed Robbery, LLAR) – oportunistický
útok blízko pobřeží; k násilí dochází pouze, pokud se posádka pokusí o odpor
2. Ozbrojený útok a krádež střední úrovně (Medium – Level Armed Assault and
Robbery, MLAAR) – ozbrojený útok dále od pobřeží často na úzkých námořních
cestách; vysoká pravděpodobnost použití násilí; cílem je krádež cenností posádky, ale
také nákladu lodi pokud je to fyzicky možné
3. Významný kriminální únos (Main Criminal Hijack, MCHJ) – pečlivě naplánovaný
útok; použití násilí k získání nejen cenností nebo nákladu, ale v podstatě celého
plavidla
49 Blíže viz RUBIN, A. P.: Is Piracy Illegal?, The American Journal of International Law, Vol. 70, No. 1, January 1976, s. 92 – 95; nebo MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, s. 7 - 21 50 BERG, D. et al.: Piracy – Threat at Sea: A Risk Analysis, Munich: Münchner Rück/Munich Re Group 2006. On-line verze: (http://www.munichre.com/publications/302-05053_en.pdf). s. 14 – 15
21
2. Úvod do problematiky somálského pirátství Somálské pobřeží se se svou délkou 3300 km řadí k nejdelším na africkém kontinentu.
Z geostrategického hlediska je jeho severní část táhnoucí se podél Adenského zálivu k mysu
Guardafui ideálním místem k získání kontroly nad plavidly plujícími z/do Rudého moře a to
především z toho důvodu, že tato oblast představuje hlavní obchodní námořní trasu mezi Evropou
a Asií.51 O mnoho delší je pak somálské pobřeží Indického oceánu, které má sice o něco menší
význam než Adenský záliv, ale i tak podél něj vede námořní komunikační trasa (sea line of
communication, SLOC) spojující Arabské moře s východní a jižní Afrikou.
Obrázek č. 2: Mapa Somálska 52
51 BOYANTON, E. – GEARY, S.: Danger on the high seas, CSCMP’s Supply Chain Quarterly, Quarter 4, 2009. On-line verze: (http://bus.utk.edu/cba/news_articles/2010/Danger_on_the_%20High_Seas.pdf). s. 38 52 UN: United Nations Somalia Map No. 3690, Rev. 7, January 2007, (http://www.un.org/Depts/Cartographic/map/profile/somalia.pdf)
22
Geografické faktory jsou jedním z důvodů, proč se pirátství v této oblasti rozmáhá. Délka
somálského pobřeží poskytuje pirátům svobodu pohybu a flexibilitu k přemísťování svých aktivit
z jednoho místa na druhé v závislosti na měnících se podmínkách. Většina somálského pobřeží je
pouštního charakteru, část je skalnatá a většinou neobývaná. Malé pobřežní rybářské vesnice,
těžko dosažitelné i pro místní obyvatele, poskytují pirátům ideální skrýš, podobně jako malé
ostrůvky na samém cípu Afrického rohu. Díky obrovské vodní ploše milionu čtverečních
kilometrů od Adenského zálivu k Indickému oceánu a velkému množství proplouvajících
obchodních plavidel, je téměř nemožné kontrolovat aktivity všech pirátských lodí v oblasti.
Druhým důvodem jsou faktory politické. Před rokem 1990 bylo pirátství v této oblasti
vcelku vzácným jevem. Ochranu somálských vod mělo na starosti námořnictvo založené v roce
1965, kterému pomáhali sovětští vojenští poradci. Údržbu celé somálské armády, letectva i
námořnictva měl na starosti sovětský vojenský personál, který odešel ze země v roce 1977.
Krátce poté se dostala většina sofistikovanějších námořních zbraní do velmi špatného
technického stavu a staly se nepoužitelnými. Plavidla námořnictva potkal stejný osud několik
málo let po odchodu sovětů, snad kromě jediného hlídkovacího plavidla poskytnutého Spojenými
státy.53 Co se tedy týče somálského námořnictva, nebylo vzhledem ke stavu svých zbraňových
systémů zcela jistě akceschopné od roku 1991.
Po svržení diktátora Mohameda Siada Barreho54 v roce 1991 vzniklo v Somálsku
mocenské vakuum, vedoucí k občanské válce a odštěpení regionu Somaliland v květnu 1991.55
Organizace spojených národů se snažila zastavit probíhající násilí prostřednictvím operací
UNOSOM I a UNOSOM II (United Nations Operations in Somalia), ale byla neúspěšná. Na
53 LEHR, P. – LEHMANN, H.: Somalia – Pirate´s New Paradise. In LEHR, P. (eds.): Violence at Sea: Piracy in the Age of Global Terrorism, New York: Taylor & Francis Group 2007. s. 11 - 12 54 Mohammed Siad Barre – třetí prezident Somálska, období jeho vlády 1969 – 1991 je označováno jako diktatura. 55 Somaliland – region na severu Somálska, vyhlásil nezávislost 18. května 1991. Po krátkém konfliktu různých klanů o kontrolu nad tímto teritoriem se nakonec Somalilandu podařilo vytvořit jednotnou vládu, vlastní ekonomiku, fungující politický systém a bezpečnostní síly. Somaliland, i když nebyl uznán žádným cizím státem, stabilně funguje a profiluje se jako nezávislý stát. Blíže viz JHAZBHAY, I.: Somaliland: Africa’s best kept secret, A challenge to the international community?, African Security Review, Vol. 12, No. 4, 2003, pp. 77 - 82. On-line verze: (http://www.iss.co.za/pubs/asr/12no4/jhazbay.pdf)
23
konci roku 1995 se OSN, společně s Mezinárodním červeným křížem, ze Somálska stáhly.56
Násilí v zemi pokračovalo a v roce 1998 se od Somálska odštěpil další region Puntland.57
V říjnu 2004 byla po dvouletých mírových vyjednáváních v Keni ustanovena tzv.
Přechodná federální vláda Somálska (Transnational Federal Government, TFG), mající převzít
kontrolu v zemi. Silný etiopský vliv při vyjednávání spolehlivě vyloučil všechny islámské
skupiny z možnosti účastnit se na této vládě. Ty se posléze sdružily ve Svazu islámských soudů
(Union of Islamic Court, UIC) a v červnu 2006 ovládly Mogadišo a jeho přilehlé oblasti. Reakcí
byla invaze etiopské armády do Somálska, která společně se silami TFG vládu islámských skupin
svrhla. Svaz islámských soudů se rozpadl na několik frakcí, z nichž s nejvýznamnější Aliancí za
znovuosvobození Somálska (Alliance for the Re-liberation of Somalia, ARS) vedla TFG mírové
rozhovory.58 K jejich podpoře a posílení bezpečnostní situace v Somálsku zahájila Africká unie
v březnu 2007 v Somálsku operaci AMISOM (African Union´s Mission in Somalia).59 Mírová
dohoda byla nakonec podepsána v Djibouti 19. srpna 2008 a stanovovala mj. podmínky pro
ukončení bojů a odchod etiopské armády ze Somálska.60
Mír v zemi ovšem nenastal. S TFG se nehodlal usmířit militantní pohrobek bývalého
Svazu islámských soudů, radikální islamistická skupina Al-Shabaab, která je napojená na
teroristickou síť Al-Kajda.61 Poslední mezinárodně uznaná vláda Somálska tedy dodnes
nekontroluje území celého státu a kromě Somalilandu a Puntlandu se musí potýkat právě s útoky
skupiny Al-Shabaab, která ovládá rozsáhlou část území Somálska na jihu (viz Obrázek č. 3).
56 SÖRENSON, K.: State Failure on the High Seas – Reviewing the Somali Piracy, Stockholm: Swedish Defence Research Agency, Somalia Papers, Report 3, November 2008. On-line verze: (http://www.foi.se/upload/projects/Africa/FOI-R--2610.pdf). s. 11 57 Puntland – region na severovýchodě Somálska prohlásili jeho vůdci v červenci 1998 za budoucí samostatnou somálskou federální zemi. Puntland tedy narozdíl od Somalilandu neusiluje o úplné odtržení od své mateřské země. Je to oblast závislá převážně na rybářství, která tradičně patřila mezi nejchudší somálské regiony. Dnes se tato situace částečně mění díky působení somálských pirátů, jejichž většina pochází právě z Puntlandu. Obecně je puntlandská vláda, vedená Muhammadem Mahmudem Farolem, vnímána jako zkorumpovaná klanová síť. Puntland a Somaliland spolu vedou územní spor o kontrolu hraničních regionů Sool a Sanaag. Blíže viz LEESON, P. T.: Better Off Stateless: Somalia Before and After Government Collapse, Journal of Comparative Economics Vol. 35, No. 4, 2007, pp. 689 – 710. On-line verze: (http://www.peterleeson.com/Better_Off_Stateless.pdf); nebo MENKHAUS, K.: Governance without Government in Somalia: Spoilers, State Building, and the Politics of Coping, International Security, Vol. 31, No. 3, Winter 2006/07, pp. 74-106. 58 SÖRENSON, K.: State Failure on the High Seas – Reviewing the Somali Piracy, s. 11 - 12 59 AMISOM, (http://www.africa-union.org/root/AU/AUC/Departments/PSC/AMISOM/amisom.htm) 60 Agreement between TFG and the Alliance for the Re-liberation of Somalia, Djibouti, 19 August 2008, (http://unpos.unmissions.org/Portals/UNPOS/Repository%20UNPOS/080818%20-%20Djibouti%20Agreement.pdf) 61 O napojení mudžahedínů Harakat al-Shabaab na Al-Kajdu se dlouhá léta spekulovalo. Potvrzení se objevilo v oznámení této skupiny z února 2010. Somali Islamists al-Shabab 'join al-Qaeda fight', BBC News, 1. 2. 2010. On-line text: (http://news.bbc.co.uk/2/hi/8491329.stm)
24
Obrázek č. 3: Politická situace v Somálsku k březnu 2010 62
Již téměř dvacet let trvající absence státní autority, která by byla schopná spravovat
záležitosti této země, včetně správy jejích výsostných vod, začaly využívat především cizí
rybářské lodě, jejichž aktivity vedly k rapidnímu úbytku množství ryb v těchto vodách (bohatých
zejména na tuňáka a žraloky). Coffen-Smout uvádí, že se mezi lety 1991 a 1999 na tomto
nelegálním lovu podílelo více než 200 rybářských lodí ze zemí, jako je Belize, Francie,
Honduras, Japonsko, Keňa, Jižní Korea, Pákistán, Saudská Arábie, Španělsko, Srí Lanka, Taiwan
či Jemen.63
Objevovaly se také případy, kdy se cizí rybářské lodě prokazovaly určitými kvazi-
licencemi povolujícími rybaření v této oblasti. Ty byly často podepsány některým z válečných
magnátů z Mogadiša vydávajícím se za zástupce původní vlády prezidenta Mohammeda Siada
Barreho. Nelegální licencování se pro ně stalo velmi lukrativní formou výdělku, která byla 62 DAHL, J.: Political Situation in Somalia, March 12th, 2010, (http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Somalia_map_states_regions_districts.png) 63 COFFEN-SMOUT, S.: Pirates, Warlords and Rogue Fishing Vessels in Somalia's Unruly Seas, 1998. On-line text: (http://www.chebucto.ns.ca/~ar120/somalia.html)
25
podobně výhodná i pro cizí rybářské lodě, které si tak v somálských vodách mohly dělat, co
chtěly. Váleční magnáti v konečném důsledku sami vyhledávali cizí lodě a posílali za nimi
somálské rybáře, kteří pro ně měli licence vymáhat. Ken Menkhaus, specialista na Somálsko,
k tomu dodává: „Váleční magnáti na souši dávají tyhle muže na lodě a posílají je donutit cizí
traulery zaplatit licenci. To není nic jiného než mafiánský byznys.“64
Somálská ekonomika je z převážné části závislá právě na rybářském průmyslu. Snižující
se zásoby ryb, způsobené nekontrolovatelným výlovem cizích lodí, proto měly pro Somálce
zdrcující dopady. Zatímco váleční magnáti a zahraniční rybáři na svém symbiotickém vztahu
téměř po období jedné dekády vydělávali, somálští rybáři přicházeli o svůj hlavní zdroj potravin a
ekonomických příjmů a stali se hlavní obětí jejich aktivit. Petr Lehr a Hendrick Lehmann tuto
situaci ilustrují třemi důvody, kdy cizí traulery (a) rybařily mnohem blíže pobřeží, a tak
připravovaly i somálské pobřežní rybáře o jejich úlovky; (b) používaly obecně zakázané rybářské
vybavení (sítě s velmi malými oky či sofistikované podmořské osvětlovací systémy), které jim
umožnilo zachytit do sítí vše živé a tím zpustošit mořské dno; (c) nevyhýbaly se násilí při
kontaktu s místními rybáři - docházelo k ničení jejich vybavení či dokonce k potápění jejich
lodí.65
U somálských břehů se ale objevovaly kromě cizích rybářských také nákladní lodě, které
do místních vod vhazovaly barely s odpadem, a to zřejmě i radioaktivním. Místní pobřežní
populace začala trpět nevolnostmi, podivnými vyrážkami a plodit postižené děti. Později, když
vlna tsunami v roce 2005 vyplavila mnoho prosakujících barelů na souš, se u místních obyvatel
projevily příznaky ozáření naplno a více než 300 lidí zemřelo.66 Dle slov zvláštního vyslance
OSN v Somálsku Ahmeda Ould-Abdallaha: „Je tu uranový radioaktivní odpad, olovo a těžké
kovy jako kadmium a rtuť. Najdete tu také průmyslový, nemocniční a chemický odpad – na co si
64 Ken Menkhaus in HAMMOND, L.: Somali Piracy: A Dangerous Internal and External Threat, Real Instituto Elcano 2008. On-line text: (http://www.realinstitutoelcano.org/wps/wcm/connect/555a80004f018b49b2e9f63170baead1/ARI162-2008_Hammond_Somali_Piracy_Threat.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=555a80004f018b49b2e9f63170baead1). s. 3 65 LEHR, P. – LEHMANN, H.: Somalia – Pirate´s New Paradise. In LEHR, P. (eds.): Violence at Sea: Piracy in the Age of Global Terrorism, s. 13 66 HARI, J.: You Are Being Lied to About Pirates, The Independent, 5. 1. 2009. On-line text: (http://www.independent.co.uk/opinion/commentators/johann-hari/johann-hari-you-are-being-lied-to-about-pirates-1225817.html)
26
jen vzpomenete.“67 Údajně je možné připsat velkou část těchto barelů evropským nemocnicím a
továrnám, které svůj odpad předaly italské mafii k levné „likvidaci“.
V zemi, kde podle odhadů Světové banky žije přes 40 % obyvatel v extrémní chudobě
(méně než dolar na den)68, kde se průměrná očekávaná délka života pohybuje okolo 49 let,
čtvrtina dětí zemře před dosažením svých pěti let života, kde občanská válka, sucho, hlad,
kmenové konflikty a nedostatek potravin vyhnaly z domovů miliony obyvatel a přes 3,5 milionů
lidí potřebuje humanitární pomoc69, byl tedy silný odpor místní populace vůči cizím lodím
beroucím živobytí přirozeným důsledkem jejich nelegálních aktivit.
U počátků somálského pirátství tedy stojí dle mého názoru čtyři velmi důležité
skutečnosti. Za prvé je to přetrvávající mizérie místního obyvatelstva plodící touhu po lepším a
bohatším životě (motivace). Za druhé výhodná geografická lokace Somálska u jedné
z nejvytíženějších námořních přepravních tras světa (příležitost). Za třetí přítomnost cizích lodí
nelegálně rybařících a devastujících místní mořský ekosystém (vnitřní ospravedlnění). A za čtvrté
absence strachu z potrestání za své kriminální činnosti díky neexistenci právního a trestního
systému země nacházející se ve stavu „failed“ (liberace).
První pirátské aktivity v oblasti nabíraly podoby neorganizovaných, spontánních útoků
malých skupin bývalých somálských rybářů a pobřežní chudiny proti cizím plavidlům, rybařícím
poblíž pobřeží. Organizovanější forma pirátství se objevuje zhruba v polovině 90. let, kdy
ozbrojené skupiny Somálců začínají působit ve výlučné ekonomické zóně jejich země,
vydávajíce se za oficiální pobřežní stráž, která je pověřená ochranou místních rybářských zdrojů.
Pod různými jmény (např. Národní dobrovolná pobřežní stráž, či Somálská námořní pěchota70) se
klanové milice snažily donutit cizí rybářské lodě zaplatit daň za ryby ulovené v somálském
teritoriu, popř. vystrašit posádku tak, aby z jejich vod odplula. „P řed devíti lety byl každý v tomto
městě v klidu a vydělával dostatek příjmů z rybaření. Teď tu není nic. Nemáme žádnou možnost si
67 ABDULLAHI, N.: 'Toxic waste' behind Somali piracy, Al Jazeera, 11. 10. 2008. On-line text: (http://english.aljazeera.net/news/africa/2008/10/2008109174223218644.html) 68 GILPIN, R.: Counting the Costs of Somali Piracy, United States Institute of Peace 2009. On-line text: (http://www.usip.org/files/resources/1_0.pdf). s. 4 69 CIA World Factbook: Somalia (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/so.html) a MENKHAUS, K. – PRENDERGAST, J. – JENSEN, C. T.: Beyond Piracy: Next Steps to Stabilize Somalia, s. 2 70 LEHR, P.: emailová korespondence s autorem, 27. dubna 2010.
27
vydělat na živobytí. Musíme se chránit. Stali jsme se obránci našeho pobřeží a vzali na sebe
povinnost chránit naši zemi. Nenazývejte nás piráty. My jsme ochránci.“71
Pokud somálští piráti vůbec někdy měli tak ušlechtilé zájmy, kterými se dodnes obhajují,
tak zřejmě velmi rychle vyprchaly. Jejich aktivity se totiž začaly brzy přesouvat od zasahování
proti rybářským lodím k okrádání velkých nákladních lodí, které byly mnohem lehčí kořistí
(obchodní lodě nebývají, na rozdíl od rybářských, ozbrojeny střelnými zbraněmi72) a zároveň
přinášely mnohem větší zisky. Velká výše výkupného, které piráti za unesené lodě a jejich
posádky získávali, udělala z pirátství velmi výnosnou a lákající záležitost.
Od roku 2000 množství pirátských útoků co do frekvence a intenzity začalo postupně
narůstat, přičemž celosvětovým zájmem se somálské pirátství stalo v roce 2008, kdy dosáhlo
alarmujících rozměrů. Eskalaci útoků lze ovšem vystopovat již v roce 2005. Zatímco se většina
českých i zahraničních médií po ničivých tsunami 26. prosince 2004 zaměřila na Indonésii jako
nejzasaženější region, ostatní postižené oblasti, mezi kterými bylo i Somálsko, zůstaly
opomenuty. Přitom právě zde vlna tsunami vzala život 40 až 50 tisícům lidí, zdevastovala
pobřežní rybářské vesnice a jejich vybavení.73 Na rozdíl od očekávání spásné pomoci nefungující
somálské státní správy, bylo okrádání okolo plujících lodí pro některé místní obyvatele až příliš 71 SHACHTMAN, N.: Exclusive Interview: Pirate on When to Negotiate, Kill Hostages, Wired, 28. 6. 2009. On-line text: (http://www.wired.com/dangerroom/2009/07/exclusive-interview-pirate-on-when-to-negotiate-kill-hostages/) 72 Rybářské lodě vyplouvají na lov většinou ze svého domovského přístavu, kam se poté také vrací. Na rozdíl od nich navštíví obchodní lodě během své trasy množství cizích přístavů, čímž se jejich situace ohledně ozbrojování stává z právního hlediska složitější. Obchodní lodě se proti útokům pirátů brání především nesmrtícími obrannými prostředky v podobě sonických zbraní LRAD (Long Range Acoustic Device), elektrických plotů či vodních děl. Důvodů, proč platí nepsaný kodex o neozbrojování obchodních plavidel střelnými zbraněmi je celá řada: 1) právní důvody – většina přístavů nepovolí kotvení ozbrojené obchodní lodi; zatímco jsou válečná plavidla i v cizím přístavu považována za suverénní teritorium své země, na obchodní lodě se toto pravidlo nevztahuje, otázka držení zbraní na těchto lodích spadá pod místní právo; sledovat právní úpravu v každé zemi, kterou obchodní lodě behěm cesty navštíví, by bylo pro lodní společnosti velmi složité; 2) bezpečnostní důvody - bude-li posádka ozbrojena a zbraně proti pirátům použije, hrozí eskalace konfliktu; pirátům přitom o mnoho nejde, otázkou zůstává, kolik námořníků by chtělo položit život za ochranu majetku svého zaměstnavatele; i samotné lodní společnosti zaplatí raději výkupné, než by riskovaly životy své posádky; 2) finanční důvody - ozbrojení posádky by zvýšilo výdaje lodním společnostem, posádce by musel být poskytnut odpovídající výcvik, kromě toho námořník není voják; přítomnost zbraní na palubě by vedla také ke zvýšení pojistných sazeb – ozbrojení = větší riziko; najmutí bezpečnostní agentury na ochranu jednoho plavidla by náklady také zvýšilo; v případě ochrany všech plavidel jedné společnosti by tyto náklady mohly dosáhnout i ceny případného výkupného. Podobných problémů se dá najít mnoho a všechny jsou důvodem, proč Mezinárodní námořní organizace nedoporučuje ozbrojovat obchodní plavidla střelnými zbraněmi. Jednotlivé státy s tím pochopitelně souhlasí. Nicméně i tak se v souvislosti se somálským pirátstvím rozpoutala diskuze, zda tuto skutečnost do budoucna nepřehodnotit. Blíže viz FLYNN, S.: Are Guns the Answer to Attacks on Vessels?, The Maritime Executive Magazine, 20th November 2008. On-line text: (http://www.maritime-executive.com/article/are-guns-answer-attacks-vessels/) 73 LEHR, P. – LEHMANN, H.: Somalia – Pirate´s New Paradise. In LEHR, P. (eds.): Violence at Sea: Piracy in the Age of Global Terrorism, s. 14
28
lákavou alternativou. Vlna tsunami tak paradoxně přispěla k nárůstu aktů pirátství v následujících
letech.
Graf č. 1: Vývoj počtu zdařených i nezdařených útoků pirátů v období 2006 – 2009 74
239263
293
406
2251
111
217
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
2006 2007 2008 2009
Útoky pirátů celosvětově
Útoky somálských pirátů
Dle výročních zpráv Mezinárodní námořní kanceláře se v roce 2007 stalo terčem
somálských pirátů 51 lodí (z 263 celosvětově), zatímco v roce 2008 už jich bylo 111 (z 293
celosvětově). V roce 2009 napadli somálští piráti 217 lodí (ze 406 celosvětově), z nichž bylo 47
lodí úspěšně uneseno (viz Graf č. 1).74 Zpráva za rok 2009 také upozorňuje, že se piráti snaží
unášet plavidla mnohem zuřivěji než dříve (pravděpodobně v souvislosti s probíhajícími
74 Počty útoků podle IMB nelze brát zcela striktně. Jde pouze o nahlášené útoky a čísla tedy nevyjadřují jejich skutečný počet, který prakticky nijak zjistit nejde. Jsou to vlastníci lodí a jejich kapitáni, kteří rozhodnou, zda se incident bude hlásit. I přesto ovšem zůstává IMB hlavním zdrojem statistik a zjevně jí i na dlouhou dobu zůstane. Co se týče grafu, tak vzhledem k tomu, že IMB ve svých zprávách za roky 2006 a 2007 neposkytovala zvlášť sečtené počty útoků způsobených somálskými piráty, byly tyto počty získány sečtením všech útoků v Adenském zálivu, Rudém moři, Arabském moři, Indickém oceánu a pobřeží Somálska a Ománu (položky, u kterých sama IMB uvádí, že jsou výsledkem práce somálských pirátů). Ve zprávách za rok 2008 a 2009 je už konkrétní počet útoků somálských pirátů uváděn. Zdroj dat: ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2006, Essex, ICC International Maritime Bureau, January 2007. On-line text: (http://fin.nepia.com/modules/assetlibrary/z_extra/getAsset.php?type=file&id=1238). s. 5; ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2007, London, ICC International Maritime Bureau, January 2008. On-line text: (http://www.southchinasea.org/docs/ICC-IMB-PRC-2007.pdf). s. 6; ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2008, London, ICC International Maritime Bureau, January 2009. On-line text: (http://ddata.over-blog.com/xxxyyy/0/50/29/09/Docs-Textes/Pirates2008RAP-BMI0901.pdf). s. 22; a ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2009, London, ICC International Maritime Bureau, January 2010, s. 21. Na vyžádání dostupné on-line: (http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_fabrik&view=form&fabrik=18&random=0&Itemid=92)
29
protipirátskými operacemi). Útoky ve vzdálenosti více než 1000 Nm od Mogadiša signalizují
navíc mnohem vyspělejší schopnosti somálských pirátů, kteří už nyní útočí i u pobřeží Keni,
Tanzánie, Seychel či Madagaskaru.75 Nejvzdálenější útok, který byl doposud zaznamenán, se
uskutečnil v dubnu 2010 ve vzdálenosti okolo 1200 Nm (2200 km) od somálského pobřeží, tedy
mnohem blíže k Indii, než k samotnému Somálsku.76
Je třeba dodat, že kromě útoků na proplouvající lodě byly také ohroženy životy mnoha
námořníků a somálské pirátství se definitivně podepsalo na celosvětovém přepravním řetězci.
Rizikové prémie pojistných sazeb vzrostly pro lodě proplouvající touto oblastí z 500 USD v roce
2008 až na 20 000 USD za jeden tranzit v roce 2009.77 Některé lodní společnosti začaly dokonce
z bezpečnostních důvodů posílat své lodě místo přes pirátstvím postižený Adenský záliv okolo
Mysu Dobré naděje, čímž se zvyšuje časová doba přepravy i její cena.
Za unesené lodě a posádku vyžadují somálští piráti velmi vysoké výkupné. Raymond
Gilpin vypočítal, že si přijdou ročně zhruba na 300 tisíc USD, přičemž podíl na každého piráta
činí 15 tisíc USD.78 Tím se z pirátství stalo jedno z nejvýnosnějších povolání světa a z pirátů
největší zaměstnavatelé v Somálsku, kde se díky štědrým úplatkům těší podpoře na různých
úrovních lokální správy (pokud se dá vůbec o nějaké hovořit) a nemusí se bát žádných právních
následků.79 Zvěsti o konexích mezi somálskými piráty a islámskou extrémistickou milicí Al-
Shabaab ještě zhoršují celou situaci v očích ostatních států.
Ty se v této oblasti angažují na základě rezoluce RB OSN č. 181680 s většími či menšími
úspěchy prostřednictvím různých protipirátských operací. Severoatlantická aliance je zde
přítomna prostřednictvím Stálé námořní skupiny 2 (Standing Naval Maritime Group Two,
SNMG2) v rámci operace Ocean Shield81, zatímco Evropská unie se snaží bojovat proti pirátství
75 ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2009, s. 21 76 Somálští piráti při tomto útoku zajali tři thajské rybářské lodě a všech 77 členů jejich posádek. Somali pirates seize three Thai fishing vessels, BBC News, 20. 4. 2010. On-line text: (http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/8632232.stm) 77 GILPIN, R.: Counting the Costs of Somali Piracy, s. 11 78 Tamtéž, s. 10 79 Stejně tak jsou somálští piráti populární i mezi místními obyvateli: „Mnozí se na ně dívají jako na mladé bojovníky odporu, kteří bojují proti nespravedlivému systému. Kromě toho vydělávají hodně peněz. Díky nim zažívá mnoho pobřežních oblastí nevídaný rozkvět, z čehož těží v podstatě celé společenství.“ LEHR, P.: emailová korespondence s autorem, 27. dubna 2010. 80 Resolution 1816 (2008), United Nation Security Council, 5902nd meeting, 2 June 2008. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,48464c622,0.html) 81 Operation Ocean Shield (http://www.manw.nato.int/page_operation_ocean_shield.aspx)
30
v rámci vlastní operace EU NAVFOR Atalanta82. Kromě výše zmíněných organizací zde působí
také mnohonárodní námořní síly, jejichž vytvoření bylo iniciováno Pátou flotilou USA83,
v podobě Smíšeného úkolového uskupení 150 (Combined Task Force 150, CTF-150)84 a
Smíšeného úkolového uskupení 151 (CTF-151)85. Několik států poslalo své námořní síly do
oblasti také individuálně (např. Rusko, Čína či Japonsko) a působí zde i několik soukromých
společností. Jako příklad lze uvést francouzskou bezpečnostní firmu Secopex86, která v květnu
2008 podepsala s prezidentem přechodné federální vlády smlouvu na zajištění somálské námořní
bezpečnosti a ochrany prezidenta.87
Podle rostoucího počtu útoků somálských pirátů a jejich úspěšnosti je ovšem zřejmé, že
výše uvedené operace zatím žádoucí výsledek nepřinesly. Je to dáno především množstvím
pravomocí, které svým válečným plavidlům udělují jejich státy a také mnoha právními problémy
spojenými se souzením a zadržováním pirátů. V současné době většina válečných lodí u
Afrického rohu nedoprovází obchodní lodě, nechytá piráty a ani neútočí na jejich příbytky. Jediné
k čemu mají autorizaci je vyčkávat a snažit se zabránit pirátským útokům, popř. odpovědět na
nouzové volání v případě, že nějaký útok již probíhá.88 V situaci, kdy piráti vybaveni satelitními
telefony a zařízeními GPS útočí na tak velkém území, je tato strategie boje proti somálskému
pirátství naprosto nedostatečná. Ovšem i pokud dojde k jejímu posílení, je zřejmé, že k úplnému
vymýcení pirátství nebudou stačit pouze kroky mezinárodního společenství, ale také vytvoření
odpovědné somálské vlády, která bude schopná chránit své vlastní teritorium. Již obtížnost tohoto
úkolu naznačuje, že cesta ke klidným somálským vodám je ještě hodně dlouhá.
82 EU NAVFOR Somalia (http://www.eunavfor.eu/) 83 U.S. Fifth Fleet (http://www.cusnc.navy.mil/) 84 Combined Task Force 150 (http://www.cusnc.navy.mil/cmf/150/index.html) 85 Combined Task Force 151 (http://www.cusnc.navy.mil/cmf/151/index.html) 86 Secopex (http://www.secopex.com/) 87 MIDDLETON, R.: Piracy in Somalia: Threatening Global Trade, Feeding Local Wars, Chatham House, October 2008. On-line text: (http://www.chathamhouse.org.uk/files/12203_1008piracysomalia.pdf). s. 11 88 BOOT, M.: Pirates, Then and Now: How Piracy Was Defeated in the Past and Can Be Again, Foreign Affairs, Vol. 88, No. 4, July/August 2009. s. 105
31
3. Analýza bezpečnostních hrozeb V této části práce analyzuji hrozby somálského pirátství postupně v jednotlivých sektorech na
mezinárodní a regionální úrovni. V rámci každého sektoru představím dopady somálského
pirátství a na základě relevantních informací a argumentů zhodnotím, zda některý z těchto
dopadů představuje existenční hrozbu, nebo nikoliv.
3.1. Mezinárodní systém
3.1.1. Vojenský sektor
Somálské pirátství je touhou po výkupném a hmotných statcích motivovaný jev, objevující se
z globálního hlediska pouze v geograficky úzce vymezené oblasti okolo Afrického rohu. Jako
takový nemá potenciál představovat ve vojenském sektoru existenční hrozbu pro mezinárodní
systém. Odborníci Kodaňské školy ve své práci upozorňují, že se většina úvah o vojenské
bezpečnosti točí okolo dvou bezprostředně souvisejících úrovní – regionální a vnitrostátní. Dle
nich se po dlouhém období dominance globální úrovně ve vojenském sektoru nyní zcela
jednoznačně dostává do popředí regionálně definovaná dynamika bezpečnostních vztahů.89
I když somálské pirátství není samo o sobě na globální úrovni existenční hrozbou ve
vojenském sektoru, existují obavy některých pozorovatelů ohledně taktického propojení
somálského pirátství s mezinárodním terorismem, které je potřeba v rámci této úrovně zvážit.
V úvodu by ovšem mělo být zdůrazněno, že zatím nejsou žádné objektivní důkazy o tom, že by
toto propojení skutečně existovalo. Námořní teroristické útoky, ke kterým došlo v Adenském
zálivu90, společně s působením somálské islámské extrémistické milice Al-Shabaab napojené na
Al-Kajdu, nicméně způsobily, že se o možné pirátsko-teroristické spolupráci stále častěji
spekuluje.
89 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 84 90 Sebevražedný bombový útok teroristické skupiny Al-Kajda na křižník americké armády USS Cole, ke kterému došlo 12. 10. 2000 v jemenském přístavu Aden. 17 členů posádky bylo při tomto útoku zabito a 39 dalších zraněno. A podobný útok Al-Kajdy na francouzský ropný tanker Limburg, který se uskutečnil 6. 10. 2002 v Adenském zálivu poblíž jemenských břehů. Jeden člen posádky zemřel, dvanáct bylo zraněno a 90 000 barelů ropy uniklo do moře. Blíže k útokům viz Yemen ship attack 'was terrorism', BBC News, 13. 10. 2002. On-line text: (http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/2324431.stm); PERL, R. - O’ROURKE, R.: Terrorist Attack on USS Cole: Background and Issues for Congress, CRS Report for Congress, 2001. On-line text: (http://fl1.findlaw.com/news.findlaw.com/hdocs/docs/crs/coleterrattck13001.pdf)
32
Námořní terorismus využívající know-how somálských pirátů by mohl nabírat různých
podob od potopení některé z velkých lodí, přes unesení LNG tankerů (Liquefied Natural Gas
carrier), které by posléze mohly být použity jako plovoucí bomby, až k ukrytí dálkově
odpalovaných výbušnin do kontejnerů nákladních plavidel.91 V souvislosti s rostoucí výškou
výkupného za unesené lodě se objevuje také obava, že by teroristická síť mohla využít finanční
zisky pirátství k financování svých aktivit po celém světě.
Jak už jsem ovšem naznačil, potenciální taktické propojení somálského pirátství
s mezinárodním terorismem zůstává velmi diskutabilním tématem bez věrohodných důkazů. Proti
tomuto spojení hovoří to, že je charakter obou aktérů v mnoha důležitých ohledech značně
rozdílný (viz. Schéma č. 3). Piráti usilují o co největší ekonomický profit ze svých aktivit, který
je přímo závislý na prospívajícím a aktivním lodním průmyslu a mezinárodním obchodu.
Teroristé naopak předpokládají zničení světového námořního obchodu v rámci jimi definované
ekonomické války proti Západu.92 Somálští piráti sledují finanční cíle, zatímco teroristé cíle
politické. Logickým argumentem proti tvrzení, že teroristé usilují o spolupráci s piráty kvůli
jejich zkušenostem, je také to, že tyto zkušenosti nejsou nijak unikátní. Vědomosti o tom, jak se
nepozorovaně nalodit a ovládnout cizí loď, mohou teroristé získat i od rybářů či jiných
námořníků.
Propojení pirátů s extremistickou skupinou Al-Shabaab je spíše nepřímé. V roce 2009
začali piráti využívat i některé jižní somálské přístavy nacházející se na území ovládaném
mudžahedíny Al-Shabaab, přičemž jim údajně platí jakési uživatelské poplatky za jejich
použití.93 To je také jedním z důkazů oportunistické podoby skupiny Al-Shabbab. Je totiž známo,
že imámové působící na území kontrolovaném Al-Shabaabem prohlásili pirátství za neislámské.94
Vzhledem k tomu, že je Al-Shabaab radikální islámskou organizací usilující o vytvoření
somálského islámského státu, měly by pro ni názory imámů mít velkou váhu. Zřejmě ovšem ne
91 Blíže ke spektru možných podob námořního terorismu viz NINCIC, D. J.: The Challenge of Maritime Terrorism: Threat Identification, WMD and Regime Response, The Journal of Strategic Studies, Vol. 28, No. 4, August 2005, s. 619 – 644; nebo MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, s. 199 - 276 92 CHALK, P.: The Maritime Dimension of International Security: Terrorism, Piracy, and Challenges for the United States, Santa Monica, RAND Corporation 2008. On-line text: (http://www.rand.org/pubs/monographs/2008/RAND_MG697.pdf). s. 31 93 KERRY, J. F. (eds.): Al Qaeda in Yemen and Somalia: A Ticking Time Bomb, A Report to the Committee on Foreign Relations United States Senate One Hundred Eleventh Congress, Second Session, January 2010. On-line text: (http://foreign.senate.gov/imo/media/doc/Yemen.pdf). s. 18 94 MCCONNELL, T.: Somalia’s chaos spreading far beyond its frontier and coastline, The Times Online, 22. 12. 2009. On-line text: (http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/africa/article6964496.ece)
33
tak velkou, aby jim to bránilo ve vybírání pirátských peněz za použití jejich přístavů. I přesto si
ovšem myslím, že i náboženský aspekt může bránit užšímu propojení somálských pirátů se
skupinou Al-Shabaab.95 Posledním argumentem podporující neexistenci přímého propojení obou
skupin mohou být také jejich klanové rozdíly. Piráti pochází převážně z klanu Majourteen
(subklanu Issa Musa), který sídlí v Puntlandu a Somalilandu – centrální a severní části země,
zatímco Al-Shabaab je složen z různých klanů z Mogadiša a jižního Somálska, které mají
s klanem Majourteen spíše rivalitní vztah.96
Schéma č. 3: Vztah pirátství a terorismu podle Onga 97
95 Podobný názor zastává i Nicole Stracke: „D říve, v roce 2006, během vlády Svazu islámských soudů, jsme zaznamenali pokles pirátských útoků. Probíhal boj proti pirátství na základě práva šaría. Pokud bych měla upozornit na nějaký trend, dá se říci, že rostoucí aktivity skupiny Al-Shabaab pirátství v mnohém ztíží.“ STRACKE, N.: emailová korespondence s autorem, 2. května 2010. 96 KERRY, J. F. (eds.): Al Qaeda in Yemen and Somalia: A Ticking Time Bomb, s. 18 97 převzato z ONG, G. G.: ‘Ships Can Be Dangerous Too’: Coupling Piracy and Maritime Terrorism in Southeast Asia’s Maritime Security Framework, ISEAS Working Paper: International Politics & Security Issues Series, No. 1, Institute of Southeast Asian Studies 2004. On-line text: (http://web.iseas.edu.sg/ipsi12004.pdf). s. 14; grafická úprava autor
34
Dle Kodaňské školy lze v abstraktnější rovině prohlašovat za referenční objekty vojenské
bezpečnosti principy mezinárodní společnosti, nešíření jistých druhů zbraní či mezinárodního
práva. Na pozadí sice může stát přímá vazba na bezpečnost státu, která je ve vojenském sektoru
stále dominantní, ovšem sama výzva je zarámována nějakým obecným principem, jako je
kolektivní bezpečnost či mezinárodní stabilita.98 Námořní terorismus může představovat hrozbu
výše uvedeným principům. I kdyby ovšem v budoucnosti došlo k propojení somálského pirátství
s terorismem, jakkoliv to osobně považuji za nepravděpodobné, bylo by v takovém případě nutné
označit za bezpečnostní hrozbu terorismus a nikoliv somálské pirátství. Odpověď na první
výzkumnou otázku této práce je tedy záporná.
3.1.2. Politický sektor
Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že somálské pirátství ze své podstaty nemůže
představovat politickou hrozbu mezinárodnímu systému, opak je pravdou. Politická bezpečnost je
dle analytiků Kodaňské školy založena na organizační stabilitě společenského řádu (či řádů).
Kromě úrovně jednotek systému o ní lze uvažovat i ve vztahu k systémovým referenčním
objektům, jakými jsou mezinárodní společenství nebo mezinárodní právo.99 Hlavní bezpečnostní
vazby se přitom v politickém sektoru týkají spíše principů než moci (principy překonávají
vzdálenosti relativně snadněji než vojenská síla).100 Kde ovšem na mezinárodní úrovni hledat
principy, které by mohly být potenciálně ohroženy somálským pirátstvím?
Odpověď nabízí sama Kodaňská škola, která upozorňuje na Organizaci spojených národů
coby na systémový referenční objekt se zvláštním postavením. Právě v ní se koncentrují základní
principy mezinárodní společnosti a mezinárodního práva. „Zt ělesňuje klíčovou ideu, že jakýsi
(jakkoliv elementární) mezinárodní řád skutečně existuje, uchovává a prosazuje některé základní
mezinárodní principy a normy a zaručuje, že tyto principy a jejich nedotknutelnost mohou být
bráněny a vynucovány, pokud dojde k jejich porušení v takové míře, při níž hrozí, že tyto principy
budou závažným způsobem podkopány či oslabeny.“101 V současné době přitom najdeme
poměrně rozsáhlou řadu principů, které jsou považovány za základní, dostatečně účinné a těšící
se širokému konsenzu, aby legitimovaly aktivní jednání za účelem ochrany.
98 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 67 99 Tamtéž, s. 165 100 Tamtéž, s. 186 101 Tamtéž, s. 174
35
Kolektivní těleso, které plní formální úlohu aktéra sekuritizace, je představováno Radou
bezpečnosti OSN. Pokud ta konstatuje (~ řečový akt), že určitý problém představuje hrozbu
mezinárodnímu míru a bezpečnosti, může přistoupit k realizaci mimořádných opatření (např.
prolomit za normálních okolností neprolomitelnou suverenitu členských států).102 Tak se také
stalo. Somálským pirátstvím se od roku 2008 zabývalo již sedm rezolucí RB OSN103, z nichž ho
každá deklarovala za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti v regionu, poskytovala
autorizaci státům a regionálním organizacím vstoupit do teritoriálních vod Somálska a využít
všech potřebných prostředků k potlačení tohoto jevu. Od rezoluce RB OSN č. 1851 (2008) mají
výše zmínění aktéři dokonce možnost bojovat proti pirátství nejen v somálských vodách, ale za
určitých podmínek také na somálské půdě.104 Mezinárodní společenství ztělesněné v tomto
případě Organizací spojených národů tedy vnímá somálské pirátství jako existenční hrozbu
obecně přijímaným principům a autorizuje k provedení mimořádných operací k jeho potlačení.
Interpretace OSN týkající se somálského pirátství je dle mého názoru správná. V našem
světě jsou prosazována určitá obecně přijatá pravidla, ke kterým lidstvo v průběhu své historie
dospělo a kterými se snaží řídit. I pokud by byl člověk zlý a nedokázal rozeznat správné od
špatného, stále je tu mezinárodní společnost, která za normálních okolností a ve většině případů
bude ten všeobecný a tedy i správný pohled prosazovat. Pirátství (na rozdíl od korzárství) patřilo
z tohoto pohledu téměř vždy mezi jevy negativní a odsouzeníhodné. Nepřátelé všeho lidstva, tak
se pirátům říkalo již od římských dob a tak by měli být vnímáni i dnes. Somálští piráti svými
aktivitami narušují právě onen soubor pravidel, jehož nedodržování nelze tolerovat. Dojde-li
k jakkoliv závažnému porušení některého pravidla (či principu), je překročena hranice, zpoza
které se nelze vrátit zpět, a jeho platnost (tedy existence) je ohrožena. V případě, že by OSN na
somálské pirátství nezareagovala a tolerovala porušování oněch pravidel, ztratila by svoji
důvěryhodnost v roli dohlížitele světového pořádku.
Na základě výše uvedených skutečností tedy můžeme na druhou výzkumnou otázku této
práce odpovědět kladně. Somálské pirátství skutečně představuje existenční hrozbu pro
102 Tamtéž, s. 175 103 Rezoluce RB OSN č. 1816, 1838, 1844, 1846, 1851 (2008), 1897 (2009) a 1918 (2010). Rezoluce jsou dostupné on-line - rok 2008 (http://www.un.org/Docs/sc/unsc_resolutions08.htm), rok 2009 (http://www.un.org/Docs/sc/unsc_resolutions09.htm) a rok 2010 (http://www.un.org/Docs/sc/unsc_resolutions10.htm). 104Resolution 1851 (2008), United Nation Security Council, 6046th meeting, 16 December 2008. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,4952044e2,0.html)
36
mezinárodní systém v politickém sektoru a to tím, že porušuje obecně přijatá pravidla, principy
mezinárodní společnosti a mezinárodního práva.
3.1.3. Ekonomický sektor
V ekonomickém sektoru jsou za objekty bezpečnosti zcela běžně prohlašovány hospodářské
struktury na systémové úrovni (trh, systém volného obchodu, finanční systém) a s nimi spojené
instituce.105 I somálské pirátství je mnohými označováno za hrozbu světovému přepravnímu
průmyslu, mezinárodnímu obchodu a ekonomice. To, jestli je ovšem těmto referenčním objektům
skutečnou existenční hrozbou, tak jak ji vnímá Kodaňská škola, bude předmětem této kapitoly.
Strategický význam Adenského zálivu je z přepravního hlediska velký. Jde o jednu
z nejvytíženějších námořních oblastí světa, kterou ročně propluje okolo 22 000 lodí
přepravujících zhruba 8 % světového obchodu, včetně více než 12 % celkového objemu ropy
transportované po moři.106 Čím více lodí tudy proplouvá, tím vyšší jsou i šance pirátů uspět při
některém z jejich útoků a tím i negativně ovlivnit světový přepravní průmysl a mezinárodní
obchod.
Dopady pirátství v ekonomické oblasti se obecně rozdělují na přímé a nepřímé. Mezi
přímé dopady řadíme ty, které se objevují v bezprostřední návaznosti na pirátský útok (např. únos
lodi, platba výkupného či poškození lodi), mezi nepřímé pak ty dopady, jež se projevují zpravidla
s větším časovým odstupem od útoku a nejsou jeho přímým důsledkem, ale spíše reakcí na určitý
vývojový trend (např. zvýšení nákladů na bezpečnostní opatření, růst pojistného či změna
námořní trasy).107 Vyčíslení výše zmíněných nákladů je ale velmi problematické. Zatím
neexistuje žádná systematická studie, která by tyto náklady v konkrétních položkách analyzovala.
Dle Murphyho je navíc provedení přesnějšího odhadu komplikované nedostatkem
105 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 125 106 IMO: Piracy in waters off the coast of Somalia. On-line text: (http://www.imo.org/home.asp?topic_id=1178) 107 Meijden poskytuje podrobný výčet přímých i nepřímých dopadů pirátství, a to nejen v ekonomické oblasti. Mezi přímé dopady řadí: zpoždění způsobené pirátským útokem a následnými úhybnými manévry; poškození lodi; ztrátu finanční hotovosti, nákladu lodi, kontroly nad lodí během útoku a ztrátu celé lodi v důsledku únosu; výkupné za loď a námořníky; náklady na vyšetřování, vyjednávání a dopravu výkupného; smluvní penále za doručení poškozeného zboží, či za jeho pozdní doručení. Nepřímé dopady vyjmenovává následovně: vyšší bezpečnostní a pojistné náklady; změna obchodní trasy; ohrožení trhu s energiemi; zničení reputace lodních společností; nižší důvěryhodnost námořní přepravy; ekologické dopady; politický neklid a ekonomická ztráta regionu. Většinu z výše zmíněných dopadů lze dále vydělit do konkrétnější podoby. Blíže viz MEIJDEN, L. R.: The Influence of Modern Piracy on Maritime Commercial Transport, Erasmus University Rotterdam, November 2008. On-line text: (http://oaithesis.eur.nl/ir/repub/asset/4673/Masterthesis%20Modern%20Piracy.pdf). s. 24 - 29
37
standardizovaných měřítek či definicí.108 Proto je těžké odhadnout, co která kalkulace obsahuje a
co nikoliv.
Nejčastěji citovaný odhad přímých i nepřímých dopadů pirátství na světový přepravní
průmysl je od Mezinárodní námořní kanceláře, podle které se jejich hodnota pohybuje v relativně
vágním rozmezí 1 až 16 miliard USD ročně.109 Objevují se ovšem i kalkulace mnohem vyšší.
Námořní stratég Vijay Sakhuja odhaduje náklady pirátství pro světovou ekonomiku na hodnotu
okolo 25 miliard110 a Murphy cituje i renomovaného právníka Michaela McDaniela, podle
kterého celková hodnota dosahuje téměř 50 miliard111. I kdyby ale skutečné finanční dopady
pirátství dosahovaly i těch nejvyšších odhadovaných hodnot, stále by byly v porovnání s reálnou
hodnotou světového obchodu, která se za rok 2009 odhaduje na 70,29 biliónů USD112, velmi
zanedbatelné. A to se navíc pohybujeme v číslech celosvětového pirátství, finanční dopady jen
toho somálského jsou v optice světové ekonomiky naprosto bezvýznamné. To stejné platí i pro
světový přepravní průmysl. Ilustrací může být, že z odhadovaných 22 000 lodí proplouvajících
Adenským zálivem se v roce 2009 stalo obětí útoku 116 lodí (0,52 %), přitom skutečně uneseno
bylo pouze 20 lodí (0,09 %).113
Reálná čísla tedy nenaznačují, že by somálské pirátství představovalo existenční hrozbu
jak pro světový přepravní průmysl, tak pro mezinárodní ekonomiku. Většina finančních nákladů
způsobených somálským pirátstvím se dotkne především jednotlivých přepravních společností,
které si nezajistí dostatečné pojistné krytí, popř. jejich zákazníků. Kodaňská škola ale za
bezpečnostní hrozby nepovažuje nutně jenom ty, které jsou objektivně podloženy. I přes onu
bezvýznamnost absolutních čísel se některé z potenciálních dopadů somálského pirátství na
108 MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, s. 49 109 CHALK, P.: The Maritime Dimension of International Security: Terrorism, Piracy, and Challenges for the United States, s. 16 110 SAKHUJA, V.: Sea Piracy: India Boosts Countermeasures, Institute of Peace and Conflict Studies, Article no. 987, March 2003. On-line text: (http://www.ipcs.org/article/military/sea-piracy-india-boosts-countermeasures-987.html) 111 MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, s. 50 112 CIA World Factbook: World Economy (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html) 113 Výpočet je pouze ilustrativní, neboť dostupné informace nelze jednoduše kvantifikovat. Při výpočtu bylo počítáno pouze s útoky, ke kterým došlo v Adenském zálivu (116), nikoliv s útoky somálských pirátů v jiných oblastech (101), neboť u nich nelze určit, kolik lodí jimi ročně propluje. Zároveň je nutné počítat s odchylkou způsobenou tím, že ve 22 000 lodí proplouvajících Adenským zálivem ročně může být některá započítána vícekrát, stejně jako u celkového počtu útoků somálských pirátů může být při několika útocích obětí stejné plavidlo. Údaje o počtech a lokacích útoků převzaty z: ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2009, London, ICC International Maritime Bureau, January 2010.
38
mezinárodní úrovni mohou zdát významnější než ostatní, čímž roste šance, že upoutají pozornost
sekuritizačních aktérů. Jak uvidíme v následující části, týkají se tato témata převážně bezpečnosti
světového přepravního systému.
Světová ekonomika je postavena na integrovaném zásobovacím řetězci, který dodává
uživatelům objednané zboží právě, když je potřeba a v přesně potřebném množství.114 Tento
postup je označován jako inventární systém „just-in-time“ (JIT) a je obecně ceněn pro jeho
schopnost šetřit náklady jeho uživatelům (nevytváří se zásoby zboží ve skladu, čímž se
skladovací ceny udržují na nízké úrovni) a zvyšovat jejich efektivitu.115
Stěžejní součástí světového obchodu je lodní kontejnerová přeprava, kterou je
transportováno okolo 90 % všeho průmyslového zboží.116 Není přesně znám podíl, kolik je
z tohoto zboží v rámci systému JIT, ale dle Murphyho lze očekávat, že se jedná o velmi
významné množství.117 Jakékoliv častější narušení tohoto zásobovacího řetězce, způsobené např.
útoky somálských pirátů, se odráží ve ztrátě důvěry v systém JIT a tím také v nárůstu cen
komodit a pojistných sazeb. To je ovšem z hlediska bezpečnosti světového obchodu marginální
záležitost. Richardson se nicméně domnívá, že pokud začnou bezpečnostní opatření bránící
narušení tohoto řetězce významně zpomalovat a prodražovat světový obchod, bude světová
ekonomika trpět.118 Zatím ovšem nelze říct, že by se tak v oblasti postižené somálským
pirátstvím skutečně dělo. Plavidla zde sice nabírají zpoždění způsobené odchýlením od ideální
trasy119 a roste i cena bezpečnostních opatření a rizikových prémií120, ale z hlediska mezinárodní
114 RICHARDSON, M.: A Time Bomb for Global Trade: Maritime-related Terrorism in an Age of Weapons of Mass Destruction, Singapore: ISEAS Publications 2004. s. 6 115 Blíže viz BROYLES, D. - BEIMS, J. - FRANKO, J. – BERGMAN, M.: Just-In-Time Inventory Management Strategy & Lean Manufacturing, Kansas State University, April 2005. On-line text: (http://www.academicmind.com/unpublishedpapers/business/operationsmanagement/2005-04-000aaf-just-in-time-inventory-management.html) 116 O'BRIEN, K. A. – van de VOORT, M. – RAHMAN, A. – VALERI, L.: “Seacurity”: Improving the Security of the Global Sea-Container Shipping System, Santa Monica, Rand Europe 2003. On-line text: (http://www.rand.org/pubs/monograph_reports/MR1695/MR1695.pdf). s. 1 117 MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, s. 272 118 RICHARDSON, M.: A Time Bomb for Global Trade: Maritime-related Terrorism in an Age of Weapons of Mass Destruction, s. 6 119 Aktuální doporučení IMB ve spolupráci s Centrem pro námořní bezpečnost – Africký roh (Maritime Security Centre Horn of Africa, MSCHOA) je držet se ve vzdálenosti větší než 600 Nm od pobřežní linie Somálska a v případě trasy sever/jih zvážit plutí východně podél poledníku 60º východní délky až po dosažení Seychelských ostrovů. Viz IMB: Piracy Prone Areas and Warnings, Piracy Reporting Centre. On-line text: (http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_content&view=article&id=70&Itemid=58) 120 Pojistné prémie pro lodě proplouvající touto oblastí vzrostly z 500 USD v roce 2008 na 20 000 USD za jeden tranzit v roce 2009. Pro příklad nákladů bezpečnostních opatření lze uvést následující: cena sonických zbraní LRAD
39
ekonomiky tyto náklady nelze označit za významné. Tento závěr by ale bylo nutné přehodnotit
v případě, že by se většina lodních společností rozhodla vyhnout se z bezpečnostních důvodů
Adenskému zálivu a plout okolo Mysu Dobré naděje. Existuje také možnost, že by v důsledku
pirátských aktivit kolem tohoto mysu plout musely, což je také považováno za nejhorší možný
scénář.
Obrázek č. 3: Mapa „chokepoints“, toků ropy a oblastí postižených pirátstvím 121
Somálští piráti mají totiž výbornou zeměpisnou polohu nejen k narušování světového
přepravního systému, ale zejména k jeho úplnému přerušení. K tomu by mohlo dojít blokací
průlivu Bab el-Mandab, strategického spojníku Indického oceánu a Rudého moře, který patří
(Long Range Acoustic Device), které se hojně využívají na komerčních plavidlech k ochraně proti pirátům, se pohybuje mezi 20 až 30 tisíci USD za kus, zatímco cena udržování všech válečných plavidel v Adenském zálivu je průměrně mezi 200 až 350 miliony USD. GILPIN, R.: Counting the Costs of Somali Piracy, s. 11 121 ilustrace vytvořená autorem, oblasti postižené pirátstvím v období 2007 - 2009 byly vybrány na základě map dostupných na stránkách IMB - oblasti s více než pěti útoky (IMB: IMB Piracy Map 2007, 2008, 2009, Piracy Reporting Centre, http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_fabrik&view=visualization&controller=visualization.googlemap&Itemid=219), mapa obchodní aktivity převzata z NCEAS: A Global Map of Human Impacts to Marine Ecosystems: Commercial Activity (Shipping), National Center for Ecological Analysis and Synthesis 2009. (http://www.nceas.ucsb.edu/globalmarine/impacts), podkladová mapa s mezinárodními toky ropy převzata z RODRIGUE, J. P.: Straits, Passages and Chokepoints: A Maritime Geostrategy of Petroleum Distribution, Les Cahiers de Geographie du Quebec, Vol. 48, No. 125, November 2004. On-line verze: (http://www.nog.se/files/CGQ_strategicoil.pdf). s. 8
40
mezi tzv. „chokepoints“122. Ty jsou pro množství obchodních produktů, které jimi proudí
(zejména ropa), a relativní jednoduchost jejich uzavření označovány jako Achillovy paty světové
ekonomiky (viz Obrázek č. 3).
Šířka průlivu Bab el-Mandab je v jeho nejužším místě pouze 30 km (viz Obrázek č. 4),
což umožňuje lodní provoz pouze v jednom 3 km širokém kanálu pro každý směr plavby.123
K jeho blokaci by mohlo dojít potopením některého z velkých plavidel a to ať už nešťastnou
náhodou (roste agresivita somálských pirátů a účinnost jejich zbraní, při loupežných přepadeních
bývá posádka svázána, loď nekontrolovatelně driftuje oceánem a hrozí srážka s jiným plavidlem)
či úmyslně (s odkazem na potenciální propojení somálského pirátství s terorismem). Odborníci se
shodují, že by takovýto scénář měl devastující efekt na mezinárodní obchod.124 Kromě lodí se
zbožím v rámci systému JIT tudy proplouvají také tankery převážející okolo 12 % světové
přepravy ropy, z nichž skoro třetina směřuje k evropským zákazníkům.125 Všechna tato plavidla
by v důsledku blokace Bab el-Mandab musela na předem neznámý čas využívat alternativní
trasy. V mnoha případech by jí byla dlouhá plavba okolo celé Afriky.
Obrázek č. 4: Satelitní mapa průlivu Bab el-Mandab a Adenského zálivu 126
122 Označení pro úzké kanály podél nejvyužívanějších námořních tras. Kvůli velkému objemu ropy, transportované těmito úžinami, jsou považovány za důležitou součást světové energetické bezpečnosti. Obecně se mezi chokepoints uvádí Hormuzský průliv, Malacký průliv, Bosporský průliv, Suezský kanál, průliv Bab el-Mandab a Panamský průplav. 123 U.S. ENERGY INFORMATION ADMINISTRATION: World Oil Transit Chokepoints, January 2008. On-line text: (http://www.eia.doe.gov/cabs/World_Oil_Transit_Chokepoints/Full.html) 124 Srovnej MIDDLETON, R.: Piracy in Somalia: Threatening Global Trade, Feeding Local Wars, s. 10; MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, s. 266; HAMMOND, L.: Somali Piracy: A Dangerous Internal and External Threat, s. 6; BERG, D. et al.: Piracy – Threat at Sea: A Risk Analysis, s. 16 125 BOYANTON, E. – GEARY, S.: Danger on the high seas, s. 38; Factbox: Somali pirates risk choking key world trade route, Reuters, 15. 4. 2009. On-line text: (http://www.reuters.com/article/idUSTRE53E2JR20090415) 126 ilustrace vytvořená autorem, podkladové satelitní mapy NASA: Gulf of Aden, (http://www.eosnap.com/public/media/2008/11/gulf_of_aden/20081112-gulfofaden-full.jpg) a NASA: Bab el-Mandab, (http://www.easypedia.gr/el/images/shared/2/24/Bab_el_Mandeb_NASA.jpg)
41
I přestože agresivita a nepředvídatelnost somálských pirátů stoupá, riziko, že se uskuteční
výše popsaný scénář, příliš vysoké není. I Murphy se domnívá, že „(…) znepokojující aktivity,
zahrnující střelbu těžkými kulomety a raketomety RPG na loď, sebevražedné lodní útoky a
náhodné využití min, pokud jsou využity individuálně, pravděpodobně nezablokují hlavní vodní
trasy (…).“127
Na závěr této kapitoly můžeme říci, že somálské pirátství sice představuje určitá rizika
pro mezinárodní obchod, ale jejich závažnost z něj netvoří existenční hrozbu pro mezinárodní
systém v ekonomickém sektoru. Většina dopadů rozebraných v této kapitole je spojena s otázkou
bezpečnosti dodávek, která je bezesporu specifickým tématem agendy ekonomické bezpečnosti
Kodaňské školy. Nicméně referenčním objektem jsou v tomto ohledu spíše jednotlivé státy, popř.
regiony, a nikoliv mezinárodní ekonomika jako celek. Jedná se o bezpečnost dodávek v prostředí,
ve kterém státy opustily ekonomicky neefektivní „jistotu soběstačnosti“ ve prospěch ekonomicky
efektivní „nejistoty závislosti“ na vnějších zdrojích.128 Reprezentace států, jejichž dodávky jsou
ohroženy somálským pirátstvím, se jako sekuritizační aktéři snaží tento problém prodat své
veřejnosti a ke zvýšení dopadu a efektivity svých slov mnohdy nepodloženě argumentují i tím, že
je somálské pirátství hrozbou pro mezinárodní ekonomiku. To se ovšem už pohybujeme na zcela
jiné hladině analýzy, než je mezinárodní systém. V hladině, kde jsou referenčními objekty
jednotlivé státy. Jisté je to, že v oficiálních prohlášeních systémových aktérů tvrzení o ohrožení
mezinárodní ekonomiky nenajdeme. NATO i EU se v oblasti angažují na základě rezolucí RB
OSN, která somálské pirátství vnímá především jako hrozbu obecně přijatým principům
mezinárodní společnosti a mezinárodního práva (viz kapitola 4.1.2.).
3.1.4. Environmentální sektor
Dle Kodaňské školy bývá referenčním objektem environmentální bezpečnosti při zběžném
pohledu životní prostředí jako takové, případně některá z jeho strategických složek.129 Vzhledem
k limitům působnosti somálského pirátství se lze objektivně domnívat, že tento jev nepředstavuje
na globální úrovni v environmentálním sektoru bezpečnostní hrozbu. Do agendy globálních
hrozeb environmentální bezpečnosti zahrnuje Kodaňská škola např. emise skleníkových plynů a
127 MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, s. 266 128 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 116 129 Tamtéž, s. 92
42
působení freonů a dalších průmyslově emitovaných látek na ozonovou vrstvu.130 Důsledky
somálského pirátství, jakkoliv mohou být závažné, globální dosah v environmentálním sektoru
nemají a nelze je řadit na stejnou úroveň s výše zmíněnými globálními problémy. Na výzkumnou
otázku, zda je somálské pirátství existenční hrozbou pro mezinárodní systém v environmentálním
sektoru, je tedy nutno odpovědět negativně.
To ovšem neznamená, že somálské pirátství v tomto sektoru žádnou hrozbu
nepředstavuje. Daleko větší potenciál být ekologickou hrozbou bude mít na úrovni regionální,
kde za referenčními objekty environmentální bezpečnosti budou uvažovány právě strategické
složky životního prostředí – regionální ekosystémy (viz kapitola 3.2.4.)
130 Tamtéž, s. 97
43
3.2. Regionální systém
3.2.1. Vojenský sektor
Obětí útoků somálských pirátů, hnaných touhou po získání výkupného, jsou plavidla různých
států světa. Proti nim piráti obrací své zbraně primárně, sekundárně pak proti potenciálním
obráncům těchto lodí. Jsou organizováni do zločineckých gangů, kterým jde především o peníze.
Kodaňská škola uvádí, že „na rozdíl od některých jiných typů hrozeb bývají ty vojenské
zamýšlené a cílené.“131 Somálští piráti ale nemají ambice ohrožovat vojenskými způsoby
existenční bezpečnost dalších států v regionu. Somálské pirátství nepředstavuje existenční hrozbu
ve vojenském sektoru na mezinárodní úrovni a nebude ji představovat ani na úrovni regionální.
Spekulace ohledně potenciálního propojení somálského pirátství s mezinárodním terorismem a
z toho plynoucí hrozby pro regionální systém by mohly být v této kapitole opět rozebrány, ovšem
vzhledem k tomu, že jsem se tomuto tématu věnoval dostatečně již dříve (viz kapitola 3.1.1.),
nebudu mu nyní dávat další prostor.
Somálské pirátství je velmi komplikovaný fenomén, který i když sám o sobě není v rámci
regionu vojenskou existenční hrozbou, nepřímo ovlivňuje udržování této hrozby jinde. Kdyby
tato práce analyzovala hrozby pirátství také na úrovni jednotek, zjistili bychom, že je zcela
bezesporu existenční hrozbou zejména pro Somálsko a to téměř ve všech sektorech. Přispívá k
nestabilitě této země, napomáhá v distribuci nelegálního zboží, rozvoji šedé ekonomiky a
poskytuje finance místním válečným magnátům, kteří je pak využívají mj. k nákupu zbraní,
jejichž počet je zde v současnosti i přes zbrojní embargo132 nejvyšší od roku 1991, a které jsou
také konstantně pašovány skrze nezabezpečené hranice do Keni, Etiopie, Súdánu a Konga133, kde
slouží různým skupinám k podrývání stability těchto států a zintenzivňování mnoha místních
konfliktů (viz Obrázek č. 5). Zkrátka i díky pirátství je situace v Somálsku taková, jaká je,
131 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 70 132 Embargo bylo uvaleno v lednu 1992 rezolucí RB OSN č. 733 na dodávky všech zbraní a vojenského vybavení do Somálska. Resolution 733 (1992), United Nation Security Council, 3039th meeting, 23 January 1992. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,3b00f15c5c,0.html). K upravení embarga došlo později v souvislosti s ustavením mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) v rezoluci RB OSN č. 1744 a také v rezoluci RB OSN č. 1772. Resolution 1744 (2007), United Nation Security Council, 5633rd meeting, 20 February 2007. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,4600f97e2,0.html); Resolution 1772 (2007), United Nation Security Council, 5732nd meeting, 20 August 2007. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,46cbdf692,0.html) 133 TOMLINSON, Ch.: Somalia Awash in Illegal Weapons, Associated Press, 26. 6. 2007. On-line text: (http://globalpolicy.org/component/content/article/205/39483.html)
44
přičemž hrozí přelitím i do ostatních států v regionu. „Somálsko je malá země. Ale jako klíště,
které zabíjí velká zvířata, může i tato malá země destabilizovat celý region a ohrozit mezinárodní
společenství.“134
Obrázek č. 5: Mapa konflikt ů, mezikomunitních sporů a politického násilí v Africkém rohu v období leden – červen 2009 135
Z pohledu Kodaňské školy tak lze situaci v Somálsku zcela bezesporu označit za
existenční hrozbu ve vojenském sektoru na regionální úrovni. Zvláště hovoříme-li o tak pevném
regionálním modelu vzájemné bezpečnostní závislosti, jako je Africký roh. Uzavřeme-li tedy tuto
kapitolu tvrzením, že somálské pirátství není existenční hrozbou ve vojenském sektoru na
regionální úrovni, je zároveň nutné mít na paměti, že je součástí mnohem většího problému, který
touto hrozbou je, a kterým je výbušná situace v Somálsku.
134 KIMENYI, M. S.: Fractionalized, Armed and Lethal: Why Somalia Matters, The Brookings Institution, February 2010. On-line text: (http://www.brookings.edu/articles/2010/0203_somalia_kimenyi.aspx) 135 Jedná se o výřez mapy zobrazující celou Afriku. Pro mapu i s detailním popisem jednotlivých konfliktů viz U.S. HIU: Africa: Conflicts Without Borders - Sub-national and Transnational Conflict-Affected Areas (January 2009 - July 2009), Humanitarian Information Unit (HIU), United States Department of State, July 2009, (http://hiu.state.gov/index.cfm?fuseaction=public.display&id=bf5971c4-e7ae-442c-a354-768726319a9e)
45
3.2.2. Politický sektor
Politické hrozby somálského pirátství na úrovni regionu mají spíše sekundární charakter a jsou
z velké části výsledkem dopadů pirátství v ostatních sektorech. Politický neklid mohou v rámci
regionu způsobit jak dopady nelegálního obchodu se zbraněmi, na kterém má pirátství podíl (viz
kapitola 3.2.1.), tak z pirátství plynoucí ekonomické ztráty, které ohrožují stabilitu mnoha
zdejších států (viz kapitola 3.2.3.), a dokonce i případná ekologická katastrofa (viz kapitola
3.2.4.). Také humanitární krize, kterou mají piráti možnost způsobit, budou-li nadále ohrožovat
humanitární dodávky potravin do potřebných států v oblasti136, může vést k politické nestabilitě a
násilí.
Všechny výše zmíněné vlivy sice mohou mít politické dopady, ale to ještě nevytváří ze
somálského pirátství existenční hrozbu. Připomeňme si základní kritérium bezpečnosti: „Dané
téma musí představovat závažnou a dramatickou hrozbu, o níž lze prohlásit, že je zdrojem
nebezpečí absolutního zhroucení určitého principu nebo nějakého jiného nenapravitelného
důsledku (...).“137 V politickém sektoru lze najít princip, který je somálským pirátstvím závažně
ohrožen. Je jím idea suverenity, tedy nároku států na výhradní právo vládnout určitému území a
jeho obyvatelstvu.
Kodaňská škola upozorňuje právě na suverenitu jako na koncept, jehož optikou státy
vnímají většinu otázek v oblasti politických hrozeb.138 Existenční ohrožení státu se totiž
v konečném důsledku otáčí k problému suverenity, protože právě ta dělá stát státem. Z tohoto
pohledu tedy ohrožení suverenity státu znamená ohrožení jeho existence. „Za hrozby lze
136 Příkladem může být únos dánské lodi Maersk Alabama v dubnu 2008, která převážela mj. přes 5 000 tun potravin v rámci Světového potravinového programu (World Food Programme, WFP) na pomoc Somálsku, Ugandě a Keni, únos jordánské lodi Victoria vezoucí humanitární pomoc do Mogadiša v květnu 2008, či nepovedený útok na loď Liberty Sun z dubna 2009, která převážela 27 000 tun potravinové pomoci WFP Somálsku, Súdánu a Keni. V únoru 2010 somálští piráti unesli dokonce na pevnině pět nákladních automobilů s pomocí v rámci WFP směřujících do somalilandské Berbery. HOURELD, K: Somali pirates hijack Jordanian ship carrying humanitarian aid to Mogadishu, The San Diego News, 17. 5. 2008. On-line text: (http://legacy.signonsandiego.com/news/world/20080517-0859-somalia-shiphijacked.html); PENN, D.: Pirates could affect food delivery to Somalia – WFP, United Nations Radio, 15. 4. 2009. On-line text (http://www.unmultimedia.org/radio/english/detail/72967.html); Somali pirates seize aid trucks, News24, 27. 2. 2010. On-line text: (http://www.news24.com/Africa/News/Somali-pirates-seize-aid-trucks-20100226); WFP food aid seized by pirates, News24, 8. 4. 2009. On-line text: (http://www.news24.com/Africa/News/WFP-food-aid-seized-by-pirates-20090408) 137 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 173 138 Tamtéž, s. 176
46
považovat i méně významná narušení suverenity, neboť se jedná o princip, v jehož základu stojí
nárok na bezvýhradnou autonomii. Proto je suverenita ohrožena i tehdy, dojde-li jen
k částečnému narušení její celistvosti. Za bezpečnostní problém je pak možné prohlásit cokoliv,
co lze věrohodně vykreslit jako porušení suverenity (neboli vměšování).“139
Podíváme-li se na zeměpisnou lokaci útoků somálských pirátů, tak jak je zaznamenaná ve
výroční zprávě IMB za rok 2009140, zjistíme, že se činnost pirátů zdaleka neomezuje pouze na
teritoriální vody Somálska nebo mezinárodní vody. Somálští piráti působí také ve vodách
spadajících pod suverenitu ostatních států v regionu. Prokazatelně lze tvrdit, že narušují
suverenitu Jemenu, Džibutska, Keni, Ománu, Eritreje a mimo mnou vymezený region pak také
Tanzánie a Madagaskaru. Suverenita Jemenu je navíc narušena také nelegálním pašováním lidí,
na kterém mají somálští piráti relativně velký podíl.141 Nutno dodat, že většina z ohrožených států
nemá ani dostatečné kapacity, aby svoji suverenitu na moři bránila – Jemen nemá téměř žádnou
pobřežní stráž a jen velmi malé námořnictvo, Keňa své pobřežní a námořní bezpečnostní systémy
teprve staví a Džibutsko může být rádo za vojenskou přítomnost USA, bez které by i v jeho
vodách panovalo bezvládí.142
139 Tamtéž. 140 ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2009, London, ICC International Maritime Bureau, January 2010. 141 Díky svému vybavení a námořním znalostem mají somálští piráti vysoký podíl na velmi významném obchodu v regionu, kterým je pašování lidí. Nejvýznamnější destinací je zejména Jemen. Místem, odkud pašeráci své zákazníky za nemalé finanční částky odvážejí, je ve většině případů město Boosaaso. Souvislost mezi tím, že je toto město v Punlandu a tím, že právě z této autonomní části Somálska pochází většina pirátů, je zřejmá. Jen za minulý rok přeplulo přes Adenský záliv a jižní Rudé moře do Jemenu přes 75 000 lidí (o 50 % více než v roce 2008) utíkajících před občanskými válkami, politickou nestabilitou, chudobou a hladomorem sužujícím Africký roh. Migrační trasa přes Adenský záliv je jedna z nejvytíženějších a zároveň nejnebezpečnějších na světě. Z migrantů, kteří cestu přežili, pocházelo v roce 2009 nejvíce právě ze Somálska (32 000) a Etiopie (42 000), přičemž i Etiopané volí ve většině případů cestu přes puntlandské Boosaaso. Jemen je domovem 155 000 uprchlíků, z nichž 95 % tvoří Somálci. Je to jedna z nejchudších zemí regionu, s vysokou nezaměstnaností a inflací, častými suchy a potravinovými krizemi, a jako taková není schopna absorbovat rostoucí počet migrantů. Z tohoto pohledu se tedy zdá útěk obyvatel Afrického rohu do této země krokem „z bláta do louže“, nicméně vidina možné další cesty do Saudské Arábie či dalších zemí Zálivu je stále lákavá. COWAN, G.: People Smuggling: Pirates, Bandits, Traffickers, The World Today, Vol. 65, No. 12, December 2009. s. 4 – 6; OCHA: Human Smuggling and Human Trafficking in Somalia, United Nation Office for the Coordination of Humanitarian Affairs Somalia, November 2007. On-line text: (http://ochaonline.un.org/OchaLinkClick.aspx?link=ocha&docid=1083800); UNHCR: Some 74,000 Africans cross Gulf of Aden to Yemen in record-breaking year, December 2009. On-line text: (http://www.unhcr.org/4b2bac179.html); UNHCR: 2010 UNHCR country operations profile – Yemen. On-line text: (http://www.unhcr.org/cgi-bin/texis/vtx/page?page=49e486ba6) 142 SULLIVAN, P. J.: Dealing with Somalia’s Piracy Problem Won't Be Easy, George Mason University´s History News Network, April 2009. On-line text: (http://hnn.us/articles/76833.html)
47
Na základě výše uvedených důkazů lze tvrdit, že somálské pirátství představuje existenční
hrozbu pro regionální systém v politickém sektoru a to tím, že narušuje suverenitu většiny států
v regionu.
3.2.3. Ekonomický sektor
Somálské pirátství se v ekonomické oblasti neblaze dotýká sousedů Somálska a dalších států
v regionu. Terčem pirátů se stávají přirozeně také lodě těchto zemí. Jejich rybáři nemohou
vykonávat svobodně své řemeslo, obchodníci ztrácejí své mezinárodní zákazníky. Somálské
pirátství zpomaluje ekonomický růst těchto zemí, napomáhá rozvoji nelegálního obchodu,
odrazuje zahraniční investice a turismus. Můžeme v této souvislosti hovořit o tzv. špatném
sousedském syndromu.143 V situaci, kdy jsou námořní aktivity u většiny zemí v námi vymezeném
regionu vitální součástí jejich hospodářství, může mít somálské pirátství pro tyto státy velmi
závažný dopad.144 Tato kapitola se bude věnovat dvěma základním ekonomickým problémům
souvisejícím se somálským pirátstvím, které přesahují svou závažností běžné útoky pirátů na
rybářské či obchodní lodě těchto států. Jako první bude rozebráno téma snížené lodní přepravy
skrze region infikovaný somálským pirátstvím a poté otázka obchodu s ilegálním zbožím.
Výše rizikových prémií, které jsou jakýmsi zrcadlem odrážejícím bezpečnostní situaci v
regionu, roste nejen u lodí proplouvajících touto oblastí, ale přirozeně také u lodí směřujících do
přístavů místních států. V roce 2009 dosáhly tyto prémie hodnoty 20 000 USD na jedno plavidlo,
což je oproti roku 2008 čtyřicetinásobný nárůst.145 Některé lodní společnosti může výška těchto
prémií, společně s hrozbou pirátského útoku, motivovat buď k rychlému proplutí postiženou
oblastí (přičemž minimalizují zastávky v regionálních přístavech), nebo v horším případě k
obeplutí celé oblasti alternativní trasou přes Mys Dobré naděje. Obě varianty nepřinášejí státům
v regionu nic dobrého.
143 GILPIN, R.: Counting the Costs of Somali Piracy, s. 11 144 Ilustrací toho, jaký může mít ekonomický dopad námořní událost v oblasti, je případ francouzského tankeru Limburg, který byl v říjnu 2002 zapálen sebevražedným atentátníkem. Ihned po útoku se ztrojnásobily pojistné prémie pro plavidla směřující do jemenských přístavů, a to až do výšky 300 000 USD na jedno plavidlo. Místní terminály zaznamenaly kapacitní pokles z 43 000 TEU (normalizovaná jednotka kombinované přepravy odpovídající kontejneru délky 20 stop) v září na 3 000 TEU v listopadu 2002. Podle lokálních zdrojů bylo propuštěno 3 000 zaměstanců a konečná ztráta ztráta způsobená touto zdánlivě malou událostí činila téměř 1 % jemenského HDP roku 2001. MEIJDEN, L. R.: The Influence of Modern Piracy on Maritime Commercial Transport, s. 28 145 GILPIN, R.: Counting the Costs of Somali Piracy, s. 11
48
Změna námořní trasy a obeplutí oblasti postižené somálským pirátstvím cestou kolem
jižní Afriky je z pohledu celého regionu bezesporu nejhorší možnou variantou. Kromě toho, že
by tímto krokem vzrostly náklady lodním společnostem (délka přepravy se prodlouží o 12 až 15
dní a její cena o 20 000 – 30 000 USD na den146), největší ztráty by zaznamenaly země, kterým
by se tyto lodě vyhýbaly, tedy státy Rudého moře a Adenského zálivu. Nebudou-li lodě využívat
služeb jejich přístavů, nebudou se ani jednotlivé státy těšit z přístavních příjmů. Nejedná se
přitom o nereálnou možnost, některé společnosti již své lodě k Mysu Dobré naděje
z bezpečnostních důvodů posílají. Jako příklad lze uvést norskou společnost Odfjell či dánskou
Maersk, které od listopadu 2008 posílají svá plavidla kvůli hrozbě pirátství okolo Afriky.147
Podobný krok přitom zvažuje i mnoho dalších velkých lodních společností.
Ztráty způsobené změnou trasy některých lodí lze ilustrovat na situaci Egypta, kterého se
silně dotýká snížená doprava v Suezském průplavu. Očekává se, že příjmy tohoto kanálu klesnou
díky somálskému pirátství z 5,1 miliard USD za rok 2008 na 3,6 miliard USD za rok 2010, což
představuje 30% pokles během dvou let.148 Příjmy Suezského průplavu jsou pro Egypt třetím
největším zdrojem cizí měny hned po turismu a remitencích, a proto má tento pokles v době
ekonomické krize vcelku citelný dopad na egyptskou národní ekonomiku. Situace se vážně
dotýká také Jemenu, jehož přístavy (zejména samotný Aden) využívá kvůli pirátské hrozbě stále
méně lodí149 a dá se předpokládat, že nižší příjmy zaznamenávají také přístavy Saudské Arábie,
Eritreje a Džibutska.
Dalším ekonomickým problémem, kterému jsou nuceny státy v regionu postiženém
somálským pirátstvím čelit, je nelegální obchod. Obava „z odvrácené strany kapitalismu a
volného mezinárodního obchodu, již představuje obchod s ilegálním zbožím – především
s drogami, na nichž bohatnou a sílí zločinecká uskupení, a s lehkými zbraněmi,“ 150 je
specifickým tématem agendy ekonomické bezpečnosti.
146 HO, J.: Piracy around the Horn of Africa, on-line EchoGéo, No. 10, September/November 2009. On-line text (http://echogeo.revues.org/index11370.html) 147 Piracy pushes ship owners to opt for Cape of Good Hope, AFP, 22. 11. 2008. On-line text: (http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5j7UV3GN3FFE1fKZb713QjN0XWTMg) 148 WASSER, L.: Somali Piracy Costs Suez Canal Business, San Francisco Chronicle, 29. 4. 2009. On-line text: (http://articles.sfgate.com/2009-04-29/news/17192647_1_somali-pirates-suez-canal-somali-coast) 149 ECOTERRA: ECOTERRA Intl. No. 333 Somali Piracy News, Somali Marine & Coastal Monitor, February 2010. On-line text: (http://www.australia.to/2010/index.php?option=com_content&view=article&id=1235:ecoterra-intl-no-333-somali-piracy-news&catid=70:piracy-in-somalia&Itemid=142) 150 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 117
49
Somálsko si díky organizované síti pirátských přístavů, pozemních přepravních
společností a cest skrze málo hlídané hranice sousedních států vysloužilo reputaci největší
bezcelní zóny na světě.151 Zapojení somálských pirátů do obchodu se zbraněmi je zcela zřejmé,
sami tyto zbraně využívají a kromě toho také napomáhají jejich distribuci do dalších států
v regionu. Pirátství je navíc jedním ze zdrojů příjmů válečných magnátů, kteří jsou největšími
somálskými obchodníky se zbraněmi (viz kapitola 3.2.1.). Somálští piráti jsou údajně také
využíváni obchodníky se zbraněmi z Blízkého východu, pro které dopravují dodávky zbraní na
mogadišský trh.152
Množství nelegálních zbraní v Somálsku dosahuje v současné době i přes zbrojní
embargo nejvyšších čísel za posledních dvacet let. Kimenyi v této souvislosti poznamenává, že
vzhledem k jejich velkému rozšíření slouží zbraně v mnoha částech země dokonce jako forma
platidla.153 S ohledem na množství a běžnost zbraní v Somálsku tedy není překvapující, že
zbrojní trh této země koncentrovaný na mogadišském trhu Bakaara154 představuje středobod
obchodu se zbraněmi v celé východní Africe a tedy i regionální problém.
Co se týče zapojení somálských pirátů do obchodu s drogami, není situace tak
jednoznačná jako v případě zbraní. Piráti budou pravděpodobně opět jakýmsi doplňkem
válečných magnátů, v jejichž rukou se koncentruje kontrola obchodu s khatem, drogou užívanou
převážně ve východní části Afriky a některých arabských zemích.155 Dá se předpokládat, že piráti
hrají v obchodu s narkotiky především distribuční roli do zemí, kam se nedá dostat po souši
(především Jemenu). Tento předpoklad potvrdil i jemenský ministr zahraničí a migrace Abubakr
al-Qirbi, který pašování drog somálskými piráty označil za jeden z problémů jeho země: „Naším
problémem je také hrozba, kterou představují (somálští piráti – pozn. autora) pro naše rybáře a
151 MENKHAUS, K.: Somalia: State Collapse and the Threat of Terrorism, s. 51 152 SCHIEMSKY, B.: Guns, drugs and terror: Somali pirates morph into poly-criminals, Africa Review, 23. 3. 2010. On-line text: (http://www.africareview.com/Special%20Reports/%20Somali%20pirates%20morph%20into%20polycriminals/-/825444/885398/-/a2ro7lz/-/index.html) 153 KIMENYI, M. S.: Fractionalized, Armed and Lethal: Why Somalia Matters, The Brookings Institution, February 2010. On-line text: (http://www.brookings.edu/articles/2010/0203_somalia_kimenyi.aspx) 154 Blíže k trhu Bakaara viz Nation Master Encyklopedia: Bakaara Market (http://www.statemaster.com/encyclopedia/Bakaara-Market) 155 WAX, E.: Khat Trade Rules in Somalia, The Washington Post, 16. 4. 2006. On-line text: (http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2006/04/15/AR2006041500666.html)
50
jejich role v obchodu s lidmi, narkotiky a zbraněmi.“ 156 Nedávno se také objevily zprávy o tom,
že pirátské skupiny poskytují ochranu drogovým kartelům, které využívají Somálsko jako
tranzitní zemi pro pašování heroinu z Asie do Evropy. 157 Takový vývoj by znamenal nebezpečné
rozšíření pirátské aktivity do oblasti, která zatím uniká větší pozornosti mezinárodních
protipirátských sil, zaměřujících se zatím výhradně na obranu proplouvajících obchodních lodí.
Nastínil jsem dva základní ekonomické problémy související se somálským pirátstvím a
ohrožující státy v regionu – sníženou lodní dopravu a nelegální obchod. Obě témata jsou velmi
závažná, ale zůstává otázkou, zda vytváří ze somálského pirátství existenční hrozbu na regionální
úrovni. Domnívám se, že ani v jednom z obou případů tomu tak není.
I když je ekonomická ztráta států dotčených sníženou lodní dopravou značná, stále
nedosáhla takového významu, aby bylo možné považovat somálské pirátství za zdroj
existenčního ohrožení těchto států. Adenský záliv nadále zůstává strategickou vodní cestou,
kterou proplouvá okolo 22 000 lodí ročně, a státy v regionu z toho náležitě těží. V případě, že by
se ale pirátství i nadále rozrůstalo stejným tempem jako doposud a většina námořních
přepravních společností přistoupila z bezpečnostních důvodů k využívání alternativní trasy okolo
Mysu Dobré naděje, přesáhly by ztráty států v regionu únosnou mez. Ze somálského pirátství by
se pak v ekonomickém sektoru skutečně stala existenční hrozba na úrovni regionu.
V obchodu s ilegálním zbožím hraje somálské pirátství zatím spíše vedlejší roli na scéně,
které dominují váleční magnáti. Tato práce zkoumá hrozby, jejichž zdrojem je primárně somálské
pirátství, přičemž nelegální obchod je spíše svébytným bezpečnostním tématem, které by mělo
být jako původce hrozeb posuzováno samostatně bez ohledu na to, jaký podíl na něm má
somálské pirátství.
V současné době je tedy odpověď na otázku, zda je somálské pirátství existenční hrozbou
pro regionální systém v ekonomickém sektoru, záporná. Tato kapitola ovšem poukázala na trend,
který pravděpodobně bude i nadále sílit, a to, že se aktivity somálských pirátů pomalu rozpínají i
156 Yemen: Government concerned over maritime piracy, IRIN, 12. 3. 2006. On-line text: (http://www.irinnews.org/report.aspx?reportid=26187) 157 SCHIEMSKY, B.: Guns, drugs and terror: Somali pirates morph into poly-criminals, Africa Review, 23. 3. 2010. On-line text: (http://www.africareview.com/Special%20Reports/%20Somali%20pirates%20morph%20into%20polycriminals/-/825444/885398/-/a2ro7lz/-/index.html)
51
na další oblasti zločinu než jen okrádání a zajímání cizích lodí. Dalším přístavem budiž obchod
se zbraněmi a narkotiky.
3.2.4. Environmentální sektor
Ekologický význam regionu ohroženého somálským pirátstvím je velmi vysoký. Rudé moře a
Adenský záliv představují unikátní ekosystém s vysokou biodiverzitou, četností zvířecích i
rostlinných druhů, včetně mnoha endemických, čímž dosahují globálního významu.158 Ani
východní somálské pobřeží Indického oceánu nelze z tohoto hlediska opomenout. Nachází se zde
množství korálových útesů, mangrovových porostů, polštářů mořské trávy a pláží, které slouží
jako útočiště a semeniště pro mnoho živočišných druhů.159 I tato oblast je vzácným biotickým
regionem s endemickými rostlinami a živočichy. Oba popsané ekosystémy těžily během historie
lidského osídlení této oblasti z relativně nízkého znečištění, což jim umožnilo uchovat si velmi
vzácnou a křehkou původní podobu.
Při uvažování o potenciálních bezpečnostních hrozbách v environmentálním sektoru je za
referenční objekt považováno životní prostředí jako takové, případně některá z jeho strategických
složek.160 Takovou složkou může být právě některý z výše popsaných ekosystémů v oblasti
postižené somálským pirátstvím. Dle odborníků Kodaňské školy jsou užitečným výchozím
bodem pro identifikaci bezpečnostních hrozeb v sektoru životního prostředí katastrofické scénáře,
a ty také budou v rámci této kapitoly využity.161
Dojde-li k útoku pirátů v navigačně složité oblasti, může jím být posádka natolik
rozrušena (popř. zaměstnána jeho odražením), že na nějaký čas ztratí kontrolu nad svým
plavidlem. Při loupežných přepadeních bývají členové posádky často drženi v zajetí v podpalubí,
158 Blíže viz KOTB, M. M. A. – HANAFY, M. H. – RIRACHCHE, H. – MATSUMURA, S. – AL-SOFYANI, A. A. – AHMED, A. G. – BAWAZIR, G. – AL-HORANI, F. A.: Status of Coral Reefs in the Red Sea and Gulf of Aden Region. In WILKINSON, C. (eds.): Status of Coral Reefs of the World: 2008, Townsville: Global Coral Reef Monitoring Network and Reef and Rainforest Research Center 2008. s. 67 – 78 159 Blíže viz MCGINLEY, M.: Somali Coastal Current Large Marine Ecosystem, In: CLEVELAND, C. J (eds.): Encyclopedia of Earth, Washington, D.C., Environmental Information Coalition, National Council for Science and the Environment 2008. On-line text: (http://www.eoearth.org/article/Somali_Coastal_Current_large_marine_ecosystem); EARTHTRENDS: Biodiversity and Protected Areas – Somalia, EarthTrends Country Profiles, World Resources Institute 2003. On-line text: (http://earthtrends.wri.org/pdf_library/country_profiles/bio_cou_706.pdf); EARTHTRENDS: Coastal and Marine Ecosystems – Somalia, EarthTrends Country Profiles, World Resources Institute 2003, On-line text: (http://earthtrends.wri.org/pdf_library/country_profiles/coa_cou_706.pdf) 160 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 92 161 Tamtéž, s. 103
52
zatímco piráti přenášejí náklad lodi na jiné plavidlo.162 Po dokonání díla odplouvají, posádka
zůstává uvězněna a loď driftuje nekontrolovatelně oceánem. Taková situace může trvat i poté, co
se posádce podaří vysvobodit, a to v důsledku zničení nebo ukradení navigačních a
komunikačních zařízení piráty. Z takového plavidla se rázem stává tzv. darebná loď, u které
existuje velké riziko kolize s jinou lodí, potopení či uvíznutí na mělčině.163
Neblahým trendem somálského pirátství je také skutečnost, že se stává stále více
agresivní. Piráti využívají při svých útocích automatické zbraně, granátomety či raketomety RPG
a dle některých východoafrických analytiků také přenosné protiletadlové střely (Man Portable
Air Defence Systems, MANDAPs).164 S rostoucí agresivitou a zbraňovým vybavením pirátů roste
také riziko, že během útoku dojde k poškození lodi, což může mít podobné důsledky jako její
ponechání bez řízení - neovladatelnost, mělčina či potopení. Revírem somálských pirátů
proplouvá navíc velké množství ropných a chemických tankerů, u kterých v případě poškození
hrozí únik nebezpečných látek, vzplanutí či exploze. Všechny zmíněné důsledky od potopení lodi
k její explozi mohou způsobit environmentální katastrofu s regionálním dopadem.
Nejreálněji a nejzávažněji se jeví možnost úniku ropy do moře v důsledku poškození či
zničení ropného tankeru. Ropné skvrny ve vodním prostředí mají přitom daleko agresivnější
povahu než ty na souši. Mohou se šířit stovky námořních mil daleko, přičemž vytváří na hladině
tenkou olejovou vrstvu, která jde jen velmi těžko odstranit. Jejich chování je výsledkem
kombinace osmi procesů, kterými jsou rozšiřování (spreading), vypařování (evaporation),
disperze (dispersion), emulzifikace (emulsification), rozředění (dissolution), oxidace (oxidation),
usazování (sedimentation) a biodegradace (biodegradation) (viz Schéma č. 4).165 Důsledkem
těchto procesů bývá devastace lokální fauny a flóry nejen na volném moři, ale také na pobřeží,
neboť přetrvává velké riziko, že se ropné skvrny vyplaví na pevninu (zejména v uzavřených
oblastech Rudého moře a Adenského zálivu).
162 BERG, D. et al.: Piracy – Threat at Sea: A Risk Analysis, s. 14 163 MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, s. 154 164 MIDDLETON, R.: Piracy in Somalia: Threatening Global Trade, Feeding Local Wars, s. 6 165 ITOPF: Fate of Marine Oil Spills, The International Tanker Owners Pollution Federation, Technical Information Paper No. 2, 2002. On-line text: (http://www.itopf.com/marine-spills/fate/weathering-process/documents/tip2.pdf). s. 2 – 5
53
Schéma č. 4: Chování ropných skvrn na moři 166
Petretto dodává, že pokud by k něčemu podobnému došlo v přetíženém průlivu Bab el-
Mandab, kde proplouvající lodě nemají dostatek prostoru a času na manévrování, neměla by
taková katastrofa pouze environmentální dopady, ale také ekonomické. Kvůli odstraňování škod
by totiž mohlo dojít nejen ke zpomalení provozu skrze tento chokepoint, ale potenciálně i k jeho
dočasnému uzavření, což by významně přitížilo mezinárodnímu obchodu (viz kapitola 3.1.3.).167
Nelze opomenout skutečnost, že by podobná katastrofa mohla vést též ke snížení stavu ryb
v regionálních vodách a tím připravit o zisky státy těžící z rybolovu, stejně jako pobřežní
komunity těchto států, pro které je v mnoha případech rybářství jediným zdrojem obživy a
potravy.
To, že možnost ekologické havárie není v souvislosti se somálským pirátstvím nikterak
nereálná, lze ilustrovat na případu japonského ropného tankeru Takayama převážejícího 150 000
tun ropy, na který v dubnu 2008 vystřelili piráti během svého útoku v Adenském zálivu několik
raket, čímž protrhli jeho nádrže.168 Útok se sice nakonec nezdařil, nicméně i tak, než se podařilo
průrvu opravit, uniklo několik stovek litrů surové ropy do moře. I přestože tento případ,
166 Převzato z ITOPF: Fate of Marine Oil Spills, s. 5 167 PETRETTO, K.: Weak states off-shore: Piracy in Modern Times, East African Human Security Forum, March 2008. On-line text (http://www.hss.or.ke/documents/Piracy.pdf), s. 13 168 Pirates attack Japanese tanker near Yemen, AFP, 21. 4. 2010. On-line text: (http://www.japanprobe.com/2008/04/21/japanese-oil-tanker-attacked-near-yemen/)
54
vzhledem k relativně malému množství uniklé ropy, neměl závažné dopady na místní ekosystém,
je to jasný varovný signál o reálnosti této hrozby.
Somálské pirátství ohrožuje regionální ekosystémy i nepřímo. Díky jeho aktivitám bylo
z bezpečnostních důvodů zrušeno několik vědeckých kampaní v této oblasti. Vědci si stěžují, že
nemohou sbírat data o stavu ryb a jejich ohrožených druzích.169 Nelegální rybaření tak bez
povšimnutí pokračuje v přetěžování a devastaci místních vod. Aby se rybáři vyhnuli pirátskému
útoku, nechávají sítě nahozené několik dní či týdnů, čímž zvyšují pravděpodobnost, že se do nich
zachytí a následně zemřou želvy, žraloci a jiné ohrožené druhy.170
Cílem somálských pirátů určitě není poškození ekosystému, vůči kterému vystupují jako
samozvaní ochránci: „Nepovažujeme se za mořské bandity. Těmi jsou ti, kteří nelegálně rybaří
v našich vodách, znečišťují je a drží v nich zbraně. My pouze hlídáme naše vody. Uvažujte o nás
jako o pobřežní stráži.“171 Navzdory tomuto tvrzení se ovšem dostávají do role opačné. To, co
chtěli chránit, musí být nyní chráněno před jimi samotnými. Neuvědomujíce si důsledky svého
jednání, ohrožují somálští piráti rozmanitý regionální ekosystém. V době, kdy má svět stále
v živé paměti zkázu způsobenou nehodami tankerů Exxon Valdez v roce 1989 a Prestige v roce
2002172, je hrozba, že k podobné nehodě nedojde nešťastnou náhodou, ale relativně
předvídatelným chováním somálských pirátů, naprosto neakceptovatelná. Zvláště jedná-li se o
referenční objekty v podobě něčeho tak křehkého, jako jsou ekosystémy s endemickými
rostlinnými i živočišnými druhy.
169 Somali pirates hold science to ransom, New Scientist, 11. 2. 2010. On-line text: (http://www.newscientist.com/article/mg20527472.700-somali-pirates-hold-science-to-ransom.html) 170 Laurent Dagorn z francouzského Výzkumného rozvojového ústavu (Research Institute for Development, IRD) k tomu dodává: „K lepšímu zvládnutí a předvídání vlivu rybářství na ekosystém, potřebujeme pracovat v regionu, kde jsou rybáři. Zatímco rybářské lodě opět získaly díky armádě prostor pro rybaření, výzkumníci obnovit své aktivity stále nemohou. (...) Kvůli pirátství nemůžeme jak monitorovat situaci, tak dělat experimenty.“ ESTRIES, M.: Somali pirates a threat to ocean ecosystem, Mother Nature Network, 12. 2. 2010. On-line text: (http://www.mnn.com/earth-matters/wilderness-resources/stories/somali-pirates-a-threat-to-ocean-ecosystem) 171 Uvedl Sugule Ali, mluvčí únosců lodi Faina, v rozhovoru pro New York Times. HAMMOND, L.: Somali Piracy: A Dangerous Internal and External Threat, s. 3 172 Při havárii tankeru Exxon Valdez uniklo do moře 40 000 tun ropy a při havárií tankeru Prestige 70 000 tun. Blíže k haváriím viz BERG, C.: The Exxon Valdez Spill: 10 Years Later, Endangered Species Bulletin, Vol. 24, No. 2, March/April 1999, s. 18 – 19. On-line verze: (http://www.fws.gov/Contaminants/Documents/ExxonValdez.pdf); KNIGHT, G.: Implications of the Prestige Tanker Disaster, Exploration & Production: The Oil & Gas Review, 2003, s. 84 – 85. On-line verze: (http://www.touchoilandgas.com/download.cfm?type=art&type_id=94&action=downloadFile&user_id=-1)
55
Odborníci Kodaňské školy zařazují mezi relevantní témata environmentální bezpečnosti
narušení ekosystémů (vč. nejrůznějších forem znečišťování či úbytku biodiverzity) a energetické
problémy (vč. katastrof zejména v oblastech přepravy ropy a chemického průmyslu).173 Z popisu
environmentální hrozby somálského pirátství, tak jak jsem ji nastínil v této kapitole, je zřejmé, že
se tato hrozba s výše zmíněnými tématy překrývá. I když nevíme, co stále agresivnější somálští
piráti mohou v budoucnosti způsobit, je lepší předcházet katastrofickým scénářům, než se je
snažit řešit až, když se objeví. To platí dvojnásob zejména pro oblast životního prostředí, kde
mohou vcelku snadno vznikat nenávratné škody. Riziko, že dopady jednání somálských pirátů
poškodí regionální ekosystémy, je zkrátka příliš vysoké. Somálské pirátství tedy představuje
existenční hrozbu pro regionální systém v environmentálním sektoru. V rétorice Kodaňské školy
se jedná o hrozbu zapříčiněnou lidskou aktivitou a postihující přírodní systémy. Je to hrozba,
která se na regionální úrovni vztahuje k nadměrnému zatěžování přírody náhodným poškozením
nad rámec únosné kapacity menších ekosystémů.174
173 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 91 174 Tamtéž, s. 97
56
4. Závěr Základním cílem této práce bylo zjistit, zda somálské pirátství představuje bezpečnostní hrozbu
tak, jak je definována v rámci teorie Kodaňské školy bezpečnostních studií. Již v úvodu byla
oblast zkoumání omezena na dvě analytické roviny – mezinárodní a regionální systém, a na čtyři
sektory bezpečnostní analýzy – vojenský, politický, ekonomický a environmentální sektor.
V tomto kontextu bylo mou snahou zjistit, zda je somálské pirátství bezpečnostní
(existenční) hrozbou v některém ze sektorů bezpečnostní analýzy Kodaňské školy a pokud ano,
tak na které úrovni analýzy. Konkrétní podoba osmi výzkumných otázek, na které jsem hledal
odpověď, je následující:
Výsledky mé studie umožňují odpovědět na tři z výše uvedených osmi výzkumných
otázek kladně. Na mezinárodní úrovni představuje somálské pirátství existenční hrozbu
v politickém sektoru, protože porušuje obecně přijaté principy mezinárodního práva a
bezpečnosti. Na regionální úrovni je existenční hrozbou v politickém sektoru vzhledem
k porušování suverenity států v regionu a také v environmentálním sektoru, neboť jeho působení
nese velké riziko závažného poškození některého z význačných ekosystémů v oblasti.
Tabulka č. 1: Existenční hrozby somálského pirátství v dvojdimenzionálním modelu
Úrovně /Sektory Vojenský Politický Ekonomický Environmentální
Mezinárodní systém NE ANO NE NE
Regionální systém NE ANO NE ANO
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro regionální systém ve vojenském sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro regionální systém v politickém sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro regionální systém v ekonomickém sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro regionální systém v environmentálním sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro mezinárodní systém ve vojenském sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro mezinárodní systém v politickém sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro mezinárodní systém v ekonomickém sektoru?
Je somálské pirátství existenční hrozbou pro mezinárodní systém v environmentálním sektoru?
57
Znamenají ale tyto výsledky, že v sektorech, kde somálské pirátství existenční hrozbou
není, můžeme rázem jeho vliv opomíjet? Nikoliv, neboť takové počínání by bylo velmi
zjednodušující, a to ze dvou důvodů.
Za prvé není přípustné dogmatické vnímání sektorů jako izolovaných oblastí, ve kterých
buď určitý problém je, nebo není existenční hrozbou. Sektory představují pouze odlišnou optiku,
kterou zkoumáme stále stejný problém (somálské pirátství) z odlišných perspektiv. Nejsou to,
stejně jako analytické roviny, oddělené či izolované oblasti reality. Rozdělení bezpečnosti do
jednotlivých sektorů má analytické odůvodnění a je užitečné především z hlediska izolace
odlišných modelů zranitelností, hrozeb či rozdílů v referenčních objektech a aktérech
sekuritizace.175 Účelem postupné analýzy hrozeb somálského pirátství v jednotlivých sektorech
byla snaha zachytit komplexnost tohoto problému, nikoliv ho rozkouskovat do několika částí.
O neuzavřenosti sektorů vypovídá i to, že se v kapitolách věnujících se jednotlivým
sektorům mnohdy nalézají odkazy i na sektory související. Příkladem může být nelegální obchod
se zbraněmi, na kterém má somálské pirátství svůj podíl. Jednak je to problém, který je nutné
zmínit v ekonomickém sektoru právě kvůli tomu, že se jedná o obchod, ale nelze ho opomenout
ani ve vojenském sektoru, kam spadají jeho potenciální důsledky. Podobně i ekonomické dopady
pirátství na regionální úrovni mohou vyvolat politickou nestabilitu dotčených států, stejně jako
může ekologická katastrofa způsobit potravinovou krizi. Podobných vazeb napříč sektory lze
najít mnoho a je to především počet těchto vazeb, který varuje před nekritickým chápáním
sektorů jako izolovaných systémů. Kodaňská škola v této souvislosti upozorňuje, že se vazby
mezi sektory podobají základnímu důsledku, který plyne ze známého výroku Carla von
Clausewitze: „Válka je pokračováním politiky jinými prostředky.“176
Za druhé nesmíme zapomenout, že nezkoumáme veškerou interakci v jednotlivých
sektorech. Pohybujeme-li se např. v environmentálním sektoru, nezabýváme se všemi
interakcemi v oblasti životního prostředí, ale pouze těmi, které se týkají environmentální
bezpečnosti.177 Pro výzkumníka je tedy velmi důležité zachycení oné hranice, kdy se
z environmentálního problému stává environmentální bezpečnostní problém, který ohrožuje
175 BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, s. 194 176 Tamtéž, s. 193 177 Tamtéž, s. 197
58
přežití (čili zachování existence) chráněného referenčního objektu v environmentálním sektoru.
To platí bez výjimky i pro všechny ostatní sektory.
Z průběhu analýzy v rámci této práce je patrné, že byl aplikován odpovídající postup.
V každém sektoru byl vždy posuzován určitý balík problémů plynoucích ze somálského pirátství,
ze kterých byl na základě relevantních argumentů a důkazů buď některý vyhodnocen jako
existenční hrozba, nebo nebyl. To ovšem nijak nesnižuje váhu ostatních problému, které i tak
mohou být velmi závažné, ale v pojetí Kodaňské školy pouze nedosáhly závažnosti existenční
hrozby. Příkladem může být negativní vliv somálského pirátství v ekonomickém sektoru na
regionální úrovni - ekonomická ztráta států v regionu způsobená dopady somálského pirátství
jistě dosáhla rozměrů, kterými ekonomiky těchto států velmi trpí. Zároveň nelze brát stav
analyzovaných problémů absolutně a trvale. V závislosti na vývoji somálského pirátství
v budoucnosti se mohou z některých problémů stát skutečné existenční hrozby – ekonomická
ztráta států v regionu může nabýt existenční závažnosti, pokud většina lodních společností začne
kvůli pirátství využívat místo Adenského zálivu a Rudého moře alternativní trasu kolem Mysu
Dobré naděje.
Somálské pirátství v některých sektorech skutečně představuje existenční hrozbu a
vyvstává tedy zcela legitimní otázka, zda a jak je tato hrozba sekuritizována a jaká jsou k tomu
využita mimořádná opatření.
V oblasti se angažují válečné lodě Severoatlantické aliance (Ocean Shield), Evropské unie
(EU NAVFOR), mnohonárodních námořních síl CTF-150 a CTF-151 a lodě množství
samostatných států (viz Kapitola 2.). Dohromady se v oblasti pohybuje okolo padesáti válečných
plavidel.178 V somálských teritoriálních vodách působí tito cizí aktéři na základě autorizace RB
OSN, která jim dává možnost ve spolupráci s Přechodnou federální vládou Somálska a po
informování RB OSN podniknout protipirátské operace také na půdě této země (viz Kapitola
3.1.2.). V souvislosti s politickou hrozbou na mezinárodní úrovni se jedná o mimořádné opatření
v podobě prolomení za normálních okolností neprolomitelné suverenity členské země OSN –
Somálska. Mimořádné opatření by ale mělo vést k sekuritizaci a vymýcení bezpečnostní hrozby,
což prolomení suverenity Somálska v žádném případě samo o sobě nezajistí. Somálští piráti
178 PHAM, J. P.: Countering Somali Piracy by Involving the Private Sector, on-line World Defence Review, April 2009. On-line text: (http://worlddefensereview.com/pham043009.shtml)
59
působí také v teritoriálních vodách dalších států v regionu, kam cizí válečné lodě většinou přístup
nemají.179
Tím se dostáváme na regionální rovinu. Zjistil jsem, že je somálské pirátství na této
úrovni existenční hrozbou v politickém a environmentálním sektoru. I přesto ovšem nemůže být
o realizaci mimořádných opatření a sekuritizaci těchto hrozeb zatím řeč. V kapitole 3.2.2 bylo
uvedeno, že většina z ohrožených států nemá dostatečné kapacity, aby tyto hrozby na moři
potlačila. Na základě tohoto faktu se domnívám, že tyto státy spoléhají na cizí válečné lodě
přítomné v oblasti, které somálské pirátství, a tedy zdroj jejich ohrožení, vymýtí. Je pak
překvapující, že mnoho z nich neposkytlo přístupová práva do svých teritoriálních vod těmto
lodím bráníc svoji suverenitu nikoliv před piráty, ale před cizími válečnými plavidly.
S ohledem k výše zmíněnému se tedy obávám, že jediné mimořádné opatření, které
v souvislosti se zjištěnými existenčními hrozbami bylo realizováno, je ono prolomení principu
suverenity v souvislosti se Somálskem. Toto tvrzení posiluje i nesmyslný způsob, jakým je se
somálskými piráty zacházeno ze strany sekuritizujících aktérů. I když je mezinárodní jurisdikce
týkající se pirátství velmi dobře upravena, objevuje se v této oblasti mnoho právních problémů,
které sice nejsou způsobeny nedostatkem norem a regulací, ale praktickými záležitostmi, které
mají původ v překrytí mezinárodního práva a příslušných práv národních států, problematickém
získávání dostatečných důkazů a nedostatku politické vůle piráty soudit.180 Díky tomu můžeme
být svědky absurdních situací, kdy jsou zajatí piráti po několika dnech opět propouštěni na
179 Případné povolení ke vstupu do teritoriálních vod musí být vyjednáno na bilaterální bázi. Podobné dohody existují např. mezi USA, Francií, EU a Seychely, které umožňují uvedeným aktérům stíhat piráty v teritoriálních vodách Seychel. USA mají také přístup k teritoriálním vodám Džibutska. Naopak Jemen, v jehož vodách dochází na rozdíl od výše zmíněných států k několikanásobně většímu počtu útoků, cizím válečným lodím vstup do svých teritoriálních vod nepovolil. AL-KIBSI, M.: Foreign warships forbidden to pursue pirates into Yemeni territorial waters, Yemen Observer, 10. 3. 2009. On-line text: (http://www.yobserver.com/local-news/10015936.html); STOCKBRÜGGER, J.: Somali Piracy and the International Response: Trends in 2009 and Prospects for 2010, Piracy Studies, March 2010. On-line text (http://piracy-studies.org/?p=111); SULLIVAN, P. J.: Dealing with Somalia’s Piracy Problem Won't Be Easy, George Mason University´s History News Network, April 2009. On-line text: (http://hnn.us/articles/76833.html) 180 Blíže viz ANDERSEN, E. - BROCKMAN-HAWE, B. – GOFF, P.: Suppressing Maritime Piracy: Exploring the Options in International Law, The American Society of International Law, October 2009, on-line text (http://www.asil.org/files/suppressing-maritime-piracy.pdf). Rezoluce RB OSN č. 1918 z 27. dubna 2010 se právě překážky způsobené nedostatečně upravenými právními řády jednotlivých států snaží řešit, kdy „Vyzývá všechny státy, včetně států v regionu, aby kriminalizovaly pirátství v rámci svého vnitrostátního práva a zvážily trestní stíhání podezřelých a uvěznění odsouzených pirátů zadržených u pobřeží Somálska, a to v souladu s platnými ustanoveními mezinárodního práva týkajícího se lidských práv.“ Resolution 1918 (2010), United Nation Security Council, 6301st meeting, 27 April 2010. On-line text: (http://www.un.org/News/Press/docs/2010/sc9913.doc.htm)
60
svobodu.181 V případě skutečné realizace mimořádných opatření by se tyto právní problémy bez
váhání překračovaly.
Middleton upozorňuje také na skutečnost, že operace při somálském pobřeží mají spíše
policejní povahu: „Válečné lodě jsou díky UNCLOS povinny přijmout opatření proti pirátství, ale
při jejich plnění hrají spíše policejní, než čistě vojenskou roli. Není tu žádný základ pro válku s
pirátstvím; tohle je záležitost kriminálního práva.“ 182 To v podstatě znamená, že míra násilí,
kterou využijí válečné lodě proti pirátům, nesmí přesáhnout určitou mez. Válečná plavidla až na
malé výjimky nepotápí lodě pirátů, nezatýkají je, nepředávají je k soudu a koneckonců ani
neohrožují jejich život. Mimořádná opatření se ale vyznačují tím, že jsou meze překonávány.
V tomto kontextu tedy nepovažuji aktuálně probíhající protipirátské operace v oblasti postižené
somálským pirátstvím za sekuritizaci v pravém slova smyslu.
Lze předpokládat, že pokud by byl mandát cizích válečných plavidel posílen ve prospěch
skutečné sekuritizace problému, bylo by somálské pirátství velmi rychle potlačeno. Stačilo by,
aby byly lodě pirátů potápěny, piráti zatýkáni, souzeni a v případě ohrožení života rukojmích i
usmrceni. Častá argumentace, že se jedná o těžký úkol, protože jsou somálští piráti velmi
sofistikovaní, útočí z mateřských lodí, využívají rychlé čluny, působí na ploše několika stovek
námořních mil, mají zařízení GPS, velmi snadno dostupné informace o poloze proplouvajících
obchodních lodí a k tomu všemu ještě automatické zbraně a raketomety RPG, je zcela lichá. Tato
uměle vytvořená aura technické vyspělosti okolo somálských pirátů není nic v porovnání s tím,
co dokáže padesát válečných lodí v případě, že mají povoleno využít všechny své prostředky
k zabránění pirátství.
Výše uvedený postup by somálské pirátství zcela jistě potlačil, ale lze předpokládat, že by
se po ukončení protipirátských operací v oblasti opět objevilo. „Nelze bojovat s pirátstvím pouze
na operační úrovni (navyšování počtu válečných lodí, atd.). Pokud mezinárodní společenství chce
bojovat proti pirátství skutečně efektivně, musí se vypořádat s kořeny tohoto problému, které leží
181 Příkladem může být událost z prosince roku 2009, kdy bylo 13 pirátů zajatých dánskou válečnou lodí v rámci operace EU NAVFOR propuštěno z důvodu nemožnosti vznést obvinění. „Byli vysazeni na jejich vlastní člun s potravinami a palivem.“ Suspected Somalia pirates freed by Dutch navy, BBC News, 18. 12. 2009 (http://news.bbc.co.uk/2/hi/8420207.stm) 182 MIDDLETON, R.: Pirates and How to Deal With Them, Africa Programme and International Law Discussion Group, Chatham House, April 2009, on-line text (http://www.chathamhouse.org.uk/files/13845_220409pirates_law.pdf). s. 2 – 3
61
uvnitř Somálska.“183 K opravdovému pirátství tedy nestačí pouze důkladný ofenzivní postup, ale
je nutné eliminovat podmínky, z kterých pirátství vyrůstá, a to je na celé záležitosti to
nejobtížnější. Dokud v Somálsku neskončí klanové násilí a nezasedne celostátně uznaná vláda,
která prosadí právní a trestní systém země, budou panovat okolnosti, ze kterých pirátství těží.
Celý tento proces nastolování stability Somálska bude navíc komplikován jeho sousedy. Pokud
ani oni nebudou stabilní a nevyřeší své bezpečnostní problémy, bude hrozit přelití těchto
problémů do Somálska. Hlavní procesy sekuritizace a desekuritizace jsou v této oblasti propojeny
do takové míry, že tyto státy zkrátka nemohou vyřešit své problémy jeden bez druhého. Takový
už je úděl, který s sebou přináší umístění v Africkém rohu, bezpečnostním komplexu par
excelence.
Tato práce ukázala, že somálské pirátství skutečně představuje existenční hrozbu jak na
regionální, tak mezinárodní úrovni. Sekuritizující aktéři obou úrovní mají právo využít
mimořádných opatření k sekuritizaci těchto hrozeb a je nutné, aby jej využívali. V oblasti se
angažuje se svými válečnými plavidly rozsáhlá skupina států světa s nevídaným složením. Své
operace zde vedle sebe provádí nejen státy Severní Ameriky a Evropy, ale také Rusko, Čína,
Indie, Pákistán, Japonsko či Írán. Bezprecedentní účast těchto států v boji proti somálskému
pirátství je dokladem jeho povahy hostis humani generis a neměla by zůstat pouze u pouhého
formálního zapojení do publicitou kypícího problému, ale zajistit jeho skutečné vymýcení.
„Pokud předchozí generace dokázaly porazit barbarské korzáry, karibské bukanýry a flibustýry
Rudého moře, zcela jistě tato generace může porazit zlodějskou námořní chátru Somálska.“184
183 STRACKE, N.: emailová korespondence s autorem, 2. května 2010. 184 Boot, M.: Pirates, Then and Now: How Piracy Was Defeated in the Past and Can Be Again, s. 107
62
5. Seznam použitých zdrojů
Primární zdroje: • Agreement between TFG and the Alliance for the Re-liberation of Somalia, Djibouti, 19
August 2008. (http://unpos.unmissions.org/Portals/UNPOS/Repository%20UNPOS/080818%20-%20Djibouti%20Agreement.pdf)
• ECOTERRA: ECOTERRA Intl. No. 333 Somali Piracy News, Somali Marine & Coastal Monitor, February 2010. On-line text: (http://www.australia.to/2010/index.php?option=com_content&view=article&id=1235:ecoterra-intl-no-333-somali-piracy-news&catid=70:piracy-in-somalia&Itemid=142)
• ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2006, Essex, ICC International Maritime Bureau, January 2007. On-line text: (http://fin.nepia.com/modules/assetlibrary/z_extra/getAsset.php?type=file&id=1238)
• ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2007, London, ICC International Maritime Bureau, January 2008. On-line text: (http://www.southchinasea.org/docs/ICC-IMB-PRC-2007.pdf)
• ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2008, London, ICC International Maritime Bureau, January 2009. On-line text: (http://ddata.over-blog.com/xxxyyy/0/50/29/09/Docs-Textes/Pirates2008RAP-BMI0901.pdf)
• ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2009, London, ICC International Maritime Bureau, January 2010. Na vyžádání dostupné on-line: (http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_fabrik&view=form&fabrik=18&random=0&Itemid=92)
• IMO – MKC: International Shipping and World Trade: Facts and Figures, IMO Maritime Knowledge Center, October 2009. On-line text: (http://www.imo.org/includes/blastDataOnly.asp/data_id%3D28127/InternationalShippingandWorldTrade-factsandfiguresoct2009rev1___tmp65768b41.pdf)
• LEHR, P.: emailová korespondence s autorem, 14. dubna, 27. dubna, 1. května 2010.
• Paris Declaration Respecting Maritime Law, 16 April 1856. (http://avalon.law.yale.edu/19th_century/decparis.asp)
• Resolution 733 (1992), United Nation Security Council, 3039th meeting, 23 January 1992. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,3b00f15c5c,0.html)
• Resolution 1744 (2007), United Nation Security Council, 5633rd meeting, 20 February 2007. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,4600f97e2,0.html)
63
• Resolution 1772 (2007), United Nation Security Council, 5732nd meeting, 20 August 2007. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,46cbdf692,0.html )
• Resolution 1816 (2008), United Nation Security Council, 5902nd meeting, 2 June 2008. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,48464c622,0.html)
• Resolution 1838 (2008), United Nation Security Council, 5987th meeting, 7 October 2008. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,48ef651f2,0.html)
• Resolution 1844 (2008), United Nation Security Council, 6019th meeting, 20 November 2008. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,492bd1e42,0.html)
• Resolution 1846 (2008), United Nation Security Council, 6026th meeting, 2 December 2008. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,493e3f852,0.html )
• Resolution 1851 (2008), United Nation Security Council, 6046th meeting, 16 December 2008. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,4952044e2,0.html)
• Resolution 1897 (2009), United Nation Security Council, 6226th meeting, 30 November 2009. On-line text: (http://www.unhcr.org/refworld/publisher,UNSC,RESOLUTION,SOM,4b18cff1d,0.html )
• Resolution 1918 (2010), United Nation Security Council, 6301st meeting, 27 April 2010. On-line text: (http://www.un.org/News/Press/docs/2010/sc9913.doc.htm)
• STRACKE, N.: emailová korespondence s autorem, 22. dubna, 26. dubna, 2. května 2010.
• United Nations Convention on the Law of the Sea, Montego Bay, 10 December 1982. (http://www.un.org/Depts/los/convention_agreements/texts/unclos/closindx.htm)
Sekundární zdroje: • ABDULLAHI, N.: 'Toxic waste' behind Somali piracy, Al Jazeera, 11. 10. 2008. On-line
text: (http://english.aljazeera.net/news/africa/2008/10/2008109174223218644.html)
• AL-KIBSI, M.: Foreign warships forbidden to pursue pirates into Yemeni territorial waters, Yemen Observer, 10. 3. 2009. On-line text: (http://www.yobserver.com/local-news/10015936.html)
• AMISOM, (http://www.africa-union.org/root/AU/AUC/Departments/PSC/AMISOM/amisom.htm)
• ANDERSEN, E. - BROCKMAN-HAWE, B. – GOFF, P.: Suppressing Maritime Piracy: Exploring the Options in International Law, The American Society of International Law, October 2009. On-line text (http://www.asil.org/files/suppressing-maritime-piracy.pdf)
64
• ANDERSON, J. L.: Piracy and World History: An Economic Perspective on Maritime Predation, Journal of World History, Vol. 6, No. 2, Fall 1995, pp. 175-199.
• BALDWIN, D. A.: The Concept of Security, Review of International Studies, Vol. 23, No. 1, January 1997, pp. 5 – 26. On-line verze: (http://tau.ac.il/~daniel/pdf/37.pdf)
• BERG, C.: The Exxon Valdez Spill: 10 Years Later, Endangered Species Bulletin, Vol. 24, No. 2, March/April 1999, pp. 18 – 19. On-line verze: (http://www.fws.gov/Contaminants/Documents/ExxonValdez.pdf)
• BERG, D. et al.: Piracy – Threat at Sea: A Risk Analysis, Munich: Münchner Rück/Munich Re Group 2006. On-line verze: (http://www.munichre.com/publications/302-05053_en.pdf)
• BIRNIE, P. W.: Piracy: Past, present and future, Marine Policy, Vol. 2, No. 3, July 1987, pp. 163 – 183.
• BOOT, M.: Pirates, Then and Now: How Piracy Was Defeated in the Past and Can Be Again, Foreign Affairs, Vol. 88, No. 4, July/August 2009, pp. 94 – 107.
• BOYANTON, E. – GEARY, S.: Danger on the high seas, CSCMP’s Supply Chain Quarterly, Quarter 4, 2009, pp. 38 – 41. On-line verze: (http://bus.utk.edu/cba/news_articles/2010/Danger_on_the_%20High_Seas.pdf)
• BROYLES, D. - BEIMS, J. - FRANKO, J. – BERGMAN, M.: Just-In-Time Inventory Management Strategy & Lean Manufacturing, Kansas State University, April 2005. On-line text: (http://www.academicmind.com/unpublishedpapers/business/operationsmanagement/2005-04-000aaf-just-in-time-inventory-management.html)
• BURNETT, J. S.: Dangerous Waters: Modern Piracy and Terror on the High Seas, New York: Penguin Group 2002.
• BUZAN, B.: People, States and Fear: An agenda for international security studies in the post-cold war era, Harlow: Longman 1991.
• BUZAN, B. – WÆVER, O. – de WILDE, J.: Bezpečnost: nový rámec pro analýzu, Brno: Barrister & Principal 2005.
• CAWTHORNE, N.: Pirates of the 21st Century: How Modern-Day Buccaneers are Terrorising the World's Oceans, London: John Blake Publishing Ltd. 2009.
• CIA World Factbook: Somalia (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/so.html)
• CIA World Factbook: World Economy (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html)
• Combined Task Force 150 (http://www.cusnc.navy.mil/cmf/150/index.html)
• Combined Task Force 151 (http://www.cusnc.navy.mil/cmf/151/index.html)
• COFFEN-SMOUT, S.: Pirates, Warlords and Rogue Fishing Vessels in Somalia's Unruly Seas, 1998. On-line text: (http://www.chebucto.ns.ca/~ar120/somalia.html)
65
• COLLINS, A. (eds.): Contemporary Security Studies, Oxford/New York: Oxford University Press 2007.
• COWAN, G.: People Smuggling: Pirates, Bandits, Traffickers, The World Today, Vol. 65, No. 12, December 2009, pp. 4 – 6.
• DAHL, J.: Political Situation in Somalia, March 12th, 2010, (http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Somalia_map_states_regions_districts.png)
• EARTHTRENDS: Biodiversity and Protected Areas – Somalia, EarthTrends Country Profiles, World Resources Institute 2003. On-line text: (http://earthtrends.wri.org/pdf_library/country_profiles/bio_cou_706.pdf)
• EARTHTRENDS: Coastal and Marine Ecosystems – Somalia, EarthTrends Country Profiles, World Resources Institute 2003, On-line text: (http://earthtrends.wri.org/pdf_library/country_profiles/coa_cou_706.pdf)
• EICHLER, J.: Mezinárodní bezpečnost v době globalizace, Praha: Portál 2009.
• ESTRIES, M.: Somali pirates a threat to ocean ecosystem, Mother Nature Network, 12. 2. 2010. On-line text: (http://www.mnn.com/earth-matters/wilderness-resources/stories/somali-pirates-a-threat-to-ocean-ecosystem)
• EU NAVFOR Somalia (http://www.eunavfor.eu/)
• Factbox: Somali pirates risk choking key world trade route, Reuters, 15. 4. 2009. On-line text: (http://www.reuters.com/article/idUSTRE53E2JR20090415)
• FLYNN, S.: Are Guns the Answer to Attacks on Vessels?, The Maritime Executive Magazine, 20th November 2008. On-line text: (http://www.maritime-executive.com/article/are-guns-answer-attacks-vessels/)
• FRANK, L.: Analýza a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik v České republice, disertační práce, Brno, Fakulta sociálních studií MU 2006, 133 s.
• GALLETTI, S. C.: Old And New Threats: Piracy And Maritime Terrorism, Understanding Security, Eurocrime 2007. On-line text: (http://www.eurocrime.it/pdf/Piracy_and_Terrorism.pdf)
• GILPIN, R.: Counting the Costs of Somali Piracy, United States Institute of Peace 2009. On-line text: (http://www.usip.org/files/resources/1_0.pdf)
• GROSSE-KETTLER, S.: External Actors in Stateless Somalia, Bonn International Center for Conversion, Paper 39, 2004. On-line text: (http://se2.isn.ch/serviceengine/Files/RESSpecNet/14400/ipublicationdocument_singledocument/DB78AA0C-116F-4B90-8C30-9194E6F3BF20/en/paper39.pdf)
• HALBERSTAM, M.: Terrorism on the High Seas: The Achille Lauro, Piracy and the IMO Convention on Maritime Safety, The American Journal of International Law, Vol. 82, No. 2, April 1988, pp. 269 – 310.
• HAMMOND, L.: Somali Piracy: A Dangerous Internal and External Threat, Real Instituto Elcano 2008. On-line text:
66
(http://www.realinstitutoelcano.org/wps/wcm/connect/555a80004f018b49b2e9f63170baead1/ARI162-2008_Hammond_Somali_Piracy_Threat.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=555a80004f018b49b2e9f63170baead1)
• HARI, J.: You Are Being Lied to About Pirates, The Independent, 5. 1. 2009. On-line text: (http://www.independent.co.uk/opinion/commentators/johann-hari/johann-hari-you-are-being-lied-to-about-pirates-1225817.html)
• HO, J.: Piracy around the Horn of Africa, on-line EchoGéo, No. 10, September/November 2009. On-line text (http://echogeo.revues.org/index11370.html)
• HOURELD, K: Somali pirates hijack Jordanian ship carrying humanitarian aid to Mogadishu, The San Diego News, 17. 5. 2008. On-line text: (http://legacy.signonsandiego.com/news/world/20080517-0859-somalia-shiphijacked.html)
• CHALK, P.: The Maritime Dimension of International Security: Terrorism, Piracy, and Challenges for the United States, Santa Monica, RAND Corporation 2008. On-line text: (http://www.rand.org/pubs/monographs/2008/RAND_MG697.pdf)
• IBRAHIM, M.: Somali pirates free Ukrainian ship: negotiator, Reuters, 5. 2. 2009. On-line text: (http://www.reuters.com/article/idUSTRE5144VF20090205)
• IMB: IMB Piracy Map 2007, Piracy Reporting Centre, (http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_fabrik&view=visualization&controller=visualization.googlemap&Itemid=102)
• IMB: IMB Piracy Map 2008, Piracy Reporting Centre, (http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_fabrik&view=visualization&controller=visualization.googlemap&Itemid=89)
• IMB: IMB Piracy Map 2009, Piracy Reporting Centre, (http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_fabrik&view=visualization&controller=visualization.googlemap&Itemid=261)
• IMB: Piracy Prone Areas and Warnings, Piracy Reporting Centre. On-line text: (http://www.icc-ccs.org/index.php?option=com_content&view=article&id=70&Itemid=58)
• IMO: Piracy in waters off the coast of Somalia. On-line text: (http://www.imo.org/home.asp?topic_id=1178)
• Nation Master Encyklopedia: Bakaara Market (http://www.statemaster.com/encyclopedia/Bakaara-Market)
• ITOPF: Fate of Marine Oil Spills, The International Tanker Owners Pollution Federation, Technical Information Paper No. 2, 2002. On-line text: (http://www.itopf.com/marine-spills/fate/weathering-process/documents/tip2.pdf)
• JHAZBHAY, I.: Somaliland: Africa’s best kept secret, A challenge to the international community?, African Security REview, Vol. 12, No. 4, 2003, pp. 77 - 82. On-line verze: (http://www.iss.co.za/pubs/asr/12no4/jhazbay.pdf)
67
• KERRY, J. F. (eds.): Al Qaeda in Yemen and Somalia: A Ticking Time Bomb, A Report to the Committee on Foreign Relations United States Senate One Hundred Eleventh Congress, Second Session, January 2010. On-line text: (http://foreign.senate.gov/imo/media/doc/Yemen.pdf)
• KIMENYI, M. S.: Fractionalized, Armed and Lethal: Why Somalia Matters, The Brookings Institution, February 2010. On-line text: (http://www.brookings.edu/articles/2010/0203_somalia_kimenyi.aspx)
• KNIGHT, G.: Implications of the Prestige Tanker Disaster, Exploration & Production: The Oil & Gas Review, 2003, pp. 84 – 85. On-line verze: (http://www.touchoilandgas.com/download.cfm?type=art&type_id=94&action=downloadFile&user_id=-1)
• KONSTAM, A.: The History of Pirates, Guilford: The Lyons Press 2002.
• LEESON, P. T.: Better Off Stateless: Somalia Before and After Government Collapse, Journal of Comparative Economics Vol. 35, No. 4, 2007, pp. 689 – 710. On-line verze: (http://www.peterleeson.com/Better_Off_Stateless.pdf)
• LEHR, P. (eds.): Violence at Sea: Piracy in the Age of Global Terrorism, New York: Taylor & Francis Group 2007.
• LUFT, G. – KORIN, A.: Terrorism Goes to Sea, Foreign Affairs, Vol. 83, No. 6, November 2004, pp. 61 – 71.
• Marine Security Center Horn of Africa (http://www.mschoa.org/)
• MEIJDEN, L. R.: The Influence of Modern Piracy on Maritime Commercial Transport, Erasmus University Rotterdam, November 2008. On-line text: (http://oaithesis.eur.nl/ir/repub/asset/4673/Masterthesis%20Modern%20Piracy.pdf)
• MCCONNELL, T.: Somalia’s chaos spreading far beyond its frontier and coastline, The Times Online, 22. 12. 2009. On-line text: (http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/africa/article6964496.ece)
• MCGINLEY, M.: Somali Coastal Current Large Marine Ecosystem, In: CLEVELAND, C. J (eds.): Encyclopedia of Earth, Washington, D.C., Environmental Information Coalition, National Council for Science and the Environment 2008. On-line text: (http://www.eoearth.org/article/Somali_Coastal_Current_large_marine_ecosystem)
• MENKHAUS, K.: Somalia: State Collapse and the Threat of Terrorism, London: International Institute for Strategic Studies 2004.
• MENKHAUS, K.: Governance without Government in Somalia: Spoilers, State Building, and the Politics of Coping, International Security, Vol. 31, No. 3, Winter 2006/07, pp. 74-106.
• MENKHAUS, K. – PRENDERGAST, J. – JENSEN, C. T.: Beyond Piracy: Next Steps to Stabilize Somalia, Enough Project, May 2009. On-line text: (http://www.enoughproject.org/files/publications/SomaliaBeyondPiracy.pdf)
68
• MIDDLETON, R.: Piracy in Somalia: Threatening Global Trade, Feeding Local Wars, Chatham House, October 2008. On-line text: (http://www.chathamhouse.org.uk/files/12203_1008piracysomalia.pdf)
• MIDDLETON, R.: Pirates and How to Deal With Them, Africa Programme and International Law Discussion Group, Chatham House, April 2009, on-line text (http://www.chathamhouse.org.uk/files/13845_220409pirates_law.pdf)
• MØLLER, B.: Piracy, Maritime Terrorism and Naval Strategy, Copenhagen: Danish Institute for International Studies 2009. On-line verze: (http://www.diis.dk/graphics/Publications/Reports2009/DIIS_Report_2009-02_%20Piracy_maritime_terrorism_and_naval_strategy.pdf)
• MURPHY, M. N.: Small Boats, Weak States, Dirty Money: The Challenge of Piracy, New York: Columbia University Press 2009.
• MURPHY, M. N.: Somali Piracy: Not Just a Naval Problem, Center for Strategic and Budgetary Assessments 2009. On-line text: (http://www.csbaonline.org/4Publications/PubLibrary/B.20090417.Somali_Piracy/B.20090417.Somali_Piracy.pdf)
• NCEAS: A Global Map of Human Impacts to Marine Ecosystems: Commercial Activity (Shipping), National Center for Ecological Analysis and Synthesis 2009. (http://www.nceas.ucsb.edu/globalmarine/impacts)
• NINCIC, D. J.: The Challenge of Maritime Terrorism: Threat Identification, WMD and Regime Response, The Journal of Strategic Studies, Vol. 28, No. 4, August 2005, pp. 619 – 644.
• O'BRIEN, K. A. – van de VOORT, M. – RAHMAN, A. – VALERI, L.: “Seacurity”: Improving the Security of the Global Sea-Container Shipping System, Santa Monica, Rand Europe 2003. On-line text: (http://www.rand.org/pubs/monograph_reports/MR1695/MR1695.pdf)
• OCHA: Human Smuggling and Human Trafficking in Somalia, United Nation Office for the Coordination of Humanitarian Affairs Somalia, November 2007. On-line text: (http://ochaonline.un.org/OchaLinkClick.aspx?link=ocha&docid=1083800)
• ONG, G. G.: ‘Ships Can Be Dangerous Too’: Coupling Piracy and Maritime Terrorism in Southeast Asia’s Maritime Security Framework, ISEAS Working Paper: International Politics & Security Issues Series, No. 1, Institute of Southeast Asian Studies 2004. On-line text: (http://web.iseas.edu.sg/ipsi12004.pdf)
• Operation Ocean Shield (http://www.manw.nato.int/page_operation_ocean_shield.aspx)
• PENN, D.: Pirates could affect food delivery to Somalia – WFP, United Nations Radio, 15. 4. 2009. On-line text (http://www.unmultimedia.org/radio/english/detail/72967.html)
• PETRETTO, K.: Weak states off-shore: Piracy in Modern Times, East African Human Security Forum, March 2008. On-line text (http://www.hss.or.ke/documents/Piracy.pdf)
69
• PERL, R. - O’ROURKE, R.: Terrorist Attack on USS Cole: Background and Issues for Congress, CRS Report for Congress, 2001. On-line text: (http://fl1.findlaw.com/news.findlaw.com/hdocs/docs/crs/coleterrattck13001.pdf)
• PHAM, J. P.: Countering Somali Piracy by Involving the Private Sector, on-line World Defence Review, April 2009. On-line text: (http://worlddefensereview.com/pham043009.shtml)
• Piracy pushes ship owners to opt for Cape of Good Hope, AFP, 22. 11. 2008. On-line text: (http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5j7UV3GN3FFE1fKZb713QjN0XWTMg)
• Pirates attack Japanese tanker near Yemen, AFP, 21. 4. 2010. On-line text: (http://www.japanprobe.com/2008/04/21/japanese-oil-tanker-attacked-near-yemen/)
• POWELL, B. – FORD, R. – NOWRASTEH, A.: Somalia After State Collapse: Chaos or Improvement?, Independent Institute, Working Paper No. 64, 2006. On-line text: (http://www.independent.org/pdf/working_papers/64_somalia.pdf)
• PRENDERGAST, J.: 15 Years After Black Hawk Down: Somalia´s Chance?, Enough Project, Strategy paper 18, 2008. On-line text: (http://www.enoughproject.org/files/reports/SomaliaApril2008.pdf)
• RICHARDSON, M.: A Time Bomb for Global Trade: Maritime-related Terrorism in an Age of Weapons of Mass Destruction, Singapore: ISEAS Publications 2004.
• ROBINSON, A.: An Unexpected Problem, on-line Harvard Political Review, March 2009. On-line text: (http://hpronline.org/world/an-unexpected-problem/)
• RODRIGUE, J. P.: Straits, Passages and Chokepoints: A Maritime Geostrategy of Petroleum Distribution, Les Cahiers de Geographie du Quebec, Vol. 48, No. 125, November 2004, pp. 357 – 374. On-line verze: (http://www.nog.se/files/CGQ_strategicoil.pdf)
• RUBIN, A. P.: Is Piracy Illegal?, The American Journal of International Law, Vol. 70, No. 1, January 1976, pp. 92 – 95.
• SAKHUJA, V.: Sea Piracy: India Boosts Countermeasures, Institute of Peace and Conflict Studies, Article no. 987, March 2003. On-line text: (http://www.ipcs.org/article/military/sea-piracy-india-boosts-countermeasures-987.html)
• Secopex (http://www.secopex.com/)
• SÖRENSON, K.: State Failure on the High Seas – Reviewing the Somali Piracy, Stockholm: Swedish Defence Research Agency, Somalia Papers, Report 3, November 2008. On-line verze: (http://www.foi.se/upload/projects/Africa/FOI-R--2610.pdf)
• SHACHTMAN, N.: Exclusive Interview: Pirate on When to Negotiate, Kill Hostages, Wired, 28. 6. 2009. On-line text: (http://www.wired.com/dangerroom/2009/07/exclusive-interview-pirate-on-when-to-negotiate-kill-hostages/)
• SCHIEMSKY, B.: Guns, drugs and terror: Somali pirates morph into poly-criminals, Africa Review, 23. 3. 2010. On-line text:
70
(http://www.africareview.com/Special%20Reports/%20Somali%20pirates%20morph%20into%20polycriminals/-/825444/885398/-/a2ro7lz/-/index.html)
• Somali Islamists al-Shabab 'join al-Qaeda fight', BBC News, 1. 2. 2010. On-line text: (http://news.bbc.co.uk/2/hi/8491329.stm)
• Somali pirates hold science to ransom, New Scientist, 11. 2. 2010. On-line text: (http://www.newscientist.com/article/mg20527472.700-somali-pirates-hold-science-to-ransom.html)
• Somali pirates seize aid trucks, News24, 27. 2. 2010. On-line text: (http://www.news24.com/Africa/News/Somali-pirates-seize-aid-trucks-20100226)
• Somali pirates seize three Thai fishing vessels, BBC News, 20. 4. 2010. On-line text: (http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/8632232.stm)
• Suspected Somalia pirates freed by Dutch navy, BBC News, 18. 12. 2009 (http://news.bbc.co.uk/2/hi/8420207.stm)
• STOCKBRÜGGER, J.: Somali Piracy and the International Response: Trends in 2009 and Prospects for 2010, Piracy Studies, March 2010. On-line text (http://piracy-studies.org/?p=111)
• STOJAROVÁ, V.: Současné bezpečnostní hrozby západního Balkánu: Kritická analýza konceptu bezpečnosti Kodaňské školy, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2007.
• STRACKE, N. – BOS, M.: Piracy: Motivation and Tactics – The Case of Somali Piracy, Dubai: Gulf Research Center 2009. On-line verze: (http://se1.isn.ch/serviceengine/Files/ISN/97641/ipublicationdocument_singledocument/FB07C80E-33FE-4BC5-89A2-80B9FC4406BD/en/2009-02_Piracy+Motivation+and+Tactics.pdf)
• SULLIVAN, P. J.: Dealing with Somalia’s Piracy Problem Won't Be Easy, George Mason University´s History News Network, April 2009. On-line text: (http://hnn.us/articles/76833.html)
• TARRY, S.: „Deepening“ and „Widening“: An Analysis of Security definitions in the 1990s, on-line Journal of Military and Strategic Studies, Vol. 2, No. 1, Fall 1999. On-line text: (http://www.jmss.org/jmss/index.php/jmss/article/download/272/286)
• THE EDITORS OF MID-EAST BUSSINES DIGEST: Somali Piracy Yearbook For 2008: A Compendium Of Seaborne Attacks, Rescues, And Analysis, LaVergne: Catoctin Greek Consulting 2009.
• THE EDITORS OF MID-EAST BUSSINES DIGEST: Somali Piracy Yearbook For 2009: A Compendium Of Seaborne Attacks, Rescues, And Analysis, LaVergne: Catoctin Greek Consulting 2010.
• THOMSON, K.: Container Security Initiative moves global maritime security forward, on-line U.S. Custom and Border Protection TODAY, October/November 2006. On-line text: (http://www.customs.gov/xp/CustomsToday/2006/october_november/csi_maritime.xml)
71
• TOMLINSON, Ch.: Somalia Awash in Illegal Weapons, Associated Press, 26. 6. 2007. On-line text: (http://globalpolicy.org/component/content/article/205/39483.html)
• TSVETKOVA, B.: Securitizing Piracy Off the Coast of Somalia, on-line Central European Journal of International and Security Studies, Vol. 3, No. 1, May 2009. On-line text: (http://www.cejiss.org/assets/pdf/articles/vol3-1/Tsvetkova-Piracy_in_Somalia.pdf)
• UN: United Nations Somalia Map No. 3690, Rev. 7, January 2007, (http://www.un.org/Depts/Cartographic/map/profile/somalia.pdf)
• UN Security Council: Resolutions 2008 (http://www.un.org/Docs/sc/unsc_resolutions08.htm)
• UN Security Council: Resolutions 2009 (http://www.un.org/Docs/sc/unsc_resolutions09.htm)
• UN Security Council: Resolutions 2010
(http://www.un.org/Docs/sc/unsc_resolutions10.htm)
• UNHCR: 2010 UNHCR country operations profile – Yemen. On-line text: (http://www.unhcr.org/cgi-bin/texis/vtx/page?page=49e486ba6)
• UNHCR: Some 74,000 Africans cross Gulf of Aden to Yemen in record-breaking year, December 2009. On-line text: (http://www.unhcr.org/4b2bac179.html)
• U.S. CIA: Africa (Political) 2008, Perry-Castañeda Library Map Collection, University of Texas 2008. (http://www.lib.utexas.edu/maps/africa/txu-oclc-238859671-africa_pol_2008.jpg)
• U.S. ENERGY INFORMATION ADMINISTRATION: World Oil Transit Chokepoints, January 2008. On-line text: (http://www.eia.doe.gov/cabs/World_Oil_Transit_Chokepoints/Full.html)
• U.S. ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY: Understanding Oil Spills and Oil Spill Response, Oil Program Center, December 1999. On-line text: (http://www.epa.gov/oem/content/learning/pdfbook.htm)
• U.S. Fifth Fleet (http://www.cusnc.navy.mil/)
• U.S. HIU: Africa: Conflicts Without Borders - Sub-national and Transnational Conflict-Affected Areas (January 2009 - July 2009), Humanitarian Information Unit, United States Department of State, July 2009, (http://hiu.state.gov/index.cfm?fuseaction=public.display&id=bf5971c4-e7ae-442c-a354-768726319a9e)
• WÆVER, O.: Securitization and Desecuritization. In: Lipshutz, R. D. (eds.): On Security, New York: Columbia University Press 1995, s. 46 – 86.
• WAISOVÁ, Š.: Bezpečnost a strategie – východiska, stav, perspektivy, Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2003.
• WAISOVÁ, Š.: Bezpečnost – vývoj a proměna konceptu, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2005.
72
• WILKINSON, C. (eds.): Status of Coral Reefs of the World: 2008, Townsville: Global Coral Reef Monitoring Network and Reef and Rainforest Research Center 2008.
• WILSON, B.: Effectively Confronting a Regional Threat: Somali Piracy, Conflict Trends, No. 1, African Centre for the Constructive Resolution of Disputes 2009, pp. 11 – 18. On-line verze: (http://kms1.isn.ethz.ch/serviceengine/Files/ISN/101148/ipublicationdocument_singledocument/0FCC6758-2701-4F6E-8B69-D39A56765BBA/en/Full+Text_2009_1.pdf)
• WASSER, L.: Somali Piracy Costs Suez Canal Business, San Francisco Chronicle, 29. 4. 2009. On-line text: (http://articles.sfgate.com/2009-04-29/news/17192647_1_somali-pirates-suez-canal-somali-coast)
• WAX, E.: Khat Trade Rules in Somalia, The Washington Post, 16. 4. 2006. On-line text: (http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2006/04/15/AR2006041500666.html)
• WFP food aid seized by pirates, News24, 8. 4. 2009. On-line text: (http://www.news24.com/Africa/News/WFP-food-aid-seized-by-pirates-20090408)
• Yemen: Government concerned over maritime piracy, IRIN, 12. 3. 2006. On-line text: (http://www.irinnews.org/report.aspx?reportid=26187)
• Yemen ship attack 'was terrorism', BBC News, 13. 10. 2002. On-line text: (http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/2324431.stm)
Všechny internetové zdroje byly ověřeny k 1. květnu 2010.
73
6. Přílohy Příloha č. 1: Lokace zdařených i nezdařených útoků pirátů za období 2005 – 2009 185
185 ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2009, London, ICC International Maritime Bureau, January 2010. s. 5 – 6, grafická úprava autor
74
Příloha č. 2: Forma zdařených i nezdařených útoků pirátů v roce 2009 dle lokací 186
186 ICC – IMB: Piracy and Armed Robbery Against Ships: Annual Report, 1. January – 31. December 2009, London, ICC International Maritime Bureau, January 2010. s. 8, grafická úprava autor
75
Příloha č. 3: Typy plavidel, které se staly obětí pirátství v roce 2009 187
Příloha č. 4: Země, jejichž plavidla byla v roce 2009 cílem nejvíce pirátských útoků 188
187 Tamtéž, s. 15 188 Tamtéž, s. 20
76
Příloha č. 5: Různé formy ochrany komerčních plavidel proti pirátství 189
189 ALLIANZ: Piracy Study Risk Mitigation, Global Corporate & Specialty, June 22nd, 2009, (https://www.allianz.com/static- resources/en/press/news/studies/downloads/piracy_2009/allianz_piracy_study_risk_mitigation_graphic.jpg)
