Upload
vodan
View
215
Download
1
Embed Size (px)
Citation preview
Syntetická léčiva Moderní přístupy k vývoji nových léčiv
Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253
Přírodní léčiva
Empirie, sledování zvířat, pokus-omyl, nashromážděno obrovské množství poznatků o účincích různých přírodních látek na lidský organismus. Výhradní používání přírodních léčiv do konce 15. století. V současné době Farmakognozie.
• Vrbová kůra – Hippokrates, středověk, .., salicin, salicylová kys. aspirin
• Chinin – chinovníková kůra, antimalarikum, snižuje horečku, hořký, abortivum
• Opium – uschlá šťáva obsahující morfin, kodein, thebain, papaverin (spasmolytikum)
Období iatrochemie (z řeckého iatros = lékař) Paracelsus Iatrochemici předpokládali, že příčinou špatné funkce organismu jsou změny v jeho (chemickém) složení. Úkolem lékařů proto je vhodnými (chemickými) prostředky tento stav napravovat – využití poznatků alchymie.
Paracelsovi se připisuje myšlenka, že jed od léku odlišuje pouze podávané množství.
19. století Prudký rozvoj chemie v závěru století ke vzniku specializovaných farmaceutických výrob. Při hledání nových léčiv se nicméně stále pracuje metodou pokus-omyl. Př. Fenacetin
Ve 2. pol. století P. Ehrlich zpozoroval u řady léčiv chemickou specificitu jejich účinku (magic bullet). Jeho pozorování později vedla k formulaci receptorové teorie účinku léčiv.
OEt
HN
O
Me
OH
O
OH
OH
O
O
Me O
fenacetin salicylovákyselina
acetylsalicylovákyselina
20. století Rozvoj biochemie, vzniká farmakologie. Zjištění, že biologická aktivita sloučenin je vázána na esenciální fragment jejich struktury – metoda strukturních variací jako první racionální přístup k vyhledávání nových biologicky aktivních látek.
60. léta 20. století První pokusy o formulování korelací mezi strukturou a biologickou aktivitou látek – QSAR (Quantitative Structure-Activity Relationships): C.Hansch, S. M. Free a J. W. Wilson).
70. léta 20. století Rozhodovací algoritmy pro volbu syntetizovaných sloučenin ve vyhledávací fázi farmaceutického výzkumu (Toplissovo operační schéma).
Od 2. poloviny 80. let 20. století Rozvoj výpočetní techniky umožňuje stále dokonalejší 3D studium interakcí sloučenin s receptory – vznik 3D-QSAR Kombinatoriální chemie - syntéza chemických knihoven + high throughput screening
Medicinální chemie, farmaceutická chemie, farmakochemie
Vznikla s rozvojem farmaceutického průmyslu v průběhu 20. století
vývoj nových léčiv na základě vyhledávání nových biologicky aktivních látek (interdisciplinární obor integrující organickou chemii, biochemii a farmakologii ...)
vývoj generik
Současná situace: soustředění základního farmaceutického výzkumu zaměřeného na vývoj
nových typů léčiv pouze do několika ekonomicky nejsilnějších farmaceutických firem
snaha o maximální racionalizaci všech aktivit spojených s vývoje nového léčiva s cílem zkrátit dobu potřebnou k uvedení na trh a snížit náklady na vývoj
stále větší zapojení originátorských firem do oblasti generických léčiv
„Náhodný“ objev (Serendipitous discovery)
Identifikace účinné látky z tradiční medicíny/přírodních zdrojů Lekce 13,14 JH
Selective Optimization of Side Activities (SOSA) Lekce 2
Drug Repurposing Lekce 2
Využití výsledků metabolických studií Lekce 2
Chiral switch
Combichem + High-Throughput Screening (HTS)
Racionální návrh léčiv (Rational Drug design)
DRUG DISCOVERY
DD&D - PIPELINE CONCEPT
DRUG DISCOVERY DRUG DEVELOPMENT DRUG MARKETINGDRUG EXPANSIONS
Idea
Synthesistesting
:hit
Hit to leadchemistry
leadoptimization
"candidate"
ClinicalStudies
Phase I, II, III
Postmarketing
surveillance
Newclinical
indications
New forms
Marketingsupport
Preclinicaltesting strategy
Clinical StudiesApproval
NDA
Launch
Phase IV
Preclinicaltesting
NCE 1981-2010
B – biologická léčiva N – přírodní léčiva ND – semisyntetická léčiva; S – syntetická bez předlohy s novým farmakoforem S* – syntetická bez předlohy s farmakoforem přítomným v přírodních látkách S/NM – odvozená od přírodních V - vakciny
“Using structural information about drug targets or their
natural ligands as a basis for the design of effective drugs.”
Rational Drug Design využívá:
3D struktury receptorů (enzymů), de novo návrh ligandů 3D struktury jejich přirozených ligandů k mapování (agonisté, antagonisté, enzymové inhibitory, …)
3D struktury komplexů enzym-inhibitor nebo ligand-receptor
RACIONÁLNÍ NÁVRH LÉČIV
Metoda strukturních variací Předpoklad: biologická aktivita je dána pouze určitou substrukturou. Postup: obměnou se zjistí, které části původní molekuly jsou:
nepostradatelné, avšak zaměnitelné bez ztráty účinnosti jsou postradatelné, nemají podstatný vliv na biologickou aktivitu nepostradatelné pro zachování biologické aktivity a nezaměnitelné za jiný
strukturní element. Soubor nepostradatených fragmentů (nosných, esenciálních): farmakofor.
Metodiky obměny struktury
N
FO
COOH
R3N
R1
R28
31
46
7NN
OCOOH
C2H5
H3C
31
45
7
kyselina nalidixová antibakteriální chemoterapeutika 3. generace
Bioisosterie - pracovní hypotéza využívaná v metodě strukturních variací. Předpoklad: u strukturně podobných fragmentů s podobným rozložením hustoty elektronů lze očekávat podobný vliv na biologickou aktivitu látky.
O
OR1 NO
N
NH2
NH
O
OH
NNN
N
H
O
R1
Bioisostery esterové funkce
Bioisostery amidinů
N O
N
Bioisoster karboxylové funkce
nebo
NH
NH
O
Bioisostery amidů
O
R
Bioisostery thiomočoviny
NH nebo NH nebo NH
RNH
S
NH2
N
NH2
CNN
NH2
NO2N
NH2
SO2NH2
Metodiky obměny struktury
Bioisosterie COOH - tetrazol
NO O
H
NN
NNN H
sartany
N
O
OH
OF
NN R
N
OF
NN R
NN
NN
HN
OF
NN R
SNH
O
aktivní inaktivní aktivní
NN
ON H
O
Metodiky obměny struktury
Bioisosterie – H2 antihistaminika
N
HN
HN
N-guanylhistamin
N
HN
S
Me
HN N N
HNMe
cimetidin
OS
HN
NO2HN
Meranitidin
NMe
Me
S
NS N
famotidin
NH2N
NH2
NH2SO2NH2
N
HN NH2
histamin
NH
NH2
N
HN
burimamidneúèinný in vivo
HN
HN
MeS
N
HN S
metiamidúèinný, vedl. úèinky
HN
HN
MeS
Me
Metodiky obměny struktury
Vliv prostorového uspořádání funkčních skupin v molekule na biologickou aktivitu
Vliv konstituce COOH
OH
COOH
HO
kyselina salicylová kyselina 4-hydroxybenzoováantipyretikum ( jako Ac - derivát)protizánì tlivé úèinky (jako Ac -derivát)antiagregaèní úèinky (jako Ac derivát)keratolytikum
dezinficiens (estery)
H COOH
HOOC H
H COOH
H COOH
kyselina (E)-butendiova (fumarová)dezinficiensvehiculum pro Fe2+
kyselina (Z)-butendiova (maleinová)iritant
NH2Ph
tranylcyprominantidepresivum
COOHH2N
tranexamová kyselinaantifibrinolytikum
klopamiddiuretikum
Cl
H2NSO2O
NH N
Me
Me
Pøíklady látek, jejichž aktivita je vázána na urèitou relativní konfiguraci na cyklu:
Vliv konfigurace
Vliv konfigurace – chiralita Enantiomery se obvykle liší biologickou aktivitou (proč asi???) účinek,
účinnost, toxicita. Eutomer - stereoisomer s vyšší biologickou aktivitou Distomer („isomerní balast“) - stereoisomer s nižší biologickou aktivitou. Eudismický poměr – poměr biologické aktivity eutomeru a distomeru.
Příklady: a) rozdílná míra účinku
MeO
COOH
Me
(S)-naproxen28x úèinnì jší
MeO
COOH
Me
(R)-naproxen
Me3+N
O Me
Me O
Cl-
(R)-methacholin
Me3+N
O Me
Me O
Cl-
(S)-methacholin 250x úèinnì jší
N
F
N
COOH
OMe
O
NMe
ofloxacin
N
F
N
COOH
O
O
NMe
levofloxacin(S)-ofloxacin
Me
Vliv prostorového uspořádání funkčních skupin v molekule na biologickou aktivitu
Privilegovaná struktura Termín byl původně navržen koncem 80. let pro struktury, které
reagují s určitým typem receptorů/receptorů nebo se skupinami
receptorů.
Funkcí takové struktury je nést funkční skupiny interagující s
danými receptory ve vhodném prostorovém uspořádání
(molecular scaffold).
Ukazuje se, že řada privilegovaných struktur interaguje s větším
počtem „molecular targets“.
Vhodné privilegované struktury vnáší do molekuly také
„druglikeness“.
Koncept se využívá již ve stadiu navrhování (kombichem – HTS).
Koncept privilegované struktury
Privilegovaná struktura - bifenyl
Koncept privilegované struktury
Privilegovaná struktura – benzodiazepinový skelet
Koncept privilegované struktury
Privilegovaná struktura – dihydropyridinový kruh
Koncept privilegované struktury
Je-li nové léčivo uváděné na trh chirální, registrační autority budou požadovat,
aby byl registrován stereoisomer s lepším terapeutickým efektem.
U již dříve zaregistrovaných racemátů chirálních léčiv budou postupně uváděny na trh enantiomery s lepším terapeutickým efektem (tzv. chiral switch nebo racemate-to-single-enantiomer-switch).
Příklady:
NBu
HN
Me
MeO
bupivakain
NBu
Me
Me
(S)-bupivakain
HN
O
OH
OH
HOHN
t-Busalbutamol
OH
OH
HN
t-Bu(R)-salbutamollevarbuterol
HO
N
MeMeOMe
SNH
N OMeO
omeprazol
N
MeMeOMe
SNH
N OMeO
(S)-omeprazolesomeprazol
Současné trendy ve vývoji chirálních léčiv
Předpoklady:
biologická aktivita látky závisí na jejím transportu k místu účinku (site of action) a na schopnosti látky vázat se k tomuto místu
transport látky k místu účinku závisí na její lipofilitě (→ vlivy farmakokinetické)
schopnost látky vázat se k místu účinku ovlivňují především elektronové a sterické vlastnosti
Obecná formulace vztahu mezi strukturou a biologickou aktivitou látky
Φ = f(X) Φ biologická aktivita X parametry struktury účinné látky Hansch:
log (1/C) = k1 π + k2 π2 + k3 σ + k4 ES + k5 σ Hammettova substituentová konstanta (u substituce aromat. jádra) π substituentový parametr lipofility; πX = log (PX / PH) P - rozdělovací koeficient v soustavě oktan-1-ol - voda ES sterická konstanta
Kvantitativní vztahy mezi strukturou a biologickou aktivitou (Quantitative Structure-Activity Relationships – QSAR)
Jak to funguje?
1. V sérii strukturně příbuzných látek se pro všechny z nich stanoví biologická aktivita.
2. Do matematického modelu se dosadí příslušné známé hodnoty charakteristik jednotlivých členů série (σ, π, ES).
3. Provede se regresní analýza; jejím výsledkem jsou konstanty k1 až k5 modelu.
4. U nově navržené potenciální biologicky aktivní látky můžeme predikovat její biologickou aktivitu. Pravděpodobnost, že skutečné vlastnosti budou odpovídat predikovaným, závisí na kvalitě modelu.
Modely lze různě modifikovat, např.:
použitím Taftových konstant pro popis strukturních obměn v alifatické části molekuly
použití tzv. indikátorové proměnné I (logická proměnná vyznačující přítomnost či absenci) nějakého strukturního fenoménu v molekule (I = 1, fenomén existuje, I = 0, fenomén neexistuje)
Kvantitativní vztahy mezi strukturou a biologickou aktivitou (Quantitative Structure-Activity Relationships – QSAR)
Algoritmizovaná rozhodovací pravidla odvozená na základě Hanschových předpokladů. Nevyžadují vytvoření matematického modelu vztahu mezi strukturou a biologickou aktivitou. Při jejich aplikaci lze rychle nalézt nejúčinnější derivát v sérii strukturně podobných látek.
Příklad (pro derivatizaci aromatického jádra):
4-Cl(s)4-Cl(n) 4-Cl(v)
4-Me(n) 4-Me(s) 4-Me(v)
3-Cl(s) 3-Cl(v)3-Cl(n) 4-t-Bu
4-OMe(n) 4-OMe(s) 4-OMe(v)
3-Cl
3,4-Cl2(n) 3,4-Cl2(s) 3,4-Cl2(v)
4-CF3 3-CF3, 4-Cl
3-CF33-NMe2 3-Me 2,4-Cl2
4-NMe2(s) 4-NMe2(v)4-NMe2(n)
4-NH2, 4-OH
3,5-Cl2 4-NO2 3-CF3, 4-NO2
H
(v) znamená vyšší, (s) stejnou a (n) nižší biologickou účinnost ve srovnání s původní látkou
Toplissovo operační schéma (Toplissův strom)
„Klasické“ QSAR metody (Hansch, Free a Wilson)
Vliv sterických, hydrofobních a elektrostatických interakcí mezi látkou a receptorem na biologickou odezvu formou „černé skříňky“.
Nemohou tedy postihnout vliv vzájemného prostorového uspořádání těch fragmentů látky, které jsou odpovědné za uvedené typy interakcí.
CADD Computer-Assisted Drug Design
CAMD Computer-Assisted Molecular Design (synonymum)
Počátky těchto metod zhruba v 80. letech 20. století (rozvoj výpočetní techniky).
Metody CADD (CAMD) dovolují studovat interakce (prostorové) mezi receptorem a potenciálním léčivem
Princip: komplementarita struktur receptoru a aktivní látky
CADD = CAMD
Molecular docking Je-li známá struktura receptoru (nebývá pravidlem), lze pomocí vhodných výpočetních programů zjistit, zda a jak je navržená látka schopná vázat se k danému receptoru (docking).
Dva základní přístupy: Komplementarita tvarů – srovnávají se tvary receptoru a energeticky
optimalizovaného ligandu Simulace – energeticky se optimalizuje komplex receptor-ligand
CADD = CAMD
„Drug - likeness“
Koncept je založen na tom, že používaná léčiva mají řadu fyzikálně-chemických vlastností v poměrně úzkém rozmezí.
Klíčové vlastnosti: molekulová hmotnost, lipofilita, pKa, …
Jsou používány různá pravidla, nejznámější je Lipinskiho pravidlo 5
(Lipinski rule of 5) pro orální biodostupnost (max. 1 porušení):
Maximálně 5 donorů vodíkových vazeb (NH, OH) Maxaximálně 10 (2 X 5) akceptorů vodíkových vazeb (N, O) MW < 500 Rozdělovací koeficient oktanol-voda - log P < 5 (většinou se neměří,
clog P)
Kvantitativní odhad „drug-likeness“ (QED) v rozmezí 0 až 1 je počítán Speciální softwarem.
a) Modifikace lipofility léčiv např.:
Obě látky (β2-adrenergika) mají stejný farmakofor a uvolňují hladké svalstvo ovládající dýchací cesty.
Salbutamol učinkuje okamžitě po podání (např. při akutních astmatických záchvatech)
Salmeterol (depot v lipofilních tkáních) se používá jako prevence proti tzv. perzistentnímu nočnímu astmatu.
OH
OH
HOHN
t-Bu
salbutamol
OH
OH
HOHN
salmeterol
O
Modifikace farmakokinetických vlastností léčiv
I. Výzkumná fáze – testování
In vitro
testování na tkáňových kulturách
testování na isolovaných orgánech
vazebné studie na isolovaných nebo biotechnologicky připravených receptorech
testování antimikrobiálních (antivirových) látek
high-throughput screening - knihovny
In vivo
vyjímečně jako primární screening
ověření aktivity na omezeném počtu zvířat (myš)
stanovení akutní toxicity
II. Preklinický vývoj
Širší biologické hodnocení
ověření aktivity in vivo na více druzích
farmakokinetika (osud léčiva v organismu, biodostupnost)
farmakodynamika (vliv na KVS, CNS, GIS, UGS) Toxikologické studie
speciální toxikologie (mutagenita, genotoxicita,
teratogenita, kancerogenita, …)
subchronická a chronická toxicita
Optimalizace syntézy, vývoj analytických metod
Vývoj lékové formy
II. Preklinický vývoj
Širší biologické hodnocení
ověření aktivity in vivo na více druzích
farmakokinetika (osud léčiva v organismu, biodostupnost)
farmakodynamika (vliv na KVS, CNS, GIS, UGS) Toxikologické studie
speciální toxikologie (mutagenita, genotoxicita,
teratogenita, kancerogenita, …)
subchronická a chronická toxicita
Optimalizace syntézy, vývoj analytických metod
Vývoj lékové formy
III. Klinický vývoj
Fáze 0: microdosing – nepovinná fáze
Fáze I: metabolická studie a farmakokinetika u zdravých
dobrovolníků
Fáze II: jednotlivé a opakované podání pacientům,
v různých dávkách (ověření účinku, vedlejší účinky,
biochemické parametry, hladiny léčiva a metabolitů)
Fáze III: opakované podání – srovnávací studie se známými
standardy (multicentrická studie)
(Fáze IV: Postmarketingové monitorování)
GENERICKÁ LÉČIVA
Existence schváleného srovnávacího originálního léčiva v dané zemi
Identická API (Active Pharmaceutical Ingredient), excipienty se mohou lišit
Identická síla, léková forma a cesta podání (x supergenerika)
Identická indikace
Musí být bioekvivalentní s originálním léčivem
Musí mít identickou nebo velmi podobnou specifikaci jako originální léčivo
(stejný profil nečistot)
Musí být vyrábět pod SVP = GMP (Good Manufacturing Practice)
Generická léčiva – terapeutické ekvivalenty originálních léčiv zaváděná po uplynutí patentové ochrany a ochrany registračních dat v dané zemi EU – Essential similarity
Bioekvivalence Bioequivalence Termín z oblasti farmakokinetiky. Dva různé přípravky obsahující stejnou účinnou látku se považují za bioekvivalentní, jestliže při stejném způsobu podání a stejném dávkování vykazují v rozsahu regulační autoritou povolené odchylky stejnou závislost koncentrace účinné látky na čase v systémové cirkulaci. Při uvádění generických přípravků na trh je nezbytné prokázat jejich bioekvivalenci s originálem. Je třeba mít na paměti, že definice bioekvivalence se může u jednotlivých autorit odpovědných za registraci léčiv (FDA, EMEA a další) v detailech lišit. Kuchař M. (Editor): Farmaceutický encyklopedický slovník (nakladatelství VŠCHT Praha, 2013???)
Thank you for your kind attention
37
Bioekvivalenční studie
Srovnání originálu z trhu s potenciálním generikem
Provádí se zkřížená studie na dobrovolnících
Vzorky sera/plasmy jsou analyzovány v pravidelných intervalech na API
(popř. účinný metabolit)
Klíčové farmakokinetické parametry (AUC, Cmax, Tmax ) jsou statisticky
vyhodnocovány
90 % konfidenční interval v limitech 80 (90) % to 125 (110) %