Modul: Stonek (CAULIS) Funkce stonku Vývin stonku Typy stonku Primární stavba stonku

  • View
    187

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Modul: Stonek (CAULIS) Funkce stonku Vývin stonku Typy stonku Primární stavba stonku Sekundární stavba stonku Vnější stavba stonku Větvení stonku Modifikace stonku Význam stonku Inovace studia botaniky prostřednictvím e-learningu CZ.1.07/2.2.00/07.0004. FUNKCE STONKU. - PowerPoint PPT Presentation

Text of Modul: Stonek (CAULIS) Funkce stonku Vývin stonku Typy stonku Primární stavba stonku

  • Modul: Stonek (CAULIS)

    Funkce stonkuVvin stonkuTypy stonkuPrimrn stavba stonkuSekundrn stavba stonkuVnj stavba stonkuVtven stonkuModifikace stonkuVznam stonku

    Inovace studia botaniky prostednictvm e-learningu CZ.1.07/2.2.00/07.0004

  • FUNKCE STONKUmechanick: nese listyvodiv: rozvod vody a ltek pomoc vodivch pletiv, spojen koen-list zsobn: ukldn minerlnch ltek a asimilt (zejmna druhotn tloustnouc rostliny)asimilan: zejmna u rostlin

    Pozn.: obvykle nadzemn orgn, nese listy, pupeny a reprodukn orgny Pozn.: prt = bylinn stonek s listy, labnmi pupeny a kvty

  • TYPY STONKUBylinn: dunat a nezdevnatlLodyha (caulis, c): stonek s listyStvol (scapus, a): bezlist stonek zakonen kvtem nebo kvtenstvmStblo (colmus, b): dut a lnkovan stonek travin

  • StbloJemen , kolnka Rkos Rkos, dut stonekOves kolnko

  • StvolSmetnka lkaskJitrocel vt

  • LodyhaBarvnek Stevink pantoflek

  • TYPY STONKUDevnat: vnitn pletiva stonku devnat, typick pro deviny, kter dlme na:Stromy (a): maj kmen, devnat nerozvtven stonek a korunuKee (b): stonky se vtv odzdola (od zem)polokee: maj zdevnatlou pouze spodn st stonku, horn je bylinn

    ab

  • Strom x keSmrk ztepil ekotyp (umava) Bez hroznat Bza blokor

  • TYPY STONKUPodle prezu: Vlcovit (a)Hranat (tyhrann (c) hluchavkovit, trojhrann (b) chorovit) Kdlat (e) s kdlat vyniklmi litami na hranchRhovan (d)Podle polohy v prostoru: Pm roste svisleVystoupav doln st je poloena na zemiPolhav le (a na koncov lnek) na zemiPlaziv le celou dlkou na zemi a v uzlinch zakoeujeOvjiv ovj se roubovit kolem oporyPopnav me se pichycovat k opoe

  • Hrachor lesn kdlat stonek

  • istec lesn tyhrann lodyha istec lesn

  • Ostice thl trojhrann stonek Scirpus sylvaticus

  • ovk kysel, rhovan stonek Kerblk lesn, rhovan stonek

  • VVIN A VVOJ STONKUStonek se vyvinul z vidlinat vtvench telom vymelch primitivnch suchozemskch rostlin (psilofytn rostliny) pevrenm jedn z vtvU semennch rostlin je zklad stonku ji v zrodku tzv. hypokotyl (prvn lnek stonku, poddlon lnek), prvn naddlon lnek se nazv epikotyl, na embryu je mon rozliit vrcholov pupen tzv. plumulaVechna pletiva vznikaj innost apiklnho meristmu, z nho se diferencuj inicily vzrostnho vrcholu stonku (vtrusn rostliny obvykle jedinou inicilu, semenn maj na vzrostnm vrcholu cel skupiny inicil)Stonek dorst:Vrcholov rst: ze vzrostnho vrcholuRst linern prodluovn jednotlivch lnkRst interkalrn rst z interkalrnho meristmu uloenho u trav na bzi lnk

    telom

  • VTVEN STONKUVtven stonkuVidlinat (hemiblastick, dichotomick, a): vzrostn vrchol stonku dv vznik dvma dceinm vtvm, kter se stejnm zpsobem dle vtv (zejmna bezcvn a vtrusn rostliny), zvltnost je nezvislost na ptomnosti list na stonku Postrann (holoblastick): typick pro vtinu cvnatch rostlin, postrann vtve se vyvjej z labnch pupen v lab listMonopodiln (b) vrcholov pupen pokrauje ve vvoji, hlavn stonek je souvisl, postrann vtve vyrstaj z labnch pupenSympodiln hlavn stonek nen souvisl, vrchol pravideln zasych nebo ukonuje rst po vytvoen kvtu, v rstu pokrauje nejbli postrann pupen, kter se dostv do vrcholovho postavenMonochazium (c): se stdavm postavenm list, podprn list na opan stran stonku ne je postaven postrann vtveDichazium (d): vstcn postaven list, vvoj vtv ze dvou vstcnch labnch pupen

  • Dichotomick vtven plavu vidlaka Axilrn vtven monopodium (javor) Axilrn vtven sympodium monochzium (lpa) Axilrn vtven sympodium dichzium (ek)

  • PRIMRN STAVBA STONKUPrimrn stavba stonku:Epidermis (pokoka, a), kter je na povrchu stonkuPrimrn kra (b) je stedn stStedn vlec (stl, c) pedstavuje vnitn st stonkuPozn.: u nkterch jednodlonch rostlin nen diferencovan stedn vlec a cvn svazky prochzej pletivem cel primrn kry abc

  • ez bylinnm stonkem kopru vonnho (Anethum graveolens).

  • VNITN STAVBA STONKUEpidermis (pokoka)jedna vrstva bunk, kter k sob tsn pilhajvnj vrstva bunn stny asto ztlustlsiln vrstva kutikulynad n me bt jet vrstva voskuobsahuje prduchy (ale mn ne u listu)Pokokov buky asto vybhaj v papily, trichomy (laznat, ahav) nebo emergence, soubor trichom oznaujeme jako odn (indumentum)

    Kopiva dvoudom, ahav trichomy

  • VNITN STAVBA STONKUPrimrn kra (cortex)nachz se pod pokokouvnj (hypodermis) tvoena mechanickmi pletivy (kolenchym a sklerenchym), souvisl nebo v izolovanch pruzch (hrana stonku)stedn (mezodermis) je tvoena tenkostnnmi parenchymatickmi bukami s mezibunnmi prostory, v mladch stoncch zde mohou mt chloroplasty, nkter rostliny zde maj pryskyin kanlky, sekren buky a mlnice (hvzdnicovit, prycovit)Vnitn (endodermis) je obvykle jednovrstevn, oddluje primrn kru od stednho vlce, souvisl je vytvoen u vtrusnch rostlin, u semennch rostlin je bu jen proti cvnm svazkm nebo chyb Stedn vlec (stl)nachzej se zde vodiv pletiva, tvoen pedevm zkladnm parenchymatickm pletivem s vtrouenmi sklerenchymatickmi bukami, mlnicemi, idioblastyOd kry oddlen pericyklem (perikambium) - dliv pletivo, kde se zakldaj postrann stonky, jedn se o latentn meristm Vvoj stl zan vvojem prokambia, nejprve se na vnj stran prokambia diferencuj stice lka (protoflom), pak na vnitn stran devo (protoxylm). U dvoudlonch a nahosemennch rostlin zstv mezi lkovou a devn st pvodn prokambium jako tzv. fascikulrn kambium (maj oteven cvn svazky). U jednodlonch rostlin prokambium nezstv, netvo se kambium, rostliny druhotn nemohou tloustnout (maj uzaven cvn svazky)Listov stopy: cvn svazky, kter vstupuj ze stonku do listu

  • Detail ezu bylinnm stonkem kopru vonnhoepidermis s kutikulousklerenchym primrn kry (hypodermis)chlorenchym primrn kryendodermis (krobov pochva)deuteroflomkambiumdeuteroxylmdeov paprsky (perifern buky sklerifikovan)primrn xylmde (medula)

  • VNITN STAVBA STONKUVvoj stlNejprimitivnj typ stl je jeden centrln cvn svazek ve stedu s xylmem a vn s flomem, bez denProtostl(A) xylm kruhovitAktinostl(B) xylm hvzdnicovitPlektostl (E) xylm rozpadl do nkolika nepravidelnch provazc Stl majc de oznaujeme jako sifonostl(C)Solenostl (D) na vnitn vrstv xylmu vrstva flomuDiktyostl (G) roztpenm solenostlEustl (F) proniknm parenchymatickho pletiva do kruhu deva, cvn svazky v kruhu (nejastji u nahosemennch a dvoudlonch), kolaterln cvn svazkyAtaktostl (H) stl vtiny jednodlonch rostlin, cvn svazky jsou na pnm ezu rozloeny v celm zkladnm pletivu, kru a de nen mon rozliit, tento typ stl neumouje druhotn tloustnut (druhotn tloustnou pouze stromovit druhy Dracaena, Yucca innost souvisl kruhov meristematick zny, kter se zakld vn od cvnch svazk (ta produkuje cel uzaven cvn svazky)

  • ez stonkem plavun vidlaky (Lycopodium clavatum).Stonkem prochz cvn svazek (plektostl) s nepravideln uspodanou st devn (primrn xylm) a st lkovou (primrn flom). epidermisprimrn kra : sklerenchatick hypodermis parenchym primrn kry sklerenchym primrn kryendodermiscentrln cylindrs plektostllistov stopa

  • ez stonkem pelargonie pskovan (Pelargonium zonale). Centrln cylindr obklopuje npadn sklerenchymatick pochva. Cvn svazky jsou oteven, kolaterln - vytvej eustl. Parenchymatick buky deovch paprsk obsahuj fialov zbarven amyloplasty

  • Pn ez stonkem kukuice (Zea mays) s roztrouenmi, kolaterlnmi, uzavenmi cvnmi svazky (ataktostl).epidermishypodermis

    cvn svazek

    mezisvazkov parenchymLkovou st cvnch svazk (primrn flom) jednodlonch rostlin tvo stkovice a prvodn buky, devn st (primrn xylm) tvo tracheje a tracheidy (heteroxylie), devn parenchym a protoxylmov intercelulra. Cvn svazek je obklopen sklerenchymatickou pochvou.

  • VNITN STAVBA STONKUDruhotn tloustnut stonkuK tloustnut dochz u nahosemennch a dvoudlonch rostlinKambium (fascikulrn kambium a interfascikulrn kambium vznikajc mezi cvnmi svazky) produkuje druhotn vodiv pletivaKambium smrem dovnit stonku produkuje sekundrn xylm (deuteroxylm) a vn druhotn flom (deuteroflom)Kambium u bylin funguje jednu seznu, u devin funguje prakticky cel ivotFunkce kambia nen po celou vegetan dobu stejn (na jae tenkostnn devn buky o velk svtlosti, na konci lta tlustostnn drobnj buky, na podzim produkce xylmovch bunk ustv, kadoron se innost kambia obnovuje (star sti deva jsou posunovny do stedu stonku, zde postupn zatlauj de)Druhotn xylm jehlinan je tvoen cvicemi uspodanmi v pravidelnch radilnch adch, druhotn xylm dvoudlonch je tvoen cvami, cvicemi, devnm parenchymem, sklerenchymatickmi vlkny je vrazn heterogennFlom je obvykle produkovn dle ne xylm (do opadu list), lkov elementy jsou mnohem u a tm neznateln hranice Dub letn

  • VNITN STAVBA STONKULetokruhy = prstek deva za jeden rokVznikaj innost kambiaPodle jejich potu je mon urovat st deviny (ale pouze tehdy, jestlie provedeme ez u bze)Neprav letokruhy vznikaj za atypickch podmnek (strom, kter byl odlistn v dsledku jarnch mraz, ataku hmyzu, suchem, )Roztoky vedou pouze vnj letokruhy, vnitn se mohou ucpvat (thylami vakovit vrstky bunk), do jejich bunnch stn se ukldaj nejrznj ltky (pryskyice, tsloviny, silice, ) Jdrem oznaujeme odumel sti deva, vnj iv buky oznaujeme jako bl (devo jdrov s jasn odlienm jdrem, devo blov nezeteln rozdl)

  • tracheidy jarnho devahranice letokruhutracheidy letnho devapryskyin kanlek vystlan epitelemdeov paprsekPn ez kmenem a devem modnu opadavho (Larix decidua).borkabl (splint, albumen)jdro (duramen)de (medula) Devo jehlinan. Devo jehlinan m jednoduchou stavbu - homoxylie; Tracheidy (abietoidn, araukarioidn) - asi 95 % objemu deva, devn parenchym (axiln uspodan parenchymatick buky) - mlo vyvinut, me i chybt (nap. u tisu, borovice), Parenchym deovch paprsk (radiln uspodan parenchym) - paprsky nejastji jednoad, 7 - 20 bunk vysok, Pryskyin kanlky - jsou schizogennho pvodu. Chyb na