Moje žena Dagmar Burešová

Pátek

1. 3

. 201

3 / č

. 9 /

sam

osta

tně

nepr

odej

né

se sloupky osobností: Kačer • Zaoralová • Bednářová • Bosák • Štindl • Špátová+ Program TV na celý týden

OBsah

› Životní příběh Dagmar Burešové očima jejího manžela Radima.

› Porota Pátku LN: Jak hodnotíte politickou kariéru prezidenta Václava Klause.

› argo je nejlepším filmem roku. Jak se liší oscarový snímek od skutečnosti?

› Po stopách pravých pralinek. Reportáž z nejstarší rodinné čokoládovny v Bruggách.

› hledání ideální formy. Rozhovor s mladými designéry Václavem Mlynářem a Jakubem Pollágem.

› Ficův klik. Fejeton Dana hrubého.

3

Nějak se mi vtírá do počítače oslo-vit vás dneska Dámy a pánové!. Není to bezděčné vnuknutí.

Mám za sebou několikeré setkání s ro-dinou Dagmar Burešové, v jejich příjem-ném domě, kde se opravdu nikdy neřek-lo a neslyšelo Čest práci, soudruzi!. Ač v těch časech, kdy tenhle pokřik byl pře-depsanou normou, prožili většinu svého života. Zůstali v něm dámou a pánem.

Možná to má souvislost s celou histo-rií rodiny Dagmar i jejího muže Radima, oba otcové byli také advokáti, oba masa-rykovci. Možná i s tím, že Dagmar a Ra-dim byli skauti. Těžko hledat prameny, jak se stalo, že v repertoáru jejich cha-rakteru chybí položka zbabělost. Dag-mar ostatně přijala za svá slova jednoho kolegy, který jí řekl: Zbabělost by měla být trestná. Nejméně ve stovce kauz, kdy obhajovala lidi nepohodlné „čestpráci“ režimu, opak zbabělosti – tedy odvahu – prokázala.

Tehdy bylo ovšem zřetelné, před kým a čím nebýt zbabělý. Velký bratr číhal v zaměstnání, vtíral se do domů, strašil a lámal lidské duše. Velkého bratra vy-hnala sametová revoluce, nicméně za-pomněla vymést zbabělost. Zůstala nám

tu. Vidím ji denně: Jak se pětadvacetiletý kluk nechá sprostě deptat a tyranizovat svým šéfem, jen aby ho nevyhodil, když platí tu hypotéku. Oběma, šéfovi i pod-řízenému, nedochází, jak čirá zbabělost jim leze z bot. Oba se večer v hostinci za rohem radši opijí, aby to druhý den zno-vu vydrželi.

Zbabělost by se měla trestat, myslí si dodneška Dagmar Burešová. Myslím si to taky, jen si někdy nevím rady v těch nenápadných, všedních věcech, v té masarykovské „drobné práci“. Co udě-lat, když slyším jasný projev zbabělosti hlavy státu – a na ruce mi roste trestající facka?

Bydlím v ulici, kde na bráně vily Osvě-ta visí busta Jana Masaryka a pod ní: Pravda a láska zvítězí… Ale dá to fušku. Dámy a pánové!

Marcela Pecháčkovámarcela.pechackova@lidovky.cz

Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí příloh: Dan Hrubý. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.

„Slušná je. Vždycky byla. Estébáci jí dali jméno Dáma. V tom měli pravdu.“Radim Burešv rozhovoru na straně 6

EDitoRiaL PÁTEK | LIDOVé NOVINy

4 PoRota PátkuJak hodnotíte léta Václava klause ve vrcholných politických funkcích?

6 RaDiM BuREšJako kaštan na špejliMarcela Pecháčková

16 oScaRoVý aRgoJak to bylo skutečně?Břetislav tureček

22 BRuggyPo stopách tradiční čokoládyMichaela Černá

26 VácLaV MLyNář a JakuB PoLLágHledání ideální formyPetra Smítalová

32 fEJEtoNficův klikDan Hrubý

34 koNEČNě PátEk

50 křížoVka

oBSaH

Foto

na

titul

u Ra

dim

Bur

eš

16 17

téma PÁTEK | LIDOVé NOVINy

Oscarový argo

Jak to bylo skutečně?

Herec a režisér Ben Affleck prožil jeden z vrcholných večerů filmařské kariéry. Jeho politický

thriller Argo se stal nejlepším filmem loňského roku. I přesto, že se jeho zachycení skutečného

příběhu nepozdává Íráncům ani Kanaďanům.

text: Břetislav tureček

Ben affleck (uprostřed) sice nedostal Oscara za režii, i tak ale jeho argo bodovalo třikrát – hlavní cenou za nejlepší film roku, za scénář a za střih. Radost z toho mají i producent filmu Grant Heslov a herec George Clooney.

Foto

Reu

ters

18 19

téma PÁTEK | LIDOVé NOVINy

Sedm Američanů převlečených za kanadské tvůrce smyšleného vě-decko-fantastického filmu Argo se

prochází po emocemi nabitém teherán-ském bazaru. Potřebují alibi pro chys-taný pokus upláchnout druhého dne z revolučního Íránu. Je leden 1980. Šest členů skupiny patří k těm, které o dva měsíce dříve přepadli revoluční studenti na ambasádě Spojených států v centru Teheránu. Tím sedmým je agent CIA, který je přijel zachránit.

Právě takový je děj politického thril-leru Argo, který minulou neděli dostal Oscara za nejlepší americký film roku. A zhruba tak se skutečně události před třiatřiceti lety odvíjely. I když Íránce sní-mek pobouřil. Chtějí natočit svou vlast-ní, „pravdivější“ verzi událostí. Film, pracovně nazvaný Generální štáb, by měl mimo jiné ukázat, jak íránští studenti zkraje krize sami jako „gesto dobré vůle“ propustili jinou skupinu Američanů.

Proti Argu navíc zazněly výhrady i z Ottawy – thriller prý totiž příliš zdů-razňuje roli CIA a potlačuje důležitou úlohu Kanady a jejího velvyslance Kena Taylora, který navzdory osobnímu ne-bezpečí poskytl šesti Američanům na řadu týdnů úkryt.

Příprava záchranné operace každo-pádně nebyla počátkem roku 1980 vůbec jednoduchá. Američané se mimo jiné obávali, že vysvobození skupiny z ka-nadské rezidence rozezlí Íránce natolik, že to zmaří jakékoli vyhlídky na pro-puštění zbývajících diplomatů. Takové komplikace nakonec nepřišly, ukázal se nicméně svérázný přístup íránských re-volucionářů.

Někteří ze studentů, kteří v rozporu se základními normami přepadli cizí diplomatickou misi, si následně zahra-ničním reportérům stěžovali, že vysvo-bození šesti Američanů z jejich země bylo „ilegální“. Tehdejší íránský ministr zahraničí Sádek Kotbzáde pak dokonce oficiálně obvinil Kanadu z „flagrant-ního porušení mezinárodního práva“. Nebyl by to ale Írán, aby se nevynořila nějaká krutá ironie osudu – samotný ministr skončil o dva roky později před popravčí četou poté, co byl odsouzen k smrti za přípravu puče a atentátu na revolučního vůdce ajatolláha Rúholláha Chomejního.

Za vším hledej ropuPřes všechny superlativy, které film obe-stírají, popisuje Argo pouze okrajovou epizodu celého dramatu amerických rukojmí. Vždyť zatímco agent CIA Tony Mendez, ztvárněný hrajícím režisérem Benem Affleckem, zachránil ve filmu i v realitě šest lidí, dalších dvaapadesát se dostalo z íránského zajetí až o rok později, v lednu 1981.

Události směřující k íránsko-americ-ké roztržce se přitom začaly odvíjet už dávno před revolucí. Vlastně se musí-me přenést do doby nejvyhrocenější studené války, do roku 1953. U moci byl tehdy v Íránu velmi populární pre-miér Muhammad Mosaddek, který koketoval s levicí, sám se řadil k naci-onalistům a dodatečně dostal nálepku cynického populisty kříženého s aro-

gantním autokratem. Američany a Bri-ty ale politik, jenž se nebránil dobrým vztahům se Sovětským svazem, popu-dil hlavně tím, že znárodnil íránský ropný průmysl.

Tajné služby Londýna a Washingto-nu proto v létě 1953 zorganizovaly puč, Mosaddeka svrhly a zakrátko se z do-časného exilu v Itálii vrátil i šáh Mu-hammad Rezá Pahlaví.

Z panovníka se postupem let stal megalomanský sebestředný autokrat. Jeho zastánci sice oprávněně poukazu-jí na řadu modernizačních programů, kterými Írán pozvedl, už méně často ale mluví o obrovském majetku, kte-rý si jeho rodina nahromadila. A také o mučení a popravách stovek odpůrců jeho režimu, o tisících politických věz-ňů, o násilném prosazování hodnot, které byly cizí velké části íránského obyvatelstva.

Když tedy v polovině ledna 1979 zlo-mený šáh se svou manželkou Farah, hrstkou věrných a s vybranými pokla-dy a tajnými archivy pod náporem ros-toucí všelidové revolty uprchl do ciziny, a otevřel tak cestu k nástupu revoluci-onářů, jedním z prvních požadavků nového teheránského vedení bylo, aby byl svržený monarcha vrácen do Íránu a zodpovídal se ze svých činů.

„Kam s ním“Padlého šáha už v té době ničila ra-kovina. Marně hledal, kam se poděli všichni jeho dosavadní přátelé, které do té doby často štědře hostil v Tehe-ránu. Zní to neuvěřitelně, ale během roku 1979 se marně pokoušel získat trvalý azyl v Egyptě, na Bahamách, a v Mexiku, přičemž během putování po těchto zemích ho zastihlo i odmít-nutí ze strany britské premiérky Mar-garet Thatcherové. Ještě coby vůdkyně konzervativní opozice sice slibovala, že šáhovi samozřejmě poskytne azyl, když se ale po vítězných volbách do-stala do čela vlády, převážil v Londýně stejný postoj jako v řadě jiných světo-vých metropolí – prokazovat přátelské služby svrženému šáhovi by se mohlo krutě nevyplatit.

Nakonec se Muhammada Rezá Pa-hlavího zželelo Američanům, u nichž se přece jen prosadil názor, že Spojené

Ben affleck jako agent CIa, který ve filmu argo cestuje přes Istanbul na záchrannou misi do teheránu.

Foto

Pro

fimed

ia.c

z

Řada vězněných američanů prošla vyčerpávajícími výslechy a psychickým nátlakem.

Íránští studenti přepadli ambasádu USa, aby si na američanech vymohli

vydání svrženého šáha.

PLNÁ VERZE

V TRAFICE

Chcete si to dočíst?

Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v:

Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice

Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577.Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.

Chcete si přečíst víc?PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ

LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ