ČISTÉ DUŠE:

NEJSME BLÁZNI,

MAKÁME.

1M

AGA

ZÍN

MO

JE S

CH

IZO

FREN

IEvy

dává

Obč

ansk

é sd

ruže

ní G

reen

Doo

rsčí

slo

1 *

ročn

ík 1

//

1.

kvě

tna

2014

20 14

Od počátku projektu Čistá duše jsem chtěl pomáhat aktivněji než jen penězi, které jsem do té doby poskytoval na projekty různých neziskovek. Chtěl jsem pomoci i jinak, osobně, propojit potřebné lidi, prostě být aktivnější. Téma duševního onemocnění jsem si zvolil záměrně, protože můj bratr trpí schizofrenií, a tak vím, že kolem tohoto tématu existuje spousta mýtů. Proto jsem se rozhodl napřít síly k popularizaci této problematiky a její osvětě. Poohlédl jsem se v zahraničí, zajímal se o to, jak se to téma řeší jinde, a zjistil jsem, že nechci jít trpně blahosklonnou cestou typu „Duševně nemocní jsou chudáci, pomožte jim!“ Chtěl bych, aby lidi pochopili, že hranice mezi psychicky „zdravým člověkem“ a „bláznem“ se hledá jen těžko a časem a okolnostmi se mění. Motto loňského prvního ročníku proto znělo „Občas / někdy“. Mysleli jsme tím, že i když má nějaký člověk psychické problémy, není to nic, co by ho nutně vylučovalo ze společnosti, a že je možné, aby se vrátil zpátky do běžného života, pokud dostane šanci. Projekt Čistá duše byl sice můj nápad, ale je to jen jedna z aktivit v této problematice, které se dlouhodobě věnují lidé z neziskovky Green Doors, jež jsem si vybral za své partnery. Nechci dělat obrovské kampaně a polepit celou Prahu, věřím v pomalou, ale poctivou a kontinuální práci, kterou právě Green Doors dělají už několik let.

EditorialA.

K.

O proje ktu

Projekt Čistá duše vznikl v roce 2013 ve spolupráci Antonína Kokeše a Občanského sdružení Green Doors. Jeho cílem je zbavit společnost předsudků o duševně nemocných lidech, a tím jim usnadnit uplatnění na trhu práce a návrat do běžného života.

První ročník se zaměřil na příběhy lidí s duševní nemocí a pokusil se přiblížit nesnáze a radosti, které jim jejich handicap přináší. Výsledkem byla výstava portrétů doprovozena jejich životními příběhy.

Druhý ročník projektu Čistá duše je zaměřen na zaměstnávání lidí s duševním onemocněním. V tomto časopise chceme ukázat příklady zaměstnavatelů - například kavárníků, nebo majitele pekárny, kteří již duševně nemocné zaměstnávají a mají s nimi dobrou zkušenost. Doufáme, že budou inspirovat další potencionální zaměstnavatele, aby s lidmi s podobným hendikepem spolupracovali a dali jim novou šanci.

Tirá

ž

Hla

va p

roje

ktu,

pro

duce

nt: A

nton

ín K

okeš

Fot

ogra

fie: V

lado

Kní

ž, O

ndře

j Pýc

ha,

Jan

Rybá

ř, Vá

clav

a Pa

rkán

ová

Gra

fika:

Ale

xand

r Hud

eček

| w

ww

.odo

ka.c

z Ed

itor

: Ond

řej N

ezbe

da

Text

y, p

rodu

kce,

PR:

Vác

lava

Par

káno

vá S

uppo

rt: G

reen

Doo

rs, M

irka

Bub

ela,

Pet

ra S

kavs

ká

Part

neři

O proje ktu

4O

sobn

osti

, kte

ré n

ás p

odpo

rují

Moj

e sc

hizo

fren

ie (1

)

David Koller je hudebník a člen správní rady MeetFactory – mezinárodního centra současného umění.

Projekt Čistá duše podporuje druhým rokem.Št

ěstí

je ji

nde

Proč podporuješ projekt Čistá duše?Protože chci.

A co tě na tématu schizofrenie zajímá?Nikomu bych to nepřál. Musí to být hrůza, ten propad do prostoru, který nevíš

jestli je, nebo není. Teda jestli si to člověk, který schizofrenii má, uvědomuje.

A máš nějakou zkušenost s psychiatry, lékaři, se systémem sociální nebo zdravotní péče?

Ani ne. Nebyl jsem na nemocenský od roku 1982. Když mi něco je, snažím se dostat na doktory nějaké doporučení od známých. Bojím se jich. Mají nože, nůžky,

pilky, drogy...

Jaká společenská nebo kulturní témata tedy vnímáš jako nejpalčivější?Už dvacet let se motáme v korupčním bludišti, ve kterém je úplatných snad deva-desát devět procent úředníků a politiků, které platíme z naší kapsy. To vidím jako

problém č.1. A nikdo z těch hlavních korupčníků nesedí. Jak to?

V písni Sami, kterou jsi složil s  herečkou Barborou Polákovou, zpíváš o tom, že za to může naše pasivita.

Vždycky jsem dělal občas politický písně, teda spíš protipolitický písně. Je to hnus. Jsme chudáci mezi kriminálníkama. Jeden prezident krade na zahraniční ná-vštěvě, druhý chlastá jak Dán. Škoda, že onehdy nepoblil svatováclavskou korunu,

to by přebilo i ukradenou propisku toho mafiánskýho zametače.

Takže asi nemáš dojem, že se společnost vyvíjí správným směrem.Snad v dlouhodobém horizontu, ale jde to ztěžka. Lidé jsou líní a nechtějí si od-pouštět lákadla civilizace. Toužíme po tom mít se dobře, ale štěstí a spokojenost

hledáme na špatných místech a ve špatném životním stylu.

5O

sobn

osti

, co

ná s

pod

poru

jíM

oje

schi

zofr

enie

, č1

Přežívají ve společnosti pořád ještě nějaké mýty týkající se duševních onemocnění?Určitě. Že je duševně nemocné potřeba zavřít do ústavů, že jsou všichni do jednoho potencionálně nebezpeční psychopaté.

Proto podporujete projekt Čistá duše?Vybírám si oblasti a témata, o kterých je potřeba naučit společnost vůbec přemýšlet v souvislostech. Témata, která jsou zároveň sociální osvětou. Nejde jen o to „hodit do kasičky” něco „někomu potřebnému”, jde o to hledat odpovědi na otázky „proč“ a „jak“? A třeba i ve vztahu ke mně - proč je to dobré pro kvalitu života mého a mých blízkých? Proč vůbec v téhle oblasti nastal v naší společnosti problém, a jak můžu pomoct v jeho řešení?

A co je, podle vás, nejdůležitější v případě duševních nemocí?Společnost by měla, podle mého názoru, začít duševní onemocnění brát doopravdy jako nemoc, a ne jen jako nějaké podivné stigma. Je to handi-cap, který při správné léčbě a přístupu nebrání nemocným žít plnohod-notný život.

Kdybyste musela pracovat v neziskovém oboru, jaké místo byste si vybrala?To nedokážu říct. Práce v neziskovém sektoru je extrémně náročná a vyža-duje úplně jiný přístup k seberealizaci, než na jaký jsem sobecky zvyklá. Ale vím, že mě naplňuje. S největší pravděpodobností bych zvolila oblast péče o seniory.

Podi

vné

stig

ma

Iva Pazderková je herečka a moderátorka. Projekt Čistá duše podporuje dva roky.

6Pr

ofily

: Mak

áme

v ta

ndem

uM

oje

schi

zofr

enie

(1)

Mak

áme

v ta

ndem

u

Člověka to osobně obohatí, a navíc je to finančně výhodné, shodují se zaměstnavatelé, kteří dávají práci lidem s duševním onemocněním. Sice to přináší různá úskalí, ale těm se dá vcelku snadno vyhnout.

ŠTĚPÁN MATERNA, Vypálené koťátko

Proč jste se rozhodli zaměstnávat lidi s duševní nemocí?Bylo to pro nás výhodné, levnější. Pracovala u nás jedna slečna, přesnou její diagnózu nevím, protože Green Doors, které spolupráci zprostřed-kovává, diagnózy nesděluje. Půl roku tu fungovala v rámci spolupráce s Green Doors a další půl rok zůstala už jen po dohodě s námi, celkem tedy zhruba rok. Byl jsem překvapený, že byla zvyklá na dril, zvládala i větší množství práce. Byl jsem mile překvapený.

Takže jste spolupráci s ní o půl rok prodloužil, protože jste s ní byl spokojený?Ano.

Měla ta spolupráce nějaká úskalí?Na práci v baru byla trošku odtažitá, nebyla tak sociálně zdatná. Někteří zákazníci měli problém s tím, že nebyla vyloženě příjemná. Jindy se jed-nalo o řešení nestandardních situací. Ona byla totiž dost zásadová, takže jí někdy bylo těžké vysvětlit, že třeba když si zákazník stěžuje a je to ne-právem, tak že za nás nemusí v tu chvíli bojovat. Dokud ale byla s někým v tandemu jako druhý barman, fungovalo to skvěle. Byla pracovitá, dělala věci navíc.

Máte pocit, že ji trénink v kavárně Green Doors na práci u vás připravil?Nejdříve jsem se bál, že to je nějaká kavárnička, kde mají jen automat, ale ta slečna byla v přípravě kávy dobře proškolená. Bylo vidět, že prošla kur-

7Pr

ofily

: Mak

áme

v ta

ndem

uM

oje

schi

zofr

enie

(1)

ŠTĚPÁN MATERNA, Vypálené koťátko

zem u baristy. Měla zažitou kulturu kávy, měla k ní vztah, espresso od ní bylo skvělé a u většiny nápojů věděla, v čem jejich příprava spočívá, nemusel jsem jí vysvětlovat všechno od základu.

Plánujete, že ještě někoho přijmete?Zůstávám té možnosti otevřený, nebyla to nijak špatná zkušenost.

A obohatila vás nějak? Změnila například váš pohled na duševní onemocnění?Asi jsem si uvědomil rozdíl mezi duševním onemocněním a mentální retardací. Člověk má tendenci to zaměňovat. Někdy jsem ale nebyl scho-pen rozlišit, které projevy chování jsou způsobené nemocí a které třeba tím, že ta slečna vyrůstala v úplně jiném sociálním prostředí.

Doporučil byste takovou spolupráci dalším podnikatelům?Určitě. I když si myslím, že tenhle model je lepší pro podniky s větším počtem zaměstnanců, kde člověku s duševní nemocí můžete přidělit specifičtější práci. U nás člověk musí být dost samostatný, je to pro něj komplikovanější.

RICHARD KABÁT, Pekárna Kabát

Kolik lidí z Green Doors jste již zaměstnali? Pod patronátem Green Doors, tedy první půl rok pracovní rehabilitace, jsme zaměstnali asi 15 lidí. Přímo pod naše vedení jich pak přešlo asi pět. Někteří u nás pořád pracují, jiní pak už vydrželi jen krátce, ale vždycky to bylo spíš na nich, bylo to jejich rozhodnutí.

Jaká úskalí pro vás má spolupráce s duševně nemocným člověkem?Musíme k nim přistupovat naprosto individuálně, jinak by se nám nepoved-lo je zaměstnat. Většinou se to týká třeba pracovní doby, jestli ten člověk může pracovat dopoledne nebo odpoledne. Jeden ze zaměstnanců napří-klad půl roku nemohl chodit na dopolední směny, protože měl nějaká sezení a návštěvy lékaře, další zase měl špatná dopoledne kvůli medikaci. Ale když se mu to spravilo, tak chtěl ta dopoledne opět zkusit pracovat. Pak jsme tu měli pracovníka, který měl problém s provozovnou, ve které bylo příliš teplo, takže jsme ho museli přeřadit na pracoviště, kde byl lepší vzduch.

Pokud zaměstnáváme 200 zaměstnanců, měli bychom k nějakému pro-centu zaměstnanců zachovat individuální přístup, abychom společnosti něco vrátili. Jsou to věci, které se můžou stát každému. Těm lidem je mezi

dvaceti a čtyřiceti lety a během vteřiny se jim změnil život. Měli by dostat šanci vrátit se zpátky.

A má taková spolupráce nějaký přínos i pro vás?Pro náš tým to má určitě přínos, protože naši zaměstnanci vidí, že nejsme to-várna typu Coca-cola, že jsme schopni zachovat k lidem osobní přístup. Pro manažery i zaměstnance je to samozřejmě zpočátku těžší, ale když pochopí, že nejde o to zaměstnat deset procent, ale třeba jen pět šest lidí, kteří odve-dou svoji práci, tak proč by u nás nemohli být zaměstnaní?

Znamená to, že zaměstnávat duševně nemocné je snadnější pro větší firmy? To si nemyslím, jde o typ firmy a typ produktu, který prodává. Například já můžu v pekárně zaměstnat čtyři až šest lidí, aby to firmu nezatěžovalo sys-témově ani finančně. A zároveň to motivuje ostatní zaměstnance – uvědo-mí si, že se nemají tak špatně, jsou zdraví, nemusejí do sebe cpát prášky.

21

8Pr

ofily

: Mak

áme

v ta

ndem

uM

oje

schi

zofr

enie

(1)

MIROSLAV HRABÁŇ, Divadelní bar Dobeška

Lidi s duševním onemocněním jste zaměstnával už v kavárně Marathon, teď s nimi máte zkušenosti z baru Dobeška. Má to nějaká úskalí?Pro mě ne. O duševní nemoci a o to, co život s nimi obnáší, se zajímám od doby, kdy jsem v sedmdesátých letech bojoval o modrou knížku. Zdálo se mi proto úplně přirozené, že ty lidi jsou jiní a že by bylo dobré jim pomoct. V kavárně Marathon jsem měl vedoucího, který si kdysi zřizoval kavárnu a už v projektu počítal s tím, že bude zaměstnávat duševně ne-mocné. Tehdy se to ještě nepovedlo, ale v Marathonu k tomu byly ideální podmínky – ta kavárna sídlí přímo v budově teologický fakulty, kde je jedním z oborů sociální práce, takže studenti, kteří k nám chodili, to brali naprosto normálně.

A co tady v baru Dobeška? Kolik lidí přes Green Doors už jste zaměstnal? Tady jich moc nebylo, asi tak tři.

Je práce s nimi nějak specifická?Samozřejmě, třeba je nesmíte vyvést z rovnováhy, nemají rádi nečekané věci, mají svoje pravidla. Já přitom kavárnu vedu spíš takovým chaotickým způsobem, což na ně ne vždycky působilo dobře. Jednou jsem si třeba odběhl na půl hodiny a nechal jsem tam zaměstnance z Green Doors sa-motného. Úplně jsem přitom zapomněl, že mají zrovna přivézt zboží. Když jsem se vrátil, zmateně pobíhal po kavárně a snažil se tu situaci vyřešit. Jenže to bylo nad jeho síly. Neměl ode mě žádné instrukce, vystavil jsem ho zátěži, na jakou nebyl zvyklý. Mrzelo mě to, protože to byl inteligentní

vysokoškolák a hodně se snažil, jen nebyl moc komunikativní. A práce na baru je až taková sociální činnost, člověk tu musí hosty vyslechnout. Ne každý je tak empatický a zároveň extrovert, aby to zvládal.

Problém taky někdy nastával ve chvílích, kdy si host chtěl objednat něco, co vyžadovalo jistou kreativitu, nebo cokoliv se vymykalo zavedeným pra-vidlům. Například, když někdo chtěl pivo desítku do půllitru na dvanáctku…Někdy taková blbost může duševně nemocného člověka vykolejit. Většina z nich proto musí fungovat v tandemu nebo pracovat ve směnách, kdy není velký provoz. Většinou každý z nich vyžaduje nějaká specifika, osobní pří-stup, který se odvíjí od jeho konkrétní povahy a charakterových rysů…

V jakých firmách, prostředí, pracovních komunitách je tedy vhodnější zaměstnávat lidi s duševním onemocněním? Jak už jsem říkal, s každým člověkem je to jiné. Když je někdo extrovert, cítí se za barem jako doma a komunikuje s lidmi, jako kdyby žádnou psychic-kou poruchu neměl. Introvert se ale stáhne do sebe, a i když hosta obslou-ží, nepůsobí to dobře. Pro introvertnější typy je proto asi lepší pracovat ve větších týmech, ve větším prostoru.

Zaměstnal jste někoho i po půl roce, kdy na jeho plat už nepřispívalo Green Doors? Ano, ty, kteří se osvědčili natolik, že zvládali samostatné směny.

4

9Pr

ofily

: Mak

áme

v ta

ndem

uM

oje

schi

zofr

enie

(1)

LUCIE LANKAŠOVÁ, Kokoza o. p. s.

Kolik lidí z Green Doors teď v Kokoze zaměstnáváte?Čtyři lidi máme na tréninkových místech, což znamená, že od nich neočeká-váme stoprocentní pracovní výkon. Soustředíme se spíš na včasné příchody do práce a podobně. Jedná se o lidi se zkušeností se schizofrenií, někteří z nich mají chroničtější verzi, většina pobírá invalidní důchod a je to pro ně způsob, jak si přivydělat a zároveň být aktivní. A pak je tu u nás jedna slečna se schizoafektivní poruchou, což není tak závažné onemocnění jako schizofrenie, projevuje se spíš ojedinělými problémy, např. v komunikaci.

Já jsem s duševně nemocnými pracovala už dříve jako příjmový pracovník ve Fokusu a v Boně (organizace zaměřující se na práci s lidmi s duševním onemocněním; pozn. red.), jako asistentka chráněného bydlení. Neměla jsem sice na starosti přímo pracovní rehabilitace, ale bylo to součástí mé práce - měla jsem na starosti první kontakt s klienty a s jejich rodinami.

A proč se Kokoza rozhodla zaměstnávat duševně nemocné? Mám k té problematice blízko, vždycky říkám, že mě baví blázniví lidi a můj bratr má duševní onemocnění, takže je to zčásti i osobní. Vím, co od duševně nemocných lidí čekat, vím, jaké jsou jejich slabé a silné strán-ky, baví mě… Ty těžkosti bývají často v komunikaci. Člověk si musí dávat například pozor na specifický humor, kterému někteří z těch lidí nerozumí, nebo na ironii. Velkým problémem jsou například pozdní příchody. To se řeší tak, že se za prvé ten problém pojmenuje, tedy z jakého důvodu ten dotyčný chodí pozdě. Máme pravidla, která se domluví na začátku, když se poruší, plynou z nich nějaké sankce. Například tři pozdní příchody bez omluvy mohou vést k ukončení služby. Pokud se identifikuje pozdní

příchod jako problematický návyk, který je třeba zlepšit, tak se potom vytváří rehabilitační plán, aby se to zlepšilo a ten člověk dokázal přijít včas. Samozřejmě se zjišťuje, proč ten člověk nechodí včas, co za tím je… (jedná se o proces pracovní rehabilitace a ne klasického ani přechodného zaměstnávání – pozn. red.).

Jaká jsou tedy úskalí zaměstnávání duševně nemocných?Úplně prakticky? Pozdní příchody, neočekávané výpadky z práce. Když dělají, co jim sedí, jsou to super zaměstnanci, ale je třeba počítat s tím, že někdy nepřijdou do práce, protože to prostě nejde. Anebo nečekaně spad-nou do nemoci. Ale dá se tomu předcházet v rámci nastavení podmínek a individuálního přístupu.

A co pozitiva? To se nedá paušálně říct, protože každý je jiný. Nepřijímáte primárně člověka s duševní nemocí, ale člověka se specifickými kvalitami - někdo je vtipný, někdo tichý, někdo dokáže rychle zamakat, někdo má specifikum, které baví ostatní v týmu…

Co byste tedy v tomhle ohledu doporučila potencionálním zaměstnavatelům? Je dobré, když člověk získá zkušenost a zboří v sobě tu mentální bariéru. Jednou zjistí, že to funguje s jednou konkrétní pozicí a pak už se nebojí zaměstnávat dál. Stačí, když je tolerantní k občasným nestandardním projevům a vyjde trochu vstříc při ladění náplně práce a pracovní doby…blázníme občas přece všichni ne?

3

10Pr

ofily

: Mak

áme

v ta

ndem

uM

oje

schi

zofr

enie

(1)

PAVEL STREJČEK, Dobrá trafika

Jak spolupráce s Green Doors probíhá? Většinou se domluvíme na třech zkušebních pracovních směnách. Pak si řekneme, jestli je spolupráce – jak z naší, tak ze strany pracovníka – možná. Máme tu dvojsměnný provoz a pracovníci, kteří přicházejí z Green Doors, pracují dopoledne, tedy od 9 do 15 hodin. Když si plácneme, podepíšeme smlouvu s Green Doors a s dotyčným pracovníkem na 300 hodin. A pak už je to jenom na nás a na tom člověku, jestli u nás chce zůstat.

Kolik lidí s duševním onemocněním jste tu již měli zaměstnaných? Teď momentálně nemáme nikoho, ale za ty dva roky, co tu pracuju, jsme tu měli dvě zaměstnankyně s duševním onemocněním. Od počátku pro-jektu je to asi šest lidí.

A zůstávají tady? Většinou ano, když se během těch tří set hodin nevyskytnou problémy.

A je těch tři sta hodin dost na to, aby se dotyčný otrkal a dostatečně se zaučil? Určitě, ta největší úskalí se objeví už během prvních třech směn, ať už psychicky nebo fyzicky. 99 procent lidí zůstává dál.

Co tedy bývá příčinou toho, že takový člověk nevydrží a musí odejít? To, co se projevuje během těch prvních dnů, je společné jak zaměstnan-cům s duševním onemocněním, tak bez něj, jelikož se jedná o kavárenský

provoz, ve kterém je běžný nárazový nápor jak fyzický, tak psychický, takže se snadno projeví, jestli se ten člověk na takovou práci vůbec hodí. Ne kaž-dý je schopný pracovat v kavárně, kde musí několik hodin lítat od kuchyň-ky k zákazníkům a tak dále… I když je třeba někdo zručný a milý, nemusí to vydržet třikrát až čtyřikrát týdně. Někdy se něco samozřejmě projeví i později, ale to už je třeba spojené s výpadkem léků.

Zmínil jste, že duševně nemocné zaměstnáváte v klidnějších, dopoledních směnách. Má spolupráce s nimi ještě nějaká omezení? Ta vyplývala spíš z jejich osobního přecenění. Chtěli víc směn nebo praco-vat do večerních hodin. Jenže to pro ně bylo vyčerpávající - nestíhali brát léky, museli dlouho odpočívat, jedna pracovnice se k nám už nevrátila... Je potřeba to dobře odhadnout, neuspěchat, spíš brzdit, dbát na pravidel-nost. Zkrátka dopolední směna třikrát týdně se nám zdá ideální. Myslím, že tím, že nejsme klasická kavárna nebo bar a provoz tady není nijak šílený, že je to pro lidi s duševním onemocněním vhodná práce.

A obohacuje vás nějak spolupráce s nimi? Je to pro nás dobrá vizitka a za ty dva roky, co jsem tu, jsem s těmi lidmi nezažil jedinou negativní zkušenost. Bylo to s nimi sice trochu těžší, ale v práci se to nijak neprojevilo. A od zákazníků máme jen dobré ohlasy.

6

11Pr

ofily

: Mak

áme

v ta

ndem

uM

oje

schi

zofr

enie

(1)

MIROSLAV MODÁLEK, personální manažer firmy CDV služby s. r. o.

Oslovil jste Green Doors ohledně spolupráce s duševně nemocnými vy, nebo to bylo obráceně? Úplně na začátku si oni našli mě, protože když hlásíme volná místa na trh práce, vždycky uvádíme, že máme i místa vhodná pro osoby se zdravot-ním postižením. Ta spolupráce je teď už oboustranná. Občas se ozvou oni, že mají vhodného kandidáta nebo kandidátku na nějaký druh práce, občas se ozvu já.

Jste úklidová firma, co konkrétně děláte? Uklízíme hlavně kanceláře a podobné prostory. Velikou zakázkou je pro nás úklid všech stanic metra. Nevýhodou pro klienty Green Doors je ale to, že naprostá většina směn jsou noční a ještě k tomu desetihodinové směny, což je pro ně komplikované. Venkovních úklidů, jako je zametání chodníku a podobně, je bohužel strašně málo.

Jaké místo je tedy vhodné pro člověka s duševním onemocněním, jak ho vybíráte?Musíme zjistit, jaké má ten člověk představy a skloubit je s našimi mož-nostmi. Záleží, jak vysokou zátěž snese. Někdy jsou problematické i ranní směny, to kvůli medikaci, někdy se uklízí třeba od šesti ráno… Ideální jsou většinou úklidy v běžnou denní dobu. Vhodné jsou třeba denní úklidy me-tra, ty probíhají od osmi ráno do šesti večer vždy dva dny za sebou a dva dny je volno. Někteří z nich ale mají třeba i omezení od doktora, mohou pracovat například jen šest hodin v kuse. Snažíme se to řešit.

Proč jste se vlastně rozhodli zaměstnávat duševně nemocné? Přináší vám to něco jako firmě? No, popravdě nám to nepřináší mnoho finančních výhod. Máme sice daňo-vé úlevy, ale nejsou to vysoké částky. Vzniklo to z mé iniciativy před lety, věděl jsem, že tito lidé jsou znevýhodněni na trhu práce, tak se snažím jim tu práci nabídnout. Ovlivnila mě v tom hlavně moje máma, která dělala učitelku ve zvláštní škole a později ředitelku ústavu pro sluchově postiže-né. V současné době zaměstnáváme lidi s různými hendikepy – duševně nemocné, fyzicky hendikepované, mentálně postižené nebo i lidi po vý-konu trestu, kteří mají také hendikep při hledání práce. A my vzhledem k tomu, v čem podnikáme, máme větší šanci jim tu práci nabídnout než například někde v průmyslu. A ti lidé jsou za práci vděčni. A zaměstnavate-lé jsou s nimi spokojení.

Máte také nějakou zkušební dobu? Většina těch lidí dostala hlavní pracovní poměr, kde je klasická zkušební doba tři měsíce. Ale odchodů ve zkušební době je strašně málo.

Má zaměstnávání duševně nemocných nějaká úskalí? Jediným úskalím toho celého je stav trhu práce. Rád bych měl pro duševně nemocné více nabídek. No, a pak je administrativně složitější je zaměstnávat a chce to taky individuální přístup. Přes to všechno ale spolupráci s nimi doporučuju.

5

12Pr

ofily

: Mak

áme

v ta

ndem

uM

oje

schi

zofr

enie

(1)

PAVLÍNA, zaměstnanec restaurace Mlsná kavka

Jste se spoluprací s Green Doors a prací v kavárně spokojená? Pomohlo vám to nějak?Nejvíc asi v sebekontrole a ke zvýšení sebevědomí. Našla jsem si nové kamarády a v neposlední řadě je to příjemné i z té finanční stránky, pochopitelně.

Jak vás vůbec napadlo se na Green Doors obrátit?V minulosti jsem prošla rehabilitací v Café Na půl cesty, takže když jsem před více než třemi lety hledala práci, tak protože žiju v Kladně, zašla jsem do kladenské pobočky Baobabu, což je občanské sdružení, které se věnuje práci s lidmi s duševním onemocněním. Tam mi pomohli napsat životopis a společně jsme ho poslali do Green Doors. Odtamtud se mi ozvali a na-bídli mi místo barmanky v Mlsné kavce.

A chcete v kavárně zůstat, nebo zkusit ještě něco jiného?Ráda bych v Kavce zůstala, jak nejdéle to půjde. Je to tady fakt skvělý, jsem tu moc ráda. Nejlepší na téhle práci je, že mne na ní baví úplně všechno – komunikace s lidmi, příprava kafe i mytí nádobí vzadu v kuchyni…

7

Profily organizací, které se zabývají duševním zdravím.

Green DoorsObčanské sdružení Green Doors se zabývá zejména pracovní a sociální rehabilitací lidí, kteří onemocněli schizofrenií. Zaměřujeme se především na práci s mladými, krátkodobě nemocnými klienty, které podporuje-me v úsilí překonat krizi způsobenou nemocí a zařadit se co nejrychleji do běžného života. Provozuje tréninkové kavárny Café Na půl cesty, Klub V. kolona a restauraci Mlsná kavka.

Fokus PrahaFokus nabízí komplexní komunitní péči o lidi s dlouhodobým duševním onemocněním v ne-ústavních podmínkách a hájí práva a zájmy lidí s duševní nemocí. Poskytuje služby v oblastech bydlení, přípravy na zaměstnání, svépomocných či volnočasových aktivit, dále pak zdravotní nebo terénní sociální služby.

www.fokus-praha.cz

Bona o. p. s.BONA usiluje o opětovné začlenění lidí s dušev-ní poruchou do společnosti a o zkvalitnění jejich života při zachování důstojných životních pod-mínek. Cílí na dospělé lidi s duševní poruchou, která významně ovlivnila způsob jejich života a oddělila je od běžného místního společenství. Poskytuje služby chráněného bydlení, podporu samostatného bydlení a sociální rehabilitaci.

www.bona-ops.cz

ESET-HELPPosláním o. s. Eset - Help je rozvoj a péče o du-ševní zdraví. Lidem, kteří se na ně obrátili, pomá-hají znovu získat zdravotní, psychickou a sociální stabilitu a obnovit či rozšířit své možnosti a dovednosti tak, aby překonali nepříznivý stav, ve kterém se nacházejí, a dosáhli plnohodnotné-ho a spokojeného života.

www.esethelp.cz

BaobabPosláním Občanského sdružení Baobab je poskytovat podporu lidem s duševním onemoc-něním, především psychotického okruhu, aby běžný život zvládali samostatně a spokojeně. Sdružení působí v Praze a na Kladně a poskytuje zejména sociální a rehabilitační služby, dále pak vzdělávací nebo volnočasové aktivity.

www.osbaobab.cz

LomikámenObčanské sdružení Lomikámen je poskytovatelem sociálních služeb v berounském regionu. Posláním sdružení je podpora lidí s psychickými problémy poskytováním sociálních služeb. Ty jsou zaměřené zejména na obnovu a získávání pracovních a soci-álních dovedností. Další náplní organizace je také osvěta v oblasti duševního zdraví prostřednictvím kulturně-vzdělávacích akcí.

www.lomikamen.cz

LedovecLedovec je nezisková organizace, která nabí-zí lidem s duševním onemocněním a/nebo mentálním handicapem z plzeňského regionu podporu při udržování a zlepšování kvality jejich života v běžných podmínkách. Pořádá také řadu zajímavých akcí pro veřejnost. 

www.ledovec.cz

PoradnaOtázky a odpovědi týkající se zaměstnávání osob se znevýhodněním

Přemýšlíte o tom, že zaměstnáte někoho s duševním onemocněním? Zde jsou možné varianty:

1) Přechodné zaměstnání skrze Green Doors o. s.

Nabídnete definované pracovní místo někte-rému z absolventů tréninkových programů na dobu max 1 roku. Green Doors se postará o veškerou administrativu a po dobu zkušební doby (80 hodin) bude zaměstnanci proplácet mzdu. Zároveň ale tohoto zaměstnance nelze vykázat ve čtvrtletních přepočtených počtech OZP ve vaší firmě.

2) Podporované zaměstnávání skrze Green Doors o. s.

Green Doors vám pomůže z řad svých klientů najít vhodného kandidáta na vámi nabídnutou pozici, pracovní konzultantka sdružení může být nápomocna v procesu přijímacích pohovo-rů a zaučování, a i posléze pomoci s řešením obtížnějších situací. Administrativa, náležitosti pracovního poměru a postup vaší spolupráce s potencionálním zaměstnancem jsou stejné, jako v běžném pracovním procesu.

3) Klasická smlouva na HPP

1) Smlouvy pro přechodné zaměstnávání

Na začátku spolupráce podepisujete smlouvu s Green Doors, definujete pracovní pozice, které klientům nabízíte. Po nalezení vhodného adepta se podepíše trojstranná dohoda zaměst-navatel-Green Doors-pracovník. Veškeré další administrativní úkony s klientem zařizuje Green Doors. Všechny dokumenty k podpisu připravu-je Green Doors. 

2 + 3) Klasická zaměstnanecká smlouva

Obvyklé administrativní úkony, jako u běžného zaměstnance.

Prvních 80 hodin práce zaměstnance platí Green Doors.

Jednak se tím zaměstnavatel s povinností zaměstnávat OZP vyhne pokutě, za druhé může získat dotaci od úřadu práce ve výši až 48 000,- a také bude mít nárok na slevu na dani ve výši až 60 000,-

Finanční výhody

Jaké administrativní povinnosti pro vás plynnou z konkrétních variant?

15Po

radn

a: z

aměs

tnáv

ání

Moj

e sc

hizo

fren

ie (1

)

Mám povinnost zaměstnávat člověka se znevýhodněním? 

Podle zákona má každá firma, která má víc jak 25 zaměstnanců, po-vinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP). Zákonný podíl OZP činí 4 % z celkového počtu zaměstnanců. Pokud máte zákonnou povinnost zaměstnat například jednoho člověka se zdravot-ním postižením a neučiníte tak, máte povinnost odvést pokutu ve výši 2,5 násobku min. mzdy na jedno neobsazené místo OZP úřadu práce, pod který firma spadá, nebo nakoupit zboží či služby v režimu ná-hradního plnění v hodnotě téměř 166 000 korun (bez DPH) od OSVČ, která je osobou se zdravotním postižením nebo od organizace, která zaměstnává více jak 50 % OZP.

Organizace, na které se můžete obrátit, když budete chtít někoho zaměstnat:

* o. s. Green Doors – www.greendoors.cz

* NFOZP – Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením – www.nfozp.cz

* ČUPZ - Česká unie pro podporované zaměstnávání – www.unie-pz.cz

* Asistence, o. s. – www.asistence.org

* Konto bariéry – www.kontobariery.cz

* Svaz tělesně postižených – www.svaztp.cz

* o. s. Okamžik – www.okamzik.cz

* Fokus – www.fokus-praha.cz

* a další organizace sdružené v ČUPZ – www.unie-pz.cz

www.cistaduse.cz