MěsiacutečniacutekEU aktualit

Udaacutelosti ČR vyčerpala teacuteměř 30 naacuterodniacute alokace

Sloupek Komise Noveacute priority pro evropskou digitaacutelniacute ekonomiku

Drobnohled Hroziacute Brexit ndash odchod Velkeacute Britaacutenie z EU

Hlavniacute teacutema Korporaacutetniacute daně v Evropskeacute unii

Průvodce podnikaacuteniacutemNěmecko

strana 5

strana 7

strana 9

strana 10

strana 17

čiacuteslo 113 uacutenor 2013

1

Vaacuteženiacute čtenaacuteři

prvniacute měsiacutec noveacuteho roku se rozhodně neoznačoval pozvolnyacutem naacutestupem Důležiteacute evropskeacute udaacutelosti se na naacutes bez varovaacuteniacute začaly hrnout ze všech stran A kteraacute z nich si zasloužiacute naši největšiacute pozornost Pravděpodobně dlouho očekaacutevanaacute řeč britskeacuteho ministerskeacuteho předsedy

David Cameron nenechal nikoho na pochybaacutech že je velkyacutem politickyacutem hraacutečem kteryacute si nechce nechat diktovat agendu protievropskyacutem křiacutedlem sveacute vlastniacute Konzervativniacute strany a vyrazil do protiuacutetoku Mazanyacutem slibem uspořaacutedaacuteniacute referenda o setrvaacuteniacute Britů v Evropskeacute unii vzal viacutetr z plachet i staacutele siacuteliacuteciacute Straně nezaacutevislosti pro ktereacute je přiacutepadnaacute Brexit vlastně jedinyacutem viditelnyacutem politickyacutem programem Mazanyacutem proto že ho plaacutenuje vyhlaacutesit až v polovině budouciacuteho volebniacuteho obdobiacute a za podmiacutenky že naacutesledujiacuteciacute volby vyhraje O tom jak je to nakonec pravděpodobneacute a zejmeacutena o možnyacutech důsledciacutech vystoupeniacute Spojeneacuteho kraacutelovstviacute z Unie se dočtete v rubrice Drobnohled kterou jsem zpracoval dohromady s kolegou Viacutetkem Machaacutečkem

V nosneacute rubrice Udaacutelosti kteraacute shrnuje nejdůležitějšiacute děniacute v evropskeacute integraci za uplynulyacute měsiacutec se prvniacute zpraacuteva vztahuje k odchodu dlouholeteacuteho (osm let ve funkci) předsedy Euroskupiny Jean-Claude Junckera kteryacute byl zaacuteroveň lucemburskyacutem premieacuterem i ministrem financiacute Novou hlavou spolku kteryacute sdružuje ministry financiacute všech 17 staacutetů eurozoacuteny se stal Nizozemec Jeroen Dijsselbloem Snad za jeho eacutery společneacute evropskaacute měna posiacuteliacute nejen co do kvantity (daneacute co největšiacutem počtem zemiacute platiacuteciacutech eurem) ale zejmeacutena co do kvality (daneacute třeba co nejmenšiacutem počtem citaciacute v meacutediiacutech na teacutema rozpadu eurozoacuteny)

Po čtenaacuteřskeacutem uacutespěchu minuleacuteho hlavniacuteho teacutematu ktereacute se věnovalo zmapovaacuteniacute vyacuteše daně z přidaneacute hodnoty ve všech staacutetech EU pokračujeme v daňoveacute exkurzi i tentokraacutet Na paškaacutel jsme si vzali korporaacutetniacute daň ndash v tuzemskeacutem prostřediacute daň z přiacutejmu praacutevnickyacutech osob Patřiacute českaacute sazba korporaacutetniacute daně v evropskeacutem kontextu mezi spiacuteše ty nadprůměrneacute či podprůměrneacute Odpověď naleznete v člaacutenku Tomaacuteše Kozelskeacuteho začiacutenajiacuteciacuteho na straně 10

V raacutemci pravidelneacuteho vyacuteletu s Helenou Chamerovou proti proudu času jsme zaviacutetali do roku 2001 kdy byla podepsaacutena Dohoda z Nice tedy ta kliacutečovaacute norma kteraacute novelizaciacute primaacuterniacuteho praacuteva EU umožnila historickeacute rozšiacuteřeniacute z května 2004 o deset novyacutech členskyacutech zemiacute včetně Českeacute republiky

Takeacute v tomto čiacutesle Měsiacutečniacuteku naleznete přiacutespěvek Zastoupeniacute Evropskeacute komise v ČR Obsahem jsou noveacute priority Komise v oblasti digitaacutelniacute ekonomiky Tedy jak ještě viacutece využit moderniacute prostředky informačniacutech a telekomunikačniacutech technologiiacute k posiacuteleniacute konkurenceschopnosti evropskeacuteho hospodaacuteřstviacute a jeho akteacuterů nejen na mezinaacuterodniacutech trziacutech

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem se zaměřuje na naše nejvyacuteznamnějšiacuteho obchodniacuteho partnera ndash na Německo Na stranaacutech 17 a 18 zjistiacutete jakeacute maacute naacuteš zaacutepadniacute soused makroekonomickeacute vyhliacutedky jakeacute se tam platiacute daně jak drahaacute je pracovniacute siacutela jakeacute jsou ceny energiiacute jak obtiacutežneacute je založit firmu a mnoho dalšiacuteho

Miliacute čtenaacuteři ať se Vaacutem uacutenoroveacute čiacuteslo našeho Měsiacutečniacuteku liacutebiacute

Jan Jedlička

Českaacute spořitelna asOlbrachtova 192962140 00 Praha 4tel +420 956 718 012EU_officecsasczhttpwwwcsasczeu

EU OFFICE (KANCELAacuteŘ PRO EU)Jan Jedličkamanažer EU Office+420 956 718 014 jjedlickacsasczTomaacuteš Kozelskyacute+420 956 718 013 tkozelskycsasczIva Dlouhaacute+420 956 718 015 idlouhacsasczHelena Chamerovaacute+420 956 718 012 hchamerovacsascz

EKONOMICKEacute A STRATEG ANALYacuteZYDavid Navraacutetil hlavniacute ekonom Českeacute spořitelny+420 224 995 439 dnavratilcsascz

GRANTIKA ČESKEacute SPOŘITELNYRichard Levředitel odboru Projektoveacute poradenstviacute+420 731 192 877 levgrantikacscom

Maacutete zaacutejem o realizaci projektu s podporou fondů EU Hledaacutete financovaacuteniacute rozvojovyacutech plaacutenů Plaacutenujete expanzi do zahraničiacute Chcete ziacuteskat viacutece informaciacute Prosiacutem obraťte se na naacutes

Obsahovyacutemi partnery Měsiacutečniacuteku EU aktualit jsou Zastoupeniacute Evropskeacute komise v ČR a portaacutel EurActivcz

1

Vaacuteženiacute čtenaacuteři

prvniacute měsiacutec noveacuteho roku se rozhodně neoznačoval pozvolnyacutem naacutestupem Důležiteacute evropskeacute udaacutelosti se na naacutes bez varovaacuteniacute začaly hrnout ze všech stran A kteraacute z nich si zasloužiacute naši největšiacute pozornost Pravděpodobně dlouho očekaacutevanaacute řeč britskeacuteho ministerskeacuteho předsedy

David Cameron nenechal nikoho na pochybaacutech že je velkyacutem politickyacutem hraacutečem kteryacute si nechce nechat diktovat agendu protievropskyacutem křiacutedlem sveacute vlastniacute Konzervativniacute strany a vyrazil do protiuacutetoku Mazanyacutem slibem uspořaacutedaacuteniacute referenda o setrvaacuteniacute Britů v Evropskeacute unii vzal viacutetr z plachet i staacutele siacuteliacuteciacute Straně nezaacutevislosti pro ktereacute je přiacutepadnaacute Brexit vlastně jedinyacutem viditelnyacutem politickyacutem programem Mazanyacutem proto že ho plaacutenuje vyhlaacutesit až v polovině budouciacuteho volebniacuteho obdobiacute a za podmiacutenky že naacutesledujiacuteciacute volby vyhraje O tom jak je to nakonec pravděpodobneacute a zejmeacutena o možnyacutech důsledciacutech vystoupeniacute Spojeneacuteho kraacutelovstviacute z Unie se dočtete v rubrice Drobnohled kterou jsem zpracoval dohromady s kolegou Viacutetkem Machaacutečkem

V nosneacute rubrice Udaacutelosti kteraacute shrnuje nejdůležitějšiacute děniacute v evropskeacute integraci za uplynulyacute měsiacutec se prvniacute zpraacuteva vztahuje k odchodu dlouholeteacuteho (osm let ve funkci) předsedy Euroskupiny Jean-Claude Junckera kteryacute byl zaacuteroveň lucemburskyacutem premieacuterem i ministrem financiacute Novou hlavou spolku kteryacute sdružuje ministry financiacute všech 17 staacutetů eurozoacuteny se stal Nizozemec Jeroen Dijsselbloem Snad za jeho eacutery společneacute evropskaacute měna posiacuteliacute nejen co do kvantity (daneacute co největšiacutem počtem zemiacute platiacuteciacutech eurem) ale zejmeacutena co do kvality (daneacute třeba co nejmenšiacutem počtem citaciacute v meacutediiacutech na teacutema rozpadu eurozoacuteny)

Po čtenaacuteřskeacutem uacutespěchu minuleacuteho hlavniacuteho teacutematu ktereacute se věnovalo zmapovaacuteniacute vyacuteše daně z přidaneacute hodnoty ve všech staacutetech EU pokračujeme v daňoveacute exkurzi i tentokraacutet Na paškaacutel jsme si vzali korporaacutetniacute daň ndash v tuzemskeacutem prostřediacute daň z přiacutejmu praacutevnickyacutech osob Patřiacute českaacute sazba korporaacutetniacute daně v evropskeacutem kontextu mezi spiacuteše ty nadprůměrneacute či podprůměrneacute Odpověď naleznete v člaacutenku Tomaacuteše Kozelskeacuteho začiacutenajiacuteciacuteho na straně 10

V raacutemci pravidelneacuteho vyacuteletu s Helenou Chamerovou proti proudu času jsme zaviacutetali do roku 2001 kdy byla podepsaacutena Dohoda z Nice tedy ta kliacutečovaacute norma kteraacute novelizaciacute primaacuterniacuteho praacuteva EU umožnila historickeacute rozšiacuteřeniacute z května 2004 o deset novyacutech členskyacutech zemiacute včetně Českeacute republiky

Takeacute v tomto čiacutesle Měsiacutečniacuteku naleznete přiacutespěvek Zastoupeniacute Evropskeacute komise v ČR Obsahem jsou noveacute priority Komise v oblasti digitaacutelniacute ekonomiky Tedy jak ještě viacutece využit moderniacute prostředky informačniacutech a telekomunikačniacutech technologiiacute k posiacuteleniacute konkurenceschopnosti evropskeacuteho hospodaacuteřstviacute a jeho akteacuterů nejen na mezinaacuterodniacutech trziacutech

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem se zaměřuje na naše nejvyacuteznamnějšiacuteho obchodniacuteho partnera ndash na Německo Na stranaacutech 17 a 18 zjistiacutete jakeacute maacute naacuteš zaacutepadniacute soused makroekonomickeacute vyhliacutedky jakeacute se tam platiacute daně jak drahaacute je pracovniacute siacutela jakeacute jsou ceny energiiacute jak obtiacutežneacute je založit firmu a mnoho dalšiacuteho

Miliacute čtenaacuteři ať se Vaacutem uacutenoroveacute čiacuteslo našeho Měsiacutečniacuteku liacutebiacute

Jan Jedlička

Českaacute spořitelna asOlbrachtova 192962140 00 Praha 4tel +420 956 718 012EU_officecsasczhttpwwwcsasczeu

EU OFFICE (KANCELAacuteŘ PRO EU)Jan Jedličkamanažer EU Office+420 956 718 014 jjedlickacsasczTomaacuteš Kozelskyacute+420 956 718 013 tkozelskycsasczIva Dlouhaacute+420 956 718 015 idlouhacsasczHelena Chamerovaacute+420 956 718 012 hchamerovacsascz

EKONOMICKEacute A STRATEG ANALYacuteZYDavid Navraacutetil hlavniacute ekonom Českeacute spořitelny+420 224 995 439 dnavratilcsascz

GRANTIKA ČESKEacute SPOŘITELNYRichard Levředitel odboru Projektoveacute poradenstviacute+420 731 192 877 levgrantikacscom

Maacutete zaacutejem o realizaci projektu s podporou fondů EU Hledaacutete financovaacuteniacute rozvojovyacutech plaacutenů Plaacutenujete expanzi do zahraničiacute Chcete ziacuteskat viacutece informaciacute Prosiacutem obraťte se na naacutes

Obsahovyacutemi partnery Měsiacutečniacuteku EU aktualit jsou Zastoupeniacute Evropskeacute komise v ČR a portaacutel EurActivcz

Novyacutem šeacutefem Euroskupiny se stal nizozemskyacute ministr financiacute Jeroen Dijsselbloem Britskyacute premieacuter David Cameron přisliacutebil Britům referendum o setrvaacuteniacute v Evropskeacute unii avšak až na rok 2017 Poslanci nejen Evropskeacuteho ale i naacuterodniacutech parlamentů se shodli na hlavniacutech probleacutemech EU (demokratickyacute deficit a nezaměstnanost mladyacutech) EU zahaacutejila posiacutelenou spolupraacuteci v oblasti daně z finančniacutech transakciacute Vstoupit v platnost by tato daň měla od přiacuteštiacuteho roku

2

Udaacutelosti

Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Jeroen Dijsselbloem se stal novyacutem šeacutefem Eurogroup Po osmi letech skončil Jean-Claude Juncker v čele uskupeniacute ktereacute zahrnuje ministry financiacute všech 17 staacutetů eurozoacuteny (tzv Eurogroup) Ve funkci ho vystřiacutedal nizozemskyacute ministr financiacute Jeroen Dijsselbloem Zaacuteměr jmenovat Dijsselbloema do čela eurozoacuteny byl neformaacutelně oznaacutemen už na summitu EU v prosinci 2012 podle pravidel ve smlouvaacutech však musiacute byacutet šeacutef Eurogroup oficiaacutelně zvolen ministry financiacute na jejiacutem zasedaacuteniacute Dijsselbloem je od listopadu loňskeacuteho roku ministrem financiacute Nizozemska ktereacute se řadiacute do skupiny severniacutech staacutetů jež podporujiacute striktniacute uacutespornaacute opatřeniacute Německo vyslovilo podporu Jeroenemu Dijsselbloemovi již na začaacutetku letošniacuteho roku s tiacutem že předseda shromaacutežděniacute ministrů financiacute eurozoacuteny by měl pochaacutezet z finančně stabilniacute země kteraacute se těšiacute vysokeacutemu hodnoceniacute ratingovyacutech agentur Podporu holandskeacutemu kandidaacutetovi vyslovilo takeacute Finsko a Slovensko Kandidaturu Dijssbleoma uviacutetal i dosavadniacute předseda Eurogroup Jean-Claude Juncker z Lucemburska Takeacute francouzskyacute ministr financiacute Moscovici i přes počaacutetečniacute rezervovanost ke jmenovaacuteniacute tohoto kandidaacuteta nakonec nebyl proti Moscovici od Dijsselbloema očekaacutevaacute že na zasedaacuteniacute bude prezentovat sveacute vize pro budoucnost Evropy Zaacuteroveň doufaacute že novyacute předseda Eurogroup bude pokračovat v tradici Jean-Clauda Junckera Šeacutef uskupeniacute ministrů financiacute zemiacute použiacutevajiacuteciacutech euro je volen na obdobiacute dva a půl roku Role Eurogroup stoupaacute společně s diskuzemi o prohlubovaacuteniacute ekonomickeacute integrace Skupina Eurogroup takeacute napřiacuteklad rozhodovala o finančniacute pomoci Řecku Irsku a Portugalsku httpwwwconsiliumeuropaeuhomepagehighlightsmr-dijsselbloem-appointed-new-eurogroup-presidentlang=cs httpwwweuractivczekonomika-a-euroclaneknovym-sefem-eurogroup-bude-jeroen-dijsselbloem-z-nizozemska-010549

Britskyacute premieacuter David Cameron chce reformovat EUDavid Cameron ve sveacutem prohlaacutešeniacute přisliacutebil Britům referendum o setrvaacuteniacute Spojeneacuteho kraacutelovstviacute v EU Mohlo by se uskutečnit v roce 2017 pokud by u vlaacutedy po dalšiacutech parlamentniacutech volbaacutech zůstala Cameronova Konzervativniacute strana Britskyacute premieacuter pak předpoklaacutedaacute že v době takoveacuteho referenda by mělo byacutet postaveniacute Spojeneacuteho kraacutelovstviacute v EU značně odlišneacute od toho současneacutehoCameron plaacutenuje vyjednat novou smlouvu a změnit celkoveacute uspořaacutedaacuteniacute evropskeacute integrace Reformovanaacute EU by podle

něj měla byacutet konkurenceschopnaacute flexibilniacute demokraticky odpovědnaacute a spravedlivaacute Některeacute na nadnaacuterodniacute instituce přeneseneacute pravomoci by se takeacute měly vracet naacuterodniacutem vlaacutedaacutem Reakce evropskyacutech představitelů na Cameronovo vyjaacutedřeniacute na sebe nenechaly dlouho čekat Napřiacuteklad německyacute ministr zahraničiacute Guido Westerwelle projevil přaacuteniacute aby Britaacutenie zůstala v EU Varoval ale před britskou snahou bdquovyzobaacutevat rozinkyldquo tedy vybiacuterat z evropskeacute integrace jen to co se hodiacute Pokud by se totiž k takoveacute taktice uchyacutelily i dalšiacute členeskeacute staacutety vedlo by to podle Westerwelleho k rozštěpeniacute Unie Negativniacute hlasy se ozvaly i ze stran tradičniacutech britskyacutech partnerů v otaacutezkaacutech evropskeacute integrace Šveacutedskaacute ministryně pro evropskeacute zaacuteležitosti se s Cameronem neshoduje v tom že by EU měla byacutet pouhou bdquovolnou siacutetiacuteldquo jde podle niacute o unii s jasnyacutemi pravidly hry Daacutenskyacute ministr pro evropskeacute věci zase uvedl že Daacutensko neplaacutenuje naacutesledovat britskou cestu a chce miacutet co nejtěsnějšiacute vazby s centrem EU Viacutece k teacutematu se můžete dozvědět v našem komentaacuteři v rubrice Drobnohled na straně 9httpwwwconservativescomNewsSpeeches201212Prime_Ministers_Speech_on_Europeaspxhttpwwweuractivczcr-v-evropske-uniiclanekcameron-chce-reformovat-eu-ceska-vlada-s-tim-souhlasi-010561

Hlavniacute probleacutemy Evropskeacute unie podle poslancůZa uacutečelem projednaacuteniacute každoročniacuteho cyklu koordinace hospodaacuteřskyacutech politik v raacutemci EU se setkali poslanci Evropskeacuteho a naacuterodniacutech parlamentů v Bruselu Ciacutelem jednaacuteniacute byla předevšiacutem vzaacutejemnaacute vyacuteměna informaciacute o ekonomickyacutech zaacutejmech a obavaacutech členskyacutech zemiacute ale i o unijniacutech prioritaacutech obecně Demokratickyacute deficitJedniacutem z hlavniacutech zaacutevěrů letošniacuteho jednaacuteniacute poslanců bylo zkonstatovaacuteniacute že je potřeba vytvořit uacutečinnějšiacute mechanismus demokratickeacute kontroly evropskeacuteho rozhodovaacuteniacute o hospodaacuteřskyacutech zaacuteležitostech Byl totiž zdůrazněn demokratickyacute deficit kteryacute se podle poslanců zvyšuje protože opatřeniacute noveacuteho ekonomickeacuteho vlaacutednutiacute EU přiacutemo zasahujiacute do všech aspektů naacuterodniacutech ekonomikPokud tedy nebude zvyacutešena demokratickaacute kontrola občaneacute budou navrhovaneacute reformy naacuterodniacutech rozpočtů odmiacutetat Silnějšiacute ekonomickeacute řiacutezeniacute by proto mělo veacutest i k většiacutemu zapojeniacute parlamentů (Evropskeacuteho i naacuterodniacutech) do rozhodovaacuteniacute

Zaacuteruky pro mladeacute Nezaměstnanost mezi mladyacutemi lidmi v EU dosaacutehla bezprecedentniacutech 237 V souvislosti s tiacutem byl zmiacuteněn nedaacutevnyacute naacutevrh Komise na vytvořeniacute tzv zaacuteruk pro mladeacute Ty by měly mladyacutem lidem ve věku do 25 let do čtyř měsiacuteců zajistit pracovniacute miacutesto či dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute

POLITIKA

Podle evropskyacutech poslanců je systeacutem zaacuteruk jednou z cest jak vysokeacute nezaměstnanosti mladyacutech čelit Dalšiacute řešeniacute kteraacute poslanci navrhli zahrnujiacute posilovaacuteniacute podnikaacuteniacute lepšiacute propojovaacuteniacute vzdělaacutevaacuteniacute s potřebami zaměstnavatelů a reformy pracovniacuteho trhu httpwwweuroparleuropaeunewscsheadlinescontent20130125STO05486httpwwweuractivczevropske-instituceclanekdemokraticky-deficit-a-nezamestnanost-mladych-patri-mezi-hlavni-problemy-eu-shoduji-se-evropsti-a-narodni-poslanci-010577Nezaměstnanost v EU opět laacuteme rekordyV listopadu 2012 dosaacutehla nezaměstnanost v eurozoacuteně 118 což je od zavedeniacute eura v roce 1999 nejvyššiacute čiacuteslo O rok dřiacuteve bylo lidiacute bez praacutece o viacutece než 1 procentniacute bod meacuteně ndash 106 Vyplyacutevaacute to ze zpraacutevy Evropskeacute komise o vyacutevoji v zaměstnanosti a sociaacutelniacute oblasti Celkem je v Evropskeacute unii bez praacutece 26 milionů lidiacute tedy 11 Meziročně tak v členskyacutech staacutetech přibylo dohromady přibližně dva miliony nezaměstnanyacutech Českaacute republika si v porovnaacuteniacute s Evropskou uniiacute vede poměrně dobře a s počtem 74 lidiacute bez praacutece se společně s Belgiiacute nachaacuteziacute na sedmeacutem miacutestěStaacutele aktuaacutelnějšiacutem probleacutemem je praacutevě velkaacute nezaměstnanost mladyacutech lidiacute V listopadu bylo bez praacutece zhruba 58 milionů lidiacute mladšiacutech 25 let celkovaacute miacutera nezaměstnanosti teacuteto skupiny tak dosaacutehla 237 V Řecku a Španělsku toto čiacuteslo dokonce přesahuje 55 Praacutevě při porovnaacuteniacute jednotlivyacutech zemiacute můžeme naleacutezt značneacute odlišnosti předevšiacutem mezi severniacutemi a jižniacutemi staacutety EU V roce 2000 činil rozdiacutel mezi těmito bloky 35 procentniacuteho bodu v roce 2007 se ale nezaměstnanost těchto staacutetů vyrovnala V důsledku hospodaacuteřskeacute krize kteraacute jižniacute staacutety zasaacutehla daleko silněji však toto čiacuteslo do roku 2011 vzrostlo na 75 Největšiacute naacuterůst nezaměstnanosti za uplynulyacute rok zaznamenalo Řecko kde od loňska vzrostla o 71 procentniacuteho bodu na současnyacutech 26 Vůbec nejvyššiacute nezaměstnanost v EU pak traacutepiacute Španělsko kde nemělo v listopadu praacuteci 266 pracovniacute siacutely Meziročniacute naacuterůst však činil bdquopouzeldquo 36 procentniacutech bodů Na druheacute straně pomyslneacuteho žebřiacutečku nalezneme Rakousko (45 ) Lucembursko (51 ) a Německo (54 )httpeceuropaeucommission_2010-2014andorheadlinesnews20130120130108_enhtmhttpwwweuractivczekonomika-a-euroclaneknezamestnanost-v-eu-opet-lame-rekordy-znacny-rozdil-je-mezi-severem-a-jihem-010521

EU zahaacutejila posiacutelenou spolupraacuteci v oblasti FTTRada pro hospodaacuteřskeacute a finančniacute věci přijala rozhodnutiacute kteryacutem se jedenaacutecti členskyacutem staacutetům povoluje zahaacutejit posiacutelenou

spolupraacuteci v oblasti daně z finančniacutech transakciacute kteraacute je všeobecně znaacutemaacute pod zkratkou FTT (Financial Transaktion Tax) Platit by měla od začaacutetku přiacuteštiacuteho roku Daň z finančniacutech transakciacute chce prostřednictviacutem posiacuteleneacute spolupraacutece zaveacutest těchto jedenaacutect členskyacutech staacutetů bull Belgie bull Německo bull Estonsko bull Řecko bull Španělsko bull Francie bull Itaacutelie bull Rakousko bull Portugalsko bull Slovinskobull Slovensko

Na zasedaacuteniacute Rady pro hospodaacuteřskeacute a finančniacute zaacuteležitosti se řešily předevšiacutem procesniacute otaacutezky ndash bdquo jednali jsme o tom jak v otaacutezce daně z finančniacutech transakciacute daacutele pokračovat na zaacutekladě posiacuteleneacute spolupraacutece nikoli však o obsahu či podstatě daně samotneacuteldquo uvedl po zasedaacuteniacute irskyacute ministr financiacute Michael Noonan bdquoČlenskeacute staacutety ktereacute se konečneacuteho mechanismu daně z finančniacutech transakciacute uacutečastnit nechtějiacute přesto budou do procesu plně zapojeny a budou se v plneacutem rozsahu uacutečastnit diskusiacute takže se staacutele jednaacute o proces na němž se bude podiacutelet všech 27 členůldquoNyniacute bude muset Evropskaacute komise upravit původniacute naacutevrh na podobu daně z finančniacutech transakciacute ke ktereacutemu se měla podle představ exekutivy připojit celaacute sedmadvaciacutetkaV původniacutem naacutevrhu Komise byla stanovena harmonizovanaacute minimaacutelniacute sazba daně ve vyacuteši 01 u transakciacute se všemi druhy finančniacutech naacutestrojů s vyacutejimkou derivaacutetů (u nich je sazba 001 ) Ciacutelem bylo zajistit aby finančniacute sektor kteryacute mnoziacute považujiacute za nedostatečně zdaněnyacute spravedlivě přispiacuteval k daňovyacutem přiacutejmům a současně takeacute odrazovat od transakciacute jež nezvyšujiacute efektivnost finančniacutech trhůhttpwwwconsiliumeuropaeuhomepagehighlightsthe-eu-launches-enhanced-cooperation-on-the-financial-transaction-taxlang=cs httpwwweuractivczekonomika-a-euroclanekdan-z-financnich-transakci-pro-firmy-je-dulezite-nacasovani-ftt-finance-kalousek-eu-eurozona-010552

Fotovoltaici si u Komise stěžujiacute na omezovaacuteniacute podpory obnovitelnyacutech zdrojů energieViacutece než 70 firem a asociaciacute (i z ČR) působiacuteciacutech v sektoru fotovoltaiky se podepsalo pod otevřenyacute dopis Evropskeacute asociace pro fotovoltaickyacute průmysl (EPIA) adresovanyacute

ENERGETIKA A DOPRAVA

ZDANĚNIacute A CELNIacute UNIE

3EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Udaacutelosti

evropskeacutemu komisaři pro energetiku Guumlntheru Oettingerovi V něm ho vyzyacutevajiacute aby bdquoraacutezně reagovalldquo a použil bdquovšechny praacutevniacute prostředkyldquo k zastaveniacute trendu kteryacute ohrožuje prostřediacute důvěry potřebneacute pro přilaacutekaacuteniacute dalšiacutech investorůldquo Odkazujiacute přitom na nedaacutevno uskutečněneacute nebo plaacutenovaneacute uacutepravy podpory obnovitelnyacutech zdrojů energie (OZE) v těchto zemiacutechbull Belgii bull Bulharsku bull Českeacute republice bull Francii bull Itaacutelii bull Řecku bull Slovenskubull Španělsku

bdquoTakovaacute opatřeniacute vaacutežně poškozujiacute investičniacute prostřediacute všeobecně a zvlaacuteště pro obnovitelneacute zdroje nejen v zemiacutech kde jsou přijata ale napřiacuteč celou Evropouldquo piacuteše se v dopise Nedostatek důvěry v podpůrnaacute opatřeniacute pryacute totiž posiluje vniacutemaacuteniacute investičniacutech rizik a tiacutem zbytečně zvyšuje kapitaacuteloveacute naacuteklady pro podnikatele Fotovoltaici upozorňujiacute napřiacuteklad na situaci v Českeacute republice Zahraničniacute investoři nedaacutevno oznaacutemili že ještě v tomto čtvrtletiacute podajiacute arbitraacutežniacute žalobu Budou po ČR žaacutedat naacutehradu finančniacutech škod ktereacute podle sveacuteho tvrzeniacute utrpěli

zavedeniacutem noveacuteho 26 odvodu z vyacutenosů solaacuterniacutech elektraacuteren Proti solaacuterniacute dani se v roce 2011 podala stiacutežnost k Uacutestavniacutemu soudu skupina senaacutetorů Soud však rozhodl že odvod je v souladu s uacutestavou EPIA poukazuje takeacute na prohlaacutešeniacute ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby z řiacutejna 2012 o zaacuteměru prodloužit a zvyacutešit tuto daň httpwwwepiaorgid=31httpwwweuractivczenergetikaclanekevropsti-fotovoltaici-si-u-komise-stezuji-na-omezovani-podpory-oze-obnovitelne-zdroje-solarni-elektrina-energetika-010518

Ministerstvo zemědělstviacute v noveacute strategii podporuje živočišnou vyacuterobuMinistr zemědělstviacute Petr Bendl na setkaacuteniacute se zaacutestupci nevlaacutedniacutech zemědělskyacutech a potravinaacuteřskyacutech organizaciacute zahaacutejil diskuzi o naacutevrhu bdquoStrategie českeacuteho zemědělstviacute a potravinaacuteřstviacute v raacutemci Společneacute zemědělskeacute politiky EU po roce 2014ldquo Ciacutelem teacuteto strategie je podle Bendla naleacutezt hlavniacute priority českeacuteho zemědělstviacute Z dokumentu vyplyacutevaacute že jednou z nich by mělo byacutet zajištěniacute potravinoveacute bezpečnosti na naacuterodniacute a evropskeacute uacuterovni Mělo by se podle něj takeacute dbaacutet na zlepšeniacute vztahu zemědělstviacute k půdě a vodě a obecně by se mělo usilovat o zvyacutešeniacute efektivnosti a konkurenceschopnosti českeacuteho zemědělstviacute Prezentovanyacute materiaacutel počiacutetaacute třeba s podporou mladyacutech začiacutenajiacuteciacutech zemědělců Daacutele navrhuje zvyacutešit podporu propagace lokaacutelniacutech či regionaacutelniacutech potravinaacuteřskyacutech produktů Viacutece investic by mělo směřovat na pěstovaacuteniacute ovoce a zeleniny a hlavně do oblastiacute živočišneacute vyacuteroby Živočišnaacute vyacuteroba by podle Bendla měla zvraacutetit zvyšujiacuteciacute se zaacutevislosti na dovozu a současně veacutest ke zvyacutešeniacute počtu pracovniacutech přiacuteležitostiacute na venkově Mezi konkreacutetniacute opatřeniacute patřiacute v raacutemci evropskeacuteho Programu rozvoje venkova takeacute přechod na systeacutem jednotneacute platby Znamenaacute to že se z Českeacute republiky stane jeden administrativniacute region kam budou proudit evropskeacute dotace V souladu s ciacutelem bdquoozeleňovaacuteniacuteldquo by měla byacutet mimo jineacute zavedena povinnost střiacutedat plodiny na orneacute půdě Mělo by takeacute dochaacutezet ke zvyacutehodňovaacuteniacute projektů ktereacute vytvaacuteřejiacute udržitelnaacute pracovniacute miacutesta nebo ktereacute majiacute za ciacutel snižovaacuteniacute energetickeacute naacuteročnosti Ministerstvo zemědělstviacute pro rok 2013 takeacute předpovědělo naacuterůst dotaciacute z EU Ty by mohly byacutet ze současnyacutech 348 miliard korun navyacutešeny na 396 miliard Kč httpeagriczpublicwebmzetiskovy-servistiskove-zpravyx2012_ministerstvo-zemedelstvi-zahajilohtmlhttpwwweuractivczzemedelstvi0clanekministerstvo-zemedelstvi-v-nove-strategii-podporuje-zivocisnou-vyrobu-010551

ZEMĚDĚLSTVIacute A RYBOLOV

Ministerstvo zemědělstviacute zahaacutejilo diskusi o noveacute strategii českeacuteho zemědělstviacute v raacutemci Společneacute zemědělskeacute politiky Podle ministerstva by mělo v roce 2013 dojiacutet k naacuterůstu dotaciacute z EU Evropskaacute unie bojuje proti kyberkriminalitě Pomoci by jiacute k tomu mělo Evropskeacute centrum pro boj proti kriminalitě se siacutedlem v Haagu Českaacute republika vyčerpala z prostředků z evropskyacutech strukturaacutelniacutech fondů a Fondu soudržnosti 298 naacuterodniacute alokace

4 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Udaacutelosti

EU chce byacutet chytřejšiacute a rychlejšiacute než kyberpachateleacuteInternetoveacute prostřediacute nepovažuje řada lidiacute staacutele za bezpečneacute Obětiacute nějakeacuteho druhu kyberkriminality se podle odhadů na celeacutem světě stane každyacute den asi jeden milion lidiacute Kyberkriminalita neznaacute hranice staacutetů a proto je proti niacute potřeba bojovat společně domniacutevaacute se Evropskaacute komise Svou činnost proto startuje Evropskeacute centrum pro boj proti kriminalitě (EC3) To maacute byacutet jednak střediskem pro odbornou pomoc členskyacutem staacutetům jednak maacute zajišťovat společneacute kroky proti internetovyacutem zločinům

V kyberkriminalitě přitom nejde pouze o internetoveacute podvody nebo uacutetoky na elektronickeacute bankovnictviacute ale takeacute o sexuaacutelniacute zneužiacutevaacuteniacute dětiacute nebo zločiny ktereacute zasahujiacute infrastrukturu a informačniacute systeacutemy bdquoPachateleacute tohoto typu trestneacute činnosti jsou velmi chytřiacute a rychle si osvojujiacute noveacute technologie aby je zneužili k nezaacutekonneacute činnostildquo řekla evropskaacute komisařka pro vnitřniacute věci Cecilia Malmstroumlmovaacute bdquoDiacuteky EC3 budeme chytřejšiacute a rychlejšiacute než oni a budeme tak moci jejich zločinům předchaacutezet a bojovat s nimildquo doufaacute komisařka Centrum bude umiacutestěno v siacutedle Evropskeacuteho policejniacuteho uacuteřadu (Europol) v nizozemskeacutem Haagu Z jeho rozpočtu bude takeacute financovaacuteno V roce 2013 by měl Europol na činnost centra vyčlenit 7 milionů eur Pro letošek se v EC3 počiacutetaacute se 30 zaměstnanci na plnyacute uacutevazek jejich počet by měl postupně narůst na 40EU si od centra slibuje předevšiacutem většiacute možnost koordinace mezi policejniacutemi jednotkami jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů U internetovyacutech podvodů zneužiacutevaacuteniacute dětiacute pomociacute internetu

i jinyacutech druhů kyberkriminality se často jednaacute o stovky poškozenyacutech a podezřeliacute se mohou nachaacutezet kdekoli na světě EC3 maacute na jedneacute straně sloužit jako středisko synteacutezy uacutedajů a maacute poskytovat poradenstviacute při vyšetřovaacuteniacute a soudniacutem řiacutezeniacute na druheacute straně maacute byacutet schopno využiacutet v členskyacutech staacutetech veškereacute potřebneacute zdroje pro potlačovaacuteniacute kyberkriminality Mělo by přitom podporovat řešeniacute jež budou obecně použitelnaacute pro celou EUhttpeuropaeurapidpress-release_IP-13-13_cshtm httpwwweuractivczobchod-a-export0clanekeu-chce-byt-chytrejsi-a-rychlejsi-nez-kyberpachatele-ec3-kyberkriminalita-ochrana-dat-internet-bezpecnost-010523

ČR vyčerpala teacuteměř 30 naacuterodniacute alokace ve fondech EUČeskaacute republika podle posledniacute monitorovaciacute zpraacutevy obsahujiacuteciacute aktuaacutelniacute uacutedaje o čerpaacuteniacute prostředků z evropskyacutech strukturaacutelniacutech fondů a z Fondu soudržnosti od začaacutetku současneacuteho programoveacuteho obdobiacute 2007ndash2013 vyčerpala 2339 miliard korun což představuje 298 celkoveacute naacuterodniacute alokace Ze zpraacutevy takeacute vyplyacutevaacute že do 4 ledna letošniacuteho roku řiacutediacuteciacute orgaacuteny převzaly přes 92 tisiacutec žaacutedostiacute a o přiděleniacute dotace rozhodly v přiacutepadě projektů za viacutece než 640 miliard korun Naacuterodniacute zdroje ke stejneacutemu datu vyplatily uacutespěšnyacutem žadatelům viacutece než 400 miliard korun což představuje 52 celkoveacute naacuterodniacute alokace V obdobiacute 2007 až 2013 může Českaacute republika z Bruselu ziacuteskat celkem 7846 miliardy korun I přesto že do konce programoveacuteho obdobiacute zbyacutevaacute necelyacute rok rezort pro miacutestniacute rozvoj hodnotiacute plněniacute ciacutelů v raacutemci kohezniacute politiky v Českeacute republice za převaacutežně bdquouspokojivyacuteldquo Tak je tomu v přiacutepadě přiacutespěvku evropskyacutech fondů ke konkurenceschopneacute českeacute ekonomice tzv bdquoměkkyacutechldquo projektů ktereacute majiacute zajistit kvalifikovanou a flexibilniacute pracovniacute siacutelu zvyšovat vzdělaacuteniacute společnosti a zefektivňovat systeacutem veřejneacute spraacutevy a služeb či v přiacutepadě zkvalitňovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute environmentaacutelniacute infrastruktury či dopravniacute dostupnosti uacutezemiacute Naopak hodnoceniacute bdquobez vyacuteraznějšiacutech probleacutemůldquo se dostaacutevaacute plněniacute ciacutele kteryacute maacute veacutest k vyvaacuteženeacutemu rozvoji uacutezemiacute a k němuž přispiacutevajiacute předevšiacutem regionaacutelniacute operačniacute programy oba programy pro hlavniacute město Prahu (OP Praha-Konkurenceschopnosti OP Praha-Adaptabilita) Integrovanyacute operačniacute program či teacutematicky zaměřenyacute OP Doprava httpwwwstrukturalni-fondyczgetmedia16146302-4b12-40c9-83cd-83e1d51b95b2MMZ_2012_12pdf

INFORMAČNIacute SPOLEČNOST

KOHEZNIacute POLITIKA

5EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Udaacutelosti

ht tp wwweuract ivcz reg ionaln i - rozvoj c lanekcr-vycerpala-temer-30--narodni-alokace-ve-fondech-eu-010562 Uacutedaje o stavu čerpaacuteniacute finančniacutech prostředků podle jednotlivyacutech OP a fondů EU

Celkovaacute alokace

2007ndash2013 Podaneacute žaacutedosti

Certifikovaneacute vyacutedaje

předloženeacute EK v mil Kč v mil Kč v v mil Kč v

OP D 171 7007 226 7904 1321 51 0942 298OP ŽP 145 4183 231 7890 1594 36 3805 250OP PI 92 2762 159 6550 1730 29 6331 321OP LZZ 55 4559 107 7288 1943 19 8557 358OP VaVpI 61 2336 101 4001 1656 6 3499 104IOP 47 8489 63 1400 1320 12 0985 253OP VK 52 8576 139 6527 2642 11 9520 226OP TP 5 7567 8 6786 1508 1 7167 298ROP SZ 22 4910 40 0147 1779 5 4960 244ROP MS 21 6497 35 0937 1621 9 0631 419ROP JV 21 3898 36 0763 1687 12 5031 585ROP SM 19 9981 34 2632 1713 10 5690 529ROP SV 19 9331 41 5581 2085 9 3971 471ROP JZ 18 8098 54 2809 2886 8 3924 446ROP SČ 16 9146 33 0979 1957 5 4713 323OP PK 7 1266 14 6288 2053 2 3447 329OP PA 3 3494 15 3428 4581 1 5342 458ESF 111 6629 262 7244 2353 33 3420 299ERDF 412 2250 708 7735 1719 137 1473 333FS 260 3222 371 6932 1428 63 3625 243NSRR 784 5990 1 343 1910 1712 233 8517 298Zdroj Monitorovaciacute zpraacuteva

Peniacuteze z EU na uacutespory energie pryacute ČR nevyužiacutevala rozumněPodle zpraacutevy kterou vydal Evropskyacute uacutečetniacute dvůr (EUacuteD) siacutedliacuteciacute v Lucemburku se rozumně využiacutevaacute jen 10 prostředků z kohezniacute politiky určenyacutech pro zvyšovaacuteniacute energetickeacute uacutečinnostiEvropštiacute auditoři posuzovali zda byly investice do energetickeacute uacutečinnosti v raacutemci politiky soudržnosti naacutekladově efektivniacute Audit probiacutehal v Českeacute republice Itaacutelii a Litvě tedy zemiacutech ktereacute na tato opatřeniacute ziacuteskaly z Kohezniacuteho fondu a Evropskeacuteho fondu regionaacutelniacuteho rozvoje v programovaciacutech obdobiacute2007ndash2013 nejviacutece peněz Od sveacuteho vstupu do EU v roce 2004 až do letošniacuteho roku se v Českeacute republice na energetickou efektivitu alokovalo viacutece než

951 milionů eur v Litvě viacutece než 492 milonů eur a v Itaacutelii viacutece než 873 milionů eur (tam se čaacutestka počiacutetaacute od roku 2000 předchoziacute dva staacutety v teacute době ještě nebyly členy Evropakeacute unie)Auditoři uacutečetniacuteho dvora přezkoumaacutevali čtyři operačniacute programy na vzorku 24 investičniacutech projektů v oblasti energetickeacute uacutečinnosti veřejnyacutech budov jako jsou školy knihovna nemocnice nebo siacutedla administrativniacutech celků Ve většině přiacutepadů však nebylo možneacute uacutespory energie ověřit protože nebyly k dispozici důvěryhodneacute uacutedaje Důvodem je i to že na rozdiacutel od Českeacute republiky nejsou energetickeacute audity v Litvě a Itaacutelii povinneacute EUacuteD každopaacutedně zjistil že pro velkou čaacutest těchto projektů nebyly racionaacutelně stanoveny ciacutele praacutevě z hlediska naacutekladoveacute efektivnosti tedy naacutekladů na jednotku uspořeneacute energie Často se totiž renovovaly objekty ktereacute pouze potřebovaly rekonstrukci a měly k dispozici odpoviacutedajiacuteciacute dokumentaci Na potenciaacutel energetickyacutech uacutespor se pryacute však přitom přiacuteliš nehledělo V kontrolovanyacutech programech totiž chybělo řaacutedneacute posouzeniacute oblastiacute ve kteryacutech by bylo možneacute dosaacutehnout většiacutech uacutespor tak aby to přineslo co největšiacute finančniacute vyacutehody Koncept efektivnosti naacutekladů nebyl ani součaacutestiacute posouzeniacute operačniacutech programů ze strany Evropskeacute komise httpecaeuropaeuportalplsportaldocs119680746PDFhttpwwweuractivczregionalni-rozvojclanekeud-penize-z-eu-na-energetickou-ucinnost-se-v-cr-nevyuzivaly-rozumne-zateplovani-efektivita-fondy-eu-kohezni-regionalni-budovy-uspory-010535

6 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Udaacutelosti

Zastoupeniacute Evropskeacute komise v ČR naplňuje Měsiacutečniacutek EU aktualit přiacutespěvky do rubriky bdquoSloupek Komiseldquo V tomto čiacutesle se věnuje novyacutem prioritaacutem v evropskeacute digitaacutelniacute ekonomice Pokud by se podařilo splnit kliacutečoveacute oblasti v přiacuteštiacutech osmi letech mohl by se hrubyacute domaacuteciacute produkt zvyacutešit až o 5 a došlo by k vytvořeniacute až 38 milionů novyacutech pracovniacutech miacutest Jak si vede Českaacute republika v raacutemci tohoto programu

NOVEacute PRIORITY PRO EVROPSKOU DIGITAacuteLNIacute EKONOMIKU

V uplynulyacutech 15 letech staacutely informačniacute a komunikačniacute technologie (IKT) za polovinou růstu produktivity v Evropě a dnes roste digitaacutelniacute hospodaacuteřstviacute oproti ostatniacutem odvětviacutem sedmkraacutet rychleji Tento potenciaacutel je ale v současnosti zčaacutesti omezen roztřiacuteštěnou povahou celoevropskeacuteho raacutemce politiky Proto představila Evropskaacute komise již v roce 2010 program maximaacutelniacuteho využitiacute sociaacutelniacutech a hospodaacuteřskyacutech možnostiacute IKT v evropskeacute ekonomice nazvanyacute Digital AgendaVyacutevoj v oblasti IKT je však rychlyacute použiacutevaacuteniacute internetu trvale roste (zejmeacutena u znevyacutehodněnyacutech skupin) počet občanů kteřiacute nikdy nepoužili internet se snižuje Staacutele rozšiacuteřenějšiacute je nakupovaacuteniacute on-line (i když pro přeshraničniacute to platiacute v mnohem menšiacute miacuteře) a zvyšuje se i rozšiacuteřeniacute vysokorychlostniacuteho širokopaacutesmoveacuteho připojeniacuteKoncem loňskeacuteho roku proto Evropskaacute komise původniacute program z roku 2010 upravila a nově klade důraz na naacutesledujiacuteciacute kliacutečoveacute oblasti

1 Vytvořeniacute noveacuteho a stabilniacuteho regulačniacuteho prostřediacute pro širokopaacutesmovaacute připojeniacute

2 Rozšiacuteřeniacute veřejnyacutech digitaacutelniacutech služeb (např podpora zavedeniacute elektronickyacutech průkazů totožnosti a elektronickyacutech podpisů e-justice elektronickyacutech zdravotniacutech zaacuteznamů)

3 Podpora digitaacutelniacutech dovednostiacute a zaměstnanosti

4 Novaacute strategie pro kybernetickou bezpečnost v EU (stanoveniacute minimaacutelniacutech standardů pro zajištěniacute svobody a soukromiacute uživatelů)

5 Aktualizace raacutemce EU pro autorskeacute praacutevo

6 Urychleniacute rozvoje cloud computingu (odbouraacuteniacute staacutevajiacuteciacutech barieacuter na straně jednotlivyacutech staacutetů i negativniacuteho vniacutemaacuteniacute spotřebitelů)

7 Zahaacutejeniacute noveacute průmysloveacute strategie pro elektroniku (zejmeacutena podpora mikro- a nanoelektroniky)

Uacuteplnyacutem provedeniacutem teacuteto aktualizovaneacute digitaacutelniacute agendy by se v přiacuteštiacutech osmi letech v Evropě mohl hrubyacute domaacuteciacute produkt zvyacutešit až o 5 a to tiacutem že by vzrostly investice do informačniacutech a komunikačniacutech technologiiacute zlepšila by se uacuteroveň počiacutetačovyacutech dovednostiacute umožnily by se inovace ve veřejneacutem sektoru a reformovaly se raacutemcoveacute podmiacutenky pro internetoveacute hospodaacuteřstviacute

Pokud jde o pracovniacute přiacuteležitosti odhaduje se že vyacutestavbou noveacute infrastruktury v digitaacutelniacute oblasti by mohlo byacutet v dlouhodobeacutem horizontu vytvořeno až 38 milionu novyacutech pracovniacutech miacutest Jen elektronickeacute zadaacutevaacuteniacute zakaacutezek by mohlo přineacutest uacutespory ve vyacuteši 100 miliard EUR ročně a elektronickaacute veřejnaacute spraacuteva dokaacuteže sniacutežit spraacutevniacute naacuteklady o 15ndash20

Jak je na tom Českaacute republikaEvropskaacute komise v raacutemci programu Digital Agenda takeacute sleduje a porovnaacutevaacute různeacute parametry z oblasti IKT v jednotlivyacutech členskyacutech staacutetech Z uacutedajů za rok 2011 tak napřiacuteklad vyplyacutevaacute že v počtu pravidelnyacutech uživatelů internetu patřiacute ČR přibližně k evropskeacutemu průměru (alespoň jednou tyacutedně je na internetu 68 Evropanů) Češi na internetu předevšiacutem vyhledaacutevajiacute informace o zbožiacute a službaacutech a využiacutevajiacute sociaacutelniacute siacutetě K nakupovaacuteniacute už využiacutevajiacute internet meacuteně než průměrnyacute Evropan Zatiacutemco v ČR nakoupilo on-line během uplynuleacuteho roku alespoň jednou pouze 30 obyvatel evropskyacute průměr je 53 Specifikem českyacutech uživatelů je naviacutec upřednostňovaacuteniacute českyacutech e-shopů Pouze 5 českyacutech uživatelů internetu nakoupilo on-line zbožiacute z obchodu v jineacutem členskeacutem staacutetu EU A to navzdory tomu že češtiacute respondenti považujiacute nakupovaacuteniacute po internetu z jineacute země EU za snazšiacute než je tomu jinde v EU 30 dotaacutezanyacutech v Česku odpovědělo že nakupovaacuteniacute přes internet ze zahraničiacute je bdquovelmi snadneacuteldquo nebo bdquodocela snadneacuteldquo průměr EU představuje pouze 26 Možnaacute ale Češi nakupujiacute raději u českyacutech obchodů diacuteky šiacuteřce nabiacutedky Českeacute podniky jsou totiž v evropskeacutem srovnaacuteniacute nejaktivnějšiacute v oblasti on-line prodeje Teacuteměř 30 z nich prodaacutevaacute zbožiacute on-line a 12 takto dodaacutevaacute i zahraničniacutem zaacutekazniacutekům Evropskyacute průměr je však 13 respektive 6

Viacutece o programu Digitaacutelniacute Agenda naleznete zde httpeceuropaeudigital-agenda

Jak je na tom ČR s využiacutevaacuteniacutem IKT zjistiacutete zde httpeceuropaeudigital-agendaenscoreboardczech-republic

7EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Sloupek Komise

V rubrice Informačniacute servis zobrazujeme nadchaacutezejiacuteciacute zasedaacuteniacute kliacutečovyacutech rozhodovaciacutech orgaacutenů Evropskeacute unie ktereacute jsou doplňovaacuteny dalšiacutemi vyacuteznamnyacutemi udaacutelostmi typu mezinaacuterodniacutech summitů se světovyacutemi velmocemi apod Agenda jednaacuteniacute těchto kliacutečovyacutech orgaacutenů je s ohledem na jejiacute maximaacutelniacute aktuaacutelnost připravovaacutena často jen několik dniacute před vlastniacutem jednaacuteniacutem a je možno ji vyhledat na tomto odkazu httpeuropaeunewsroomcalendar

Zasedaacuteniacute kliacutečovyacutech instituciacute EU4 2 2013 Brusel Belgie- Rada pro všeobecneacute zaacuteležitosti

4ndash7 2 2013 Štrasburk Francie- Plenaacuterniacute zasedaacuteniacute Evropskeacuteho parlamentu

7ndash8 2 2013 Brusel Belgie- Zasedaacuteniacute Evropskeacute rady

11 2 2013 Brusel Belgie

- Euroskupina

11ndash12 2 2013 Dublin Irsko- Neformaacutelniacute setkaacuteniacute ministrů pro rozvoj

12 2 2013 Brusel Belgie- Zasedaacuteniacute Rady pro ekonomickeacute a finančniacute zaacuteležitosti

12ndash13 2 2013 Dublin Irsko- Neformaacutelniacute setkaacuteniacute ministrů obrany

15 2 2013 Brusel Belgie- Zasedaacuteniacute Rady pro vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedež kulturu a sport

18 2 2013 Brusel Belgie- Zasedaacuteniacute Rady pro zahraničniacute zaacuteležitosti

18ndash19 2 2013 Brusel Belgie- Zasedaacuteniacute Rady pro konkurenceschopnost

22 2 2013 Brusel Belgie- Zasedaacuteniacute Rady pro dopravu telekomunikace a energetiku

25ndash26 2 2013 Brusel Belgie- Zasedaacuteniacute Rady pro zemědělstviacute a rybolov

27ndash 28 2 2013 Brusel Belgie- Plenaacuterniacute zasedaacuteniacute Evropskeacuteho parlamentu

28 2 2013 Brusel Belgie- Zasedaacuteniacute Rady pro zaměstnanost sociaacutelniacute politiku zdraviacute a ochranu spotřebiteleZdroj wwweuropaeu přiacutestup ke dni 31 1 2013

8 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Informačniacute servis

Při sledovaacuteniacute vyacutevoje v britskeacute zahraničniacute politice se lze jen stěžiacute ubraacutenit pocitu deja vu Velkaacute Britaacutenie staacutela vždy mimo hlavniacute proud evropskeacute integrace a za pragmatismem staacutelo sledovaacuteniacute vlastniacutech zaacutejmů ktereacute se ne vždy kryly se zaacutejmy zbytku Evropy S určitou miacuterou přehaacuteněniacute to vyjaacutedřil legendaacuterniacute sir Humphrey z britskeacuteho sitcomu Jistě pane Ministře bdquoBritaacutenie sleduje již 500 let staacutele stejnyacute ciacutel zahraničniacute politiky Vytvořeniacute rozděleneacute Evropy Proto bojovala s Holanďany proti Španělům s Němci proti Francouzům s Francouzi a Italy proti Němcům a s Francouzi proti Němcům a Italům Proč zrovna teď měnit něco co tak skvěle fungujeldquoNicmeacuteně zapomeňme na hrdiny skvěleacuteho televizniacuteho seriaacutelu z 80 let minuleacuteho stoletiacute a podiacutevejme se na hrdiny současnyacutech dniacute Hlavniacute pozornost kamer nejen na britskyacutech ostrovech si zasloužil ministerskyacute předseda David Cameron kteryacute ve sveacute řeči představil podmiacuteněnyacute plaacuten na uspořaacutedaacuteniacute referenda o členstviacute země v EU Hroziacute skutečně odchod Britů z EU A kdo by na něm ztratil nejviacuteceSoučasnaacute doba staacutele se prohlubujiacuteciacute globalizace podporovanaacute širšiacutem využiacutevaacuteniacutem novyacutech prostředků komunikace dělaacute ze světa jednu velkou vesnici V niacute uspějiacute a sveacute zaacutejmy dokaacutežiacute prosadit jen velciacute a silniacute hraacuteči V mezinaacuterodniacute politice a globaacutelniacute ekonomice na velikosti zkraacutetka zaacuteležiacute Přiacutepadnyacute odchod Velkeacute Britaacutenie z Evropskeacute unie by v prveacute řadě poškodil zejmeacutena Velkou Britaacutenii EU je pro Britaacutenii největšiacutem obchodniacutem partnerem ndash polovina britskeacuteho exportu jde do Unie z Unie směřuje na ostrovy pouze 11 vyacutevozů Velkaacute Britaacutenie naviacutec už daacutevno neniacute řiacutešiacute nad kterou slunce nezapadaacute Sveacute politiky od liberalizace světoveacuteho obchodu až po boj proti klimatickyacutem změnaacutem se jiacute na mezinaacuterodniacutem foacuteru bude mnohem leacutepe haacutejit pod hlavičkou půlmiliardoveacute EU než jako 63milionovyacute soliteacuter Zaacuteroveň ale chce aby v raacutemci Evropskeacute unie měla co největšiacute slovo a proto se čas od času uchyluje k velmi provokativniacute reacutetorice Někteřiacute Britoveacute nosiacute růžoveacute bryacutele jsou přesvědčeni že jsou staacutele v postaveniacute světoveacute velmoci David Cameron realitu znaacute ale čistě pragmaticky hraje na euroskeptickou strunu aby posiacutelil svou pozici v britskeacute politice Odchod Britaacutenie z Evropskeacute unie by oslabil i ji samotnou Miacutera oslabeniacute se daacute zjednodušeně vyčiacuteslit rozmeziacutem od 125 do 15 Prvniacute čiacuteslo tvořiacute podiacutel obyvatel druheacute podiacutel ekonomiky Velkeacute Britaacutenie na celeacute EU Fakticky by se však jednalo o většiacute ztraacutetu Britoveacute v Bruselu dlouhodobě prosazujiacute politiky oteviacuteraacuteniacute trhů a zvyšovaacuteniacute konkurenceschopnosti Pokud tento hlas přestane byacutet slyšet nebo ztratiacute sveacuteho nejvyacuteznamnějšiacuteho hlasatele bude to neštěstiacutem pro celou EU

Neštěstiacutem o to většiacutem že by Evropskaacute unie (ale i Velkaacute Britaacutenie) raacutezem ztratila velkou čaacutest ze sveacute důvěryhodnosti Důvěryhodnost EU v očiacutech zbytku světa stojiacute na vůli postupovat společně ndash uvnitř unie dosaacutehnout konsenzu a ten pak společně prosazovat Přaacuteniacute nejdůležitějšiacuteho spojence ndash Spojenyacutech staacutetů ndash je nezpochybnitelneacute Dokazuje to jak 40 let staryacute povzdech Henryho Kissingera marně žaacutedajiacuteciacuteho telefonniacute čiacuteslo Evropy tak i nejnovějšiacute vyjaacutedřeniacute americkeacute administrativy o americkeacutem naacuterodniacutem zaacutejmu slyšet silnyacute britskyacute hlas v EU Současnaacute zaacutepadniacute civilizace stojiacute na dvou piliacuteřiacutech a prvniacute americkyacute piliacuteř nechce aby se jeho evropskyacute protějšek začal drolitObhaacutejci střiacutezliveacuteho přiacutestupu k evropskeacute integraci často argumentujiacute specifičnostiacute zaacutejmů Velkeacute Britaacutenie Londyacuten je globaacutelniacutem finančniacutem centrem a jeho ekonomika tedy funguje značně odlišně Ale praacutevě City je největšiacutem argumentem pro členstviacute v EU Funguje jako přestupniacute stanice pro vstup světoveacuteho kapitaacutelu na kontinentaacutelniacute trhy Praacutevě z toho důvodu by kontinentaacutelniacutem trhům měla byacutet co nejbliacuteže a dostupnaacute bez zbytečnyacutech administrativniacutech překaacutežek A odchod Britaacutenie z Evropskeacute unie potažmo z bezbarieacuteroveacuteho jednotneacuteho vnitřniacuteho trhu by byl vyacuteraznou překaacutežkouPřelomovaacute řeč Davida Camerona se daacute čiacutest jako šalamounskeacute vyjaacutedřeniacute politika kteryacute musel zchladit protievropskeacute křiacutedlo vlastniacute Konzervativniacute strany i vziacutet viacutetr z plachet Straně nezaacutevislosti UK Referendum lišaacutecky vyhlaacutesil až na polovinu přiacuteštiacuteho volebniacuteho obdobiacute A než nastane přelom let 20172018 proteče v Temži ještě hodně vody a situace na britskeacute i evropskeacute politickeacute sceacuteně se může vyacuterazně změnit Cameron svyacutem projevem pravděpodobně ciacutelil i na bruselskeacute posluchače Krize eurozoacuteny si vyžaduje přijiacutemaacuteniacute opatřeniacute ve směru posiacuteleniacute dosavadniacute integrace Některaacute z nich si přitom mohou vyžaacutedat revizi zaklaacutedajiacuteciacutech smluv EU a jejich novelizaci musiacute ratifikovat všechny členskeacute staacutety včetně Velkeacute Britaacutenie Ministerskyacute předseda tak dal najevo že Britoveacute za podpis budou chtiacutet uacutestupky ve směru vyacutejimek pro svou zemi a vyjednaacuteniacute volnějšiacute spolupraacutece v některyacutech oblastech což se mu může poveacutest Rozhodně se ale nedomniacutevaacuteme že by se Velkaacute Britaacutenie ocitla mimo EU a stala se novyacutem Švyacutecarskem nebo Norskem ktereacute maacute přiacutestup na společnyacute evropskyacute trh ale neniacute členem EUSkončeme na stejneacutem miacutestě jako jsme začali Ministr Hacker se pohoršuje nad cynismem Britů v jejich přiacutestupu k evropskeacute integraci Jeho tajemniacutek sir Humphrey reaguje jako vždy lakonicky bdquoJistě pane ministře Řiacutekaacuteme tomu diplomacieldquo

Jan Jedlička Viacutet Machaacuteček EU Office ČS

HROZIacute BREXIT ndash ODCHOD VELKEacute BRITAacuteNIE Z EVROPSKEacute UNIE

Ciacutelem nově otevřeneacute rubriky Drobnohled je podiacutevat se detailněji komentovanou podobou na aktuaacutelniacute teacutemata kteraacute hyacutebou evropskou politikou Velkyacute potenciaacutel jiacute zahyacutebat resp pořaacutedně zatřaacutest mělo lednoveacute vystoupeniacute britskeacuteho premieacutera Davida Camerona Ve sveacute řeči oznaacutemil plaacuten na vypsaacuteniacute referenda o setrvaacuteniacute sveacute země v Evropskeacute unii Byl to moudryacute krok A koho by to v přiacutepadě britskeacuteho odchodu z Unie ndash tzv Brexitu ndash viacutece postihlo Spojeneacute kraacutelovstviacute nebo Evropskou unii

9EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Drobnohled

Trend zvyšovaacuteniacute nepřiacutemyacutech daniacute a konkreacutetně daně z přidaneacute hodnoty v EU jsme si přibliacutežili v minuleacutem čiacutesle Teacutema daně neopustiacuteme ani v tomto čiacutesle Měsiacutečniacuteku EU a podiacutevaacuteme se bliacuteže na vyacutevoj a aktuaacutelniacute vyacuteše sazeb daně z přiacutejmů firem Jakyacute vyacutevoj však převlaacutedaacute u korporaacutetniacutech daniacute v členskyacutech staacutetech Evropskeacute unie Jak si na tom stojiacute Českaacute republika oproti jinyacutem staacutetům Nejen o tom se dočtěte v našem hlavniacutem teacutematu

UacuteVOD

KORPORAacuteTNIacute DANĚ V EVROPSKEacute UNII

Utuženiacute ekonomickeacute integrace a z něj vyplyacutevajiacuteciacute harmonizace pravidel v Evropskeacute unii pronikla i do daňoveacute oblasti Nicmeacuteně tyacutekaacute se zejmeacutena nepřiacutemeacuteho zdaněniacute ktereacute maacute jasnou vazbu na fungovaacuteniacute jednotneacuteho vnitřniacuteho trhu Pokud by si každaacute země mohla stanovit libovolně vysokeacute sazby DPH či nepřiacutemyacutech daniacute (a některeacute země by tyto daně třeba vůbec neměly) cenovou konkurenceschopnost zbožiacute na vnitřniacutem trhu by pak spiacuteše ovlivňovala daňovaacute politika země vyacuterobce než jeho podnikatelskyacute um U přiacutemyacutech daniacute důchodoveacuteho typu mezi ktereacute můžeme zařadit korporaacutetniacute daň (u naacutes v podobě daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob) a osobniacute daň (v ČR maacute podobu daně z přiacutejmů fyzickyacutech osob) evropskaacute harmonizace zatiacutem moc nepokročila Důvodem je jednak neexistence tak silneacuteho motivu jako je odstraněniacute daňovyacutech překaacutežek pro volnyacute pohyb zbožiacute a služeb jednak i suverenita každeacuteho členskeacuteho staacutetu Přiacutemeacute daně jsou

totiž vysoce vniacutemaneacute každyacutem ekonomickyacutem subjektem pečlivě sledovaneacute a počiacutetaneacute (viacute snad někdo ze čtenaacuteřů Měsiacutečniacuteku kolik ročně odvede na dani z přidaneacute hodnoty) a z toho titulu považovaneacute za citliveacute zaacutesahy staacutetu do privaacutetniacute sfeacutery Naacuterodniacute staacutety si tudiacutež staacutele udržujiacute vlastniacute suverenitu v oblasti přiacutemeacuteho zdaněniacute a nechtějiacute se jiacute vzdaacutet ve prospěch nadnaacuterodniacutech instituciacute typu EU Jelikož se o daňoveacute legislativě hlasuje jednomyslně každyacute naacuterodniacute staacutet maacute praacutevo veta a harmonizace se pohybuje velice pomaluVyacutejimky se však najdou a tyacutekajiacute se vesměs daňovyacutech aspektů u přeshraničniacutech ekonomickyacutech aktivit V dalšiacutem textu se budeme věnovat již jen korporaacutetniacute dani A to jak po teoretickeacute straacutence kde si představiacuteme kliacutečoveacute harmonizačniacute a koordinačniacute směrnice v teacuteto oblasti tak zejmeacutena po praktickeacute straacutence v raacutemci ktereacute představiacuteme aktuaacutelně platnyacute systeacutem korporaacutetniacute daně v Evropskeacute unii a jeho vyacutevoj

Systeacutem unijniacute harmonizace v oblasti korporaacutetniacute daně rozhodně neniacute tak daleko jako u DPH či spotřebniacutech daniacute Můžeme ho pozorovat zejmeacutena u zamezovaacuteniacute dvojiacuteho zdaněniacute čaacutestečně pak i v boji proti daňovyacutem uacutenikům Vedle niacuteže uvedenyacutech kliacutečovyacutech harmonizačniacutech směrnic pak sjednocovaacuteniacute pravidel a jejich vyacutekladu probiacutehaacute i prostřednictviacutem judikaacutetů Evropskeacuteho soudniacuteho dvoraNejvyacuteznamnějšiacute směrnice upravujiacuteciacute přiacutemeacute zdaněniacute

1 Směrnice 2009133ES o fuacuteziacutech (The Merge Directive)bull plnyacutem naacutezvem je to Směrnice Rady 2009133ES ze

dne 19 řiacutejna 2009 o společneacutem systeacutemu zdaněniacute při fuacuteziacutech rozděleniacutech čaacutestečnyacutech rozděleniacutech převodech aktiv a vyacuteměně akciiacute tyacutekajiacuteciacutech se společnostiacute z různyacutech členskyacutech staacutetů a při přemiacutestěniacute siacutedla evropskeacute společnosti nebo evropskeacute družstevniacute společnosti mezi členskyacutemi staacutety

bull vztahuje se nao fuacuteze rozděleniacute převody aktiv a vyacuteměny akciiacute tyacutekajiacuteciacute se

společnostiacute ze dvou nebo viacutece členskyacutech staacutetůo přemiacutestěniacute statutaacuterniacuteho siacutedla evropskeacute společnosti nebo

evropskeacute družstevniacute společnosti z jednoho členskeacuteho staacutetu do jineacuteho

bull stanovuje že fuacuteze rozděleniacute nebo čaacutestečnaacute fuacuteze nejsou důvodem k žaacutedneacutemu zdaněniacute zisků (danyacutem rozdiacutelem mezi

skutečnou hodnotou převedenyacutech aktiv a pasiv a jejich daňovou hodnotou) v okamžiku vlastniacute operace nyacutebrž pouze pokud je těchto zisků skutečně dosaženo

bull určuje že pokud evropskaacute společnost nebo evropskaacute družstevniacute společnost přemiacutestiacute sveacute statutaacuterniacute siacutedlo do jineacuteho členskeacuteho staacutetu neniacute to samo o sobě důvodem ke zdaněniacute přiacutejmů zisků nebo vyacutenosů jejiacutech společniacuteků Nicmeacuteně členskeacute staacutety mohou danit vyacutetěžek vyplyacutevajiacuteciacute z budouciacuteho prodeje cennyacutech papiacuterů ze zaacutekladniacuteho kapitaacutelu evropskeacute společnosti nebo evropskeacute družstevniacute společnosti přemisťujiacuteciacute sveacute statutaacuterniacute siacutedlo

2 Směrnice 201196ES o společneacutem zdaněniacute mateřskyacutech a dceřinyacutech společnostiacute (The Parent-Subsidiary Directive)bull ciacutelem je odstranit dvojiacute zdaněniacute zisku vyplaacuteceneacuteho dceřinou

společnostiacute siacutedliacuteciacute v jednom členskeacutem staacutetě mateřskeacute společnosti (musiacute miacutet na dceřineacute společnosti min 10 podiacutel) se siacutedlem v jineacutem členskeacutem staacutetě

bull zaacutekladem jsou dvě pravidlao obdržiacute-li mateřskaacute společnost od sveacute dceřineacute

společnosti rozdělenyacute zisk (nevztahuje se na zisk při likvidaci) členskyacute staacutet mateřskeacute společnosti upustiacute od jeho zdaněniacute nebo jej zdaniacute ale umožniacute mateřskeacute společnosti odečiacutest od daně přiacuteslušnou čaacutest daně

LEGISLATIVNIacute UKOTVENIacute KORPORAacuteTNIacute DANĚ V EVROPSKEacute UNII

10 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

kteraacute se vztahuje k těmto ziskům splatnou dceřinou společnostiacute z těchto zisků

o zisk rozdělovanyacute dceřinou společnostiacute jejiacute mateřskeacute společnosti je osvobozen od sraacutežkoveacute daně

bull vyacuteše uvedenaacute pravidla o zabraacuteněniacute dvojiacuteho zdaněniacute se vztahujiacute i na rozdělovaacuteniacute zisků ziacuteskanyacutech staacutelou provozovnou a rozdělovaacuteniacute zisků firem staacutelyacutem provozovnaacutem ktereacute se nachaacutezejiacute v jineacutem členskeacutem staacutetě než mateřskaacute či dceřinaacute společnost

3 Směrnice 200349ES o společneacutem systeacutemu zdaněniacute uacuteroků a licenčniacutech poplatků (The Interest and Royalties Directive)bull zavaacutediacute jednotnyacute systeacutem zdaněniacute uacuterokovyacutech plateb a

licenčniacutech poplatků mezi firmami patřiacuteciacutemi do jedneacute skupiny s ciacutelem zamezeniacute dvojiacuteho zdaněniacute těchto plateb

bull stanovuje že uacuteroky nebo licenčniacute poplatky majiacuteciacute zdroj v členskeacutem staacutetě jsou osvobozeny od veškeryacutech daniacute ktereacute na ně jsou formou sraacutežky u zdroje či na zaacutekladě daňoveacuteho vyacuteměru v daneacutem staacutetě uloženy pokud skutečnyacute vlastniacutek (přiacutejemce) uacuteroků či licenčniacutech poplatků je společnostiacute jineacuteho členskeacuteho staacutetu (může byacutet i staacutelou provozovnou společnosti umiacutestěnou v jineacutem členskeacutem staacutetu)

bull definuje uacuteroky a licenčniacute poplatky taktoo uacuteroky ndash přiacutejmy z pohledaacutevek jakeacutehokoliv druhu

(zajištěnyacutech či nezajištěnyacutech zaacutestavniacutem praacutevem majiacuteciacutech či nemajiacuteciacutech praacutevo uacutečasti na zisku dlužniacuteka) zvlaacuteště přiacutejmy z cennyacutech papiacuterů a přiacutejmy z obligaciacute nebo dluhopisů včetně preacutemiiacute a vyacuteher ktereacute se vaacutežou k těmto cennyacutem papiacuterům (penaacutele za opožděnou platbu se za uacuteroky nepovažuje)

o licenčniacute poplatky ndash platby za užitiacute nebo za praacutevo na užitiacute průmysloveacuteho obchodniacuteho nebo vědeckeacuteho zařiacutezeniacute platby obdrženeacute jako naacutehrada za užitiacute nebo za praacutevo na užitiacute jakeacutehokoliv autorskeacuteho praacuteva k diacutelu

literaacuterniacutemu uměleckeacutemu nebo vědeckeacutemu včetně kinematografickyacutech filmů a počiacutetačovyacutech programů za užitiacute jakeacutehokoliv patentu ochranneacute znaacutemky vzoru nebo modelu plaacutenu tajneacuteho vzorce nebo vyacuterobniacuteho postupu nebo platby za informace ktereacute se vztahujiacute na zkušenosti nabyteacute v oblasti průmysloveacute obchodniacute nebo vědeckeacute

4 Směrnice 201116EU o spraacutevniacute spolupraacuteci v oblasti daniacute a o zrušeniacute směrnice 77799EHSbull novaacute (povinnost implementace v naacuterodniacute legislativě od

1 1 2013) kliacutečovaacute směrnice pro oblast vyacuteměny informaciacute relevantniacutech k administraci a vymaacutehaacuteniacute naacuterodniacutech pravidel v oblasti zdaněniacute

bull tyacutekaacute se všech daniacute s vyacutejimkou DPH spotřebniacutech daniacute cel a plateb na sociaacutelniacute zabezpečeniacute

bull stanovuje kontaktniacute uacuteřady v každeacutem členskeacutem staacutetě pro oblast vyacuteměny daňovyacutech informaciacute (automatickaacute vyacuteměna informaciacute vyacuteměna informaciacute na vyžaacutedaacuteniacute vyacuteměna informaciacute z vlastniacuteho podnětu) upravuje jejich povinnosti a vztahy mezi nimi

5 Směrnice 201024EU o vzaacutejemneacute pomoci při vymaacutehaacuteniacute pohledaacutevek vyplyacutevajiacuteciacutech z daniacute poplatků cel a jinyacutech opatřeniacutebull pokryacutevaacute oblast všech daniacute (nevztahuje se na odvody za

sociaacutelniacute zabezpečeniacute) a poplatků ale i naacutehrad a intervenciacute v raacutemci Společneacute zemědělskeacute politiky či daacutevek v raacutemci společneacuteho trhu s cukrem

bull definuje činnost kontaktniacutech miacutest v jednotlivyacutech členskyacutech staacutetech pravidla pro poskytovaacuteniacute informaciacute o daňovyacutech a jinyacutech podobnyacutech pohledaacutevkaacutech popisuje proces vlastniacuteho vymaacutehaacuteniacute těchto pohledaacutevek včetně řešeniacute sporů a stanovuje pravidelnyacute reporting mezi členskyacutemi staacutety

Společnyacute daňovyacute zaacuteklad firemEvropskaacute komise v březnu 2011 zveřejnila naacutevrh kteryacute by firmaacutem působiacuteciacutem ve viacutece členskyacutech staacutetech EU umožnil vyplnit pouze jedno daňoveacute přiznaacuteniacute prostřednictviacutem tzv Konsolidovaneacuteho zaacutekladu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob (CCCTB) Konsolidovanyacute daňovyacute zaacuteklad by se pak podle zvlaacuteštniacuteho vzorce rozdělil mezi země v nichž firma působiacute a byl by zdaněn přiacuteslušnou naacuterodniacute sazbou Podle předloženeacuteho naacutevrhu by si firmy působiacuteciacute ve viacutece členskyacutech zemiacutech Evropy mohly vybrat zda se při podaacutevaacuteniacute daňovyacutech přiznaacuteniacute budou řiacutedit naacuterodniacutemi předpisy nebo zda vyplniacute jednotneacute evropskeacute daňoveacute přiznaacuteniacute Přiacuteslušnyacute daňovyacute uacuteřad by pak podle zvlaacuteštniacuteho vzorce rozdělil zaacuteklad daně mezi

jednotliveacute staacutety kde firma působiacute Zohledňovala by se při tom tři kriteacuteria bull hmotnaacute aktiva bull počet pracovniacutekůbull tržby společnosti

Na přiacuteslušnou čaacutest daňoveacuteho zaacutekladu by se pak uplatnila sazba platnaacute v daneacute zemi jejiacutež vyacuteši by si nadaacutele určovaly čistě členskeacute staacutety Řada členskyacutech zemiacute se ale obaacutevaacute že sjednoceniacute daňoveacuteho zaacutekladu je předstupeň pro budouciacute tlak na harmonizaci sazby daně a takeacute proto do dnešniacutech dniacute plaacuten zůstaacutevaacute ve stadiu legislativniacuteho naacutevrhu

11EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Vyacutevoj sazeb korporaacutetniacute daně v Českeacute republice znaacutemeacute spiacuteše jako daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se v posledniacutech letech v Evropskeacute unii dočkal mnoha změn ať už to bylo v jejich vyacuteši či změn v oblasti vyacutejimek přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb V zemiacutech Evropskeacute unie je nynějšiacute trend zvyšovaacuteniacute nepřiacutemyacutech daniacute (viz Daň z přidaneacute hodnoty v Evropskeacute unii ndash Měsiacutečniacutek EU aktualit leden 2013) velmi populaacuterniacute u členskyacutech vlaacuted i z toho důvodu že zvyacutešeniacute nepřiacutemyacutech daniacute nemusiacute miacutet na domaacuteciacute ekonomiku takovyacute negativniacute vliv jako může představovat zvyacutešeniacute přiacutemyacutech daniacute Naproti tomu vyacutevoj vyacuteše sazeb korporaacutetniacute daně maacute však v raacutemci Evropskeacute unie velmi patrnyacute klesajiacuteciacute trend Tyto přiacutemeacute daně jsou často sledovaacuteny i z důvodu přiacutevětivosti daneacuteho regionu či země pro společnosti v raacutemci rozhodovaacuteniacute o vyacutehodnosti či nevyacutehodnosti zde investovat Neniacute to však jen pohled na tzv bdquodaňoveacute raacutejeldquo ale určitě to je i o konkurenceschopnosti a nastaveniacute pravidel a podpory podnikaacuteniacute v jednotlivyacutech staacutetech Vždyť praacutevě možnostiacute podpory podnikaacuteniacute majiacute vlaacutedy mnoho V Českeacute republice je korporaacutetniacute daň definovaacutena v Zaacutekoně č 861992 Sb o daniacutech z přiacutejmů Jednaacute se konkreacutetně o druhou čaacutest tohoto zaacutekona (sect 17 až sect 21) a to Daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob V jednotlivyacutech paragrafech jsou popsaacuteny naacuteležitosti tohoto zaacutekona ať už jsou to poplatniacuteci daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob zdaňovaciacute obdobiacute předmět daně osvobozeniacute od daně zaacuteklad daně a položky snižujiacuteciacute zaacuteklad daně a sazba daně I když je trend snižovaacuteniacute daniacute praacutevnickyacutech osob v Evropskeacute unii dlouhodobyacute a zřetelnyacute neděje se tak u všech zemiacute a tak vznikajiacute velkeacute rozdiacutely u aktuaacutelniacutech sazeb Nejnižšiacute zaacutekladniacute sazbu daně z přiacutejmů firem majiacute v Bulharsku a Kypru shodně s 10 sazbou naacutesleduje je Irsko s 125 sazbou Na opačneacutem konci stojiacute staacutety Belgie (sazba korporaacutetniacute daně 33 ) Francie (3333 ) Španělsko (30 ) a Malta s 35 kteraacute společně s Franciiacute maacute ještě jeden prim Neniacute to jen vysokaacute sazba zaacutekladniacute daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob ale i počet změn Francie i Malta majiacute zaacutekladniacute sazbu ve stejneacute vyacuteši minimaacutelně už od roku 1998 Průměr v Evropskeacute unii je u zaacutekladniacute daně necelyacutech 22 v přiacutepadě celkoveacute sazby korporaacutetniacute daně asi o 2 procentniacute body vyššiacute

Aktuaacutelniacute sazby korporaacutetniacute daně v EUDaň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob je v Českeacute republice 19 a tedy pod průměrem Evropskeacute unie Sazbu korporaacutetniacute daně ve vyacuteši 19 maacute i Polsko a mělo ji i sousedniacute Slovensko ale to se vydalo opačnou cestou než většina staacutetů EU a to cestou zvyacutešeniacute korporaacutetniacute daně Daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob na Slovensku navyacutešili o 4 procentniacute body na 23 V Německu majiacute sice 15 zaacutekladniacute sazbu ale kromě niacute

využiacutevajiacute i solidaacuterniacute přiraacutežku a lokaacutelniacute zdaněniacute celkovaacute sazba je pak vyššiacute než u naacutes (19 ) Vzhledem k tomu že v některyacutech členskyacutech staacutetech je k zaacutekladniacute sazbě připočtena přiraacutežka nebo lokaacutelniacute daň mohou byacutet sazby korporaacutetniacutech daniacute v některyacutech oblastech ještě vyššiacute stejně jako v přiacutepadě NěmeckaAkutuaacutelniacute sazby korporaacutetniacutech daniacute členskyacutech staacutetů EU k lednu 2013

Zaacutekladniacute CelkovaacuteBelgie 33 3399 Bulharsko 10 10 Českaacute republika 19 19 Daacutensko 25 25 Estonsko 21 21 Finsko 245 245 Francie 3333 3706 Irsko 125 125 Itaacutelie 275 314 Kypr 10 10 Litva 15 15 Lotyšsko 15 15 Lucembursko 21 308 Maďarsko 19 2086 Malta 35 35 Německo 15 3095 Nizozemsko 25 25 Polsko 19 19 Portugalsko 25 30 Rakousko 25 25 Rumunsko 16 16 Řecko 20 20 Slovensko 23 23 Slovinsko 17 17 Spojeneacute kraacutelovstviacute 24 24 Španělsko 30 353 Šveacutedsko 22 22

Zdroj ZEW EK (DG TAXUD) KPMG Deloitte Obecnaacute korporaacutetniacute daň navyacutešena různyacutemi přiraacutežkami či lokaacutelniacutemi daněmiPřehled jednotlivyacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute u staacutetů Evropskeacute unie naacutem přibližuje předchoziacute tabulka Některeacute staacutety (zhruba čtvrtina z členskyacutech staacutetů EU) jak už bylo zmiacuteněno vyacuteše

SAZBY KORPORAacuteTNIacuteCH DANIacute V EVROPSKEacute UNII

12 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

k obecneacute či zaacutekladniacute sazbě připočiacutetaacutevajiacute různeacute přiraacutežky (někdy i dočasneacute jako napřiacuteklad v přiacutepadě Kypru kteryacute připočiacutetaacuteval v minulyacutech letech k zaacutekladniacute sazbě ještě tzv přiacutespěvek na obranu nebo v Portugalsku v raacutemci ekonomickeacute krize) či lokaacutelniacute sazby Napřiacuteklad Belgie svou 33 zaacutekladniacute korporaacutetniacute daň zvyšuje o 3 přiraacutežku V Lucembursku majiacute nejen 7 přiraacutežku ale i lokaacutelniacute sazbu ve vyacuteši dodatečnyacutech 675 takže se celkovaacute sazba může vyšplhat až na 308 Lokaacutelniacute dodatečneacute sazby jsou ještě využiacutevaacuteny v těchto zemiacutechbull Maďarsko bull Itaacutelie bull Francie bull Španělsko bull Německo

Německeacute specifikum naviacutec spočiacutevaacute ještě v solidaacuterniacute 55 přiraacutežce kteraacute je určena na financovaacuteniacute naacutekladů znovusjednoceniacute země Kromě vyacuteše zmiacuteněnyacutech přiraacutežek či lokaacutelniacutech dodatečnyacutech daniacute využiacutevajiacute některeacute země i sniacuteženeacute sazby u daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob Můžeme se na to diacutevat jako na určiteacute progresivniacute zdaněniacute nebo i z opačneacuteho hlediska jako na podporu určityacutech oblastiacute napřiacuteklad malyacutech a středniacutech podniků podniků s nižšiacutem ziskem či obratem Takoveacuteto formy podpory jsou určitě velmi důležiteacute otaacutezka je jestli to pak jen nepřinaacutešiacute dalšiacute nepřehlednosti či možneacute snahy obchaacutezeniacute systeacutemu za uacutečelem bdquovejiacutet seldquo do zaacutekonnyacutech pravidel za uacutečelem možnosti využiacutevat těchto sniacuteženyacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute nebo se vlastně vyhnout určiteacute progresi což jsou vlastně jen dva pohledy na jednu věc

Země s viacutece než jednou sazbou korporaacutetniacute daněMezi země uplatňujiacuteciacute progresivniacute zdaněniacute či sniacuteženeacute sazby daně např patřiacute (viz např KPMG Jan Širokyacute ndash Daně v Evropskeacute unii (2012) ISBN 978-80-7201-881-9)

Belgie Obecnaacute sazba korporaacutetniacute daně je stanovena na 33 respektive na 3399 s 3 přiraacutežkou Maleacute a středniacute podniky (z minimaacutelně 50 vlastněneacute jednotlivci) s přiacutejmem nižšiacutem než 3225 tis eur můžou při splněniacute určityacutech podmiacutenek byacutet předmětem sniacuteženyacutech sazeb rozlišenyacutech dle vyacuteše zdanitelneacuteho přiacutejmu

LitvaZaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně činiacute 15 Sniacuteženou sazbu ve vyacuteši 5 je možno uplatnit v malyacutech podniciacutech do 10 zaměstnanců a s přiacutejmem nepřesahujiacuteciacutem 1 mil LTL (bylo zvyacutešeno od 1 ledna 2012 z 05 mil LTL) LotyšskoMikropodniky v Lotyšsku mohou uplatňovat 9 sazbu zaacutekladniacute sazba daně ze zisku je stanovena na 15

FrancieZaacutekladniacute sazba daně ze zisku korporaciacute je 3333 Pro maleacute a středniacute podniky s obratem do 763 mil eur (z minimaacutelně 75 vlastněneacute jednotlivci) je stanovena sniacuteženaacute sazba ve vyacuteši 15 z prvniacutech 3812 tisiacutec eur zisku

LucemburskoZaacutekladniacute sazba daň ze zisku firem 21 je zvyacutešena o 7 přiraacutežku do zaměstnaneckeacuteho fondu a dodatečnou sazbou 675 v zaacutevislosti na lokalitě Pro společnosti s přiacutejmem do 15 tisiacutec eurčiniacute obecnaacute sazba 20

MaďarskoTakeacute v Maďarsku je uplatňovaacutena nižšiacute sazba ve vyacuteši 10 pro společnosti se zdanitelnyacutem přiacutejmem do 500 mil HUF Zaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně činiacute 19 Plaacutenovanaacute změna na sjednoceniacute na 10 asi nebude ještě provedena a očekaacutevaacute se že pro rok 2013 budou obě sazby zachovaacuteny

NizozemskoSazba daně ze zisku firem je sniacutežena o 5 procentniacutech bodů ze zisku do 200 tisiacutec eur Nad tuto hranici platiacute zaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně 25

PortugalskoProgresivniacute zdaněniacute se uplatňuje nad zaacutekladniacute sazbu 25 korporaacutetniacute daně od 3 do 5 dle vyacuteše přiacutejmů (15 mil eur ndash 75 mil eur)

RumunskoMikropodniky mohou uplatňovat 3 sazbu namiacutesto korporaacutetniacute daně ve vyacuteši 16

Spojeneacute kraacutelovstviacuteVe Spojeneacutem kraacutelovstviacute majiacute několik sazeb daně ze zisků korporaciacute Vyacuteše sazby se odviacutejiacute od vyacuteše zdanitelneacuteho zisku Hlavniacute sazba daně je 24 (od 1 dubna 2012) pro korporace se zdanitelnyacutem ziskem nad 15 mil GBP Pro společnosti se ziskem do 03 mil GBP je uplatňovaacutena 20 sazba korporaacutetniacute daně Společnosti se zdanitelnyacutemi zisky mezi 03ndash15 mil GBP jsou zdaněny na posuvneacute stupnici mezi hlavniacute sazbou a sazbou pro maleacute zisky Na 1 dubna 2013 je plaacutenovaacuteno dalšiacute sniacuteženiacute zaacutekladniacute sazby daně ze zisku korporaciacute na 23 V roce 2010 byla tato sazba ve vyacuteši 28 v roce 2011 byla sniacutežena o dva procentniacute body na 26 a o dalšiacute dva v roce 2012

ŠpanělskoSpolečnosti do ročniacuteho obratu do 10 mil eur majiacute zdaněniacute do 300 tisiacutec eur zdanitelneacuteho přiacutejmu ve vyacuteši 25 a nad tuto čaacutestku už jsou zdaněni zaacutekladniacute 30 sazbou daně ze zisku firem Pro podniky do 25 zaměstnanců je uplatňovaacutena 20 sazba do 300 tisiacutec eur zdanitelneacuteho přiacutejmu nad tuto hranici je uplatňovaacutena 25 sazba

13EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Jak už bylo zmiacuteněno v uacutevodu změn u sazeb daniacute ze zisků firem v některyacutech staacutetech proběhlo mnoho V raacutemci Evropskeacute unie je velmi patrnyacute trend snižovaacuteniacute těchto sazeb a ulehčeniacute tak podnikatelskeacute sfeacuteře Kompenzace vyacutepadků do staacutetniacuteho rozpočtu jsou pak často řešeny skrz zvyšovaacuteniacute sazeb nepřiacutemyacutech daniacute Hrubou představu o vyacuteši snižovaacuteniacute sazeb korporaacutetniacutech daniacute naacutem daacute rozdiacutel průměru Evropskeacute unie u zaacutekladniacutech sazeb mezi roky 2000 a 2013 kdy pokles činil viacutece jak osm procentniacutech bodů na nynějšiacutech zhruba 23 (u celkoveacute sazby daně z přiacutejmů firem to činiacute o dva procentniacute body viacutece) Pokles v průměru EU nastal kromě roku 2009 každoročně V roce 2009 i v reakci na probiacutehajiacuteciacute krizi zvyacutešili v Litvě sazbu korporaacutetniacute daně o pět procentniacutech bodů (aby ji v naacutesledujiacuteciacutem roce opět sniacutežili na uacuteroveň roku 2008) což převyacutešilo čtyři sniacuteženiacute u ostatniacutech staacutetů v teacutemže roce Některeacute staacutety šly cestou jednotlivyacutech a často citelnyacutech sniacuteženiacute zaacutekladniacutech sazeb daně ze zisku firem jako napřiacuteklad v Rakousku v roce 2005 o 9 procentniacutech bodů nebo v Německu o 15 p b v roce 2001 a o 10 p b v roce 2008 nebo postupnyacutem snižovaacuteniacutem často i v několika po sobě jdouciacutech letech (Českaacute republika Slovinsko Bulharsko) Největšiacute sniacuteženiacute ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 až 2013 činiacute o 25 procentniacutech bodů v Německu u obecneacute sazby korporaacutetniacute daně Nutno však podotknout že v Německu využiacutevali a využiacutevajiacute solidaacuterniacute přiraacutežky a různeacute lokaacutelniacute daně Takeacute v Bulharsku na Kypru a v Řecku proběhl ve sledovaneacutem obdobiacute znatelnyacute pokles ve vyacuteši 15 pb Ve Francii (3333 ) a na Maltě (35 ) nedošlo v daneacutem obdobiacute u zaacutekladniacutech sazeb daně z přiacutejmů firem k žaacutednyacutem změnaacutem Jen v Maďarsku došlo v raacutemci několika změn k vyacutesledneacutemu naacuterůstu mezi roky 2000 a 2013 o jeden procentniacute bod Vzhledem k tomu že průměr za EU v zaacutekladniacute sazbě korporaacutetniacute daně byl v roce 2000 zhruba 30 a u Maďarska byla sazba daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob 18 staacutele je maďarskyacutech 19 pod dnešniacutem průměrem EU Pokud se však na změny či ve většině přiacutepadů spiacuteše snižovaacuteniacute podiacutevaacuteme z pohledu jednotlivyacutech let a ne v raacutemci členskyacutech staacutetů zjistiacuteme že ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 a 2013 proběhlo průměrně šest změn v jednom roce u zaacutekladniacutech sazeb daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob I v počtu změn však můžeme sledovat určityacute vyacutevoj Od roku 2000 do roku 2006 se počet změn sazeb korporaacutetniacutech daniacute postupně zvyšoval až na deset změn v roce 2006 Země EU šly hlavně cestou snižovaacuteniacute a to často i velmi citelnyacutem sniacuteženiacutem jako třeba v přiacutepadě Německa Litvy Lotyšska či Kypru Od roku 2007 se však jejich počet opět postupně snižuje V posledniacutech třech letech to už bylo kolem 3 změn Je možneacute že staacutety už stačily dostatečně sniacutežit či změnit sazby korporaacutetniacute daně takže i v dalšiacutech letech za předpokladu absence nenadaacutelyacutech změn jich bude jen několik maacutelo ročně

Počet navyacutešeniacute u zaacutekladniacutech sazeb v daneacutem obdobiacute u členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie by se dal spočiacutetat na prstech jedneacute ruky a často tato navyacutešeniacute byla kompenzovaacutena sniacuteženiacutem v naacutesledujiacuteciacutech letech Čas ukaacuteže jestli to bude i přiacutepad našeho vyacutechodniacuteho souseda Na Slovensku zvyacutešili s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Uvidiacuteme jestli to byl krok zpaacutetky či vpřed a ostatniacute staacutety budou tohoto přiacutekladu naacutesledovat či to bude jen takovyacute cimrmanovskyacute bdquouacutekrok stranouldquo a sazba se třeba už v přiacuteštiacutem roce opět sniacutežiacute V dnešniacute době kdy ještě dozniacutevaacute hospodaacuteřskeacute krize a dle Evropskeacute centraacutelniacute banky očekaacutevaacuteme jen miacuterneacute oživěniacute na tento rok může byacutet toto sniacuteženiacute podtrhnutiacutem slovenskeacute ekonomiky Cestou sniacuteženiacute šly staacutety jako Šveacutedsko o 43 procentniacute body a Slovinsko o jeden procentniacute bod Nynějšiacute sazba daně z přiacutejmů firem je tedy na Slovinsku 17 Tato sazba by se měla v naacutesledujiacuteciacutech letech snižovat ročně vždy o jeden procentniacute bod až by měla v roce 2015 dosaacutehnout 15 a na teacuteto uacuterovni setrvat

VYacuteVOJ SAZEB KORPORAacuteTNIacuteCH DANIacute V EVROPSKEacute UNII

14 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

VYacuteVOJ SAZEB DANĚ Z PŘIacuteJMŮ PRAacuteVNICKYacuteCH OSOB V ČESKEacute REPUBLICE

Sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob prošly za dobu existence samostatneacute Českeacute republiky mnoha změnami Od roku 1993 vstoupilo v platnost jedenaacutect změn Přehled vyacutevoje sazeb DPPO v ČR

Rok Sazba daně1993 45 1994 42 1995 41

1996ndash1997 39 1998ndash1999 35 2000ndash2003 31

2004 28 2005 26

2006ndash2007 24 2008 21 2009 20

2010ndash2013 19

Zdroj Ministerstvo financiacute ČRV Českeacute republice proběhlo od roku 1993 kdy sazba DPPO byla 45 až dodnes (19 sazba DPPO) sice mnoho změn ale tyto změny nebyly nijak skokoveacute Všechny změny snižovaly tu předchoziacute sazbu ale nikdy to nebylo o viacutece jak 4 procentniacute body Snižovaacuteniacute sazeb daně z přiacutejmů firem probiacutehaacute i v raacutemci Evropskeacute unie ale trend poklesu byl u naacutes přeci jen rychlejšiacute než za průměr EUI když se sazby DPPO v Českeacute republice snižujiacute na podiacutelu korporaacutetniacutech daniacute v z HDP nebo na celkoveacutem zdaněniacute se to moc neprojevuje Vyacutevoj inkasa daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se však u naacutes dle dat Ministerstva financiacute mezi roky

1997 (41 mld Kč) do roku 2008 (173 mld Kč) staacutele (až na rok 2006 s miacuternyacutem poklesem) zvyšoval Poteacute i v raacutemci probiacutehajiacuteciacute hospodaacuteřskeacute krize se vybralo v roce 2009 o 65 mld Kč meacuteně než v předchoziacutem roce V dalšiacutech letech se inkaso daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob pohybovalo kolem 110 mld Kč Prakticky podobnyacute vyacutevoj mělo i celkoveacute inkaso vybranyacutech daniacute v ČR Přiacutejmy staacutetniacuteho rozpočtu z DPPO činily8630 mld Kč z celkovyacutech 86386 mld Kč daňovyacutech přiacutejmů v roce 2010 Českaacute republika byla jedna z maacutela členskyacutech zemiacute kteraacute mezi roky 2000 a 2010 navyacutešila podiacutel zdaněniacute DPPO na celkoveacutem zdaněniacute

Podiacutel korporaacutetniacutech daniacute v z HDP a z celkoveacuteho zdaněniacute v letech 2000 a 2010

z HDP z celk zdaněniacute2000 2010 2000 2010

Belgie 32 27 71 62Bulharsko 27 19 86 70Českaacute republika 33 34 98 100Daacutensko 33 27 66 58Německo 29 22 71 58Estonsko 09 14 29 40Irsko 37 26 120 91Řecko 41 24 120 77Španělsko 31 18 92 58Francie 28 19 63 44Itaacutelie 24 23 59 55Kypr 62 62 209 174Lotyšsko 16 10 53 35

Litva 07 10 23 37Lucembursko 70 57 178 155Maďarsko 22 12 56 31Malta 29 65 104 196Nizozemsko 43 23 109 60Rakousko 22 20 50 48Polsko 24 20 75 63Portugalsko 37 28 120 90Rumunsko 30 23 98 85Slovinsko 12 19 31 50Slovensko 26 25 77 89Finsko 59 25 125 60Šveacutedsko 38 34 73 75Spojeneacute kraacutelovstviacute 36 31 97 87EU-27 (vaacuteženyacute Oslash) 31 24 77 62

Zdroj Taxation trends in the European Union Eurostat

15EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Předchoziacute čaacutest se věnovala hlavně vyacutevoji a srovnaacutevaacuteniacute statutaacuterniacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute z přiacutejmů jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie U některyacutech staacutetů však tyto sazby spadajiacute do různyacutech systeacutemu ať už k zaacutekladniacute sazbě přičiacutetaacuteme různeacute přiraacutežky či lokaacutelniacute sazby daně atd Kromě srovnaacutevaacuteniacute jejich zaacutekonnyacutech sazeb můžeme použiacutet i tzv efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute (Viacutece teacutež třeba Blechovaacute B Metody a naacutestroje pro hodnoceniacute daňoveacuteho zatiacuteženiacute praacutevnickyacutech osob (korporaciacute) Szarowskaacute I Jak vysokeacute je korporaacutetniacute daňoveacute zatiacuteženiacute Širokyacute J Daňoveacute teorie s praktickou aplikaciacute) Efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute totiž ovlivňuje nejen vyacuteše sledovanyacutech sazeb statutaacuterniacutech korporaacutetniacutech daniacute ale takeacute dalšiacute daňoveacute aspekty určujiacuteciacute celkovou vyacuteši efektivně placenyacutech daniacute Metod sledovaacuteniacute a stanovovaacuteniacute je několik ZEW (Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung) v projektu pro Evropskou komisi TAXUD sledujiacute efektivniacute průměrnou daňovou sazbu (EATR ndash Effective Avarage Tax Rate) Průměrnaacute efektivniacute sazba v Evropskeacute unii klesla z 275 v roce 2000 na 211 v roce 2012 Efektivniacute průměrnaacute daňovaacute sazba v

2000 2012Belgie 345 266Bulharsko 281 90Českaacute republika 236 167Daacutensko 283 220Německo 404 282Estonsko 204 165

Irsko 94 144Řecko 304 175Španělsko 365 324Francie 366 342Itaacutelie 313 251Kypr 275 112Lotyšsko 227 122Litva 191 127Lucembursko 326 249Maďarsko 197 193Malta 322 322Nizozemsko 323 275Rakousko 297 230Polsko 271 175Portugalsko 315 271Rumunsko 227 148Slovinsko 209 164Slovensko 258 168Finsko 272 232Šveacutedsko 238 232Spojeneacute kraacutelovstviacute 287 252EU-27 275 211

Zdroj Evropskaacute komise (DG TAXUD) ZEW Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung

ZAacuteVĚR

EFEKTIVNIacute SAZBA KORPORAacuteTNIacute DANĚ

Sazby a vyacutevoj korporaacutetniacutech daniacute jsou v jednotlivyacutech staacutetech pečlivě sledovaneacute protože jejich vyacuteše hraje velkou roli při rozhodovaacuteniacute obchodniacutech společnostiacute o alokaci investic Nejsou to však jen sazby ale obecně složitost daňovyacutech systeacutemů jednotlivyacutech zemiacute ktereacute mohou laacutekat či naopak odrazovat zahraničniacute investory Jednou z vyacuteznamnyacutech charakteristik složitosti daňoveacuteho systeacutemu je i jeho proměnlivost v čase tedy jak často jsou daňoveacute zaacutekony novelizovaacuteny Určityacutem měřiacutetkem teacuteto charakteristiky může byacutet četnost změn sazby daně Napřiacuteklad Českaacute republika od roku 1993 ze 45 sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob sniacutežila tuto daň v raacutemci 11 změn na dnešniacutech 19 Trend snižovaacuteniacute však neniacute patrnyacute jen u naacutes ale v raacutemci celeacute Evropskeacute unie Průměr členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie je u sazby daně z přiacutejmů firem u zaacutekladniacute sazby zhruba 22 a u celkoveacute sazby (neboť některeacute staacutety využiacutevajiacute různeacute formy přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb) je to o neceleacute dva procentniacute body

viacutece Za posledniacutech 13 let se tato průměrnaacute sazba korporaacutetniacute daně v EU sniacutežila o zhruba osm procentniacutech bodů I ve skupině členskyacutech zemiacute můžeme naleacutezt plavce proti proudu Přiacutekladem je Slovensko Naši vyacutechodniacute sousedeacute s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 zvyacutešili sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Nominaacutelniacute sazba korporaacutetniacute daně maacute vyacutehodu v jejiacute přehlednosti a transparentnosti Nicmeacuteně samotnaacute vyacuteše sazby nemůže dokonale vypoviacutedat o vyacuteši zdaněniacute neboť v každeacute zemi je aplikovaacutena na různě vypočiacutetanyacute daňovyacute zaacuteklad Tento handicap odstraňuje analytickyacute naacutestroj ndash efektivniacute průměrnaacute sazba daně kteraacute se vypočiacutetaacutevaacute speciaacutelniacutemi metodami I při jejiacute aplikaci ale můžeme učinit zaacutevěr že korporaacutetniacute daně v EU v čase klesajiacuteUvidiacuteme jakyacutem směrem se bude celkovyacute trend korporaacutetniacutech daniacute vyviacutejet do budoucna ale snad se naše malaacute země v srdci Evropy v konkurenci neztratiacute a bude nejen atraktivniacute pro zahraničniacute investory ale i vstřiacutecnaacute pro miacutestniacute podniky

16 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

Průvodce podnikaacuteniacutem

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem je součaacutestiacute poradenskeacuteho programu bdquoPrůvodce podnikaacuteniacutem v zahraničiacuteldquo kteryacute nabiacuteziacute EU Office Českeacute spořitelny V raacutemci programu poskytujeme zdarma našim klientům z řad malyacutech a středniacutech podniků informace jak uacutespěšně expandovat do zahraničiacute a jakeacute je zde čekaacute podnikatelskeacute prostřediacute Viacutece informaciacute o programu naleznete wwwcsasczeu V tomto vydaacuteniacute představujeme Německo

Zaacutekladniacute uacutedajeOficiaacutelniacute naacutezev Spolkovaacute republika NěmeckoPočet obyvatel 81 843 743 (2012)Rozloha 357 022 km2Měna Euro (EUR)Etnickeacute složeniacute Němci 915 Turci 24 ostatniacute 61 Zdroj CIA World FactbookSvou novodobou historii začalo psaacutet Německo v roce 1990 kdy se sjednotila po druheacute světoveacute vaacutelce rozdělenaacute zaacutepadniacute a vyacutechodniacute čaacutest pod společnyacutem naacutezvem Spolkovaacute republika Německo Německo (tehdy ještě zaacutepadniacute SRN) patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho společenstviacute i NATOZaacutekonodaacuternaacute moc je svěřena dvoukomoroveacutemu parlamentu ndash Spolkoveacutemu sněmu (Bundestag) jehož členoveacute jsou voleni každeacute čtyři roky a Spolkoveacute radě (Bundesrat) jejiacutež členoveacute jsou zaacutestupci spolkovyacutech zemiacute V čele vlaacutedy vyacutekonneacute moci stojiacute spolkovyacute kancleacuteř

Struktura hospodaacuteřstviacute a zahraničniacute obchodNěmecko je tradičniacute evropskaacute průmyslovaacute velmoc v celoevropskeacutem kontextu s nadproporcionaacutelniacutem podiacutelem průmyslu Naopak služby a zemědělstviacute jsou zde meacuteně vyacuteznamneacute než v průměru EUV zemědělstviacute se pěstuje většina plodin nejvyacuteznamnějšiacute z nich jsou brambory pšenice a cukrovaacute řepa Z živočišneacute produkce

je dominantniacute chov dobytka prasat a drůbežeNěmeckyacute průmysl se orientuje předevšiacutem na strojiacuterenstviacute automobilovyacute průmysl a chemickyacute průmysl Naši zaacutepadniacute sousedeacute se takeacute řadiacute k největšiacutem producentům železa a oceli Hlavniacutemi exportniacutemi trhy jsou Francie USA Nizozemsko a UK Naopak nejviacutece dovozů do Německa směřuje z Čiacuteny Nizozemska a Francie

Makroekonomickyacute vyacutehledPo finančniacute krizi let 2008ndash2009 se Německo naplno chopilo sveacute role lokomotivy evropskeacuteho růstu ale i jiacute v posledniacute době dochaacuteziacute paacutera Zhoršenaacute ekonomickaacute naacutelada u hlavniacutech obchodniacutech partnerů povede k tomu že v roce 2013 čekaacute naše zaacutepadniacute sousedy šnečiacute tempo růstu HDP ve vyacuteši 08 ktereacute bude naacutesledovat zdravějšiacute 2 růstem až v roce 2014

Zaacutekladniacute makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e

Růst HDP () 30 08 08 20Miacutera nezaměstnanosti () 59 55 56 55Inflace () 25 21 19 18Deficit veřejnyacutech rozp ( HDP) -08 -02 -02 00Veřejnyacute dluh ( HDP) 805 817 808 784Zdroj Evropskaacute komise e - odhad Inflace se očekaacutevaacute na niacutezkeacute uacuterovni 2 zvyacutešeneacute ceny energiiacute by měly miacutet pouze dočasnyacute vliv Vzorem pro ostatniacute staacutety je Německo ve stavu veřejnyacutech rozpočtů Ty vykazujiacute viacutecemeacuteně vyrovnanyacute stav kteryacute lze charakterizovat bdquočervenou nulouldquo V důsledku toho naše zaacutepadniacute sousedy čekaacute snižovaacuteniacute celkoveacuteho zadluženiacute země

Trh praacuteceZaacutekladniacute ukazatele trhu praacuteceMiacutera nezaměstnanosti (2011) 59 Produktivita praacutece k Oslash EU (2010) 1250 Minimaacutelniacute měsiacutečniacute mzda -Oslash měsiacutečniacute naacuteklady praacutece v odvětviacutech (2010)

Německo (v EUR)

ČR (v EUR)

Zpracovatelskyacute průmysl 4 456 1 303Velkoobchod a maloobchod 3 339 1 350Doprava a skladovaacuteniacute 3 408 1 346Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute 2 049 835Informačniacute a komunikačniacute činnosti 5 452 2 616Zdroj Eurostat

NĚMECKO

PraacuteceHDP

17EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Trend zvyšovaacuteniacute nepřiacutemyacutech daniacute a konkreacutetně daně z přidaneacute hodnoty v EU jsme si přibliacutežili v minuleacutem čiacutesle Teacutema daně neopustiacuteme ani v tomto čiacutesle Měsiacutečniacuteku EU a podiacutevaacuteme se bliacuteže na vyacutevoj a aktuaacutelniacute vyacuteše sazeb daně z přiacutejmů firem Jakyacute vyacutevoj však převlaacutedaacute u korporaacutetniacutech daniacute v členskyacutech staacutetech Evropskeacute unie Jak si na tom stojiacute Českaacute republika oproti jinyacutem staacutetům Nejen o tom se dočtěte v našem hlavniacutem teacutematu

UacuteVOD

KORPORAacuteTNIacute DANĚ V EVROPSKEacute UNII

Utuženiacute ekonomickeacute integrace a z něj vyplyacutevajiacuteciacute harmonizace pravidel v Evropskeacute unii pronikla i do daňoveacute oblasti Nicmeacuteně tyacutekaacute se zejmeacutena nepřiacutemeacuteho zdaněniacute ktereacute maacute jasnou vazbu na fungovaacuteniacute jednotneacuteho vnitřniacuteho trhu Pokud by si každaacute země mohla stanovit libovolně vysokeacute sazby DPH či nepřiacutemyacutech daniacute (a některeacute země by tyto daně třeba vůbec neměly) cenovou konkurenceschopnost zbožiacute na vnitřniacutem trhu by pak spiacuteše ovlivňovala daňovaacute politika země vyacuterobce než jeho podnikatelskyacute um U přiacutemyacutech daniacute důchodoveacuteho typu mezi ktereacute můžeme zařadit korporaacutetniacute daň (u naacutes v podobě daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob) a osobniacute daň (v ČR maacute podobu daně z přiacutejmů fyzickyacutech osob) evropskaacute harmonizace zatiacutem moc nepokročila Důvodem je jednak neexistence tak silneacuteho motivu jako je odstraněniacute daňovyacutech překaacutežek pro volnyacute pohyb zbožiacute a služeb jednak i suverenita každeacuteho členskeacuteho staacutetu Přiacutemeacute daně jsou

totiž vysoce vniacutemaneacute každyacutem ekonomickyacutem subjektem pečlivě sledovaneacute a počiacutetaneacute (viacute snad někdo ze čtenaacuteřů Měsiacutečniacuteku kolik ročně odvede na dani z přidaneacute hodnoty) a z toho titulu považovaneacute za citliveacute zaacutesahy staacutetu do privaacutetniacute sfeacutery Naacuterodniacute staacutety si tudiacutež staacutele udržujiacute vlastniacute suverenitu v oblasti přiacutemeacuteho zdaněniacute a nechtějiacute se jiacute vzdaacutet ve prospěch nadnaacuterodniacutech instituciacute typu EU Jelikož se o daňoveacute legislativě hlasuje jednomyslně každyacute naacuterodniacute staacutet maacute praacutevo veta a harmonizace se pohybuje velice pomaluVyacutejimky se však najdou a tyacutekajiacute se vesměs daňovyacutech aspektů u přeshraničniacutech ekonomickyacutech aktivit V dalšiacutem textu se budeme věnovat již jen korporaacutetniacute dani A to jak po teoretickeacute straacutence kde si představiacuteme kliacutečoveacute harmonizačniacute a koordinačniacute směrnice v teacuteto oblasti tak zejmeacutena po praktickeacute straacutence v raacutemci ktereacute představiacuteme aktuaacutelně platnyacute systeacutem korporaacutetniacute daně v Evropskeacute unii a jeho vyacutevoj

Systeacutem unijniacute harmonizace v oblasti korporaacutetniacute daně rozhodně neniacute tak daleko jako u DPH či spotřebniacutech daniacute Můžeme ho pozorovat zejmeacutena u zamezovaacuteniacute dvojiacuteho zdaněniacute čaacutestečně pak i v boji proti daňovyacutem uacutenikům Vedle niacuteže uvedenyacutech kliacutečovyacutech harmonizačniacutech směrnic pak sjednocovaacuteniacute pravidel a jejich vyacutekladu probiacutehaacute i prostřednictviacutem judikaacutetů Evropskeacuteho soudniacuteho dvoraNejvyacuteznamnějšiacute směrnice upravujiacuteciacute přiacutemeacute zdaněniacute

1 Směrnice 2009133ES o fuacuteziacutech (The Merge Directive)bull plnyacutem naacutezvem je to Směrnice Rady 2009133ES ze

dne 19 řiacutejna 2009 o společneacutem systeacutemu zdaněniacute při fuacuteziacutech rozděleniacutech čaacutestečnyacutech rozděleniacutech převodech aktiv a vyacuteměně akciiacute tyacutekajiacuteciacutech se společnostiacute z různyacutech členskyacutech staacutetů a při přemiacutestěniacute siacutedla evropskeacute společnosti nebo evropskeacute družstevniacute společnosti mezi členskyacutemi staacutety

bull vztahuje se nao fuacuteze rozděleniacute převody aktiv a vyacuteměny akciiacute tyacutekajiacuteciacute se

společnostiacute ze dvou nebo viacutece členskyacutech staacutetůo přemiacutestěniacute statutaacuterniacuteho siacutedla evropskeacute společnosti nebo

evropskeacute družstevniacute společnosti z jednoho členskeacuteho staacutetu do jineacuteho

bull stanovuje že fuacuteze rozděleniacute nebo čaacutestečnaacute fuacuteze nejsou důvodem k žaacutedneacutemu zdaněniacute zisků (danyacutem rozdiacutelem mezi

skutečnou hodnotou převedenyacutech aktiv a pasiv a jejich daňovou hodnotou) v okamžiku vlastniacute operace nyacutebrž pouze pokud je těchto zisků skutečně dosaženo

bull určuje že pokud evropskaacute společnost nebo evropskaacute družstevniacute společnost přemiacutestiacute sveacute statutaacuterniacute siacutedlo do jineacuteho členskeacuteho staacutetu neniacute to samo o sobě důvodem ke zdaněniacute přiacutejmů zisků nebo vyacutenosů jejiacutech společniacuteků Nicmeacuteně členskeacute staacutety mohou danit vyacutetěžek vyplyacutevajiacuteciacute z budouciacuteho prodeje cennyacutech papiacuterů ze zaacutekladniacuteho kapitaacutelu evropskeacute společnosti nebo evropskeacute družstevniacute společnosti přemisťujiacuteciacute sveacute statutaacuterniacute siacutedlo

2 Směrnice 201196ES o společneacutem zdaněniacute mateřskyacutech a dceřinyacutech společnostiacute (The Parent-Subsidiary Directive)bull ciacutelem je odstranit dvojiacute zdaněniacute zisku vyplaacuteceneacuteho dceřinou

společnostiacute siacutedliacuteciacute v jednom členskeacutem staacutetě mateřskeacute společnosti (musiacute miacutet na dceřineacute společnosti min 10 podiacutel) se siacutedlem v jineacutem členskeacutem staacutetě

bull zaacutekladem jsou dvě pravidlao obdržiacute-li mateřskaacute společnost od sveacute dceřineacute

společnosti rozdělenyacute zisk (nevztahuje se na zisk při likvidaci) členskyacute staacutet mateřskeacute společnosti upustiacute od jeho zdaněniacute nebo jej zdaniacute ale umožniacute mateřskeacute společnosti odečiacutest od daně přiacuteslušnou čaacutest daně

LEGISLATIVNIacute UKOTVENIacute KORPORAacuteTNIacute DANĚ V EVROPSKEacute UNII

10 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

kteraacute se vztahuje k těmto ziskům splatnou dceřinou společnostiacute z těchto zisků

o zisk rozdělovanyacute dceřinou společnostiacute jejiacute mateřskeacute společnosti je osvobozen od sraacutežkoveacute daně

bull vyacuteše uvedenaacute pravidla o zabraacuteněniacute dvojiacuteho zdaněniacute se vztahujiacute i na rozdělovaacuteniacute zisků ziacuteskanyacutech staacutelou provozovnou a rozdělovaacuteniacute zisků firem staacutelyacutem provozovnaacutem ktereacute se nachaacutezejiacute v jineacutem členskeacutem staacutetě než mateřskaacute či dceřinaacute společnost

3 Směrnice 200349ES o společneacutem systeacutemu zdaněniacute uacuteroků a licenčniacutech poplatků (The Interest and Royalties Directive)bull zavaacutediacute jednotnyacute systeacutem zdaněniacute uacuterokovyacutech plateb a

licenčniacutech poplatků mezi firmami patřiacuteciacutemi do jedneacute skupiny s ciacutelem zamezeniacute dvojiacuteho zdaněniacute těchto plateb

bull stanovuje že uacuteroky nebo licenčniacute poplatky majiacuteciacute zdroj v členskeacutem staacutetě jsou osvobozeny od veškeryacutech daniacute ktereacute na ně jsou formou sraacutežky u zdroje či na zaacutekladě daňoveacuteho vyacuteměru v daneacutem staacutetě uloženy pokud skutečnyacute vlastniacutek (přiacutejemce) uacuteroků či licenčniacutech poplatků je společnostiacute jineacuteho členskeacuteho staacutetu (může byacutet i staacutelou provozovnou společnosti umiacutestěnou v jineacutem členskeacutem staacutetu)

bull definuje uacuteroky a licenčniacute poplatky taktoo uacuteroky ndash přiacutejmy z pohledaacutevek jakeacutehokoliv druhu

(zajištěnyacutech či nezajištěnyacutech zaacutestavniacutem praacutevem majiacuteciacutech či nemajiacuteciacutech praacutevo uacutečasti na zisku dlužniacuteka) zvlaacuteště přiacutejmy z cennyacutech papiacuterů a přiacutejmy z obligaciacute nebo dluhopisů včetně preacutemiiacute a vyacuteher ktereacute se vaacutežou k těmto cennyacutem papiacuterům (penaacutele za opožděnou platbu se za uacuteroky nepovažuje)

o licenčniacute poplatky ndash platby za užitiacute nebo za praacutevo na užitiacute průmysloveacuteho obchodniacuteho nebo vědeckeacuteho zařiacutezeniacute platby obdrženeacute jako naacutehrada za užitiacute nebo za praacutevo na užitiacute jakeacutehokoliv autorskeacuteho praacuteva k diacutelu

literaacuterniacutemu uměleckeacutemu nebo vědeckeacutemu včetně kinematografickyacutech filmů a počiacutetačovyacutech programů za užitiacute jakeacutehokoliv patentu ochranneacute znaacutemky vzoru nebo modelu plaacutenu tajneacuteho vzorce nebo vyacuterobniacuteho postupu nebo platby za informace ktereacute se vztahujiacute na zkušenosti nabyteacute v oblasti průmysloveacute obchodniacute nebo vědeckeacute

4 Směrnice 201116EU o spraacutevniacute spolupraacuteci v oblasti daniacute a o zrušeniacute směrnice 77799EHSbull novaacute (povinnost implementace v naacuterodniacute legislativě od

1 1 2013) kliacutečovaacute směrnice pro oblast vyacuteměny informaciacute relevantniacutech k administraci a vymaacutehaacuteniacute naacuterodniacutech pravidel v oblasti zdaněniacute

bull tyacutekaacute se všech daniacute s vyacutejimkou DPH spotřebniacutech daniacute cel a plateb na sociaacutelniacute zabezpečeniacute

bull stanovuje kontaktniacute uacuteřady v každeacutem členskeacutem staacutetě pro oblast vyacuteměny daňovyacutech informaciacute (automatickaacute vyacuteměna informaciacute vyacuteměna informaciacute na vyžaacutedaacuteniacute vyacuteměna informaciacute z vlastniacuteho podnětu) upravuje jejich povinnosti a vztahy mezi nimi

5 Směrnice 201024EU o vzaacutejemneacute pomoci při vymaacutehaacuteniacute pohledaacutevek vyplyacutevajiacuteciacutech z daniacute poplatků cel a jinyacutech opatřeniacutebull pokryacutevaacute oblast všech daniacute (nevztahuje se na odvody za

sociaacutelniacute zabezpečeniacute) a poplatků ale i naacutehrad a intervenciacute v raacutemci Společneacute zemědělskeacute politiky či daacutevek v raacutemci společneacuteho trhu s cukrem

bull definuje činnost kontaktniacutech miacutest v jednotlivyacutech členskyacutech staacutetech pravidla pro poskytovaacuteniacute informaciacute o daňovyacutech a jinyacutech podobnyacutech pohledaacutevkaacutech popisuje proces vlastniacuteho vymaacutehaacuteniacute těchto pohledaacutevek včetně řešeniacute sporů a stanovuje pravidelnyacute reporting mezi členskyacutemi staacutety

Společnyacute daňovyacute zaacuteklad firemEvropskaacute komise v březnu 2011 zveřejnila naacutevrh kteryacute by firmaacutem působiacuteciacutem ve viacutece členskyacutech staacutetech EU umožnil vyplnit pouze jedno daňoveacute přiznaacuteniacute prostřednictviacutem tzv Konsolidovaneacuteho zaacutekladu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob (CCCTB) Konsolidovanyacute daňovyacute zaacuteklad by se pak podle zvlaacuteštniacuteho vzorce rozdělil mezi země v nichž firma působiacute a byl by zdaněn přiacuteslušnou naacuterodniacute sazbou Podle předloženeacuteho naacutevrhu by si firmy působiacuteciacute ve viacutece členskyacutech zemiacutech Evropy mohly vybrat zda se při podaacutevaacuteniacute daňovyacutech přiznaacuteniacute budou řiacutedit naacuterodniacutemi předpisy nebo zda vyplniacute jednotneacute evropskeacute daňoveacute přiznaacuteniacute Přiacuteslušnyacute daňovyacute uacuteřad by pak podle zvlaacuteštniacuteho vzorce rozdělil zaacuteklad daně mezi

jednotliveacute staacutety kde firma působiacute Zohledňovala by se při tom tři kriteacuteria bull hmotnaacute aktiva bull počet pracovniacutekůbull tržby společnosti

Na přiacuteslušnou čaacutest daňoveacuteho zaacutekladu by se pak uplatnila sazba platnaacute v daneacute zemi jejiacutež vyacuteši by si nadaacutele určovaly čistě členskeacute staacutety Řada členskyacutech zemiacute se ale obaacutevaacute že sjednoceniacute daňoveacuteho zaacutekladu je předstupeň pro budouciacute tlak na harmonizaci sazby daně a takeacute proto do dnešniacutech dniacute plaacuten zůstaacutevaacute ve stadiu legislativniacuteho naacutevrhu

11EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Vyacutevoj sazeb korporaacutetniacute daně v Českeacute republice znaacutemeacute spiacuteše jako daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se v posledniacutech letech v Evropskeacute unii dočkal mnoha změn ať už to bylo v jejich vyacuteši či změn v oblasti vyacutejimek přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb V zemiacutech Evropskeacute unie je nynějšiacute trend zvyšovaacuteniacute nepřiacutemyacutech daniacute (viz Daň z přidaneacute hodnoty v Evropskeacute unii ndash Měsiacutečniacutek EU aktualit leden 2013) velmi populaacuterniacute u členskyacutech vlaacuted i z toho důvodu že zvyacutešeniacute nepřiacutemyacutech daniacute nemusiacute miacutet na domaacuteciacute ekonomiku takovyacute negativniacute vliv jako může představovat zvyacutešeniacute přiacutemyacutech daniacute Naproti tomu vyacutevoj vyacuteše sazeb korporaacutetniacute daně maacute však v raacutemci Evropskeacute unie velmi patrnyacute klesajiacuteciacute trend Tyto přiacutemeacute daně jsou často sledovaacuteny i z důvodu přiacutevětivosti daneacuteho regionu či země pro společnosti v raacutemci rozhodovaacuteniacute o vyacutehodnosti či nevyacutehodnosti zde investovat Neniacute to však jen pohled na tzv bdquodaňoveacute raacutejeldquo ale určitě to je i o konkurenceschopnosti a nastaveniacute pravidel a podpory podnikaacuteniacute v jednotlivyacutech staacutetech Vždyť praacutevě možnostiacute podpory podnikaacuteniacute majiacute vlaacutedy mnoho V Českeacute republice je korporaacutetniacute daň definovaacutena v Zaacutekoně č 861992 Sb o daniacutech z přiacutejmů Jednaacute se konkreacutetně o druhou čaacutest tohoto zaacutekona (sect 17 až sect 21) a to Daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob V jednotlivyacutech paragrafech jsou popsaacuteny naacuteležitosti tohoto zaacutekona ať už jsou to poplatniacuteci daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob zdaňovaciacute obdobiacute předmět daně osvobozeniacute od daně zaacuteklad daně a položky snižujiacuteciacute zaacuteklad daně a sazba daně I když je trend snižovaacuteniacute daniacute praacutevnickyacutech osob v Evropskeacute unii dlouhodobyacute a zřetelnyacute neděje se tak u všech zemiacute a tak vznikajiacute velkeacute rozdiacutely u aktuaacutelniacutech sazeb Nejnižšiacute zaacutekladniacute sazbu daně z přiacutejmů firem majiacute v Bulharsku a Kypru shodně s 10 sazbou naacutesleduje je Irsko s 125 sazbou Na opačneacutem konci stojiacute staacutety Belgie (sazba korporaacutetniacute daně 33 ) Francie (3333 ) Španělsko (30 ) a Malta s 35 kteraacute společně s Franciiacute maacute ještě jeden prim Neniacute to jen vysokaacute sazba zaacutekladniacute daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob ale i počet změn Francie i Malta majiacute zaacutekladniacute sazbu ve stejneacute vyacuteši minimaacutelně už od roku 1998 Průměr v Evropskeacute unii je u zaacutekladniacute daně necelyacutech 22 v přiacutepadě celkoveacute sazby korporaacutetniacute daně asi o 2 procentniacute body vyššiacute

Aktuaacutelniacute sazby korporaacutetniacute daně v EUDaň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob je v Českeacute republice 19 a tedy pod průměrem Evropskeacute unie Sazbu korporaacutetniacute daně ve vyacuteši 19 maacute i Polsko a mělo ji i sousedniacute Slovensko ale to se vydalo opačnou cestou než většina staacutetů EU a to cestou zvyacutešeniacute korporaacutetniacute daně Daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob na Slovensku navyacutešili o 4 procentniacute body na 23 V Německu majiacute sice 15 zaacutekladniacute sazbu ale kromě niacute

využiacutevajiacute i solidaacuterniacute přiraacutežku a lokaacutelniacute zdaněniacute celkovaacute sazba je pak vyššiacute než u naacutes (19 ) Vzhledem k tomu že v některyacutech členskyacutech staacutetech je k zaacutekladniacute sazbě připočtena přiraacutežka nebo lokaacutelniacute daň mohou byacutet sazby korporaacutetniacutech daniacute v některyacutech oblastech ještě vyššiacute stejně jako v přiacutepadě NěmeckaAkutuaacutelniacute sazby korporaacutetniacutech daniacute členskyacutech staacutetů EU k lednu 2013

Zaacutekladniacute CelkovaacuteBelgie 33 3399 Bulharsko 10 10 Českaacute republika 19 19 Daacutensko 25 25 Estonsko 21 21 Finsko 245 245 Francie 3333 3706 Irsko 125 125 Itaacutelie 275 314 Kypr 10 10 Litva 15 15 Lotyšsko 15 15 Lucembursko 21 308 Maďarsko 19 2086 Malta 35 35 Německo 15 3095 Nizozemsko 25 25 Polsko 19 19 Portugalsko 25 30 Rakousko 25 25 Rumunsko 16 16 Řecko 20 20 Slovensko 23 23 Slovinsko 17 17 Spojeneacute kraacutelovstviacute 24 24 Španělsko 30 353 Šveacutedsko 22 22

Zdroj ZEW EK (DG TAXUD) KPMG Deloitte Obecnaacute korporaacutetniacute daň navyacutešena různyacutemi přiraacutežkami či lokaacutelniacutemi daněmiPřehled jednotlivyacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute u staacutetů Evropskeacute unie naacutem přibližuje předchoziacute tabulka Některeacute staacutety (zhruba čtvrtina z členskyacutech staacutetů EU) jak už bylo zmiacuteněno vyacuteše

SAZBY KORPORAacuteTNIacuteCH DANIacute V EVROPSKEacute UNII

12 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

k obecneacute či zaacutekladniacute sazbě připočiacutetaacutevajiacute různeacute přiraacutežky (někdy i dočasneacute jako napřiacuteklad v přiacutepadě Kypru kteryacute připočiacutetaacuteval v minulyacutech letech k zaacutekladniacute sazbě ještě tzv přiacutespěvek na obranu nebo v Portugalsku v raacutemci ekonomickeacute krize) či lokaacutelniacute sazby Napřiacuteklad Belgie svou 33 zaacutekladniacute korporaacutetniacute daň zvyšuje o 3 přiraacutežku V Lucembursku majiacute nejen 7 přiraacutežku ale i lokaacutelniacute sazbu ve vyacuteši dodatečnyacutech 675 takže se celkovaacute sazba může vyšplhat až na 308 Lokaacutelniacute dodatečneacute sazby jsou ještě využiacutevaacuteny v těchto zemiacutechbull Maďarsko bull Itaacutelie bull Francie bull Španělsko bull Německo

Německeacute specifikum naviacutec spočiacutevaacute ještě v solidaacuterniacute 55 přiraacutežce kteraacute je určena na financovaacuteniacute naacutekladů znovusjednoceniacute země Kromě vyacuteše zmiacuteněnyacutech přiraacutežek či lokaacutelniacutech dodatečnyacutech daniacute využiacutevajiacute některeacute země i sniacuteženeacute sazby u daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob Můžeme se na to diacutevat jako na určiteacute progresivniacute zdaněniacute nebo i z opačneacuteho hlediska jako na podporu určityacutech oblastiacute napřiacuteklad malyacutech a středniacutech podniků podniků s nižšiacutem ziskem či obratem Takoveacuteto formy podpory jsou určitě velmi důležiteacute otaacutezka je jestli to pak jen nepřinaacutešiacute dalšiacute nepřehlednosti či možneacute snahy obchaacutezeniacute systeacutemu za uacutečelem bdquovejiacutet seldquo do zaacutekonnyacutech pravidel za uacutečelem možnosti využiacutevat těchto sniacuteženyacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute nebo se vlastně vyhnout určiteacute progresi což jsou vlastně jen dva pohledy na jednu věc

Země s viacutece než jednou sazbou korporaacutetniacute daněMezi země uplatňujiacuteciacute progresivniacute zdaněniacute či sniacuteženeacute sazby daně např patřiacute (viz např KPMG Jan Širokyacute ndash Daně v Evropskeacute unii (2012) ISBN 978-80-7201-881-9)

Belgie Obecnaacute sazba korporaacutetniacute daně je stanovena na 33 respektive na 3399 s 3 přiraacutežkou Maleacute a středniacute podniky (z minimaacutelně 50 vlastněneacute jednotlivci) s přiacutejmem nižšiacutem než 3225 tis eur můžou při splněniacute určityacutech podmiacutenek byacutet předmětem sniacuteženyacutech sazeb rozlišenyacutech dle vyacuteše zdanitelneacuteho přiacutejmu

LitvaZaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně činiacute 15 Sniacuteženou sazbu ve vyacuteši 5 je možno uplatnit v malyacutech podniciacutech do 10 zaměstnanců a s přiacutejmem nepřesahujiacuteciacutem 1 mil LTL (bylo zvyacutešeno od 1 ledna 2012 z 05 mil LTL) LotyšskoMikropodniky v Lotyšsku mohou uplatňovat 9 sazbu zaacutekladniacute sazba daně ze zisku je stanovena na 15

FrancieZaacutekladniacute sazba daně ze zisku korporaciacute je 3333 Pro maleacute a středniacute podniky s obratem do 763 mil eur (z minimaacutelně 75 vlastněneacute jednotlivci) je stanovena sniacuteženaacute sazba ve vyacuteši 15 z prvniacutech 3812 tisiacutec eur zisku

LucemburskoZaacutekladniacute sazba daň ze zisku firem 21 je zvyacutešena o 7 přiraacutežku do zaměstnaneckeacuteho fondu a dodatečnou sazbou 675 v zaacutevislosti na lokalitě Pro společnosti s přiacutejmem do 15 tisiacutec eurčiniacute obecnaacute sazba 20

MaďarskoTakeacute v Maďarsku je uplatňovaacutena nižšiacute sazba ve vyacuteši 10 pro společnosti se zdanitelnyacutem přiacutejmem do 500 mil HUF Zaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně činiacute 19 Plaacutenovanaacute změna na sjednoceniacute na 10 asi nebude ještě provedena a očekaacutevaacute se že pro rok 2013 budou obě sazby zachovaacuteny

NizozemskoSazba daně ze zisku firem je sniacutežena o 5 procentniacutech bodů ze zisku do 200 tisiacutec eur Nad tuto hranici platiacute zaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně 25

PortugalskoProgresivniacute zdaněniacute se uplatňuje nad zaacutekladniacute sazbu 25 korporaacutetniacute daně od 3 do 5 dle vyacuteše přiacutejmů (15 mil eur ndash 75 mil eur)

RumunskoMikropodniky mohou uplatňovat 3 sazbu namiacutesto korporaacutetniacute daně ve vyacuteši 16

Spojeneacute kraacutelovstviacuteVe Spojeneacutem kraacutelovstviacute majiacute několik sazeb daně ze zisků korporaciacute Vyacuteše sazby se odviacutejiacute od vyacuteše zdanitelneacuteho zisku Hlavniacute sazba daně je 24 (od 1 dubna 2012) pro korporace se zdanitelnyacutem ziskem nad 15 mil GBP Pro společnosti se ziskem do 03 mil GBP je uplatňovaacutena 20 sazba korporaacutetniacute daně Společnosti se zdanitelnyacutemi zisky mezi 03ndash15 mil GBP jsou zdaněny na posuvneacute stupnici mezi hlavniacute sazbou a sazbou pro maleacute zisky Na 1 dubna 2013 je plaacutenovaacuteno dalšiacute sniacuteženiacute zaacutekladniacute sazby daně ze zisku korporaciacute na 23 V roce 2010 byla tato sazba ve vyacuteši 28 v roce 2011 byla sniacutežena o dva procentniacute body na 26 a o dalšiacute dva v roce 2012

ŠpanělskoSpolečnosti do ročniacuteho obratu do 10 mil eur majiacute zdaněniacute do 300 tisiacutec eur zdanitelneacuteho přiacutejmu ve vyacuteši 25 a nad tuto čaacutestku už jsou zdaněni zaacutekladniacute 30 sazbou daně ze zisku firem Pro podniky do 25 zaměstnanců je uplatňovaacutena 20 sazba do 300 tisiacutec eur zdanitelneacuteho přiacutejmu nad tuto hranici je uplatňovaacutena 25 sazba

13EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Jak už bylo zmiacuteněno v uacutevodu změn u sazeb daniacute ze zisků firem v některyacutech staacutetech proběhlo mnoho V raacutemci Evropskeacute unie je velmi patrnyacute trend snižovaacuteniacute těchto sazeb a ulehčeniacute tak podnikatelskeacute sfeacuteře Kompenzace vyacutepadků do staacutetniacuteho rozpočtu jsou pak často řešeny skrz zvyšovaacuteniacute sazeb nepřiacutemyacutech daniacute Hrubou představu o vyacuteši snižovaacuteniacute sazeb korporaacutetniacutech daniacute naacutem daacute rozdiacutel průměru Evropskeacute unie u zaacutekladniacutech sazeb mezi roky 2000 a 2013 kdy pokles činil viacutece jak osm procentniacutech bodů na nynějšiacutech zhruba 23 (u celkoveacute sazby daně z přiacutejmů firem to činiacute o dva procentniacute body viacutece) Pokles v průměru EU nastal kromě roku 2009 každoročně V roce 2009 i v reakci na probiacutehajiacuteciacute krizi zvyacutešili v Litvě sazbu korporaacutetniacute daně o pět procentniacutech bodů (aby ji v naacutesledujiacuteciacutem roce opět sniacutežili na uacuteroveň roku 2008) což převyacutešilo čtyři sniacuteženiacute u ostatniacutech staacutetů v teacutemže roce Některeacute staacutety šly cestou jednotlivyacutech a často citelnyacutech sniacuteženiacute zaacutekladniacutech sazeb daně ze zisku firem jako napřiacuteklad v Rakousku v roce 2005 o 9 procentniacutech bodů nebo v Německu o 15 p b v roce 2001 a o 10 p b v roce 2008 nebo postupnyacutem snižovaacuteniacutem často i v několika po sobě jdouciacutech letech (Českaacute republika Slovinsko Bulharsko) Největšiacute sniacuteženiacute ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 až 2013 činiacute o 25 procentniacutech bodů v Německu u obecneacute sazby korporaacutetniacute daně Nutno však podotknout že v Německu využiacutevali a využiacutevajiacute solidaacuterniacute přiraacutežky a různeacute lokaacutelniacute daně Takeacute v Bulharsku na Kypru a v Řecku proběhl ve sledovaneacutem obdobiacute znatelnyacute pokles ve vyacuteši 15 pb Ve Francii (3333 ) a na Maltě (35 ) nedošlo v daneacutem obdobiacute u zaacutekladniacutech sazeb daně z přiacutejmů firem k žaacutednyacutem změnaacutem Jen v Maďarsku došlo v raacutemci několika změn k vyacutesledneacutemu naacuterůstu mezi roky 2000 a 2013 o jeden procentniacute bod Vzhledem k tomu že průměr za EU v zaacutekladniacute sazbě korporaacutetniacute daně byl v roce 2000 zhruba 30 a u Maďarska byla sazba daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob 18 staacutele je maďarskyacutech 19 pod dnešniacutem průměrem EU Pokud se však na změny či ve většině přiacutepadů spiacuteše snižovaacuteniacute podiacutevaacuteme z pohledu jednotlivyacutech let a ne v raacutemci členskyacutech staacutetů zjistiacuteme že ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 a 2013 proběhlo průměrně šest změn v jednom roce u zaacutekladniacutech sazeb daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob I v počtu změn však můžeme sledovat určityacute vyacutevoj Od roku 2000 do roku 2006 se počet změn sazeb korporaacutetniacutech daniacute postupně zvyšoval až na deset změn v roce 2006 Země EU šly hlavně cestou snižovaacuteniacute a to často i velmi citelnyacutem sniacuteženiacutem jako třeba v přiacutepadě Německa Litvy Lotyšska či Kypru Od roku 2007 se však jejich počet opět postupně snižuje V posledniacutech třech letech to už bylo kolem 3 změn Je možneacute že staacutety už stačily dostatečně sniacutežit či změnit sazby korporaacutetniacute daně takže i v dalšiacutech letech za předpokladu absence nenadaacutelyacutech změn jich bude jen několik maacutelo ročně

Počet navyacutešeniacute u zaacutekladniacutech sazeb v daneacutem obdobiacute u členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie by se dal spočiacutetat na prstech jedneacute ruky a často tato navyacutešeniacute byla kompenzovaacutena sniacuteženiacutem v naacutesledujiacuteciacutech letech Čas ukaacuteže jestli to bude i přiacutepad našeho vyacutechodniacuteho souseda Na Slovensku zvyacutešili s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Uvidiacuteme jestli to byl krok zpaacutetky či vpřed a ostatniacute staacutety budou tohoto přiacutekladu naacutesledovat či to bude jen takovyacute cimrmanovskyacute bdquouacutekrok stranouldquo a sazba se třeba už v přiacuteštiacutem roce opět sniacutežiacute V dnešniacute době kdy ještě dozniacutevaacute hospodaacuteřskeacute krize a dle Evropskeacute centraacutelniacute banky očekaacutevaacuteme jen miacuterneacute oživěniacute na tento rok může byacutet toto sniacuteženiacute podtrhnutiacutem slovenskeacute ekonomiky Cestou sniacuteženiacute šly staacutety jako Šveacutedsko o 43 procentniacute body a Slovinsko o jeden procentniacute bod Nynějšiacute sazba daně z přiacutejmů firem je tedy na Slovinsku 17 Tato sazba by se měla v naacutesledujiacuteciacutech letech snižovat ročně vždy o jeden procentniacute bod až by měla v roce 2015 dosaacutehnout 15 a na teacuteto uacuterovni setrvat

VYacuteVOJ SAZEB KORPORAacuteTNIacuteCH DANIacute V EVROPSKEacute UNII

14 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

VYacuteVOJ SAZEB DANĚ Z PŘIacuteJMŮ PRAacuteVNICKYacuteCH OSOB V ČESKEacute REPUBLICE

Sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob prošly za dobu existence samostatneacute Českeacute republiky mnoha změnami Od roku 1993 vstoupilo v platnost jedenaacutect změn Přehled vyacutevoje sazeb DPPO v ČR

Rok Sazba daně1993 45 1994 42 1995 41

1996ndash1997 39 1998ndash1999 35 2000ndash2003 31

2004 28 2005 26

2006ndash2007 24 2008 21 2009 20

2010ndash2013 19

Zdroj Ministerstvo financiacute ČRV Českeacute republice proběhlo od roku 1993 kdy sazba DPPO byla 45 až dodnes (19 sazba DPPO) sice mnoho změn ale tyto změny nebyly nijak skokoveacute Všechny změny snižovaly tu předchoziacute sazbu ale nikdy to nebylo o viacutece jak 4 procentniacute body Snižovaacuteniacute sazeb daně z přiacutejmů firem probiacutehaacute i v raacutemci Evropskeacute unie ale trend poklesu byl u naacutes přeci jen rychlejšiacute než za průměr EUI když se sazby DPPO v Českeacute republice snižujiacute na podiacutelu korporaacutetniacutech daniacute v z HDP nebo na celkoveacutem zdaněniacute se to moc neprojevuje Vyacutevoj inkasa daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se však u naacutes dle dat Ministerstva financiacute mezi roky

1997 (41 mld Kč) do roku 2008 (173 mld Kč) staacutele (až na rok 2006 s miacuternyacutem poklesem) zvyšoval Poteacute i v raacutemci probiacutehajiacuteciacute hospodaacuteřskeacute krize se vybralo v roce 2009 o 65 mld Kč meacuteně než v předchoziacutem roce V dalšiacutech letech se inkaso daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob pohybovalo kolem 110 mld Kč Prakticky podobnyacute vyacutevoj mělo i celkoveacute inkaso vybranyacutech daniacute v ČR Přiacutejmy staacutetniacuteho rozpočtu z DPPO činily8630 mld Kč z celkovyacutech 86386 mld Kč daňovyacutech přiacutejmů v roce 2010 Českaacute republika byla jedna z maacutela členskyacutech zemiacute kteraacute mezi roky 2000 a 2010 navyacutešila podiacutel zdaněniacute DPPO na celkoveacutem zdaněniacute

Podiacutel korporaacutetniacutech daniacute v z HDP a z celkoveacuteho zdaněniacute v letech 2000 a 2010

z HDP z celk zdaněniacute2000 2010 2000 2010

Belgie 32 27 71 62Bulharsko 27 19 86 70Českaacute republika 33 34 98 100Daacutensko 33 27 66 58Německo 29 22 71 58Estonsko 09 14 29 40Irsko 37 26 120 91Řecko 41 24 120 77Španělsko 31 18 92 58Francie 28 19 63 44Itaacutelie 24 23 59 55Kypr 62 62 209 174Lotyšsko 16 10 53 35

Litva 07 10 23 37Lucembursko 70 57 178 155Maďarsko 22 12 56 31Malta 29 65 104 196Nizozemsko 43 23 109 60Rakousko 22 20 50 48Polsko 24 20 75 63Portugalsko 37 28 120 90Rumunsko 30 23 98 85Slovinsko 12 19 31 50Slovensko 26 25 77 89Finsko 59 25 125 60Šveacutedsko 38 34 73 75Spojeneacute kraacutelovstviacute 36 31 97 87EU-27 (vaacuteženyacute Oslash) 31 24 77 62

Zdroj Taxation trends in the European Union Eurostat

15EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Předchoziacute čaacutest se věnovala hlavně vyacutevoji a srovnaacutevaacuteniacute statutaacuterniacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute z přiacutejmů jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie U některyacutech staacutetů však tyto sazby spadajiacute do různyacutech systeacutemu ať už k zaacutekladniacute sazbě přičiacutetaacuteme různeacute přiraacutežky či lokaacutelniacute sazby daně atd Kromě srovnaacutevaacuteniacute jejich zaacutekonnyacutech sazeb můžeme použiacutet i tzv efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute (Viacutece teacutež třeba Blechovaacute B Metody a naacutestroje pro hodnoceniacute daňoveacuteho zatiacuteženiacute praacutevnickyacutech osob (korporaciacute) Szarowskaacute I Jak vysokeacute je korporaacutetniacute daňoveacute zatiacuteženiacute Širokyacute J Daňoveacute teorie s praktickou aplikaciacute) Efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute totiž ovlivňuje nejen vyacuteše sledovanyacutech sazeb statutaacuterniacutech korporaacutetniacutech daniacute ale takeacute dalšiacute daňoveacute aspekty určujiacuteciacute celkovou vyacuteši efektivně placenyacutech daniacute Metod sledovaacuteniacute a stanovovaacuteniacute je několik ZEW (Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung) v projektu pro Evropskou komisi TAXUD sledujiacute efektivniacute průměrnou daňovou sazbu (EATR ndash Effective Avarage Tax Rate) Průměrnaacute efektivniacute sazba v Evropskeacute unii klesla z 275 v roce 2000 na 211 v roce 2012 Efektivniacute průměrnaacute daňovaacute sazba v

2000 2012Belgie 345 266Bulharsko 281 90Českaacute republika 236 167Daacutensko 283 220Německo 404 282Estonsko 204 165

Irsko 94 144Řecko 304 175Španělsko 365 324Francie 366 342Itaacutelie 313 251Kypr 275 112Lotyšsko 227 122Litva 191 127Lucembursko 326 249Maďarsko 197 193Malta 322 322Nizozemsko 323 275Rakousko 297 230Polsko 271 175Portugalsko 315 271Rumunsko 227 148Slovinsko 209 164Slovensko 258 168Finsko 272 232Šveacutedsko 238 232Spojeneacute kraacutelovstviacute 287 252EU-27 275 211

Zdroj Evropskaacute komise (DG TAXUD) ZEW Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung

ZAacuteVĚR

EFEKTIVNIacute SAZBA KORPORAacuteTNIacute DANĚ

Sazby a vyacutevoj korporaacutetniacutech daniacute jsou v jednotlivyacutech staacutetech pečlivě sledovaneacute protože jejich vyacuteše hraje velkou roli při rozhodovaacuteniacute obchodniacutech společnostiacute o alokaci investic Nejsou to však jen sazby ale obecně složitost daňovyacutech systeacutemů jednotlivyacutech zemiacute ktereacute mohou laacutekat či naopak odrazovat zahraničniacute investory Jednou z vyacuteznamnyacutech charakteristik složitosti daňoveacuteho systeacutemu je i jeho proměnlivost v čase tedy jak často jsou daňoveacute zaacutekony novelizovaacuteny Určityacutem měřiacutetkem teacuteto charakteristiky může byacutet četnost změn sazby daně Napřiacuteklad Českaacute republika od roku 1993 ze 45 sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob sniacutežila tuto daň v raacutemci 11 změn na dnešniacutech 19 Trend snižovaacuteniacute však neniacute patrnyacute jen u naacutes ale v raacutemci celeacute Evropskeacute unie Průměr členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie je u sazby daně z přiacutejmů firem u zaacutekladniacute sazby zhruba 22 a u celkoveacute sazby (neboť některeacute staacutety využiacutevajiacute různeacute formy přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb) je to o neceleacute dva procentniacute body

viacutece Za posledniacutech 13 let se tato průměrnaacute sazba korporaacutetniacute daně v EU sniacutežila o zhruba osm procentniacutech bodů I ve skupině členskyacutech zemiacute můžeme naleacutezt plavce proti proudu Přiacutekladem je Slovensko Naši vyacutechodniacute sousedeacute s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 zvyacutešili sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Nominaacutelniacute sazba korporaacutetniacute daně maacute vyacutehodu v jejiacute přehlednosti a transparentnosti Nicmeacuteně samotnaacute vyacuteše sazby nemůže dokonale vypoviacutedat o vyacuteši zdaněniacute neboť v každeacute zemi je aplikovaacutena na různě vypočiacutetanyacute daňovyacute zaacuteklad Tento handicap odstraňuje analytickyacute naacutestroj ndash efektivniacute průměrnaacute sazba daně kteraacute se vypočiacutetaacutevaacute speciaacutelniacutemi metodami I při jejiacute aplikaci ale můžeme učinit zaacutevěr že korporaacutetniacute daně v EU v čase klesajiacuteUvidiacuteme jakyacutem směrem se bude celkovyacute trend korporaacutetniacutech daniacute vyviacutejet do budoucna ale snad se naše malaacute země v srdci Evropy v konkurenci neztratiacute a bude nejen atraktivniacute pro zahraničniacute investory ale i vstřiacutecnaacute pro miacutestniacute podniky

16 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

Průvodce podnikaacuteniacutem

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem je součaacutestiacute poradenskeacuteho programu bdquoPrůvodce podnikaacuteniacutem v zahraničiacuteldquo kteryacute nabiacuteziacute EU Office Českeacute spořitelny V raacutemci programu poskytujeme zdarma našim klientům z řad malyacutech a středniacutech podniků informace jak uacutespěšně expandovat do zahraničiacute a jakeacute je zde čekaacute podnikatelskeacute prostřediacute Viacutece informaciacute o programu naleznete wwwcsasczeu V tomto vydaacuteniacute představujeme Německo

Zaacutekladniacute uacutedajeOficiaacutelniacute naacutezev Spolkovaacute republika NěmeckoPočet obyvatel 81 843 743 (2012)Rozloha 357 022 km2Měna Euro (EUR)Etnickeacute složeniacute Němci 915 Turci 24 ostatniacute 61 Zdroj CIA World FactbookSvou novodobou historii začalo psaacutet Německo v roce 1990 kdy se sjednotila po druheacute světoveacute vaacutelce rozdělenaacute zaacutepadniacute a vyacutechodniacute čaacutest pod společnyacutem naacutezvem Spolkovaacute republika Německo Německo (tehdy ještě zaacutepadniacute SRN) patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho společenstviacute i NATOZaacutekonodaacuternaacute moc je svěřena dvoukomoroveacutemu parlamentu ndash Spolkoveacutemu sněmu (Bundestag) jehož členoveacute jsou voleni každeacute čtyři roky a Spolkoveacute radě (Bundesrat) jejiacutež členoveacute jsou zaacutestupci spolkovyacutech zemiacute V čele vlaacutedy vyacutekonneacute moci stojiacute spolkovyacute kancleacuteř

Struktura hospodaacuteřstviacute a zahraničniacute obchodNěmecko je tradičniacute evropskaacute průmyslovaacute velmoc v celoevropskeacutem kontextu s nadproporcionaacutelniacutem podiacutelem průmyslu Naopak služby a zemědělstviacute jsou zde meacuteně vyacuteznamneacute než v průměru EUV zemědělstviacute se pěstuje většina plodin nejvyacuteznamnějšiacute z nich jsou brambory pšenice a cukrovaacute řepa Z živočišneacute produkce

je dominantniacute chov dobytka prasat a drůbežeNěmeckyacute průmysl se orientuje předevšiacutem na strojiacuterenstviacute automobilovyacute průmysl a chemickyacute průmysl Naši zaacutepadniacute sousedeacute se takeacute řadiacute k největšiacutem producentům železa a oceli Hlavniacutemi exportniacutemi trhy jsou Francie USA Nizozemsko a UK Naopak nejviacutece dovozů do Německa směřuje z Čiacuteny Nizozemska a Francie

Makroekonomickyacute vyacutehledPo finančniacute krizi let 2008ndash2009 se Německo naplno chopilo sveacute role lokomotivy evropskeacuteho růstu ale i jiacute v posledniacute době dochaacuteziacute paacutera Zhoršenaacute ekonomickaacute naacutelada u hlavniacutech obchodniacutech partnerů povede k tomu že v roce 2013 čekaacute naše zaacutepadniacute sousedy šnečiacute tempo růstu HDP ve vyacuteši 08 ktereacute bude naacutesledovat zdravějšiacute 2 růstem až v roce 2014

Zaacutekladniacute makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e

Růst HDP () 30 08 08 20Miacutera nezaměstnanosti () 59 55 56 55Inflace () 25 21 19 18Deficit veřejnyacutech rozp ( HDP) -08 -02 -02 00Veřejnyacute dluh ( HDP) 805 817 808 784Zdroj Evropskaacute komise e - odhad Inflace se očekaacutevaacute na niacutezkeacute uacuterovni 2 zvyacutešeneacute ceny energiiacute by měly miacutet pouze dočasnyacute vliv Vzorem pro ostatniacute staacutety je Německo ve stavu veřejnyacutech rozpočtů Ty vykazujiacute viacutecemeacuteně vyrovnanyacute stav kteryacute lze charakterizovat bdquočervenou nulouldquo V důsledku toho naše zaacutepadniacute sousedy čekaacute snižovaacuteniacute celkoveacuteho zadluženiacute země

Trh praacuteceZaacutekladniacute ukazatele trhu praacuteceMiacutera nezaměstnanosti (2011) 59 Produktivita praacutece k Oslash EU (2010) 1250 Minimaacutelniacute měsiacutečniacute mzda -Oslash měsiacutečniacute naacuteklady praacutece v odvětviacutech (2010)

Německo (v EUR)

ČR (v EUR)

Zpracovatelskyacute průmysl 4 456 1 303Velkoobchod a maloobchod 3 339 1 350Doprava a skladovaacuteniacute 3 408 1 346Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute 2 049 835Informačniacute a komunikačniacute činnosti 5 452 2 616Zdroj Eurostat

NĚMECKO

PraacuteceHDP

17EU Office ČS httpwwwcsasczeu

kteraacute se vztahuje k těmto ziskům splatnou dceřinou společnostiacute z těchto zisků

o zisk rozdělovanyacute dceřinou společnostiacute jejiacute mateřskeacute společnosti je osvobozen od sraacutežkoveacute daně

bull vyacuteše uvedenaacute pravidla o zabraacuteněniacute dvojiacuteho zdaněniacute se vztahujiacute i na rozdělovaacuteniacute zisků ziacuteskanyacutech staacutelou provozovnou a rozdělovaacuteniacute zisků firem staacutelyacutem provozovnaacutem ktereacute se nachaacutezejiacute v jineacutem členskeacutem staacutetě než mateřskaacute či dceřinaacute společnost

3 Směrnice 200349ES o společneacutem systeacutemu zdaněniacute uacuteroků a licenčniacutech poplatků (The Interest and Royalties Directive)bull zavaacutediacute jednotnyacute systeacutem zdaněniacute uacuterokovyacutech plateb a

licenčniacutech poplatků mezi firmami patřiacuteciacutemi do jedneacute skupiny s ciacutelem zamezeniacute dvojiacuteho zdaněniacute těchto plateb

bull stanovuje že uacuteroky nebo licenčniacute poplatky majiacuteciacute zdroj v členskeacutem staacutetě jsou osvobozeny od veškeryacutech daniacute ktereacute na ně jsou formou sraacutežky u zdroje či na zaacutekladě daňoveacuteho vyacuteměru v daneacutem staacutetě uloženy pokud skutečnyacute vlastniacutek (přiacutejemce) uacuteroků či licenčniacutech poplatků je společnostiacute jineacuteho členskeacuteho staacutetu (může byacutet i staacutelou provozovnou společnosti umiacutestěnou v jineacutem členskeacutem staacutetu)

bull definuje uacuteroky a licenčniacute poplatky taktoo uacuteroky ndash přiacutejmy z pohledaacutevek jakeacutehokoliv druhu

(zajištěnyacutech či nezajištěnyacutech zaacutestavniacutem praacutevem majiacuteciacutech či nemajiacuteciacutech praacutevo uacutečasti na zisku dlužniacuteka) zvlaacuteště přiacutejmy z cennyacutech papiacuterů a přiacutejmy z obligaciacute nebo dluhopisů včetně preacutemiiacute a vyacuteher ktereacute se vaacutežou k těmto cennyacutem papiacuterům (penaacutele za opožděnou platbu se za uacuteroky nepovažuje)

o licenčniacute poplatky ndash platby za užitiacute nebo za praacutevo na užitiacute průmysloveacuteho obchodniacuteho nebo vědeckeacuteho zařiacutezeniacute platby obdrženeacute jako naacutehrada za užitiacute nebo za praacutevo na užitiacute jakeacutehokoliv autorskeacuteho praacuteva k diacutelu

literaacuterniacutemu uměleckeacutemu nebo vědeckeacutemu včetně kinematografickyacutech filmů a počiacutetačovyacutech programů za užitiacute jakeacutehokoliv patentu ochranneacute znaacutemky vzoru nebo modelu plaacutenu tajneacuteho vzorce nebo vyacuterobniacuteho postupu nebo platby za informace ktereacute se vztahujiacute na zkušenosti nabyteacute v oblasti průmysloveacute obchodniacute nebo vědeckeacute

4 Směrnice 201116EU o spraacutevniacute spolupraacuteci v oblasti daniacute a o zrušeniacute směrnice 77799EHSbull novaacute (povinnost implementace v naacuterodniacute legislativě od

1 1 2013) kliacutečovaacute směrnice pro oblast vyacuteměny informaciacute relevantniacutech k administraci a vymaacutehaacuteniacute naacuterodniacutech pravidel v oblasti zdaněniacute

bull tyacutekaacute se všech daniacute s vyacutejimkou DPH spotřebniacutech daniacute cel a plateb na sociaacutelniacute zabezpečeniacute

bull stanovuje kontaktniacute uacuteřady v každeacutem členskeacutem staacutetě pro oblast vyacuteměny daňovyacutech informaciacute (automatickaacute vyacuteměna informaciacute vyacuteměna informaciacute na vyžaacutedaacuteniacute vyacuteměna informaciacute z vlastniacuteho podnětu) upravuje jejich povinnosti a vztahy mezi nimi

5 Směrnice 201024EU o vzaacutejemneacute pomoci při vymaacutehaacuteniacute pohledaacutevek vyplyacutevajiacuteciacutech z daniacute poplatků cel a jinyacutech opatřeniacutebull pokryacutevaacute oblast všech daniacute (nevztahuje se na odvody za

sociaacutelniacute zabezpečeniacute) a poplatků ale i naacutehrad a intervenciacute v raacutemci Společneacute zemědělskeacute politiky či daacutevek v raacutemci společneacuteho trhu s cukrem

bull definuje činnost kontaktniacutech miacutest v jednotlivyacutech členskyacutech staacutetech pravidla pro poskytovaacuteniacute informaciacute o daňovyacutech a jinyacutech podobnyacutech pohledaacutevkaacutech popisuje proces vlastniacuteho vymaacutehaacuteniacute těchto pohledaacutevek včetně řešeniacute sporů a stanovuje pravidelnyacute reporting mezi členskyacutemi staacutety

Společnyacute daňovyacute zaacuteklad firemEvropskaacute komise v březnu 2011 zveřejnila naacutevrh kteryacute by firmaacutem působiacuteciacutem ve viacutece členskyacutech staacutetech EU umožnil vyplnit pouze jedno daňoveacute přiznaacuteniacute prostřednictviacutem tzv Konsolidovaneacuteho zaacutekladu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob (CCCTB) Konsolidovanyacute daňovyacute zaacuteklad by se pak podle zvlaacuteštniacuteho vzorce rozdělil mezi země v nichž firma působiacute a byl by zdaněn přiacuteslušnou naacuterodniacute sazbou Podle předloženeacuteho naacutevrhu by si firmy působiacuteciacute ve viacutece členskyacutech zemiacutech Evropy mohly vybrat zda se při podaacutevaacuteniacute daňovyacutech přiznaacuteniacute budou řiacutedit naacuterodniacutemi předpisy nebo zda vyplniacute jednotneacute evropskeacute daňoveacute přiznaacuteniacute Přiacuteslušnyacute daňovyacute uacuteřad by pak podle zvlaacuteštniacuteho vzorce rozdělil zaacuteklad daně mezi

jednotliveacute staacutety kde firma působiacute Zohledňovala by se při tom tři kriteacuteria bull hmotnaacute aktiva bull počet pracovniacutekůbull tržby společnosti

Na přiacuteslušnou čaacutest daňoveacuteho zaacutekladu by se pak uplatnila sazba platnaacute v daneacute zemi jejiacutež vyacuteši by si nadaacutele určovaly čistě členskeacute staacutety Řada členskyacutech zemiacute se ale obaacutevaacute že sjednoceniacute daňoveacuteho zaacutekladu je předstupeň pro budouciacute tlak na harmonizaci sazby daně a takeacute proto do dnešniacutech dniacute plaacuten zůstaacutevaacute ve stadiu legislativniacuteho naacutevrhu

11EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Vyacutevoj sazeb korporaacutetniacute daně v Českeacute republice znaacutemeacute spiacuteše jako daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se v posledniacutech letech v Evropskeacute unii dočkal mnoha změn ať už to bylo v jejich vyacuteši či změn v oblasti vyacutejimek přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb V zemiacutech Evropskeacute unie je nynějšiacute trend zvyšovaacuteniacute nepřiacutemyacutech daniacute (viz Daň z přidaneacute hodnoty v Evropskeacute unii ndash Měsiacutečniacutek EU aktualit leden 2013) velmi populaacuterniacute u členskyacutech vlaacuted i z toho důvodu že zvyacutešeniacute nepřiacutemyacutech daniacute nemusiacute miacutet na domaacuteciacute ekonomiku takovyacute negativniacute vliv jako může představovat zvyacutešeniacute přiacutemyacutech daniacute Naproti tomu vyacutevoj vyacuteše sazeb korporaacutetniacute daně maacute však v raacutemci Evropskeacute unie velmi patrnyacute klesajiacuteciacute trend Tyto přiacutemeacute daně jsou často sledovaacuteny i z důvodu přiacutevětivosti daneacuteho regionu či země pro společnosti v raacutemci rozhodovaacuteniacute o vyacutehodnosti či nevyacutehodnosti zde investovat Neniacute to však jen pohled na tzv bdquodaňoveacute raacutejeldquo ale určitě to je i o konkurenceschopnosti a nastaveniacute pravidel a podpory podnikaacuteniacute v jednotlivyacutech staacutetech Vždyť praacutevě možnostiacute podpory podnikaacuteniacute majiacute vlaacutedy mnoho V Českeacute republice je korporaacutetniacute daň definovaacutena v Zaacutekoně č 861992 Sb o daniacutech z přiacutejmů Jednaacute se konkreacutetně o druhou čaacutest tohoto zaacutekona (sect 17 až sect 21) a to Daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob V jednotlivyacutech paragrafech jsou popsaacuteny naacuteležitosti tohoto zaacutekona ať už jsou to poplatniacuteci daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob zdaňovaciacute obdobiacute předmět daně osvobozeniacute od daně zaacuteklad daně a položky snižujiacuteciacute zaacuteklad daně a sazba daně I když je trend snižovaacuteniacute daniacute praacutevnickyacutech osob v Evropskeacute unii dlouhodobyacute a zřetelnyacute neděje se tak u všech zemiacute a tak vznikajiacute velkeacute rozdiacutely u aktuaacutelniacutech sazeb Nejnižšiacute zaacutekladniacute sazbu daně z přiacutejmů firem majiacute v Bulharsku a Kypru shodně s 10 sazbou naacutesleduje je Irsko s 125 sazbou Na opačneacutem konci stojiacute staacutety Belgie (sazba korporaacutetniacute daně 33 ) Francie (3333 ) Španělsko (30 ) a Malta s 35 kteraacute společně s Franciiacute maacute ještě jeden prim Neniacute to jen vysokaacute sazba zaacutekladniacute daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob ale i počet změn Francie i Malta majiacute zaacutekladniacute sazbu ve stejneacute vyacuteši minimaacutelně už od roku 1998 Průměr v Evropskeacute unii je u zaacutekladniacute daně necelyacutech 22 v přiacutepadě celkoveacute sazby korporaacutetniacute daně asi o 2 procentniacute body vyššiacute

Aktuaacutelniacute sazby korporaacutetniacute daně v EUDaň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob je v Českeacute republice 19 a tedy pod průměrem Evropskeacute unie Sazbu korporaacutetniacute daně ve vyacuteši 19 maacute i Polsko a mělo ji i sousedniacute Slovensko ale to se vydalo opačnou cestou než většina staacutetů EU a to cestou zvyacutešeniacute korporaacutetniacute daně Daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob na Slovensku navyacutešili o 4 procentniacute body na 23 V Německu majiacute sice 15 zaacutekladniacute sazbu ale kromě niacute

využiacutevajiacute i solidaacuterniacute přiraacutežku a lokaacutelniacute zdaněniacute celkovaacute sazba je pak vyššiacute než u naacutes (19 ) Vzhledem k tomu že v některyacutech členskyacutech staacutetech je k zaacutekladniacute sazbě připočtena přiraacutežka nebo lokaacutelniacute daň mohou byacutet sazby korporaacutetniacutech daniacute v některyacutech oblastech ještě vyššiacute stejně jako v přiacutepadě NěmeckaAkutuaacutelniacute sazby korporaacutetniacutech daniacute členskyacutech staacutetů EU k lednu 2013

Zaacutekladniacute CelkovaacuteBelgie 33 3399 Bulharsko 10 10 Českaacute republika 19 19 Daacutensko 25 25 Estonsko 21 21 Finsko 245 245 Francie 3333 3706 Irsko 125 125 Itaacutelie 275 314 Kypr 10 10 Litva 15 15 Lotyšsko 15 15 Lucembursko 21 308 Maďarsko 19 2086 Malta 35 35 Německo 15 3095 Nizozemsko 25 25 Polsko 19 19 Portugalsko 25 30 Rakousko 25 25 Rumunsko 16 16 Řecko 20 20 Slovensko 23 23 Slovinsko 17 17 Spojeneacute kraacutelovstviacute 24 24 Španělsko 30 353 Šveacutedsko 22 22

Zdroj ZEW EK (DG TAXUD) KPMG Deloitte Obecnaacute korporaacutetniacute daň navyacutešena různyacutemi přiraacutežkami či lokaacutelniacutemi daněmiPřehled jednotlivyacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute u staacutetů Evropskeacute unie naacutem přibližuje předchoziacute tabulka Některeacute staacutety (zhruba čtvrtina z členskyacutech staacutetů EU) jak už bylo zmiacuteněno vyacuteše

SAZBY KORPORAacuteTNIacuteCH DANIacute V EVROPSKEacute UNII

12 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

k obecneacute či zaacutekladniacute sazbě připočiacutetaacutevajiacute různeacute přiraacutežky (někdy i dočasneacute jako napřiacuteklad v přiacutepadě Kypru kteryacute připočiacutetaacuteval v minulyacutech letech k zaacutekladniacute sazbě ještě tzv přiacutespěvek na obranu nebo v Portugalsku v raacutemci ekonomickeacute krize) či lokaacutelniacute sazby Napřiacuteklad Belgie svou 33 zaacutekladniacute korporaacutetniacute daň zvyšuje o 3 přiraacutežku V Lucembursku majiacute nejen 7 přiraacutežku ale i lokaacutelniacute sazbu ve vyacuteši dodatečnyacutech 675 takže se celkovaacute sazba může vyšplhat až na 308 Lokaacutelniacute dodatečneacute sazby jsou ještě využiacutevaacuteny v těchto zemiacutechbull Maďarsko bull Itaacutelie bull Francie bull Španělsko bull Německo

Německeacute specifikum naviacutec spočiacutevaacute ještě v solidaacuterniacute 55 přiraacutežce kteraacute je určena na financovaacuteniacute naacutekladů znovusjednoceniacute země Kromě vyacuteše zmiacuteněnyacutech přiraacutežek či lokaacutelniacutech dodatečnyacutech daniacute využiacutevajiacute některeacute země i sniacuteženeacute sazby u daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob Můžeme se na to diacutevat jako na určiteacute progresivniacute zdaněniacute nebo i z opačneacuteho hlediska jako na podporu určityacutech oblastiacute napřiacuteklad malyacutech a středniacutech podniků podniků s nižšiacutem ziskem či obratem Takoveacuteto formy podpory jsou určitě velmi důležiteacute otaacutezka je jestli to pak jen nepřinaacutešiacute dalšiacute nepřehlednosti či možneacute snahy obchaacutezeniacute systeacutemu za uacutečelem bdquovejiacutet seldquo do zaacutekonnyacutech pravidel za uacutečelem možnosti využiacutevat těchto sniacuteženyacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute nebo se vlastně vyhnout určiteacute progresi což jsou vlastně jen dva pohledy na jednu věc

Země s viacutece než jednou sazbou korporaacutetniacute daněMezi země uplatňujiacuteciacute progresivniacute zdaněniacute či sniacuteženeacute sazby daně např patřiacute (viz např KPMG Jan Širokyacute ndash Daně v Evropskeacute unii (2012) ISBN 978-80-7201-881-9)

Belgie Obecnaacute sazba korporaacutetniacute daně je stanovena na 33 respektive na 3399 s 3 přiraacutežkou Maleacute a středniacute podniky (z minimaacutelně 50 vlastněneacute jednotlivci) s přiacutejmem nižšiacutem než 3225 tis eur můžou při splněniacute určityacutech podmiacutenek byacutet předmětem sniacuteženyacutech sazeb rozlišenyacutech dle vyacuteše zdanitelneacuteho přiacutejmu

LitvaZaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně činiacute 15 Sniacuteženou sazbu ve vyacuteši 5 je možno uplatnit v malyacutech podniciacutech do 10 zaměstnanců a s přiacutejmem nepřesahujiacuteciacutem 1 mil LTL (bylo zvyacutešeno od 1 ledna 2012 z 05 mil LTL) LotyšskoMikropodniky v Lotyšsku mohou uplatňovat 9 sazbu zaacutekladniacute sazba daně ze zisku je stanovena na 15

FrancieZaacutekladniacute sazba daně ze zisku korporaciacute je 3333 Pro maleacute a středniacute podniky s obratem do 763 mil eur (z minimaacutelně 75 vlastněneacute jednotlivci) je stanovena sniacuteženaacute sazba ve vyacuteši 15 z prvniacutech 3812 tisiacutec eur zisku

LucemburskoZaacutekladniacute sazba daň ze zisku firem 21 je zvyacutešena o 7 přiraacutežku do zaměstnaneckeacuteho fondu a dodatečnou sazbou 675 v zaacutevislosti na lokalitě Pro společnosti s přiacutejmem do 15 tisiacutec eurčiniacute obecnaacute sazba 20

MaďarskoTakeacute v Maďarsku je uplatňovaacutena nižšiacute sazba ve vyacuteši 10 pro společnosti se zdanitelnyacutem přiacutejmem do 500 mil HUF Zaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně činiacute 19 Plaacutenovanaacute změna na sjednoceniacute na 10 asi nebude ještě provedena a očekaacutevaacute se že pro rok 2013 budou obě sazby zachovaacuteny

NizozemskoSazba daně ze zisku firem je sniacutežena o 5 procentniacutech bodů ze zisku do 200 tisiacutec eur Nad tuto hranici platiacute zaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně 25

PortugalskoProgresivniacute zdaněniacute se uplatňuje nad zaacutekladniacute sazbu 25 korporaacutetniacute daně od 3 do 5 dle vyacuteše přiacutejmů (15 mil eur ndash 75 mil eur)

RumunskoMikropodniky mohou uplatňovat 3 sazbu namiacutesto korporaacutetniacute daně ve vyacuteši 16

Spojeneacute kraacutelovstviacuteVe Spojeneacutem kraacutelovstviacute majiacute několik sazeb daně ze zisků korporaciacute Vyacuteše sazby se odviacutejiacute od vyacuteše zdanitelneacuteho zisku Hlavniacute sazba daně je 24 (od 1 dubna 2012) pro korporace se zdanitelnyacutem ziskem nad 15 mil GBP Pro společnosti se ziskem do 03 mil GBP je uplatňovaacutena 20 sazba korporaacutetniacute daně Společnosti se zdanitelnyacutemi zisky mezi 03ndash15 mil GBP jsou zdaněny na posuvneacute stupnici mezi hlavniacute sazbou a sazbou pro maleacute zisky Na 1 dubna 2013 je plaacutenovaacuteno dalšiacute sniacuteženiacute zaacutekladniacute sazby daně ze zisku korporaciacute na 23 V roce 2010 byla tato sazba ve vyacuteši 28 v roce 2011 byla sniacutežena o dva procentniacute body na 26 a o dalšiacute dva v roce 2012

ŠpanělskoSpolečnosti do ročniacuteho obratu do 10 mil eur majiacute zdaněniacute do 300 tisiacutec eur zdanitelneacuteho přiacutejmu ve vyacuteši 25 a nad tuto čaacutestku už jsou zdaněni zaacutekladniacute 30 sazbou daně ze zisku firem Pro podniky do 25 zaměstnanců je uplatňovaacutena 20 sazba do 300 tisiacutec eur zdanitelneacuteho přiacutejmu nad tuto hranici je uplatňovaacutena 25 sazba

13EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Jak už bylo zmiacuteněno v uacutevodu změn u sazeb daniacute ze zisků firem v některyacutech staacutetech proběhlo mnoho V raacutemci Evropskeacute unie je velmi patrnyacute trend snižovaacuteniacute těchto sazeb a ulehčeniacute tak podnikatelskeacute sfeacuteře Kompenzace vyacutepadků do staacutetniacuteho rozpočtu jsou pak často řešeny skrz zvyšovaacuteniacute sazeb nepřiacutemyacutech daniacute Hrubou představu o vyacuteši snižovaacuteniacute sazeb korporaacutetniacutech daniacute naacutem daacute rozdiacutel průměru Evropskeacute unie u zaacutekladniacutech sazeb mezi roky 2000 a 2013 kdy pokles činil viacutece jak osm procentniacutech bodů na nynějšiacutech zhruba 23 (u celkoveacute sazby daně z přiacutejmů firem to činiacute o dva procentniacute body viacutece) Pokles v průměru EU nastal kromě roku 2009 každoročně V roce 2009 i v reakci na probiacutehajiacuteciacute krizi zvyacutešili v Litvě sazbu korporaacutetniacute daně o pět procentniacutech bodů (aby ji v naacutesledujiacuteciacutem roce opět sniacutežili na uacuteroveň roku 2008) což převyacutešilo čtyři sniacuteženiacute u ostatniacutech staacutetů v teacutemže roce Některeacute staacutety šly cestou jednotlivyacutech a často citelnyacutech sniacuteženiacute zaacutekladniacutech sazeb daně ze zisku firem jako napřiacuteklad v Rakousku v roce 2005 o 9 procentniacutech bodů nebo v Německu o 15 p b v roce 2001 a o 10 p b v roce 2008 nebo postupnyacutem snižovaacuteniacutem často i v několika po sobě jdouciacutech letech (Českaacute republika Slovinsko Bulharsko) Největšiacute sniacuteženiacute ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 až 2013 činiacute o 25 procentniacutech bodů v Německu u obecneacute sazby korporaacutetniacute daně Nutno však podotknout že v Německu využiacutevali a využiacutevajiacute solidaacuterniacute přiraacutežky a různeacute lokaacutelniacute daně Takeacute v Bulharsku na Kypru a v Řecku proběhl ve sledovaneacutem obdobiacute znatelnyacute pokles ve vyacuteši 15 pb Ve Francii (3333 ) a na Maltě (35 ) nedošlo v daneacutem obdobiacute u zaacutekladniacutech sazeb daně z přiacutejmů firem k žaacutednyacutem změnaacutem Jen v Maďarsku došlo v raacutemci několika změn k vyacutesledneacutemu naacuterůstu mezi roky 2000 a 2013 o jeden procentniacute bod Vzhledem k tomu že průměr za EU v zaacutekladniacute sazbě korporaacutetniacute daně byl v roce 2000 zhruba 30 a u Maďarska byla sazba daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob 18 staacutele je maďarskyacutech 19 pod dnešniacutem průměrem EU Pokud se však na změny či ve většině přiacutepadů spiacuteše snižovaacuteniacute podiacutevaacuteme z pohledu jednotlivyacutech let a ne v raacutemci členskyacutech staacutetů zjistiacuteme že ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 a 2013 proběhlo průměrně šest změn v jednom roce u zaacutekladniacutech sazeb daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob I v počtu změn však můžeme sledovat určityacute vyacutevoj Od roku 2000 do roku 2006 se počet změn sazeb korporaacutetniacutech daniacute postupně zvyšoval až na deset změn v roce 2006 Země EU šly hlavně cestou snižovaacuteniacute a to často i velmi citelnyacutem sniacuteženiacutem jako třeba v přiacutepadě Německa Litvy Lotyšska či Kypru Od roku 2007 se však jejich počet opět postupně snižuje V posledniacutech třech letech to už bylo kolem 3 změn Je možneacute že staacutety už stačily dostatečně sniacutežit či změnit sazby korporaacutetniacute daně takže i v dalšiacutech letech za předpokladu absence nenadaacutelyacutech změn jich bude jen několik maacutelo ročně

Počet navyacutešeniacute u zaacutekladniacutech sazeb v daneacutem obdobiacute u členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie by se dal spočiacutetat na prstech jedneacute ruky a často tato navyacutešeniacute byla kompenzovaacutena sniacuteženiacutem v naacutesledujiacuteciacutech letech Čas ukaacuteže jestli to bude i přiacutepad našeho vyacutechodniacuteho souseda Na Slovensku zvyacutešili s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Uvidiacuteme jestli to byl krok zpaacutetky či vpřed a ostatniacute staacutety budou tohoto přiacutekladu naacutesledovat či to bude jen takovyacute cimrmanovskyacute bdquouacutekrok stranouldquo a sazba se třeba už v přiacuteštiacutem roce opět sniacutežiacute V dnešniacute době kdy ještě dozniacutevaacute hospodaacuteřskeacute krize a dle Evropskeacute centraacutelniacute banky očekaacutevaacuteme jen miacuterneacute oživěniacute na tento rok může byacutet toto sniacuteženiacute podtrhnutiacutem slovenskeacute ekonomiky Cestou sniacuteženiacute šly staacutety jako Šveacutedsko o 43 procentniacute body a Slovinsko o jeden procentniacute bod Nynějšiacute sazba daně z přiacutejmů firem je tedy na Slovinsku 17 Tato sazba by se měla v naacutesledujiacuteciacutech letech snižovat ročně vždy o jeden procentniacute bod až by měla v roce 2015 dosaacutehnout 15 a na teacuteto uacuterovni setrvat

VYacuteVOJ SAZEB KORPORAacuteTNIacuteCH DANIacute V EVROPSKEacute UNII

14 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

VYacuteVOJ SAZEB DANĚ Z PŘIacuteJMŮ PRAacuteVNICKYacuteCH OSOB V ČESKEacute REPUBLICE

Sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob prošly za dobu existence samostatneacute Českeacute republiky mnoha změnami Od roku 1993 vstoupilo v platnost jedenaacutect změn Přehled vyacutevoje sazeb DPPO v ČR

Rok Sazba daně1993 45 1994 42 1995 41

1996ndash1997 39 1998ndash1999 35 2000ndash2003 31

2004 28 2005 26

2006ndash2007 24 2008 21 2009 20

2010ndash2013 19

Zdroj Ministerstvo financiacute ČRV Českeacute republice proběhlo od roku 1993 kdy sazba DPPO byla 45 až dodnes (19 sazba DPPO) sice mnoho změn ale tyto změny nebyly nijak skokoveacute Všechny změny snižovaly tu předchoziacute sazbu ale nikdy to nebylo o viacutece jak 4 procentniacute body Snižovaacuteniacute sazeb daně z přiacutejmů firem probiacutehaacute i v raacutemci Evropskeacute unie ale trend poklesu byl u naacutes přeci jen rychlejšiacute než za průměr EUI když se sazby DPPO v Českeacute republice snižujiacute na podiacutelu korporaacutetniacutech daniacute v z HDP nebo na celkoveacutem zdaněniacute se to moc neprojevuje Vyacutevoj inkasa daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se však u naacutes dle dat Ministerstva financiacute mezi roky

1997 (41 mld Kč) do roku 2008 (173 mld Kč) staacutele (až na rok 2006 s miacuternyacutem poklesem) zvyšoval Poteacute i v raacutemci probiacutehajiacuteciacute hospodaacuteřskeacute krize se vybralo v roce 2009 o 65 mld Kč meacuteně než v předchoziacutem roce V dalšiacutech letech se inkaso daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob pohybovalo kolem 110 mld Kč Prakticky podobnyacute vyacutevoj mělo i celkoveacute inkaso vybranyacutech daniacute v ČR Přiacutejmy staacutetniacuteho rozpočtu z DPPO činily8630 mld Kč z celkovyacutech 86386 mld Kč daňovyacutech přiacutejmů v roce 2010 Českaacute republika byla jedna z maacutela členskyacutech zemiacute kteraacute mezi roky 2000 a 2010 navyacutešila podiacutel zdaněniacute DPPO na celkoveacutem zdaněniacute

Podiacutel korporaacutetniacutech daniacute v z HDP a z celkoveacuteho zdaněniacute v letech 2000 a 2010

z HDP z celk zdaněniacute2000 2010 2000 2010

Belgie 32 27 71 62Bulharsko 27 19 86 70Českaacute republika 33 34 98 100Daacutensko 33 27 66 58Německo 29 22 71 58Estonsko 09 14 29 40Irsko 37 26 120 91Řecko 41 24 120 77Španělsko 31 18 92 58Francie 28 19 63 44Itaacutelie 24 23 59 55Kypr 62 62 209 174Lotyšsko 16 10 53 35

Litva 07 10 23 37Lucembursko 70 57 178 155Maďarsko 22 12 56 31Malta 29 65 104 196Nizozemsko 43 23 109 60Rakousko 22 20 50 48Polsko 24 20 75 63Portugalsko 37 28 120 90Rumunsko 30 23 98 85Slovinsko 12 19 31 50Slovensko 26 25 77 89Finsko 59 25 125 60Šveacutedsko 38 34 73 75Spojeneacute kraacutelovstviacute 36 31 97 87EU-27 (vaacuteženyacute Oslash) 31 24 77 62

Zdroj Taxation trends in the European Union Eurostat

15EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Předchoziacute čaacutest se věnovala hlavně vyacutevoji a srovnaacutevaacuteniacute statutaacuterniacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute z přiacutejmů jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie U některyacutech staacutetů však tyto sazby spadajiacute do různyacutech systeacutemu ať už k zaacutekladniacute sazbě přičiacutetaacuteme různeacute přiraacutežky či lokaacutelniacute sazby daně atd Kromě srovnaacutevaacuteniacute jejich zaacutekonnyacutech sazeb můžeme použiacutet i tzv efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute (Viacutece teacutež třeba Blechovaacute B Metody a naacutestroje pro hodnoceniacute daňoveacuteho zatiacuteženiacute praacutevnickyacutech osob (korporaciacute) Szarowskaacute I Jak vysokeacute je korporaacutetniacute daňoveacute zatiacuteženiacute Širokyacute J Daňoveacute teorie s praktickou aplikaciacute) Efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute totiž ovlivňuje nejen vyacuteše sledovanyacutech sazeb statutaacuterniacutech korporaacutetniacutech daniacute ale takeacute dalšiacute daňoveacute aspekty určujiacuteciacute celkovou vyacuteši efektivně placenyacutech daniacute Metod sledovaacuteniacute a stanovovaacuteniacute je několik ZEW (Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung) v projektu pro Evropskou komisi TAXUD sledujiacute efektivniacute průměrnou daňovou sazbu (EATR ndash Effective Avarage Tax Rate) Průměrnaacute efektivniacute sazba v Evropskeacute unii klesla z 275 v roce 2000 na 211 v roce 2012 Efektivniacute průměrnaacute daňovaacute sazba v

2000 2012Belgie 345 266Bulharsko 281 90Českaacute republika 236 167Daacutensko 283 220Německo 404 282Estonsko 204 165

Irsko 94 144Řecko 304 175Španělsko 365 324Francie 366 342Itaacutelie 313 251Kypr 275 112Lotyšsko 227 122Litva 191 127Lucembursko 326 249Maďarsko 197 193Malta 322 322Nizozemsko 323 275Rakousko 297 230Polsko 271 175Portugalsko 315 271Rumunsko 227 148Slovinsko 209 164Slovensko 258 168Finsko 272 232Šveacutedsko 238 232Spojeneacute kraacutelovstviacute 287 252EU-27 275 211

Zdroj Evropskaacute komise (DG TAXUD) ZEW Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung

ZAacuteVĚR

EFEKTIVNIacute SAZBA KORPORAacuteTNIacute DANĚ

Sazby a vyacutevoj korporaacutetniacutech daniacute jsou v jednotlivyacutech staacutetech pečlivě sledovaneacute protože jejich vyacuteše hraje velkou roli při rozhodovaacuteniacute obchodniacutech společnostiacute o alokaci investic Nejsou to však jen sazby ale obecně složitost daňovyacutech systeacutemů jednotlivyacutech zemiacute ktereacute mohou laacutekat či naopak odrazovat zahraničniacute investory Jednou z vyacuteznamnyacutech charakteristik složitosti daňoveacuteho systeacutemu je i jeho proměnlivost v čase tedy jak často jsou daňoveacute zaacutekony novelizovaacuteny Určityacutem měřiacutetkem teacuteto charakteristiky může byacutet četnost změn sazby daně Napřiacuteklad Českaacute republika od roku 1993 ze 45 sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob sniacutežila tuto daň v raacutemci 11 změn na dnešniacutech 19 Trend snižovaacuteniacute však neniacute patrnyacute jen u naacutes ale v raacutemci celeacute Evropskeacute unie Průměr členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie je u sazby daně z přiacutejmů firem u zaacutekladniacute sazby zhruba 22 a u celkoveacute sazby (neboť některeacute staacutety využiacutevajiacute různeacute formy přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb) je to o neceleacute dva procentniacute body

viacutece Za posledniacutech 13 let se tato průměrnaacute sazba korporaacutetniacute daně v EU sniacutežila o zhruba osm procentniacutech bodů I ve skupině členskyacutech zemiacute můžeme naleacutezt plavce proti proudu Přiacutekladem je Slovensko Naši vyacutechodniacute sousedeacute s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 zvyacutešili sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Nominaacutelniacute sazba korporaacutetniacute daně maacute vyacutehodu v jejiacute přehlednosti a transparentnosti Nicmeacuteně samotnaacute vyacuteše sazby nemůže dokonale vypoviacutedat o vyacuteši zdaněniacute neboť v každeacute zemi je aplikovaacutena na různě vypočiacutetanyacute daňovyacute zaacuteklad Tento handicap odstraňuje analytickyacute naacutestroj ndash efektivniacute průměrnaacute sazba daně kteraacute se vypočiacutetaacutevaacute speciaacutelniacutemi metodami I při jejiacute aplikaci ale můžeme učinit zaacutevěr že korporaacutetniacute daně v EU v čase klesajiacuteUvidiacuteme jakyacutem směrem se bude celkovyacute trend korporaacutetniacutech daniacute vyviacutejet do budoucna ale snad se naše malaacute země v srdci Evropy v konkurenci neztratiacute a bude nejen atraktivniacute pro zahraničniacute investory ale i vstřiacutecnaacute pro miacutestniacute podniky

16 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

Průvodce podnikaacuteniacutem

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem je součaacutestiacute poradenskeacuteho programu bdquoPrůvodce podnikaacuteniacutem v zahraničiacuteldquo kteryacute nabiacuteziacute EU Office Českeacute spořitelny V raacutemci programu poskytujeme zdarma našim klientům z řad malyacutech a středniacutech podniků informace jak uacutespěšně expandovat do zahraničiacute a jakeacute je zde čekaacute podnikatelskeacute prostřediacute Viacutece informaciacute o programu naleznete wwwcsasczeu V tomto vydaacuteniacute představujeme Německo

Zaacutekladniacute uacutedajeOficiaacutelniacute naacutezev Spolkovaacute republika NěmeckoPočet obyvatel 81 843 743 (2012)Rozloha 357 022 km2Měna Euro (EUR)Etnickeacute složeniacute Němci 915 Turci 24 ostatniacute 61 Zdroj CIA World FactbookSvou novodobou historii začalo psaacutet Německo v roce 1990 kdy se sjednotila po druheacute světoveacute vaacutelce rozdělenaacute zaacutepadniacute a vyacutechodniacute čaacutest pod společnyacutem naacutezvem Spolkovaacute republika Německo Německo (tehdy ještě zaacutepadniacute SRN) patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho společenstviacute i NATOZaacutekonodaacuternaacute moc je svěřena dvoukomoroveacutemu parlamentu ndash Spolkoveacutemu sněmu (Bundestag) jehož členoveacute jsou voleni každeacute čtyři roky a Spolkoveacute radě (Bundesrat) jejiacutež členoveacute jsou zaacutestupci spolkovyacutech zemiacute V čele vlaacutedy vyacutekonneacute moci stojiacute spolkovyacute kancleacuteř

Struktura hospodaacuteřstviacute a zahraničniacute obchodNěmecko je tradičniacute evropskaacute průmyslovaacute velmoc v celoevropskeacutem kontextu s nadproporcionaacutelniacutem podiacutelem průmyslu Naopak služby a zemědělstviacute jsou zde meacuteně vyacuteznamneacute než v průměru EUV zemědělstviacute se pěstuje většina plodin nejvyacuteznamnějšiacute z nich jsou brambory pšenice a cukrovaacute řepa Z živočišneacute produkce

je dominantniacute chov dobytka prasat a drůbežeNěmeckyacute průmysl se orientuje předevšiacutem na strojiacuterenstviacute automobilovyacute průmysl a chemickyacute průmysl Naši zaacutepadniacute sousedeacute se takeacute řadiacute k největšiacutem producentům železa a oceli Hlavniacutemi exportniacutemi trhy jsou Francie USA Nizozemsko a UK Naopak nejviacutece dovozů do Německa směřuje z Čiacuteny Nizozemska a Francie

Makroekonomickyacute vyacutehledPo finančniacute krizi let 2008ndash2009 se Německo naplno chopilo sveacute role lokomotivy evropskeacuteho růstu ale i jiacute v posledniacute době dochaacuteziacute paacutera Zhoršenaacute ekonomickaacute naacutelada u hlavniacutech obchodniacutech partnerů povede k tomu že v roce 2013 čekaacute naše zaacutepadniacute sousedy šnečiacute tempo růstu HDP ve vyacuteši 08 ktereacute bude naacutesledovat zdravějšiacute 2 růstem až v roce 2014

Zaacutekladniacute makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e

Růst HDP () 30 08 08 20Miacutera nezaměstnanosti () 59 55 56 55Inflace () 25 21 19 18Deficit veřejnyacutech rozp ( HDP) -08 -02 -02 00Veřejnyacute dluh ( HDP) 805 817 808 784Zdroj Evropskaacute komise e - odhad Inflace se očekaacutevaacute na niacutezkeacute uacuterovni 2 zvyacutešeneacute ceny energiiacute by měly miacutet pouze dočasnyacute vliv Vzorem pro ostatniacute staacutety je Německo ve stavu veřejnyacutech rozpočtů Ty vykazujiacute viacutecemeacuteně vyrovnanyacute stav kteryacute lze charakterizovat bdquočervenou nulouldquo V důsledku toho naše zaacutepadniacute sousedy čekaacute snižovaacuteniacute celkoveacuteho zadluženiacute země

Trh praacuteceZaacutekladniacute ukazatele trhu praacuteceMiacutera nezaměstnanosti (2011) 59 Produktivita praacutece k Oslash EU (2010) 1250 Minimaacutelniacute měsiacutečniacute mzda -Oslash měsiacutečniacute naacuteklady praacutece v odvětviacutech (2010)

Německo (v EUR)

ČR (v EUR)

Zpracovatelskyacute průmysl 4 456 1 303Velkoobchod a maloobchod 3 339 1 350Doprava a skladovaacuteniacute 3 408 1 346Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute 2 049 835Informačniacute a komunikačniacute činnosti 5 452 2 616Zdroj Eurostat

NĚMECKO

PraacuteceHDP

17EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Vyacutevoj sazeb korporaacutetniacute daně v Českeacute republice znaacutemeacute spiacuteše jako daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se v posledniacutech letech v Evropskeacute unii dočkal mnoha změn ať už to bylo v jejich vyacuteši či změn v oblasti vyacutejimek přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb V zemiacutech Evropskeacute unie je nynějšiacute trend zvyšovaacuteniacute nepřiacutemyacutech daniacute (viz Daň z přidaneacute hodnoty v Evropskeacute unii ndash Měsiacutečniacutek EU aktualit leden 2013) velmi populaacuterniacute u členskyacutech vlaacuted i z toho důvodu že zvyacutešeniacute nepřiacutemyacutech daniacute nemusiacute miacutet na domaacuteciacute ekonomiku takovyacute negativniacute vliv jako může představovat zvyacutešeniacute přiacutemyacutech daniacute Naproti tomu vyacutevoj vyacuteše sazeb korporaacutetniacute daně maacute však v raacutemci Evropskeacute unie velmi patrnyacute klesajiacuteciacute trend Tyto přiacutemeacute daně jsou často sledovaacuteny i z důvodu přiacutevětivosti daneacuteho regionu či země pro společnosti v raacutemci rozhodovaacuteniacute o vyacutehodnosti či nevyacutehodnosti zde investovat Neniacute to však jen pohled na tzv bdquodaňoveacute raacutejeldquo ale určitě to je i o konkurenceschopnosti a nastaveniacute pravidel a podpory podnikaacuteniacute v jednotlivyacutech staacutetech Vždyť praacutevě možnostiacute podpory podnikaacuteniacute majiacute vlaacutedy mnoho V Českeacute republice je korporaacutetniacute daň definovaacutena v Zaacutekoně č 861992 Sb o daniacutech z přiacutejmů Jednaacute se konkreacutetně o druhou čaacutest tohoto zaacutekona (sect 17 až sect 21) a to Daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob V jednotlivyacutech paragrafech jsou popsaacuteny naacuteležitosti tohoto zaacutekona ať už jsou to poplatniacuteci daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob zdaňovaciacute obdobiacute předmět daně osvobozeniacute od daně zaacuteklad daně a položky snižujiacuteciacute zaacuteklad daně a sazba daně I když je trend snižovaacuteniacute daniacute praacutevnickyacutech osob v Evropskeacute unii dlouhodobyacute a zřetelnyacute neděje se tak u všech zemiacute a tak vznikajiacute velkeacute rozdiacutely u aktuaacutelniacutech sazeb Nejnižšiacute zaacutekladniacute sazbu daně z přiacutejmů firem majiacute v Bulharsku a Kypru shodně s 10 sazbou naacutesleduje je Irsko s 125 sazbou Na opačneacutem konci stojiacute staacutety Belgie (sazba korporaacutetniacute daně 33 ) Francie (3333 ) Španělsko (30 ) a Malta s 35 kteraacute společně s Franciiacute maacute ještě jeden prim Neniacute to jen vysokaacute sazba zaacutekladniacute daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob ale i počet změn Francie i Malta majiacute zaacutekladniacute sazbu ve stejneacute vyacuteši minimaacutelně už od roku 1998 Průměr v Evropskeacute unii je u zaacutekladniacute daně necelyacutech 22 v přiacutepadě celkoveacute sazby korporaacutetniacute daně asi o 2 procentniacute body vyššiacute

Aktuaacutelniacute sazby korporaacutetniacute daně v EUDaň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob je v Českeacute republice 19 a tedy pod průměrem Evropskeacute unie Sazbu korporaacutetniacute daně ve vyacuteši 19 maacute i Polsko a mělo ji i sousedniacute Slovensko ale to se vydalo opačnou cestou než většina staacutetů EU a to cestou zvyacutešeniacute korporaacutetniacute daně Daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob na Slovensku navyacutešili o 4 procentniacute body na 23 V Německu majiacute sice 15 zaacutekladniacute sazbu ale kromě niacute

využiacutevajiacute i solidaacuterniacute přiraacutežku a lokaacutelniacute zdaněniacute celkovaacute sazba je pak vyššiacute než u naacutes (19 ) Vzhledem k tomu že v některyacutech členskyacutech staacutetech je k zaacutekladniacute sazbě připočtena přiraacutežka nebo lokaacutelniacute daň mohou byacutet sazby korporaacutetniacutech daniacute v některyacutech oblastech ještě vyššiacute stejně jako v přiacutepadě NěmeckaAkutuaacutelniacute sazby korporaacutetniacutech daniacute členskyacutech staacutetů EU k lednu 2013

Zaacutekladniacute CelkovaacuteBelgie 33 3399 Bulharsko 10 10 Českaacute republika 19 19 Daacutensko 25 25 Estonsko 21 21 Finsko 245 245 Francie 3333 3706 Irsko 125 125 Itaacutelie 275 314 Kypr 10 10 Litva 15 15 Lotyšsko 15 15 Lucembursko 21 308 Maďarsko 19 2086 Malta 35 35 Německo 15 3095 Nizozemsko 25 25 Polsko 19 19 Portugalsko 25 30 Rakousko 25 25 Rumunsko 16 16 Řecko 20 20 Slovensko 23 23 Slovinsko 17 17 Spojeneacute kraacutelovstviacute 24 24 Španělsko 30 353 Šveacutedsko 22 22

Zdroj ZEW EK (DG TAXUD) KPMG Deloitte Obecnaacute korporaacutetniacute daň navyacutešena různyacutemi přiraacutežkami či lokaacutelniacutemi daněmiPřehled jednotlivyacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute u staacutetů Evropskeacute unie naacutem přibližuje předchoziacute tabulka Některeacute staacutety (zhruba čtvrtina z členskyacutech staacutetů EU) jak už bylo zmiacuteněno vyacuteše

SAZBY KORPORAacuteTNIacuteCH DANIacute V EVROPSKEacute UNII

12 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

k obecneacute či zaacutekladniacute sazbě připočiacutetaacutevajiacute různeacute přiraacutežky (někdy i dočasneacute jako napřiacuteklad v přiacutepadě Kypru kteryacute připočiacutetaacuteval v minulyacutech letech k zaacutekladniacute sazbě ještě tzv přiacutespěvek na obranu nebo v Portugalsku v raacutemci ekonomickeacute krize) či lokaacutelniacute sazby Napřiacuteklad Belgie svou 33 zaacutekladniacute korporaacutetniacute daň zvyšuje o 3 přiraacutežku V Lucembursku majiacute nejen 7 přiraacutežku ale i lokaacutelniacute sazbu ve vyacuteši dodatečnyacutech 675 takže se celkovaacute sazba může vyšplhat až na 308 Lokaacutelniacute dodatečneacute sazby jsou ještě využiacutevaacuteny v těchto zemiacutechbull Maďarsko bull Itaacutelie bull Francie bull Španělsko bull Německo

Německeacute specifikum naviacutec spočiacutevaacute ještě v solidaacuterniacute 55 přiraacutežce kteraacute je určena na financovaacuteniacute naacutekladů znovusjednoceniacute země Kromě vyacuteše zmiacuteněnyacutech přiraacutežek či lokaacutelniacutech dodatečnyacutech daniacute využiacutevajiacute některeacute země i sniacuteženeacute sazby u daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob Můžeme se na to diacutevat jako na určiteacute progresivniacute zdaněniacute nebo i z opačneacuteho hlediska jako na podporu určityacutech oblastiacute napřiacuteklad malyacutech a středniacutech podniků podniků s nižšiacutem ziskem či obratem Takoveacuteto formy podpory jsou určitě velmi důležiteacute otaacutezka je jestli to pak jen nepřinaacutešiacute dalšiacute nepřehlednosti či možneacute snahy obchaacutezeniacute systeacutemu za uacutečelem bdquovejiacutet seldquo do zaacutekonnyacutech pravidel za uacutečelem možnosti využiacutevat těchto sniacuteženyacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute nebo se vlastně vyhnout určiteacute progresi což jsou vlastně jen dva pohledy na jednu věc

Země s viacutece než jednou sazbou korporaacutetniacute daněMezi země uplatňujiacuteciacute progresivniacute zdaněniacute či sniacuteženeacute sazby daně např patřiacute (viz např KPMG Jan Širokyacute ndash Daně v Evropskeacute unii (2012) ISBN 978-80-7201-881-9)

Belgie Obecnaacute sazba korporaacutetniacute daně je stanovena na 33 respektive na 3399 s 3 přiraacutežkou Maleacute a středniacute podniky (z minimaacutelně 50 vlastněneacute jednotlivci) s přiacutejmem nižšiacutem než 3225 tis eur můžou při splněniacute určityacutech podmiacutenek byacutet předmětem sniacuteženyacutech sazeb rozlišenyacutech dle vyacuteše zdanitelneacuteho přiacutejmu

LitvaZaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně činiacute 15 Sniacuteženou sazbu ve vyacuteši 5 je možno uplatnit v malyacutech podniciacutech do 10 zaměstnanců a s přiacutejmem nepřesahujiacuteciacutem 1 mil LTL (bylo zvyacutešeno od 1 ledna 2012 z 05 mil LTL) LotyšskoMikropodniky v Lotyšsku mohou uplatňovat 9 sazbu zaacutekladniacute sazba daně ze zisku je stanovena na 15

FrancieZaacutekladniacute sazba daně ze zisku korporaciacute je 3333 Pro maleacute a středniacute podniky s obratem do 763 mil eur (z minimaacutelně 75 vlastněneacute jednotlivci) je stanovena sniacuteženaacute sazba ve vyacuteši 15 z prvniacutech 3812 tisiacutec eur zisku

LucemburskoZaacutekladniacute sazba daň ze zisku firem 21 je zvyacutešena o 7 přiraacutežku do zaměstnaneckeacuteho fondu a dodatečnou sazbou 675 v zaacutevislosti na lokalitě Pro společnosti s přiacutejmem do 15 tisiacutec eurčiniacute obecnaacute sazba 20

MaďarskoTakeacute v Maďarsku je uplatňovaacutena nižšiacute sazba ve vyacuteši 10 pro společnosti se zdanitelnyacutem přiacutejmem do 500 mil HUF Zaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně činiacute 19 Plaacutenovanaacute změna na sjednoceniacute na 10 asi nebude ještě provedena a očekaacutevaacute se že pro rok 2013 budou obě sazby zachovaacuteny

NizozemskoSazba daně ze zisku firem je sniacutežena o 5 procentniacutech bodů ze zisku do 200 tisiacutec eur Nad tuto hranici platiacute zaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně 25

PortugalskoProgresivniacute zdaněniacute se uplatňuje nad zaacutekladniacute sazbu 25 korporaacutetniacute daně od 3 do 5 dle vyacuteše přiacutejmů (15 mil eur ndash 75 mil eur)

RumunskoMikropodniky mohou uplatňovat 3 sazbu namiacutesto korporaacutetniacute daně ve vyacuteši 16

Spojeneacute kraacutelovstviacuteVe Spojeneacutem kraacutelovstviacute majiacute několik sazeb daně ze zisků korporaciacute Vyacuteše sazby se odviacutejiacute od vyacuteše zdanitelneacuteho zisku Hlavniacute sazba daně je 24 (od 1 dubna 2012) pro korporace se zdanitelnyacutem ziskem nad 15 mil GBP Pro společnosti se ziskem do 03 mil GBP je uplatňovaacutena 20 sazba korporaacutetniacute daně Společnosti se zdanitelnyacutemi zisky mezi 03ndash15 mil GBP jsou zdaněny na posuvneacute stupnici mezi hlavniacute sazbou a sazbou pro maleacute zisky Na 1 dubna 2013 je plaacutenovaacuteno dalšiacute sniacuteženiacute zaacutekladniacute sazby daně ze zisku korporaciacute na 23 V roce 2010 byla tato sazba ve vyacuteši 28 v roce 2011 byla sniacutežena o dva procentniacute body na 26 a o dalšiacute dva v roce 2012

ŠpanělskoSpolečnosti do ročniacuteho obratu do 10 mil eur majiacute zdaněniacute do 300 tisiacutec eur zdanitelneacuteho přiacutejmu ve vyacuteši 25 a nad tuto čaacutestku už jsou zdaněni zaacutekladniacute 30 sazbou daně ze zisku firem Pro podniky do 25 zaměstnanců je uplatňovaacutena 20 sazba do 300 tisiacutec eur zdanitelneacuteho přiacutejmu nad tuto hranici je uplatňovaacutena 25 sazba

13EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Jak už bylo zmiacuteněno v uacutevodu změn u sazeb daniacute ze zisků firem v některyacutech staacutetech proběhlo mnoho V raacutemci Evropskeacute unie je velmi patrnyacute trend snižovaacuteniacute těchto sazeb a ulehčeniacute tak podnikatelskeacute sfeacuteře Kompenzace vyacutepadků do staacutetniacuteho rozpočtu jsou pak často řešeny skrz zvyšovaacuteniacute sazeb nepřiacutemyacutech daniacute Hrubou představu o vyacuteši snižovaacuteniacute sazeb korporaacutetniacutech daniacute naacutem daacute rozdiacutel průměru Evropskeacute unie u zaacutekladniacutech sazeb mezi roky 2000 a 2013 kdy pokles činil viacutece jak osm procentniacutech bodů na nynějšiacutech zhruba 23 (u celkoveacute sazby daně z přiacutejmů firem to činiacute o dva procentniacute body viacutece) Pokles v průměru EU nastal kromě roku 2009 každoročně V roce 2009 i v reakci na probiacutehajiacuteciacute krizi zvyacutešili v Litvě sazbu korporaacutetniacute daně o pět procentniacutech bodů (aby ji v naacutesledujiacuteciacutem roce opět sniacutežili na uacuteroveň roku 2008) což převyacutešilo čtyři sniacuteženiacute u ostatniacutech staacutetů v teacutemže roce Některeacute staacutety šly cestou jednotlivyacutech a často citelnyacutech sniacuteženiacute zaacutekladniacutech sazeb daně ze zisku firem jako napřiacuteklad v Rakousku v roce 2005 o 9 procentniacutech bodů nebo v Německu o 15 p b v roce 2001 a o 10 p b v roce 2008 nebo postupnyacutem snižovaacuteniacutem často i v několika po sobě jdouciacutech letech (Českaacute republika Slovinsko Bulharsko) Největšiacute sniacuteženiacute ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 až 2013 činiacute o 25 procentniacutech bodů v Německu u obecneacute sazby korporaacutetniacute daně Nutno však podotknout že v Německu využiacutevali a využiacutevajiacute solidaacuterniacute přiraacutežky a různeacute lokaacutelniacute daně Takeacute v Bulharsku na Kypru a v Řecku proběhl ve sledovaneacutem obdobiacute znatelnyacute pokles ve vyacuteši 15 pb Ve Francii (3333 ) a na Maltě (35 ) nedošlo v daneacutem obdobiacute u zaacutekladniacutech sazeb daně z přiacutejmů firem k žaacutednyacutem změnaacutem Jen v Maďarsku došlo v raacutemci několika změn k vyacutesledneacutemu naacuterůstu mezi roky 2000 a 2013 o jeden procentniacute bod Vzhledem k tomu že průměr za EU v zaacutekladniacute sazbě korporaacutetniacute daně byl v roce 2000 zhruba 30 a u Maďarska byla sazba daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob 18 staacutele je maďarskyacutech 19 pod dnešniacutem průměrem EU Pokud se však na změny či ve většině přiacutepadů spiacuteše snižovaacuteniacute podiacutevaacuteme z pohledu jednotlivyacutech let a ne v raacutemci členskyacutech staacutetů zjistiacuteme že ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 a 2013 proběhlo průměrně šest změn v jednom roce u zaacutekladniacutech sazeb daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob I v počtu změn však můžeme sledovat určityacute vyacutevoj Od roku 2000 do roku 2006 se počet změn sazeb korporaacutetniacutech daniacute postupně zvyšoval až na deset změn v roce 2006 Země EU šly hlavně cestou snižovaacuteniacute a to často i velmi citelnyacutem sniacuteženiacutem jako třeba v přiacutepadě Německa Litvy Lotyšska či Kypru Od roku 2007 se však jejich počet opět postupně snižuje V posledniacutech třech letech to už bylo kolem 3 změn Je možneacute že staacutety už stačily dostatečně sniacutežit či změnit sazby korporaacutetniacute daně takže i v dalšiacutech letech za předpokladu absence nenadaacutelyacutech změn jich bude jen několik maacutelo ročně

Počet navyacutešeniacute u zaacutekladniacutech sazeb v daneacutem obdobiacute u členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie by se dal spočiacutetat na prstech jedneacute ruky a často tato navyacutešeniacute byla kompenzovaacutena sniacuteženiacutem v naacutesledujiacuteciacutech letech Čas ukaacuteže jestli to bude i přiacutepad našeho vyacutechodniacuteho souseda Na Slovensku zvyacutešili s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Uvidiacuteme jestli to byl krok zpaacutetky či vpřed a ostatniacute staacutety budou tohoto přiacutekladu naacutesledovat či to bude jen takovyacute cimrmanovskyacute bdquouacutekrok stranouldquo a sazba se třeba už v přiacuteštiacutem roce opět sniacutežiacute V dnešniacute době kdy ještě dozniacutevaacute hospodaacuteřskeacute krize a dle Evropskeacute centraacutelniacute banky očekaacutevaacuteme jen miacuterneacute oživěniacute na tento rok může byacutet toto sniacuteženiacute podtrhnutiacutem slovenskeacute ekonomiky Cestou sniacuteženiacute šly staacutety jako Šveacutedsko o 43 procentniacute body a Slovinsko o jeden procentniacute bod Nynějšiacute sazba daně z přiacutejmů firem je tedy na Slovinsku 17 Tato sazba by se měla v naacutesledujiacuteciacutech letech snižovat ročně vždy o jeden procentniacute bod až by měla v roce 2015 dosaacutehnout 15 a na teacuteto uacuterovni setrvat

VYacuteVOJ SAZEB KORPORAacuteTNIacuteCH DANIacute V EVROPSKEacute UNII

14 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

VYacuteVOJ SAZEB DANĚ Z PŘIacuteJMŮ PRAacuteVNICKYacuteCH OSOB V ČESKEacute REPUBLICE

Sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob prošly za dobu existence samostatneacute Českeacute republiky mnoha změnami Od roku 1993 vstoupilo v platnost jedenaacutect změn Přehled vyacutevoje sazeb DPPO v ČR

Rok Sazba daně1993 45 1994 42 1995 41

1996ndash1997 39 1998ndash1999 35 2000ndash2003 31

2004 28 2005 26

2006ndash2007 24 2008 21 2009 20

2010ndash2013 19

Zdroj Ministerstvo financiacute ČRV Českeacute republice proběhlo od roku 1993 kdy sazba DPPO byla 45 až dodnes (19 sazba DPPO) sice mnoho změn ale tyto změny nebyly nijak skokoveacute Všechny změny snižovaly tu předchoziacute sazbu ale nikdy to nebylo o viacutece jak 4 procentniacute body Snižovaacuteniacute sazeb daně z přiacutejmů firem probiacutehaacute i v raacutemci Evropskeacute unie ale trend poklesu byl u naacutes přeci jen rychlejšiacute než za průměr EUI když se sazby DPPO v Českeacute republice snižujiacute na podiacutelu korporaacutetniacutech daniacute v z HDP nebo na celkoveacutem zdaněniacute se to moc neprojevuje Vyacutevoj inkasa daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se však u naacutes dle dat Ministerstva financiacute mezi roky

1997 (41 mld Kč) do roku 2008 (173 mld Kč) staacutele (až na rok 2006 s miacuternyacutem poklesem) zvyšoval Poteacute i v raacutemci probiacutehajiacuteciacute hospodaacuteřskeacute krize se vybralo v roce 2009 o 65 mld Kč meacuteně než v předchoziacutem roce V dalšiacutech letech se inkaso daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob pohybovalo kolem 110 mld Kč Prakticky podobnyacute vyacutevoj mělo i celkoveacute inkaso vybranyacutech daniacute v ČR Přiacutejmy staacutetniacuteho rozpočtu z DPPO činily8630 mld Kč z celkovyacutech 86386 mld Kč daňovyacutech přiacutejmů v roce 2010 Českaacute republika byla jedna z maacutela členskyacutech zemiacute kteraacute mezi roky 2000 a 2010 navyacutešila podiacutel zdaněniacute DPPO na celkoveacutem zdaněniacute

Podiacutel korporaacutetniacutech daniacute v z HDP a z celkoveacuteho zdaněniacute v letech 2000 a 2010

z HDP z celk zdaněniacute2000 2010 2000 2010

Belgie 32 27 71 62Bulharsko 27 19 86 70Českaacute republika 33 34 98 100Daacutensko 33 27 66 58Německo 29 22 71 58Estonsko 09 14 29 40Irsko 37 26 120 91Řecko 41 24 120 77Španělsko 31 18 92 58Francie 28 19 63 44Itaacutelie 24 23 59 55Kypr 62 62 209 174Lotyšsko 16 10 53 35

Litva 07 10 23 37Lucembursko 70 57 178 155Maďarsko 22 12 56 31Malta 29 65 104 196Nizozemsko 43 23 109 60Rakousko 22 20 50 48Polsko 24 20 75 63Portugalsko 37 28 120 90Rumunsko 30 23 98 85Slovinsko 12 19 31 50Slovensko 26 25 77 89Finsko 59 25 125 60Šveacutedsko 38 34 73 75Spojeneacute kraacutelovstviacute 36 31 97 87EU-27 (vaacuteženyacute Oslash) 31 24 77 62

Zdroj Taxation trends in the European Union Eurostat

15EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Předchoziacute čaacutest se věnovala hlavně vyacutevoji a srovnaacutevaacuteniacute statutaacuterniacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute z přiacutejmů jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie U některyacutech staacutetů však tyto sazby spadajiacute do různyacutech systeacutemu ať už k zaacutekladniacute sazbě přičiacutetaacuteme různeacute přiraacutežky či lokaacutelniacute sazby daně atd Kromě srovnaacutevaacuteniacute jejich zaacutekonnyacutech sazeb můžeme použiacutet i tzv efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute (Viacutece teacutež třeba Blechovaacute B Metody a naacutestroje pro hodnoceniacute daňoveacuteho zatiacuteženiacute praacutevnickyacutech osob (korporaciacute) Szarowskaacute I Jak vysokeacute je korporaacutetniacute daňoveacute zatiacuteženiacute Širokyacute J Daňoveacute teorie s praktickou aplikaciacute) Efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute totiž ovlivňuje nejen vyacuteše sledovanyacutech sazeb statutaacuterniacutech korporaacutetniacutech daniacute ale takeacute dalšiacute daňoveacute aspekty určujiacuteciacute celkovou vyacuteši efektivně placenyacutech daniacute Metod sledovaacuteniacute a stanovovaacuteniacute je několik ZEW (Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung) v projektu pro Evropskou komisi TAXUD sledujiacute efektivniacute průměrnou daňovou sazbu (EATR ndash Effective Avarage Tax Rate) Průměrnaacute efektivniacute sazba v Evropskeacute unii klesla z 275 v roce 2000 na 211 v roce 2012 Efektivniacute průměrnaacute daňovaacute sazba v

2000 2012Belgie 345 266Bulharsko 281 90Českaacute republika 236 167Daacutensko 283 220Německo 404 282Estonsko 204 165

Irsko 94 144Řecko 304 175Španělsko 365 324Francie 366 342Itaacutelie 313 251Kypr 275 112Lotyšsko 227 122Litva 191 127Lucembursko 326 249Maďarsko 197 193Malta 322 322Nizozemsko 323 275Rakousko 297 230Polsko 271 175Portugalsko 315 271Rumunsko 227 148Slovinsko 209 164Slovensko 258 168Finsko 272 232Šveacutedsko 238 232Spojeneacute kraacutelovstviacute 287 252EU-27 275 211

Zdroj Evropskaacute komise (DG TAXUD) ZEW Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung

ZAacuteVĚR

EFEKTIVNIacute SAZBA KORPORAacuteTNIacute DANĚ

Sazby a vyacutevoj korporaacutetniacutech daniacute jsou v jednotlivyacutech staacutetech pečlivě sledovaneacute protože jejich vyacuteše hraje velkou roli při rozhodovaacuteniacute obchodniacutech společnostiacute o alokaci investic Nejsou to však jen sazby ale obecně složitost daňovyacutech systeacutemů jednotlivyacutech zemiacute ktereacute mohou laacutekat či naopak odrazovat zahraničniacute investory Jednou z vyacuteznamnyacutech charakteristik složitosti daňoveacuteho systeacutemu je i jeho proměnlivost v čase tedy jak často jsou daňoveacute zaacutekony novelizovaacuteny Určityacutem měřiacutetkem teacuteto charakteristiky může byacutet četnost změn sazby daně Napřiacuteklad Českaacute republika od roku 1993 ze 45 sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob sniacutežila tuto daň v raacutemci 11 změn na dnešniacutech 19 Trend snižovaacuteniacute však neniacute patrnyacute jen u naacutes ale v raacutemci celeacute Evropskeacute unie Průměr členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie je u sazby daně z přiacutejmů firem u zaacutekladniacute sazby zhruba 22 a u celkoveacute sazby (neboť některeacute staacutety využiacutevajiacute různeacute formy přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb) je to o neceleacute dva procentniacute body

viacutece Za posledniacutech 13 let se tato průměrnaacute sazba korporaacutetniacute daně v EU sniacutežila o zhruba osm procentniacutech bodů I ve skupině členskyacutech zemiacute můžeme naleacutezt plavce proti proudu Přiacutekladem je Slovensko Naši vyacutechodniacute sousedeacute s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 zvyacutešili sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Nominaacutelniacute sazba korporaacutetniacute daně maacute vyacutehodu v jejiacute přehlednosti a transparentnosti Nicmeacuteně samotnaacute vyacuteše sazby nemůže dokonale vypoviacutedat o vyacuteši zdaněniacute neboť v každeacute zemi je aplikovaacutena na různě vypočiacutetanyacute daňovyacute zaacuteklad Tento handicap odstraňuje analytickyacute naacutestroj ndash efektivniacute průměrnaacute sazba daně kteraacute se vypočiacutetaacutevaacute speciaacutelniacutemi metodami I při jejiacute aplikaci ale můžeme učinit zaacutevěr že korporaacutetniacute daně v EU v čase klesajiacuteUvidiacuteme jakyacutem směrem se bude celkovyacute trend korporaacutetniacutech daniacute vyviacutejet do budoucna ale snad se naše malaacute země v srdci Evropy v konkurenci neztratiacute a bude nejen atraktivniacute pro zahraničniacute investory ale i vstřiacutecnaacute pro miacutestniacute podniky

16 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

Průvodce podnikaacuteniacutem

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem je součaacutestiacute poradenskeacuteho programu bdquoPrůvodce podnikaacuteniacutem v zahraničiacuteldquo kteryacute nabiacuteziacute EU Office Českeacute spořitelny V raacutemci programu poskytujeme zdarma našim klientům z řad malyacutech a středniacutech podniků informace jak uacutespěšně expandovat do zahraničiacute a jakeacute je zde čekaacute podnikatelskeacute prostřediacute Viacutece informaciacute o programu naleznete wwwcsasczeu V tomto vydaacuteniacute představujeme Německo

Zaacutekladniacute uacutedajeOficiaacutelniacute naacutezev Spolkovaacute republika NěmeckoPočet obyvatel 81 843 743 (2012)Rozloha 357 022 km2Měna Euro (EUR)Etnickeacute složeniacute Němci 915 Turci 24 ostatniacute 61 Zdroj CIA World FactbookSvou novodobou historii začalo psaacutet Německo v roce 1990 kdy se sjednotila po druheacute světoveacute vaacutelce rozdělenaacute zaacutepadniacute a vyacutechodniacute čaacutest pod společnyacutem naacutezvem Spolkovaacute republika Německo Německo (tehdy ještě zaacutepadniacute SRN) patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho společenstviacute i NATOZaacutekonodaacuternaacute moc je svěřena dvoukomoroveacutemu parlamentu ndash Spolkoveacutemu sněmu (Bundestag) jehož členoveacute jsou voleni každeacute čtyři roky a Spolkoveacute radě (Bundesrat) jejiacutež členoveacute jsou zaacutestupci spolkovyacutech zemiacute V čele vlaacutedy vyacutekonneacute moci stojiacute spolkovyacute kancleacuteř

Struktura hospodaacuteřstviacute a zahraničniacute obchodNěmecko je tradičniacute evropskaacute průmyslovaacute velmoc v celoevropskeacutem kontextu s nadproporcionaacutelniacutem podiacutelem průmyslu Naopak služby a zemědělstviacute jsou zde meacuteně vyacuteznamneacute než v průměru EUV zemědělstviacute se pěstuje většina plodin nejvyacuteznamnějšiacute z nich jsou brambory pšenice a cukrovaacute řepa Z živočišneacute produkce

je dominantniacute chov dobytka prasat a drůbežeNěmeckyacute průmysl se orientuje předevšiacutem na strojiacuterenstviacute automobilovyacute průmysl a chemickyacute průmysl Naši zaacutepadniacute sousedeacute se takeacute řadiacute k největšiacutem producentům železa a oceli Hlavniacutemi exportniacutemi trhy jsou Francie USA Nizozemsko a UK Naopak nejviacutece dovozů do Německa směřuje z Čiacuteny Nizozemska a Francie

Makroekonomickyacute vyacutehledPo finančniacute krizi let 2008ndash2009 se Německo naplno chopilo sveacute role lokomotivy evropskeacuteho růstu ale i jiacute v posledniacute době dochaacuteziacute paacutera Zhoršenaacute ekonomickaacute naacutelada u hlavniacutech obchodniacutech partnerů povede k tomu že v roce 2013 čekaacute naše zaacutepadniacute sousedy šnečiacute tempo růstu HDP ve vyacuteši 08 ktereacute bude naacutesledovat zdravějšiacute 2 růstem až v roce 2014

Zaacutekladniacute makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e

Růst HDP () 30 08 08 20Miacutera nezaměstnanosti () 59 55 56 55Inflace () 25 21 19 18Deficit veřejnyacutech rozp ( HDP) -08 -02 -02 00Veřejnyacute dluh ( HDP) 805 817 808 784Zdroj Evropskaacute komise e - odhad Inflace se očekaacutevaacute na niacutezkeacute uacuterovni 2 zvyacutešeneacute ceny energiiacute by měly miacutet pouze dočasnyacute vliv Vzorem pro ostatniacute staacutety je Německo ve stavu veřejnyacutech rozpočtů Ty vykazujiacute viacutecemeacuteně vyrovnanyacute stav kteryacute lze charakterizovat bdquočervenou nulouldquo V důsledku toho naše zaacutepadniacute sousedy čekaacute snižovaacuteniacute celkoveacuteho zadluženiacute země

Trh praacuteceZaacutekladniacute ukazatele trhu praacuteceMiacutera nezaměstnanosti (2011) 59 Produktivita praacutece k Oslash EU (2010) 1250 Minimaacutelniacute měsiacutečniacute mzda -Oslash měsiacutečniacute naacuteklady praacutece v odvětviacutech (2010)

Německo (v EUR)

ČR (v EUR)

Zpracovatelskyacute průmysl 4 456 1 303Velkoobchod a maloobchod 3 339 1 350Doprava a skladovaacuteniacute 3 408 1 346Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute 2 049 835Informačniacute a komunikačniacute činnosti 5 452 2 616Zdroj Eurostat

NĚMECKO

PraacuteceHDP

17EU Office ČS httpwwwcsasczeu

k obecneacute či zaacutekladniacute sazbě připočiacutetaacutevajiacute různeacute přiraacutežky (někdy i dočasneacute jako napřiacuteklad v přiacutepadě Kypru kteryacute připočiacutetaacuteval v minulyacutech letech k zaacutekladniacute sazbě ještě tzv přiacutespěvek na obranu nebo v Portugalsku v raacutemci ekonomickeacute krize) či lokaacutelniacute sazby Napřiacuteklad Belgie svou 33 zaacutekladniacute korporaacutetniacute daň zvyšuje o 3 přiraacutežku V Lucembursku majiacute nejen 7 přiraacutežku ale i lokaacutelniacute sazbu ve vyacuteši dodatečnyacutech 675 takže se celkovaacute sazba může vyšplhat až na 308 Lokaacutelniacute dodatečneacute sazby jsou ještě využiacutevaacuteny v těchto zemiacutechbull Maďarsko bull Itaacutelie bull Francie bull Španělsko bull Německo

Německeacute specifikum naviacutec spočiacutevaacute ještě v solidaacuterniacute 55 přiraacutežce kteraacute je určena na financovaacuteniacute naacutekladů znovusjednoceniacute země Kromě vyacuteše zmiacuteněnyacutech přiraacutežek či lokaacutelniacutech dodatečnyacutech daniacute využiacutevajiacute některeacute země i sniacuteženeacute sazby u daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob Můžeme se na to diacutevat jako na určiteacute progresivniacute zdaněniacute nebo i z opačneacuteho hlediska jako na podporu určityacutech oblastiacute napřiacuteklad malyacutech a středniacutech podniků podniků s nižšiacutem ziskem či obratem Takoveacuteto formy podpory jsou určitě velmi důležiteacute otaacutezka je jestli to pak jen nepřinaacutešiacute dalšiacute nepřehlednosti či možneacute snahy obchaacutezeniacute systeacutemu za uacutečelem bdquovejiacutet seldquo do zaacutekonnyacutech pravidel za uacutečelem možnosti využiacutevat těchto sniacuteženyacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute nebo se vlastně vyhnout určiteacute progresi což jsou vlastně jen dva pohledy na jednu věc

Země s viacutece než jednou sazbou korporaacutetniacute daněMezi země uplatňujiacuteciacute progresivniacute zdaněniacute či sniacuteženeacute sazby daně např patřiacute (viz např KPMG Jan Širokyacute ndash Daně v Evropskeacute unii (2012) ISBN 978-80-7201-881-9)

Belgie Obecnaacute sazba korporaacutetniacute daně je stanovena na 33 respektive na 3399 s 3 přiraacutežkou Maleacute a středniacute podniky (z minimaacutelně 50 vlastněneacute jednotlivci) s přiacutejmem nižšiacutem než 3225 tis eur můžou při splněniacute určityacutech podmiacutenek byacutet předmětem sniacuteženyacutech sazeb rozlišenyacutech dle vyacuteše zdanitelneacuteho přiacutejmu

LitvaZaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně činiacute 15 Sniacuteženou sazbu ve vyacuteši 5 je možno uplatnit v malyacutech podniciacutech do 10 zaměstnanců a s přiacutejmem nepřesahujiacuteciacutem 1 mil LTL (bylo zvyacutešeno od 1 ledna 2012 z 05 mil LTL) LotyšskoMikropodniky v Lotyšsku mohou uplatňovat 9 sazbu zaacutekladniacute sazba daně ze zisku je stanovena na 15

FrancieZaacutekladniacute sazba daně ze zisku korporaciacute je 3333 Pro maleacute a středniacute podniky s obratem do 763 mil eur (z minimaacutelně 75 vlastněneacute jednotlivci) je stanovena sniacuteženaacute sazba ve vyacuteši 15 z prvniacutech 3812 tisiacutec eur zisku

LucemburskoZaacutekladniacute sazba daň ze zisku firem 21 je zvyacutešena o 7 přiraacutežku do zaměstnaneckeacuteho fondu a dodatečnou sazbou 675 v zaacutevislosti na lokalitě Pro společnosti s přiacutejmem do 15 tisiacutec eurčiniacute obecnaacute sazba 20

MaďarskoTakeacute v Maďarsku je uplatňovaacutena nižšiacute sazba ve vyacuteši 10 pro společnosti se zdanitelnyacutem přiacutejmem do 500 mil HUF Zaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně činiacute 19 Plaacutenovanaacute změna na sjednoceniacute na 10 asi nebude ještě provedena a očekaacutevaacute se že pro rok 2013 budou obě sazby zachovaacuteny

NizozemskoSazba daně ze zisku firem je sniacutežena o 5 procentniacutech bodů ze zisku do 200 tisiacutec eur Nad tuto hranici platiacute zaacutekladniacute sazba korporaacutetniacute daně 25

PortugalskoProgresivniacute zdaněniacute se uplatňuje nad zaacutekladniacute sazbu 25 korporaacutetniacute daně od 3 do 5 dle vyacuteše přiacutejmů (15 mil eur ndash 75 mil eur)

RumunskoMikropodniky mohou uplatňovat 3 sazbu namiacutesto korporaacutetniacute daně ve vyacuteši 16

Spojeneacute kraacutelovstviacuteVe Spojeneacutem kraacutelovstviacute majiacute několik sazeb daně ze zisků korporaciacute Vyacuteše sazby se odviacutejiacute od vyacuteše zdanitelneacuteho zisku Hlavniacute sazba daně je 24 (od 1 dubna 2012) pro korporace se zdanitelnyacutem ziskem nad 15 mil GBP Pro společnosti se ziskem do 03 mil GBP je uplatňovaacutena 20 sazba korporaacutetniacute daně Společnosti se zdanitelnyacutemi zisky mezi 03ndash15 mil GBP jsou zdaněny na posuvneacute stupnici mezi hlavniacute sazbou a sazbou pro maleacute zisky Na 1 dubna 2013 je plaacutenovaacuteno dalšiacute sniacuteženiacute zaacutekladniacute sazby daně ze zisku korporaciacute na 23 V roce 2010 byla tato sazba ve vyacuteši 28 v roce 2011 byla sniacutežena o dva procentniacute body na 26 a o dalšiacute dva v roce 2012

ŠpanělskoSpolečnosti do ročniacuteho obratu do 10 mil eur majiacute zdaněniacute do 300 tisiacutec eur zdanitelneacuteho přiacutejmu ve vyacuteši 25 a nad tuto čaacutestku už jsou zdaněni zaacutekladniacute 30 sazbou daně ze zisku firem Pro podniky do 25 zaměstnanců je uplatňovaacutena 20 sazba do 300 tisiacutec eur zdanitelneacuteho přiacutejmu nad tuto hranici je uplatňovaacutena 25 sazba

13EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Jak už bylo zmiacuteněno v uacutevodu změn u sazeb daniacute ze zisků firem v některyacutech staacutetech proběhlo mnoho V raacutemci Evropskeacute unie je velmi patrnyacute trend snižovaacuteniacute těchto sazeb a ulehčeniacute tak podnikatelskeacute sfeacuteře Kompenzace vyacutepadků do staacutetniacuteho rozpočtu jsou pak často řešeny skrz zvyšovaacuteniacute sazeb nepřiacutemyacutech daniacute Hrubou představu o vyacuteši snižovaacuteniacute sazeb korporaacutetniacutech daniacute naacutem daacute rozdiacutel průměru Evropskeacute unie u zaacutekladniacutech sazeb mezi roky 2000 a 2013 kdy pokles činil viacutece jak osm procentniacutech bodů na nynějšiacutech zhruba 23 (u celkoveacute sazby daně z přiacutejmů firem to činiacute o dva procentniacute body viacutece) Pokles v průměru EU nastal kromě roku 2009 každoročně V roce 2009 i v reakci na probiacutehajiacuteciacute krizi zvyacutešili v Litvě sazbu korporaacutetniacute daně o pět procentniacutech bodů (aby ji v naacutesledujiacuteciacutem roce opět sniacutežili na uacuteroveň roku 2008) což převyacutešilo čtyři sniacuteženiacute u ostatniacutech staacutetů v teacutemže roce Některeacute staacutety šly cestou jednotlivyacutech a často citelnyacutech sniacuteženiacute zaacutekladniacutech sazeb daně ze zisku firem jako napřiacuteklad v Rakousku v roce 2005 o 9 procentniacutech bodů nebo v Německu o 15 p b v roce 2001 a o 10 p b v roce 2008 nebo postupnyacutem snižovaacuteniacutem často i v několika po sobě jdouciacutech letech (Českaacute republika Slovinsko Bulharsko) Největšiacute sniacuteženiacute ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 až 2013 činiacute o 25 procentniacutech bodů v Německu u obecneacute sazby korporaacutetniacute daně Nutno však podotknout že v Německu využiacutevali a využiacutevajiacute solidaacuterniacute přiraacutežky a různeacute lokaacutelniacute daně Takeacute v Bulharsku na Kypru a v Řecku proběhl ve sledovaneacutem obdobiacute znatelnyacute pokles ve vyacuteši 15 pb Ve Francii (3333 ) a na Maltě (35 ) nedošlo v daneacutem obdobiacute u zaacutekladniacutech sazeb daně z přiacutejmů firem k žaacutednyacutem změnaacutem Jen v Maďarsku došlo v raacutemci několika změn k vyacutesledneacutemu naacuterůstu mezi roky 2000 a 2013 o jeden procentniacute bod Vzhledem k tomu že průměr za EU v zaacutekladniacute sazbě korporaacutetniacute daně byl v roce 2000 zhruba 30 a u Maďarska byla sazba daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob 18 staacutele je maďarskyacutech 19 pod dnešniacutem průměrem EU Pokud se však na změny či ve většině přiacutepadů spiacuteše snižovaacuteniacute podiacutevaacuteme z pohledu jednotlivyacutech let a ne v raacutemci členskyacutech staacutetů zjistiacuteme že ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 a 2013 proběhlo průměrně šest změn v jednom roce u zaacutekladniacutech sazeb daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob I v počtu změn však můžeme sledovat určityacute vyacutevoj Od roku 2000 do roku 2006 se počet změn sazeb korporaacutetniacutech daniacute postupně zvyšoval až na deset změn v roce 2006 Země EU šly hlavně cestou snižovaacuteniacute a to často i velmi citelnyacutem sniacuteženiacutem jako třeba v přiacutepadě Německa Litvy Lotyšska či Kypru Od roku 2007 se však jejich počet opět postupně snižuje V posledniacutech třech letech to už bylo kolem 3 změn Je možneacute že staacutety už stačily dostatečně sniacutežit či změnit sazby korporaacutetniacute daně takže i v dalšiacutech letech za předpokladu absence nenadaacutelyacutech změn jich bude jen několik maacutelo ročně

Počet navyacutešeniacute u zaacutekladniacutech sazeb v daneacutem obdobiacute u členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie by se dal spočiacutetat na prstech jedneacute ruky a často tato navyacutešeniacute byla kompenzovaacutena sniacuteženiacutem v naacutesledujiacuteciacutech letech Čas ukaacuteže jestli to bude i přiacutepad našeho vyacutechodniacuteho souseda Na Slovensku zvyacutešili s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Uvidiacuteme jestli to byl krok zpaacutetky či vpřed a ostatniacute staacutety budou tohoto přiacutekladu naacutesledovat či to bude jen takovyacute cimrmanovskyacute bdquouacutekrok stranouldquo a sazba se třeba už v přiacuteštiacutem roce opět sniacutežiacute V dnešniacute době kdy ještě dozniacutevaacute hospodaacuteřskeacute krize a dle Evropskeacute centraacutelniacute banky očekaacutevaacuteme jen miacuterneacute oživěniacute na tento rok může byacutet toto sniacuteženiacute podtrhnutiacutem slovenskeacute ekonomiky Cestou sniacuteženiacute šly staacutety jako Šveacutedsko o 43 procentniacute body a Slovinsko o jeden procentniacute bod Nynějšiacute sazba daně z přiacutejmů firem je tedy na Slovinsku 17 Tato sazba by se měla v naacutesledujiacuteciacutech letech snižovat ročně vždy o jeden procentniacute bod až by měla v roce 2015 dosaacutehnout 15 a na teacuteto uacuterovni setrvat

VYacuteVOJ SAZEB KORPORAacuteTNIacuteCH DANIacute V EVROPSKEacute UNII

14 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

VYacuteVOJ SAZEB DANĚ Z PŘIacuteJMŮ PRAacuteVNICKYacuteCH OSOB V ČESKEacute REPUBLICE

Sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob prošly za dobu existence samostatneacute Českeacute republiky mnoha změnami Od roku 1993 vstoupilo v platnost jedenaacutect změn Přehled vyacutevoje sazeb DPPO v ČR

Rok Sazba daně1993 45 1994 42 1995 41

1996ndash1997 39 1998ndash1999 35 2000ndash2003 31

2004 28 2005 26

2006ndash2007 24 2008 21 2009 20

2010ndash2013 19

Zdroj Ministerstvo financiacute ČRV Českeacute republice proběhlo od roku 1993 kdy sazba DPPO byla 45 až dodnes (19 sazba DPPO) sice mnoho změn ale tyto změny nebyly nijak skokoveacute Všechny změny snižovaly tu předchoziacute sazbu ale nikdy to nebylo o viacutece jak 4 procentniacute body Snižovaacuteniacute sazeb daně z přiacutejmů firem probiacutehaacute i v raacutemci Evropskeacute unie ale trend poklesu byl u naacutes přeci jen rychlejšiacute než za průměr EUI když se sazby DPPO v Českeacute republice snižujiacute na podiacutelu korporaacutetniacutech daniacute v z HDP nebo na celkoveacutem zdaněniacute se to moc neprojevuje Vyacutevoj inkasa daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se však u naacutes dle dat Ministerstva financiacute mezi roky

1997 (41 mld Kč) do roku 2008 (173 mld Kč) staacutele (až na rok 2006 s miacuternyacutem poklesem) zvyšoval Poteacute i v raacutemci probiacutehajiacuteciacute hospodaacuteřskeacute krize se vybralo v roce 2009 o 65 mld Kč meacuteně než v předchoziacutem roce V dalšiacutech letech se inkaso daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob pohybovalo kolem 110 mld Kč Prakticky podobnyacute vyacutevoj mělo i celkoveacute inkaso vybranyacutech daniacute v ČR Přiacutejmy staacutetniacuteho rozpočtu z DPPO činily8630 mld Kč z celkovyacutech 86386 mld Kč daňovyacutech přiacutejmů v roce 2010 Českaacute republika byla jedna z maacutela členskyacutech zemiacute kteraacute mezi roky 2000 a 2010 navyacutešila podiacutel zdaněniacute DPPO na celkoveacutem zdaněniacute

Podiacutel korporaacutetniacutech daniacute v z HDP a z celkoveacuteho zdaněniacute v letech 2000 a 2010

z HDP z celk zdaněniacute2000 2010 2000 2010

Belgie 32 27 71 62Bulharsko 27 19 86 70Českaacute republika 33 34 98 100Daacutensko 33 27 66 58Německo 29 22 71 58Estonsko 09 14 29 40Irsko 37 26 120 91Řecko 41 24 120 77Španělsko 31 18 92 58Francie 28 19 63 44Itaacutelie 24 23 59 55Kypr 62 62 209 174Lotyšsko 16 10 53 35

Litva 07 10 23 37Lucembursko 70 57 178 155Maďarsko 22 12 56 31Malta 29 65 104 196Nizozemsko 43 23 109 60Rakousko 22 20 50 48Polsko 24 20 75 63Portugalsko 37 28 120 90Rumunsko 30 23 98 85Slovinsko 12 19 31 50Slovensko 26 25 77 89Finsko 59 25 125 60Šveacutedsko 38 34 73 75Spojeneacute kraacutelovstviacute 36 31 97 87EU-27 (vaacuteženyacute Oslash) 31 24 77 62

Zdroj Taxation trends in the European Union Eurostat

15EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Předchoziacute čaacutest se věnovala hlavně vyacutevoji a srovnaacutevaacuteniacute statutaacuterniacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute z přiacutejmů jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie U některyacutech staacutetů však tyto sazby spadajiacute do různyacutech systeacutemu ať už k zaacutekladniacute sazbě přičiacutetaacuteme různeacute přiraacutežky či lokaacutelniacute sazby daně atd Kromě srovnaacutevaacuteniacute jejich zaacutekonnyacutech sazeb můžeme použiacutet i tzv efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute (Viacutece teacutež třeba Blechovaacute B Metody a naacutestroje pro hodnoceniacute daňoveacuteho zatiacuteženiacute praacutevnickyacutech osob (korporaciacute) Szarowskaacute I Jak vysokeacute je korporaacutetniacute daňoveacute zatiacuteženiacute Širokyacute J Daňoveacute teorie s praktickou aplikaciacute) Efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute totiž ovlivňuje nejen vyacuteše sledovanyacutech sazeb statutaacuterniacutech korporaacutetniacutech daniacute ale takeacute dalšiacute daňoveacute aspekty určujiacuteciacute celkovou vyacuteši efektivně placenyacutech daniacute Metod sledovaacuteniacute a stanovovaacuteniacute je několik ZEW (Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung) v projektu pro Evropskou komisi TAXUD sledujiacute efektivniacute průměrnou daňovou sazbu (EATR ndash Effective Avarage Tax Rate) Průměrnaacute efektivniacute sazba v Evropskeacute unii klesla z 275 v roce 2000 na 211 v roce 2012 Efektivniacute průměrnaacute daňovaacute sazba v

2000 2012Belgie 345 266Bulharsko 281 90Českaacute republika 236 167Daacutensko 283 220Německo 404 282Estonsko 204 165

Irsko 94 144Řecko 304 175Španělsko 365 324Francie 366 342Itaacutelie 313 251Kypr 275 112Lotyšsko 227 122Litva 191 127Lucembursko 326 249Maďarsko 197 193Malta 322 322Nizozemsko 323 275Rakousko 297 230Polsko 271 175Portugalsko 315 271Rumunsko 227 148Slovinsko 209 164Slovensko 258 168Finsko 272 232Šveacutedsko 238 232Spojeneacute kraacutelovstviacute 287 252EU-27 275 211

Zdroj Evropskaacute komise (DG TAXUD) ZEW Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung

ZAacuteVĚR

EFEKTIVNIacute SAZBA KORPORAacuteTNIacute DANĚ

Sazby a vyacutevoj korporaacutetniacutech daniacute jsou v jednotlivyacutech staacutetech pečlivě sledovaneacute protože jejich vyacuteše hraje velkou roli při rozhodovaacuteniacute obchodniacutech společnostiacute o alokaci investic Nejsou to však jen sazby ale obecně složitost daňovyacutech systeacutemů jednotlivyacutech zemiacute ktereacute mohou laacutekat či naopak odrazovat zahraničniacute investory Jednou z vyacuteznamnyacutech charakteristik složitosti daňoveacuteho systeacutemu je i jeho proměnlivost v čase tedy jak často jsou daňoveacute zaacutekony novelizovaacuteny Určityacutem měřiacutetkem teacuteto charakteristiky může byacutet četnost změn sazby daně Napřiacuteklad Českaacute republika od roku 1993 ze 45 sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob sniacutežila tuto daň v raacutemci 11 změn na dnešniacutech 19 Trend snižovaacuteniacute však neniacute patrnyacute jen u naacutes ale v raacutemci celeacute Evropskeacute unie Průměr členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie je u sazby daně z přiacutejmů firem u zaacutekladniacute sazby zhruba 22 a u celkoveacute sazby (neboť některeacute staacutety využiacutevajiacute různeacute formy přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb) je to o neceleacute dva procentniacute body

viacutece Za posledniacutech 13 let se tato průměrnaacute sazba korporaacutetniacute daně v EU sniacutežila o zhruba osm procentniacutech bodů I ve skupině členskyacutech zemiacute můžeme naleacutezt plavce proti proudu Přiacutekladem je Slovensko Naši vyacutechodniacute sousedeacute s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 zvyacutešili sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Nominaacutelniacute sazba korporaacutetniacute daně maacute vyacutehodu v jejiacute přehlednosti a transparentnosti Nicmeacuteně samotnaacute vyacuteše sazby nemůže dokonale vypoviacutedat o vyacuteši zdaněniacute neboť v každeacute zemi je aplikovaacutena na různě vypočiacutetanyacute daňovyacute zaacuteklad Tento handicap odstraňuje analytickyacute naacutestroj ndash efektivniacute průměrnaacute sazba daně kteraacute se vypočiacutetaacutevaacute speciaacutelniacutemi metodami I při jejiacute aplikaci ale můžeme učinit zaacutevěr že korporaacutetniacute daně v EU v čase klesajiacuteUvidiacuteme jakyacutem směrem se bude celkovyacute trend korporaacutetniacutech daniacute vyviacutejet do budoucna ale snad se naše malaacute země v srdci Evropy v konkurenci neztratiacute a bude nejen atraktivniacute pro zahraničniacute investory ale i vstřiacutecnaacute pro miacutestniacute podniky

16 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

Průvodce podnikaacuteniacutem

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem je součaacutestiacute poradenskeacuteho programu bdquoPrůvodce podnikaacuteniacutem v zahraničiacuteldquo kteryacute nabiacuteziacute EU Office Českeacute spořitelny V raacutemci programu poskytujeme zdarma našim klientům z řad malyacutech a středniacutech podniků informace jak uacutespěšně expandovat do zahraničiacute a jakeacute je zde čekaacute podnikatelskeacute prostřediacute Viacutece informaciacute o programu naleznete wwwcsasczeu V tomto vydaacuteniacute představujeme Německo

Zaacutekladniacute uacutedajeOficiaacutelniacute naacutezev Spolkovaacute republika NěmeckoPočet obyvatel 81 843 743 (2012)Rozloha 357 022 km2Měna Euro (EUR)Etnickeacute složeniacute Němci 915 Turci 24 ostatniacute 61 Zdroj CIA World FactbookSvou novodobou historii začalo psaacutet Německo v roce 1990 kdy se sjednotila po druheacute světoveacute vaacutelce rozdělenaacute zaacutepadniacute a vyacutechodniacute čaacutest pod společnyacutem naacutezvem Spolkovaacute republika Německo Německo (tehdy ještě zaacutepadniacute SRN) patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho společenstviacute i NATOZaacutekonodaacuternaacute moc je svěřena dvoukomoroveacutemu parlamentu ndash Spolkoveacutemu sněmu (Bundestag) jehož členoveacute jsou voleni každeacute čtyři roky a Spolkoveacute radě (Bundesrat) jejiacutež členoveacute jsou zaacutestupci spolkovyacutech zemiacute V čele vlaacutedy vyacutekonneacute moci stojiacute spolkovyacute kancleacuteř

Struktura hospodaacuteřstviacute a zahraničniacute obchodNěmecko je tradičniacute evropskaacute průmyslovaacute velmoc v celoevropskeacutem kontextu s nadproporcionaacutelniacutem podiacutelem průmyslu Naopak služby a zemědělstviacute jsou zde meacuteně vyacuteznamneacute než v průměru EUV zemědělstviacute se pěstuje většina plodin nejvyacuteznamnějšiacute z nich jsou brambory pšenice a cukrovaacute řepa Z živočišneacute produkce

je dominantniacute chov dobytka prasat a drůbežeNěmeckyacute průmysl se orientuje předevšiacutem na strojiacuterenstviacute automobilovyacute průmysl a chemickyacute průmysl Naši zaacutepadniacute sousedeacute se takeacute řadiacute k největšiacutem producentům železa a oceli Hlavniacutemi exportniacutemi trhy jsou Francie USA Nizozemsko a UK Naopak nejviacutece dovozů do Německa směřuje z Čiacuteny Nizozemska a Francie

Makroekonomickyacute vyacutehledPo finančniacute krizi let 2008ndash2009 se Německo naplno chopilo sveacute role lokomotivy evropskeacuteho růstu ale i jiacute v posledniacute době dochaacuteziacute paacutera Zhoršenaacute ekonomickaacute naacutelada u hlavniacutech obchodniacutech partnerů povede k tomu že v roce 2013 čekaacute naše zaacutepadniacute sousedy šnečiacute tempo růstu HDP ve vyacuteši 08 ktereacute bude naacutesledovat zdravějšiacute 2 růstem až v roce 2014

Zaacutekladniacute makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e

Růst HDP () 30 08 08 20Miacutera nezaměstnanosti () 59 55 56 55Inflace () 25 21 19 18Deficit veřejnyacutech rozp ( HDP) -08 -02 -02 00Veřejnyacute dluh ( HDP) 805 817 808 784Zdroj Evropskaacute komise e - odhad Inflace se očekaacutevaacute na niacutezkeacute uacuterovni 2 zvyacutešeneacute ceny energiiacute by měly miacutet pouze dočasnyacute vliv Vzorem pro ostatniacute staacutety je Německo ve stavu veřejnyacutech rozpočtů Ty vykazujiacute viacutecemeacuteně vyrovnanyacute stav kteryacute lze charakterizovat bdquočervenou nulouldquo V důsledku toho naše zaacutepadniacute sousedy čekaacute snižovaacuteniacute celkoveacuteho zadluženiacute země

Trh praacuteceZaacutekladniacute ukazatele trhu praacuteceMiacutera nezaměstnanosti (2011) 59 Produktivita praacutece k Oslash EU (2010) 1250 Minimaacutelniacute měsiacutečniacute mzda -Oslash měsiacutečniacute naacuteklady praacutece v odvětviacutech (2010)

Německo (v EUR)

ČR (v EUR)

Zpracovatelskyacute průmysl 4 456 1 303Velkoobchod a maloobchod 3 339 1 350Doprava a skladovaacuteniacute 3 408 1 346Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute 2 049 835Informačniacute a komunikačniacute činnosti 5 452 2 616Zdroj Eurostat

NĚMECKO

PraacuteceHDP

17EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Jak už bylo zmiacuteněno v uacutevodu změn u sazeb daniacute ze zisků firem v některyacutech staacutetech proběhlo mnoho V raacutemci Evropskeacute unie je velmi patrnyacute trend snižovaacuteniacute těchto sazeb a ulehčeniacute tak podnikatelskeacute sfeacuteře Kompenzace vyacutepadků do staacutetniacuteho rozpočtu jsou pak často řešeny skrz zvyšovaacuteniacute sazeb nepřiacutemyacutech daniacute Hrubou představu o vyacuteši snižovaacuteniacute sazeb korporaacutetniacutech daniacute naacutem daacute rozdiacutel průměru Evropskeacute unie u zaacutekladniacutech sazeb mezi roky 2000 a 2013 kdy pokles činil viacutece jak osm procentniacutech bodů na nynějšiacutech zhruba 23 (u celkoveacute sazby daně z přiacutejmů firem to činiacute o dva procentniacute body viacutece) Pokles v průměru EU nastal kromě roku 2009 každoročně V roce 2009 i v reakci na probiacutehajiacuteciacute krizi zvyacutešili v Litvě sazbu korporaacutetniacute daně o pět procentniacutech bodů (aby ji v naacutesledujiacuteciacutem roce opět sniacutežili na uacuteroveň roku 2008) což převyacutešilo čtyři sniacuteženiacute u ostatniacutech staacutetů v teacutemže roce Některeacute staacutety šly cestou jednotlivyacutech a často citelnyacutech sniacuteženiacute zaacutekladniacutech sazeb daně ze zisku firem jako napřiacuteklad v Rakousku v roce 2005 o 9 procentniacutech bodů nebo v Německu o 15 p b v roce 2001 a o 10 p b v roce 2008 nebo postupnyacutem snižovaacuteniacutem často i v několika po sobě jdouciacutech letech (Českaacute republika Slovinsko Bulharsko) Největšiacute sniacuteženiacute ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 až 2013 činiacute o 25 procentniacutech bodů v Německu u obecneacute sazby korporaacutetniacute daně Nutno však podotknout že v Německu využiacutevali a využiacutevajiacute solidaacuterniacute přiraacutežky a různeacute lokaacutelniacute daně Takeacute v Bulharsku na Kypru a v Řecku proběhl ve sledovaneacutem obdobiacute znatelnyacute pokles ve vyacuteši 15 pb Ve Francii (3333 ) a na Maltě (35 ) nedošlo v daneacutem obdobiacute u zaacutekladniacutech sazeb daně z přiacutejmů firem k žaacutednyacutem změnaacutem Jen v Maďarsku došlo v raacutemci několika změn k vyacutesledneacutemu naacuterůstu mezi roky 2000 a 2013 o jeden procentniacute bod Vzhledem k tomu že průměr za EU v zaacutekladniacute sazbě korporaacutetniacute daně byl v roce 2000 zhruba 30 a u Maďarska byla sazba daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob 18 staacutele je maďarskyacutech 19 pod dnešniacutem průměrem EU Pokud se však na změny či ve většině přiacutepadů spiacuteše snižovaacuteniacute podiacutevaacuteme z pohledu jednotlivyacutech let a ne v raacutemci členskyacutech staacutetů zjistiacuteme že ve sledovaneacutem obdobiacute let 2000 a 2013 proběhlo průměrně šest změn v jednom roce u zaacutekladniacutech sazeb daniacute z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob I v počtu změn však můžeme sledovat určityacute vyacutevoj Od roku 2000 do roku 2006 se počet změn sazeb korporaacutetniacutech daniacute postupně zvyšoval až na deset změn v roce 2006 Země EU šly hlavně cestou snižovaacuteniacute a to často i velmi citelnyacutem sniacuteženiacutem jako třeba v přiacutepadě Německa Litvy Lotyšska či Kypru Od roku 2007 se však jejich počet opět postupně snižuje V posledniacutech třech letech to už bylo kolem 3 změn Je možneacute že staacutety už stačily dostatečně sniacutežit či změnit sazby korporaacutetniacute daně takže i v dalšiacutech letech za předpokladu absence nenadaacutelyacutech změn jich bude jen několik maacutelo ročně

Počet navyacutešeniacute u zaacutekladniacutech sazeb v daneacutem obdobiacute u členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie by se dal spočiacutetat na prstech jedneacute ruky a často tato navyacutešeniacute byla kompenzovaacutena sniacuteženiacutem v naacutesledujiacuteciacutech letech Čas ukaacuteže jestli to bude i přiacutepad našeho vyacutechodniacuteho souseda Na Slovensku zvyacutešili s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Uvidiacuteme jestli to byl krok zpaacutetky či vpřed a ostatniacute staacutety budou tohoto přiacutekladu naacutesledovat či to bude jen takovyacute cimrmanovskyacute bdquouacutekrok stranouldquo a sazba se třeba už v přiacuteštiacutem roce opět sniacutežiacute V dnešniacute době kdy ještě dozniacutevaacute hospodaacuteřskeacute krize a dle Evropskeacute centraacutelniacute banky očekaacutevaacuteme jen miacuterneacute oživěniacute na tento rok může byacutet toto sniacuteženiacute podtrhnutiacutem slovenskeacute ekonomiky Cestou sniacuteženiacute šly staacutety jako Šveacutedsko o 43 procentniacute body a Slovinsko o jeden procentniacute bod Nynějšiacute sazba daně z přiacutejmů firem je tedy na Slovinsku 17 Tato sazba by se měla v naacutesledujiacuteciacutech letech snižovat ročně vždy o jeden procentniacute bod až by měla v roce 2015 dosaacutehnout 15 a na teacuteto uacuterovni setrvat

VYacuteVOJ SAZEB KORPORAacuteTNIacuteCH DANIacute V EVROPSKEacute UNII

14 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

VYacuteVOJ SAZEB DANĚ Z PŘIacuteJMŮ PRAacuteVNICKYacuteCH OSOB V ČESKEacute REPUBLICE

Sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob prošly za dobu existence samostatneacute Českeacute republiky mnoha změnami Od roku 1993 vstoupilo v platnost jedenaacutect změn Přehled vyacutevoje sazeb DPPO v ČR

Rok Sazba daně1993 45 1994 42 1995 41

1996ndash1997 39 1998ndash1999 35 2000ndash2003 31

2004 28 2005 26

2006ndash2007 24 2008 21 2009 20

2010ndash2013 19

Zdroj Ministerstvo financiacute ČRV Českeacute republice proběhlo od roku 1993 kdy sazba DPPO byla 45 až dodnes (19 sazba DPPO) sice mnoho změn ale tyto změny nebyly nijak skokoveacute Všechny změny snižovaly tu předchoziacute sazbu ale nikdy to nebylo o viacutece jak 4 procentniacute body Snižovaacuteniacute sazeb daně z přiacutejmů firem probiacutehaacute i v raacutemci Evropskeacute unie ale trend poklesu byl u naacutes přeci jen rychlejšiacute než za průměr EUI když se sazby DPPO v Českeacute republice snižujiacute na podiacutelu korporaacutetniacutech daniacute v z HDP nebo na celkoveacutem zdaněniacute se to moc neprojevuje Vyacutevoj inkasa daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se však u naacutes dle dat Ministerstva financiacute mezi roky

1997 (41 mld Kč) do roku 2008 (173 mld Kč) staacutele (až na rok 2006 s miacuternyacutem poklesem) zvyšoval Poteacute i v raacutemci probiacutehajiacuteciacute hospodaacuteřskeacute krize se vybralo v roce 2009 o 65 mld Kč meacuteně než v předchoziacutem roce V dalšiacutech letech se inkaso daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob pohybovalo kolem 110 mld Kč Prakticky podobnyacute vyacutevoj mělo i celkoveacute inkaso vybranyacutech daniacute v ČR Přiacutejmy staacutetniacuteho rozpočtu z DPPO činily8630 mld Kč z celkovyacutech 86386 mld Kč daňovyacutech přiacutejmů v roce 2010 Českaacute republika byla jedna z maacutela členskyacutech zemiacute kteraacute mezi roky 2000 a 2010 navyacutešila podiacutel zdaněniacute DPPO na celkoveacutem zdaněniacute

Podiacutel korporaacutetniacutech daniacute v z HDP a z celkoveacuteho zdaněniacute v letech 2000 a 2010

z HDP z celk zdaněniacute2000 2010 2000 2010

Belgie 32 27 71 62Bulharsko 27 19 86 70Českaacute republika 33 34 98 100Daacutensko 33 27 66 58Německo 29 22 71 58Estonsko 09 14 29 40Irsko 37 26 120 91Řecko 41 24 120 77Španělsko 31 18 92 58Francie 28 19 63 44Itaacutelie 24 23 59 55Kypr 62 62 209 174Lotyšsko 16 10 53 35

Litva 07 10 23 37Lucembursko 70 57 178 155Maďarsko 22 12 56 31Malta 29 65 104 196Nizozemsko 43 23 109 60Rakousko 22 20 50 48Polsko 24 20 75 63Portugalsko 37 28 120 90Rumunsko 30 23 98 85Slovinsko 12 19 31 50Slovensko 26 25 77 89Finsko 59 25 125 60Šveacutedsko 38 34 73 75Spojeneacute kraacutelovstviacute 36 31 97 87EU-27 (vaacuteženyacute Oslash) 31 24 77 62

Zdroj Taxation trends in the European Union Eurostat

15EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Předchoziacute čaacutest se věnovala hlavně vyacutevoji a srovnaacutevaacuteniacute statutaacuterniacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute z přiacutejmů jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie U některyacutech staacutetů však tyto sazby spadajiacute do různyacutech systeacutemu ať už k zaacutekladniacute sazbě přičiacutetaacuteme různeacute přiraacutežky či lokaacutelniacute sazby daně atd Kromě srovnaacutevaacuteniacute jejich zaacutekonnyacutech sazeb můžeme použiacutet i tzv efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute (Viacutece teacutež třeba Blechovaacute B Metody a naacutestroje pro hodnoceniacute daňoveacuteho zatiacuteženiacute praacutevnickyacutech osob (korporaciacute) Szarowskaacute I Jak vysokeacute je korporaacutetniacute daňoveacute zatiacuteženiacute Širokyacute J Daňoveacute teorie s praktickou aplikaciacute) Efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute totiž ovlivňuje nejen vyacuteše sledovanyacutech sazeb statutaacuterniacutech korporaacutetniacutech daniacute ale takeacute dalšiacute daňoveacute aspekty určujiacuteciacute celkovou vyacuteši efektivně placenyacutech daniacute Metod sledovaacuteniacute a stanovovaacuteniacute je několik ZEW (Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung) v projektu pro Evropskou komisi TAXUD sledujiacute efektivniacute průměrnou daňovou sazbu (EATR ndash Effective Avarage Tax Rate) Průměrnaacute efektivniacute sazba v Evropskeacute unii klesla z 275 v roce 2000 na 211 v roce 2012 Efektivniacute průměrnaacute daňovaacute sazba v

2000 2012Belgie 345 266Bulharsko 281 90Českaacute republika 236 167Daacutensko 283 220Německo 404 282Estonsko 204 165

Irsko 94 144Řecko 304 175Španělsko 365 324Francie 366 342Itaacutelie 313 251Kypr 275 112Lotyšsko 227 122Litva 191 127Lucembursko 326 249Maďarsko 197 193Malta 322 322Nizozemsko 323 275Rakousko 297 230Polsko 271 175Portugalsko 315 271Rumunsko 227 148Slovinsko 209 164Slovensko 258 168Finsko 272 232Šveacutedsko 238 232Spojeneacute kraacutelovstviacute 287 252EU-27 275 211

Zdroj Evropskaacute komise (DG TAXUD) ZEW Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung

ZAacuteVĚR

EFEKTIVNIacute SAZBA KORPORAacuteTNIacute DANĚ

Sazby a vyacutevoj korporaacutetniacutech daniacute jsou v jednotlivyacutech staacutetech pečlivě sledovaneacute protože jejich vyacuteše hraje velkou roli při rozhodovaacuteniacute obchodniacutech společnostiacute o alokaci investic Nejsou to však jen sazby ale obecně složitost daňovyacutech systeacutemů jednotlivyacutech zemiacute ktereacute mohou laacutekat či naopak odrazovat zahraničniacute investory Jednou z vyacuteznamnyacutech charakteristik složitosti daňoveacuteho systeacutemu je i jeho proměnlivost v čase tedy jak často jsou daňoveacute zaacutekony novelizovaacuteny Určityacutem měřiacutetkem teacuteto charakteristiky může byacutet četnost změn sazby daně Napřiacuteklad Českaacute republika od roku 1993 ze 45 sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob sniacutežila tuto daň v raacutemci 11 změn na dnešniacutech 19 Trend snižovaacuteniacute však neniacute patrnyacute jen u naacutes ale v raacutemci celeacute Evropskeacute unie Průměr členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie je u sazby daně z přiacutejmů firem u zaacutekladniacute sazby zhruba 22 a u celkoveacute sazby (neboť některeacute staacutety využiacutevajiacute různeacute formy přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb) je to o neceleacute dva procentniacute body

viacutece Za posledniacutech 13 let se tato průměrnaacute sazba korporaacutetniacute daně v EU sniacutežila o zhruba osm procentniacutech bodů I ve skupině členskyacutech zemiacute můžeme naleacutezt plavce proti proudu Přiacutekladem je Slovensko Naši vyacutechodniacute sousedeacute s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 zvyacutešili sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Nominaacutelniacute sazba korporaacutetniacute daně maacute vyacutehodu v jejiacute přehlednosti a transparentnosti Nicmeacuteně samotnaacute vyacuteše sazby nemůže dokonale vypoviacutedat o vyacuteši zdaněniacute neboť v každeacute zemi je aplikovaacutena na různě vypočiacutetanyacute daňovyacute zaacuteklad Tento handicap odstraňuje analytickyacute naacutestroj ndash efektivniacute průměrnaacute sazba daně kteraacute se vypočiacutetaacutevaacute speciaacutelniacutemi metodami I při jejiacute aplikaci ale můžeme učinit zaacutevěr že korporaacutetniacute daně v EU v čase klesajiacuteUvidiacuteme jakyacutem směrem se bude celkovyacute trend korporaacutetniacutech daniacute vyviacutejet do budoucna ale snad se naše malaacute země v srdci Evropy v konkurenci neztratiacute a bude nejen atraktivniacute pro zahraničniacute investory ale i vstřiacutecnaacute pro miacutestniacute podniky

16 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

Průvodce podnikaacuteniacutem

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem je součaacutestiacute poradenskeacuteho programu bdquoPrůvodce podnikaacuteniacutem v zahraničiacuteldquo kteryacute nabiacuteziacute EU Office Českeacute spořitelny V raacutemci programu poskytujeme zdarma našim klientům z řad malyacutech a středniacutech podniků informace jak uacutespěšně expandovat do zahraničiacute a jakeacute je zde čekaacute podnikatelskeacute prostřediacute Viacutece informaciacute o programu naleznete wwwcsasczeu V tomto vydaacuteniacute představujeme Německo

Zaacutekladniacute uacutedajeOficiaacutelniacute naacutezev Spolkovaacute republika NěmeckoPočet obyvatel 81 843 743 (2012)Rozloha 357 022 km2Měna Euro (EUR)Etnickeacute složeniacute Němci 915 Turci 24 ostatniacute 61 Zdroj CIA World FactbookSvou novodobou historii začalo psaacutet Německo v roce 1990 kdy se sjednotila po druheacute světoveacute vaacutelce rozdělenaacute zaacutepadniacute a vyacutechodniacute čaacutest pod společnyacutem naacutezvem Spolkovaacute republika Německo Německo (tehdy ještě zaacutepadniacute SRN) patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho společenstviacute i NATOZaacutekonodaacuternaacute moc je svěřena dvoukomoroveacutemu parlamentu ndash Spolkoveacutemu sněmu (Bundestag) jehož členoveacute jsou voleni každeacute čtyři roky a Spolkoveacute radě (Bundesrat) jejiacutež členoveacute jsou zaacutestupci spolkovyacutech zemiacute V čele vlaacutedy vyacutekonneacute moci stojiacute spolkovyacute kancleacuteř

Struktura hospodaacuteřstviacute a zahraničniacute obchodNěmecko je tradičniacute evropskaacute průmyslovaacute velmoc v celoevropskeacutem kontextu s nadproporcionaacutelniacutem podiacutelem průmyslu Naopak služby a zemědělstviacute jsou zde meacuteně vyacuteznamneacute než v průměru EUV zemědělstviacute se pěstuje většina plodin nejvyacuteznamnějšiacute z nich jsou brambory pšenice a cukrovaacute řepa Z živočišneacute produkce

je dominantniacute chov dobytka prasat a drůbežeNěmeckyacute průmysl se orientuje předevšiacutem na strojiacuterenstviacute automobilovyacute průmysl a chemickyacute průmysl Naši zaacutepadniacute sousedeacute se takeacute řadiacute k největšiacutem producentům železa a oceli Hlavniacutemi exportniacutemi trhy jsou Francie USA Nizozemsko a UK Naopak nejviacutece dovozů do Německa směřuje z Čiacuteny Nizozemska a Francie

Makroekonomickyacute vyacutehledPo finančniacute krizi let 2008ndash2009 se Německo naplno chopilo sveacute role lokomotivy evropskeacuteho růstu ale i jiacute v posledniacute době dochaacuteziacute paacutera Zhoršenaacute ekonomickaacute naacutelada u hlavniacutech obchodniacutech partnerů povede k tomu že v roce 2013 čekaacute naše zaacutepadniacute sousedy šnečiacute tempo růstu HDP ve vyacuteši 08 ktereacute bude naacutesledovat zdravějšiacute 2 růstem až v roce 2014

Zaacutekladniacute makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e

Růst HDP () 30 08 08 20Miacutera nezaměstnanosti () 59 55 56 55Inflace () 25 21 19 18Deficit veřejnyacutech rozp ( HDP) -08 -02 -02 00Veřejnyacute dluh ( HDP) 805 817 808 784Zdroj Evropskaacute komise e - odhad Inflace se očekaacutevaacute na niacutezkeacute uacuterovni 2 zvyacutešeneacute ceny energiiacute by měly miacutet pouze dočasnyacute vliv Vzorem pro ostatniacute staacutety je Německo ve stavu veřejnyacutech rozpočtů Ty vykazujiacute viacutecemeacuteně vyrovnanyacute stav kteryacute lze charakterizovat bdquočervenou nulouldquo V důsledku toho naše zaacutepadniacute sousedy čekaacute snižovaacuteniacute celkoveacuteho zadluženiacute země

Trh praacuteceZaacutekladniacute ukazatele trhu praacuteceMiacutera nezaměstnanosti (2011) 59 Produktivita praacutece k Oslash EU (2010) 1250 Minimaacutelniacute měsiacutečniacute mzda -Oslash měsiacutečniacute naacuteklady praacutece v odvětviacutech (2010)

Německo (v EUR)

ČR (v EUR)

Zpracovatelskyacute průmysl 4 456 1 303Velkoobchod a maloobchod 3 339 1 350Doprava a skladovaacuteniacute 3 408 1 346Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute 2 049 835Informačniacute a komunikačniacute činnosti 5 452 2 616Zdroj Eurostat

NĚMECKO

PraacuteceHDP

17EU Office ČS httpwwwcsasczeu

VYacuteVOJ SAZEB DANĚ Z PŘIacuteJMŮ PRAacuteVNICKYacuteCH OSOB V ČESKEacute REPUBLICE

Sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob prošly za dobu existence samostatneacute Českeacute republiky mnoha změnami Od roku 1993 vstoupilo v platnost jedenaacutect změn Přehled vyacutevoje sazeb DPPO v ČR

Rok Sazba daně1993 45 1994 42 1995 41

1996ndash1997 39 1998ndash1999 35 2000ndash2003 31

2004 28 2005 26

2006ndash2007 24 2008 21 2009 20

2010ndash2013 19

Zdroj Ministerstvo financiacute ČRV Českeacute republice proběhlo od roku 1993 kdy sazba DPPO byla 45 až dodnes (19 sazba DPPO) sice mnoho změn ale tyto změny nebyly nijak skokoveacute Všechny změny snižovaly tu předchoziacute sazbu ale nikdy to nebylo o viacutece jak 4 procentniacute body Snižovaacuteniacute sazeb daně z přiacutejmů firem probiacutehaacute i v raacutemci Evropskeacute unie ale trend poklesu byl u naacutes přeci jen rychlejšiacute než za průměr EUI když se sazby DPPO v Českeacute republice snižujiacute na podiacutelu korporaacutetniacutech daniacute v z HDP nebo na celkoveacutem zdaněniacute se to moc neprojevuje Vyacutevoj inkasa daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob se však u naacutes dle dat Ministerstva financiacute mezi roky

1997 (41 mld Kč) do roku 2008 (173 mld Kč) staacutele (až na rok 2006 s miacuternyacutem poklesem) zvyšoval Poteacute i v raacutemci probiacutehajiacuteciacute hospodaacuteřskeacute krize se vybralo v roce 2009 o 65 mld Kč meacuteně než v předchoziacutem roce V dalšiacutech letech se inkaso daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob pohybovalo kolem 110 mld Kč Prakticky podobnyacute vyacutevoj mělo i celkoveacute inkaso vybranyacutech daniacute v ČR Přiacutejmy staacutetniacuteho rozpočtu z DPPO činily8630 mld Kč z celkovyacutech 86386 mld Kč daňovyacutech přiacutejmů v roce 2010 Českaacute republika byla jedna z maacutela členskyacutech zemiacute kteraacute mezi roky 2000 a 2010 navyacutešila podiacutel zdaněniacute DPPO na celkoveacutem zdaněniacute

Podiacutel korporaacutetniacutech daniacute v z HDP a z celkoveacuteho zdaněniacute v letech 2000 a 2010

z HDP z celk zdaněniacute2000 2010 2000 2010

Belgie 32 27 71 62Bulharsko 27 19 86 70Českaacute republika 33 34 98 100Daacutensko 33 27 66 58Německo 29 22 71 58Estonsko 09 14 29 40Irsko 37 26 120 91Řecko 41 24 120 77Španělsko 31 18 92 58Francie 28 19 63 44Itaacutelie 24 23 59 55Kypr 62 62 209 174Lotyšsko 16 10 53 35

Litva 07 10 23 37Lucembursko 70 57 178 155Maďarsko 22 12 56 31Malta 29 65 104 196Nizozemsko 43 23 109 60Rakousko 22 20 50 48Polsko 24 20 75 63Portugalsko 37 28 120 90Rumunsko 30 23 98 85Slovinsko 12 19 31 50Slovensko 26 25 77 89Finsko 59 25 125 60Šveacutedsko 38 34 73 75Spojeneacute kraacutelovstviacute 36 31 97 87EU-27 (vaacuteženyacute Oslash) 31 24 77 62

Zdroj Taxation trends in the European Union Eurostat

15EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Teacutema

Předchoziacute čaacutest se věnovala hlavně vyacutevoji a srovnaacutevaacuteniacute statutaacuterniacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute z přiacutejmů jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie U některyacutech staacutetů však tyto sazby spadajiacute do různyacutech systeacutemu ať už k zaacutekladniacute sazbě přičiacutetaacuteme různeacute přiraacutežky či lokaacutelniacute sazby daně atd Kromě srovnaacutevaacuteniacute jejich zaacutekonnyacutech sazeb můžeme použiacutet i tzv efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute (Viacutece teacutež třeba Blechovaacute B Metody a naacutestroje pro hodnoceniacute daňoveacuteho zatiacuteženiacute praacutevnickyacutech osob (korporaciacute) Szarowskaacute I Jak vysokeacute je korporaacutetniacute daňoveacute zatiacuteženiacute Širokyacute J Daňoveacute teorie s praktickou aplikaciacute) Efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute totiž ovlivňuje nejen vyacuteše sledovanyacutech sazeb statutaacuterniacutech korporaacutetniacutech daniacute ale takeacute dalšiacute daňoveacute aspekty určujiacuteciacute celkovou vyacuteši efektivně placenyacutech daniacute Metod sledovaacuteniacute a stanovovaacuteniacute je několik ZEW (Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung) v projektu pro Evropskou komisi TAXUD sledujiacute efektivniacute průměrnou daňovou sazbu (EATR ndash Effective Avarage Tax Rate) Průměrnaacute efektivniacute sazba v Evropskeacute unii klesla z 275 v roce 2000 na 211 v roce 2012 Efektivniacute průměrnaacute daňovaacute sazba v

2000 2012Belgie 345 266Bulharsko 281 90Českaacute republika 236 167Daacutensko 283 220Německo 404 282Estonsko 204 165

Irsko 94 144Řecko 304 175Španělsko 365 324Francie 366 342Itaacutelie 313 251Kypr 275 112Lotyšsko 227 122Litva 191 127Lucembursko 326 249Maďarsko 197 193Malta 322 322Nizozemsko 323 275Rakousko 297 230Polsko 271 175Portugalsko 315 271Rumunsko 227 148Slovinsko 209 164Slovensko 258 168Finsko 272 232Šveacutedsko 238 232Spojeneacute kraacutelovstviacute 287 252EU-27 275 211

Zdroj Evropskaacute komise (DG TAXUD) ZEW Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung

ZAacuteVĚR

EFEKTIVNIacute SAZBA KORPORAacuteTNIacute DANĚ

Sazby a vyacutevoj korporaacutetniacutech daniacute jsou v jednotlivyacutech staacutetech pečlivě sledovaneacute protože jejich vyacuteše hraje velkou roli při rozhodovaacuteniacute obchodniacutech společnostiacute o alokaci investic Nejsou to však jen sazby ale obecně složitost daňovyacutech systeacutemů jednotlivyacutech zemiacute ktereacute mohou laacutekat či naopak odrazovat zahraničniacute investory Jednou z vyacuteznamnyacutech charakteristik složitosti daňoveacuteho systeacutemu je i jeho proměnlivost v čase tedy jak často jsou daňoveacute zaacutekony novelizovaacuteny Určityacutem měřiacutetkem teacuteto charakteristiky může byacutet četnost změn sazby daně Napřiacuteklad Českaacute republika od roku 1993 ze 45 sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob sniacutežila tuto daň v raacutemci 11 změn na dnešniacutech 19 Trend snižovaacuteniacute však neniacute patrnyacute jen u naacutes ale v raacutemci celeacute Evropskeacute unie Průměr členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie je u sazby daně z přiacutejmů firem u zaacutekladniacute sazby zhruba 22 a u celkoveacute sazby (neboť některeacute staacutety využiacutevajiacute různeacute formy přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb) je to o neceleacute dva procentniacute body

viacutece Za posledniacutech 13 let se tato průměrnaacute sazba korporaacutetniacute daně v EU sniacutežila o zhruba osm procentniacutech bodů I ve skupině členskyacutech zemiacute můžeme naleacutezt plavce proti proudu Přiacutekladem je Slovensko Naši vyacutechodniacute sousedeacute s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 zvyacutešili sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Nominaacutelniacute sazba korporaacutetniacute daně maacute vyacutehodu v jejiacute přehlednosti a transparentnosti Nicmeacuteně samotnaacute vyacuteše sazby nemůže dokonale vypoviacutedat o vyacuteši zdaněniacute neboť v každeacute zemi je aplikovaacutena na různě vypočiacutetanyacute daňovyacute zaacuteklad Tento handicap odstraňuje analytickyacute naacutestroj ndash efektivniacute průměrnaacute sazba daně kteraacute se vypočiacutetaacutevaacute speciaacutelniacutemi metodami I při jejiacute aplikaci ale můžeme učinit zaacutevěr že korporaacutetniacute daně v EU v čase klesajiacuteUvidiacuteme jakyacutem směrem se bude celkovyacute trend korporaacutetniacutech daniacute vyviacutejet do budoucna ale snad se naše malaacute země v srdci Evropy v konkurenci neztratiacute a bude nejen atraktivniacute pro zahraničniacute investory ale i vstřiacutecnaacute pro miacutestniacute podniky

16 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

Průvodce podnikaacuteniacutem

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem je součaacutestiacute poradenskeacuteho programu bdquoPrůvodce podnikaacuteniacutem v zahraničiacuteldquo kteryacute nabiacuteziacute EU Office Českeacute spořitelny V raacutemci programu poskytujeme zdarma našim klientům z řad malyacutech a středniacutech podniků informace jak uacutespěšně expandovat do zahraničiacute a jakeacute je zde čekaacute podnikatelskeacute prostřediacute Viacutece informaciacute o programu naleznete wwwcsasczeu V tomto vydaacuteniacute představujeme Německo

Zaacutekladniacute uacutedajeOficiaacutelniacute naacutezev Spolkovaacute republika NěmeckoPočet obyvatel 81 843 743 (2012)Rozloha 357 022 km2Měna Euro (EUR)Etnickeacute složeniacute Němci 915 Turci 24 ostatniacute 61 Zdroj CIA World FactbookSvou novodobou historii začalo psaacutet Německo v roce 1990 kdy se sjednotila po druheacute světoveacute vaacutelce rozdělenaacute zaacutepadniacute a vyacutechodniacute čaacutest pod společnyacutem naacutezvem Spolkovaacute republika Německo Německo (tehdy ještě zaacutepadniacute SRN) patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho společenstviacute i NATOZaacutekonodaacuternaacute moc je svěřena dvoukomoroveacutemu parlamentu ndash Spolkoveacutemu sněmu (Bundestag) jehož členoveacute jsou voleni každeacute čtyři roky a Spolkoveacute radě (Bundesrat) jejiacutež členoveacute jsou zaacutestupci spolkovyacutech zemiacute V čele vlaacutedy vyacutekonneacute moci stojiacute spolkovyacute kancleacuteř

Struktura hospodaacuteřstviacute a zahraničniacute obchodNěmecko je tradičniacute evropskaacute průmyslovaacute velmoc v celoevropskeacutem kontextu s nadproporcionaacutelniacutem podiacutelem průmyslu Naopak služby a zemědělstviacute jsou zde meacuteně vyacuteznamneacute než v průměru EUV zemědělstviacute se pěstuje většina plodin nejvyacuteznamnějšiacute z nich jsou brambory pšenice a cukrovaacute řepa Z živočišneacute produkce

je dominantniacute chov dobytka prasat a drůbežeNěmeckyacute průmysl se orientuje předevšiacutem na strojiacuterenstviacute automobilovyacute průmysl a chemickyacute průmysl Naši zaacutepadniacute sousedeacute se takeacute řadiacute k největšiacutem producentům železa a oceli Hlavniacutemi exportniacutemi trhy jsou Francie USA Nizozemsko a UK Naopak nejviacutece dovozů do Německa směřuje z Čiacuteny Nizozemska a Francie

Makroekonomickyacute vyacutehledPo finančniacute krizi let 2008ndash2009 se Německo naplno chopilo sveacute role lokomotivy evropskeacuteho růstu ale i jiacute v posledniacute době dochaacuteziacute paacutera Zhoršenaacute ekonomickaacute naacutelada u hlavniacutech obchodniacutech partnerů povede k tomu že v roce 2013 čekaacute naše zaacutepadniacute sousedy šnečiacute tempo růstu HDP ve vyacuteši 08 ktereacute bude naacutesledovat zdravějšiacute 2 růstem až v roce 2014

Zaacutekladniacute makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e

Růst HDP () 30 08 08 20Miacutera nezaměstnanosti () 59 55 56 55Inflace () 25 21 19 18Deficit veřejnyacutech rozp ( HDP) -08 -02 -02 00Veřejnyacute dluh ( HDP) 805 817 808 784Zdroj Evropskaacute komise e - odhad Inflace se očekaacutevaacute na niacutezkeacute uacuterovni 2 zvyacutešeneacute ceny energiiacute by měly miacutet pouze dočasnyacute vliv Vzorem pro ostatniacute staacutety je Německo ve stavu veřejnyacutech rozpočtů Ty vykazujiacute viacutecemeacuteně vyrovnanyacute stav kteryacute lze charakterizovat bdquočervenou nulouldquo V důsledku toho naše zaacutepadniacute sousedy čekaacute snižovaacuteniacute celkoveacuteho zadluženiacute země

Trh praacuteceZaacutekladniacute ukazatele trhu praacuteceMiacutera nezaměstnanosti (2011) 59 Produktivita praacutece k Oslash EU (2010) 1250 Minimaacutelniacute měsiacutečniacute mzda -Oslash měsiacutečniacute naacuteklady praacutece v odvětviacutech (2010)

Německo (v EUR)

ČR (v EUR)

Zpracovatelskyacute průmysl 4 456 1 303Velkoobchod a maloobchod 3 339 1 350Doprava a skladovaacuteniacute 3 408 1 346Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute 2 049 835Informačniacute a komunikačniacute činnosti 5 452 2 616Zdroj Eurostat

NĚMECKO

PraacuteceHDP

17EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Předchoziacute čaacutest se věnovala hlavně vyacutevoji a srovnaacutevaacuteniacute statutaacuterniacutech sazeb korporaacutetniacutech daniacute z přiacutejmů jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie U některyacutech staacutetů však tyto sazby spadajiacute do různyacutech systeacutemu ať už k zaacutekladniacute sazbě přičiacutetaacuteme různeacute přiraacutežky či lokaacutelniacute sazby daně atd Kromě srovnaacutevaacuteniacute jejich zaacutekonnyacutech sazeb můžeme použiacutet i tzv efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute (Viacutece teacutež třeba Blechovaacute B Metody a naacutestroje pro hodnoceniacute daňoveacuteho zatiacuteženiacute praacutevnickyacutech osob (korporaciacute) Szarowskaacute I Jak vysokeacute je korporaacutetniacute daňoveacute zatiacuteženiacute Širokyacute J Daňoveacute teorie s praktickou aplikaciacute) Efektivniacute zdaňovaacuteniacute korporaciacute totiž ovlivňuje nejen vyacuteše sledovanyacutech sazeb statutaacuterniacutech korporaacutetniacutech daniacute ale takeacute dalšiacute daňoveacute aspekty určujiacuteciacute celkovou vyacuteši efektivně placenyacutech daniacute Metod sledovaacuteniacute a stanovovaacuteniacute je několik ZEW (Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung) v projektu pro Evropskou komisi TAXUD sledujiacute efektivniacute průměrnou daňovou sazbu (EATR ndash Effective Avarage Tax Rate) Průměrnaacute efektivniacute sazba v Evropskeacute unii klesla z 275 v roce 2000 na 211 v roce 2012 Efektivniacute průměrnaacute daňovaacute sazba v

2000 2012Belgie 345 266Bulharsko 281 90Českaacute republika 236 167Daacutensko 283 220Německo 404 282Estonsko 204 165

Irsko 94 144Řecko 304 175Španělsko 365 324Francie 366 342Itaacutelie 313 251Kypr 275 112Lotyšsko 227 122Litva 191 127Lucembursko 326 249Maďarsko 197 193Malta 322 322Nizozemsko 323 275Rakousko 297 230Polsko 271 175Portugalsko 315 271Rumunsko 227 148Slovinsko 209 164Slovensko 258 168Finsko 272 232Šveacutedsko 238 232Spojeneacute kraacutelovstviacute 287 252EU-27 275 211

Zdroj Evropskaacute komise (DG TAXUD) ZEW Zentrum fuumlr Europaumlische Wirtschaftsforschung

ZAacuteVĚR

EFEKTIVNIacute SAZBA KORPORAacuteTNIacute DANĚ

Sazby a vyacutevoj korporaacutetniacutech daniacute jsou v jednotlivyacutech staacutetech pečlivě sledovaneacute protože jejich vyacuteše hraje velkou roli při rozhodovaacuteniacute obchodniacutech společnostiacute o alokaci investic Nejsou to však jen sazby ale obecně složitost daňovyacutech systeacutemů jednotlivyacutech zemiacute ktereacute mohou laacutekat či naopak odrazovat zahraničniacute investory Jednou z vyacuteznamnyacutech charakteristik složitosti daňoveacuteho systeacutemu je i jeho proměnlivost v čase tedy jak často jsou daňoveacute zaacutekony novelizovaacuteny Určityacutem měřiacutetkem teacuteto charakteristiky může byacutet četnost změn sazby daně Napřiacuteklad Českaacute republika od roku 1993 ze 45 sazby daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob sniacutežila tuto daň v raacutemci 11 změn na dnešniacutech 19 Trend snižovaacuteniacute však neniacute patrnyacute jen u naacutes ale v raacutemci celeacute Evropskeacute unie Průměr členskyacutech staacutetů Evropskeacute unie je u sazby daně z přiacutejmů firem u zaacutekladniacute sazby zhruba 22 a u celkoveacute sazby (neboť některeacute staacutety využiacutevajiacute různeacute formy přiraacutežek či lokaacutelniacutech sazeb) je to o neceleacute dva procentniacute body

viacutece Za posledniacutech 13 let se tato průměrnaacute sazba korporaacutetniacute daně v EU sniacutežila o zhruba osm procentniacutech bodů I ve skupině členskyacutech zemiacute můžeme naleacutezt plavce proti proudu Přiacutekladem je Slovensko Naši vyacutechodniacute sousedeacute s uacutečinnostiacute od 1 ledna 2013 zvyacutešili sazbu daně z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob o čtyři procentniacute body na nynějšiacutech 23 Nominaacutelniacute sazba korporaacutetniacute daně maacute vyacutehodu v jejiacute přehlednosti a transparentnosti Nicmeacuteně samotnaacute vyacuteše sazby nemůže dokonale vypoviacutedat o vyacuteši zdaněniacute neboť v každeacute zemi je aplikovaacutena na různě vypočiacutetanyacute daňovyacute zaacuteklad Tento handicap odstraňuje analytickyacute naacutestroj ndash efektivniacute průměrnaacute sazba daně kteraacute se vypočiacutetaacutevaacute speciaacutelniacutemi metodami I při jejiacute aplikaci ale můžeme učinit zaacutevěr že korporaacutetniacute daně v EU v čase klesajiacuteUvidiacuteme jakyacutem směrem se bude celkovyacute trend korporaacutetniacutech daniacute vyviacutejet do budoucna ale snad se naše malaacute země v srdci Evropy v konkurenci neztratiacute a bude nejen atraktivniacute pro zahraničniacute investory ale i vstřiacutecnaacute pro miacutestniacute podniky

16 Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Teacutema

Průvodce podnikaacuteniacutem

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem je součaacutestiacute poradenskeacuteho programu bdquoPrůvodce podnikaacuteniacutem v zahraničiacuteldquo kteryacute nabiacuteziacute EU Office Českeacute spořitelny V raacutemci programu poskytujeme zdarma našim klientům z řad malyacutech a středniacutech podniků informace jak uacutespěšně expandovat do zahraničiacute a jakeacute je zde čekaacute podnikatelskeacute prostřediacute Viacutece informaciacute o programu naleznete wwwcsasczeu V tomto vydaacuteniacute představujeme Německo

Zaacutekladniacute uacutedajeOficiaacutelniacute naacutezev Spolkovaacute republika NěmeckoPočet obyvatel 81 843 743 (2012)Rozloha 357 022 km2Měna Euro (EUR)Etnickeacute složeniacute Němci 915 Turci 24 ostatniacute 61 Zdroj CIA World FactbookSvou novodobou historii začalo psaacutet Německo v roce 1990 kdy se sjednotila po druheacute světoveacute vaacutelce rozdělenaacute zaacutepadniacute a vyacutechodniacute čaacutest pod společnyacutem naacutezvem Spolkovaacute republika Německo Německo (tehdy ještě zaacutepadniacute SRN) patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho společenstviacute i NATOZaacutekonodaacuternaacute moc je svěřena dvoukomoroveacutemu parlamentu ndash Spolkoveacutemu sněmu (Bundestag) jehož členoveacute jsou voleni každeacute čtyři roky a Spolkoveacute radě (Bundesrat) jejiacutež členoveacute jsou zaacutestupci spolkovyacutech zemiacute V čele vlaacutedy vyacutekonneacute moci stojiacute spolkovyacute kancleacuteř

Struktura hospodaacuteřstviacute a zahraničniacute obchodNěmecko je tradičniacute evropskaacute průmyslovaacute velmoc v celoevropskeacutem kontextu s nadproporcionaacutelniacutem podiacutelem průmyslu Naopak služby a zemědělstviacute jsou zde meacuteně vyacuteznamneacute než v průměru EUV zemědělstviacute se pěstuje většina plodin nejvyacuteznamnějšiacute z nich jsou brambory pšenice a cukrovaacute řepa Z živočišneacute produkce

je dominantniacute chov dobytka prasat a drůbežeNěmeckyacute průmysl se orientuje předevšiacutem na strojiacuterenstviacute automobilovyacute průmysl a chemickyacute průmysl Naši zaacutepadniacute sousedeacute se takeacute řadiacute k největšiacutem producentům železa a oceli Hlavniacutemi exportniacutemi trhy jsou Francie USA Nizozemsko a UK Naopak nejviacutece dovozů do Německa směřuje z Čiacuteny Nizozemska a Francie

Makroekonomickyacute vyacutehledPo finančniacute krizi let 2008ndash2009 se Německo naplno chopilo sveacute role lokomotivy evropskeacuteho růstu ale i jiacute v posledniacute době dochaacuteziacute paacutera Zhoršenaacute ekonomickaacute naacutelada u hlavniacutech obchodniacutech partnerů povede k tomu že v roce 2013 čekaacute naše zaacutepadniacute sousedy šnečiacute tempo růstu HDP ve vyacuteši 08 ktereacute bude naacutesledovat zdravějšiacute 2 růstem až v roce 2014

Zaacutekladniacute makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e

Růst HDP () 30 08 08 20Miacutera nezaměstnanosti () 59 55 56 55Inflace () 25 21 19 18Deficit veřejnyacutech rozp ( HDP) -08 -02 -02 00Veřejnyacute dluh ( HDP) 805 817 808 784Zdroj Evropskaacute komise e - odhad Inflace se očekaacutevaacute na niacutezkeacute uacuterovni 2 zvyacutešeneacute ceny energiiacute by měly miacutet pouze dočasnyacute vliv Vzorem pro ostatniacute staacutety je Německo ve stavu veřejnyacutech rozpočtů Ty vykazujiacute viacutecemeacuteně vyrovnanyacute stav kteryacute lze charakterizovat bdquočervenou nulouldquo V důsledku toho naše zaacutepadniacute sousedy čekaacute snižovaacuteniacute celkoveacuteho zadluženiacute země

Trh praacuteceZaacutekladniacute ukazatele trhu praacuteceMiacutera nezaměstnanosti (2011) 59 Produktivita praacutece k Oslash EU (2010) 1250 Minimaacutelniacute měsiacutečniacute mzda -Oslash měsiacutečniacute naacuteklady praacutece v odvětviacutech (2010)

Německo (v EUR)

ČR (v EUR)

Zpracovatelskyacute průmysl 4 456 1 303Velkoobchod a maloobchod 3 339 1 350Doprava a skladovaacuteniacute 3 408 1 346Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute 2 049 835Informačniacute a komunikačniacute činnosti 5 452 2 616Zdroj Eurostat

NĚMECKO

PraacuteceHDP

17EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Průvodce podnikaacuteniacutem

Rubrika Průvodce podnikaacuteniacutem je součaacutestiacute poradenskeacuteho programu bdquoPrůvodce podnikaacuteniacutem v zahraničiacuteldquo kteryacute nabiacuteziacute EU Office Českeacute spořitelny V raacutemci programu poskytujeme zdarma našim klientům z řad malyacutech a středniacutech podniků informace jak uacutespěšně expandovat do zahraničiacute a jakeacute je zde čekaacute podnikatelskeacute prostřediacute Viacutece informaciacute o programu naleznete wwwcsasczeu V tomto vydaacuteniacute představujeme Německo

Zaacutekladniacute uacutedajeOficiaacutelniacute naacutezev Spolkovaacute republika NěmeckoPočet obyvatel 81 843 743 (2012)Rozloha 357 022 km2Měna Euro (EUR)Etnickeacute složeniacute Němci 915 Turci 24 ostatniacute 61 Zdroj CIA World FactbookSvou novodobou historii začalo psaacutet Německo v roce 1990 kdy se sjednotila po druheacute světoveacute vaacutelce rozdělenaacute zaacutepadniacute a vyacutechodniacute čaacutest pod společnyacutem naacutezvem Spolkovaacute republika Německo Německo (tehdy ještě zaacutepadniacute SRN) patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho společenstviacute i NATOZaacutekonodaacuternaacute moc je svěřena dvoukomoroveacutemu parlamentu ndash Spolkoveacutemu sněmu (Bundestag) jehož členoveacute jsou voleni každeacute čtyři roky a Spolkoveacute radě (Bundesrat) jejiacutež členoveacute jsou zaacutestupci spolkovyacutech zemiacute V čele vlaacutedy vyacutekonneacute moci stojiacute spolkovyacute kancleacuteř

Struktura hospodaacuteřstviacute a zahraničniacute obchodNěmecko je tradičniacute evropskaacute průmyslovaacute velmoc v celoevropskeacutem kontextu s nadproporcionaacutelniacutem podiacutelem průmyslu Naopak služby a zemědělstviacute jsou zde meacuteně vyacuteznamneacute než v průměru EUV zemědělstviacute se pěstuje většina plodin nejvyacuteznamnějšiacute z nich jsou brambory pšenice a cukrovaacute řepa Z živočišneacute produkce

je dominantniacute chov dobytka prasat a drůbežeNěmeckyacute průmysl se orientuje předevšiacutem na strojiacuterenstviacute automobilovyacute průmysl a chemickyacute průmysl Naši zaacutepadniacute sousedeacute se takeacute řadiacute k největšiacutem producentům železa a oceli Hlavniacutemi exportniacutemi trhy jsou Francie USA Nizozemsko a UK Naopak nejviacutece dovozů do Německa směřuje z Čiacuteny Nizozemska a Francie

Makroekonomickyacute vyacutehledPo finančniacute krizi let 2008ndash2009 se Německo naplno chopilo sveacute role lokomotivy evropskeacuteho růstu ale i jiacute v posledniacute době dochaacuteziacute paacutera Zhoršenaacute ekonomickaacute naacutelada u hlavniacutech obchodniacutech partnerů povede k tomu že v roce 2013 čekaacute naše zaacutepadniacute sousedy šnečiacute tempo růstu HDP ve vyacuteši 08 ktereacute bude naacutesledovat zdravějšiacute 2 růstem až v roce 2014

Zaacutekladniacute makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e

Růst HDP () 30 08 08 20Miacutera nezaměstnanosti () 59 55 56 55Inflace () 25 21 19 18Deficit veřejnyacutech rozp ( HDP) -08 -02 -02 00Veřejnyacute dluh ( HDP) 805 817 808 784Zdroj Evropskaacute komise e - odhad Inflace se očekaacutevaacute na niacutezkeacute uacuterovni 2 zvyacutešeneacute ceny energiiacute by měly miacutet pouze dočasnyacute vliv Vzorem pro ostatniacute staacutety je Německo ve stavu veřejnyacutech rozpočtů Ty vykazujiacute viacutecemeacuteně vyrovnanyacute stav kteryacute lze charakterizovat bdquočervenou nulouldquo V důsledku toho naše zaacutepadniacute sousedy čekaacute snižovaacuteniacute celkoveacuteho zadluženiacute země

Trh praacuteceZaacutekladniacute ukazatele trhu praacuteceMiacutera nezaměstnanosti (2011) 59 Produktivita praacutece k Oslash EU (2010) 1250 Minimaacutelniacute měsiacutečniacute mzda -Oslash měsiacutečniacute naacuteklady praacutece v odvětviacutech (2010)

Německo (v EUR)

ČR (v EUR)

Zpracovatelskyacute průmysl 4 456 1 303Velkoobchod a maloobchod 3 339 1 350Doprava a skladovaacuteniacute 3 408 1 346Ubytovaacuteniacute stravovaacuteniacute a pohostinstviacute 2 049 835Informačniacute a komunikačniacute činnosti 5 452 2 616Zdroj Eurostat

NĚMECKO

PraacuteceHDP

17EU Office ČS httpwwwcsasczeu

18

Vyacutekonnaacute ekonomika se pozitivně odraacutežiacute i na trhu praacutece Miacutera nezaměstnanosti dosahuje v kontextu Evropy velice niacutezkyacutech hodnot pod 6 hladinou Minimaacutelniacute mzda na celostaacutetniacute uacuterovni přes všechna odvětviacute neexistuje Produktivita praacutece je o 25 vyššiacute než průměr EU (a o 80 vyššiacute než v ČR) Vyššiacute produktivita umožňuje vyplaacuteceniacute vyššiacutech mezd Napřiacuteklad v kliacutečoveacutem zpracovatelskeacutem průmyslu jsou měsiacutečniacute naacuteklady praacutece v Německu teacuteměř 35x vyššiacute než v ČR V jinyacutech odvětviacutech jsou rozdiacutely menšiacute

Zaacuteklady pracovniacuteho praacutevaPracovniacute poměr lze uzavřiacutet na dobu určitou a neurčitou Pracovniacute poměr na dobu určitou je omezen trvaacuteniacutem dvou let a obecně platiacute že může byacutet prodloužen nejviacutece třikraacutet Německeacute pracovniacute praacutevo speciaacutelně neupravuje problematiku zkušebniacute lhůty jejiacutež deacutelka zaacuteležiacute na dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem Čaacutest byacutevaacute upravena kolektivniacutemi smlouvami Vyacutepovědniacute doba se lišiacute podle toho zda se jednaacute o vyacutepověď ve zkušebniacute době či nikoli V prvniacutem přiacutepadě platiacute 14 denniacute vyacutepovědniacute lhůta Po zkušebniacute době v přiacutepadě vyacutepovědi ze strany zaměstnavatele musiacute byacutet vyacutepověď udělena k 15 nebo posledniacutemu dni v měsiacuteci a naacutesleduje 4 tyacutedenniacute vyacutepovědniacute lhůta Ta se daacutele prodlužuje podle deacutelky pracovniacuteho poměru u daneacuteho zaměstnavatele Nejdelšiacute sedmiměsiacutečniacute lhůta platiacute při odpracovaacuteniacute alespoň 20 let u daneacuteho zaměstnavateleVe většině odvětviacute existuje 5denniacute pracovniacute tyacuteden (40 hodin tyacutedně) dovolenaacute činiacute minimaacutelně 20 pracovniacutech dniacute ročně

Zaacuteklady obchodniacuteho praacutevaPraacutevniacute forma Minimaacutelniacute kapitaacutel

Společnost s ručeniacutem omezenyacutem (GmbH) 25 000 EUR

Akciovaacute společnost (AG) 50 000 EURKomanditniacute společnost na akcie (KgaA) 50 000 EUR

Veřejnaacute obchodniacute společnost (oHG) neniacute stanoven

Komanditniacute společnost (KG) neniacute stanovenZdroj Germany Trade and Invest (GTAI)Nejčastějšiacute formou podnikaacuteniacute v Německu je společnost s ručeniacutem omezenyacutem (GmbH) Založit ji mohou jeden či viacutece společniacuteků a minimaacutelniacute zaacutekladniacute kapitaacutel činiacute 25 000 eur (cca 625 tisiacutec korun) U akcioveacute společnosti je minimaacutelniacute zaacutekladniacute kapitaacutel dvojnaacutesobnyacute Určityacutem hybridem mezi akciovou a osobniacute společnostiacute je komanditniacute společnost na akcie kde minimaacutelně jeden společniacutek ručiacute neomezeně a druziacute jsou držiteleacute akciiacuteProces založeniacute průměrně velkeacute společnosti s ručeniacutem omezenyacutem v Německu trvaacute dva tyacutedny sklaacutedaacute se z deviacuteti procedur a celkoveacute naacuteklady ve většině přiacutepadů nepřekročiacute 1 500 eur

Hlavniacute daně a vedlejšiacute naacuteklady praacuteceZisky podniků jsou v Německu zdaňovaacuteny dvakraacutet 15 daniacute ze zisků korporaciacute a živnostenskou daniacute kteraacute se lišiacute na uacuterovni obciacute Na obě daně je naviacutec aplikovaacutena tzv solidaacuterniacute přiraacutežka určenaacute na financovaacuteniacute sjednoceniacute Německa Celkovaacute průměrnaacute daňovaacute sazba ze zisku podniků je odhadovaacutena na zhruba 30 Dividendy jsou zdaňovaacuteny sraacutežkou ve vyacuteši 26375 Daň z přiacutejmů jednotlivců je progresivniacute existujiacute čtyři přiacutejmovaacute paacutesma kteraacute rozdělujiacute sazby 14 42 a 45 Zaacutekladniacute sazba DPH je 19 a sniacuteženaacute sazba 7 Teacute podleacutehajiacute zaacutekladniacute spotřebniacute zbožiacute a služby denniacute potřeby (např potraviny noviny veřejnaacute doprava) Na odvodech na sociaacutelniacute zabezpečeniacute se podiacutelejiacute zaměstnanci i zaměstnavateleacute Přiacutespěvek zaměstnance činiacute 21975 z hrubeacute mzdy u zaměstnavatele od 21075 hrubeacute mzdy dle vyacuteše povinneacuteho uacuterazoveacuteho pojištěniacute

Daňodvod SazbaKorporaacutetniacute daň 30 Daň z dividend (kapitaacutelovyacutech vyacutenosů) 26375 Daň z přiacutejmu jednotlivců (progresivniacute daň) 14 42 45 DPH (zaacutekladniacute sniacuteženaacute nulovaacute sazba) 197 Sociaacutelniacute zabezpečeniacute - zaměstnanec 21975 Sociaacutelniacute zabezpečeniacute- zaměstnavatel od 21075 průměrnaacute daň bez solidaacuterniacute přiraacutežky a ciacuterkevniacute daněZdroj Germany Trade and Invest (GTAI)

EnergetikaCeny elektrickeacute energie pro průmysloveacute odběratele jsou v Německu zhruba o 23 vyššiacute než v Českeacute republice za zemniacute plyn si německyacute podnik v průměru připlatiacute o 40 viacutece než jeho českyacute konkurentDominantniacutem energetickyacutem zdrojem v Německu je staacutele jaacutedro (42 ) i když do roku 2022 by všechny sveacute jaderneacute elektraacuterny ndash pod vlivem trageacutedie ve Fukušimě ndash mělo uzavřiacutet

Oslash velkoobchodniacute ceny v 1H2012 Německo ČRElektrickaacute energie (EURkWh) 01277 01039Zemniacute plyn (EURGJ) 131600 93067Zdroj Eurostat ceny bez DPH

Investičniacute pobiacutedky I největšiacute evropskaacute ekonomika laacutekaacute zahraničniacute investory na investičniacute pobiacutedky Podpora přiacutemyacutech investičniacutech naacutekladů maacute podobu přiacutemyacutech dotaciacute dotovanyacutech půjček či zaacuteruk za komerčniacute uacutevěry Vedle toho je k dispozici i podpora provozniacutech naacutekladů kam patřiacute dotace vztahujiacuteciacute se k naacuteboru zaměstnanců a dotace směřujiacuteciacute do oblasti vědy a vyacutezkumu

Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Průvodce podnikaacuteniacutem

Smlouva z NiceTato smlouva byla dohodnuta na summitu v Nice v prosinci 2000 naacutesledně byla podepsaacutena 26 uacutenora 2001 V platnost vstoupila 1 uacutenora 2003 po ratifikaci všemi tehdejšiacutemi členskyacutemi staacutety Smlouva z Nice měla primaacuterně připravit evropskeacute instituce a systeacutem rozhodovaacuteniacute v EU na plaacutenovaneacute rozšiacuteřeniacute o staacutety středniacute a vyacutechodniacute Evropy v roce 2004Smlouva přinesla tyto změnybull velikost a složeniacute Evropskeacute komisebull vaacuteženiacute hlasů v Radě EU a kvalifikovanaacute většina bull složeniacute Evropskeacuteho parlamentubull užšiacuteposiacutelenaacute spolupraacutecebull vyhlaacutešeniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev

Velikost a složeniacute Evropskeacute komise Od roku 2005 se sniacutežil počet komisařů na jednoho komisaře z každeacute členskeacute země tedy max počet komisařů činiacute 27Předseda Evropskeacute komise je jmenovaacuten na zaacutekladě shody hlav staacutetů a předsedů vlaacuted kvalifikovanou většinou Navrhovanyacute předseda předložiacute seznam členů sveacute Komise (dle naacutevrhů jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů) kteryacute je schvaacutelen takeacute kvalifikovanou většinou Naacutesledně je celaacute komise schvaacutelena Evropskyacutem parlamentem Předseda Komise může nově požadovat odstoupeniacute svyacutech komisařů je-li ostatniacutemi komisaři podpořen

Vaacuteženiacute hlasů v Radě EU a kvalifikovanaacute většina (KV)Došlo k noveacutemu roloženiacute vaacutehy hlasů v Radě EU celkovyacute počet po rozšiacuteřeniacute hlasů činil 321 po přistoupeniacute Rumunska a Bulharska 345 každyacute staacutet ziacuteskal min 3 hlasy max 29 hlasůAby bylo rozhodnutiacute přijato kvalifikovanou většinou muselo dojiacutet ke splněniacute třech kriteacuteriiacute1) dosaženiacute min počtu vaacuteženyacutech hlasů ndash 232 resp 255 hlasů2) počet staacutetů ndash min 14 staacutetů tedy viacutece než polovina3) počet obyvatel ndash 62 obyvatel EU

Zaacuteroveň došlo k rozšiacuteřeniacute o 46 oblastiacute ve kteryacutech se hlasuje kvalifikovanou většinou namiacutesto jednomyslneacuteho hlasovaacuteniacute mimo tuto proceduru zůstala např otaacutezka daniacute otaacutezky SZBP spravedlnost a zaacuteležitosti vnitra zdravotnictviacute a školstviacute

Složeniacute Evropskeacuteho parlamentuNutneacute bylo takeacute reformovat Evropskyacute parlament jakožto jedineacuteho přiacutemo voleneacuteho zaacutestupce lidu Do teacute doby se sklaacutedal z 626 poslanců V roce 2004 vzhledem k rozšiacuteřeniacute o 10 novyacutech členskyacutech zemiacute se zvyacutešil počet poslanců na 732 a s rozšiacuteřeniacutem o Bulharsko a Rumunsko na 785 poslanců

Užšiacuteposiacutelenaacute spolupraacuteceProcedura posiacuteleneacute spolupraacutece byla zrychlena V přiacutepadě že se shodlo 8 členskyacutech staacutetů a pokud žaacutedneacute staacutety neměly zaacutesadniacute naacutemitku mohly tyto země postupovat v určityacutech otaacutezkaacutech rychleji

Vyhlaacutešeniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev EUNa summitu v Nice byla vypracovaacutena společnaacute Listina zaacutekladniacutech praacutev EU Zahrnovala osobniacute politickaacute ekonomickaacute a sociaacutelniacute praacuteva Nepodařilo se ji však zahrnout do smluv EU byla připojena pouze jako nezaacutevaznaacute politickaacute deklarace

ZeměPočet hlasů v Radě Počet poslanců v EP 2004ndash2007 2007ndash2009 2004ndash2007 2007ndash2009

Německo 29 29 99 99UK 29 29 78 72Francie 29 29 78 72Itaacutelie 29 29 78 72Španělsko 27 27 54 50Polsko 27 27 54 50Rumunsko - 14 - 35Nizozemsko 13 13 27 25Řecko 12 12 24 22ČR 12 12 24 20Belgie 12 12 24 22Maďarsko 12 12 24 20Portugalsko 12 12 24 22Šveacutedsko 10 10 19 18Bulharsko - 10 - 18Rakousko 10 10 18 17Slovensko 7 7 14 13Daacutensko 7 7 14 13Finsko 7 7 14 13Irsko 7 7 13 12Litva 7 7 13 12Lotyšsko 4 4 9 8Slovinsko 4 4 7 7Estonsko 4 4 6 6Kypr 4 4 6 6Lucembursko 4 4 6 6Malta 3 3 5 5

Celkem 321 (KV 232)

345 (KV 255) 732 785

Zdroj Smlouva z Nice

19EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Vyacutelet do historie

EVROPSKEacute ZAKLAacuteDAacuteCIacute SMLOUVY ANEB ZMĚNY SPOJENEacute S ROZŠIŘOVAacuteNIacuteM

Rubrika Vyacutelet do historie naacutes v každeacutem čiacutesle Měsiacutečniacuteku EU aktualit provaacuteziacute vyacutevojem Evropskeacute unie Zaklaacutedaciacute smlouvy již prošly několika revizemi avšak rozšiacuteřeniacute EU o staacutety středniacute a vyacutechodniacute Evropy si žaacutedalo noveacute institucionaacutelniacute změny a změny v rozhodovaciacutech proceduraacutech Prvniacutem pokusem byla Amsterodamskaacute smlouva kteraacute však nesplnila svaacute očekaacutevaacuteniacute V roce 2001 proto byla podepsaacutena Smlouva z Nice kteraacute Evropskou unii na takoveacute rozšiacuteřeniacute připravila

Statistickeacute okeacutenko

20

Statistickeacute okeacutenko zobrazuje důležiteacute ekonomickeacute ukazatele všech 27 členskyacutech zemiacute Unie Zahrnujiacute srovnatelnaacute data z oblasti trhu praacutece (miacutera nezaměstnanosti průměrneacute hrubeacute mzdy k průměru EU produktivita praacutece k průměru ČR) či cenoveacute charakteristiky (meziročniacute inflace na baacutezi indexu HICP průměrneacute uacuteročeniacute hypoteacutek ceny elektřiny k průměru EU 1000ndash2500 kWh) Pro srovnaacuteniacute jsou v tabulce i stejneacute ukazatele za celou EU Zdrojem dat je Eurostat a ECB

Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Belgie 26 26 22 21 72 71 74 74 1285 1351 1381 1343Bulharsko 34 30 27 28 116 120 122 123 86 111 127 126ČR 35 36 28 24 66 68 68 70 300 363 359 368Daacutensko 25 23 22 19 78 75 79 75 1545 1600 1661 1635Německo 21 21 19 20 56 56 55 55 1339 1375 1385 1373Estonsko 41 42 38 36 118 107 100 99 297 334 320 310Irsko 24 21 16 na 150 151 148 148 1037 1081 1071 1046Řecko 03 09 04 03 206 218 239 256 550 555 625 662Španělsko 35 35 30 30 230 238 247 256 731 772 814 802Francie 22 21 16 15 98 100 102 103 1077 1115 1150 1128Itaacutelie 34 28 26 26 92 100 105 106 858 891 924 914Kypr 36 26 14 15 95 102 115 125 742 na na naLotyšsko 19 16 15 16 155 154 157 141 222 269 279 266Litva 33 32 28 29 139 136 131 126 210 246 232 219Lucembursko 32 32 27 25 48 49 50 51 1504 1562 1623 1597Maďarsko 64 60 53 51 109 111 109 107 285 308 293 295Malta 29 32 36 28 65 61 65 67 516 557 577 581Nizozemsko 25 33 32 34 49 50 52 53 1396 1433 1496 1464Rakousko 28 29 29 29 42 41 43 45 1204 1237 1275 1246Polsko 38 34 27 22 99 99 100 103 284 319 272 293Portugalsko 29 21 19 21 141 149 155 162 535 554 577 562Rumunsko 54 50 44 46 75 72 72 70 160 181 168 180Slovinsko 37 32 28 31 85 82 86 94 486 524 542 548Slovensko 38 39 35 34 139 136 139 141 237 282 305 302Finsko 34 35 32 35 76 76 77 78 1182 1241 1295 1294Šveacutedsko 10 12 08 11 75 75 76 77 1210 1217 1149 1250Velkaacute Britaacutenie 22 27 27 27 83 82 79 78 1613 1392 1263 1294EU 27 26 24 23 100 102 104 105 1000 1000 1000 1000

Kliacutečoveacute ekonomickeacute ukazatele Meziročniacute inflace Miacutera nezaměstnanosti Průměrneacute mzdy k Oslash EUv IX-12 X-12 XI-12 XII-12 Q4-11 Q1-12 Q2-12 Q3-12 2007 2008 2009 2010

Belgie 2513 2645 2593 2573 na na na na 1210 1205 1219 1169Bulharsko 305 330 337 364 109 97 88 85 469 450 434 427ČR 1000 1000 1000 1000 58 52 45 41 1194 1185 1187 1165Daacutensko 2672 2772 2828 2796 44 37 40 35 1665 1638 1673 1662Německo 2022 2071 2044 2027 43 38 40 34 1444 1456 1429 1428Estonsko 812 809 830 839 43 39 37 33 535 550 529 563Irsko 2805 2940 2813 2824 31 31 35 32 1278 1178 1250 1235Řecko 1578 1681 1566 1508 41 38 47 40 539 570 564 619Španělsko 1733 1908 1849 1843 34 26 35 36 1054 1113 1161 1029Francie 2323 2463 2367 2350 50 43 44 46 801 824 815 797Itaacutelie 2071 2172 2110 2071 38 28 36 44 965 889 866 958Kypr 1428 1506 1468 1462 59 46 53 56 805 1057 1146 1398Lotyšsko 667 660 635 752 220 213 222 222 601 574 610 657Litva 701 662 682 722 99 60 42 37 552 663 650 648Lucembursko 5735 5829 5998 6045 na na na na 1171 1051 955 947Maďarsko 896 850 848 842 146 105 105 122 934 939 872 824Malta 1220 1307 1283 1254 38 37 36 36 1032 1095 1030 1005Nizozemsko 2278 2361 2299 2261 49 46 46 44 685 527 549 581Rakousko na na na na 40 31 34 34 1195 1174 1135 1116Polsko 757 689 738 737 80 71 70 89 718 800 780 756Portugalsko 1090 1173 1153 1126 34 34 48 51 1004 1003 1023 1124Rumunsko 476 437 435 451 126 117 95 77 558 574 567 544Slovinsko 1230 1271 1226 1222 44 35 40 39 908 923 869 878Slovensko 872 934 944 945 62 56 52 54 983 973 979 978Finsko 2396 2438 2392 2424 26 21 26 23 935 938 1005 980Šveacutedsko 2404 2300 2578 2703 21 24 39 37 1031 1126 1160 1112Velkaacute Britaacutenie 2024 1911 1956 1925 na na na na 877 836 839 916EU na na na na na na na na 1000 1000 1000 1000

Produktivita praacutece k Oslash ČR Průměrneacute uacuteročeniacute hypoteacutek Ceny elektřiny k Oslash EUv 2008 2009 2010 2011 2009 2010 2011 1H-12 2009 2010 2011 1H-12

Tato publikace je považovaacutena za doplňkovyacute zdroj informaciacute našim klientům i nejširšiacute veřejnosti Na informace uvedeneacute v niacute nelze pohliacutežet tak jako by šlo o uacutedaje nezvratneacute a nezměnitelneacute Publikace je založena na nejlepšiacutech informačniacutech zdrojiacutech dostupnyacutech v době tisku Použiteacute informačniacute zdroje jsou všeobecně považovaneacute za spolehliveacute avšak Českaacute spořitelna as ani jejiacute pobočky či zaměstnanci neručiacute za spraacutevnost a uacuteplnost informaciacute Autoři považujiacute za slušnost že při použitiacute jakeacutekoliv čaacutesti tohoto dokumentu bude uživatelem tento zdroj uvedenNěktereacute obraacutezky použiteacute v teacuteto publikaci pochaacuteziacute z audiovizuaacutelniacute knihovny Evropskeacute komiseVydaacutevaacuteno pod evidenčniacutem čiacuteslem Ministerstva kultury ČR MK ČR E 16338 ISSN on-line 1801-5042 ISSN tisk 1801-5034

wwwcsascz

Smlouva z NiceTato smlouva byla dohodnuta na summitu v Nice v prosinci 2000 naacutesledně byla podepsaacutena 26 uacutenora 2001 V platnost vstoupila 1 uacutenora 2003 po ratifikaci všemi tehdejšiacutemi členskyacutemi staacutety Smlouva z Nice měla primaacuterně připravit evropskeacute instituce a systeacutem rozhodovaacuteniacute v EU na plaacutenovaneacute rozšiacuteřeniacute o staacutety středniacute a vyacutechodniacute Evropy v roce 2004Smlouva přinesla tyto změnybull velikost a složeniacute Evropskeacute komisebull vaacuteženiacute hlasů v Radě EU a kvalifikovanaacute většina bull složeniacute Evropskeacuteho parlamentubull užšiacuteposiacutelenaacute spolupraacutecebull vyhlaacutešeniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev

Velikost a složeniacute Evropskeacute komise Od roku 2005 se sniacutežil počet komisařů na jednoho komisaře z každeacute členskeacute země tedy max počet komisařů činiacute 27Předseda Evropskeacute komise je jmenovaacuten na zaacutekladě shody hlav staacutetů a předsedů vlaacuted kvalifikovanou většinou Navrhovanyacute předseda předložiacute seznam členů sveacute Komise (dle naacutevrhů jednotlivyacutech členskyacutech staacutetů) kteryacute je schvaacutelen takeacute kvalifikovanou většinou Naacutesledně je celaacute komise schvaacutelena Evropskyacutem parlamentem Předseda Komise může nově požadovat odstoupeniacute svyacutech komisařů je-li ostatniacutemi komisaři podpořen

Vaacuteženiacute hlasů v Radě EU a kvalifikovanaacute většina (KV)Došlo k noveacutemu roloženiacute vaacutehy hlasů v Radě EU celkovyacute počet po rozšiacuteřeniacute hlasů činil 321 po přistoupeniacute Rumunska a Bulharska 345 každyacute staacutet ziacuteskal min 3 hlasy max 29 hlasůAby bylo rozhodnutiacute přijato kvalifikovanou většinou muselo dojiacutet ke splněniacute třech kriteacuteriiacute1) dosaženiacute min počtu vaacuteženyacutech hlasů ndash 232 resp 255 hlasů2) počet staacutetů ndash min 14 staacutetů tedy viacutece než polovina3) počet obyvatel ndash 62 obyvatel EU

Zaacuteroveň došlo k rozšiacuteřeniacute o 46 oblastiacute ve kteryacutech se hlasuje kvalifikovanou většinou namiacutesto jednomyslneacuteho hlasovaacuteniacute mimo tuto proceduru zůstala např otaacutezka daniacute otaacutezky SZBP spravedlnost a zaacuteležitosti vnitra zdravotnictviacute a školstviacute

Složeniacute Evropskeacuteho parlamentuNutneacute bylo takeacute reformovat Evropskyacute parlament jakožto jedineacuteho přiacutemo voleneacuteho zaacutestupce lidu Do teacute doby se sklaacutedal z 626 poslanců V roce 2004 vzhledem k rozšiacuteřeniacute o 10 novyacutech členskyacutech zemiacute se zvyacutešil počet poslanců na 732 a s rozšiacuteřeniacutem o Bulharsko a Rumunsko na 785 poslanců

Užšiacuteposiacutelenaacute spolupraacuteceProcedura posiacuteleneacute spolupraacutece byla zrychlena V přiacutepadě že se shodlo 8 členskyacutech staacutetů a pokud žaacutedneacute staacutety neměly zaacutesadniacute naacutemitku mohly tyto země postupovat v určityacutech otaacutezkaacutech rychleji

Vyhlaacutešeniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev EUNa summitu v Nice byla vypracovaacutena společnaacute Listina zaacutekladniacutech praacutev EU Zahrnovala osobniacute politickaacute ekonomickaacute a sociaacutelniacute praacuteva Nepodařilo se ji však zahrnout do smluv EU byla připojena pouze jako nezaacutevaznaacute politickaacute deklarace

ZeměPočet hlasů v Radě Počet poslanců v EP 2004ndash2007 2007ndash2009 2004ndash2007 2007ndash2009

Německo 29 29 99 99UK 29 29 78 72Francie 29 29 78 72Itaacutelie 29 29 78 72Španělsko 27 27 54 50Polsko 27 27 54 50Rumunsko - 14 - 35Nizozemsko 13 13 27 25Řecko 12 12 24 22ČR 12 12 24 20Belgie 12 12 24 22Maďarsko 12 12 24 20Portugalsko 12 12 24 22Šveacutedsko 10 10 19 18Bulharsko - 10 - 18Rakousko 10 10 18 17Slovensko 7 7 14 13Daacutensko 7 7 14 13Finsko 7 7 14 13Irsko 7 7 13 12Litva 7 7 13 12Lotyšsko 4 4 9 8Slovinsko 4 4 7 7Estonsko 4 4 6 6Kypr 4 4 6 6Lucembursko 4 4 6 6Malta 3 3 5 5

Celkem 321 (KV 232)

345 (KV 255) 732 785

Zdroj Smlouva z Nice

19EU Office ČS httpwwwcsasczeu

Vyacutelet do historie

EVROPSKEacute ZAKLAacuteDAacuteCIacute SMLOUVY ANEB ZMĚNY SPOJENEacute S ROZŠIŘOVAacuteNIacuteM

Rubrika Vyacutelet do historie naacutes v každeacutem čiacutesle Měsiacutečniacuteku EU aktualit provaacuteziacute vyacutevojem Evropskeacute unie Zaklaacutedaciacute smlouvy již prošly několika revizemi avšak rozšiacuteřeniacute EU o staacutety středniacute a vyacutechodniacute Evropy si žaacutedalo noveacute institucionaacutelniacute změny a změny v rozhodovaciacutech proceduraacutech Prvniacutem pokusem byla Amsterodamskaacute smlouva kteraacute však nesplnila svaacute očekaacutevaacuteniacute V roce 2001 proto byla podepsaacutena Smlouva z Nice kteraacute Evropskou unii na takoveacute rozšiacuteřeniacute připravila

Statistickeacute okeacutenko

20

Statistickeacute okeacutenko zobrazuje důležiteacute ekonomickeacute ukazatele všech 27 členskyacutech zemiacute Unie Zahrnujiacute srovnatelnaacute data z oblasti trhu praacutece (miacutera nezaměstnanosti průměrneacute hrubeacute mzdy k průměru EU produktivita praacutece k průměru ČR) či cenoveacute charakteristiky (meziročniacute inflace na baacutezi indexu HICP průměrneacute uacuteročeniacute hypoteacutek ceny elektřiny k průměru EU 1000ndash2500 kWh) Pro srovnaacuteniacute jsou v tabulce i stejneacute ukazatele za celou EU Zdrojem dat je Eurostat a ECB

Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Belgie 26 26 22 21 72 71 74 74 1285 1351 1381 1343Bulharsko 34 30 27 28 116 120 122 123 86 111 127 126ČR 35 36 28 24 66 68 68 70 300 363 359 368Daacutensko 25 23 22 19 78 75 79 75 1545 1600 1661 1635Německo 21 21 19 20 56 56 55 55 1339 1375 1385 1373Estonsko 41 42 38 36 118 107 100 99 297 334 320 310Irsko 24 21 16 na 150 151 148 148 1037 1081 1071 1046Řecko 03 09 04 03 206 218 239 256 550 555 625 662Španělsko 35 35 30 30 230 238 247 256 731 772 814 802Francie 22 21 16 15 98 100 102 103 1077 1115 1150 1128Itaacutelie 34 28 26 26 92 100 105 106 858 891 924 914Kypr 36 26 14 15 95 102 115 125 742 na na naLotyšsko 19 16 15 16 155 154 157 141 222 269 279 266Litva 33 32 28 29 139 136 131 126 210 246 232 219Lucembursko 32 32 27 25 48 49 50 51 1504 1562 1623 1597Maďarsko 64 60 53 51 109 111 109 107 285 308 293 295Malta 29 32 36 28 65 61 65 67 516 557 577 581Nizozemsko 25 33 32 34 49 50 52 53 1396 1433 1496 1464Rakousko 28 29 29 29 42 41 43 45 1204 1237 1275 1246Polsko 38 34 27 22 99 99 100 103 284 319 272 293Portugalsko 29 21 19 21 141 149 155 162 535 554 577 562Rumunsko 54 50 44 46 75 72 72 70 160 181 168 180Slovinsko 37 32 28 31 85 82 86 94 486 524 542 548Slovensko 38 39 35 34 139 136 139 141 237 282 305 302Finsko 34 35 32 35 76 76 77 78 1182 1241 1295 1294Šveacutedsko 10 12 08 11 75 75 76 77 1210 1217 1149 1250Velkaacute Britaacutenie 22 27 27 27 83 82 79 78 1613 1392 1263 1294EU 27 26 24 23 100 102 104 105 1000 1000 1000 1000

Kliacutečoveacute ekonomickeacute ukazatele Meziročniacute inflace Miacutera nezaměstnanosti Průměrneacute mzdy k Oslash EUv IX-12 X-12 XI-12 XII-12 Q4-11 Q1-12 Q2-12 Q3-12 2007 2008 2009 2010

Belgie 2513 2645 2593 2573 na na na na 1210 1205 1219 1169Bulharsko 305 330 337 364 109 97 88 85 469 450 434 427ČR 1000 1000 1000 1000 58 52 45 41 1194 1185 1187 1165Daacutensko 2672 2772 2828 2796 44 37 40 35 1665 1638 1673 1662Německo 2022 2071 2044 2027 43 38 40 34 1444 1456 1429 1428Estonsko 812 809 830 839 43 39 37 33 535 550 529 563Irsko 2805 2940 2813 2824 31 31 35 32 1278 1178 1250 1235Řecko 1578 1681 1566 1508 41 38 47 40 539 570 564 619Španělsko 1733 1908 1849 1843 34 26 35 36 1054 1113 1161 1029Francie 2323 2463 2367 2350 50 43 44 46 801 824 815 797Itaacutelie 2071 2172 2110 2071 38 28 36 44 965 889 866 958Kypr 1428 1506 1468 1462 59 46 53 56 805 1057 1146 1398Lotyšsko 667 660 635 752 220 213 222 222 601 574 610 657Litva 701 662 682 722 99 60 42 37 552 663 650 648Lucembursko 5735 5829 5998 6045 na na na na 1171 1051 955 947Maďarsko 896 850 848 842 146 105 105 122 934 939 872 824Malta 1220 1307 1283 1254 38 37 36 36 1032 1095 1030 1005Nizozemsko 2278 2361 2299 2261 49 46 46 44 685 527 549 581Rakousko na na na na 40 31 34 34 1195 1174 1135 1116Polsko 757 689 738 737 80 71 70 89 718 800 780 756Portugalsko 1090 1173 1153 1126 34 34 48 51 1004 1003 1023 1124Rumunsko 476 437 435 451 126 117 95 77 558 574 567 544Slovinsko 1230 1271 1226 1222 44 35 40 39 908 923 869 878Slovensko 872 934 944 945 62 56 52 54 983 973 979 978Finsko 2396 2438 2392 2424 26 21 26 23 935 938 1005 980Šveacutedsko 2404 2300 2578 2703 21 24 39 37 1031 1126 1160 1112Velkaacute Britaacutenie 2024 1911 1956 1925 na na na na 877 836 839 916EU na na na na na na na na 1000 1000 1000 1000

Produktivita praacutece k Oslash ČR Průměrneacute uacuteročeniacute hypoteacutek Ceny elektřiny k Oslash EUv 2008 2009 2010 2011 2009 2010 2011 1H-12 2009 2010 2011 1H-12

Tato publikace je považovaacutena za doplňkovyacute zdroj informaciacute našim klientům i nejširšiacute veřejnosti Na informace uvedeneacute v niacute nelze pohliacutežet tak jako by šlo o uacutedaje nezvratneacute a nezměnitelneacute Publikace je založena na nejlepšiacutech informačniacutech zdrojiacutech dostupnyacutech v době tisku Použiteacute informačniacute zdroje jsou všeobecně považovaneacute za spolehliveacute avšak Českaacute spořitelna as ani jejiacute pobočky či zaměstnanci neručiacute za spraacutevnost a uacuteplnost informaciacute Autoři považujiacute za slušnost že při použitiacute jakeacutekoliv čaacutesti tohoto dokumentu bude uživatelem tento zdroj uvedenNěktereacute obraacutezky použiteacute v teacuteto publikaci pochaacuteziacute z audiovizuaacutelniacute knihovny Evropskeacute komiseVydaacutevaacuteno pod evidenčniacutem čiacuteslem Ministerstva kultury ČR MK ČR E 16338 ISSN on-line 1801-5042 ISSN tisk 1801-5034

wwwcsascz

Statistickeacute okeacutenko

20

Statistickeacute okeacutenko zobrazuje důležiteacute ekonomickeacute ukazatele všech 27 členskyacutech zemiacute Unie Zahrnujiacute srovnatelnaacute data z oblasti trhu praacutece (miacutera nezaměstnanosti průměrneacute hrubeacute mzdy k průměru EU produktivita praacutece k průměru ČR) či cenoveacute charakteristiky (meziročniacute inflace na baacutezi indexu HICP průměrneacute uacuteročeniacute hypoteacutek ceny elektřiny k průměru EU 1000ndash2500 kWh) Pro srovnaacuteniacute jsou v tabulce i stejneacute ukazatele za celou EU Zdrojem dat je Eurostat a ECB

Měsiacutečniacutek EU aktualit uacutenor 2013

Belgie 26 26 22 21 72 71 74 74 1285 1351 1381 1343Bulharsko 34 30 27 28 116 120 122 123 86 111 127 126ČR 35 36 28 24 66 68 68 70 300 363 359 368Daacutensko 25 23 22 19 78 75 79 75 1545 1600 1661 1635Německo 21 21 19 20 56 56 55 55 1339 1375 1385 1373Estonsko 41 42 38 36 118 107 100 99 297 334 320 310Irsko 24 21 16 na 150 151 148 148 1037 1081 1071 1046Řecko 03 09 04 03 206 218 239 256 550 555 625 662Španělsko 35 35 30 30 230 238 247 256 731 772 814 802Francie 22 21 16 15 98 100 102 103 1077 1115 1150 1128Itaacutelie 34 28 26 26 92 100 105 106 858 891 924 914Kypr 36 26 14 15 95 102 115 125 742 na na naLotyšsko 19 16 15 16 155 154 157 141 222 269 279 266Litva 33 32 28 29 139 136 131 126 210 246 232 219Lucembursko 32 32 27 25 48 49 50 51 1504 1562 1623 1597Maďarsko 64 60 53 51 109 111 109 107 285 308 293 295Malta 29 32 36 28 65 61 65 67 516 557 577 581Nizozemsko 25 33 32 34 49 50 52 53 1396 1433 1496 1464Rakousko 28 29 29 29 42 41 43 45 1204 1237 1275 1246Polsko 38 34 27 22 99 99 100 103 284 319 272 293Portugalsko 29 21 19 21 141 149 155 162 535 554 577 562Rumunsko 54 50 44 46 75 72 72 70 160 181 168 180Slovinsko 37 32 28 31 85 82 86 94 486 524 542 548Slovensko 38 39 35 34 139 136 139 141 237 282 305 302Finsko 34 35 32 35 76 76 77 78 1182 1241 1295 1294Šveacutedsko 10 12 08 11 75 75 76 77 1210 1217 1149 1250Velkaacute Britaacutenie 22 27 27 27 83 82 79 78 1613 1392 1263 1294EU 27 26 24 23 100 102 104 105 1000 1000 1000 1000

Kliacutečoveacute ekonomickeacute ukazatele Meziročniacute inflace Miacutera nezaměstnanosti Průměrneacute mzdy k Oslash EUv IX-12 X-12 XI-12 XII-12 Q4-11 Q1-12 Q2-12 Q3-12 2007 2008 2009 2010

Belgie 2513 2645 2593 2573 na na na na 1210 1205 1219 1169Bulharsko 305 330 337 364 109 97 88 85 469 450 434 427ČR 1000 1000 1000 1000 58 52 45 41 1194 1185 1187 1165Daacutensko 2672 2772 2828 2796 44 37 40 35 1665 1638 1673 1662Německo 2022 2071 2044 2027 43 38 40 34 1444 1456 1429 1428Estonsko 812 809 830 839 43 39 37 33 535 550 529 563Irsko 2805 2940 2813 2824 31 31 35 32 1278 1178 1250 1235Řecko 1578 1681 1566 1508 41 38 47 40 539 570 564 619Španělsko 1733 1908 1849 1843 34 26 35 36 1054 1113 1161 1029Francie 2323 2463 2367 2350 50 43 44 46 801 824 815 797Itaacutelie 2071 2172 2110 2071 38 28 36 44 965 889 866 958Kypr 1428 1506 1468 1462 59 46 53 56 805 1057 1146 1398Lotyšsko 667 660 635 752 220 213 222 222 601 574 610 657Litva 701 662 682 722 99 60 42 37 552 663 650 648Lucembursko 5735 5829 5998 6045 na na na na 1171 1051 955 947Maďarsko 896 850 848 842 146 105 105 122 934 939 872 824Malta 1220 1307 1283 1254 38 37 36 36 1032 1095 1030 1005Nizozemsko 2278 2361 2299 2261 49 46 46 44 685 527 549 581Rakousko na na na na 40 31 34 34 1195 1174 1135 1116Polsko 757 689 738 737 80 71 70 89 718 800 780 756Portugalsko 1090 1173 1153 1126 34 34 48 51 1004 1003 1023 1124Rumunsko 476 437 435 451 126 117 95 77 558 574 567 544Slovinsko 1230 1271 1226 1222 44 35 40 39 908 923 869 878Slovensko 872 934 944 945 62 56 52 54 983 973 979 978Finsko 2396 2438 2392 2424 26 21 26 23 935 938 1005 980Šveacutedsko 2404 2300 2578 2703 21 24 39 37 1031 1126 1160 1112Velkaacute Britaacutenie 2024 1911 1956 1925 na na na na 877 836 839 916EU na na na na na na na na 1000 1000 1000 1000

Produktivita praacutece k Oslash ČR Průměrneacute uacuteročeniacute hypoteacutek Ceny elektřiny k Oslash EUv 2008 2009 2010 2011 2009 2010 2011 1H-12 2009 2010 2011 1H-12

Tato publikace je považovaacutena za doplňkovyacute zdroj informaciacute našim klientům i nejširšiacute veřejnosti Na informace uvedeneacute v niacute nelze pohliacutežet tak jako by šlo o uacutedaje nezvratneacute a nezměnitelneacute Publikace je založena na nejlepšiacutech informačniacutech zdrojiacutech dostupnyacutech v době tisku Použiteacute informačniacute zdroje jsou všeobecně považovaneacute za spolehliveacute avšak Českaacute spořitelna as ani jejiacute pobočky či zaměstnanci neručiacute za spraacutevnost a uacuteplnost informaciacute Autoři považujiacute za slušnost že při použitiacute jakeacutekoliv čaacutesti tohoto dokumentu bude uživatelem tento zdroj uvedenNěktereacute obraacutezky použiteacute v teacuteto publikaci pochaacuteziacute z audiovizuaacutelniacute knihovny Evropskeacute komiseVydaacutevaacuteno pod evidenčniacutem čiacuteslem Ministerstva kultury ČR MK ČR E 16338 ISSN on-line 1801-5042 ISSN tisk 1801-5034

wwwcsascz

Tato publikace je považovaacutena za doplňkovyacute zdroj informaciacute našim klientům i nejširšiacute veřejnosti Na informace uvedeneacute v niacute nelze pohliacutežet tak jako by šlo o uacutedaje nezvratneacute a nezměnitelneacute Publikace je založena na nejlepšiacutech informačniacutech zdrojiacutech dostupnyacutech v době tisku Použiteacute informačniacute zdroje jsou všeobecně považovaneacute za spolehliveacute avšak Českaacute spořitelna as ani jejiacute pobočky či zaměstnanci neručiacute za spraacutevnost a uacuteplnost informaciacute Autoři považujiacute za slušnost že při použitiacute jakeacutekoliv čaacutesti tohoto dokumentu bude uživatelem tento zdroj uvedenNěktereacute obraacutezky použiteacute v teacuteto publikaci pochaacuteziacute z audiovizuaacutelniacute knihovny Evropskeacute komiseVydaacutevaacuteno pod evidenčniacutem čiacuteslem Ministerstva kultury ČR MK ČR E 16338 ISSN on-line 1801-5042 ISSN tisk 1801-5034

wwwcsascz

wwwcsascz